Strana 32
v Církvi i laici přijímali. Lze též říci, že každý křesťan je
Kristus, t. j. pomazaný a kněz svým způsobem, jak je vidět
z 1 Petr 2,9; Zjev. 1, 5; Iz. 61. Augustin také napsal: Každý svatý
kněz, ale ne každý kněz svatý (hl. 15).
II. pravidlo ze Starého Zákona na zkoumání duchů je: Zda
učitelé a kazatelé to, čemu učí a co prorokují, konají na pro-
spěch víry a lásky Kristovy a v protivenství se ještě více utvr-
zují. — Když to pravidlo aplikujeme na odpůrce častého přijí-
mání laiků, je zřejmé, že jednají proti té pravdě. Berou tím
lidu životodárný chléb, takže on slábne a klesá. Dílo těch od-
půrců však nemá trvalého úspěchu, jak ukazuje zkušenost. Z to-
ho je jasno, že to jsou špatní proroci. Obrátíme-li však to pra-
vidlo na příznivce častého přijímání, vidíme, že oni podle něho
jednají. Nelíčenou láskou jsou vedeni k tomu, aby často přislu-
hovali věřícím, i když jim tím práce velmi přiroste. Časté přijí-
mání se totiž velmi rozmáhá, a nic proti zbožným lidem ne-
svedl královský rozkaz,5 ani pověry prelátů, protože ti pravo-
věrní lidé se opírají o pravdivou skálu Písma. Je třeba lidi po-
vzbuzovat k častému přijímání, jak to bylo za Milíče (hl. 1—2).
III. pravidlo bylo: Zda skutky, myšlení a učení učitelovo ne-
odvádějí a neodcizují od Boha, jeho nařízení a svátostí.—A hned
jasně vidíme, jak je toto pravidlo proti odpůrcům každodenního
nebo častého přijímání, protože odcizovati se svátosti oltářní je
odcizovati se Kristu a řítit se do špatností, ježto všechno dobro
má křesťan uloženo v těle a krvi Ježíše Krista. Příznivci svatého
přijímání častého jsou podle toho pravidla praví hlasatelé prav-
dy (hl. 1).
Dle IV. pravidla má být učení potvrzováno skutky. Z toho už
je vidět, že ti, kdo odrážejí laiky od častého přijímání, jednají
velmi hříšně. Vždyť ta svátost byla dána křesťanům místo svět-
ských rozkoší! Když tedy kajícníci ji nebudou v Církvi často do-
stávat, vrátí se jako pes k svému vývratku. — Na námitku, že
stačí duchovně přijímat, se odpoví, že to by snad stačilo andě-
lům, ale ne lidem, kteří jsou také tělo. Jinak by bylo zbytečné,
aby Kristus ustanovil tuto svátost (hl. 1).
Zkušenost učí, že ti, kdo přijímají zřídka, většinou vůbec ne-
přijímají věc svátosti. Jsou k přijímání doháněni jen otrockým
strachem a předpisy Církve. Tento božský po rmkje pro ně ni-
cotný i hrozný. Nicotný proto, že v něm necítí žádné tělesné po-
5 Nevíme, co tím Matěj myslí.
32
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114