z 114 stránek
Titul
1
2
3
4
Předmluva
5
6
Eucharistická otázka
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
Obsah traktátů
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
Rozbor učení
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
Vliv na budoucnost
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
Závěr
107
108
Literatura
109
110
111
112
Obsah
113
114
- s. 12: … 1347) vyšší bohovědné učiliště (Studium generale) u sv. Klimenta na Sta- rém Městě. Mnozí jejich profesoři přednášeli na theologické fa- kultě pražské university,…
- s. 16: … Martinovi z Nové Vsi, faráři u sv. Martina Menšího na Starém Městě. Jeho determinaci uvádí M. Matěj v Regulích III, tr. 3,…
- s. 20: … dlci u Kutné Hory, u sv. Linharta v Praze na Starém Městě. V Kutné Hoře toto bratrstvo postavilo r. 1388 též kapli…
- s. 21: … Opatovicích na Novém Městě pražském, 1392 u sv. Michala na Starém Městě, 1394 v Krupce, 1396 v Lounech, 1397 v Benešově, 1407…
Název:
Matěj z Janova o častém svatém přijímání
Autor:
Petrů, Ondřej M.
Rok vydání:
1946
Místo vydání:
Olomouc
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
114
Počet stran předmluvy plus obsahu:
114
Obsah:
- 1: Titul
- 5: Předmluva
- 7: Eucharistická otázka
- 29: Obsah traktátů
- 59: Rozbor učení
- 89: Vliv na budoucnost
- 107: Závěr
- 109: Literatura
- 113: Obsah
Strana 21
1376 v Praze u sv. Jakuba a u sv. Štěpána, 1380 u sv. Víta,
1384 v Jindřichově Hradci, 1386 u sv. Havla a v Týně, 1387
u sv. Michala v Opatovicích na Novém Městě pražském, 1392
u sv. Michala na Starém Městě, 1394 v Krupce, 1396 v Lounech,
1397 v Benešově, 1407 u sv. Jiljí v Praze, atd. — Na Moravě na
př. se potkáváme s kaplí Božího těla u sv. Jakuba v Brně, a na
Znojemsku ve Slavonicích byla taková svatyně dokonce i cílem
četných poutí. V ní se sloužila podle nadání pana Jindřicha
z Hradce každý čtvrtek mše svatá.
—
V ohnisku eucharistické úcty — v klášteře zbraslavském
učinil r. 1379 Fr. Vít nadaci k rozžíhání svící při pozdvihování;
r. 1392 nacházíme v témže klášteře fundaci na hořící svíce před
nejsvětější svátosti od Zeleného čtvrtka do Božího hodu veliko-
nočního. Počátkem 15. století se u brněnských dominikánek II.
řádu konávala eucharistická slavnost každý čtvrtek.64
Arcibiskup Jan z Jenštejna na synodě r. 1386 udělil odpustky
40 dnů těm, kdo kleknou při pozdvihování nebo kdo doprovodí
kněze, když nese nejsvětější svátost k nemocnému. Ty odpustky
rozmnožil ještě r. 1390.65
M. Matouš z Krakova v synodálních kázáních hřímá proti
špatnému životu kněží. Tak v řeči: »Quid est, quod dilectus meus
in domo meo facit scelera multa«66 naříká, že kněžstvo tak po-
kleslo, že koná všechna možná zaměstnání: Ten je prokuráto-
rem, jiný kuchařem, ten chodí po žebrotě a toulá se po krčmách,
onen po vsích svádí lid. Došlo to tak daleko, že je stydno býti
knězem.67 Jediné, co kněžstvu udržuje úctu lidí, je svá-
tost oltářní.68
lich, str. 391: Zikmund léta 1437 Iul. 5 v přítomnosti Albrechta Rakous-
kého a legátu sněmu basilejského, čtverým jazykem nás Čechy pod obojí
za syny katolické církve vyhlásil, jakž nápis u Božího těla svědčí).
R. 1622 tam byl také pohřben M. Jan Campanus.
64 Neumann, Hus dle nejnovější literatury, 4.
65 Höfler, Concilia Pragensia, p. 34; 40. — Prameny dějin českých I, 452.
66 Srov. Sedlák, Hus, str. 23 a pozn. 1, 2.
67 Matěj z Janova rovněž často naříká na zmenšení úcty ke kněžím
u laiků: »Proto čím jiným jsme se stali v těchto dnech, ó kněží Pána
Ježíše, než solí zvětralou, po které lidé šlapou, a svatými kameny roz-
metanými na rozích všech ulic!« (Pláč Jer. 4, 1.) A udává důvod: Pásli
jsme sebe a stádo ne, nejsvětější chléb jsme odtahovali maličkým od
úst. (I, tr. 2, r. 4, c. 9, str. 137—139.)
68 Když však v budoucnosti u extrémních táboritů byl zavržen článek
o předpodstatnění, bylo tím u lidu »oloupeno kněžstvo táborské o taju-
plný, nekonečně účinný lesk«. (Bezold, K dějinám husitství, 37—38.) Pak
už nestálo nic v cestě učení o rovnosti laiků s kněžími...
21