Strana 20
uzdravování, kdykoli do nemoci upadl a zbožně přijímal, na příklad
r. 1390, a i jindy vícekrát. — Svátek Božího těla, v Církvi ustanove-
ný r. 1264, byl v Čechách zaveden v 20. letech 14 věku za Elišky
Přemyslovny. Za arcibiskupa Arnošta už to byl svátek zasvěcený
Jenštejn pak zbásnil nové officium, zvláště krásnou sekvenci.59
Odevzdal Bohu duši tento svatý hierarcha právě na svátek Boží-
ho těla léta Páně 1400, rozmlouvaje s mistrem bohosloví o oněch
slovech: Ó, jak sladký je, Pane tvůj duch! — Vtom skonal po-
silněn na cestu onou svátostí, jež mu bývala útěchou za živa.60
Nejsvětější svátosti byla tehdy prokazována veliká úcta a
láska. Jeví se to i v zakladání četných bratrstev ke cti Božího
těla. Výslovně se jmenuje61 bratrstvo Božího těla v Mostě, v Se-
dlci u Kutné Hory, u sv. Linharta v Praze na Starém Městě.
V Kutné Hoře toto bratrstvo postavilo r. 1388 též kapli ke cti
nejsvětější svátosti. Nejproslulejší však je to, které bylo usta-
veno asi r. 138262 v Praze na Zderaze (kde byl kazatelem známý
Johlín Zderazský) pod jménem »Bratrstvo obruče a kladiva« ke
cti Božího těla. Byli do něho přijímání jen urození a učení čle-
nové, patřil k němu i sám král Václav IV. Ze začátku mělo čty-
řicet členů, r. 1407 již na tři sta.
Kaple a kostely Božího těla se u nás objevují hned po vy-
hlášení svátku. V Čechách r. 1328 stála kaple toho titulu na
Vyšehradě, 1359 je o podobné zmínka v klášteře krumlovském,
kamž se o svátku a v jeho oktávu scházelo množství věřících
(byly totiž uděleny poutníkům bohaté odpustky), 1386 na Měl-
níce, 1391 v Kutné Hoře postaven nádherný chrám Božího těla
a sv. panny Barbory, v němž dovolil Bonifác IX. zvláštní bullou
z r. 1401 vystavovati od nešpor středečních do čtvrtečních nej-
světější svátost »v nádobě průsvitné« (v monstranci). Podobně
v Plzni bylo možno získat o svátku Božího těla odpustky pěti let
a pěti kvadragen. Nejpamátnější byl kostel Božího těla na Kar-
lově náměstí v Praze, kde se od r. 1350 ukazovaly říšské »svá-
tosti« (koruna, klenoty, ostatky) na vysoké dřevěné věži s leše-
ním.63 Mnoho kostelů mělo aspoň oltáře Božího těla. Tak v roce
59 Pram. děj. čes. I, 455—7. Bittnar, Jan z Jenštejna. Vítězové V,
str. 25—30.
60 Prameny děj. čes. I, 467.
61 Srov., i k násl. odstavci, Čes. slov. bohověd. II, 407—408. Neumann,
Z dějin bohoslužeb v době husitské, 15.
62 Srov. Neumann, Hus (Č. slov. boh. V, 134); Novotný, u. d. str. 216.
63 Je to kostel památný také tím, že r. 1437 zazděny tam pamětní
kameny o kompaktátech. (R. 1626 píše Rozdražovský v Rozbroji o ka-
20
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114