582 Kniha provolací IV. z let 1453—1480: diež i paměti, ze všeho sbožie a statku svého, movitého i nemovitého, kteréhož mi jest pán buoh vše- mohúcí z své štědroty pójčiti ráčil, nechtě by sě o ně po mé smrti mezi přáteli a příbuznými mými kteří svárové dáli, toto své poslednie poručenstvie zjednávám, činím a zpósobuji obyčejem tiemto dole psaným: Najprvé zjednávám a ustanovuji tohoto svého poručenstvie i všeho statku svého, k němuž právo mám, buď to u Praze nebo jinde kdekolivěk, rozšafného muže Hanuška Folknawra, syna svého, pravého a mocného poručníka a přidávám jemu poručníky opatrné muže Ondráška Maustytle, měštěnína Starého města Pražského, a Sigmunda Folknawra, přietele svého, proše jich, aby jemu radni a pomocni byli, což by sě tohoto mého poručenstvie dotýkalo, jakož jim toho úplně věřím; a on aby s jich raddú činil. Dále odkazuji a mocně dávám i vzdávám nadepsané- mu Hanuškovi, synu svému, duom svój ,u modrých dveří v Železné ulici i všecko jiné jměnie své, k němuž bych právo měl kdekolivěk a zvláště u Praze a v Litoměřicích, jakožto na listech, na vinni- cech a také na hamřiech nebo-li hutech u Berouna i na kterýchkolivěk věcech, nic nepozuostavuje, k jmění, k držení, k vladení a k dědičnému požívání tiem vším právem, jakož mně listové a zápisové svědčie kteřížkolivěk. Odkazuji také na kostel k svatému Havlu kopu grošóv, a dále aby Hanušek syn mój pomněl z toho statku činiti za mú duši, jakož jemu toho věřím a úplně doúfám. Toho na svědecstvie prosil sem múdrých a opatrných mužóv Vaňka Holého rychtáře, Matěje porybného a Jana Volfa, konšelóv příšežných Starého města Pražského, že jsú své pečeti vlastnie přivěsili k to- muto listu. Jenž dán léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyrstého třidcátého devátého ve čtvrtek na Štědrý den [24. prosince]. 12) V DD. 22 na l. D II (str. 123) jsou při hesle Maly Oczihowecz zapsána tato svě- Jindřich hutník in Malém Očihovci adduxit pro sua defensa testes, qui omnes dectví: Primus Gindrzich de elevatis IIbus digittis iuraverunt et sub suo iuramento protestati sunt: Masstiow, cliens, habens prope LXX annos, dixit:,To mi památno bez tří od padesáti let, že Hanušek hutník, otec Jindřichóv, po Falknaurovi, otci svém a dědu Jindřichu, drželi sú Malý Očihovec a již nynie Jindřich jakožto pravý dědic po svých předciech drží, a jakž já pomním, nikdy sú z toho drženie nevycházeli, ale dosavad u pokoji sú toho požívali. A také sem byl purkrabí za Jindřichova děda nebožce Falknaura na Maštově od pana Habarta, poručníka Falknaurova, a tu v Malém Oči- Alter Matieg z Biesna, censita Gidas- hovci jsem úroky vybieral i súdil plných osm let.“ skowe, homo annosus, habens LXX annos vel citra, dixit že Jindřichóv děd Falknaur řečený, za ně- hožto sem seděnie měl tu v Malém Očihovci, i tu sem sě rodil, držal jest nás a jemu sme úroky platili. A po jeho smrti platili sme úroky Hanuškovi, synu jeho, a potom Jindřichovi, synu Hanuš- kovu, takéž úroky platili sme. A teď rok minul k masopustu, jakž sem se odtud vybral. Než to pomním, že sú v tom žádné překážky neměli ani Jindřich ani otec jeho ani děd, ale vždy sú to v pokoji drželi.“ Jakub Šikéř, rodem z Malého Očihovce, dixit: ,Pamatuji, že Jindřichóv děd Falknauer držal Očihovec Malý.“ A to pomním, že sem s otcem svým k němu do Prahy jezdil vozem veza, a otec mój jemu úroky nosil; a všeho znamenie, když v jednu chvíli přinesl jemu otec mój úrok, bylo v zimě, a on sám Falknauer kúpil mi kabátec. A po jeho smrti já zuostav na svého otce dědicství, jakož i podnes sem, platili sme úroky Hanuškovi otci Jindřichovu a již až do sie chvíle platíme Jindřichovi. Než to pomním, že nás otec Jindřichóv byl zastavil Janovi Školovi; tomu jsme několik let platili úroky. A když nás Jindřich vyplatil, již jemu jakožto dědici platíme.“ Actum feria IIII ante Translacionem Wenceslai [3. března 1456]. 13) V DD. 21 na uv. l. H XIII (str. 27) je ze Sexto Mathie J XVII vypsáno, že Jan z Něm- čic dědictví své v Dobrčicích, ves celou, dvory km. s pl. atd. prodal Janovi Opršalovi z Pístů. Actum a. d.