z 284 stránek
Titul
I
II
Obsah díla
III
IV
V
VI
VII
VIII
Proc. Juris Municipalis Prag.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
Registřík pořádný
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
Knížka o měrách zemských
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
Respublica Bojema
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
- s. IV: … města spravující se právem švábským (norimberským) poučení hledala budoucně v Starém Městě Pražském, ta pak, která se řídila právem majtburským, aby poučení brala…
- s. VI: … r. 1600, v 12-ce, z officíny Jana Šumana dědicův v Starém Městě Pražském, i má na závěrku štít spiso- vatelův. Za úvodem spatřuje…
- s. 159: … konventem kláštera Zbra- slavského, a vosadními záduší s. Jiljí v Starém Městě Praž- ském, v auterý po proměnění Krista Pána, léta tisícího pěti- stého…
Název:
Codex juris Bohemici. Tomi IV. Pars V, Spisy právnické o právu českém v XVI-tém století
Autor:
Jireček, Hermenegild
Rok vydání:
1883
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
284
Obsah:
- I: Titul
- III: Obsah díla
- 1: Proc. Juris Municipalis Prag.
- 206: Registřík pořádný
- 219: Knížka o měrách zemských
- 235: Respublica Bojema
Strana 159
O saudu mezním.
159
réž dělí grunty jeho, Jiříka Slepotického, náležející po levé
straně ke vsi Laukám a ke vsi Podlaučí s jedné, a grunty
jeho, Zikmunda Tluksy Vrábskýho, náležejíci po pravé straně
ke vsi Boholibu, s strany druhé, až k dubu hraničníku, kterýž
stojí, kdež slove v kopaninách, nad řekau Sazavau, dělíc ty
grunty svrchupsané, jakž při začátku ke vsi Laukám, tak
také při konci ke vsi Podlaučí s jedné, a ke vsi Boholibu
s strany druhé, až právě dolů do řeky Sazavy náležité. Protož
aby z toho jemu práv byl.“
§. 20. Původ čeho má šetřiti při svém obeslání.
A toho má s pilností šetřiti původ, aby neobsílal v ta místa na
meze, kde se grunty svými s obeslanym nesteyká, tak žeby
mezi grunty jich nětco cizího, někomu třetímu náležejícího,
bylo; nebo tudy meze své přes cizí grunty, o čež s obeslaným
tímto odporu míti nemůže, vésti by musil, a tak by příčinu k ždvi-
žení svého obeslání dal. Protož původ toho má šetřiti, aby se
v tom před škodau svau s pilností varoval, nebo, jakž původ
tak obeslaný, jinému žádnému, nežli tu kde spolu na rozepři o
meze sau, přes jeho grunty vésti nemají. Také toho šetřiti má,
aby neobsílal na dvoje meze jedním obesláním, neb někdy se
trefuje, že k jednomu statku o dvoje nebo více rozdílné meze
jest činiti, a někdy díl těch mezi k jednomu, a díl k druhému
statku náleží, což má rozděleno býti. A má původ dobře vědomý
býti svých mezi.
Obeslání jeho má býti patrny a světly, tak aby ukázalo
podstatu budaucí rozepře.
Obeslání své má původ pilně srovnati s relací vyžádání
pána purgkrabí na meze a hranice, a má na každé meze a
hranice obzvláštní míti relaci, aby mohl dobře srovnati své
obeslání, tak aby mu pro to nesrovnání nebylo zdviženo. Jako
podobně mezi Janem Hysrlí z Chodův s knězem Antonínem
Flaminkem opatem, též převorem a konventem kláštera Zbra-
slavského, a vosadními záduší s. Jiljí v Starém Městě Praž-
ském, v auterý po proměnění Krista Pána, léta tisícího pěti-
stého osmdesátého devátého, v Nových Veypovědních Mezních,
E. 15. zdviženo bylo.
Vyžádá-li původ pána purgkrabí na meze, kde jest o grunty
činiti, bude mu zdviženo. Jako v témž příkladu, v Nových Vey-
povědních Mezních, E. 15. se podobně stalo, jakž níže o tom
šířeji jest napsáno.
Kdyby původ pod jedním obesláním anebo pod jednau
relací, jakž napřed dotčeno, chtěl na více nežli na jedny meze
a hranice rozdílné vésti, bude zdviženo. Jako podobně v Starých
Veypovědních Mezních, D. 4. mezi Václavem Sokolem z Liskovce,
a purgkmistrem, radau i vši obcí Nového Bydžova, v pon-