224 Podolský O měrách zemských, kterýchž se po shoření desk zem- ských v království tomto posavád užívalo a užívá, a jak jim od každého rozumíno býti má. Nejpřednější jak latinští tak i němečtí geometrové, jako i Gvalterius Rivius, píšíce o měrách, začátek berau od zrna ječného, prstu, širokosti palce, čtyr prstů, dlaně, pídi, šlepěje, až přicházejí na loket, a z toho na jiné míry, jakož pak při měrách za Přemysla Ottogara českého nařízených tolikéž nětco toho, ano i v Právích Městských poznamenáno jest. Ale poně- vadž lokte pražského již od starodávna se užívá, a toho jistá míra železná bedlivě udělána a jak na rathauze Starého Města Pražského, do kamenných veřejí, za dveřmi železnými, když se do obecní světnice jde, rozuměti, brzo po tom ohni (Hájek v listu 360, léta 1399.), když za krále Václava rathauz Staro- městský byl shořel; tak i na Novém Městě Pražském, na rohu věže rathauzské, pod radní světnicí na ulici, dobře upevněna a zazděna jest, tak že každý maje k tomu přístup volný, může tu sobě jistau míru téhož lokte Pražského k potřebě své vzíti. A z toho lokte jako z nějakého gruntu všecky jiné míry pocházejí, ten pak loket na mnohé díly větší a menší se dělí a podle potřeby děliti může, nebo když jest na dvadceti čtyry díly roz- dělený, ten každý díl col slove, a toho rozliční kunstlerové a řemeslnici k měrám svým užívají. Ten týž pak loket pražský, k obecnému užívání jako i k zemským měrám, dělí se obyčejně na čtyry díly, a ty slovau čtvrti, a potomně čtvrt na poly, a bude půl čtvrti lokte. Sáh, co člověk prostřední postavy vysáhnauti může, ale tři loket zdélí, jest jistá míra jeho. Látro jest míra na dél, čtyř loket zdéli, také odtud vzatá, co člověk od země nad sebe rukau vysáh- nauti může. Prut slové míra dvau láter, totižto osmi loket zdélí, a ten místy k obecnému vyměřování luk od sedláků na tenkém a subtylném bidelci se vyměřuje, a tím bidelcem se pak měří. Sáh pak a látro, jakožto kratší míry, nejspůsobněji mohau vyměřeny býti na rovném pravídku čtyrhranně vyhoblo- vaném, a to aby pravau délku buď sáhu anebo látra mělo. Provazec zemský jest zdélí padesáti dvau loket. Provazec viničný, podle veysady císaře Karla čtvrtého, osm prutů, to jest šede- sáte čtyry lokty. A ti provázcové z dobrých šňůr se dělají, však musí se tak opatřiti, aby vlhkosti k sobě nepřijímaly, a tudy jich neubývalo. A to jsau již míry neb nástrojové, kterýmižto to což za- potřebí jest, se vyměřuje, totiž sáhem na sáhy, provazcem na