V Avšak Pražané osvětlili rozdíly tyto v traktatu svém: „Srovnání Práv Pražských s právy Magdeburskými“. Odpor Litoměřickým neprospěl, neboť zákonník Koldínův r. 1579 prohlášen jest za platný po městech království českého, kterémuž se konečně r. 1612 podřídila i města práva Litoměřického. Oba traktáty, věcně velmi poučlivé, otisknul prof. Hanel v příloze ke svému spisu: „O vlivu práva německého“; my jsme užili rukopisu Českého Musea 23. E. 13 (Jungmann IV. 939). Jakuba Menšíka z Menšteina O Mezech, hranicech, saudu a rozepři mezní i příslušenství jich v království českém 1600 (str. 148—218). Menšík Jakub z Menšteina, rodic města Prachatic, ztrávil mladší léta svá u pana Viléma z Rožmberka. R. 1577 přijat jest do stavu rytířského. R. 1584 stal se písařem soudu purkrab- ského, r. 1586 hejtmanem Menšího Města Pražského. Toho času r. 1586 zajednal sobě vesnice Mokropsy i Vonoklasy u Prahy. R. 1593 byl uředníkem při hejtmanství Hradu Pražského. R. 1593 stal se místosudím kralovství českého, kterýmž zůstal až do r. 1601. Toho času sepsal knižku o mezech a hranicech i o saudu mezním v Čechách, kteréžto sepsání od sněmu r. 1600 za pravidlo jest schváleno. Menšík r. 1601 povýšen jest za královského raddu a prokuratora, vedle čehož zastával od r. 1603 i purkrabství Hradu Pražského. R. 1613 vzdal se úřadův i žil soukromí. V bouřích stavov- ských jakožto horlivý katolík stál při straně královské. Zemřel r. 1636 bez dětí, věnovav všecko jmění své kostelům, školám a ústavům dobročinným. Zvyklosti a obyčeje při soudu mezním seznal Menšík nepo- chybně hned co písař soudu purkrabského. Při tom studoval bedlivě Registra Mezní, kteráž cituje takto: I. Stará Červená (Registra mezní neb Veypovědní Staré Červené) : A. 1 = 1508, C. 15 = 1511, C. 15 = 1512.