96 V. Ophthalmii Processus. přátel krevních až do desátého pokolení: dědictví takové bez kšaftu sešlého míjí a přestává a do komory královské přichází. (F. 15. Rozd. 2.) (V některých městech císařský rychtář polovici béře, a polovici do komory císařské, zvláště z těch statkův, kterých se dosuzuje. Kde pak císařského rychtáře není, tu k obci se obrací odúmrtí, zvláště v těch městech, kdež na odúmrtí darování mají.) Tit. XXI. post al. ultimam pag. 38. Léta Páně 1552 v pondělí po novém létě na sněmě držaném na Hradě Pražském stavů království českého, markrabství morav- ského, knížectví slezského i markrabství lužického v přítomnosti krále Ferdinanda o kněžích pod jednou i pod obojí povoleno jest, aby o statcích svých říditi a kšaftovati mohli. Pakli by který neřídil, statek jeho aby na tři rozdělen byl: První na opravu kostela u fary té, kdež kněz umřel; druhý na pána kollátora té fary; třetí na přátely najbližší, a nebylo-li by těch, tehdy na špitál té osady chudým lidem, aneb kdež by se pánu za nejlepší vidělo. Však aby pán z toho dílu třetího nic za sebau nepozůstavoval, ale vše na chudinu obrátil. Toto sněmovní snešení ztvrdil potom král Ferdinand obzvláštním majestátem, jehož datum toho roku v sobotu svatém Fabiánu a Šebestianu, to jest 16. dne měsíce ledna. Nepořízeney statek cicozemce, na vznešení hospodáře, u kteréhož by týž cizozemec statku zanechal, od práva opatřen býti má. A týž statek do dne a do roka na právě ležeti má, jestliže by se jací přátelé krevní téhož cizozemce našli a přátelství krevní podle práva ukázali, aby statku toho po zaplacení dluhův spravedlivých, činže hospodáři, nákladu a potřeb jeho, i což by v nemoci naň vynaloženo bylo a to se spravedlivě uznalo, užiti mohli. Pakli by se v tom času žádný z přátel krevních nenašel ani v tom před právem se neohlásil, tehdy ten statek toho cizozemce na tří díly rozdělen býti má: Jeden díl k záduší tomu, kdež tělo toho cizozemce pochováno jest; druhý do špitálu na chudé lidi téhož města; třetí těm, kteříž ho v nemoci jeho opatrovali a práci o něj měli. (E. 38. Rozd. 1. 2.) Tit. XXVII. post al. 7, pag. 54. Léta 1602 v pondělí po sv. Antonínu při přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána, pana Rudolfa II., římského císaře, uherského a českého krále, ode všech tří stavův král. českého na sněmě obecném, kterýž držán byl na Hradě Pražském, zavříno o řečnících, kteří před saudy mluví: že titule při svědomí lidských příliš široké, (čímž se toliko bezpotřebné saudům