Additamenta et variationes. 97 zanepraznění děje) spisují. A když se ten tak široký titul s půhonem, odporem, odkladem aneb jakýmkoliv srocením zauplna nesrovnává, tehdy tím bezpotřebně saudy zaneprazdňují a jinými v rozdílných věcech příklady toho dovozují, že mnohdykrát taková svědomí k přečtení nepřicházejí, nad čímž mnozí lidé v svých spravedlivostech zkrácení nesau. Ježto na těch titulích žádná podstata pře, ani spravedlivosti lidské nezáležejí, než toliko pro užitek jich řečníkův, aby k takovým spisováním titulův od lidí potřebováni býti museli, to se činí, i aby z takového škodli- vého obmyslu sjíti mohlo: na tom jsau se s milostivým dovolením J. M. Cís. všickni tři stavové spolu snesli, aby se titulové svědkův listovních i kteří austně svědomí dávají, tak jakž od starodávna bývalo, kratčí činili, doložíc toliko jeden každý: od koho, proti komu, do kterého saudu a k které při k svědomí pohnán aneb dožádán jest, vztáhnauce to dále, jakž půhou a cedule k svě- domí v sobě šíř obsahuje a zavírá. Kromě kde by půhonův na místě a k ruce někoho vyžádáni byli; tu se také to jmenovati má, tak aby spravedlivosti lidské fedrovány byly a saudcové o tom míně zaneprázdnění míti mohli. Tit. XXXIII. post al. 2, pag. 59. Léta 1548. v pátek den sv. Fabiana Šebestiana král Ferdinand vyzdvihl appellací na Hradě Pražském a nařídil jisté raddy ze všech stavův království českého, přidav i doktory právní, k nimž by netoliko z Prahy a měst království českého, ale i z margkrabství moravského, knížetství slezského a marg- krabství obojích Lužic odvolání své brali, a již potom žádný ani do Sas, do Magdeburku, do Lipska, ani kam jinam z země (jakž prvé bývalo) aby neappelloval, ani na naučení a na slepé ortele neposýlal. —11—