94 V. Ophthalmii Processus. A poněvadž dle nařízení Hadriana císaře svědkům, a ne svědo- mím, věřeno býti má, protož nepřítomní listem ani cedulí bez přísahy a přítomnosti svědomí dávati nemohau. A poněvadž svě- domí často se dějí a potřebná jsau, tehdy od těch se žádají, kteří jsou pravdomluvní, nemajíce na sobě úhony, a to přísahau se děje. (B. 48, 50. Zříz. zemské P. 3. P. 33. X. 26 při konci.) Leč by je ten, proti komu svědomí se vydává, z ní propustiti chtěl. (B. 41. Rozd. 3.) Způsob přísahy zvyklý podlé práva městského jest tento: Lidé poddaní, služebníci v městě neosedlí a kteří sausedé prvé nebyli, klečíc na kolenau a položíc dva prsty na kříž, přísahu udělati mají. (Zříz. zemské X. 28 a X. 31 při konci.) Lidé svobodní a kteříž by v městě usedlí byli, práva měst- ského užívali, stojíc a zdvihnauc dva prsty přísahají. (I. 34. Zříz. zemské X. 28 a X. 31 při konci.) Forma aneb způsob přísahy svědkův: V té rozepři, kteráž jest mezi N. N. původem s jedné, a N. N. obviněným s strany druhé, kteréž o N. N. činiti jest, přisahám Pánu Bohu všemohaucímu, že to všecko, čehož tak v pravdě povědom jsem, seznati a vysvědčiti chci, pravdy netajiti, pro přízeň ani pro nepřízeň, pro přátelství ani pro nepřátelství, ani pro žádnau koliv jakýmž způsobem vymyšlenou věc. Tak mi toho dopomáhej Pán Bůh všemohaucí na věky požehnaný. Amen. (B. 52. Zříz. Zemské. P. 33. Item 34.) Co se kněží a jiných duchovních lidí dotýče, jestli by kdo kterého z nich k jakému svědomí potřeboval (krom pří, v nichž by se cti, hrdla a grunta dotýkalo): ten každý kněz aneb osoba duchovní, vezmauc to na sve kněžství a přísahu, kterauž biskupu svému učinil, bude povinen, takové svědomí tomu, kdož ho potřebuje, před vrchností svau vydati, kteréž od písaře přísežného též vrchnosti přijímané, zapisované a pečetí té vrchnosti zapečetěné býti má. A dotklo-li by se kterého kněze, kterýž by byl stavu panského aneb rytířského, aneb že by pečeti podle pořádného obdarování aneb předkův svých požíval: tehdy ten bude moci pod pečetí svou, vezma to na přísahu kněžství svého, svědomí vydati. Pakli by se cti, hrdla a gruntu (jakž nahoře povědíno) dotýkalo, tehdy knihami aneb registry toho práva, před nímž jest saud, svědomí vydávati povinni jsau (B. 84. Rozd. 1. 2. 3. 4. Zříz. zemské. P. 16. Rozd. 1. 2. 3. 4.) Bylo-li by víceji svědkův nežli jeden, všickni společně přísahu vykonají (kromě ženského pohlaví) zvláště; a potom obzvláštně se vší pilností, jakž náleží, v přijímání svědkův má od písaře šetříno býti, aby v přítomnosti dvau konšelův relatorův (tak jakž vedle vyměření sněmovního, kteréž na Hradě Pražském