O saudu mezním. 169 k dubci, kterýž stojí mezi dvěma cestami; druhým obesláním, počnauce od buku rovného vysokého, na kterémž tři střely vyřezany jsau, v místě řečeném Bučíně, u vrchu stojícím, až do tohoto místa, kdež potůček, jenž slove Strub, vpadá do potoku Zmládí; třetím obesláním počnauce od kamene mezního stříbr- ného, tak řečeného, jdauc k dubu dolů, až k dubu, na kterýmž kříž mezní jest, jakž dále ta místa a mezníci v obesláních mezních se obsahují a zavírají. Kterémužto obeslání a mezování, termín a den položen jest ten čtvrtek a hned nazejtří v pátek po s. Voršile nejprvé příští, ráno s slunce východem, a jakž též sročení od úřadu nejvyššího purgkrabství pražského vyšlé, kteréhož datum jest na Hradě Pražském, léta etc. osmdesátého prvního v pátek po památce nanebevzetí B. Panny Marie, druhého a třetího, v středu po s. Matauši, to vše šíř v sobě obsahují a zavírají. I oznamuji Vám, že z některých slušných a hodných příčin, a obzvláště, že pro příčinu této rány Boží morové, počtu nále- žitého panův a přátel stavu panského a rytířského, k osazení téhož saudu mezního obeslaných, na týž čas v táž místa se dostati nemůže, takových rozepří a mezování do jiného dalšího času odkládám. A když čas slušney a příhodný k tomu se obeře, nepominu Vám časně, na který den byšte měli na týchž mezech, i s tím se vším, což ku právu meznímu náleží, najíti se dáti, v známost uvésti. Vědauce o tom, budete se věděti v té věci čím spraviti. Dan na Hradě Pražském etc. Urozenému a statečnému rytíři, panu Florianovi Gryspe- kovi z Gryspachu na Kaceřově a Rožmitale, J. M. C. raddě, pánu a příteli mému milému. (V táž slova se i obeslanému píše, mutatis mutandis.) §. 36. Odklad rozepře sročené zpravci neb držiteli dědin ve zpravě zavázaných. „Službu svau vzkazuji, urozený vladyko, pane příteli můj milý! Jakož jste od urozeného Floriana Gryspeka z Gryspachu na Kaceřově etc. obesláni jakožto zpravce dědin, dílu i všech práv a sprave- dlivostí, kteréž jste na panství Rožmitalském měli, a co témuž pánu Florianovi Gryspekovi etc. vedle někdy Jana Zikmunda a Ondřeje bratří Karyku odtudž z Řezna, všech živých toho času, prodali, jakž zápis ve dskách zemských v kvaternu trho- vém lvovem léta etc. padesátého pátého, ve čtvrtek po s. Jánu Křtiteli Božím, A. 9., to vše v sobě obšírněji obsahuje a zavírá. Z toho, jakž urozený pán, pan Ladslav, na onen čas mladší a již není starší z Lobkovic na Zbiroze a Lindvě, J. M. C. radda a president komory zřízené v království českém, ty dědiny svrchu psané právem zemským naříká, a on pán Flo- rian Gryspek tolikéž jej pana Ladslava z Lobkovic, podlé