168 Menšík Strhodlu a ke vsi Nevražům náležité, s strany druhé, což mezi níma stranami na odporu jest, počnauce od lípy mezní, kteráž stojí v břehu nad potokem, jenž teče ode vsi Strhodla dolů k mleynu, jenž slove v hranicích. Kteréžto meze a hranice, od začátku té lípy, dělí grunty náležející po levé ruce ke vsi Radochovům, jeho, pána Jana Kokořovce, s jedné, a grunty jeho, pana Ladslava z Šternbergka, po pravé, ke vsi Strhodlu i také ke vsi Nevrazu náležející, s strany druhé, jakž též obeslání hlavní, o též meze vyšlé, to v sobě šíře obsahuje a zavírá. Kteréžto rozepře k rozeznání a k rozsauzení mezi nadepsanými stranami termín a stání v obeslání hlavním položen jest ten pátek po svaté Martě nejprvé příští. A protož podlé J. M. C. etc. s stavy tohoto království snešení na sněmu obecním, kterýž držán byl na Hradě Pražském v pondělí den s. Šťastného, léta tisícího pětistého osmdesátého pátého, Vám timto psaním v zná- most uvozuji, abyšte i Vy na týž den svrchu jmenovaný, totiž v pátek den svaté Marty nejprvé příští, ráno s slunce výcho- dem, na týchž mezech a hranicech svrchu jmenovaných najíti se dali, a ty pře, podle jiných osob stavu panského a rytíř- ského, k takovému obojích stran slyšení a sauzení obeslaných, sauditi a rozvažovati pomohli. Ač se chcete pokuty sněmovním snešením vyměřené uvarovati. Dán na Hradě Pražském etc. Urozenému a statečnému rytíři, panu Janovi Dlauhoveskýmu z Dlauhévsi a na Zavlekově, J. M. C. etc. raddě, pánu a pří- telu mému milému. (V táž slova se všem jiným pánům saudcům píše, mutatis mutandis.) §. 34. Překážka kdyby se tomu sročení stala. Jestližeby se trefilo, žeby pro příčinu moru anebo z jiných důležitých a hodných příčin takové mezování na ten uložený čas průchodu svého míti nemohlo, tehdy pán purgkrabě Hradu Prážského od úřadu svého, na náklad strany původní, má odklad listovní učiniti, původu i obeslanému, zpravci, držiteli dědin, i také těm osobám s pánův a rytířstva, k témuž saudu obeslaným, s tím doložením, když čas příhodný k takovému mezování se obmyslí, že jich zase nepomine sročiti. §. 35. Odklad rozepře sročené původu i obesla- nému. „Službu svau vzkazuji, urozený a statečný rytíři, pane příteli můj milý! Jakož jste sročení na meze a hranice, podlé obeslání mezních vyšlých, což tak mezi Vámi a urozeným pánem, panem Ladslavem, na onen čas mladším a již nyní starším z Lobkovic na Zbiroze a Lindvě, J. M. C. etc. raddau a presidentem zřízené komory království českého, na rozepři jest, kteréž se prvním obesláním začínati měly od jedle veliké, stojíci pod lesem, jenž slove Páchov, na skalce, až právě