O saudu mezním. 183 přečísti. Ale bez velké hodné příčiny, a zvláště když pán purg- krabě Hradu Pražského živ a zdráv jest, se to státi nemá. Nachází se pamět, že za starodávna s panem purgkrabí Hradu Pražského na tento saud jezdil i jeden úředlník od desk, a zvláště místopísař, jemuž právo o mezním saudu bylo známo, a pán purgkrabě se s ním dělíval o důchody. Ale jakž s jiných mnohých věcí nepotřebných, kteréž se někdy při tom saudu zachovávaly na mezech, tak také s tohoto jest od dávního času sešlo. §. 64. O povinnosti pánův saudcův. Povinnost pánův saudcův při tomto saudu jest taková, jako při jiných saudech zemských: bedlivě všeho poslouchati, všemu vyrozu- měti, spatřiti a doslechnauti, co která strana ukazuje a vede; a daleji, potom přimlauvati se k tomu, co spravedlivého, náleži- tého a pravého jest, a ve všem se zachovati podlé přísahy své, pravdu vésti a křivdu tupiti, tejnost raddy nepronášeti etc. Saudce má svýma očima spatřiti místa, o které jest na mezech spor, a oč mezi stranami činiti jest. Judici enim in- cumbit officium omnium rerum, quae in judicio versantur (Nebo povinnosti saudce všecky věci přislušejí, oč při právě na sporu jest.) A protož v věcech sobě svěřených nemá na zprávu jiného činiti, ale sám dohlídnauti. A také saudce nemá býti srdce strašlivého v vyřizování spravedlivosti a své povinnosti. A krátce v těchto slovích o saudcích jest povědíno: Officium judicandi exigit hominem bonum, justum, sobrium, castum, modestum et artificem egregium (Povinnost saudu chce člověka dobrého, spra- vedlivého, střídmého, života čistotného, mírného a dobře umě- lého.) A jest povinnost pána purgkrabí a pánův saudcův, po- ložení a příležitosti gruntův jedněch k druhým šetřiti; nebo jestliže jednomu to, oč činiti jest, k jeho gruntům lépeji pří- leží, a někdy v prostřed jeho gruntův leží daleko od druhého gruntův, jestliže druhey znamení a jiných průvodův dostateč- ných proti tomu neukáže: ta příležitost a položení jest nemalé znamení, že prvnímu to k jeho gruntům, v kterých aneb při kterých leží, přisluší. Starých znamení mezních má šetříno býti, kde se koliv spatřují, a nemá jich ustupováno býti, lečby se ukázalo, že sau posléze s volí a vědomím obojí strany proměněna meze v těch místech; neb v svém vlastním může učiniti každý podlé své libosti. Kde prodávající kupujícímu neukáže pravé znamení mezní, anebo jiné nepravé znamení ukáže: nicméně se při oprav- dových znameních mezních toho zůstaviti má. Čím starší zna- mení mezní se ukáže: tím jistší a hodnější víry jest; jak památka lidí zemřelých kameny hrobnými, tak meze a hranice znameními mezními se vysvědčují. Kde sau meze a hranice