z roku 1602, 18. října—6. listopadu. 201 afflictis meis rebus tam salubre pararis auxilium. Oro etiam Deum, ut pro hoc labore ipse tibi sit largissima merces. Porro quod alia attinet, vellem sane facultates meas aequare voluntatem : efficerem enim, ut re ipsa appareret, quanti te et tua aestimem; sed quia illae nec valde amplae sunt nec his bellicis tumultibus valde fructuosae, necesse est, ut liberalitas mea intra arctiores limites .. . . . se contineat. Nihilo- minus, ut extaret saltem apud te aliquod non ingratae mentis testimonium, hos ducentos aureos ungaros argenteae pixidi inclusos tibi mittendos duxi, quibus uti in his angustiis nostris bene consulas amanter oro. Familiarius haec fortassis ad te, quam inter ignotos fieri solet; sed quia unius Domini spiritus nos coniunxit, merito iam te in domesticorum numero habeo; proinde si nimia loquacitate vel aures tuas offenderim vel occupationes interruperim, non difficulter veniam mihi a te datum iri spero. Sed ne facilitate tua diutius abutar, finem faciam, ubi adiecero, ita me tibi hoc beneficio obstrictum, ut nihil sit in fortunis meis, quod non aeque in tuos ac in meos usus impendere cupiam. De me si, quis sim, plura cognoscere voles, a Johanne Calandrino, nobili et egregio, cuius filiam ante annos undecim sacro baptismo initi- andam Stadenae obtuli, cognosces. Vale. Rossicio 18. Oct. [1602]. Konc. v knih. Bludov. VI—3881 fol. 56 b. č. 40. 566. Jeronymovi Bonacinovi: že pozbyl pro soužení, jichž zakusil, svých dřívějších choutek a libůstek, nicméně však že váží si daru zaslaného tureckého koně, a nepomine se odvděčiti oc. — Na Rosicích 18[?] října 1602. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 57 č. 41.) 567. Filipu Rennerovi ve Vídni se omlouvá, že mu ještě neposílá spisů jemu zaslaných; varuje ho, aby na ten čas neucházel se o honorář u stavů moravských, leda by pro sebe dovedl získati kardinála. — Na Rosicích 19. října 1602. (Opis něm. v knih. Blud. VI—3881 f. 57 č. 42.) 568. Jakubu Monaviovi: žádá ho, aby mu psal otevřeněji; lituje jeho nemoci, dává zprávu o svých záležitostech, a posílá mu darem něco papíru. — Na Rosicích 22. října 1602. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 57 č. 43) 569. Zdenkovi z Waldšteina: oznamuje den, kdy bude uveden v držení statku Brtni- ckého. — Na Rosicích 28. října 1602. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 57b č. 44.) 570. Frideriku Pieriovi, preceptoru Jana Fridricha z Žerotína: kárá ho, že mu dlouho nepíše; táže se ho, jak prospěl jeho chovanec a jak se mu vede se zdravím. — Na Rosicích 2. listopadu 1602. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 57 b č. 45.) 571. Janu Fridrichovi z Žerotína: napomíná ho k pilnému učení se jazyku latinskému. — Na Rosicích 2. listopadu 1602. (Konc. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 57 b č. 46.) 572. Václavu Budovcovi: zlo způsobené církvi Bratrské edikty vydanými jest mocnější, než aby prostředky mírnými mohlo býti odstraněno; o prudkém výstupu kardinála proti komorníků Archiv Český XXVII. 26