Do oddělení F inventáře z r. 1719 byly zařazeny tak řečené „švédské listiny“. Zakoupil je koncem 17. století rakouský vyslanec u švédského dvora ve Stockholmu hrabě Jan Antonín Nostic.12) Šlo většinou o listiny, které vybrali za třičetileté války Švédové z rozmanitých archivů v Čechách i v Německu, a to podle pokynů generála Königsmarka a za osobního řízení vojenského presidenta švédského Alexandra Erskeina (odtud ozna- čení „sbírka Erskeinova“).13) Do let 1438—1526 se hlásí sedm listin z to- hoto oddělení. Je to skupina velmi různorodá, jak ostatně vyplývá již ze skutečností, za nichž vznikala. Nesporně stavovské provenience a tedy z korunního archivu českého vybrané je usnesení českých stavů o židech z 8. srpna 1501 (č. 297). Z kanceláře české komory pochází nepochybně dohoda z 13. prosince 1459 o skladu dříví v Kolíně a o podmínkách, za nichž mohou Kutnohorští nakupovati tam dříví pro důlní podnikání i jiné potřeby (č. 118). Před Švédy nezůstaly však ušetřeny ani moravské archivy, z nichž zvláště zle byl postižen dietrichštejnský archiv v Mikulově.14) Z tohoto archivu koupil císařský vyslanec Nostic ve Švédsku především řadu listin pro Hranice a Drahotuše, jež přešly r. 1548 s Pernštejnů na Haugvice. Po nich je drželi Kropáčové z Nevědomí, páni z Kunovic a j. R. 1612 je koupil Václav Mol z Modřelic, jemuž byly pro účast na českém povstání zkonfiskovány a darovány kardinálovi Františkovi z Dietrich- štejna;15) z období 1438—1526 jsou to tři písemnosti (č. 253, 346, 440). Z německých archivů byly švédským drancováním zvláště těžce postiženy archivy v Erfurtu, hlavním městě Durynska;16) tak lze vysvětliti přítomnost listiny Jana, plebána kostela sv. Petra v Sömmerda, která se týká obsazení vikáře v tom kostele a je adresována oficiálovi kostela Panny Marie v Erfurtu (č. 320). Švédského plenění nezůstal ušetřen ani cisterciácký klášter v Altenzelle v míšeňské diecési,17) odkud bylo odvezeno mimo jiné také potvrzení privilegií králem Vladislavem II. 25. října 1477 (č. 222). Tato konfirmace se dostala do korunního archivu zcela odlišnou cestou nežli druhá altenzellská listina z 15. století, uložená rovněž v AČK, která však prodělala jiné osudy.18) Poslední oddělení inventáře z r. 1719, které je zastoupeno mezi listi- nami korunního archivu z let 1438—1526 — a to dvěma kusy — obsahuje písemnosti teprve dodatečně nalezené. Z tohoto oddělení, označeného písmenem I, pochází listina z 21. května 1507, kterou dává král Vladislav I1. purkrabímu Hradeckého kraje dům v Hradci Králové (č. 323). Patří ne- pochybně do korunního archivu, a to do jeho stavovské složky, protože úřad purkrabího Hradeckého kraje byl spíše stavovský nežli zeměpanský. U druhé písemnosti, zařazené do oddělení I inventáře z r. 1719, není otázka archivního původu tak jednoduchá. Je to opis listu z 15. února 1519, kterým král Ludvík doporučuje své posly, vypravené k volebnímu sněmu do Frankfurtu, přízni vyslanců španělského krále Karla (č. 415). Čeští stavové 12) R. Koss, Dějiny, str. 193 a další. 13) Tamže, str. 193 a další. 14) Tamže, str. 199. 15) L. Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské, str. 619—620. 16) R. Koss, Dějiny, str. 200. 17) Tamže, str. 200, 201. 18) Výše str. 6. 9