Jiřího, které měl na majetek bratří Hanuše a Kašpara Ingrabenů, kadaň- ských měšťanů. Orig. perg. 24x15—3 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti, z nichž první dvě z vosku červeného, zbylé dvě z vosku černého: 1. Samuela z Hrádku a z Valečova, 2. Jindřicha z Kolovrat a ze Žehrovic, 3. Jana Malovce z Pacova, 4. Odolena ze Slavkova. Na rubu: 1471 (18. stol.) 30. April (19. stol.). Vídeňské rep. č. 1419. Do korunního archivu se dostala tato listina r. 1597, když lenního hradu Hasištejna 2“ nabyla královská komora česká. V inventáři z r. 1719 je zapsána o zn. „Lit. E. No. 12“, t. j. mezi listinami, které Löw nalezl u desk zemských v skříni, v níž byly uloženy knihy privilegií z r. 1547 (Koss 1, str. 225). 203. 1472 říjen 22. Hranice. (Jenž jest dán a psán na Hraniciech ten čtvrtek po jedenásti tisíc panen léta od narození syna Buožieho tisícieho čtyřistého sedmdesátého dru- hého pořád čtúce.) Albrecht z Postupic a na Helfenštejně dává Ctiborovi z Ledské „list hlavní“ od krále Jiřího i svou „dobrou vůli“ na ves Býškovice (Vyškovice) se vším příslušenstvím. Orig. perg. při horním okraji poškozený 34x17—3 cm, čes. K listině jest na perga- menových proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí, s výjimkou první — z červeného vosku — vesměs z vosku černé barvy: Albrechta z Postupic a na Helfenštejně ztracena, 1. částečně poškozená Heralta z Kunštátu a z Plumlova, 2. Jana z Postupic a na Litomyšli, Jana z Chlumu a Košumberka ztracena, 3. Bernarda ze Žerotína a Dřevohostic, 4. Prokopa z Pru- sínovic a z Količína, 5. Herše z Příluk. Na rubu: No. 39 (18. stol.). — 1472 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 66. — Vídeňské rep. č. 1420. Archiv český VI., str. 509, č. 109. — Tamže XVI., str. 182, č. 146. 204. 1473 červen 27. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně v neděli po svatém Janě Křtiteli Božím léta Božího syna od narozenie tisícieho čtiřstého sedmdesátého třetieho počítajíce.) Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, Beneš z Bos- kovic a z Černé Hory, Markvart z Lomnice, Heralt z Kunštátu a z Plumlova, Vilém z Pernštejna a na (Velkém) Meziříčí, Albrecht starší ze Šternberka a Lukova, Jan opat loucký, Jan probošt kounický, Hynek ze Zvole a na Kolštejně, Hynek z Kukvic a na Rosicích, jakož i páni, preláti a rytířstvo markrabství Moravského přistupují k Benešovskému ujednání a potvrzují je. Ustanovují podle něho čtyři „ředitele zemské“, a to Jindřicha z Lipé, Jana z Pernštejna, Ctibora z Cimburka a Tovačova a Jindřicha z Boskovic a na Jičíně; tito ředitelé spravují zemi, svolávají zemské sněmy, trestají výtržníky a zloděje; podléhá jim polní hejtman. Pánům a městům zůstává však poprava jako dosud. Pokud se týče toho článku Benešovského ujed- nání, podle něhož moravští zemští ředitelé se mají obrátiti na české ředitele, kdyby „več uhoditi neuměli“, mění se v ten smysl, že v takovém případě se moravští zemští ředitelé obrátí na preláty, pány, rytířstvo a města Moravského markrabství. 108