Ladislavem; nejvyšší maršálek však dosud nezaplatil, a proto prosí Truchses krále o pomoc. Z přítomnosti obou těch listin v lipském archivu lze se domnívati, že král poslal nejvyššímu maršálkovi obě ty písemnosti, které dokazovaly právní nárok Truchsesův na Uherský Ostroh a tím i po- vinnost Jindřicha z Lipé zaplatiti požadovaných 200 kop. Patrně se tak nestalo, a proto Uherský Ostroh nepřešel do majetku lipského rodu. Z blíže neznámých důvodů, buď rodových nebo finančních, se zde octla i listina č. 294. Ale lipský archiv, pokud se zachoval v korunním archivu Českém, přináší doklady i pro poznání manského zřízení, které si vybudovali páni z Lipé.36) Č. 286 se týká vladyků ze Zap, kteří byli many nejvyššího mar- šálka království Českého.37) Vedle listin, které pocházejí nesporně z archivu pánů z Lipé, nalézaly se v Pešinově sbírce písemnosti, u nichž nelze přesně určiti, zda je Pešina vyňal z lipského archivu ve Šwiatnikách (Schwentnig), či zda je získal odjinud. Jde především o dva dokumenty celozemského významu, a sice o zápis Zelenohorské jednoty z 28. listopadu 1465 (č. 179) a o přistoupení stavů markrabství Moravského k Benešovskému ujednání dne 27. června 1473 (č. 204). Není vyloučeno, že obě ty listiny se dostaly do lipského archivu z úřední činnosti Jindřicha z Lipé, který byl od r. 1463 zemským hejtmanem moravským38) a již předtím roku 1455 byl jmenován jedním ze čtyř vladařů moravských, v jejichž rukách se soustřeďovala všechna veřejná moc v zemi.39) Z téhož důvodu měl Jindřich z Lipé ve svém archivu patrně i listinu krále Ladislava z 9. prosince 1455 (č. 71), kterou se sta- novilo, že nikdo mimo krále nesmí vyplatiti Slavkov, zastavený Janovi z Valdštejna. Jestliže u těchto tří písemností lze alespoň s určitou mírou pravdě- podobnosti předpokládati, že pocházejí z archivu pánů z Lipé, je u dvou listin, které Rosenthal rovněž získal z Rochlitzerovy sbírky, jasné, že patřily do archivu pražské metropolitní kapituly. Dne 12. října 1462 vydal Jaroslav Plichta ze Žerotína listinu, kterou daroval kapitule Pražského kostela několik poddaných na statku Klobuky v Čechách (č. 155) a druhou listinou se potvrzují témuž příjemci majetková práva k Týnskému dvoru na Starém Městě pražském a k několika domům na Hradčanech (č. 299). Proč Pešina vybral z kapitulního archivu právě tyto listiny, nelze dnes již zjistiti, je však pravděpodobná domněnka, že je uváděl ve vztah k rodu pánů z Lipé. U první z nich zaměnil patrně české Klobuky s moravským statkem Kloboučky, které roku 1458 koupil Jindřich z Lipé od velehrad- ského kláštera.40) Mezi nemovitým majetkem kapituly na Hradčanském náměstí a nad ním byl i dům, v němž bydlel pražský děkan Johánek z Dubé a Lipého, který se po husitských bouřích vrátil se Zikmundem do Prahy.41) Pešina se snad domníval, že děkan Johánek pocházel z rodu nejvyššího dědičného maršálka království Českého. 36) K tomu srv. A. Turek, Manové nejvyššího maršálka (Brno 1952). Tamže, str. 40. ZDVGMS, XIV., str. 314. Tamže, str. 310. L. Hosák, Mistopis, str. 263. 41) V. V. Tomek, Dějepis města Prahy. Díl VIII. (v Praze 1891), str. 21. 37) 38) 39) 40) 14