12. kdo chce, může duchovním místům věnovati své statky dědičné i jiné. Dva pap. dvojlisty 21x34 cm s písmem z 18. stol. Poslední vůle Vladislavova, adresovaná stavům českým, jest ztracena, zachovala se pouze poslední vůle, poslaná stavům moravským (originál v Státním archivu v Brně, odkud otiskl Fr. Kameníček v Archivu Českém, díl XI., str. 298—300). Vídeňské rep. č. 1574. Výtah pořízen patrně na základě moravského exempláře, když český chyběl, neboť není ani v knihách privilegií, a to k potřebám tehdejších státoprávních změn. Byl napsán přímo ve Vídni. Archiv Český XI., str. 298—300. — Archiv Český XX., str. 284. 391. 1516 duben 18. Cheb. (Der geben ist am freitag noch dem suntag Jubilate nach Cristi geburt funfzehenhundert und im sechzehenden jare.) Anna, vdova po chebském měšťanovi Mikulášovi Hallerovi, prodává švagrovi Jiřímu Grafovi, měštanu chebskému, svůj dům na náměstí mezi domy Jiřího Daniela a Haimerana Kandlera ležící, dále zahradu před mostní branou u špitálské brány, přiléhající k vnějšímu příkopu a k zahradě ko- žešníka Mikuláše Hausnera. Orig. perg. 37x19—4 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti z vosku přirozené barvy: 1. Ondřeje Beiera (Paier) a 2. Jiřího Daniela, radních města Chebu. Na rubu: Revers ubers haus am markt mir Catharina Gräfin zustendig. Ao. 1516 (17. stol.). — An. 1516 (19. stol.; červenou hrudkou). Vídeňské rep. Doplňky. Listina nepatří do skupiny písemností, které dal Rosenthal odvézti z chebského archivu (Koss I. 1., str. 243), protože ty jsou zařazeny do běžné řady českého archivního repertoria a mají jiné rubní známky (na př. Katalog 5., č. 132). Tato písemnost byla zapsána do reper- toria až později, což ukazuje, že se dostala do státního archivu vídeňského až po polovině 19. stol. jinou cestou, nejspíše koupí (Koss I. 1., str. 261). 392. 1516 červen 18. Litomyšl. (Dán a psán na Litomyšli v středu po svatém Vítu léta Buožieho patnásti- stého šestnáctého počítajíc.) Vilém Kostka z Postupic mění obyvatelům města Litomyšle roboty v peněžitý plat, jednou do roka o svatém Janu Křtiteli splatný, a to čtyři groše české s prutu dědin. — Pečeti přivěsili Burián z Janovic a na No- vém Hradě, Jindřich Špetle z Prudic, hejtman litomyšlský, Kryštof Golíš z Hoznfeldu (patrně Kříž z Rosenfeldu), Petr Štěpánovský ze Štěpánova, Bohuš z Člupku a město Litomyšl. — Držiteli jednotlivých dědin tehdy byli Jan Černý švec, Matěj sládek, Bartoš Holomek, Martin Fiček, Jan Trčka, Jan Holubík, Jan Filipův, Mertl soukeník, Jan krejčí, Václav Černý Ma- tyášův, Matěj Tlamík, Jiřík Vysoká Mysl, Jan Molenda, Jiřík Hanzl sou- keník, Matys soukeník, Trčka pekař, Beneš řezník, Tomáš Kmošek, Urban soukeník, Petr Cyglovský, Šimek řezník, Matouš Rousek, Matoušek Pivče, Uršula mlynářka, Mikulcová řezníková, Jaroš krejčí, Jan Kaucer, Jiřík Cibulka, Prokop Vlasatý, Zikmund Znameniš, Zigl řezník, Jančka, Pavel Zajtřek, Vávra řezník, Martin Žižka, Jan Valda, Křišťan řezník, Jan Kade- řávek, Pavel kovář, Jana pekařka, Jiřík Havránek, Pavel kameník, Mikšová pekařka, Ondřej Kaliště, Jiřík Evin, Martin Marhule, Jan Kment, Tobek 190