Orig. perg. 40x29—10 cm, lat. K listině jest na červenožlutých hedvábných nitích přivěšena kulatá, z jedné pětiny poškozená znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis magister Nicolaus de Ledecz, prothonotarius et canonicus Wissegradensis. Na rubu: Rta. — Confirmatí krále Vladislava na všecky listy opatu a conventu kláštera Starý Celle daný (16. stol.). — Nro. 125 (18. stol.). — 25. 8bris 1477 (18. stol.). — F. Vídeňské rep. č. 1434. Tuto listinu vzal švédský vojenský president Alexander Erskein z archivu cister- ciáckého kláštera v Altenzelle v míšeňské diecesi a zařadil do státního archivu švédského ve Stockholmu k jiným listinám, které získal drancováním archivů v našich zemích i v Ně- mecku. R. 1690 zakoupil četné z těchto listin rakouský vyslanec u švédského dvora Jan Antonín Nostic a dal je později přiřaditi k fondům korunního archivu českého. V inventáři z r. 1719 je zaznamenána o zn. „Lit. F. Nro. 125“ (Koss 1, str. 195, 196, 201). Archiv Český XVIII., str. 298, č. 15. 223. 1478 březen 28. Brno. (Kteréž jsú se dokonaly v sobotu před provodní nedělí v městě Brně léta od narození syna Božieho tisícího čtiřstého sedmdesátého osmého.) Jindřich starší, vévoda minsterberský, hrabě kladský, pán z Kunštátu a z Poděbrad, Jan Tovačovský z Cimburka a na Mladé Boleslavi, nejvyšší sudí království Českého, Jan ze Šelmberka a na Stráži, Beneš z Veitmile, kutnohorský minemistr a purkrabí karlštejnský, Jan z Roupova, hofmistr dvoru českého krále, Petr Kdulinec z Ostroměře, radové a vyslanci krále Vladislava II., oznamují, že se sjeli v Brně se zástupci uherského krále Matyáše, totiž Janem, varadínským biskupem, Štěpánem Zápolským (z Za- pulie), spišským hrabětem, Rudolfem, vratislavským biskupem a legátem papežským, Tasem, olomouckým biskupem, Hynkem, jinak Jindřichem mladším, vévodou minsterberským a hrabětem kladským, pánem z Kun- štátu a z Poděbrad, Václavem z Boskovic, nejvyšším komorníkem cúdy a práva olomouckého. Spor českého a uherského krále srovnali tímto způ- sobem: 1. král Vladislav II. zapíše králi Matyášovi, jeho potomkům a pozděj- ším králům uherským a Uherské koruně jako zástavu od České koruny celou Moravu i s Opavským vévodstvím, „země Slezské Horní i Dolní s kniežetstviemi všemi, zemi Lužicskú a Šestiměsta“; král Vladislav II. za- píše na těch zemích uherskému králi 400.000 uherských zlatých. Olo- moucký biskup a nejvyšší maršálek zůstávají svými úřady zavázáni králi Vladislavovi II.; 2. podrobně se určuje způsob výplaty: každá ze stran zvolí čtyři vy- slance a ti se sjedou v Olomouci, králi Matyášovi se o tomto jednání pošle list na budínský hrad nebo do (Stoličného) Bělehradu a k vlastní výměně peněz i kvitancí dojde na jednom ze tří jihomoravských hradů, a sice Stráž- nici, Hodoníně nebo Mikulově (Niclšpurce); 3. obyvatelé zemí, které zůstaly králi Vladislavovi II., jsou poslušni pouze českého krále, z ostatních zemí musejí holdovati králi Matyášovi. Kdo má zboží v zemích krále českého i krále uherského, musí složiti slib věrnosti oběma panovníkům; 4. byla uzavřena dohoda o vzájemném vydávání zločinců. Hraniční spory a spory o místa při hranicích rozhodují zemští hejtmané. Hranice 116