Strana 1
INVENTÁŘE A KATALOGY 3 ARCHIV KORUNY ČESKÉ 6. KATALOG LISTIN Z LET 1438-1526 Sepsal Antonín Haas ARCHIVNÍ SPRÁVA MINISTERSTVA VNITRA PRAHA 1958

Strana 2

Strana 3
I. PROVENIENCE LISTIN ARCHIVU ČESKÉ KORUNY Z LET 1438—1526 1. Uvod Šestý díl katalogu archivu České koruny přináší 448 stručných obsahů listin z let 1438—1526. Toto období, ohraničené vnějšími událostmi, totiž smrtí posledního Lucemburka na českém trůně a trvalým nástupem pa- novníků z habsburského rodu do českých zemí, představuje i ve vnitřním, právním vývoji uzavřenou kapitolu českých dějin. Ukončuje se bouřlivé období husitské revoluce a zajišťují se její zisky. Husitský král Jiří obnovuje velmocenskou politiku Karla IV., ale oba jeho nástupci nejsou schopni pokračovat v jeho panovnickém díle. Uvnitř země se stále ostřeji rýsují obě složky veřejné moci, zeměpán a svobodní stavové, i jejich vzá- jemné soupeření. Zatím co za obou českých panovníků z polského rodu nabývá vrchu stavovská složka, znamená rok 1526 právě v této otázce rozhodný obrat v neprospěch české stavovské obce, a to především stavu městského. Devadesátiletí 1438—1526 je však — i když nikoliv zcela přesně — ohraničeno ještě s jednoho hlediska, a to po stránce archivní theorie a praxe zvláště důležitého. Roku 1437 vzniká nejstarší inventář českého korunního archivu a r. 1510 pořizuje Matouš z Chlumčan známé „Registrum všech deseti truhlic, do nichž jsou složena privilegia králov- stvie Českého“.1) Z obou právě zmíněných inventářů jest nutné vyjíti při řešení první, základní otázky, osvětlující dějiny archivu České koruny, t. j. při rozboru tohoto archivu na jednotlivé složky i při výkladu, jak a proč do něho vstoupily skupiny listin, které tam zdánlivě nepatří. Podle všeobecně platné a uznávané zásady původu rozděluje se každý archivní fond na část kmenovou, jejímž příjemcem byl beze sporu jeho původce, a na písemnosti, které nebyly adresovány jemu nebo nebyly vy- dány v jeho prospěch či z jeho podnětu. Archiv České koruny jest, jak již název ukazuje, archiv českého panovníka, případně též českých stavů, kteří si tam ukládali své listiny již od 14. století. Tomuto pojetí odpovídá obsah korunního archivu, jak jej ve svém díle zachoval nejstarší inventář z roku 1437 i popsal r. 1510 Matouš z Chlumčan. Na tomto místě stačí povšimnouti si pouze druhého inventáře, protože jest daleko podrobnější, neboť zaznamenává téměř každou písemnost samostatně. Jako doplňující a revidující pomůcka poslouží tak řečené knihy privilegií, do nichž byly roku 1547 opsány téměř všechny listiny a listiny korunního archivu po pohromě, která stihla několik let předtím desky zemské.2) 1) R. Koss, Archiv České koruny 1, Dějiny archivu (z pozůstalosti k tisku upravil O. Bauer, v Praze 1939), str. 129, 130, 133. 2) Tamže, str. 166 a další. 3

Strana 4
2. Kmenová část archivu České koruny Vlastním jádrem archivu České koruny jsou pochopitelně listiny, které upravovaly právní postavení českého krále a České koruny v rámci uni- versální Rímsko-německé říše. Sem patří potvrzení privilegií a práv i jejich rozmnožení římským císařem Fridrichem III. jeho věrnému spojenci Jiřímu (č. 94, 156, 158) i jeho nástupci Vladislavovi II. (219, 220). Na tuto skupinu navazují spojenecké a přátelské smlouvy. Z období 1438—1526 jsou v korunním archivu uloženy dvě smlouvy s císaři, a to Fridricha III. s Jiříkem (95) a Maxmiliána I. s Vladislavem II. (352). Za nimi následují smlouvy s králem francouzským (č. 172) a polským (č. 257) i s arcivévodou rakouským (č. 117) a k nim lze zařaditi i známá olomoucká usnesení mezi Vladislavem a uherským králem Matyášem s listinami, vzniklými kolem těchto ujednání (č. 223, 224, 225, 226, 227). Hojné styky měli čeští pa- novníci pochopitelně se svými bezprostředními sousedy, a to s vévody bavorskými (č. 82, 110, 338), s markrabaty braniborskými (č. 46, 148, 205) i s vévody saskými (č. 84, 88, 89, 90, 183, 187, 240, 318) a konečně sem patří též ujednání krále Vladislava II. se známým spolkem lva z r. 1490 (č. 265). Důležitost této skupiny dokazuje skutečnost, že kde nebylo ori- ginálních listin, byly pořízeny vidimáty (č. 348, 349), zvláště tam, kde šlo o dvoustranné dohody, při nichž byla originální listina českého krále odevzdána spojenci a nedostala se proto do korunního archivu. Do korunního archivu byly však ukládány také dokumenty, upravující poměr jednotlivých zemí České koruny mezi sebou i k celku. Jsou to landfrídy mezi stavy českými a moravskými (č. 373, 375, 386, 407) i slez- skými (č. 372, 408), vidimát potvrzení slezských privilegií (č. 405), listina krále Ludvíka z r. 1522 o osobě zemského hejtmana slezského (č. 430), písemný slib pomoci hlohovských stavů České koruně (400) i vidimát listiny braniborských markrabat o příslušnosti Lužice k České koruně (č. 142). Dlouhé a složité jednání o uznání krále Jiřího se strany lehnicko- břežské vévodkyně Hedviky se zrcadlí v AČK čtyřmi listinami (č. 36, 56, 108a, 130). K osvětlení poměrů ve vévodství svídnicko-javorském a jeho vztahu k České koruně a českému králi bylo pořízeno v letech 1463—1467 šest vidimátů (č. 159, 170, 193—196) a na žádost královského prokurátora vidimuje se r. 1461 také listina braniborských markrabat o Lužici z r. 1449 (č. 142), o níž byla řeč již výše. Samostatnou skupinu představují lenní reversy. Jimi jednotliví vévo- dové i páni a duchovní ústavy dosvědčovali po složení lenní přísahy, že drží svůj nemovitý majetek nebo jeho část jako léno České koruny nebo českého krále. Sem patří listiny, vydané vévody saskými (č. 238, 239, 344), bavorskými (č. 337) a virtemberskými (č. 236, 237, 289, 290). Lenního poměru se týkají i dvě písemnosti pánů z Gutštejna (č. 329, 341). Zvláště pěkně lze sledovati složité lenní zřízení, lpící stále na starých a neměn- ných zvyklostech, u tří listin o odevzdání Kladska minsterberskými vévody pánům z Hardeku (č. 301, 302, 305). Častým doplňkem lenního slibu bylo ujištění lenníka, že nepodnikne žádného nepřátelského činu proti České koruně a českému králi, naopak, že hrad, který drží, zůstane vždy otevřen 4

Strana 5
lennímu pánovi (č. 79, 174). Také listina na výměnu královského hradu byla uložena v archivu České koruny (č. 92). Do korunního archivu ukládal český panovník také všechny listiny, které se týkaly jeho osoby i jeho postavení v Říši. Výraznou skupinu před- stavuje tu 6 listin duchovních i světských kurfiřtů z dubna a května 1489, výslovně uznávajících, že český panovník má právo účastniti se volby řím- ského krále a že musí býti k této volbě také pozván (č. 251, 252, 254, 256, 258, 259). Roku 1509 slíbil rýnský falckrabě zvláštní listinou, že bude hájiti krále Vladislava II. v jeho úřadu arcičíšnickém (č. 339). Vladislavovo ustanovení o nástupnictví jeho dětí z r. 1510 (č. 343) a příměří uzavřené 1. ledna 1468 mezi králem Jiřím a odbojnými stavy českými (č. 198) představují spojovací článek k stavovskému oddělení archivu České koruny. Čeští stavové si totiž vynucují právě v druhé po- lovině 15. století na panovnících řadu privilegií, jimiž jsou písemně za- ručována a potvrzována jejich práva i podíl na vládě; zároveň se zajišťuje celistvost České koruny a nezcizitelnost jejích částí. V čele této skupiny stojí listina krále Jiřího z 15. května 1461, nejstarší v originálu zachované potvrzení práv Českého království a českých stavů se strany českého krále (č. 138). Tato listina byla původně uložena v archivu vydavatelově, t. j. ve vévodském archivu olešnickém, kde byla objevena r. 1559. V inventáři AČK z r. 1598 není zapsána, takže v té době nebyla ještě v korunním archivu, zatím co v soupisu z r. 1719 jest již zaznamenána.2a) Po privilegiu krále Jiřího následuje dalších 11 listin, vydaných ve prospěch českých stavů (č. 247, 249, 291, 303, 306, 315, 342, 382, 383, 388, 431), k nimž lze připojiti i potvrzení podobného obsahu, které vydal 16. října 1517 polský král Zikmund jako poručník nezletilého Ludvíka (č. 404). Zajímavá je i další skupina pěti listin Vladislava II., poslaných českému sněmu; král jmenuje své plnomocné zástupce k sněmovnímu jednání (č. 331, 332, 384), souhlasí se sněmovním usnesením (č. 333) a potvrzuje landfríd, uzavřený mezi českými a slezskými stavy (č. 374). Do korunního archivu uložili stavové i dva listy polského krále Zikmunda I.; dne 19. dubna 1519 do- datečně potvrzuje uvedení nezletilého ještě Ludvíka na trůn a píše o jeho vyhlídkách při nadcházející volbě římského krále (č. 417) a 20. května téhož roku oznamuje složení svého poselstva k volebnímu sněmu do Frankfurtu (č. 418), kam vyslali své zástupce i čeští stavové; pověřovací list českého poselstva je rovněž uložen v archivu České koruny, protože vyslanci jej museli patrně při návratu odevzdati stavům (č. 411). Nesporně stavovského původu jsou i dva vidimáty pražské kapituly z 21. září 1514 (č. 380, 381), jimiž si dali potvrditi čeští stavové jednak známou listinu Karla IV. ze 6. října 1355 o odvolání tak řeč. Maiestas Carolina, jednak landríd se slezskými stavy z 22. ledna 1513. Obě tyto listiny měly základní význam pro postavení stavovské obce české a její poměr ke králi. Zcela zvláštní a přesně uzavřenou skupinu představují čtyři písem- nosti, jimiž nově přijatí svobodní obyvatelé země slibují dbáti zemského zřízení a poslouchati panovníka (č. 304, 385, 427, 428), a k nim patří vlastně i přiznání Jindřicha z Gutštejna, který byv přijat na milost složil 23. čer- 2a) Tamže, str. 145. 5

Strana 6
vence 1522 písemný slib věrnosti a poslušnosti (č. 429). Stavové neukládali reversy k zemi do korunního archivu dlouho, neboť již od čtyřicátých let 16. století zakládají vlastní řadu, která se stala jednou ze složek tak ře- čeného stavovského archivu.3) Ze zvláštního státoprávního postavení Loketska vyplývá, že listinám, týkajícím se tohoto kraje i města Lokte, byla hned od prvních pořádacích prací věnována samostatná skupina. Z období 1438—1526 patří sem listiny pro Šliky, zástavní pány Loketska i loketského hradu (č. 7, 11, 26). Archiv České koruny sloužil však také jako místo, kam byly ukládány listiny, vydané českými panovníky jednotlivým osobám na rozmanitá práva, ale tyto písemnosti neměly trvalou platnost, protože zajištovaly určité právo jen po dobu příjemcova života, jako na př. odevzdání hradu (č. 42) nebo propůjčení kutacího práva (č. 91). Po jeho smrti byly vráceny králi, který je uložil do korunního archivu. A konečně do archivu České koruny se dostalo i několik listin, jejichž přítomnost v tomto archivu nemůže vyložit stroze chápané hledisko pro- venienční. Je to jednak ověřené potvrzení práv a majetku cisterciáckého kláštera v Altenzelle v míšeňské diecési králem Zikmundem (č. 40), jednak listina z 30. září 1466, kterou Hanuš z Košetic prodává svým lidem v Přá- slavicích louku pod roční plat (č. 189). Částečnou odpověď na otázku, jak a proč se tyto listiny dostaly do korunního archivu, dává rubní poznámka na prvé z nich. Tato písemnost se nalézala v 16. století v archivu České koruny, neboť byla zapsána do knih privilegií z r. 1547, ale již v následu- jícím století se patrně nevědělo, proč je uložena v tomto archivu. Proto k obsahovému regestu na rubu byla připsána slova, která připomínají, že v listině se činí zmínka i o statcích, jež drží klášter v království Českém. Není tedy vyloučeno, že při žádosti o vklad do zemských desk nebo při jiném úředním jednání předložil altenzellský klášter již v polovině 15. sto- letí ověřený opis listiny, pojišťující jeho nemovitý majetek v severních Čechách. Pokud jde o druhou listinu, souvisí snad se smlouvou mezi králem a Trčky z r. 1509 (č. 334; níže str. 8); Přáslavice patřily totiž k Buře- nicům, případně k Hořepníku, jímž vládli právě Trčkové.4) 3. Cinnost Jana Josefa Löwa z Erlsfeldu v archivu České koruny. Obě posléze připomenuté listiny, altenzellská i přáslavická, uzavírají přehled písemností z let 1438—1526, které tvořily vždy vlastní, kmenovou část AČK. O jejich přítomnosti v korunním archivu svědčí, že byly z valné části opsány do knih privilegií, že je zachycuje inventář z r. 15985) a že je výslovně uvádí mezi listinami korunního archivu také Jan Josef Löw z Erlsfeldu, zemský místopisař království Českého. Jeho práce souvisí se 3) Státní ústřední archiv Praha, Průvodce po arch. fondech II. (Praha 1955), str. 30. 4) A. Sedláček, Mistopisný slovník historický království Českého (V Praze 1908), str. 84, 725. 5) R. Koss, Dějiny, str. 182 a další. 6

Strana 7
snahami o obnovení práva českého krále na úřad arcičíšnický a tím i na právo volitelské v Říši, ale též o vyhledání dokladů, osvětlujících nároky České koruny na některé hrady, města i kraje v Horní Falci a v Bavorsku vůbec.6) Löw z Erlsfeldu se při té příležitosti dokonale seznámil s korunním archivem, pronikl do jeho obsahu i skladby a zjistil ztráty, jež utrpěl, a to především podle knih privilegií. Z této činnosti vznikla myšlenka nově uspořádati, zajistiti a spolehlivě zinventovati archiv České koruny, a to nejen vlastní archiv, nýbrž pokusiti se o jeho doplnění, příp. rekonstrukci pátráním v jiných archivech. Vídeňský dvůr projevil zásadní souhlas s jeho návrhy a tak mohl Löw r. 1711 zahájit pátrání v archivech ústředních úřadů pražských i jinde. Svoji práci, tak široce založenou, nedokončil, zemřel r. 1716 a nedovedl ji ke konci ani jeho nástupce v úřadu místo- písařském i v pracích pořadatelských, František Max Alsterle z Astfeldu. Avšak inventář ,který sepsala r. 1719 zvláštní stavovská komise, opírá se o seznamy, Löwem pořízené, a co je nejcennější pro dějiny archivu České koruny, ve svém rozdělení zachoval spolehlivou pamět o pořadatelských i rekonstrukčních pracích tehdy podniknutých. Löw z Erlsfeldu se nespokojil pouhým uspořádáním listin archivu České koruny a jejich soupisem, nýbrž ve snaze po jeho rekonstrukci vybral z hlavních pražských archivů písemnosti, o nichž zjistil podle knih privilegií, že byly kdysi uloženy v korunním archivu. Nesmísil však tento nový listinný útvar v jedinou chronologickou řadu, nýbrž pořizoval zvláštní samostatné seznamy listin podle místa, kde je nalezl nebo odkud je pře- nesl do korunního archivu. Inventář z r. 1719 se přidržel tohoto rozdělení a zachoval tak podrobný obraz obohacení archivu České koruny, jež vy- cházelo z rekonstrukčních snah jednoho z jeho největších znalců. Do první skupiny inventáře z r. 1719, označené písmenem A, zařadil Löw z Erlsfeldu všechny ty listiny v české, německé i latinské řeči, jejichž opisy nalezl v knihách privilegií; při uspořádání tohoto oddělení se přidržel pořadu, v němž byly listiny zapsány do zmíněných knih z r. 1547. Listinám, které nalezl rovněž v místnosti, kde byl uložen korunní archiv, jež však nebyly zapsány do knih privilegií, vyhradil druhou skupinu, kterou opatřil písmenem B, zatím co všechna další oddělení tvoří listiny, o něž Löw obohatil Český korunní archiv. Třetí oddělení inventáře z r. 1719 přináší listiny, které Löw z Erlsfeldu nalezl v registratuře pražského místodržitelství a o nichž se domníval, že patří do korunního archivu. Jde především o šest listin z let 1512—1524, které se týkají dědických nároků braniborského markraběte Jiřího Pobož- ného na vévodství opolsko-ratibořské (č. 370, 412, 416, 424, 437, 442). Poslední opolský kníže Jan II. získal roku 1521 dědictvím Ratibořsko a tak vzniklo spojené vévodství opolsko-ratibořské, ale již předtím r. 1512 uzavřel dědickou úmluvu s výše zmíněným ansbašsko-braniborským markrabětem Jiřím Pobožným. Protože markrabě Jiří sloužil věrně králi Vladislavovi II. a osvědčil se i jako dobrý poručník jeho nezl. syna Ludvíka, získal potvrzení na Opolsko-Ratibořsko od obou Jagelonců na českém trůně a r. 1523 i od českých stavů. Během těchto jednání potvrdil král Ludvík dvakráte všechny důležité smlouvy z posledních let, které se týkaly 6) Tamže, str. 208 a další.

Strana 8
státoprávního postavení obou těch slezských knížectví, ale Ferdinand I. neuznal nároků braniborského markraběte na opolsko-ratibořské vé- vodství. Roku 1531 došlo však k dohodě, podle níž se Jiří Pobožný zavázal, že po smrti knížete Jana II. si ponechá jeho země jen několik let v zástavě. Vskutku také po delších jednáních a zástavních převodech získal český král r. 1551 obě ty země trvale a tehdy patrně byly odevzdány do české dvorské kanceláře i listiny, pojišťující právní nároky markraběte Jiřího Pobožného na opolsko-ratibořské vévodství.7) Jinou, ještě početnější skupinu, kterou nalezl Löw z Erlsfeldu rovněž v místodržitelské registratuře a přenesl odtud do archivu České koruny, tvoří privilegia hornolužických měst, která odňal král Ferdinand I. po nezdařeném povstání r. 1547.8) Jde o tři privilegia města Budyšína (č. 211, 266, 422), dvě města Löbau (č. 269, 281), tři zhořelecká (č. 201, 213, 284) a jedno žitavské (č. 434). V místodržitelské registratuře nalezl Löw mezi jinými listinami také spojeneckou smlouvu krále Jiřího s rýnským falekrabětem a bavorským vévodou Ludvíkem z 8. května 1460 (č. 127). Tato listina zůstala v české dvorské kanceláři, protože na jejím základě byla složena nová spojenecká smlouva z 8. října 1460; některé články této nové úmluvy zůstaly v plat- nosti, jiné byly změněny.9) Ostatně listina z 8. května 1460 nebyla jedinou smlouvou s bavorskými vévody, která byla uložena v místodržitelské registratuře (viz č. 175, 176, 199). Z místodržitelské registratury odnesl Löw ještě čtyři další písemnosti z období 1438—1526. Jedna z nich se týká prodeje rytířského dvora v Lu- kavici (č. 234), v druhé se vzdává míšeňský purkrabí Jindřich odúmrtního práva v několika vesnicích západočeských, které mu tehdy patřily (č. 270). K nim lze připojiti pořádek stolařského cechu v Klatovech z r. 1455 (č. 54) a udělení erbu bratřím z Burghausu (č. 378). Dnes již není možné určiti dobu a skutečnosti, za nichž byly tyto listiny patrně předloženy ně- kterému z ústředních úřadů pražských, s hlediska archivní theorie se však blíží tak řeč. guberniálním listinám třetího oddělení SUA.10) Podobný osud měly nepochybně i dvě další listiny z oddělení E inven- táře z r. 1719 (č. 178, 334), které nalezl Löw u desk zemských ve skříni, kde byly uloženy také knihy privilegií. V obou těch písemnostech se vý- slovně mluví o výplatách ze zástavy, případně o dokladech z desk zem- ských, což dostatečně vysvětluje, proč byly předloženy k deskám. V tomto oddělení, označeném v inventáři z r. 1719 písmenem E, tvoří výraznou skupinu listiny, které pocházejí z archivu pánů z Lobkovic na hradě Hasi- štejnu. Když se roku 1597 octl tento lenní hrad v držení české komory, přešel i archiv tam uložený do rukou českého panovníka a uvázl ve spoustě neuspořádaných listin u desk zemských, odkud je vybral Löw a uložil do korunního archivu (č. 202, 209, 244, 261, 263, 293, 308, 377; z jiných oddělení inventáře z r. 1719 sem patří ještě z odd. D č. 288).11) 7) J. Kapras, Zemské knihy opolsko-ratibořské. Časopis Národního musea LXXXI. 1907, str. 2. 8) Podrobně se o nich zmiňuje R. Koss, Dějiny, str. 213 a d. a zvláště 219 a 222 a další. 9) Fr. Palacký, Dějiny národu českého 1V/2, str. 142. 10) Srv. Průvodce po Ústředním archivu ministerstva vnitra (Praha 1952), str. 36. 11) A. Sedláček, Mistopisný slovník, str. 209—210; R. Koss, Dějiny, str. 225. 8

Strana 9
Do oddělení F inventáře z r. 1719 byly zařazeny tak řečené „švédské listiny“. Zakoupil je koncem 17. století rakouský vyslanec u švédského dvora ve Stockholmu hrabě Jan Antonín Nostic.12) Šlo většinou o listiny, které vybrali za třičetileté války Švédové z rozmanitých archivů v Čechách i v Německu, a to podle pokynů generála Königsmarka a za osobního řízení vojenského presidenta švédského Alexandra Erskeina (odtud ozna- čení „sbírka Erskeinova“).13) Do let 1438—1526 se hlásí sedm listin z to- hoto oddělení. Je to skupina velmi různorodá, jak ostatně vyplývá již ze skutečností, za nichž vznikala. Nesporně stavovské provenience a tedy z korunního archivu českého vybrané je usnesení českých stavů o židech z 8. srpna 1501 (č. 297). Z kanceláře české komory pochází nepochybně dohoda z 13. prosince 1459 o skladu dříví v Kolíně a o podmínkách, za nichž mohou Kutnohorští nakupovati tam dříví pro důlní podnikání i jiné potřeby (č. 118). Před Švédy nezůstaly však ušetřeny ani moravské archivy, z nichž zvláště zle byl postižen dietrichštejnský archiv v Mikulově.14) Z tohoto archivu koupil císařský vyslanec Nostic ve Švédsku především řadu listin pro Hranice a Drahotuše, jež přešly r. 1548 s Pernštejnů na Haugvice. Po nich je drželi Kropáčové z Nevědomí, páni z Kunovic a j. R. 1612 je koupil Václav Mol z Modřelic, jemuž byly pro účast na českém povstání zkonfiskovány a darovány kardinálovi Františkovi z Dietrich- štejna;15) z období 1438—1526 jsou to tři písemnosti (č. 253, 346, 440). Z německých archivů byly švédským drancováním zvláště těžce postiženy archivy v Erfurtu, hlavním městě Durynska;16) tak lze vysvětliti přítomnost listiny Jana, plebána kostela sv. Petra v Sömmerda, která se týká obsazení vikáře v tom kostele a je adresována oficiálovi kostela Panny Marie v Erfurtu (č. 320). Švédského plenění nezůstal ušetřen ani cisterciácký klášter v Altenzelle v míšeňské diecési,17) odkud bylo odvezeno mimo jiné také potvrzení privilegií králem Vladislavem II. 25. října 1477 (č. 222). Tato konfirmace se dostala do korunního archivu zcela odlišnou cestou nežli druhá altenzellská listina z 15. století, uložená rovněž v AČK, která však prodělala jiné osudy.18) Poslední oddělení inventáře z r. 1719, které je zastoupeno mezi listi- nami korunního archivu z let 1438—1526 — a to dvěma kusy — obsahuje písemnosti teprve dodatečně nalezené. Z tohoto oddělení, označeného písmenem I, pochází listina z 21. května 1507, kterou dává král Vladislav I1. purkrabímu Hradeckého kraje dům v Hradci Králové (č. 323). Patří ne- pochybně do korunního archivu, a to do jeho stavovské složky, protože úřad purkrabího Hradeckého kraje byl spíše stavovský nežli zeměpanský. U druhé písemnosti, zařazené do oddělení I inventáře z r. 1719, není otázka archivního původu tak jednoduchá. Je to opis listu z 15. února 1519, kterým král Ludvík doporučuje své posly, vypravené k volebnímu sněmu do Frankfurtu, přízni vyslanců španělského krále Karla (č. 415). Čeští stavové 12) R. Koss, Dějiny, str. 193 a další. 13) Tamže, str. 193 a další. 14) Tamže, str. 199. 15) L. Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské, str. 619—620. 16) R. Koss, Dějiny, str. 200. 17) Tamže, str. 200, 201. 18) Výše str. 6. 9

Strana 10
těžce nesli, že v předběžných rozhovorech o volbě budoucího římského krále nebylo dbáno vůle zesnulého císaře Maxmiliána I., který již roku 1515 jmenoval svým náměstkem v Německé říši krále Ludvíka a sliboval při- mluviti se u kurfiřtů za jeho zvolení. Nyní padla Ludvíkova kandidatura úplně a při volebním jednání byli čeští stavové opomíjeni. Protože tato věc se týkala nejen krále, nýbrž i stavovské obce, dali si stavové opsati Ludvíkovu listinu pro její závažný obsah a zásadní stanovisko královo.19) Činnost Jana Josefa Löwa z Erlsfeldu jest prvním velikým a z větší části umělým zásahem do přirozeného života archivu České koruny. Nelze popříti, že Löw z Erlsfeldu se seznámil s korunním archivem velmi po- drobně, pečlivě prostudoval všechny pomůcky, které mu mohly osvětliti skladbu archivu, především knihy privilegií, znal dobře správní organisaci současnou i starého českého státu, vysoce cenil korunní archiv po stránce historické i praktické, ale to vše podnikal s hlediska své doby, která spatřovala hlavní význam archivů ve skutečnosti, že mají sloužiti poli- tickým cílům těch osob nebo korporací, které je vytvářely. Jako edice tehdejší doby přinášejí ponejvíce materiál státoprávního obsahu, který dokládá a pojišťuje práva jednotlivých států a dynastií (na př. Dumont 1726, Lünig 1711—1733, Ludewig 1723, Sommersberg 1729), tak i archivy, zvláště listinné, se budovaly podle stejné věcné zásady bez ohledu na jejich vznik a přirozený růst. Jan Josef Löw z Erlsfeldu se tak jeví jako bezprostřední předchůdce a vzor Theodora Antonína Taulowa z Rosenthalu, s jehož jménem je spojena největší pohroma, která stihla archiv České koruny. 4. Rosenthalův zásah do archivu České koruny. Archiv pánů z Lipé. Astfeldská sbírka. Rudolf Koss ve svých objevných pracích o českém korunním archivu a o provenienci jeho listin dostatečně vylíčil i osvětlil Rosenthalovu čin- nost,20) a proto na tomto místě stačí upozorniti pouze na ty skutečnosti, které se týkají období 1438—1526. Rosenthal stejně jako Erlsfeld věnoval hlavní pozornost listinám, dokazujícím právní nároky rakouského soustátí i jednotlivých jeho zemí, ale vedle toho odvezl do Vídně také všechny doklady, mající jakýkoliv vztah k českým panovníkům a členům dynastic- kých rodin, především k habsburskému rodu. V této své činnosti mohl navázati přímo na Löwovo dílo, a to hned dvojím směrem. Jednak vybíral podle přesných instrukcí i podle vlastního plánu listiny z korunního archivu bez ohledu, zdali šlo o jeho kmenovou část či o přírůstky, zařazené tam Erlsfeldem. Nespokojil se však extradicí, provedenou Löwem, nýbrž vstoupil znovu do těch pražských registratur, z nichž byly četné listiny přeneseny již v desátých letech 18. století do korunního archivu. Ale nadto rozšířil pátrání i po dalších registraturách a archivech veřejných 19) Fr. Palacký, Dějiny V/2, str. 352—355. 20) R. Koss, Dějiny, str. 231 a d. — Týž, Provenience českých archiválií ve státním archivu vídeňském. Zprávy Českého zemského archivu, sv. VI. V Praze 1924. Str. 173—254. 10

Strana 11
i soukromých, pražských i mimopražských. Jeho činnost lze velmi pěkně sledovati z pečlivě vypracovaných soupisů písemností, které z jednotlivých archivů a registratur vyňal a převezl do právě zakládaného a ústředně budovaného Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni. Nejvíce listin vybral Rosenthal pochopitelně z archivu České koruny. Tyto písemnosti rozdělil do několika skupin, označených velikými písme- ny, při čemž se v zásadě přidržel rozdělení, jež uvádí inventář z r. 1719.21) Proto lze ihned přejíti k těm písemnostem, které Rosenthal vybíral přímo z jednotlivých registratur a archivů. Z písemností časového úseku 1438—1526, které vybral Rosenthal z místodržitelské registratury, je to především veliká skupina 11 listin a listů, jež se vztahují ke sporu českého krále s Gutštejny a z toho vzniklým těžkostem s bavorskými vévody (č. 336, 353, 355, 356, 357, 362, 363, 364, 365, 366, 367). Celá tato věc byla projednávána v královské radě, jejíž písemná pozůstalost jako jednoho z ústředních úřadů se dostala do místodržitelské registratury. Jen listinu, kterou byly gutštejnské statky zabaveny a král je dal zapsati znovu do desk zemských, nenašel Rosenthal v místodržitelské registratuře, nýbrž u desk.22) Do okruhu gutštejnských listin možno nepochybně zařaditi také listinu ze 4. května 1512, kterou zemští správci a zemský soud vysílají poselstvo do Chebu k projednávání sporných otázek mezi českým králem a Fridrichem, markrabětem brani- borským a purkrabím norimberským, zvláště ve věcech jejich poddaných a v otázce zemské hranice (č. 368). Pokud jde o dobu Jiříkovu, tu uznal Rosenthal za důležité vyjmouti z místodržitelské registratury pražské dvě listiny, a to přátelskou smlouvu z 1. února 1468, uzavřenou s Kryštofem, falekrabětem rýnským a vévodou bavorským (č. 199), a list ze 17. června 1462, kterým král Jiří zmocňuje dva české pány, aby na jeho místě přijali od uherského krále Matyáše peníze (č. 149). První z nich patří k bavorským listinám, které byly uloženy v české dvorské kanceláři a z nichž jednu přenesl odtud do korunního archivu již Löw z Erlsfeldu (č. 127; výše str. 8), druhou listinu vrátil patrně král Matyáš Jiříkovi, když toto finanční jednání i všechny ostatní otázky byly urovnány. Jinou uzavřenou skupinu představuje 10 listin, týkajících se Kladska (č. 55, 57, 166, 181, 298, 314, 387, 398, 401, 432). Kladsko bývalo již od 13. století často zastavováno, až nakonec je císař Zikmund odprodal Půtovi z Častolovic. Půtovi dědicové je prodali Hynkovi Krušinovi z Lichtemburka, od jehož syna Viléma přešlo na Jiříka z Poděbrad, tehdy ještě správce zemského. Ten je postoupil r. 1463, tedy již jako český král, svým synům a vymohl pro ně majestát císaře Fridricha III., jímž se Kladsko povyšuje na hrabství. Jiříkovi synové je roku 1501 prodali Oldřichovi z Hardeku a po něm vyměnilo hrabství ještě několikráte držitele. Když však roku 1560 měl je získati rýnský falckrabě Albrecht, postavili se čeští stavové proti této majetkové změně a odmítli přijmouti falckraběte za obyvatele země, čímž mu vlastně znemožnili držbu Kladska. Východisko z této si- tuace nalezl Maxmilián II., když roku 1569 se dohodl s falekrabětem 21) R. Koss, Provenience, str. 199 a další. 22) Fr. Palacký, Dějiny V/2, str. 165—169. 11

Strana 12
Albrechtem a vyplatil Kladsko za 150.000 zl.23) Tím se země dostala do správy české komory, která převzala i příslušné písemné doklady. Protože Kladsko bylo vždy nedílnou součástí České koruny, uznal Rosenthal za nutné vyjmouti tyto listiny z registratury české komory a uložiti je do ústředního státního archivu ve Vídni, který právě v té době budoval. Z mimopražských archivů, jež zásluhou Rosenthalovou obohatily český korunní archiv listinami z let 1438—1526, je to vlastně jediný, a sice tak řeč. archiv pánů z Lipé. Vskutku jde o písemnou pozůstalost děkana pražské kapituly Tomáše Pešiny z Čechorodu, známého pracovníka o čes- kých a moravských dějinách v 2. polovině 17. století. Jádro Pešinovy sbírky tvoří listiny z rodového archivu lipského, který byl uložen na zámku Swiątniki (Schwentnig) ve Slezsku. Poslední potomek tohoto starobylého rodu, Čeněk VI. Hovora z Lipé, musel totiž pro víru opustit Čechy a usadil se ve Slezsku, kde ho navštívil Pešina na svých výzkumných cestách za materiálem k českým a moravským dějinám. Když Čeněk Hovora poznal Pešinův hluboký zájem o českou minulost, dovolil mu nejen studium v ro- dinném archivu, ale daroval mu i listiny, o něž Pešina projevil zájem. Ten pak připojil tyto písemnosti k ostatním listinám své soukromé sbírky.24) V době Rosenthalově byl však tento soubor rozdělen již ve dvě zcela neorganické části, tak řečenou valdštejnskou a fürstenberskou. Po smrti Tomáše Pešiny koupil literární část jeho pozůstalosti pražský arcibiskup Bedřich hrabě z Valdštejna. Rukopisy a část listin byly uloženy v zámecké knihovně valdštejnské na duchcovském zámku, ostatní písemnosti byly dopraveny na valdštejnské panství v Třebíči. Tam se o ně nikdo nestaral a byly by jistě propadly zkáze, kdyby se jich nebyl ujal tamní hospodářský úředník Rochlitzer. Když se dostal Rochlitzer do Prahy a vstoupil do fürstenberských služeb, vzal získané listiny s sebou a zde je poznal břev- novský benediktin P. Bonaventura Pitter, který se stejně jako Pešina rovněž zajímal o české dějiny. Pitter, který pomáhal Rosenthalovi při archivních pracích, upozornil ho i na Rochlitzerovu sbírku. Tak se zásluhou Taulowa z Rosenthalu dostaly do Vídně nejen další listiny, které byly kdysi uloženy v archivu České koruny a odkud je vyzvedl Pešina, nýbrž i pod- statná a patrně nejcennější část archivu českomoravského rodu, který držel dědičně úřad nejvyššího maršálka království Českého a hrál proto významnou úlohu v české politice. Z období téměř devadesáti let, jež zaujímá šestý díl katalogu listin archivu České koruny, tvoří tak řeč. lipské, t. j. Pešinovy listiny několik výrazných skupin. Čistě osobních, případně rodových věcí pánů z Lipé se týká 16 listin (č. 2, 17, 28, 35, 59, 80, 167, 168, 197, 274, 283, 345, 347, 399, 420 a 448) a k nim patří i pět listin z rodového archivu Pernštejnů, kteří byli s pány z Lipé spojeni příbuzenskými svazky i tou skutečností, že Vilém z Pernštejna byl poručníkem Jindřicha z Lipé, který měl za manželku jeho dceru Bohunku (č. 245, 402, 419, 420b, 421). Na dvůr a vinohrad u Ivančic, které od roku 1460 drželi páni z Lipě, prip. z Pernštejna,25) zní 7 listin (č. 24, 74, 131, 180, 214, 217, 242) a na Hodonín 12 listin. Král 23) J. Čelakovský, Povšechné české dějiny právní (v Praze 1900), str. 89—90. 24) R. Koss, Provenience, str. 204 a další. 25) L. Hosák, Místopis, str. 115—116. 12

Strana 13
Vladislav postoupil totiž roku 1511 tento zámek Vilémovi z Pernštejna, který jej ještě téhož roku odevzdal svému zeti Jindřichovi z Lipé.26) Z hodonínských listin (č. 185, 192, 268, 277, 278, 279, 282, 307, 312, 354, 360, 361) jest zvláště významná poslední ze 14. září 1511, kterou dřívější držitelé Hodonína, totiž Kunové z Kunštátu, odevzdávají Jindřichovi z Lipé všechny listiny na toto místo. Zmíněná listina dokazuje zcela jasně středo- věkou právní zvyklost, že totiž nový pán přijímá od svého předchůdce nejen hmotný majetek, nýbrž i písemné doklady na získané zboží. Lipského majetku se týká i několik dalších listin, které jednají o Dol- ních Dubňanech (č. 272), o Ketkovicích (č. 231) a o dolech u Rabštejna (č. 255). Všechna tato místa patřila k panství Moravský Krumlov, ma- jetku pánů z Lipé,27) stejně jako jím byl i Březník u Náměště (č. 271)28) a Kurdějov (č. 326),29) zatím co Ždánice, zastoupené rovněž jednou pí- semností (č. 37), patřily Pernštejnům, několikrát spřízněným s pány z Lipé.30) Na základě přibuzenských svazků se dostaly do lipského archivu listiny, které nemají zdánlivě žádného spojení s tímto rodem. Listina z 22. října 1473 (č. 203), kterou Albrecht z Postupic dává Ctiborovi z Ledské list hlavní od krále Jiřího i svou dobrou vůli na ves Býškovice, byla patrně po vyrovnání pohledávky vrácena a dostala se do archivu pánů z Lipé jako podklad ve sporu, který vedli švagři Albrecht z Postupic a Pertold z Lipé o rozdělení majetku svých manželek, dcer Jiřího z Kravař.31) Také list krále Ludvíka z 5. května 1524 (č. 439), podle něhož dostává Albrecht ze Šternberka pokutu, jíž jest povinen Tůma řečený Peníze z Hrádku zaplatiti českému králi, představoval patrně část věna Mariany, rozené ze Štern- berka, manželky Jana III. z Lipé.32) Dvě listiny na dohodu, uzavřenou mezi pány Černohorskými z Boskovic r. 1526 (č. 444, 445), vstoupily do lipského archivu rovněž na základě příbuzenských svazků. Dobeš Černohorský byl druhý manžel Bohunky z Pernštejna, choti Jindřicha IX. z Lipé, od níž obdržel Rosice.33) A naproti tomu zase ještě téhož roku 1526 získává Jan z Pernštejna Určice, které tvořily část dědictví, o něž byly uzavřeny výše zmíněné dohody.34) Přítomnost dvou listin, týkajících se Uherského Ostrohu (č. 72, 81), o němž není známo, že by býval kdy delší dobu v držení pánů z Lipé,35) lze snad vysvětliti tímto způsobem: Uherský Ostroh drželi zápisně od krále Ladislava Truchsesové, jak svědčí listina téhož krále z 12. prosince 1455 (č. 72). O čtyři léta později, přesně 17. února 1459 (č. 81), posílá Mikuláš Truchses králi Jiřímu opis listu na dvě stě kop, jež se zavázal zaplatiti Jindřich z Lipé za Uherský Ostroh, odevzdaný mu prý králem 26) Tamže, str. 259. 27) Tamže, str. 115, 119, 121. 28) Tamže, str. 143. 29) Tamže, str. 266. 30) Tamže, str. 73. 31) Zeitschrift des Deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens XIV., str. 318—19. 32) Tamže, str. 332. 33) L. Hosák, Mistopis, str. 343. 34) Tamže, st. 516. 35) Tamže, str. 410, 411. 13

Strana 14
Ladislavem; nejvyšší maršálek však dosud nezaplatil, a proto prosí Truchses krále o pomoc. Z přítomnosti obou těch listin v lipském archivu lze se domnívati, že král poslal nejvyššímu maršálkovi obě ty písemnosti, které dokazovaly právní nárok Truchsesův na Uherský Ostroh a tím i po- vinnost Jindřicha z Lipé zaplatiti požadovaných 200 kop. Patrně se tak nestalo, a proto Uherský Ostroh nepřešel do majetku lipského rodu. Z blíže neznámých důvodů, buď rodových nebo finančních, se zde octla i listina č. 294. Ale lipský archiv, pokud se zachoval v korunním archivu Českém, přináší doklady i pro poznání manského zřízení, které si vybudovali páni z Lipé.36) Č. 286 se týká vladyků ze Zap, kteří byli many nejvyššího mar- šálka království Českého.37) Vedle listin, které pocházejí nesporně z archivu pánů z Lipé, nalézaly se v Pešinově sbírce písemnosti, u nichž nelze přesně určiti, zda je Pešina vyňal z lipského archivu ve Šwiatnikách (Schwentnig), či zda je získal odjinud. Jde především o dva dokumenty celozemského významu, a sice o zápis Zelenohorské jednoty z 28. listopadu 1465 (č. 179) a o přistoupení stavů markrabství Moravského k Benešovskému ujednání dne 27. června 1473 (č. 204). Není vyloučeno, že obě ty listiny se dostaly do lipského archivu z úřední činnosti Jindřicha z Lipé, který byl od r. 1463 zemským hejtmanem moravským38) a již předtím roku 1455 byl jmenován jedním ze čtyř vladařů moravských, v jejichž rukách se soustřeďovala všechna veřejná moc v zemi.39) Z téhož důvodu měl Jindřich z Lipé ve svém archivu patrně i listinu krále Ladislava z 9. prosince 1455 (č. 71), kterou se sta- novilo, že nikdo mimo krále nesmí vyplatiti Slavkov, zastavený Janovi z Valdštejna. Jestliže u těchto tří písemností lze alespoň s určitou mírou pravdě- podobnosti předpokládati, že pocházejí z archivu pánů z Lipé, je u dvou listin, které Rosenthal rovněž získal z Rochlitzerovy sbírky, jasné, že patřily do archivu pražské metropolitní kapituly. Dne 12. října 1462 vydal Jaroslav Plichta ze Žerotína listinu, kterou daroval kapitule Pražského kostela několik poddaných na statku Klobuky v Čechách (č. 155) a druhou listinou se potvrzují témuž příjemci majetková práva k Týnskému dvoru na Starém Městě pražském a k několika domům na Hradčanech (č. 299). Proč Pešina vybral z kapitulního archivu právě tyto listiny, nelze dnes již zjistiti, je však pravděpodobná domněnka, že je uváděl ve vztah k rodu pánů z Lipé. U první z nich zaměnil patrně české Klobuky s moravským statkem Kloboučky, které roku 1458 koupil Jindřich z Lipé od velehrad- ského kláštera.40) Mezi nemovitým majetkem kapituly na Hradčanském náměstí a nad ním byl i dům, v němž bydlel pražský děkan Johánek z Dubé a Lipého, který se po husitských bouřích vrátil se Zikmundem do Prahy.41) Pešina se snad domníval, že děkan Johánek pocházel z rodu nejvyššího dědičného maršálka království Českého. 36) K tomu srv. A. Turek, Manové nejvyššího maršálka (Brno 1952). Tamže, str. 40. ZDVGMS, XIV., str. 314. Tamže, str. 310. L. Hosák, Mistopis, str. 263. 41) V. V. Tomek, Dějepis města Prahy. Díl VIII. (v Praze 1891), str. 21. 37) 38) 39) 40) 14

Strana 15
Poslední skupina listin, které Rosenthalovou zásluhou přešly z Pe- šinovy pozůstalosti do archivu České koruny, obsahuje pět originálů a jeden vidimát písemností, které se týkají Lucemburského vévodství a jeho poměru k České koruně (č. 39, 49, 52, 58, 61, 67). Tyto písemnosti se na- lézaly beze sporu v korunním archivu, protože byly zapsány do knih pri- vilegií z roku 1547 a tvoří samostatnou skupinu jak v registru desíti truhlic Matouše z Chlumčan, tak i v inventáři z roku 1598.42) Otázku, proč Pešina vybral z korunního archivu právě lucemburské listiny, nedovedl zodpo- věděti ani Koss43) a zůstane patrně již nerozřešena. Jisté je pouze, že sou- visí s dějepisnou činností Pešinovou. Taulow z Rosenthalu se důkladně seznámil s obsahem i skladbou archivu České koruny. Proto mu bylo jasné, že listiny, které prostudoval ve vlastním korunním archivu i v jiných pražských registraturách, ne- představují celé bohatství archivu, jak je poznal ze studia knih privilegií i ze starých inventářů. Ze zpráv o svém předchůdci Löwovi z Erlsfeldu se dozvěděl, že předčasná smrt zabránila Löwovi dokončiti pořadatelské dílo, jemuž věnoval tolik času i tolik práce. Písemnosti, které Erlsfeld již nemohl prohlédnouti a zhodnotiti, nebyly uloženy do nové schrány korun- ního archivu v chrámu svatovítském, nýbrž zůstaly u úřadu desk zem- ských, kde je měl podle rozhodnutí stavů sepsati a uspořádati Maxmilián František Alsterle z Astfeldu, mistopisař království Českého. Ale brzy po tomto rozhodnutí byl Astfeld jmenován dvorním radou při české dvorské kanceláři ve Vídni. Proto ani on nemohl dokončiti archivní zpracování ně- kolika set listin, patřících nepochybně do korunního archivu českého. Tyto listiny byly uloženy do tří skříní, které se úředně zapečetily a po- nechaly u desk zemských. V pozdějších létech se na ně zapomnělo a nevědělo se ani, kam se poděly. Objevil je teprve roku 1773 nejvyšší písař království Českého Jan Václav Alsterle z Astfeldu, z jehož příkazu je zinventovali registrátoři desk zemských Russ a Stoll a zapsali do dvou seznamů; do prvního, označeného písmenem A, zařadili listiny, zapsané do knih privilegií, v druhém, opatřeném značkou B, poznamenali písemnosti, které do knih privilegií zapsány nebyly. Podle rozhodnutí císařovny Marie Terezie ze 14. ledna 1774 byly všechny tyto listiny — celkem asi 400 — zaslány českorakouské dvorské kanceláři ve Vídni, která je odevzdala do Domácího, dvorního a státního archivu.44) Listiny, nalezené u desk zemských, tvoří tak řečenou „Astfeldskou sbírku“ a lze je mezi ostatními písemnostmi archivu České koruny velmi snadno rozeznati podle charakteristické rubní poznámky, napsané velkým zřetelným písmem; poznámka se skládá z pořadového čísla soupisu a ně- meckého regestu, který u dokumentů, zařazených do řady B, zpravidla chybí. Po obsahové stránce jsou to vskutku téměř vesměs organické do- plňky kmenové části archivu České koruny. Listina z 13. října 1454, kterou císař Fridrich III. propůjčuje českému králi všechna léna v Říši (č. 50) i list, jímž mohučský arcibiskup jako první z kurfiřtů zve 13. února 1519 mladého Ludvíka k volbě římského krále (č. 413), patří nesporně 42) R. Koss, Dějiny, str. 137, 184. 43) R. Koss, Provenience, str. 206. 44) Tamže, str. 182—184; týž, Dějiny, str. 223, 224, 247, 248. 15

Strana 16
mezi osobní listiny českého panovníka, které jsou uloženy v korunním archivu, stejně jako tam patří i tři listy Fridricha III. jeho věrnému spo- jenci králi Jiřímu (č. 99, 100, 101). Do korunního archivu se ukládaly po- chopitelně i spojenecké smlouvy, z nichž mnohé byly rovněž nalezeny v tak řeč. Astfeldské sbírce. Jde o spojenecké smlouvy s císařem (č. 206), se slezskými knížaty (č. 221), s braniborskými markrabaty (č. 146, 153, 154), s bavorskými vévody (č. 70, 135), s arcivévody rakouskými (č. 128), se saskými vévody (č. 321). Sem lze zařaditi i písemnosti, které se týkají diplomatického jednání s vévody lehnicko-břežskými (č. 129, 163), zvláště pokud jde o chystaný sňatek Zdeny, dcery krále Jiřího, s vévodou Fridri- chem, s něhož však sešlo (č. 43, 44, 48); ta byla provdána nakonec za Albrechta, syna saského kurfiřta Fridricha (č. 85, 86, 87).45) Do stavovské části archivu České koruny patří z období 1438—1526 tři listiny Astfeldské sbírky (č. 330, 381, 394). Celozemský význam měla i rozsáhlá amnestie, kterou udělil uherský král Matyáš po olomouckých poradách v červenci 1479 všem obyvatelům Moravy, Slezska a Lužice, kteří bojovali proti němu (č. 228). Krále i stavů se týkaly písemné sliby přátelství i lenní zápisy (č. 115, 147, 182, 311), zatím co věcí čistě panovníkovou byla smlouva s minster- berskými vévody o Poděbrady z r. 1495 (č. 275) a kvitance saských vévod na dluh, zaplacený králem Vladislavem II. (č. 241). Astfeldská sbírka doplnila i jiné skupiny listin korunního archivu, at šlo o listiny na Lucembursko (č. 60, 63), o písemnosti, vzniklé kolem sporu s Gutštejny (č. 30, 212, 359) nebo o privilegia zkonfiskovaná r. 1547 Ferdinandem I. hornolužickým městům (č. 4). Časový úsek 1438—1526 tak řeč. Astfeldské sbírky uzavírají dvě listiny, u nichž příčinu uložení v korunním archivu lze jen tušiti. Erbovní privilegium krále Vladislava II. ze 4. července 1506 pro Hubky z Černčic (č. 322) s jejich přijetím do rytířského stavu si dali zajisté příjemci po- jistiti vkladem do desk na základě předloženého originálu, který pak již patrně uvízl u deskového úřadu, jak se stávalo velmi často (výše str. 6, 8). Listina krále Ludvíka ze 14. března 1526, opravňující Jana Podvinského k vybírání cla na Labi u Píštan (č. 443), se dostala k pražským ústředním úřadům pravděpodobně při nějakém úředním jednání nebo ještě spíše při sporu o toto právo, a to jako podklad k úřednímu vyšetření sporu. I v ji- ných odděleních archivu České koruny se totiž často objevují písemnosti, které se tam dostaly právě naznačenou cestou (výše str. 8). 5. Pražský zlomek archivu Ceské koruny. Listiny z lenní registratury. Rosenthalovým pronikavým zásahem byl archiv České koruny postižen největší pohromou od dob svého vzniku. Co zůstalo v Praze, bylo jen ubohou troskou dřívější slávy. Tuto obrovskou ztrátu nemohlo vyrovnati ani oboha- cení pražského zlomku korunního archivu roku 1798, když bylo do něho 45) Fr. Palacký, Dějiny IV/1, str. 319. 16

Strana 17
uloženo 242 listin, nalézajících se tehdy v lenní registratuře hejtmanství německých lén při apelačním soudu v Praze a vyřazených ze spisů, po- cházejících z činnosti úřadu desk zemských.46) Jejich obsah zachycuje velmi výstižně seznam, pořízený roku 1787, z něhož je patrné, že jde především o spojenecké smlouvy a lenní reversy, převážně zahraničních lén se týkající. Byl to tedy soubor písemností, podobný Astfeldské sbírce, rovněž u desk zemských ležící, při čemž i zde lze snadno prokázati, že téměř všechny patří do archivu České koruny a u některých z nich rubní poznámky dosvědčují jejich opsání do knih privilegií z r. 1547. Pokud jde o listiny mezinárodního významu, byly sem zařazeny zvláště takové spojenecké smlouvy se sousedními panovníky, které se výslovně dotýkají i poddaných obou stran. Tak se zde najde smlouva s makrabaty braniborskými ze 6. května 1454 (č. 45) a s vévody bavorskými z r. 1459 a 1509 (č. 116, 340), obnova přátelské smlouvy s arcivévody rakouskými z r. 1461 (č. 136) i list uherského krále Matyáše, vydaný 25. července 1479 v rámci olomouckých jednání (č. 229), jímž propouští Vladislavovi II. všechny obyvatele České země, kteří mu byli jakkoliv poddáni. Obdobu s Astfeldskou sbírkou je možné sledovati také při skupině listin, které se týkají přímo i osoby českého panovníka. Najde se zde do- hoda krále Jiřího s bavorským vévodou Ludvíkem z 8. října 1460 o podpoře případné kandidatury českého panovníka na říšský trůn (č. 132) i pověřující list císaře Maxmiliána I. z roku 1511 pro jeho vyjednavače s králem Vla- dislavem II. (č. 350). Jaké vážnosti se těšil český král, dokazují tři listy císaře Fridricha III.; dvěma z nich slibuje peněžitou odměnu za vojenskou pomoc (č. 97, 98), a v třetím žádá Jiříka o záruku při prodeji panství Neuburgu na Innu (č. 161); rakouský arcivévoda Albrecht požádal dokonce krále Jiřího o zprostředkování ve sporu s nepřáteli v zemi (č. 136). Ro- dového majetku krále Jiřího, případně jeho synů, t. j. poděbradského panství a vesnic k němu patřících, se týká pět listin na ves Chotouň; ta patřila původně olomouckému biskupovi, kterého musel král odškodniti jiným způsobem (č. 73, 164, 165, 210, 276).47) Naproti tomu stavovského původu je vidimát pražské kapituly z 21. září 1514, který obsahuje listiny na popravce z r. 1405 (č. 379). Další výraznou skupinou listin tak řeč. lenní registratury jsou listiny na Lucembursko (č. 16, 19, 41, 68, 69), které doplňují s lucemburskými písemnostmi, přišlými odjinud do korunního archivu (na př. z archivu lipského; výše str. 15), soubor pisemných dokladů, týkajících se tohoto vévodství. Patří ke kmenové části archivu České koruny, neboť jsou za- znamenány již ve starých inventářích (kde tvoří samostatnou skupinu) i opsány do knih privilegií. Lenní registratura přešla, jak již bylo řečeno, do korunního archivu od hejtmanství německých lén. Vskutku je v této sbírce také několik písemností, které se týkají zahraničních lén, jejich propůjčení i složení lenního slibu na ně (č. 173, 190, 309); sem patří i listina krále Vladislava II. z 28. září 1507 na udělení úřadu dědičného číšníka v Říši (č. 327) i tran- 46) R. Koss, Dějiny, str. 262. 47) A. Sedláček, Mistopisný slovník, str. 328, 329. 2 — Archiv koruny České 17

Strana 18
sumpt o lenním poměru Ratibořska a ratibořského vévody k České koruně a k českému králi (č. 335). Na skupinu zahraničních lén navazují listiny na léna v Čechách (č. 184, 313). Mezi nimi vynikají tak řeč. koldické listiny (č. 12, 13, 15, 20, 25, 29, 215), které pocházejí z archivu pánů z Koldic.48) Byl to rod saského pů- vodu, jehož jedna větev se usadila v Čechách; zde získali její příslušníci již za Jana Lucemburského léna v Podkrušnohoří, na př. Krupku49) nebo později i Bílinu.50) Roku 1503 vymřela česká větev a s jejich majetkem přešel na českého panovníka i jejich archiv.51) Skupinu listin z let 1438—1526, která byla získána r. 1798, uzavírá zápis krále Vladislava II. z 1. listopadu 1474 na 150 zl., které se vyplatí Niklovi z Pirku z kutnohorské mince (č. 208) a vidimát listiny slezského vévody Jindřicha z r. 1274 o obchodních vysadách města Vratislavě (č. 328). První z nich byla patrně vrácena králi po vyrovnání dluhu a ověřený opis listiny o výsadách města, patřícího českému králi, si asi vy- žádala česká komora nebo jiný z pražských úřadů k úřední potřebě. 6. Další přírůstky vídeňské části archivu České koruny, organické i neorganické. Přírůstkem z r. 1798 byl uzavřen pražský zlomek archivu České ko- runy, zatím co k listinám, které odvezl Rosenthal do Vídně, byly přiřazeny i po roce 1774 další písemnosti. Rosenthalův zisk z pražských archivů byl totiž ve státním archivu vídeňském spojen v jediný celek podle hlediska nikoliv proveniečního, ale územního, jak jej zachytila archivní pomůcka A XII 389 „Böhmen“ vídeňského státního archivu, která vznikla v první polovině 19. století. Do ní bylo zařazeno ještě několik dalších skupin, a to organických i neorganických. Ještě Rosenthal přičlenil k listinám archivu České koruny, které odvezl do Vídně, listinný fond, pocházející z archivu vévod lehnicko- břežských. Když roku 1675 zemřel poslední potomek lehnických Piastovců Jiří Vilém, zvláštní císařská komise (tak řečená „Apprehensionskom- mission“) prohlédla písemnosti vévodského archivu lehnicko-břežského, nejdůležitější z nich odvezla do Vídně a odevzdala registratuře české dvorské kanceláře, kam se od 17. století ukládaly ty listiny, jejichž pří- jemci byli Habsburkové jakožto čeští králové. Protože to bylo vlastně jakési pokračování archivu České koruny, a to jeho kmenové části panov- nické, rozhodl se Rosenthal vybrati odtud tyto listiny a uložiti je spolu s ostatními listinami korunního archivu v ústředním archivu vídeňském.52) Tuto skupinu lze zcela přesně určiti mezi ostatními písemnostmi korunního archivu, a sice jak podle regestů a podpisů Adama Grudtschreibera, dvor- 48) Srv. Kurt Truöl, Die Herren von Colditz und ihre Herrschaft, Leisnig 1914. 49) A. Sedláček, Mistopisný slovník, str. 476. 50) Tamže, str. 26. 51) Ottův slovník naučný, díl XIV. (v Praze 1899), str. 541—542 (Sčk). 52) R. Koss, Dějiny, str. 251—254; týž, Provenience, str. 234. 18

Strana 19
ského sudího vévodství lehnicko-břežského, napsaných na rub těch pí- semností r. 1603, tak i podle pořadových čísel inventáře lehnicko-břežského archivu z 1. 1606—1607 a podle seznamu, pořízeného v letech 1676—1677. Z období 1438—1526 sem patří 15 listin (č. 3, 5, 47, 108b, 188, 207, 230, 285, 300, 317, 403, 409, 425, 426, 441) a svazek téměř čtyřiceti papírových písemností z let 1459—1463, originálů i opisů, jejichž příjemcem byla téměř veskrze lehnicko-břežská vévodkyně Hedvika (č. 75—78, 83, 93, 96, 102—107, 109, 111—114, 119—126, 133, 134, 139—141, 143, 144, 151, 152, 160, 162). Jinou, rovněž přesně určenou skupinu představuje pět papírových opisů ze 16. století, které mají na rubu poznámku „Trautenaw“ (č. 191, 267, 280, 423, 436). Jde vesměs o listiny na několik rychet a na hutě v obvodu trutnovského panství, jakož i o opis privilegia krále Vladislava II. ze 26. března 1523 pro koželuhy ve Vysokém Mýtě. Jak se dostala tato skupina do vídeňského státního archivu, nelze přesně určiti, byly tam však uloženy již před 1. polovinou 19. století, neboť v repertoriu vídeňského archivu „Böhmen“ z té doby jsou zapsány pod samostatnými průběžnými čísly. Trutnov jakožto město české královny měl četné styky s ústřed- ními úřady starého českého státu a patrně při nějakém úředním jednání byly tyto opisy pořízeny jako podklad k tomuto řízení; zůstaly pak již v Praze, případně ve Vídni. Jejich obsah, obsazení rychet, právo kutací a cechovní věci, dosvědčují, že šlo vskutku o jednání širší nežli před měst- skými úřady. Mezi písemnostmi korunního archivu z let 1438—1526 je též několik listin klášterních, které se tam dostaly rozmanitými cestami. Papežskou bullu z 18. června 1487 o patronátním právu k farnímu kostelu v Jindři- chově Hradci (č. 250) zařadili hradečtí jesuité do svého archivu, když ob- drželi pod svoji správu starý farní kostel v Jindřichově Hradci; později byla listina uložena do provinciálního archivu. Po zrušení klášterů za Josefa II. se octla v pražské universitní knihovně, odkud byla odevzdána r. 1811 spolu s jinými klášterními listinami do Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni,53) jak dokazují Senselovy indorsáty.54) Roku 1869 byl státní archiv vídeňský obohacen o další listiny zrušených klášterů. Toho roku odevzdala totiž Dvorní knihovna ve Vídni všechny ty klášterní listiny, které získala darem, koupí nebo jinou neorganickou, náhodnou cestou.55 Ještě nyní lze je přesně určiti podle obálek, na nichž je napsáno „Aus der K. K. Hof- bibliothek“ a také v t. zv. českém archivním repertoiru A XII 389 byly dodatečně zapsány jinou rukou až po jeho sestavení (č. 262, 295 — 2 exempláře, 296, 316, 324). Listina krále Vladislava z 21. dubna 1477 pro klášter v Oseku u Duchcova (č. 218) patří mezi ty písemnosti, které daroval státnímu archivu ve Vídni Th. G. Karajan, ředitel Dvorní knihovny a vice- president Akademie věd ve Vídni.56) A konečně poslední z klášterních listin, nalézajících se v korunním archivu z období 1438—1526, zní na kapli 53) R. Koss, Dějiny, str. 258. 54) Gesamtinventar des Wiener Haus-, Hof- und Staatsarchivs. Dritter Band (Wien 1938), str. 351. 55) Tamže, str. 353. 56) Tamže, dil IV. (Wien 1938), str. 8. 2* 19

Strana 20
v Kuklvejtu u Chrobol (č. 292); prošla dlouhou cestou nežli byla získána státním archivem ve Vídni, a to buď koupí nebo jinou neorganickou cestou (viz poznámku při regestu č. 292). Je totiž do doplňku vídeňského reper- toria českého korunního archivu zapsána stejnou rukou jako jiné koupě a zisky z druhé poloviny 19. století. K těmto doplňkům patří pro léta 1438—1526 ještě několik dalších skupin.57) Jde především o tři privilegia pro pražské střelce (č. 31, 145, 216), pocházející nepochybně z jejich archivu, jak dokazují rubní po- známky; v době, kdy K. J. Erben sbíral prameny pro dějiny pražských střelců, byly tyto listiny nezvěstné.58) Další dvě listiny (č. 150, 248) jsou zapsány v Tumlířově repertoriu městského archivu kolínského z druhé- poloviny 18. století. Z tohoto archivu byly patrně zcizeny někdy v druhé polovině minulého století, t. j. v době, která se vyznačovala naprosto nedostatečnou péčí o archiválie. Buď z kutnohorského archivu59) nebo koupí odjinud se dostaly ve stejné době do státního archivu ve Vídni čtyři listiny patrně z rozchváceného archivu sedleckého kláštera (č. 1, 18, 23, 33). Měst- ský archiv v Českém Brodě je tu rovněž zastoupen, a to třemi písemnostmi (č. 235, 325, 435), jejichž opisy se najdou ve starém kopiáři českobrod- ského archivu. Z vrchnostenských archivů se zde nalézá jedna listina z ro- dinného archivu redernského (č. 310). Také listina na prodej domu v Chebu byla získána neorganicky, nejspíše koupí (č. 391); nepatří totiž k písem- nostem, které Rosenthal vyňal z městského archivu chebského v rámci svých extradičních prací, neboť jinak by byla zapsána v jeho přejímacích seznamech. V rámci výměnné akce mezi státním archivem vídeňským a správou pruských archivů r. 187460) byla převzata listina z 22. července 1446 (č. 27) a k přírůstkům z r. 1897 patří listina na Syców v Hlohovsku ze 16. prosince 1517 (č. 406). Rozbor listin archivu České koruny z let 1438—1526 bude uzavřen skupinou, u níž ani rubní poznámky ani přejímací protokoly Rosenthalovy ani inventáře nenaznačují způsob ,jakým se ty listiny dostaly do korun- ního archivu. O jejich osudu lze souditi pouze druhotně, t. j. podle obsahu a srovnáváním se skupinami věcně příbuznými. K určitějším závěrům bylo by lze dojíti patrně pouze pečlivým prozkoumáním registratury státního archivu ve Vídni a prohlédnutím všech přejímacích seznamů a starých inventářů tam uložených. Listiny krále Ludvíka ze 14. února 1519 (č. 414) a 13. srpna 1523 (č. 438) mají téměř stejný obsah: v obou slibuje král zaplatiti Janu Mrak- šovi dluh. Podle provenience by patřily do archivu příjemcova, jsou však na dvou místech proříznuty, což znamená, že dluh byl zaplacen a zne- hodnocené listiny sloužily dlužníkovi jako potvrzení o vyrovnaném dluhu. Listina krále Ladislava ze 4. října 1454 (č. 51) se týká darování králov- ského majetku úředníku královu; jakožto majetek královský přešel dům po smrti obdarovaného nepochybně zase do správy krále a listina na tu 57) R. Koss, Dějiny, str. 261. 58) Srv. K. J. Erben, Geschichte der k. k. priv. Prager bürgerlichen Scharfschütze (Praha 1860). 59) Stenografické zprávy sněmu českého z let 1891—1892, str. 468. 60) R. Koss, Dějiny, str. 262. 20

Strana 21
nemovitost byla uložena do archivu České koruny. Dva vidimáty privilegií města Litomyšle (č. 260, 292) připomenou zajisté známého českého děje- pisce Tomáše Pešinu z Čechorodu, který byl děkanem litomyšlským. Zcela bezpečně je známo, že z tamního kapitulního archivu vybral několik listin, které se dostaly s jeho pozůstalostí do korunního archivu,61) a není proto vyloučeno, že si přivezl z Litomyšle do Prahy i řadu privilegií tohoto města alespoň v ověřených opisech. Listina, kterou čeští stavové zaslali karlštejnským purkrabím 7. břez- na 1523 a v níž žádají o převzetí části ostatků (č. 433), patří nepochybně k těm písemnostem, které byly zasílány na Karlštejn především v souvis- losti s péčí o korunní archiv tam uložený. Část tohoto „kárlštejnského" archivu odvezl Pešina,62) část zůstala na hradě a byla kolem roku 1720 dopravena do Vídně.63) Písemnost jest zapsána mezi listinami pánů z Lipé; pochází tedy z Pešinovy pozůstalosti. Smlouva mezi polským králem a rakouskými vévody ze dne 4. června 1439 (č. 6) a slib Konráda z Pappenheimu z 9. září 1465, že vydá císaři Fridrichovi III. panství Laber (č. 177), byly patrně uloženy v archivu rakouských arcivévod, odkud je Rosenthal přeřadil do českého oddělení podle hlediska územního, že se totiž týkaly podle jeho mínění Čech nebo osob, jakkoli s královstvím Českým spojených.64) Není vyloučeno, že v tomto archivu nebo v registratuře jiného ústředního úřadu vídeňského byl uložen také opis potvrzení smíru mezi stavy a městy moravskými a králem Vladislavem II. ze 17. prosince 1493 (č. 273); doba pořízení tohoto opisu spadá přibližně do počátku vlády Ferdinanda I. v českých zemích. Dva listy Anny Jagellonské z 21. září 1526, jimiž oznamuje městu Vratislavi a slezským stavům, že k nim vysílá své zplnomocněnce k jed- nání o kandidaturu jejího manžela, arcivévody Ferdinanda, na český trůň (č. 446, 447), patří snad k těm listinám, které byly koncem roku 1740 odvezeny za pruské války ze slezských archivů a uloženy z bezpečnostních důvodů ve Vídni. Podle berlínské smlouvy z r. 1742 musely býti vráceny tyto archiválie, uložené zatím v české dvorské kanceláři ve Vídni, ale restituce nebyla provedena do důsledků, takže četné písemnosti slezského původu zůstaly i potom ve Vídni a dostaly se do státního archivu.65) Je všeobecně známo, že Rosenthal dal poříditi nejen opisy listin, které odvezl z jednotlivých zemí rakouského soustátí do právě budovaného ústředního archivu ve Vídni, ale že dal zhotoviti pro tento archiv i opisy písemností, které sice nepřevezl do Vídně, ale které pokládal za důležité s hlediska státoprávního nebo pro panovnický rod. Sem patří výtah z po- slední vůle krále Vladislava II. z 11. března 1511 (překlad z češtiny do němčiny; č. 390) i opis privilegia císaře Fridricha III. pro pražská města (č. 157). Opis privilegií a papežských bull z r. 1516, vztahujících se k udílení odpustků za milodary na opravu zničeného kostela v Mostu (č. 395), se 61) R. Koss, Provenience, str. 206. 62) Tamže, str. 206. 63) Tamže, str. 202—203. 64) R. Koss, Dějiny, str. 255. 65) Tamže, str. 250—251. 21

Strana 22
týká královského města a byl pořízen na konci 18. století k úředním po- třebám podkomořského úřadu, jak dokazuje poznámka na prvním listu tohoto opisu; po zrušení podkomořského úřadu r. 184866) se tento doku- ment dostal pravděpodobně do státního archivu ve Vídni a byl zařazen podle hlediska územního do českého repertoria tohoto archivu. Ze stejného důvodu tam byla uložena ještě před sestavením repertoria A XII 389 listina císaře Fridricha III. ze 14. června 1480, kterou se dovoluje Vilémovi ze Stadionu zříditi hrdelní soud ve vsi Oberstadion (č. 232); Stadionové vlast- nili totiž rozsáhlý nemovitý majetek v Čechách a jejich archiv je značně mezerovitý. 66) J. Čelakovský, Povšechné české dějiny právní, str. 205—206. 22

Strana 23
II. RUBNÍ POZNÁMKY NA LISTINÁCH ARCHIVU ČESKÉ KORUNY Z LET 1438—1526 1. Úvod Nutným doplňkem rozboru listinného fondu podle původu je výklad o rubních poznámkách, zvláště pokud jsou kancelářského původu. Umož- ňují totiž sledovati osudy listiny od jejího vzniku až do trvalého uložení v archivu příjemce nebo jiné osoby. Pro značnou rozmanitost rubních poznámek na písemnostech archivu České koruny nutno rozděliti jejich rozbor ve tři kapitoly: v první bude věnována pozornost poznámkám na listinách kmenové části korunního archivu, v druhé ostatním skupinám a ve třetí indorsátům 19. stol. 2. Kmenová část archivu České koruny Nejstarší poznámky na rubu listin korunního archivu z období 1438 až 1526 jsou stručná označení jejich obsahu. Tyto regesty byly napsány v kanceláři příjemcově bud hned po dodání listiny a listu nebo brzy poté. Nejčastěji jsou v latinské řeči (na př. č. 46, 52, 89, 148), a to i v případech, kdy nejde o písemnost složenou v tom jazyce. Vedle nich se objevuje čeština (na př. č. 129, 183, 184, 187), a to zase nikoliv jen na listinách českých. Německých poznámek je nejméně; v 15. stol. byla jimi opatřena jen skupina listin a listů, vydaných při rozhovorech o chystaném sňatku dcery krále Jiřího Zdeňky s Albrechtem, synem saského vévody Fridricha i při jiných jednáních se saským dvorem (č. 85—87, 90). Současné nebo téměř současné jsou i záznamy o vkladu některých listin do desk zemských (na př. č. 318, 341, 382, 383, 384). Druhou vrstvu tvoří poznámky, vzniklé ve spojení s pořádacími a inventarisačními pracemi v českém korunním archivu, které byly pod- niknuty z příkazu krále Ferdinanda I. i českých stavů po velkém požáru hradu Pražského r. 1541.1) Komise, jíž byl tento úkol svěřen, se přidržela pořádacího schematu Matouše z Chlumčan, který doplnila a rozšířila o při- růstky po r. 1510. Je to systém značek, složených z velkého písmene a pořadového čísla, napsaného arabskou číslicí (N 1 - č. 68, N 2 - č. 69, O 1 - č. 41, 0 3 - č. 39, P 1 - č. 61, R 2 - č. 52). Tento způsob registrace byl 1) R. Koss, Dějiny, str. 177—178. 23

Strana 24
pak propracován kombinací velkého písmene s malým; v tomto případě jde vesměs o listiny české, které byly zapsány do knih privilegií v abe- cedním pořádku podle těchto složitějších značek (na př. Mm - č. 388, Nn - č. 343, 0o - č. 382, Pp - č. 306, Ww - č. 430). K tomu přistupuje ještě vyznačení roku, do něhož inventovaná písemnost se hlásí. Před leto- počtem je někdy napsáno „Datum“ (č. 223, 224, 228 a j. v.), „Datum léta“ (č. 86, 156 a j.) nebo prostě „Léta“ (č. 52, 61, 67 a j.). Když byly písemnosti opsány do knih privilegií, provedla se kolace opisů, což se výslovně poznamenalo na rub každé opsané písemnosti. Jsou to poznámky rozmanitého znění, ale vcelku stejného obsahu: přepsán (č. 88, 94, 156, 170 a d.), přepsán jest (č. 225), ten jest přepsán (č. 220), přepsaný list (č. 158), přepsán a korigován (č. 46, 69, 89, 130 a d.), přepsán a corigován (č. 11, 26, 40, 41 a další), přepsán, korigován (č. 84), přepsán a korigován (č. 90), ten jest přepsán a korigován (č. 226), přepsaný a cor- rectum (č. 228), rescripta et correcta (č. 39, 172), correctum (č. 88, 94, 156, 170 a další), korigován (č. 252, 256, 258), vypsán (č. 159), tento jest vypsán (č. 194), registrata et correcta (č. 8, 68, 70, 236, 237). Zvláště nutno vyzdvihnouti poznámky registrata et correcta per A. (č. 128) a registrata et correcta W. (č. 60, 173, 290), patrně jako doklad jmen osob, které prováděly kolaci.2) Do knih privilegií nebyly však opsány všechny písemnosti, které se tehdy nalézaly v korunním archivu. Výběr se řídil praktickou cenou listiny i otázkou, zdali její platnost ještě trvá. Smír, uzavřený 11. června 1454 mezi králem Ladislavem a burgundským vévodou Filipem, platil jen do 1. listopadu t. r. (č. 49) a nebyl proto zapsán do knih privilegií, nýbrž označen plným právem jako „nepotřebný“. Také listiny o příměří se sas- kými vévody ze 17. ledna 1462 (č. 146) a s braniborskými markrabaty z 22. srpna 1462 (č. 153) jsou opatřeny poznámkami „tohoto listu nenie potřebie přepisovati, neb jest věc minulá“ a „v tomto listu jsú věci mi- nulé“, neboť první z nich bylo uzavřeno na tři neděle a druhé do příštího roku. Rovněž smlouvy, které měly platnost jen po dobu života smluvních stran (č. 101, 163, 206), nepotřebovaly „přepsánie“, příp. „vypsánie“ nebo byly označeny jako „minulý list“. Přechodné platnosti byly i listiny, týkající se věna Jiříkovy dcery Zdeňky (č. 86) i lehnicko-břežské vévodkyně Hedviky (č. 129); proto na první z nich stojí „nepotřebný list“ a na druhé „nepotřebný“. Zdali pochází zařazení privilegií císaře Fridricha III. pro českého krále do skupiny C s pořadovým římským číslem (C XIII - č. 94, C XV - č. 156, C XVI - 158, C XIX - č. 220) do stejné doby jako pořadatelské práce ze čtyřicátých let 16. století, nelze přesně určiti, zdá se však, že nikoliv, neboť u Matouše z Chlumčan byly pod písmenem C uloženy „listové na zámky v zemi Bavorské“ a inventář z r. 1598 zaznamenává pod stejným písme- nem „reversy a listy na obyvatele království Českého se vztahující“.3) Jako samostatná skupina, označená opět velkým písmenem, tentokráte R, za nímž následuje římské pořadové číslo, se objevuje soubor listů jednot- livých kurfiřtů z r. 1489, jimiž uznávají povinnost pozvati českého panov- 2) Tamže, str. 178. 3) Tamže, str. 135, 183. 24

Strana 25
níka k volbě římského krále (R XII—XVII - č. 251, 252, 254, 256, 258, 259). Jen římská čísla bez bližšího označení mají listiny a listy, které se týkají manství a lén krále českého (XII - č. 335, XVII - č. 309, XVIII - č. 327, XXXIII - č. 329, XXXIV - č. 275). Koncem 16. století došlo k novému uspořádání archivu České koruny, jehož výsledkem je inventář z r. 1598.4) Stopy této činnosti lze jasně zjistiti ve výstižných českých regestech, stručnějších i obsáhlejších, které se vesměs doslova shodují se zněním ve zmíněném inventáři z r. 1598. Tehdy vyplňoval korunní archiv již 14 truhlic, označených podobně jako v soupisu Matouše z Chlumčan velkými písmeny. Uvnitř každého z těchto 14 oddělení byly listiny seřazeny ve stejném pořádku, v jakém jsou za- psány v inventáři, při čemž každá truhlice měla vlastní číslování, které bylo poznamenáno i na rubu listiny. Jako příklad stačí uvésti obsah druhé truhlice, v níž byly uloženy „Majestátové a smlouvy na království Český se vztahující, českou a německou řečí psaní“. Z období 1438—1526 sem patří listiny č. 223 - N. 1, č. 388 - N. 3, č. 384 - N. 4, č. 331 - N. 5, č. 343 - N. 7, č. 382 - N. 10, č. 383 - N. 11, č. 303 - N. 17, č. 306 - N. 18. Jiná skupina rubních poznámek je svědectvím organisační a pořada- telské činnosti Jana Josefa Löwa z Erlsfeldu, jak již vyložil R. Koss.5) U většiny listin poznamenal Löw na rubu velkým písmenem oddělení, do něhož zařadil příslušnou listinu, spolu s pořadovým číslem, někdy i list knih privilegií, na němž jest opsána příslušná písemnost. Na písemnostech, které Löw vybral z místodržitelské registratury a zařadil do oddělení C, i na t. zv. „švédských listinách“ jest vedle značky, odpovídající zařazení do inventáře z r. 1719, ještě uvedeno folio, na kterém je příslušná listina zapsána. Tyto údaje se nemohou vztahovati na knihy privilegií, neboť tu jde o skupiny, které byly připojeny ke korunnímu archivu teprve v desátých letech 18. století; týkají se patrně kopiáře, který byl zapsán do posledního oddělení inventáře z r. 1719, a to jako poslední, desátá jeho položka: Copaien etwelche der sogenannten schwedischen und statthalte- rischen Documenten.6) Jako Löw z Erlsfeldu, tak i Rosenthal vycházel při svých pracích z knih privilegií. Z doby jeho neblahého působení v archivu České koruny po- cházejí stručné poznámky na rubu, které uvádějí list v knihách privilegií, na kterém byla příslušná písemnost zapsána. Latinsky psané listiny mají poznámku „Fol. ... inscriptum“ (č. 40, 95, 172 a d.), německé bud „T. B. Fol. ausgezeichnet“ (č. 89a, 108a, 196 a d.), přip. „T. B. Fol. ... N. B. ausgezeichnet“ (č. 110, 183 a d.) nebo prostě jen „T. B. Fol. ...“ (č. 46, 82, 84, 88, 89b a j.). Záznamy o opisech v české knize privilegií jsou vesměs zcela stručné „B. B. Fol. ...“ (č. 303, 304, 306 a d.). Ve spojení s pořizováním soupisu listin, které Rosenthal odvážel z pražských a jiných archivů do Vídně, byl na rub každé listiny, pocházející z t. řeč. lipského archivu, napsán rok jejího vyhotovení. Tuto souvislost dokazuje sama Rosenthalova konsignace listin lipského archivu, odvezených do Vídně; uvádí totiž u každé extradované písemnosti z jejího časového 4) Tamže, str. 183 a d. 5) Tamže, str. 211. 6) Archiv Národního musea v Praze, ruk. č. 945. f. 240 v., č. 946, f. 185 v. 25

Strana 26
určení rovněž jen rok, zatím co denní datum je ponecháno v původním znění. 3. Rubní poznámky na listinách t. zv. cizí provenience v archivu Ceské koruny z l. 1438—1526. Zmínka o letopočtech, napsaných z Rosenthalova podnětu na rubu listin lipského archivu, představuje spojovací článek s indorsáty, které nevznikly ve spojení s pořadacími pracemi v archivu České koruny, t. j. s nimiž již vstoupily do korunního archivu písemnosti, které byly dříve uloženy, uspořádány a zinventovány na jiných místech. Pokud jde o listiny, které pocházejí přímo z rodového archivu lipského, lze zjistiti stopy jakéhosi pořádání v 16. století, jak ukazuje na př. vše- obecný regest pro skupinu listin na Ivančice, napsaný na rub č. 74, nebo slova „Sirotků Kundrátových“ na listině č. 448. Tehdy, t. j. někdy v 16. stol., bylo přihlédnuto též k praktické ceně písemností a na ty kusy, které již pozbyly platnosti a tím i právní ceny, bylo výslovně poznamenáno „List neplatnej“ (č. 288, 347) nebo „Neplatný“ (č. 274). Některé listiny zvláště důležité a zajímavé mají latinské regesty, většinou ze 17. století, ale i ze století následujícího (č. 71, 155, 179, 204, 277) a rubní poznámka listiny krále Vladislava II z 21. listopadu 1495 (č. 278) výslovně upozorňuje, že panovník vlastní rukou podepsal ten dokument (Subscriptio propriae ma- nus). Protože tyto poznámky byly vyvolány zřejmě dějepisným zájmem, byl by výklad zcela jednoduchý, kdyby indorsáty byly napsány rukou Peši- novou. Srovnání rukopisu Pešinova s těmito poznámkami není však jednoznačné, nehledíc k skutečnosti, že rubní poznámky na listinách t. řeč. lipského archivu, které jsou historicky nejcennější, nepsala jedna ruka. Poznámky svědčí však o mimořádném zájmu, jemuž se právě tyto písem- nosti lipského archivu těšily, a to patrně jak u pražského arcibiskupa Bedřicha hraběte z Valdštejna, tak i u Rochlitzera a P. Bonaventury Pittera.7) Písemnosti, vyňaté z komorní registratury, se týkají vesměs Kladska a mají jednotné značkování, které se skládá z písmene M a pořadového arabského čísla. Toto označení bylo provedeno nejspíše v polovině 16. sto- letí, kdy listiny přišly do české komory (výše str. 11). Po dobytí země císařskými vojsky postoupil r. 1623 Ferdinand II. Kladsko arciknížeti Karlovi, biskupu vratislavskému. Po Karlově smrti se dostalo zase císaři, potom je měl postoupeno Ferdinand IV. a teprve po jeho smrti (1654) připadlo zase k Českému království.3) Rubní poznámky, které udávají rok a den v měsíci buď podle křesťanského způsobu nebo průběžně v měsíci, pocházejí nepochybně právě z těchto let, t. j. z první poloviny 17. stol. Z listin, které vyňal Löw z pražské místodržitelské registratury, mají zvláštní značky dvě skupiny. Privilegia hornolužických měst, která Ferdi- nand I. zkonfiskoval r. 1547 a příjemcům již nevrátil, byla uložena do 7) Srv. výše str. 12. 8) Ottův slovník naučný, díl XIV. (Praha 1899), str. 297. 26

Strana 27
české dvorské kanceláře a po jejím trvalém přestěhování do Vídně r. 1624 zůstala v Praze v místodržitelské registratuře.9) Tehdy patrně byl tento soubor rozdělen podle jednotlivých měst a na každou listinu bylo pozna- menáno jméno města, jemuž bylo vydáno, jakož i rok, v němž písemnost byla vyhotovena. Druhá skupina, listiny opolsko-ratibořské, mají rovněž charakteris- tické rubní poznámky. Patrně hned při převzetí v polovině 16. stol.10) byly některé z nich opatřeny všeobecným hromadným regestem „Oples sachen“ (č. 424, 437), načež následuje individuální označení velkými písmeny (D - č. 370, F - č. 412, H - č. 424); potom se ještě připsal rok, zřídka i den, kterého byly jednotlivé listiny této skupiny vyhotoveny. Závěrem Rosenthalovy neblahé činnosti v pražských archivech bylo odvezení tak řeč. Astfeldské sbírky od desk zemských do Vídně r. 1774 s výraznými a zcela jednoznačnými indorsáty.11) Také skupina listin z tak řeč. lenní registratury, o níž byl obohacen r. 1798 pražský zlomek korun- ního archivu, má osobité rubní poznámky, a sice velkým písmem napsaná arabská čísla, která odpovídají seznamu převzatých písemností z r. 1787.12) Pouze listiny, pocházející z koldického archivu, mají kromě toho ještě zvláštní číslování, a to římskými pořadovými čísly, jimiž byly opatřeny buď po r. 1503, kdy se dostaly spolu s koldickým majetkem českému králi,13) nebo zároveň s celou skupinou lenních listin (výše str. 17). Z let 1438—1526 jde o tři listiny se značkami XXII, XXIII, XXVII (č. 13, 25, 29). Také listiny a listy z archivu lehnicko-břežských vévod mají vlastní rubní poznámky, odlišné od ostatních indorsátů na písemnostech korun- ního archivu českého. Úředního rázu jsou německé stručné obsahy z r. 1603, pocházející od Adama Grudtschreibera, dvorského sudího lehnicko-břežského, který se také na listiny vlastnoručně podepsal. Za těmito regesty následují čísla, která odpovídají inventáři, sepsanému po podrobné prohlídce archivu v letech 1606—1607.14) Když pak byl roku 1677 převezen tento archiv do Vídně, pořídil se nový seznam,15) jehož inventární čísla byla rovněž poznamenána na rubní stranu příslušných listin s po- známkou, že jde na rozdíl od inventáře z let 1606—1607 o nový, druhý soupis — 2 dae consignationis (č. 403, 406). Klášterní listiny z let 1438—1526, které jsou uloženy v archivu České koruny, netvoří stejnorodou skupinu, a proto je nutné povšimnouti si každé z nich zvláště. Z listin, které se dostaly r. 1811 do státního archivu ve Vídni, je tu jediná, a sice pro farní kostel v Jindřichově Hradci (č. 250). Od jindřichohradeckých jesuitů, pozdějších správců tohoto města, putovala listina do provinciálního archivu, kde obdržela rubní poznámku „C C. Novo- 26 domense. C2“, podobnou značkám na písemnostech, které byly po první světové válce převzaty ze státního archivu ve Vídni a uloženy do SUA. Z vídeňské doby pochází Senselova značka „Nro V.“, napsaná červeným 9) R. Koss, Dějiny, str. 212—213. 10) Výše str. 7—8. 11) O nich srovnej výše str. 15. 12) R. Koss, Dějiny, str. 262. 13) Výše str. 8. 14) R. Koss, Dějiny, str. 251. 15) Tamže, str. 253. 27

Strana 28
inkoustem.16) Z klášterních listin, které obdržel roku 1869 vídeňský státní archiv z Dvorní knihovny, mají zvláštní značku pouze listiny žďárského kláštera (E VI, K III, K IV, K V — č. 262, 295 [2X], 296), a to ještě ze XVI. století, z něhož pochází i skupinový regest u čísla 262: „Listy od krále Vladislava panu Ladislavovi z Bozkovic dané“. Ostatní písemnosti klášterního původu mají značky archivů, v nichž byly původně uloženy (č. 218 — klášter Osek, č. 316 — klášter svatého Vincence na Písku ve Vratislavi). Listina na kapli v Kuklvejtu u Chrobol (č. 292) byla alespoň nějaký čas uložena společně s výše zmíněným papežským privilegiem pro farní kostel v Jindřichově Hradci; regesta ze XVII. století, poznamenaná na rubu, jsou totiž napsaná stejnou rukou. Z indorsátů listiny na krčmu ve Valtínově lze usuzovati, že tato písemnost patřila do většího listinného souboru a že při jejím inventování v 18. století se již nevědělo, proč v tomto archivu je uložena (č. 324). Pestrá tříšt listin a listů, které byly zařazeny do oddělení „Böhmen“ vídeňského státního archivu bud ještě před sepsáním repertoria A XII. 389 nebo až potom,17) má pochopitelně velmi rozmanité rubní poznámky, což odpovídá rozličné jejich provenienci. Jestliže na trutnovských listinách jsou regesty, buď české nebo německé, ze 16. století a označení „Trau- tenaw“ z pozdější doby, mají své osobité značky listiny z městských archivů v Českém Brodě, Kolíně a Kutné Hoře i privilegia pražských střelců, příp. písemnosti z archivu sedleckého kláštera. 4. Rubní poznámky z 19. století První polovina 19. století přinesla oběma zlomkům korunního archivu, pražskému i vídeňskému, nové uspořádání, zachycené jednak ve vídeňském repertoriu A XII 389, jednak v inventáři pražského zlomku, který pořídil r. 1838 Fr. Palacký. Zatím co inventarisace, podniknutá ve Vídni, nezane- chala na inventovaných listinách žádné stopy, pořadatelská činnost, vy- cházející od českých stavů, se projevila dvěma druhy rubních poznámek. Sám pořadatel pražského zlomku archivu České koruny František Palacký napsal na rub každé písemnosti, kterou zinventoval, její datum, převedené na moderní způsob a na potvrzeních, transumptech i vidimátech pozna- menal dokonce i data vložených listin. Po skončení inventarisačních prací byl pražský zlomek korunního archivu přenesen ze zasedací síně stavovské do místností na hradě Pražském, kde byly uloženy desky zemské před tím, nežli se dostaly k zemskému soudu na Menším Městě pražském. Do prostor, uprázdněných odevzdáním desk zemských, byly umístěny nové skříně se zásuvkami, zvláště zařízené pro úschovu korunního archivu.18) Každá skříň měla vlastní číslo, zatím co přihrádky byly očíslovány v jediné řadě, pro- bíhající všemi skříněmi. Toto uspořádání si vynutilo nové označení listin 16) Gesamtinventar des Wiener Haus-, Hof- und Staatsarchivs 3, str. 351. 17) Výše str. 19 a d. 18) R. Koss, Dějiny, str. 264—265. 28

Strana 29
pražského zlomku korunního archivu. Značka, napsaná červeným inkous- tem na rubu písemnosti, obsahuje dva, vlastně tři údaje, Scrinium s arab- ským číslem, které značí číslo skříně, a Nro, rovněž s arabským číslem, ale ve tvaru zlomku; v čitateli je číslo zásuvky a jmenovatel uvádí pořadí písemnosti v zásuvce. Od té doby se již nic na listiny nepsalo mimo několika písemností z pražského zlomku, které pro značnou zpuchřelost byly někdy kolem roku 1900 podlepeny; tehdy data, napsaná Palackého rukou na pře- lepený rub, byla přenesena na jiné, viditelné místo, nejčastěji na pliku. Při posledním uspořádání, provedeném před několika málo lety, byly oba zlomky spojeny v jednotnou, časově uspořádanou řadu, při čemž novými inventárními čísly byly opatřeny nikoliv již archiválie, nýbrž obálky, v nichž jsou listiny a listy archivu České koruny uloženy.

Strana 30
III. POZNÁMKY VYDAVATELSKÉ Rozvržení a úprava katalogu zůstává v podstatě stejná jako u obou svazků dosud vyšlých. Byl sice kritisován doslovný otisk datovací řádky, ale případů, v nichž by bylo lze tuto formulku zkrátiti nebo vynechati, není tolik, aby z úsporných důvodů se provedla tak značná odchylka od dosud vydaných svazků. Vlastní regesty jsou obšírnější nežli v dřívějších dílech, a to z několika důvodů. Jde především o léta, kam zřídka zasahují novější edice. Nelze také předpokládati pro dobu několika desetiletí, že by tyto listiny byly otištěny v plném znění nebo alespoň v podstatných částech. Mnoho listin z tohoto období otiskl sice již Palacký a po něm i jiní v Archivu Českém, ale výtisky této edice jsou vzácné a těžce přístupné. Popis pečetí přinese jejich atlas, který vyplní několik samostatných svazků katalogu archivu České koruny. Zkratky, a to především Rosenthalových přejímacích protokolů, jsou uvedeny v seznamu literatury a rukopisů. U listin a listů, které nejsou uvedeny v Rosenthalových seznamech, jsem se snažil vyložiti, jakou cestou se dostaly do korunního archivu a jak dalece jejich uložení v tomto archivu odpovídá provenienční zásadě.

Strana 31
1. 1438, květen 24. (Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého třidcá- tého osmého v tu sobotu před svatým Urbanem.) Mikuláš z Hořan vyznává, že prodal Vaňkovi z Cihelnice 18 jiter orné dědiny od svého dvora v Hořanech při cestě k Bohouňovicům. Vaněk z Ci- helnice prodal tuto dědinu dále Jakubovi Dubinovi z Kutné Hory za 91/2 kopy grošů. Kromě toho koupil Dubin ještě další půdu od Mikuláše z Hořan, a to za dvě kopy 15 grošů. Jakmile budou zase otevřeny desky zemské, zapíší se do nich všechny tyto převody. Orig. perg. 261/2x101/2—2 cm, čes. K listině byly na pergamenových proužcích přivě- šeny čtyři pečeti, z nichž se zachovala pouze první kulatá z vosku černé barvy. Pečeti města Kutné Hory, Vaňka z Krasonic a Kryštofa Sysla z Bykánce jsou ztraceny. Na rubu: List od léta 1438 o prodání rolí v Hořanech (konec 16. stol.) — Haec spectat ad Kutn. (17. st.). — An. 1438. Lad. 26. No. 48 (červeným inkoustem v 19 stol.). Haupt-N. XIV. der 9. Schublade die sechste sub N. 3 (červeným inkoustem z 19 stol.). Vídeňské rep. č. 1298 1/2. Listina koupena patrně v 19. stol. místoředitelem Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni J. Chmelem (srv. R. Koss, Archiv České koruny 1, str. 261). Pochází nej- spíše z rozchváceného archivu sedleckého kláštera, příp. z městského archivu v Kutné Hoře. 2. 1438 květen 31. Prostějov. (Jenž dán v Prostějově v tu sobotu před svatým Duchem léta od narozenie syna Božieho tisíc čtyřista třidcátého osmého.) Pertold z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, a Jiřík ze Štern- berka a z Lukova, které přijal do spolku Jiřík z Kravař a ze Strážnice, slibují, že kdyby Jiřík zemřel bez dědiců, nebudou požadovat jeho pozů- stalost dříve, dokud poručníci jím ustanovení, t. j. Jan Kužel ze Žeravic a z Kvasic, Jan Číčovec z Číčova, Mikuláš Cikán z Čelechovic, purkrabí na Račicích, a Václav z Chvalkovic, neuspokojí všechny věřitele a nápadníky. Orig. perg. 33x25—3 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno osm kulatých pečetí, vesměs černé barvy s výjimkou první z červeného vosku: 1. Pertolda z Lipé, 2. Jiříka ze Šternberka, 3. Albrechta ze Šternberka a z Kurovic, 4. Petra z Konice a ze Slavkova, 5. Heníka z Valdštejna a Židlochovic, 6. Jana z Cimburka a Slavičína, 7. Mikše z Topolan, 8. Jana Talafúsa z Říčan. Na rubu: 1438 (18. stol.) — 31. Maji (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 50. — Vídeňské rep. č. 1299. 3. 1438 prosinec 4. Vratislav. (Geben zu Breslaw nach Crists gepurd vierczehenhundert jar und dor- nach in dem achtunddrissigisten jare an sand Barbaren der heiligen jungkfrawen tag, unserr reiche im ersten jare.) 31

Strana 32
Albrecht II., král římský, uherský a český, potvrzuje na žádost leh- nicko-břežské vévodkyně Alžběty list jejího zesnulého manžela Ludvíka, vévody lehnicko-břežského, kterým jest zapsáno jejich dcerám Magdaleně a Hedvice, každé po 10.000 kopách českých grošů věna na zemích a měs- tech Břehu, Lehnici a Zlotoryja (Goltberg). Orig. perg. 43x26—9 cm, něm. K listině jest přivěšena na černo-žlutých hedváb- ných nitích kulatá menší pečet krále Albrechta II. z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis Petrus Kalde, praepositus Northusiensis. Na rubu: Rta Johannes Richter. — F.-F.-König Albrichts confirmation uber herzog Ludwigs töchter abstattung sub Dato Breslaw Anno 1438. Adam Grudtschreiber hoferichter Ao. 1603. R. — N. 319 (17. st.). Vídeňské rep. č. 1300. Pochází z archivu lehnicko-břežských vévod, odkud po vymření lehnické větve Pias- tova rodu se dostala řada listin r. 1677 do registratury české dvorské kanceláře. Odtud je vyňal Rosenthal a uložil do Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni (Koss 1. c. 1., str. 251—252). V seznamu archivu lehnicko-břežských vévod z let 1676—1677 zazname- nána tato listina o č. 319. Lichnowski V., č. 4093, str. CCCLIII (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 390, č. 89. 4. 1438 prosinec 8. Vratislav. (Geben zu Breslaw nach Crists geburt vierczehenhundert iar und dor- nach in dem achtunddreissigistem iare an unser lieben frawen tage Conceptionis, unserer riche etc. in dem ersten jare.) Albrecht II., král římský, uherský a český, obnovuje a potvrzuje z moci českého krále městu Lauban (Luban) všechna privilegia a výsady, které mu byly uděleny Karlem IV., Václavem IV. a Zikmundem. Orig. perg. 59x26—8 cm, něm. K listině je na pergamenovém proužku přivěšena kulatá majestátní pečet z vosku přirozené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis Hermannus Hecht. Na rubu: Rta Johannes Richter. — No. 246. Confirmatio Privilegiorum der Stadt Luban von Albrect Röm. König de Ao. 1438 (1773). Rosenthal DZ, lit. A, č. 246. — Vídeňské rep. č. 1301. Worbs, str. 252, č. 748 (regest). — Lichnowski V., č. 4096, str. CCCLIII. (regest). 5. 1438 prosinec 10. Vratislav. (Geben zu Breslaw nach Crists gepurd vierczehenhundert jar und dor- nach in dem achtundrissigistem jare am mitwochen nach unser lieben frawen tag Concepcionis, unserr reiche im ersten jare.) Albrecht II., král římský, uherský a český, jmenuje na žádost lehnicko- břežské vévodkyně Alžběty jejího bratra Fridricha, markraběte branibor- ského a purkrabího norimberského, spoluporučníkem nezletilých jejích dětí Magdaleny a Hedviky. Sirotkům zůstává po 10.000 kopách českých grošů, které jim zesnulý vévoda Ludvík, Alžbětin manžel, zapsal na hradech a městech Břehu, Lehnici, Zlotoryji, Strzelinu, Byczyně a Kluczborku (Brig, Lignicz, Goltperg, Strelen, Petschen, Krewczperg). Orig. perg. 36x28—7 cm, něm. K listině jest na černo-žlutých hedvábných nitích přivěšená z jedné čtvrtiny zachovaná kulatá menší pečet krále Albrechta II. z vosku čer- vené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis Petrus Kalde, praepositus Northusiensis. 32

Strana 33
Na rubu: R. Johannes Richter. — König Albricht verordnet marggraf Fridrichen herzog Ludwigs töchtern zum vormünden. Sub Dato Breslaw an der mittwoch nach Con- ceptionis Mariae Anno 1438. Adam Grudtschreiber hoferichter. Ao. 1603. R. — N. 313. (17. st.). Vídeňské rep. č. 1302. O osudech této listiny srv. poznámku při listině ze dne 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V seznamu archivu lehnicko-břežských vévod z let 1676—1677 jest zaznamenána o č. 313. Lichnowski V., č. 4097, str. CCCLIII. (regest). — Riedel, Codex dipl. Brand. II. 4., str. 191—193, č. 1636. — Codex dipl. Sil. IX., str. 126, č. 890 (regest). — Grünhagen- Markgraf I., str. 392, č. 91. 6. 1439 červen 4. Krakov. (Datum Cracovie feria quinta ipso die Corporis Christi anno eiusdem millesimo quadringentesimo tricesimo nono sub nostre sigillo maies- tatis.) Polský král Vladislav III. přistupuje k příměří, které ujednali papežští legáti Jan, arcibiskup tarentský, a Jan, biskup v Senji (Segniensis), jmé- nem papeže Evžena IV. mezi ním a jeho bratrem Kazimírem, zvoleným králem českým, se strany jedné a Albrechtem II., králem římským a uher- ským, se strany druhé. Orig. perg. na dvou místech protržený 581/2x271/2—141/2 cm, lat. K listině je na pergamenovém proužku přivěšena kulatá majestátní pečet z vosku přirozené barvy. Pod textem vlevo: Ad relacionem magnifici Johannis de Conieczpolie, regni Polonie cancellarii. Na rubu: Vladislai, regis Poloniae, acceptatio sanctissimi domini Eugenii papae inter praenominatum regem Vladislaum et eiusdem germanum, ducem Casimirum, electum regem Bohemiae, ex una et Albertum, Romanorum et Hungariae regem, ex altera partibus indictae treugae anno 1439. N°. 19 (17. stol.). — No. 3. Vídeňské rep. č. 1306. Listina pochází patrně z archivu rakouských vévod (srv. níže poznámku při listině z 9. září 1465, č. 177). Lichnowski V., č. 4316, str. CCCLXIX. (regest). — Teleki X., č. 17, str. 38. 1439 červen 20. Budín. (Geben zu Ofen nach Crists gepurd vierczehenhundert jar und dornach in dem newnunddreissigistem jare am sampstag vor sand Johanns Bap- tisten tag, unserr reiche im andern jare.) Římský král Albrecht II. zastavuje Kašparovi Šlikovi, pflegarovi cheb- skému a loketskému, svému kancléři, statek Hroznětín (Liechtenstat) v Loketském kraji, který koupil císař Zikmund od opata Racka a konventu tepelského kláštera. Obyvatelé panství jsou osvobozeni ode všech králov- ských robot, dávek a platů i vyňati z pravomoci loketského purkrabího. Vrchnost může na panství chovati židy. Zástava Lokte může býti vyplacena, kdežto zástava Hroznětína je dědičná. Orig. perg. 53x29—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá majestátní pečet z vosku přirozené barvy. Na plice: Dominus rex in consilio. Na rubu: Rta. — Kunig Albrecht brif uber die Lichtenstat (16. stol.) — T. B. Fol. 64 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 64 v.—65, B II., fol. 61 v.—62. 7. 3 — Archiv koruny České 33

Strana 34
Rosenthal KA, lit. A, č. 65. — Vídeňské rep. č. 1307. TRA XXIII., str. 1189, č. XV. — Lichnowski V., č. 4349, str. CCCLXXI (regest). — A. Sedláček, Zbytky register, str. 227, č. 13. 8. 1439 prosinec 23. Budín. (Der gebin ist zeu Ofen nach Crists gepurd thawsendvierhundert und in dem newnunddrissigsten jare am mittwochin nach sanct Thomas tage des heiligen zwelfbothen.) Alžběta, vdova po Albrechtovi II., králi českém a vévodovi rakouském, zplnomocňuje míšeňského markraběte Viléma, manžela své dcery Anny, aby vykoupil ze zástavy od Alžběty Zhořelecké vévodství Lucemburské a hrabství Chiny a aby oba, markrabě Vilém i jeho manželka Anna, vládli nad oběma těmi zeměmi dědičně a na věky. Řeč něm. Inser. v listině kapituly a městské rady v Gothě ze 4. června 1443 (níže č. 19). Pod textem: Commisio propria domine regine etc Knihy priv. A II., fol. 248, B II., fol. 251 v. Praž. rep. č. inv. 442, č. rep. 240. Lünig, CDG II., str. 1701. — Lichnowski VI., č. 15, str. XXVIII. (regest). — Teleki X., str. 78—81, č. XXXIII. 1439 prosinec 23. Budín. (Gebin ist zeu Ofen nach Crists gepurd tusendvierhundirt und in dem newnunddrissigsten jare am mittwochen nach sanct Thomas tage des heiligen zewelfbothen.) Alžběta, královna uherská a dědička království Ceského, nařizuje všem stavům Lucemburského vévodství a hrabství Chiny, aby byli poslušni svých nových pánů, míšeňského markraběte Viléma a jeho manželky Anny, dcery královny Alžběty. Nechť podporují ze všech sil markraběte Viléma v jeho péči a snaze o zvelebení Lucemburska i hrabství Chiny. Řeč něm. Inser. v listině kapituly a městské rady v Gothě ze 4. června 1443 (níže č. 19). Knihy priv. A II., fol. 248, B II., fol. 251 v. Praž. rep. č. inv. 443, č. rep. 240. Lünig, CDG II., str. 1701. — Lichnowski VI., č. 16, str. XXVIII. (regest). 9. 10. (1439) prosinec 23. Budín. (Gebin zcu Ofen am mittwochin nach sanct Thomas tage des heiligen czwelfbothen.) Alžběta, královna uherská a dědička království Českého, vybízí všechny tři stavy Lucemburského vévodství, aby byli ve všem poslušni a nápomocni Vilémovi, markraběti míšeňskému a jeho manželce Anně, nástupcům králů Zikmunda a Albrechta II. Řeč něm. Inser. v listině kapituly a městské rady v Gothě ze 4. června 1443 (níže č. 19). Knihy priv. A II., fol. 248, B II., fol. 251. Pražské rep. č. inv. 444, č. rep. 240. Lünig, CDG II., str. 1701. — Lichnowski VI., č. 17, str. XXVIII. (regest). 11. 1440 březen 20. Budín. (Geben zu Ofen nach Cristis geburt vierczehenhundert jar und dornach in dem vierczigisten jare am dem heiligen Palmtag.) 34

Strana 35
Královna-vdova Alžběta uděluje Kašparovi Šlikovi, loketskému a cheb- skému pflegarovi, statek Hroznětín (Lichtenstat) pod stejnými podmínkami jako král Albrecht II. 20. června 1439 (výše č. 7). Orig. perg. 48X211/2—61/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z vosku červené barvy. Na rubu: Přepsán a corrigován mlccce x1 (16. stol.). — Elisabeth, regina Hungarie et Bohemie, donavit nobili Caspar Slick militi, burggravii(!) in Egra et Cubito, opidum Lichtenstat cum suis pertinentiis, quod genitor ipsius, videlicet imperator Sigismundus a domino abbate (za škrtnutým „ab abbate“) et conventu monasterii Teplensis pro nota- bili summa pecuniarum comparavit (16. stol.). — B 13 (16. stol.). — T. B. Fol. 65 (18. stol.). — N. 6. Knihy priv. A II., fol. 65—65 v., B II., fol. 62—62 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 64. — Vídeňské rep. č. 1309. TRA XXIII., č. XVII., str. 1190—1191. 12. 1441 únor 8. Svídnice. (Geschen und gebin zur Sweidenicz an der metewoch des obindis der heiligin juncfrawen sinte Apolonie noch Crist geburt virczinhundirt und dornach im einundvirczigistin jaren.) Mikuláš, opat kláštera v Krzeszowě (Grissow) ve vratislavské diecési, Zikmunda z 1. prosince 1425 pro Albrechta z Koldic (v. Katalog 5, č. 314). Orig. perg. 46x24—5 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku špičatě oválná pečeť opata Mikuláše ze zeleného vosku. Na rubu: N. 206 (18. st.). — 1425 1. Dec. 1441 8. Febr. (1838). Lenní reg. č. 206. — Pražské rep. č. inv. 445, č. rep. 236. 13. 1441 únor 8. Svídnice. (Geschen und geben zur Sweidnicz am mitwoch des abindes der heiligen iunefrawen sant Apolonie noch Cristi geburt virczenhundert und dor- noch in dem einundvirczigsten jaren.) Mikuláš, opat klášera v Krzeszowě (Grissow) ve vratislavské diecési, vidimuje listinu krále Zikmunda ze 4. prosince 1425 pro pány z Koldic (srv. Katalog 5, č. 315). Orig. perg. 45x22—3 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku špičatě oválná pečeť opata Mikuláše ze zeleného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis Michael, praepositus Bolesl. Na rubu: R. Henricus Fye. — Vacat obir Czotimberg (15. stol.). — Vidimus XXII (16. stol.). — N. 196 (18. stol.). — 1425 4. Dec. 1441 8. Febr. (1838). Lenní reg. č. 196. — Pražské rep. č. inv. 446, č. rep. 237. 14. 1441 květen 29. Vídeň. (Geben zeu Wienn nach Cristi gepurde vierczehinhundirt jar und dar- nach in dem ainundvierczigsten jar an montag vor sanct Erasms tage, unsers reichs im andern jare.) Fridrich III., král římský a vévoda rakouský, potvrzuje jako poručník krále Ladislava listinu královny Alžběty z 23. prosince 1439 ve věci vévod- ství Lucemburského a hrabství Chiny (v. výše č. 8). Řeč něm. Inser. v listině kapituly a městské rady v Gothě ze 4. června 1443 (níže č. 19). 3* 35

Strana 36
Knihy priv. A II., fol. 248, B II., fol. 251 v. Pražské rep. č. inv. 448, č. rep. 240. Lünig, CDG II., č. 1701. — Lichnowski VI., č. 225, str. XLIV (regest). — DRTA 16, str. 32 (regest). 15. 1441 červenec 9. Bratislava. (Geben ist zu Prespurg am negsten suntag vor sand Margrethen tag nach Cristi gepurd tausent virhundert und darnach in dem ainund- virczigisten jare.) Alžběta, královna uherská a dědička království Českého, dcera krále Zikmunda a vdova po králi Albrechtovi II., zapisuje Albrechtovi z Koldic, hejtmanu ve Svídnicku a Javorsku, jeho strýci Janovi a synovi Těmovi dalších 2000 uherských zlatých na zemi svídnicko-javorské, z toho 500 zlatých připadne na dluh Fridrichovi Olešnickému. Orig. perg. 38x22—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet královny Alžběty z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domine regine Augustinus de Salank, decretorum doctor, cancellarius. Na rubu: N. 140 (18. stol.). — 1441 9. Jul. (1838). Lenní reg. č. 140. — Pražské rep. č. inv. 448, č. rep. 238. 16. 1442 květen 24. Dijon. (Gegeven in onstr stat van Dyon in Borgoend xxiiii. dage in Meie int jaer ons hirren duisentvierhondert tweendviertichen.) Filip, vévoda burgundský a lotrinský, slibuje, že zachová obyvatele vévodství Lucemburského a hrabství Chiny, která mu byla odevzdána zhořeleckou vévodkyní Alžbětou, při všech jejich právech a svobodách. Orig. perg. 37x24—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá jezdecká, ze dvou třetin zachovaná pečet z vosku červené barvy s kulatou sekretní pečetí z červeného vosku na rubu. Na plice: Genimen herr den hertoge .... (?) Na rubu: M ccce xlii (16. stol.). — N. 242 (18. stol.). — (Červeným inkoustem): Ad Scrin, 35 Nro 307/50 (19. stol.). — 1442. 24 Maii (1838). Knihy priv. A II., fol. 242—242 v., B II., fol. 245—245 v. Lenní reg. č. 242. — Pražské rep. č. inv. 449, č. rep. 239. Lünig, CDG II., str. 1678, č. 61. 17. 1442 srpen 30. (Jenž jest dán a psán léta po narození syna Božího tisíc štirista šti- ridcátého druhého léta v ten čtvrtek před svatým Jiljím.) Jindřich z Prudic slibuje, že bude zachovávati úmluvu, kterou uzavřeli Hynek z Pirkštejna, Zikmund Beránek z Petrovce, Václav z Tulešic a Frencl z Červené Hory o práva, jež on měl po své matce na Nové Město (na Mo- ravě) a že si nebude činiti nároků na to zboží proti Pertoldovi z Lipé, nejvyššímu maršálkovi království Českého, a jeho bratranci (= synovci) Jindřichovi z Lipé. Smlouva se vloží do moravských desk zemských v Brně, až budou otevřeny a až se tam bude konati zemský sněm. Orig. perg. 29x18—6 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, s výjimkou druhé — červené — vesměs z černého vosku: 1. Jind- 36

Strana 37
řicha z Prudic, 2. Hynka z Pirkštejna, 3. Jana z Rušínova a na Lichtemburce, 4. Mikuláše z Lípy a na Lipnici, 5. Jana, Močihuba z Kralovic, 6. Hroznaty z Okrouhlice, 7. Konšelského z Perknova. Na rubu: 1442 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 51. — Vídeňské rep. č. 1312. 1443 únor 22. (Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého čti- řidcátého a třetieho léta v ten pátek den svatého Petra na stolici vsa- zenie.) Hanušek Feridan z Přítok prodává s povolením své manželky Anny Zdeňkovi od (Kutné) Hory a jeho synovi Janovi půl lánu orné dědiny od svého dvora v Přítokách na cestě z (Kutné) Hory do Peček za 26 kop stříbr- ných grošů pražského rázu, jakož i jezero a haldu, ležící u toho dvora, obojí za 45 grošů. Orig. perg. 29x16—3 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti z černého vosku, z nichž poslední je zachována pouze z poloviny: 1. Hanuška Feridana, 2. Diviše ze Sekerčic, 3. Hynka z Aluňova(?), 4. Zikmunda Píška z Raděnína. Na rubu: List od léta 1443 o prodání půl lánu rolí, jdouc od Hory do Peček (konec 16. stol). — Inguirendum, ubi hi agri per Girzik Hatak in Bilan (17. stol.). — N. B.-Od(?). — An. 1443 Lad. 27 No. 38 (červeným inkoustem v 19. st.). Vídeňské rep., dodatek. O osudech této listiny srv. poznámku při listině ze 24. května 1438 (výše č. 1). 18. 19. 1443 červen 4. Gotha. (Actum et datum Gotha qarta die mensis Junii anno Domini millesimo quadringentesimo quadragesimo tercio.) Bertold z Jurgenthalu opat, Dětřich (Theodericus) Lange děkan, Kašpar König školmistr (schulmeister) a Jošt Mercatoris kantor (senger) kláštera Panny Marie v Gothě vidimují spolu s Albrechtem Wolnerem, Vavřincem Hildegundem, Klausem Dornheimem a Hartungem Wolleberem, gotskými radními, tři listiny uherské královny Alžběty z 23. prosince 1439 (výše č. 8—10) a jejich potvrzení římským králem Fridrichem III. z 29. květ- na 1441 (výše č. 14) ve věci Lucemburska a hrabství Chiny. — Notářský instrument Gerharda Gladiatora, kněze mohučské diecése a veřejného notáře. Orig. perg. 50x56—5 cm, něm. K listině byly přivěšeny na pergamenových proužcích čtyři pečeti, z nichž se zachovala třetí — pouze ze 23 — kulatá z vosku přirozené barvy, a to kapituly kláštera P. Marie v Gothě, kdežto pečeti opata a děkana téhož kostela i pečet města Gothy jsou ztraceny. Na rubu: Transsumpta aliquarum literarum super donacionem ducatus Luczembur- gensis (15. stol.). — Rta et correcta. W. M cccc XXXIX (16. st.). — N. 135 (18. st.; škrt- nuto červeným inkoustem). — (Červeným inkoustem připsáno): Ad Scrin. 35 Nro. 315. Knihy priv. A II., fol. 248, B II., fol. 251 v. Lenní reg. č. 135. — Pražské rep. č. inv. 450, č. rep. 240. 20. 1443 červen 5. Freiberg. (Der gebin ist zeu Friberg noch Cristi geburt vierczenhundert, dornoch im driundvierczigsten iaren an mittewochen Bonifacii.) 37

Strana 38
Fridrich, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, přistupuje na smírné ujednání, které v jeho sporu s Janem z Koldic ujed- nali Těma z Koldic, strýc Janův (vetter) a rytíř Apel Victum, tajný rada vévody Fridricha. Orig. perg. 35x21—5 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečeť saského vévody Fridricha z vosku červené barvy. Na rubu: N. 185 (18.st.). — 1443 5. Jun. (1838). Lenní reg. č. 185. — Pražské (privátní) rep. č. inv. 75, č. rep. 66. 21. 1443 srpen 27. Trevír. (Actum, datum et pronunciatum in palacio nostro Treverensi feria tercia post festum beati Bartholomei apostoli anno Domini millesimo quadrin- gentesimo quadragesimo tercio.) Trevirský arcibiskup Jakub rozhoduje ve sporu mezi Arnoštem, vé- vodou z Gleichen (von Glichin) a Blankenheinu, hejtmanem saského vévody Viléma, Apelem Victumem hofmistrem, Jiřím z Bebenburgu vrchním mar- šálkem a Ekartem Schottem, vesměs rady vévody Viléma, se strany jedné a zástupci lucemburských měst se strany druhé o právních nárocích saského vévody na Lucembursko a o složení lenní přísahy novému pánovi. — Se strany lucemburské byli přítomni: Dětřich z Gymnich na místě opata z Echternachu, Gerhard z Rodemachern, Erhard z Gymnich a Berperku, Jan mladší z Roildingen a Ansenbruchu, Gobel z Elter, Vilém z Putlingen, Hubart z Elter na Hoilfelsu, Jiří z Roildingen na Siebenborne a Dagestulu, Jan z Bolchen na Zolveren, Klaus (Clais) z Hoilfelsu, Vilém z Putlingen a Buedelingen, Gerhard z Eschu, Vilém z Arlonu (Oirley) a Huczeren, Jan z Mechczich, Vilém z Falkensteinu, Martin z Fischbachu, Ludvík z Pilchu a Huczeren, Ludvík z Burschertu, Ludvík z Mecher (Machern), Jan ze Schwarzenbergu, Kuneš (Conen) z Urkingen rychtář, Klaus (Clais) Mulber a Jan Gumpelmann z Remichu, šepmistři z Thionville (Dietenhofen), Petr rychtář z Bedburgu (Biedburg), Klaus (Clais) Urhel rychtář a Petr z Witt- lich, šepmistr z Echternachu, Gerhard Thiel a Petr z Aldenbornu jakožto vyslaní z Bastogne (Bastenach), Kalus Simon šepmistr a Klaus Sluich, oba z města Mecher (Macheren), Klaus Zendener z města Diekirch. — V listině jmenováni ještě Alžběta Zhořelecká a král Václav IV. Řeč něm. Inser. v listině Erharta, opata benediktinského kláštera v Bürgelu, z 28. září 1455 (níže č. 65). Knihy priv. A II., fol. 243—243 v., B II., fol. 246—247. Pražské rep. č. inv. 451, č. rep. 245. Lünig, CDG II., str. 1690. — Goerz, str. 179 (regest). 22. 1443 říjen 14. Vídeň. (Gebin zu Wienn nach Crists geburt vierczehinhundert und im drei- undvierczigsten jaren an montag vor sanct Gallen tage, unsers reichs im vierden jare.) Římský císař Fridrich III. potvrzuje přátelské urovnání, které uzavřeli Apel Victum a Jiří z Bebenburgu, maršálek saského vévody Viléma, před trevírským arcibiskupem Jakubem ve sporu mezi Filipem, vévodou bur- gundským a Alžbětou Zhořeleckou, vévodkyní bavorskou, se strany jedné 38

Strana 39
a Vilémem, vévodou saským, lantkrabětem durynským a markrabětem míšeňským, se strany druhé o Lucembursko a hrabství Chiny. — Dále jmenováni ještě rýnský falekrabě Štěpán a města Kolín n. R., Trevír, Mohuč a Frankfurt n. M. — Na konci textu: De mandato domini regis in consilio. Řeč něm. Inser. v listině Erharta, opata benediktinského kláštera v Bürgelu, z 28. září 1455 (níže č. 66). Knihy priv. A II., fol. 244—245 v., B II., fol. 247 v.—249. Pražské rep. č. inv. 452, č. rep. 246. Lünig, CDG II., str. 1694, č. 64. — Lichnowski VI., str. 73, č. 659 (regest). — Chmel, Materialien I. 2., č. XXXIV., str. 129—132. — Chmel, Gesch. Fridrichs IV., I. Teil, str. 154—155, č. 1536. 23. 1444 březen 23. (Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého čty- řidcátého a čtvrtého v pondělí před Matky Božie Zvěstováním.) Hanušek Feridan z Přítok potvrzuje, že vydal list s pečetmi Hynka z Pirkštejna, Jiříka z Kunštátu, Jana ze Soutic, Mikuláše ze Suchdola, Bažka z Nebovid i vlastní, v němž vysvědčuje, že prodal části svých dědin Vaňkovi z Cihelnice, Michkovi od (Kutné) Hory, Zdeňkovi z (Kutné) Hory, Mikšovi z Přítok, Vaňkovi od Holubóv a Václavovi z Holemarku, a to právem pur- krechtním pod úrok. Protože však prodal Zdeňkovi grunty „k svobodství“, osvobozuje jej od všech úroků mimo jednu čtvrt, z níž pan Zdeněk platí Hanuškovi 61/2 kopy grošů ročního platu. Orig. perg. 241/2x131/2—3 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích při- věšeny čtyři kulaté pečeti z černého vosku, z nichž první a čtvrtá jest poškozena: 1. Ha- nuška Feridana, 2. Petra z Míkovic, 3. Pertolda z Mezného, 4. Jana Koníka z Dlouhé Vsi. Na rubu: List od léta 1444 na kus dědiny odprodané pod úrok (konec 16. stol.). — Inguirendum, ubi hi agri (17. stol.). — An. 1444, Lad. 27, No. 48 (červeným inkoustem 19. stol.). Vídeňské rep., dodatek. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 24. května 1438 (výše č. 1). 24. 1445 srpen 6. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně ten pátek před svatým Vavřincem, mu- čedlníkem Božím; léta po narození syna Božieho po čtrnácti stech let čtyřidcátého pátého léta.) Žofka z Kunštátu a Jan z Cimburka a z Tovačova, hejtman markrab- ství Moravského, prodávají svůj vinohrad, zvaný Puškův, v Ivančicích i se strání a loukou při cestě z Ivančic do (Dolních) Kounic Mikulášovi Reich- šmidovi, brněnskému měštanu, za pět kop grošů. Orig. perg. 251/2 X15—2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno šest kulatých pečetí, z nichž druhá a třetí je z červeného, ostatní z černého vosku: 1. Žofky z Kunštátu, 2. Jana z Cimburka a z Tovačova, 3. Beneše z Boskovic a z Černé Hory, pod- komořího markrabství Moravského, 4. Menlíka z Greifenberka (Gryfmbergka), 5. Jana Herulta z Herultic (Heruoltic), 6. Jana Babky ze Senice. Na rubu: 1445 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 52. — Vídeňské rep. č. 1315. 39

Strana 40
25. 1445 listopad 8. Javor. (Gebin des montagis vor sand Mertens tag noch Cristi geburt firczin- hundirt jar, dornoch im fumfundfirzigisten jare.) Purkmistr a rada města Javora vidimují listinu města Budyšína z 8. srpna 1364, vydanou Těmovi z Koldic na koupi Hertenberka. Orig. perg. 45x26—2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena menší kulatá pečeť města Javoru z vosku přirozené barvy. Na rubu: xxiii (16. st.). — N. 167 (18. st.). — 1364 8. Aug. 1445 8. Nov. (1838). Lenní reg. č. 167. — Pražské rep. č. inv. 453, č. rep. 241. 26. 1446 únor 22. (Der geben ist nach Crists geburt virczehenhundert jar und dornach in dem sechsundvirczigisten jare an sant Peters tage stulfeir.) Hanuš Henigar ze Zeberku (Hans Honynger von Zeberg) prodává Matesovi Šlikovi z Lažan (von Losan), purkrabímu loketskému, a jeho paní Kunhutě zámek a město Nejdek se všemi manstvími, světskými i duchov- ními lény, horními právy a ostatním příslušenstvím, tak jak je prodal Kopp Kašparovi z Tetova a ten Hanušovi ze Žeberku. Orig. perg. 31x18—2 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti z vosku černé barvy: 1. Hanuše Henigara ze Žeberku, 2. Otty ze Sparnecku, 3. Pavla Sparenlaiba, švagrů páně Hanušových. Na rubu: m ccce xlvi. R. 14 (16. stol.). — Přepsán a corigován (16. stol.). — T. B. Fol. 68 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 68—68 v., B II., fol. 65. Rosenthal KA, lit. A, č. 71. — Vídeňské rep. č. 1316. 27. 1446 červenec 22. Břevnov. (Geschen und gegebin zu Brawnow an sinte Maria Magdalenen tag noch Cristi geborthen tawsindt vierhundert, dornoch im sechsundvierczi- gisten jor.) Břevnovský opat Heřman (zu Brawnov) dává se svolením Havla pro- bošta, Vavřince převora a celého konventu břevnovského kláštera svému sluhovi a řádovému bratrovi Jankovi z Kozolup (unserm rechten brueder Jancko von Kozelub) zvon v Dolánkách za dluhy, jimiž jest mu povinen za jeho služby. Orig. perg. 26x17—5 cm, něm. Obě pečeti, které byly k listině přivěšeny, t. j. opata a konventu, jsou ztraceny. Na rubu: Obir die Dolainer glocke (15. stol.). — Von 1446. Der Abt zu Branau giebt eine Glocke für eine Schuld (červeným inkoustem v 19. stol.). — Böhmen 1446 22. Juli (19. stol.). Vídeňské rep., dodatek. Listina převzata r. 1874 z Pruska výměnou za listiny, které postoupil toho roku ředitel Státního archivu ve Vídni Alfred rytíř Arneth správě státních archivů pruských (Koss 1. c. 1., str. 262). 28. 1446 říjen 10. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně po narození syna Božieho tisíc čtyřista čtyřidcátého šestého léta v ten pondělí po světiem Františku.) 40

Strana 41
Kateřina z Lipé, vdova po Albrechtovi Kyryngarovi ze Zefeldu, po- tvrzuje, že Pertold z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, a jeho strýc (= synovec) Jindřich z Lipé odevzdali jí 2000 zlatých uherských věna po jejím otci a po jejím manželovi. Tyto peníze přivezli přes veliké náklady a válečné nesnáze z Rakouska. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozený 26x161/2—3 cm, čes. K listině jsou na perga- menových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti, z nichž první dvě poškozeny a z vosku červeného, ostatní dvě z vosku černého, kdežto pečet Kateřiny z Lipé je ztracena: 1. Jana z Cimburka, hejtmana markrabství Moravského; Jana z Lomnice a Meziříčí ztracena; 2. Beneše z Boskovic a z Černé Hory, podkomořího markrabství Moravského; 3. Jiříka z Kravař a ze Strážnice; 4. Vaňka z Boskovic a z Letovic; pečet Čeňka z Mošnova je ztracena. Na rubu: 1446 (18. stol.). 10. Oct. (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 53. — Vídeňské rep. č. 1317. 29. 1447 září 19. Budyšín. (Gebin zcu Budissin noch Cristi geborte virczhenhundert jor, dornoch in dem sebenunde firczigesten jore am nestm dinstage noch sand Lam- perti tage.) Jiří z Plavnice (von der Plawnicz) děkan, Jan Tantz starší, Šimon Judův (Symon Jode) farář, Baltazar Dcher kantor a Tomáš Langchannus, ka- novníci kostela sv. Petra v Budyšíně, potvrzují na žádost Těmy z Koldic, fojta v Šestiměstí, jakož i Ramfulda, Jindřicha, Jana a Kolmana pánů z Klüx (von Clux) listinu krále Václava IV. z 11. listopadu 1399, kterou se pánům z Klüx potvrzují všechna jejich česká léna (v. Katalog 5., č. 135). Orig. perg. 30x22—4 cm, něm. Pečeť, která byla k listině přivěšena, jest ztracena. Na rubu xxvii (16. stol.). — N. 213 (18. stol.). — 1399 11. Nov. 1447 19. Sept. (1838). Lenní reg. č. 213. — Pražské rep. inv 454, č rep. 242. 30. 1448 květen 29. (Jenž jest dán a psán léta po narození syna Božieho tisícého čtiřistého čtiřidcátého osmého tu středu před ochtábem Těla Božieho.) Burián z Gutštejna přistupuje k přátelské dohodě, kterou uzavřeli páni smluvci Aleš ze Šternberka, Jiřík z Kunštátu a z Poděbrad a Hanuš z Ko- lovrat mezi ním a Rackem z Janovic a Ryzmberku ve sporu, jenž vznikl „o to pobránie lidem Janovým z Prostiboře i o to záštie, kteréž jest bylo pro to pobránie i také pro jiná pobránie“. Kdyby vznikly mezi nimi nové spory, musí jeden druhému opověděti „listem svým odevřeným pod svú pečetí po usedlém panoši čtiři neděle napřed“. Jeden nebude přechovávati nepřítele a škůdce druhého. Orig. perg. vlhkem málo poškozený 32x15—3 cm, čes. K listině jest na pergameno- vých proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí, z nichž první dvě jsou z vosku červeného, třetí a pátá z černého a čtvrtá z přirozeného: 1. Buriána z Gutštejna, 2. Mikuláše z Gut- štejna, 3. Jana Poláka ze Sulislavě, 4. Jošta z Tupadel, 5. Štěpána z Talmberka. Na rubu: Vergleich zwischen Burian von Guttenstein und Radislao von Janowitz und Rozenberg (!) wegen gewissen Zwispaltungen de Ao. 1448. No. 247 (1773). DZ, lit. A, č. 247. — Vídeňské rep. č. 1318. 41

Strana 42
31. 1449 březen 22. (Jenž jest psán a dán v sobotu nazajtřie po svatém Benediktu léta Bo- žieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého devátého.) Purkmistři a konšelé Starého, Nového a Menšího Města pražského vidimují privilegium císaře Zikmunda z 29. září 1436 pro pražské střelce (srv. Katalog 5, č. 351). Orig. perg. 46x33—4 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti tří pražských měst z vosku červené barvy. Na rubu: No. 3. — 1436. Copiatum A. 1449 (17. stol.). — 8. Vídeňské rep., dodatek. Zakoupil J. Chmel v 19. stol. (srv. Koss 1., str. 261). 1449 červenec 17. Chotěbuz. (Der gegeben ist zou Kotbus am donerstage nach sant Margarethen tage nach Cristi unsers hern geburt tausind vierhundert und darnach im nuenundvierczigsten jare.) Fridrich, braniborský markrabě, arcikomorník říše Římské a purkrabí norimberský, spolu se svými bratry Janem, Albrechtem a Fridrichem mlad- ším slibují, že vydají fojtství a zemi Lužickou králi českému nebo stavům království Českého, bude-li jim zaplacena částka, za kterou získali obojí od Jakuba staršího a Jakuba mladšího, synů Hanuše z Polenska. Jinak uznávají příslušnost Lužice ke králi českému a k České koruně. Řeč něm. Inser. ve vidimátu Hilaria Litoměřického z 10. října 1461 (níže č. 142). Lünig, CDG I., str. 1455, č. 366. — Worbs, str. 266, č. 791 (regest). — Riedel, Codex dipl. Brand. II. 4., str. 417—420, č. 1696. — Scheltz II., 225. 32. 33. 1450 prosinec 5. (Jenž jest psán léta po narození syna Božieho tisíc čtyřista padesátého v sobotu před svatým Mikulášem.) Mikeš, řeč. Tučný z Miskovic vyznává, že dal Prokopovi, erckaféři z Kutné Hory (od Hory), dva listy celkem na půldruhého lánu dědiny, která leží „na bojišti pod vrchem na vlčích horách“. Podle prvního z těch listů koupil Mikeš od Tomáše Aldera jeden lán za 45 kop grošů a podle druhého přikoupil k němu ještě půl lánu za 21 kop grošů od Mikuláše z Hořan. Orig. perg. 25x11—3 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti z černého vosku, z nichž první dvě nepatrně poškozeny, třetí zničena ze 2/3: 1. Jana z Kunštátu, 2. Jana z Rušinova, hejtmana kraje Čáslavského, 3. Hynka ze Soběšína. Na rubu: List od léta 1450 na prodaj půl lánu (16. stol.). — An. 1450. Lad. 29, N°. 4 (červeným inkoustem v 19. stol.). Vídeňské rep., dodatek. O osudech této listiny srv. poznámku při listině ze 24. května 1438 (výše č. 1). 34. 1451 červen 27. Hlohov. (Der gegeben ist zu Obirsten Glogaw am sontage noch sendte Johannes des heiligen tewfers tage noch Cristi geburt vierczenhundert und in dem einundfumfezigsten jaren.) Opolský vévoda Bolek uděluje své manželce Hedvice jako věno zámky a města Niemodlin (Falkenberg), Chrzelicze, Bialou (Czulcz), Malou Sci- 42

Strana 43
nawu (Steynaw) a Krapkowice (Crappicz) i s polovinou svého movitého jmění. Po jeho smrti jí ještě připadnou tyto vesnice a statky: Kujawy (Coye), Rostkowice (Rosemberg), Gostomia (Semisdorf), Piotrkowiczki? (Peclowicz), Zielina (Czelim), Słąskie Racławice (Windesch-Raslawicz), Wierzch (Polnischmilwan), které patřily Hanušovi Bessenovi. — Za správce tohoto jmění byli ustanoveni: Opolský vévoda Mikuláš, bratr Bolkův, Konrád vévoda olešnicko-kozelský, Jan Beesen z Gotartówa (Koczirdorf), Hanuš Gelcz Borsnitz z Trzebiny (Kunzinstadt), Jiřík Stoš z Olbrachcic (Olbrichsdorf), Jindřich z Kujawy (von der Coye) a Jindřich Sup z Ful- štejna. — Svědkové: Bernard Vieterovský z Mierzowic (von Malsterwicz), Nikel Dreske, Jiří Dreske, Hans Pangaw z Sadů (Bawmgarte), Petr Col- masch, Černý Jan (Schwarzhans) Nuthomus z Ogiernicze (von Leimlsdorf), Hans Stoš z Tworkówa (von Twarozkaw), Hans Colmasch z Piotrkowiczki? (von Pechoticz), Přibík Boes z Rzepcze (von Repitcz), Jindřich z Kórnice (von Cornitcz), Hans Stoš z Ligoty Bialské (von der Elgot), Štefek Co- schimbor z Maluszówa (von Melitcz), Heinz Newodink, Janek Schoff, Mi- kuláš Logaw, Jindřich Colmasch, hejtman na Chrzeliczi (uf Chrzelicz), Tristram ze Skarbiszówa (von Czorbusch), Víšek z Karczówa (von Swedcz), Petr z Cyprzanówa (von Jancowicz), dvorský písař Bolkův, písař tohoto listu. Řeč. něm. Inser. v listině města Svídnice z 13. července 1460 (níže č. 129). Grünhagen-Markgraf II., str. 337—338, str. 38. 35. 1452 leden 7. Strážnice. (Jenž dán a psán na Strážnici v pátek po sviečkách léta od narozenie syna Božieho tisíc čtyřista padesátého druhého léta počítajíce.) Jiřík z Kravař a ze Strážnice vyznává, že Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, přijal jej na spolek na všechno své zboží. Kdyby si Jindřich přál, propustí jej pan z Kravař kdykoliv z tohoto spolku. Pan Jiřík se zavazuje zaplatiti všechny dluhy páně Jindřichovy „do toho do všeho, což by jeho zbožie a panstvie stačiti mohlo“. Orig. perg. 26x14—4 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, jen nepatrně poškozená pečeť z vosku černé barvy. Na rubu: 1452 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 54. — Vídeňské rep. č. 1324. 1452 srpen 4. Lehnice. (Dán v Lehnici v pátek přěd svatým Sixtem Anno Domini m cccco quin- quagesimo secundo.) Purkmistr a konšelé města Lehnice potvrzují Jiříkovi z Kunštátu a z Poděbrad, správci království Českého, že jim odevzdal jeho posel Typrant Reibnic „list věřící“, aby zůstali věrni České koruně i českému králi Ladi- slavovi a aby nikoho nevpouštěli do města, zvláště ne míšeňského mar- kraběte. Lehničtí však oznamují, že jsou zle tísněni a obleženi od knížete chojnówského (Haynau); nepřijde-li brzy posila, musí požádati o pomoc zmíněného již markraběte míšeňského nebo někoho jiného, ale slibují, že nebude tím zkráceno nic z práv České koruny. Orig. pap. 32x22 cm, čes. Přit. kulatá pečeť, která dopis uzavírala a byla pod papíro- vým krytem, jest z poloviny zničena. 36. 43

Strana 44
Na rubu: Urosenému panu panu Jiříkovi z Kunstatu a z Poděbrad, zprávci králov- stvie Českého, pánu našemu milostivému (touž rukou jako vlastní text dopisu). Rosenthal KA, lit. A, č. 75. — Vídeňské rep. č. 1325. TRA VI., str. 67—68, č. XXX. 37. 1453 leden 21. Slavkov. (Dán a psán v Slavkově tu neděli před svatým Pavlem na vieru obrácenie léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého padesátého třetieho léta čtúce etc.) Bratři Jan a Mikuláš z Chvališova, synové Lickovi, potvrzují, že Petr z Konice a ze Slavkova a jeho syn Adam zaplatili jim 10 kop grošů za „Kaplanský“ lán ve Ždánicích. Orig. perg. 211/2x141/2—41/2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích při- věšeno šest kulatých pečetí z černého vosku: 1. Jana a 2. Mikuláše z Chvališova, 3. Vavřince Smetany z Osvětiman a z Velešovic, 4. Blažka z Hulína a z Chřenovic, 5. Prokopa z Chrlic, 6. Jana Šašky z Újezda a ze Slavkova. Na rubu: 1453 (18. stol). Rosenthal LAF, č. 55. — Vídeňské rep. č. 1327. 38. 1453 únor 4. Opolí. (Der geben ist zu Oppol am suntag nach unser lieben frawen lichtewei nach Crists gebort vierczenhundert jar und dornach im dreiundfunf- czigsten jaren.) Opolský vévoda Mikuláš pojištuje Hedvice, manželce svého bratra Bolka, její matce Kateřině z Běšína (von Biessin) a jejímu bratrovi celé věno, které obdržela od svého manžela s výjimkou hradů a zemí Niemodlin (Falkenberg) a Bialé (Czulcz). — Spoluručitelé: Jiří Drazk z Magnuszo- wicz (von Magnuschowicz), Mikuláš Kitczka z Chmielowicz (von Chmelo- wicz), Bartoš Bies ze Szymanówa (von Sunlisdorf), Heinz fojt ze Skoro- goszcze (zu Schorgast), Jan Grošík z Groszowicz (von Grosschowitcz), Konrád z Odry (von der Oder), Heinz fojt opolský (zu Oppoln), Jan Ka- menec (Camenetcz), Hanuš z Wronówa (von Fronaw), Jindřich z Wronówa, Jindřich ze Skarbiszowa (von Carbischow), Otík z Oldrzyszowicz (Otczig von Hilbirsdorf), Kristl z Dębowiece (von Newoding), Konrád z Domanic (von Domeczkaw), Adam z Proszkówa (von Prozkaw), Pritzel ze Slawecic (von Slawicz), Jan z Góry (von Chorula), Petr z Raszowy (von Raschow), radní a přísežní opolští. — Dále se připomínají Jan Biessen z Gotartówa a Hanuš Geltcz Borsnicz z Trzebiny (von Conczenstat). Řeč něm. Inser. v listině města Svídnice z 13. července 1460 (níže č. 130). Knihy priv. A II., fol. 37 v., B. II., fol. 34 v. Grünhagen-Markgraf II., str. 338, pozn. při č. 38. Srv. též listinu ze 27. června 1451 (výše č. 34). 39. 1453 září 8. Palaiseau. (Datum Palacioli anno incarnacionis Dominice millesimo quadringente- simo quinquagesimo tercio die octava mensis Septembris, que fuit dies Nativitatis gloriose virginis Marie.) Jakub de Sirck a de Moncler, arcibiskup trevírský a arcikancléř říše Rímské v Gallii, uzavírá mezi českým králem Ladislavem a burgundským 44

Strana 45
i brabantským vévodou Filipem v jejich sporu o vévodství Lucemburské a hrabství Chiny příměří na dobu ode dne vystavení této listiny až do nejbližších letnic. Sporné strany musí zastaviti nepřátelství a vrátiti dobytá města, území i lidi s výjimkou města Diedenhoven, jinak Thionville, které zůstane v rukách trevírského arcibiskupa až do konečného vyřízení sporu; obyvatelé z Kettenheimu, z Rodemachern (Macra) a z jiných míst, patřících k thionvillskému proboštství, kteří uprchli do Thionville, mohou se vrátiti domů. Po dobu příměří se zaručuje svobodná a bezpečná cesta všem kup- cům. Kdo poruší příměří, bude potrestán vévodou Antonínem do Croy, pří- buzným arcibiskupovým. První neděli v nejbližším postu se sejde v Mohuči sněm, složený ze zástupců obou stran i ze zástupců všech kurfiřtů-volitelů, aby vyřídil celý spor. — K smíru, uzavřenému trevírským arcibiskupem, přistupují za českého krále Vikard z Polheimu (Boelnheim) a za vévodu Filipa Antonín z Croy hrabě z Porcien. Orig. perg. 55x51—8 cm, lat. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti: 1. Vikarda z Polheimu ze zeleného vosku, 2. Antonína z Croy ze zeleného vosku, pečet arcibiskupa Jakuba ztracena. Na rubu: Litera primarum treugarum per dominum Treverensem compositarum (15. stol.). — Rescripta et correcta (16. stol.). — O 3 (16. stol.). — Datum M cece liii (16. stol.). — No. 3 (17. stol.). — 1453 (18. stol.). Rosenthal LAV, č. 28. — Vídeňské rep. č. 1329. Chmel FRA II., str. 25—30, č. II. — Goerz, str. 199 (regest). 40. 1453 listopad 15. Mügeln. (Datum et actum in castro nostro Mogelin anno Domini millesimo qua- dringentesimo quinquagesimo tercio, indictione prima, die Jovis quinta- decima vero mensis Novembris, hora vesperorum vel quasi, pontificatu sanctissimi in Christo patris ac domini domini Nicolai, divina providen- cia pape quinti, anno eius septimo.) Míšeňský biskup Kašpar ověřuje listinu římského krále Zikmunda z 8. června 1417 pro klášter Altenzelle v mišeňské diecési (Katalog 5., č. 274), a to Janovi opatovi, Janovi převorovi, Mikulášovi Torsmedovi a celému konventu toho kláštera za přítomnosti Víta z Kamence, Ondřeje Sládka purkmistra v Mügeln (in Mogelin), Kryštofa z Malticz a Mikuláše Spisa. — Notářský instrument, vydaný veřejným notářem Kašparem Mert- zem, písařem míšeňského biskupa Kašpara. Orig. perg. 57x66—6 cm, lat. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečet míšeňského biskupa Kašpara z červeného vosku. Na rubu: Veteris Celle monasterii ordinis Cisterciensium in diocesi Missnensi impera- toris Karoli Romanorum, quoque regum confirmaciones et vidimus praeterea pontificis Misnesis (16. st.). — In quibus fit mentio Lovositcz et aliorum bonorum, que habet idem monasterium in regno Boemie (konec 16. st.). — M ccc lxxxxv (16. st.). — Přepsán a cori- gován (16. st.). — Fol. 210 inscriptum (18. st.). Rosenthal KA, lit. A,, č. 330. — Vídeňské rep. č. 1216. Knihy priv. lit. A. III., fol. 210 v.—212, lit. B III., fol. 201—203 v. Balbín, Miscellanea I. 8., str. 279, č. 2. 45

Strana 46
41. 1453 prosinec 1. Praha. (Geben zu Prag an sambstag nach sand Andres tag des heiligen zwe- lifpoten nach Kristi gepurde im viertzehenhundert und drewundfunftzi- gisten jare.) Jiří rytíř z Wiltzu (Veltz) vyznává, že obdržel od českého krále Ladi- slava hrady a statky Wiltz (Dewtschen-Veltz) a Rulles ?(Rwyland), jakož i banérský úřad (banirampt) v Lucemburském vévodství. Českému králi slibuje věrnost a poslušnost. Orig. perg. 40x21—8 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečetí ze zeleného vosku: 1. Jiřího z Wiltzu, 2. Gerharta z Wiltzu, 3. Bewarta z Arlonu (Oirle). Na rubu: Litera feudi super Velcz et Rwyland castris in ducatu Luczenburgensi Georgii domini de Velcz (15. st.). — M cccc liji. O 1 (16. st.). — Přepsán a corigován (16. st.). — N. 118 (škrtnuto červeným inkoustem). — (Červeným inkoustem): Ad Scrinium 35, Nro. 314 (19. st.). Knihy priv. A II., fol. 247 v.—248, B II., fol. 251—251 v. Lenní reg. č. 118. — Pražské rep. č. inv. 456, č. rep. 243 Lünig, CDG II., str. 1699, č. 65. — Lichnowski VI., č. 1855, str. CLXX (regest). — Zmínka u A. Sedláčka, Zbytky register, str. 228, č. 21. 1454 leden 19. Praha. (Datum Prage decima nona die mensis Januarii anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quarto, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. quartodecimo, Bohemie vero primo.) Uherský a český král Ladislav odevzdává Václavovi Vlčkovi z Minic v léno hrad Líčkov (Lyczkow), který spadl jako odumřelé léno na českého krále po smrti Jana z Minic. 42. Orig. perg. 28x16—6 cm, lat. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku ku- latá pečeť krále Ladislava z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis do. Johanne Czalta referente. Na rubu: Rta. Rosenthal KA, lit. B, č. 48. — Vídeňské rep. č. 1331. 43. 1454 březen 6. Krakov. (Datum Cracovie feria quarta ipso die Cinerum anno Dimini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quarto.) Alžběta, sestra Ladislava uherského a českého krále i vévody rakous- kého, provdaná za polského krále Kazimíra IV., potvrzuje svému králov- skému bratrovi příjem věna a vzdává se jménem svým i jménem svých potomků všech nároků na království a země svého bratra i na cenné před- měty královského pokladu. Kdyby však král Ladislav nebo jeho přímí potomci a dědici zemřeli bez mužských potomků, pozbývá tato listina platnosti a potomstvo královny Alžběty nastupuje v dědictví. Orig. perg. 46 x24—7 cm, lat. K listině jest na hedvábných nitích barvy žluté, červené a černé přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na rubu: N. 252. Elisabetha, Casimiri Königs in Pohlen Gemahlin, und Ladislai, Kö- nigs zu Hungarn und Böheim Schwester, macht die Verzicht über empfangene Dotem 1454 (1773). — 6. Martii (19. stol.). DZ, lit. A, č. 252. — Vídeňské rep. č. 1332 a. Dogiel I., str. 159—160, č. IX. — Mon. medii aevi Pol. hist. XIV., str. 581—582. 46

Strana 47
44. 1454 březen 6. Krakov. (Datum Cracovie feria quarta ipso die Cinerum anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quarto.) Alžběta, manželka Kazimíra IV., krále polského a velikého vévody litev- ského, potvrzuje, že jí její bratr Ladislav, král uherský a český i vévoda rakouský, zaplatil 100.000 zlatých věna. Proto se vzdává všech nároků na vévodství Rakouské nad Enží i pod Enží (ducatus Austrie sub et supra Anasum), ve Štýrsku, Korutanech, Kraňsku i v Tyrolech, ve Vorarlbersku (citra montes Arl et Ferren.), ve Švábsku a Elsasku i jinde v Německu. Kdyby zemřel král Ladislav bez mužských potomků, dědí Fridrich III., římský císař a vévoda rakouský, nebo Albrecht a Zikmund, vévodové rakouští a strýcové královny Alžběty. Teprve kdyby ani tito nezanechali mužských potomků, nastupují v dědictví potomci Alžbětini. Orig. perg. 50x321/2—10 cm, lat. K listině jest na hedvábných nitích žluté, červené a černé barvy přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na rubu: No. 250. Renunciation El'sabethae, Herzogin von Oesterreich, nachgehends Königin zu Pohlen, über alle Oester. Erblande wegen empfangene 100 M. Fl. 1454. (1773). DZ, lit. A, č. 250. — Vídeňské rep. č. 1332 b. Lichnowski VI., č. 1867 b, str. CCXI (regest). — Chmel, Mat. II. 66—67. 45. 1454 květen 6. Praha. (Geben zu Prage an sand Johanns tag ante portam Latinam nach Cristi geburt vierczehenhundert und darnach in dem vierundfumfczi- gisten jare, unser reich des Hungrischen im vierczenhenden und des Behemischen im ersten jaren.) Ladislav, král uherský a český a vévoda rakouský, a bratří Jan a Albrecht, markrabata braniborští a purkrabí norimberští, si navzájem slibují, že ve všech sporech, které by mezi nimi vznikly, poddají se na rozhorčí výrok svých radů, jmenovaných oběma stranami ve stejném počtu. Orig. perg. 38x20—71/2 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny dvě kulaté pečeti z vosku červené barvy: 1. krále Ladislava, 2. markraběte Albrechta. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. Na rubu: N. 38 (18. stol.). — 1454 6. Mai (1838). Lenní reg. č. 38. — Pražské rep. č. inv. 457, č. rep. 244. — Též papírový opis. Lünig, CDG I., str. 1461, č. 370. — Sommersberg, č. 144, str. 1023—1024. — Riedel, Codex dipl. Brand. II. 4., str. 486, č. 1749. — FRA II., str. 54, č. 36 (regest). — Archiv Český XV., str. 213—214, č. 105. — Sedláček, Zbytky register, str. 230, č. 40. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 324, č. 304 (regest). 46. 1454 květen 7. Praha. (Der geben ist zu Prag am dinstag nach dem suntag Misericordia Do- mini nach Cristi unsers herren gepurt vierczehenhundert und in dem vierundfunfczigisten jaren.) Bratří Jan a Albrecht, markrabí braniborští a purkrabí norimberští, slibují králi Ladislavovi i potomním králům českým pomoc proti každému na věčné časy s výjimkou císařů a králů římskoněmeckých. Orig. perg. 45x29—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet markraběte Albrechta z vosku červené barvy. 47

Strana 48
Na rubu: Liga Johannis et Adalberti marchionum Brandenburgensium cum rege La- dislao et corona regni Bohemie facta (15. stol.). — Přepsán a korigován (16. stol.). — M ccce liiii (16. stol.). — N. 3 (16. stol.). — T. B. Fol. 166 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 166, B II., fol. 166. Rosenthal KA, lit. A, č. 210. — Vídeňské rep. č. 1333. Lünig, CDG I., str. 1459, č. 369. — FRA II., str. 54, č. 37 (regest). — FRA XLII, č. 106. 47. 1454 květen 7. Praha. (Geschehen zu Brage den dinstag nach dem sontag Misericordia Do- mini nach Cristi gepurte vierczehenhundert und in dem vierundfunf- czigisten jaren.) Albrecht, markrabě braniborský a purkrabí norimberský, uzavírá smír mezi Fridrichem, vévodou břežským i jeho matkou Hedvikou a Jiřím z Poděbrad, správcem království Českého, ve sporu o Lehnicko, Břežsko a Zlotoryju (Goltperg). Zvláště se stánoví podmínky chystaného sňatku Jiříkovy dcery Zdeňky s vévodou Fridrichem. Orig. perg. 62x33—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, z poloviny zničená pečeť markraběte Albrechta z vosku červené barvy. Na rubu: 1454. — Wegen hertzog Friedrichs zum Briege heirat mit frewlin Zdena aus Behmen (1603). — No. 682 (1677). Vídeňské rep. č. 1334. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V přejímacím protokolu z r. 1677 zapsána o č. 682. Sommersberg, str. 1023—1024, č. 144. — Archiv Český XV., str. 214, č. 106. — Grün- hagen-Markgraf I., str. 442—443, č. 148 (regest). — Věstník Král. čes. spol. nauk 1887, str. 67, č. 116. 48. 1454 květen 20. Praha. (Datum Prage vigesima die mensis Maii anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quarto, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. quartodecimo, Bohemie vero primo.) Ladislav, král uherský a český i vévoda rakouský, potvrzuje jako vrchní lenní pán smlouvu, kterou uzavřel Albrecht, markrabě braniborský a purkrabí norimberský, mezi břežským vévodou Fridrichem a jeho matkou Hedvikou se strany jedné a Jiřím z Kunštátu a z Poděbrad, hofmistrem krále českého, se strany druhé ve věci sňatku vévody Fridricha s Jiříkovou dcerou Zdenou. Orig. perg. 221/2X19—71/2 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandantum domini regis Procopius des Rabenstein cancellarius. Na rubu: Rta (15. stol.). — No. 251. Consens regis Hungariae et Bohemiae wegen vollzohener Vereheligung zwischen Fridericum, Herzogen in Schlesien und Brüg (vyne- cháno dann) der Zdenam, des Georgii von Podiebrad Tochter. Ao. 1454. (1773). DZ, lit. A, č. 251. — Vídeňské rep. č. 1335. FRA II., str. 55, č. 38 (regest). 49. 1454 červen 11. Praha. (Datum in civitate Pragensi sub anno Domini millesimo quadringente- simo quinquagesimo quarto die undecima mensis Junii.) 48

Strana 49
Petr Vasques a m. Jakub z Ostende, vyslanci burgundského vévody Filipa, uzavírají mezi králem Ladislavem a řečeným vévodou v jejich sporu o vévodství Lucemburské a hrabství Chiny příměří až do 1. listopadu 1454. Během této doby žádná z obou stran nesmí si žádným způsobem přivlast- ňovati země nebo obyvatele strany druhé. Kupcům jest zajištěn volný obchod a bezpečnost na cestách. Za rozhodčího ve sporech, jež by mohly případně vzniknouti během příměří, jest se strany vévodovy jmenován Antonín z Croy. Na nejbližším říšském sněmu, který se sejde na den sv. Michala (= 29. září) bud ve Frankfurtu nebo v Norimberku, se bude jednati o konečném vyřízení celé té otázky. Orig. perg. 49x391/2 cm, lat. Pod textem jsou dvě kulaté přitištěné pečeti z červeného vosku. Na rubu: Alia prorogacio moys Petrus et frater provincialis (16. stol.). — Přepsán a korigován (16. stol.). — Nepotřebný (16. stol.). — N°. 2. Rosenthal LAV, č. 29. — Vídeňské rep. č. 1336. FRA II., str. 62, č. 53 (regest). 50. 1454 září 13. Vídeňské Nové Město. (Geben zu der Newenstatt am freitag vor des heiligen krewtzs tag Exal- tationis nach Cristi gepurde viertzehenhundert und im vierundfunftzi- gisten, unsers reichs im funftzehenden und des keisertumbs in dem dritten jaren.) Fridrich III., císař římský, propůjčuje králi Ladislavovi všechna léna Českého království a Rakouského vévodství, která leží v Říši, i s hrdelním právem v nich (den ban uber das plut), ale zatím pouze na dvě léta, pro- tože král se k císaři nedostavil osobně. Orig. perg. 44x26—9 cm, něm. K listině jest na hedvábných nitích fialové barvy přivěšena kulatá dvojstranná majestátní pečet z přirozeného vosku se šestihrannou se- kretní pečetí z červeného vosku, která jest vtlačena do majestátní pečeti při jejím dolním okraji. Na plice: Ad mandatum proprium domini imperatoris in consilio Ulricus Weltzli. Na rubu: Rta. Stephanus Kolbegk. — N°. 249. Kaisers Friedrich für den Fürsten Lasla, zu Hungarn und Böheim König, 1454 (1773). — 13. Sept. (19. st.). DZ, lit. A, č. 249. — Vídeňské rep. č. 1337. Lichnowski VI., č. 1913, str. CLXXV (regest). — Chmel, Reg. č. 3243, str. 327. 51. 1454 říjen 4. Praha. (Dán v Praze den svatého Františka léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřistého padesátého čtvrtého, let království našich uher- ského etc. v patnádctém a českého v prvniem létě.) Král Ladislav daruje Prockovi z Kunštátu, svému radovi a komorníkovi, „duom, jenž leží na rohu proti Hankovu dvoru v Starém Městě pražském, kterýž někdy Drnovský držal, s mezemi, gruntem i dnem, jakož v svých hraniciech vysazen jest a ustaven“ a osvobozuje jej „ode všech berní, daní, lozunkov, hlásek, ponuocek i všelikterakých poplatkuov, kterýmiž by koli jmény mohly jmenovány býti“. Nařizuje podkomořímu království Českého i purkmistru, konšelům a celé obci Starého Města pražského, aby panu Prockovi nepřekáželi v držbě domu. 4 — Archiv koruny České 49

Strana 50
Orig. perg. 371/2 X20—61/2 cm, čes. K listině jest na bíločervených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Ladislaus rex manu propria. Na plice: Ad mandatum domini regis domino Johanne de Rabenstein referente. Na rubu: Ríha. Vídeňské rep. č. 1338. — Též papírový opis z 18. stol. Listina se týká jednoho ze čtyř domů, na jejichž místě povstal tak řeč. Pachtovský dům (č. p. 585 v Celetné ulici). Byl to majetek královský a patrně po smrti Procka z Kun- štátu přešel zase do rukou krále. Proto i listina na ten dům byla uložena do archivu České koruny (V. V. Tomek, Déjepis města Prahy. Díl VIII. V Praze 1891. Str. 80.). FRA II., str. 68, č. 72 (regest). 52. 1454 říjen 16. Frankfurt n. Moh. (Acta sunt hec Frankfurdie ipso die sancti Galli, gloriosi confessoris, que fuit decimasexta Octobris, de anno Domini millesimo quadringente- simo quinquagesimo quarto.) Mikuláš, opat cisterciáckého kláštera v Kaisheimu (Cesariensis), Oldřich z Rechbergu, Vilém z Truchtlingen a Konrád Ruttenawer, správce kostela P. Marie v Neuburgu (Newburg), zástupci Ludvíka, falekraběte rýnského a vévody bavorského, který byl jmenován rozhodčím ve sporu mezi králem Ladislavem a burgundským vévodou Filipem o vévodství Lucemburské a j., ustanovují, že příměří, uzavřené trevírským arcibiskupem Jakubem, se prodlužuje až do neděle po letnicích. Na den sv. Jiří se sejdou v Göppingen plnomocní zástupci obou stran za předsednictví vévody Ludvíka k urovnání sporu; bude-li se dříve konati sněm ve Frankfurtu, projedná se spor na tom sněmu. — Za krále Ladislava zpečetili tuto listinu Oldřich Nussdorfer, biskup pasovský a kancléř rakouský, Prokop z Rabštejna, kancléř království Českého, Mikuláš Barius, probošt jagerský a vicekancléř království Uherského, Štěpán z Wordy, probošt v Sedmi- hradském Bělehradu (Alba Transilvania), Jindřich z Gery a Rehoř z Haim- burgu, za vévodu Filipa Vilém, biskup toulský (Tullensis), Šimon z Lalaing a Montigny, Petr Vasques, Jan Aurifabri, „magister requestarum et presi- dens consilii in Luxemburgo“, Adrian van den Ee, „magister compotorum in Brabancia“ a Jan de Willer sekretář. Orig. perg. 46x271/2—61/2 cm, lat. K listině jest na pergamenových proužcích přivě- šeno 14 pečetí, s výjimkou první špičatě oválné, vesměs kulatých, patnáctá jest ztracena: 1. ze zeleného vosku kaishemského opata Mikuláše, 2. z přirozeného vosku Oldřicha z Rechbergu, 3. z přirozeného vosku Viléma z Truchtlingen, 4. sekret pasovského biskupa Oldřicha Nussdorfera z červeného vosku, 5. z červeného vosku Prokopa z Rabštejna, 6. z červeného vosku Mikuláše Baria, 7. z černého vosku Štěpána z Wordy, 8. poněkud poškozená z černého vosku Jindřicha z Gery, 9. z přirozeného vosku Řehoře z Haim- burgu, 10. z červeného vosku toulského biskupa Viléma, 11. z červeného vosku Šimona z Lalaing a Montigny, 12. z červeného vosku Petra Vasquesa, 13. z červeného vosku Jana Aurifabrova, 14. z červeného vosku Adriana van den Ee; pečet Jana de Willer jest ztracena. Na rubu: Prorogacio facta per abbatem Cesariensem, W. de Rechberg et G.. Trucht- lingen (15. stol.). — Přepsán a korigován. Léta M cccc lv. (16. stol.). — R. 2 (vedle škrt- nutého „P 1“ [16. stol.]). — 1454 16. Oct. (19. stol.). — 1454. Knihy priv. A III., fol. 291—292, B III., fol. 275 v.—276. Rosenthal LAV, č. 30. — Vídeňské rep. č. 1339. FRA II., str. 68—69, č. 73 (regest). 50

Strana 51
53. 1454 prosinec 14. Vratislav. (Geben zu Breslaw am samstag nach sant Lucien tag Anno Domini etc. quinquagesimo quarto, unserr reich des Hungrischen etc, im funfcze- henden und des Behmischen im andern jarn.) Uherský a český král Ladislav dává Lehnickým lhůtu k smírnému urovnání jejich pře s ním ve věci vyhnání, oloupení a zavraždění králov- ských úředníků a služebníků v Lehnici. Kdyby do určité doby svou vinu neuznali a nenahradili způsobené škody, budou obesláni před královský soud do Vratislavě; na tuto cestu by jim udělil ochranný list. Řeč něm. Inser. v listině Jindřicha z Rožmberka, hejtmana vévodství vrat slavského, svídnického a javorského a fojta šestiměstského, z 30. ledna 1455 (níže č. 56). 54. 1455. (Léta od narozenie syna Božieho tisícého čtrstého padesátého pátého.) Cechmistři a mistři stolařského řemesla (patrně v Klatovech) si udělují „dobrovolně bez ižádného utištěnie“ svůj řád. — Cechmistry byli tehdy Bárta Honclin a Jakub Bezručka, konšely Blažek Hruškovec, Cigán, Volhin, Špaček, Švihovec, Vaněk Zlatoústý, Točník, Ulík, Bohdal, Czachrle, Makovec a Vaněk Paš. Orig. perg. 23x28—41/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z vosku přirozené barvy. Na rubu: 1455. — N. 137. Ad Lit. C. Fol. 211 (18. stol.). Pražské (priv.) rep. č. inv. 77, č. rep. 67. V inventáři z r 1719 zapsána tato listina v oddělení C o č. 137. Jak se dostala do archivu České koruny, není známo. 55. 1455 leden 10. Vratislav. (Datum Wratislavie die decima mensis Januarii anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. quintodecimo, Bohemie vero secundo.) Uherský a český král Ladislav potvrzuje listinu krále Jana ze 4. čer- vence 1319, kterou se uděluje rychtářství v Klodzké Bystrzyci (Ha- belswerde) Jakubovi Ruckerovi (srv. Katalog 2., č. 93). Nyní odevzdává tento úřad Dorotě, pozůstalé dceři po Janovi Schoffrichterovi, a jejím potomkům, a to se všemi užitky a požitky, jak je obdržel Jakub Rucker od krále Jana. Orig. perg. 49x31—10 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet krále Ladislava z vosku červené barvy. Na plice: Ad relationem do. Procopii de Rabenstein cancell. Nicolaus Liscius, legum doctor. Na rubu: Rta. — M 6. — d. — 10. Jan. 1455 (17. stol.). Rosenthal KR, č. 6. — Vídeňské rep. č. 1340. Wolkmer II., str. 234—235 (regest). — FRA II., str. 70—71, č. 76 (regest). 56. 1455 leden 30. Vratislav. (Der geben ist zu Breslaw am dornstag nach sant Pauls tag Conver- sionis nach Crists geburt vierczehenhundert und im funfundfunfczi- gisten jar.) 51

Strana 52
Jindřich z Rožmberka, hejtman vévodství vratislavského, svídnického a javorského a fojt v Šestiměstí, vydává paměť o sporu mezi uherským a českým králem Ladislavem se strany jedné a Lehnickými se strany druhé, kteří vyhnali, oloupili a zavraždili jeho úředníky a služebníky, ačkoliv jako poddaní českého krále měli jich býti poslušni. V zastoupení Lehnických předložil Řehoř Haimburský, obojího práva doktor, ochranný list krále Ladislava, daný jim 14. prosince 1454 (výše č. 53), když podle králova povolení a na žádost žalované strany byl soudní rok třikráte od- ložen. Soud zamítl výmluvu lehnických měštanů, že jsou přímými podda- nými břežských vévod, načež Zdeněk ze Šternberka, nejvyšší purkrabí pražský, Jindřich z Lipé, maršálek království Českého, Jindřich z Micha- lovic, Hanuš z Koldic, Jan z Kunštátu, zvaný Zajímač, Dětřich z Janovic a z Chlumu, Bohuslav ze Švamberka, Karel z Vlašimě, Oldřich Eitzinger z Eitzingu, Jindřich z Kolovrat a Libštejna, Jindřich z Gery, Václav z Bie- berštejna, Přibík z Klenového, Apel Victum, Dětřich Frankemberg, Česlav (Zaschla) z Gersdorfu a Bohuslav Schreibersdorfer z Metzerode vynesli v přítomnosti Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, gubernätora a hofmistra království Českého, a Prokopa z Rabštejna, kancléře království Českého, plnomocných zástupců a poslů krále Ladislava, rozsudek v jazyce českém i německém (obě znění obsažena v listině), podle něhož může český král „kárati a štráfovati“ Lehnické z jejich zlých činů jako své poddané. Výše peněžité náhrady bude stanovena později. Orig. perg. 76x41—10 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečet Jindřicha z Rožmberka z vosku červené barvy. Na rubu: T. B. Fol. 34 (18. st.). Knihy priv. A II., fol. 34 v.—36, B II., fol. 32 v.—34. Rosenthal KA, lit. A, č. 30. — Vídeňské rep. č. 1341. Inserována též v listině administrátorů pražského arcibiskupství z 19. března 1546. Lünig, CDG I., str. 1462, č. 371. — FRA II., str. 71—73, č. 78 (regest). — Schirmacher I., str. 469—474, č. 784. — Grünhagen-Markgraf I., str. 446, č. 153 (regest). 57. 1455 březen 15. Vídeň. (Datum Wienne die quintadecima mensis Marcii anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. quintodecimo, Bohemie vero secundo.) Král Ladislav přidává Jiříkovi z Kunštátu a z Poděbrad, správci a hofmistrovi království Českého, k částce peněz, za kterou mu zastavil města Kladsko a Slaskie Ząbkowicze (Frankenstein) i s okolím (Jiřík je vyplatil od Viléma z Lichtemburku), dalších 2000 kop pražských grošů na opravu zpustlého kladského hradu a na zřízení rybníků v Kladsku. — Svědci: Jindřich z Rožmberka, hejtman ve Slezsku, Zdeněk ze Šternberka, nejvyšší purkrabí pražský, Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, Karel z Vlašimě, Jan Calta z Kamenné Hory, komorník, Petr z Ostroměře, mistohofmistr (vicemagister curie). Orig. perg. 331/2x19—6 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. Na rubu: Rta. — M 7. — 15. Martii 1455 (17. stol.). — Na přívěsném pečetním proužku: G. 52

Strana 53
Rosenthal KR, č. 7. — Vídeňské rep. č. 1342. FRA II., str. 73—74, č. 79 (regest). — A. Sedláček, Zbytky reg., str. 236, č. 18. — Grünhagen-Markgraf II., str. 180—181, č. 18 (regest). 1455 březen 25. Vídeň. (Geben zu Wien an unser lieben frawn tag Anuncciacionis Anno Domini etc. 1° quinto, unserr reich des Hungrischen etc. im funfczehenten und des Behemischen im andern jarn.) Král Ladislav povolává k sobě do Vídně Jiříka z Kunštátu a z Poděbrad, správce království Českého, aby se s ním poradil o chystané schůzce plomocných zástupců králových a burgundského vévody Filipa v Göppin- gen v jejich sporu o vévodství Lucemburské. Tato schůzka byla umluvena ve Frankfurtu. Bavorský vévoda Ludvík je v Neustadtu. Orig. pap. 30x22 cm, něm. Přitištěná kulatá pečeť, která uzavírala list, jest téměř zcela oddrobena. Na plice: Commissio domini regis in consilio. Na rubu: Dem edeln unserm lieben getrewn Jorzikgen von Cunstat und Podiebrad, unserm gubernator unsers kunigkreichs zu Behem (stejnou rukou jako vlastní list). — No. 3 (17. stol.). Rosenthal LAV, č. 31. — Vídeňské rep. č.1343. FRA II., str. 74, č. 81 (regest). 58. 1455 duben 20. Vídeň. (Datum Wienne die vicesima mensis Aprilis anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. quintodecimo, Bohemie vero secundo.) Král Ladislav zapisuje Jindřichovi z Lipé, nejvyššímu maršálkovi království Českého, všechno právo, které má jako moravský markrabě po smrti Elišky z Lipé na městečku Hostěradicích; Eliščin manžel Pertold z Lipé jí tam totiž pojistil 1000 hřiven stříbra jako věno. Král nařizuje hejtmanovi Brněnského kraje a úředníkům zemských desk u tamního soudu (tabularum czude Brunensis officialibus), aby to zapsali do desk zemských moravských. Orig. perg. 27x15—6 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem dominorum Georgii de Cunstat, magistri curie, et Henrici de Rosenberk, capitanei Slesie. Na rubu: Rta. — 1455 (18. stol.) 20. Aprilis (19. stol.). Rosenthal LAV, č. 32. — Vídeňské rep. č. 1344. FRA II., str. 74—75, č. 82 (regest). — Teige, Základy II., str. 258. 59. 60. 1455 květen 12. Vídeň. (Der geben ist zu Wiene des zwolften tage im Meie nach Cristi unsers herren geburt tusent vierhundert funfezig und funf jare.) Jakub, arcibiskup trevírský a arcikancléř Římské říše v Gallii a v Are- latsku, slibuje, že vrátí králi Ladislavovi listy na zemské fojtství a na několik zámků v Elsasku a ve Westrichu (Westerich) i dlužní úpis Alžběty Zhořelecké, bavorské a lucemburské vévodkyně, na 34.000 zlatých rýn- ských, jakmile jemu nebo jeho nástupcům bude zaplaceno 31.000 zlatých rýnských najednou nebo v ročních splátkách po 1.500 zlatých. Zatím byly 53

Strana 54
dány králi vidimáty zmíněných listů a dlužních úpisů pod pečetí arci- biskupského soudu v Koblenzu (zu Conclenz). Orig. perg. 351/2x201/2—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá pečet arcibiskupa Jakuba ze zeleného vosku. Na rubu: Dominus archiepiscopus Treverensis promittit literas super advocacie (!) Alsacie regi restituere solutis sibi per dominum regem XXXI milibus florenorum Ren. (16. stol.). — Registrata et correcta. W. (16. stol.). — M ccce Iv (16 stol.). — N. 253 de A. 1455 (1773). DZ, lit. A, č. 253. — Vídeňské rep. č. 1345. FRA II., str. 75—76, č. 84 (regest). 1455 květen 14. Vídeň. (Datum et actum Vienne Pataviensis diocesis die decimaquarta mensis Maii anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto.) Jakub, arcibiskup trevírský a arcikancléř Římské říše v Gallii a Are- latsku, Jan z Parsbergu a Fridrich Mauwknycher, frisinský kanovník, zá- stupci Ludvíka, falekraběte rýnského a vévody bavorského, uzavírají se souhlasem a s vůlí Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, správce a hofmistra království Českého, Jindřicha z Rožmberka, hejtmana ve Slezsku, Zdeňka ze Šternberka, nejvyššího purkrabího pražského, plnomocníků krále La- dislava, a Viléma, biskupa toulského, Šimona z Lalaing a Montigny a Petra Vasquesa, plnomocníků burgundského vévody Filipa, smír ve sporu o vé- vodství Lucemburské, hrabství Chiny a fojtství v Elsasku. Ladislav si činil na tyto země nárok dědickým právem jako král český a vévoda Filip zase jménem zástavy. Podmínky smíru byly: 1. ihned ustane veškeré nepřá- telství mezi oběma stranami, jejich vasaly a spojenci, 2. obě strany vyšlou plnomocné zástupce na den sv. Remigia do Špýru a tam předloží svá práva i stížnosti vévodovi Ludvíkovi, na jehož rozhodčí výrok se musejí poddati, 3. článek dřívější smlouvy (z 8. září 1453, výše č. 39) o trestání rušitelů příměří pozbývá platnosti; v této souvislosti se výslovně připomínají oby- vatelé z Rodemachern (Rodemacra). Orig. perg. 46x 271/2—6 cm, lat. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno osm kulatých pečetí, z nichž první je z vosku zeleného, druhá z přirozeného, ostatní z červeného (na proužcích jest jméno majitele pečeti): 1. trevírského arcibiskupa Jakuba, 2. Jana z Parsbergu, 3. Jiřího z Kunštátu a z Poděbrad, 4. Jindřicha z Rožmberka, 5. Zdeňka ze Šternberka, 6. toulského biskupa Viléma, 7. Šimona de Lalaing, 8. Petra de Vasques. Na rubu: Compromissum, de quo nunc agitur in dieta Spirensi (15. stol.). — Přepsán a korigován. Léta m cecc lv. P 1. (16. stol.). — N. 8. — 1455 (18. stol.). Knihy priv. A III., fol. 293 v.—294 v., B III., fol. 277 v.—278 v. Rosenthal LAV, č. 33. — Vídeňské rep. č. 1346. Lichnowski VI., č. 1985, str. CLXXXII. (regest). — FRA II., str. 77—78, č. 86 (regest). Tato smlouva byla ratifikována vévodou Filipem 16. června 1455, ale listina se neza- chovala v originálu, nýbrž jest známa pouze z knih privilegií A III., fol. 292—293 v., B III., fol. 276 v.—277 v. 61. 62. 1455 červen 12. (Der geben ist an pfincztag vor sant Veits tag nach Cristi geburde vierczehenhundert und im funfundfunfezigisten jaren.) Vilém z Hosten, kanovník utrechtský, Kryštof Leubelfing z Hauzen- steinu (Lewbelfing zum Hauczenstain) a Gerhart Gravant z Utrechtu 54

Strana 55
potvrzují, že Hans Coppenwalder, měštan řezenský, jim odevzdal vše, co obdržel od jejich příbuzného Hanse Hiltpranta z Rickhofenu (von Rueck- ofen). Řeč něm. Inser. v listině Thatea, opata kláštera sv. Jakuba v Řezně, z 18. září 1455 (níže č. 63). 63. 1455 září 18. (Das ist geschehen nach Cristi gepurde tawsent vierhundert und in den funfundfunfezigisten jaren an pfincztag vor sand Matheus des heiligen apostin und ewangelisten tag.) Thateus, opat kláštera sv. Jakuba v Řezně, vidimuje listinu Viléma z Hosten, kanovníka utrechtského a jiných z 12. června 1455 (výše č. 62). Orig. perg. 37x26—4 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku špičatě oválná pečet opata Thatea z červeného vosku. Na rubu: M cccelv. (16. stol.). — Litera vidimus (15. stol.). — No. 254. Wilhelm von Hosten, dann Herr zu Utrecht mit seim Vetter und Schwager restituiren die Briefe, so ihnen von Hans Cappenwald über dessen Haab und Vermögen versezt gewesen. 1455 (1773). DZ, lit. A, č. 254. — Vídeňské rep. č. 1347. 64. 1455 září 28. Výmar. (Datum Wymari anno Domini milles'mo quadringentesimo quinquage- simo quinto die vicesima octava mensis Septembris.) Erhart, opat benediktinského kláštera v Bürgelu, vidimuje listinu římského a českého krále Karla IV. z 20. března 1354 o jmenování Václava, bratra Karlova, vévodou lucemburským (Vídeňské resp. č. 406). Řeč lat. Inser. v notářském instrumentu Mikuláše Fabri z Ekkelstete z 28. září 1455 (níže č. 67). Knihy priv. A III., fol. 287—288 v, B III., fol. 272—273. 65. 1455 září 28. (... uf sontag Wentzeslai Anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto.) Erhart, opat benediktinského kláštera v Bürgelu, vidimuje listinu a rozhodčí výrok trevírského arcibiskupa Jakuba ze 27. srpna 1443 mezi saským vévodou Vilémem a lucemburskými pány a městy (výše č. 21). Řeč něm. Inser. v notářském instrumentu Mikuláše Fabri z Ekkelstete z 28. září 1455 (níže č. 68). Knihy priv. A II., fol. 243—244, B II., fol. 246—247 v. 66. 1455 září 28. (... uf sontag Wenceslai Anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto.) Erhart, opat benediktinského kláštera v Bürgelu, vidimuje listinu římského krále Fridricha III. ze 14. října 1443 ve věci Lucemburska (výše č. 22). Řeč něm. Inser. v notářském instrumentu Mikuláše Fabri z Ekkelstete z 28. září 1455 (níže č. 69). 55

Strana 56
Knihy priv. A II., fol. 244—246, B II., fol. 247 v.—249 v. Lünig CDG II., str. 1694, č. 64. 67. 1455 září 28. Výmar. (... in castro Wymar sub anno Domini millesimo quadringentesimo quin- quagesimo quinto die vicesima octava mensis Septembris.) Mikuláš Fabri z Ekkelstete, veřejný notář, vidimuje listinu krále řím- ského a českého Karla IV. z 20. března 1354 o jmenování Václava, bratra Karlova, vévodou lucemburským. — Královskou listinu, zpečetěnou zlatou bullou, předložil k ověření Ekart Schotte, maršálek saského vévody Viléma, a Jan Syfrid, kancléř téhož vévody. — Svědkové: Jan z Ekkelstete a Mi- kuláš Rodigerův, plebáni mohučské diecése. Orig. perg. 55x41—7 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena špičatě oválná pečet Erharta, opata kláštera v Bürgelu, který tuto listinu vidimoval (výše č. 64). Na rubu: Privilegium erectionis comitatus Lucemburgensis in ducatum et nil plus (15. stol.). — Přepsán a corigován. Léta M ccc liiii A 1 (16. stol.). — T.-No. 7 (18. stol.). — 1354 (18. stol.). Rosenthal LAV, č. 13. — Vídeňské rep. č. 406. 68. 1455 září 28. Výmar. (Acta sunt hec sub anno Domini millesimo quadringentesimo quinqua- gesimo quinto, indiccione tercia, die vero vicesima octava mensis Sep- tembris in castro Wymar.) Veřejný notář Mikuláš Fabri z Ekkelstete vydává na žádost Ekarta Schotte maršálka a Jana Syfrida kancléře saského vévody Viléma ověřený opis rozhodčího výroku trevírského arcibiskupa Jakuba ze 27. srpna 1443 mezi Vilémem, saským vévodou, se strany jedné a pány i městy Lucem- burského vévodství se strany druhé o lenních povinnostech (výše č. 21). — Svědkové: Jan z Ekkelstete a Mikuláš Rodigerův, plebáni mohučské diecése. Orig. perg. 54x40—6 cm, lat. K listině byla přivěšena nyní ztracená pečet Erharta, opata kláštera v Bürgelu, který tuto listinu vidimoval (výše č. 65). Na rubu: Declaracio, qualiter incole Lucemburgenses omnis status recognoscere debeant regem Bohemie ut heredem ac dominam Elisabeth racione dotalicii et ducem Saxonie tamquam actorem heredum (15. stol.). — M cccc xliii. N. 1. Registrata et cor- recta (16. stol.). — (Červeným inkoustem): Ad Scrin. 35 No. 308/51 (19. stol.). — 1443 27. Aug. 1455 28. Sept. (1838). — Pronunciacio domini Treverensis (15. stol.). Lenní reg. č. 137. — Pražské rep. č. inv. 458, č. rep. 245. 69. 1455 září 28. Výmar. (Acta sunt hec in castro Wymar sub anno Domini millesimo quadrin- gentesimo quinquagesimo quinto, indiccione tercia, die vicesima octava mensis Septembris.) Mikuláš Fabri z Ekkelstete, veřejný notář, vydává na žádost Ekarta Schotte maršálka a Jana Syfrida kancléře saského vévody Viléma ověřený opis listiny římského krále Fridricha III. ze 14. října 1443 ve věci Lucem- burska (výše č. 22). — Svědkové: Jan z Ekkelstete a Mikuláš Rodigerův, plebáni mohučské diecése. 56

Strana 57
Orig. perg. 58x57—5 cm, lat. K listině byla přivěšena nyní ztracená pečeť Erharta, opata v Bürgelu, který tuto listinu vidimoval (výše č. 66). Na rubu: Rechtbot, die der herczog von Sachsen von des lands Lutzenburg wegen getan hat gein (!) dem herczog von Burg (und) und Elisabeth Gorlicz. (15. stol.). — Pře- psán a korigován. M cccc xliiii N. 2 (16. stol.). — N. 136 (konec 18. stol.; škrtnuto červe- ným inkoustem). — (Červeným inkoustem): Ad Scrin. 35. Nro. 309/52 (19. stol.). — 1443 14. Oct. 1455 28. Sept. 1838). Lenní reg. č. 136. — Pražské rep. č. inv. 459, č. rep. 246. 70. 1455 říjen 11. (Datum et actum sabato post festum sancti Dyonisii et sociorum eius anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo quinto.) Purkmistr a rada města Špýru potvrzují, že Přibík z Klenového, Jindřich z Gery a Jan z Rabštejna (Przibick von Clena, Heinrich zu Ge- rauwe, Johann von Rabenstein), vyslanci krále Ladislava ke schůzce s Ludvíkem, falckrabětem rýnským a vévodou v Horním i Dolním Ba- vorsku, ujednané na den sv. Remigia (= 1. října), skutečně do jejich města přišli, ubytovali se v hostinci „Na zrcadle“ („zum spiegel“) a dostavili se do městské rady. Jmenováni ještě Claus Konig purkmistr, Konrád Erer, Mikuláš „Od labutě“ („zum swanen“), Fridrich Fritz, starší cechů (alten- meister) a Klaus Borlin radní. Orig. perg. 301/2X22—41/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá pečet z vosku přirozené barvy. Na rubu: M cccelv (16. stol.). — Registrata et correcta (16. stol.). — List nepotřebný (16. stol.). — N. 255. Compromissbrief der Stadt zu Speier wegen des daselbst gehaltenen Reichstags de Ao. 1455 (1773). DZ, lit. A, č. 255. — Vídeňské rep. č. 1348. FRA II., str. 79, č. 89 (regest). 71. 1455 prosinec 9. Vídeň. (Dán v Viedni v úterý po Početí Matky Božie léta od narozenie Božieho syna tisícieho čtyřistého padesátého pátého, let království našich uher- ského etc. v šestnádctém a českého v třetiem létě.) Král Ladislav prohlašuje, že nikdo kromě krále českého nesmí vy- platiti městečko Slavkov, které zastavil král Václav IV. Janovi z Vald- štejna. Orig. perg. 27x14—5 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, téměř zcela zničená znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis in consilio. Na rubu: Rta. — Litera Ladislai regis pro domino Joane de Waldstein 1455 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 57. — Vídeňské rep. č. 1349. FRA II., str. 79—80, č. 91 (regest). — Sedláček, Zbytky reg., str.. 237, č. 29. 72. 1455 prosinec 12. Vídeň. (Geben zu Wienn an freitag vor sand Lucien tag nach Cristi gepurt vierczehenhundert und im funfundfunfczigisten jare, unserr reich des Hungrischen etc. im sechezehenden, des Behemischen im dritten jaren.) Král Ladislav potvrzuje Mikulášovi Truchsesovi, dvornímu maršálkovi, zápisný list svého otce, krále Albrechta II., na zámek Uherský Ostroh (Stenitz) v markrabství Moravském. 57

Strana 58
Orig. perg. 30x201/3—71/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá znaková pečeť z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis domino Procopio de Rabenstein cancellario referente. Na rubu: Rta. — 1455 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 56. — Vídeňské rep. č. 1350. FRA II., str. 81, č. 93 (regest). — Sedláček, Zbytky reg., str. 237, č. 30. 73. 1456 prosinec 1. Olomouc. (Datum et actum Olomucz anno Domini millesimo quadringentesimo quinquagesimo sexto die prima mensis Decembris.) Bohuš ze Zvole, olomoucký biskup, uděluje se souhlasem kapituly Janovi řeč. Dubánek v léno vesnice Čivice (Staré) a Žeretice, které kdysi daroval biskup Bruno svému manovi Tůmovi (Thome, familiari suo). — Dále jmenováni Jan Pauswangel (Pawswengl) děkan, Jan z Lomnice probošt, Mikuláš z Odry, Martin z Moravičan, Mikuláš z Bříště, Petr Hvězda (Stern) z Kutné Hory, Jan Sevs z Opavy, Mikuláš z Olomouce, Jan z Bludova, m. Maternus z Brna, Štěpán z Bojanovic a Mikuláš Richwald z Olomouce, vesměs kanovníci olomoucké kapituly. Orig. perg. 411/2x26—7 cm, lat. K listině jsou na bíločervených hedvábných nitích přivěšeny dvě kulaté pečeti, první z vosku červeného, druhá prasklá z vosku přirozené barvy: 1. olomouckého biskupa Bohuše ze Zvole, 2. olomoucké kapituly. Na rubu: Rta.-Nus 151 (18. stol.). — 1456 1. Dec. (1838). Lenní reg. č. 151. — Pražské rep. č. inv. 460, č. rep. 247. 1457 květen 6. (Moravský) Krumlov. (Jenž jest dán v Crumlově léta po narození syna Božieho tisícieho čty- řistého a padesátého sedmého léta ten pátek před svatým Stanislavem.) Vaněk Zajíček z Miroslavě prodává manským právem, obvyklým v markrabství Moravském, svůj dvůr na předměstí před Ivančicemi se všemi právy, platy od rybářů i robotami za 580 zlatých uherských červe- ných rázu kremnického Janovi ze Zdislavic, purkrabímu na (Moravském) Krumlově, a k věrné ruce Mikulášovi z Ojnic a z Milonic. Rukojmí: Jan Kusý z Oleksovic, Vacek z Bezděkova, Hanuš z Bohutic, Mikuláš z Lukovan, Ondřej z Rosičky a Jiřík z Miroslavě slibují ten statek očistiti pod trestem ležení v městě Brně. Orig. perg. 39x221/2—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivě- šeno sedm kulatých pečetí z černého vosku: 1. Vaňka Zajíčka z Miroslavě, 2. Jana Kusého z Oleksovic, 3. Vacka z Bezděkova, 4. Hanuše z Bohutic, 5. Mikuláše z Lukovan, 6. Ondřeje z Rosičky, 7. Jiříka z Miroslavě. Na rubu: Listy na dvuor na předměstí Ejvančickém (16. stol.). — 1457 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 58. — Vídeňské rep. č. 1351. 74. 75. s. d. (1459—1460). (Jan z Varnsdorfu, královský hejtman v Kladsku) přednáší (lehnické vévodkyni Hedvice) žádost paní Heinové o vrácení stříbrné zástavy Albrechtem Hokem. 58

Strana 59
Orig. pap. 22x5 cm, něm. Bez pečeti. Vídeňské rep. č. 1371/17. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). FRA XX., str. 191 (regest). 76. s. d. (1459—1460). (Jan z Varnsdorfu, královský hejtman v Kladsku) žádá (lehnickou vévodkyni Hedviku), aby ukazateli tohoto listu odevzdala houfnici a ta- rasnici, které patří českému králi a které zůstaly v Lehnici. Orig. pap. 17x5 cm, něm. Bez pečeti. Vídeňské rep. č. 1371/18. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 77. s. d. (1459). (Slezští stavové) oznamují (českým pánům a rytířům), že budou holdovati jejich králi Jiřímu až po chystané schůzce králově s papežem v Mantově. Kop. pap. 22x15 cm, něm. Na rubu: Die czedil quam (?) nicht zeu staten ader kegin Behem (15. stol.) — 32. Vídeňské rep. č. 1371/35. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). s. d. (1459). (Slezská knížata) uzavírají obranný spolek po smrti krále Ladislava. Kop. pap. 22x24 cm, něm. Na rubu: Von Gotes gnaden Heinrich (odstřiženo), herczogen in Slesien czu (od- střiženo). Vídeňské rep. č. 1371/37. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 78. 79. 1459 leden 18. (Jenž jest dán a psán léta po narození syna Božieho po tisíce po čtyřech stech a po padesáti letech devátého léta ve čtvrtek den svaté panny Anýšky.) Soběslav z Miletínka a z Pardubic na Kunětické hoře slibuje králi Jiřímu, že jeho hrad Kunětická hora bude vždy otevřen českému králi. Orig. perg. vlhkem silně poškozený, téměř nečitelný a plátnem podlepený 361/2X 181/2—51/2 cm, čes. K listině byly přivěšeny tři kulaté pečeti z červeného vosku, z nichž druhá a třetí je utržena: 1. Soběslava z Miletínka, 2. Prokopa z Rabštejna, kancléře krá- lovství Českého, 3. Václava z Valečova, podkomořího království Českého. Na plice: 1459. 18 Jan. (kol 1900). Knihy priv. A I., fol 33 v.—34, B I., fol. 34—34v. — V inventáři z r. 1719 jest zapsána tato listina v odd. A (české dokumenty) o č. 24. Pražské rep. č. inv. 461, č. rep. 248. 80. 1459 leden 19. Mikulov. (Geben ze Nicolspurg an freitag nach sand Anthonien tag nach Kristi gepurd vierczechenhundert und in den newnundfunfczigisten jaren.) 59

Strana 60
Vilém z Liechtenštejna a z Mikulova urovnává spor mezi Jindřichem z Lipé, nejvyšším maršálkem království Českého, se strany jedné a pány Janem, Jindřichem, Kryštofem a Jiřím bratry z Liechtenštejna a z Miku- lova se strany druhé: Zastavuje se všechno nepřátelství mezi nimi, jejich lidmi, pomocníky a straníky; obě strany vrátí zajatce; Jindřich z Lipé za- platí do rukou Viléma z Liechtenštejna na Mikulov 1.000 zlatých pro Václava Rechenbergera; páni z Liechtenštejna nebudou lidem pána z Lipé brániti v povinném holdování. Orig. perg. 49x25—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z vosku zelené barvy. Na rubu: Smluvčí list mezi panem Jindřichem z Lipé a panem Jindřichem a panem Crištofem a panem Jiříkem z Lichtenštajna o války a různice, kteréž mezi sebou měli (16. stil.). — 1459 (18. stol.). — 1459 19. Jan. (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 59. — Vídeňské rep. č. 1352. 81. 1459 únor 17. Uherský Ostroh. (Gebn zu Stenicz am samstag vor Reminiscere in der vastn Anno Do- mini etc. lviiii.) Mikuláš Truchses na Uherském Ostrohu (Niclas Drugsess zu Stenicz) posílá králi Jiřímu opis listu na 200 kop feniků, které se zavázal zaplatiti Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, za Uherský Ostroh (Stenicz), odevzdaný mu králem Ladislavem. Protože je dosud neobdržel, prosí Mikuláš krále, aby donutil pana Jindřicha k zaplacení. Orig. pap. 22x221/2 cm, něm. List byl uzavřen přitištěnou kulatou pečetí, která se oddrobila a ztratila. Na rubu: Dem durchleuchtigen kunig und herrn, hern Girsigkn, kunig zu Behem etc. und marggraven zu Merhern, meinem genedigen und liebn herrn (stejnou rukou jako dopis). — Kvitancie ode pana Niklasa Druksasa o dva listy posílacie (15. stol.). Rosenthal LAV, č. 34. — Vídeňské rep. č. 1352. 1459 duben 15. Cheb. (Geben zu Eger an dem sontag Jubilate nach Cristi unsers hern geburt dusent vierhundert funfzig und nun jare, unsers richs im ersten jare.) Král Jiří obnovuje s Fridrichem, falckrabětem rýnským, vévodou ba- vorským a nejvyšším truksasem Římské říše, přátelskou smlouvu, kterou uzavřeli již jejich předkové a předchůdci. Zvláště přesně se stanoví postup v případě, kdyby přece došlo mezi nimi k neshodě nebo ke sporu; ten by se pak řešil skrze jejich zástupce nebo rozhodčí v Norimberku. — Při uzavření smlouvy byli přítomni se strany krále českého Viktorin, syn krále Jiřího, Jan z Rožmberka, hejtman ve Slezsku, Zdeněk ze Šternberka, nej- vyšší purkrabí pražský, Zbyněk Zajíc z Hazmburka, nejvyšší sudí, Jindřich ze Stráže hofmistr, Jindřich z Lipé maršálek, Jan Zajíc z Hazmburka, dvorský sudí, všichni úředníci království Českého, se strany falckraběte Fridricha Reinhard, biskup wormský, Oldřich z Leutersheimu, mistr řádu Německých rytířů v Německu a ve Vlaších (in dutschen und welischen landen), flegar v Nabburgu (zu Napurg), Fridrich lantkrabě leuchtenberský a hrabě z Halsu, Hess lantkrabě z Leiningen (zu Lyningen) a hrabě z Dagsburgu, dědičný maršálek ve Falci, Jan hrabě z Daun (zu Dun), 82. 60

Strana 61
Kirbergu a Steinu, Bernhard z Ebersteinu šenk, Jiří z Limburgu hofmistr, Dětřich ze Sickingen maršálek, úředníci falckraběte, Volf zvaný Kemerer z Talburgu a flegar na Waldecku, Pavel ze Strittbergu (von Strytperg). Orig. perg. 55x35—51/2 cm, něm. K listině jsou přivěšeny dvě kulaté pečeti z červe- ného vosku: 1. krále Jiřího na žlutočervených hedvábných nitích, 2. falckraběte Fridricha na modrobílých hedvábných nitích. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. — (jinou rukou): De mandato domini principis comitis palatini Reni Mathias Ramung cancellarius. Na rubu: Rta.-2.-T. B. Fol. 164 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 164 v., B II., fol. 164—164 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 206. — Vídeňské rep. č. 1354. Stieber, Státní smlouvy I., str. 324—325, č. 305 (regest). — Idea Československého státu I., č. XII., str. 268—270 (s českým překladem a fotografií). 1459 duben 24. (Gebn am dinstag noch sand Jorgen tag Anno etc. lix°.) Vratislavští preláti a radní podávají lehnické vévodkyni Hedvice a městské radě v Lehnici své námitky a výhrady proti ujednání, uzavřenému v Lubinu (zu Lobin). Orig. pap. na jednom místě protržený 28x22 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá menší pečet města Vratislavě pod papírovým krytem. Pod textem: Vorwehesere prelaten der kirchn und ratmanne der stat zu Breslow. Na rubu: Der hochgebornen furstin und frawen herczogin Hedwig, frawen zu Legnicz, Goltberg etc., unser gnedigen frawen und den erbern weisen ratmannen der stat Legnicz, unsern lieben frunden (stejnou rukou jako dopis) — 5. Vídeňské rep. č. 1371/5. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 83. 84. 1459 duben 25. Cheb. (Gescheen und geben zeu Eger noch Cristi unsers herren geburte vier- tzehenhundert und im nunundefunftzigsten jaren am mitwochen noch sant Jorgen tage des heiligen merterers.) Fridrich, arcimaršálek Rímské říše a Vilém, jeho bratr, jakož i Arnošt a Albrecht, Fridrichovi synové, vévodové saští, lantkrabata duryňská a markrabata míšeňská, uzavírají s králem Jiřím spojeneckou smlouvu proti každému, kdo by mu chtěl uškoditi na jeho právech ke království Českému, na hlasu volitelském, při případné volbě za krále nebo císaře římského i na všech jeho lénech a manstvích v království Českém i v markrabství Moravském, ve vévodství Opavském, Ratibořském, Lehnickém, Břežském, Minsterberském, Olešnickém, Hlohovském, Zaháňském, Opolském, Falken- berském, Těšínském, Kozelském, Bytomském (zcu Bewchum), Stinavském, Osvětímském (zcu Usweczin), ve Svídnicku a Javorsku (Gauwr), v mar- krabství Budyšínském a Zhořeleckém, v městě Vratislavi, Šrodě Šlaské (Newnmargk), Slaskiech Ząbkowicích (Frankenstein), Namyslówě (Namslav), Hlohově, Stinavě a Góře (Gar), v Lužici, na města a hrady Luckau, Guben, Sommerfeld, Spremberg, Kalau, Lübben (Lubin), Golsen, Peitz, Löberitz (Lubras), Fürstenberg, Strasefried, Müllrose (Mulras) a v městech Hirschau, Neustadt (Neuwenstadt), Bärnau, Sternstein (Stornstein) a Lichtenstein, které prodali Ruprecht starší a Ruprecht mladší, falekrabí rýnští a vévo- 61

Strana 62
dové bavorští, českým králům, na Sulzbach, Rosenberg, Neidstein, Harten- stein, Hohenstein, Hilpoltstein, Lichteneck, Torrendorf, Frankenberg, Auerbach, Hersbruck, Rothenberg, Lauf, Velden, Plech, Eschenbach, Pegnitz, Hauseck (Hawzeck), Werdenstein, Ruprechstein, které koupí a dědičným právem přešly na českého krále a na korunu Českou, na město Weiden a hrady Parkstein (Barkestein) i Floss, dále na Erlangen, Priesen- dorf, Willanzheim (Willentsheim), Mainbernheim, Heidingsfeld, Behemfurt, které rovněž patřily k Bavorskému vévodství, dále na panství Jindřicha ze Schwarzburgu (von Swarczpurg), Arnstadtu a Sondershausen (Sunder- husen) s hrady a městy Rudolstadtem, Könitz (Cunicz), Steinem (Prochen- stein) a Leutenbergem (Lutemberg), Rusů z Plavna se Steinem u Alten- burgu, pánů z Gery s Lobensteinem, hradem Blankenburgem, Baruthem, Schönbachem (Schonpach), Sparneckerů s třetinou města Münchbergu (Monchpergk) a hradem Waldsteinem (Waltstein), na říšské zástavy Cheb, Hirschberg a Adelburg, Donaustauf (Thumbstauf; je zástava řezenského kostela), Iphofen (Ypphofen; je zástava würzburského kostela). Tato smlouva se nedotýká spojenectví a jiných závazků saských vévod k papeži, k císaři římskému a příbuzným pánům ze Saska, Durynska, Míšeňska, k lantkrabatům hessenským a markrabatům braniborským; vévoda Fridrich ještě výslovně vyjímá Fridricha, falekraběte rýnského a dědičného truk- sasa Římské říše. — Svědkové: Jiří, purkrabí v Leisnigu a pán v Penigu, Fridrich purkrabí donínský a pán na Auerbachu (Uwerbach), Vít ze Schön- burgu a pán z Glauchova, Hildebrand z Einsiedlu, maršálek vévody Fridri- cha, Hans z Maltitz a Otto Spigel, všichni se strany vévody Fridricha, dále Zikmund hrabě z Gleichen, Bruno z Querfurtu, Burkart Schenk z Tauten- bergu (Tutemberg), Bernard z Kochbergu, Jan ze Schlattein (Slatheim) a Jindřich z Breitensteinu (Brandistein), posledních šest se strany vévody Viléma. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 72x42—6 cm, něm. K listině jsou na perga- menových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti z červeného vosku: 1. kurfiřta Fridricha, 2. vévody Viléma. Na rubu: Liga Friderici electoris ac Wilhelmi fratrum, Arnesti et Alberti fratrum, filiorum ducis Friderici, ducum Saxonie, cum Georgio, rege Bohemie, et corona eiusdem regni perpetu's temporibus duraturis facta (16. stol.). — Přepsán, korigován. M CCCC lviiii (16. stol.). — T. B. Fol. 179 (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 206. — Vídeňské rep. č. 1355. Knihy priv. A II., fol. 179 v.—181, B II., fol. 179v.—181 v. TRA XX., str. 179 (regest). — Lünig, CDG I., str. 1482. — Sommersberg, str. 1026 až 1028, č. 149. — Worbs, str. 273, č. 821 (regest). 85. 1459 duben 25. Cheb. (Gescheen und geben zu Eger am mitwoch nach sand Jorgen des heili- gen mertrers tag nach Cristi unsers lieben herrn gepurt viertzehen- hundert und darnach in dem newnundfunftzigistem jare.) Albrecht, markrabě braniborský a purkrabí norimberský, stanoví pod- mínky chystaného sňatku mezi Zdenkou, dcerou českého krále Jiřího, a Albrechtem, synem Fridricha, vévody saského, lantkraběte durynského a markraběte míšeňského, arcimaršálka Římské říše; král Jiří dá dceři Zdence 20.000 zlatých rýnských věna a vévoda Albrecht rovněž 20.000 62

Strana 63
zlatých rýnských jako jitřní dar. Tato částka bude nevěstě pojištěna na zámcích a městech, aby měla zajištěnu roční rentu 4.000 zlatých. Dále se přesně stanoví podmínky vzájemného dědictví, kdyby jeden ze snoubenců zemřel dříve nežli druhý. Na příštího sv. Martina přivede král Jiří svoji dceru do Chebu k zásnubám. Orig. perg. 55x39—9 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti znakové z vosku červené barvy: 1. braniborského markraběte Albrechta, 2. českého krále Jiřího, 3. saského vévody Fridricha. Na rubu: Heiratsbrieve zwischen dez konigs tochter (za škrtnutým „sone“) und hertzog Friederich von Sachsen sone (15. stol.). — No. 259. Friedensvorschlag und (na- psáno před slovem „Heiratbrieve“) Ao. 1459 (1773). DZ, lit. A, č. 259. — Vídeňské rep. č. 1356. FRA XX., str. 179 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 327, č. 309 (regest). — K. Siegel, Geschichte der Vermählung Albrechts des Beherzten von Sachsen mit Sidonia von Böhmen zu Eger im Jahre 1459. Egerer Jahrbuch 1910, str. 103—106. 86. 1459 duben 25. Cheb. (Geben zeu Eger nach Cristi unsers herren geburte vierczehenhundert und im newnundfunfezigsten jaren am mittewochen sente Marcus tage des heiligen ewangelisten.) Saský vévoda Fridrich slibuje, že zastaví Zdence, dceři krále Jiřího a snoubence svého syna Albrechta, několik hradů, zámků a měst, aby měla z nich pojištěný roční důchod 4.000 zlatých rýnských. Fridrichův syn Albrecht se zavazuje, že i kdyby zemřel jeho otec před tím, nežli pojistí Zdence její roční rentu, zajistí jí ty peníze sám. Orig. perg. 38x23—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na rubu: Herczog Friderich und herczog Albrecht zeu Sachsen wollen frawlin Zdena iiiim gulden binnen jahrfrist bewiesen (15. stol.). — Datum Meccelix (16. stol.). — Nepo- třebný list (16. stol.). — No. 256. Fridrich, Herzog zu Sachsen, vermachet seiner Schwie- gertochter Fraulein Zdena, des Böhmischen Königs Georgii Tochter, 4.000 fr. de Ao. 1459 (1773). DZ, lit. A, č. 256. — Vídeňské rep. č. 1357. FRA XX., str. 179 (regest). 87. 1459 duben 25. Cheb. (Geben zcu Eger am mittewochen sand Marcus tage des heiligen ewan- gelisten noch Cristi geburte der minern zcale im nunundfunfczigisten jare.) Albrecht, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, slibuje, že se dostaví na den sv. Martina do Chebu k zasnoubení se Zdeň- kou, dcerou českého krále Jiřího. Orig. perg. 28x171/2—51/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá znaková pečeť saského vévody Fridricha, otce Albrechtova, protože mladý vévoda nemá ještě vlastní pečeti (nar. 1443). Na rubu: Herczog Albrecht von Sachsen sal uf Martini zeu Eger sin und frewlin Zdena ufnemen etc. (15. stol.). — No. 94 (1773). — 1459 (18. stol.). DZ, lit. A, č. 94. — Vídeňské rep. č. 1358. FRA XX., str. 179 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 327, č. 309 (regest). 63

Strana 64
1459 duben 25. Cheb. (Gescheen un geben zu Eger am mittwoch nach sant Jorgen dez hei- ligen mertrers tag nach Cristi gepurte vierczehenhundert und darnach im neunundfunfczigsten jaren.) Albrecht, markrabě braniborský a purkrabí norimberský, stanoví podmínky smíru mezi českým králem Jiřím se strany jedné a Fridrichem, arcimaršálkem Římské říše, a jeho bratrem Vilémem, vévody saskými, lantkrabaty durynskými a markrabími míšeňskými se strany druhé: 1. saští vévodové odevzdají do neděle po Božím Těle (= 27. května) králi Jiřímu město Most (Brux) i s hradem nad ním, zvaným Landskrone, hrad Osek (Riesenberg) a městečko Duchcov (Duxen) se vším příslušen- stvím mimo užitky, které má vévoda Fridrich pojištěny na Oseku; 2. dále se vzdávají saští vévodové nároků na tyto many: pány z Plavna se zámkem Plavnem a městem Johangeorgenstadt (Johannsgrune) a Trieb (Terbil), pány ze Schönburgu s Glauchovem a městečkem Meerane (Me- her), zámek a město Waldenburg, hraběte Jindřicha ze Schwarzburgu, Arnstadtu (Arnstett) a Sondershausenu (Sunderzhausen) s hrady a městy Rudolstadt, Könitz (Cunencz) a Stein (Brochenstein), na hraběte Jindřicha ze Schwarzburgu a Leutenbergu (Lewtemperg) se zámkem Leutenbergem (Lewtemperg), na pány z Gery s hradem a městem Lobensteinem, na Rusy z Plavna se Steinem u Altenburgu, Blankenburgem, Schönbachem (Schon- bach), Wald a Baruthem; 3. naproti tomu saští vévodové si ponechají jako léna České koruny polovinu hradu Donína, Lauenstein, Leisnig (Leisneck), Eilenburg (Ylen- burg), Colditz, Finsterwalde, Senftenberg, Hohnstein (Honstein), Wilden- stein, Pirna, Dippoldiswalde (Diepoltzwald), Königstein, Voitsberg (Wytz- perg), Oelsnitz (Olsznicz), Saalfeld (Salvelt), Gottleuba, clo v Drážďanech, Tharandt (Tarant), Radeberg, Stolberg (Stalberg), Schwarzenberg, Milow (Milan), Reichenbach, Falkenstein, Schöneck, Kathendorf (Gattendorf), Sparnberg, Karlswalde, Raitzen (Reitzenstein), Frauenhain, Saathein (Sa- ten), Elsterwerda, Strehla (Strehel), Glaubitz (Glubczk), Tiefenau, Zabel- titz (Zabaltitz), Döhlen (Doln), Gruben (Grube), Wertheim? (Werdenhain), Weesenstein (Weissenstein), Bärenstein (Bernstein), Wehlen, Mückenberg, Schönfeld, Hartenstein v Sasku (Herrstein), Rathen (Rathan), Mohlsdorf (Mühlendorf), Plohn (Plone), Remda (Remde), Mühlberg, Liebenthal, Lich- tenwalde, Sachsenberg, Sayda (Saida), Friedewald (Friedmanswalde), Döhlen (Dölen), Elsterberg, Auerbach, Rechenberg a Rabenau. — Smlouva trvá, i kdyby se dodatečně zjistilo, že některá z těch míst jsou říšská léna. Kdyby pánem Saska a Míšeňska se stal jeden z kurfiřtů, ujme se všech lén jiný člen vévodské rodiny saské, ovšem beze škody kurfiřtovi. O nárocích dětí neb. Fridricha z Donína na polovinu Donína rozhodne král Jiří s markrabětem Albrechtem později a podobně bude jednáno s Jindři- chem z Plavna o Voitsberg, Oelsnitz a Mohlsdorf, s Mikulášem Pflugem o Hof a dále i s pány z Koldic a Ilburka; 4. obě strany slibují dodržovati mír a podmínky příměří. Vzniklé škody se vyrovnají a zajatci budou propuštěni. Smlouvu zpečetili: král Jiří, braniborský markrabě Albrecht, saští vévodové Fridrich a Vilém, Viktorin, syn krále Jiřího, Jan z Rožmberka, hejtman ve Slezsku, Zdeněk ze Šternberka, nejvyšší purkrabí pražský, 88. 64

Strana 65
Zbyněk Zajíc z Hazmburka, nejvyšší sudí království Českého, Jindřich ze Stráže hofmistr, Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, Jan Zajíc z Hazmburka, nejvyšší sudí dvorský, Lev z Rožmitálu, Vilém mladší z Ryzmberka, Dětřich z Janovic, Jan z Vartemberka, Jindřich z Plavna, purkrabí míšeňský, Jindřich z Gery, Bohuslav ze Švamberka, Bohuslav ze Žeberka, Jan z Cimburka, Jan, Jindřich a Albrecht všichni z Kolovrat, Ješek z Boskovic, Jan z Valdštejna, Jindřich z Roztok, Jan Calta z Kamenné Hory (von Steinperg), Albrecht z Postupic, Vilém z Krás- ného Dvora (von Schonhofe), Hynek z Roupova, Purkart Kamarýt ze Ži- rovnice, Beneš z Veitmile, všichni se strany českého krále, se strany vé- vody Fridricha: Jiří z Leisnigu a Penigu, Fridrich, purkrabí donínský a pán na Auerbachu, Vít a Fridrich ze Schönburgu a Glauchova, Jindřich z Wil- denfelsu a z Penigu, Hildebrand z Einsiedlu maršálek, Jan z Maltitz, Dětřich z Miltitz, Götz z Ende, Otto Spigel, Jindřich ze Schaumburgu a Sachsenbergu, Jindřich Truchses, Mikuláš Pflug z Gunzenheimu (Kunthain), se strany vévody Viléma: Jindřich ze Schwarzburgu a Sondershausenu, Jindřich ze Stolbergu, Gunter z Mansfeldu, Zikmund z Gleichen, Ludvík z Gleichen a Blankenheinu, Jan z Beichlingen, Arnošt z Hohnsteinu (von Honstein,) Bruno z Querfurtu, Burkart Schenk z Tautenbergu, Bernard z Kochbergu, Jan ze Schlattein, Jindřich z Breitensteinu (Brandenstein) a Fridrich z Witzleben. Orig. perg. 62x50—61/2 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivě- šeno 57 kulatých pečetí barvy červené, zelené a černé; jedna z nich je utržena. Na rubu: Liga ducum Misnensium cum Georgio rege et corona Bohemie, facta in Egra (15. stol.). — Tento list jest na Míšeňskú zemi (16. stol.). — M cccc lix (16. stol.). — Přepsán (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — N°. 6 (18. stol.). — T. B. Fol. 177 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 177 v.—179, B II., fol. 177—179 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 225. — Vídeňské rep. č. 1360. Lünig, CDG I., str. 1471, č. 378. — Sommersberg, str. 1026—1028, č. 149. — FRA XX., str. 179 (regest). — Sedláček. Zbytky reg., str. 255, č. 10. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 326—327, č. 308 (regest). — L. Schlesinger, Stadtbuch von Brüx, č. 349, str. 153—154. 89. 1459 duben 25. Cheb. (Gescheen und geben zu Eger am mitwochen nach sand Jorgen des heiligen mertrers tag nach Cristi unsers herrn gepurt vierczehenhundert und darnach in dem newnundfunfezigisten jaren.) Fridrich, nejvyšší komorník Římské říše, Jan, Albrecht a Fridrich mladší, všichni markrabí braniborští a purkrabí norimberští, uzavírají přátelství s králem Jiřím proti každému s výjimkou jejich příbuzných, totiž vévod saských, lantkrabat durynských, makrabat míšeňských a lantkrabat hessenských. Všechny spory mezi kurfiřtem Fridrichem a markrabětem Fridrichem mladším se strany jedné a českým králem se strany druhé se budou řešiti skrze rady obou stran v městě Beeskow, mezi markrabaty Janem a Albrechtem a králem českým v Chebu. — Svědci: Jan František, markrabě mantovský, Fridrich z Castelu, Vilém z Monfortu (zu Muntfurt), Albrecht z Limburgu, dědičný číšník Římské říše, Jindřich z Gery, Jan mladší z Heidecku, Michal ze Schwarzen- bergu a Seinsheimu (Sawnsheim), Kryštof z Pappenheimu (Bappenheim), dědičný maršálek Římské říše, Jindřich z Ausses hofmistr, Jiří z Walden- 5 — Archiv koruny České 65

Strana 66
felsu, mistr komory, Konrád z Knoeringen (Knornig) maršálek, Jan z Kindsbergu a Wernsteinu, Lutz z Rotenhanu,a) Konrád ze Zedwitzb) a Neidbergu, Vilém z Rechbergu, Ludvík z Eibe a Sinnersdorfu,) Jindřich a Karel z Gutenbergu, Konrád ze Zedwitz a Hirschbergud) (Hirschperg), Rü- diger a Jan ze Sparnecku, Jan z Wiersbergu, Martin mladší Fortsch, Mikuláš z Kotzau, Jan z Hirschbergu (Hirsperg), hejtman ve Weissenstadtu, Jošt ze Schirndingen, hejtman v Hohenbergu, Jan z Rabensteinu a Dalheimu (Dolem),e) Sebestián z Wallenrode, Jindřich Truchses a Mikuláš z Weieru. Dva perg. orig. něm: A. 64x38—91/2 cm, B. 55x39—11 cm. Ke každé z listin jsou na pergamenových proužcích přivěšeny kulaté pečeti markraběte Fridricha kurfiřta a markraběte Albrechta z vosku červeného, ale tak, že na orig. A visí sekret Fridrichův, na orig. B jeho znaková pečeť. Na rubu: A. Liga perpetua Friderici et aliorum marchionum Brandenburgensium cum rege Georgio, successoribus regibus et corona Bohemie, facta in Egra (15. stol.). — Přepsán a korigován, 5. M cccc lix (16. stol.). — T. B. Fol. 167 (vedle škrtnutého 166) ausgezeichnet (18. stol.). — B. Přepsán a korigován. 5. M ccce liiii (16. stol.). — T. B. Fol. 166 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 166 v.—167 v., B II., fol. 166 v.—167 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 226. — Vídeňské rep. č. 1361. Lünig, CDG I., str. 1482, č. 380. — FRA XX., str. 179 (regest). — W. Lippert, Urkun- denbuch der Stadt Lübben III., str. 128, č. 131 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 325—326, č. 307 (regest). a) B má Rotenhain, — b) B má Czewicz, — c) B má Summersdorf. — d) B má Hercz- berg, — e) B má Dalen. 90. 1459 duben 25. Cheb. (Geschen und geben zeu Eger am mittewochen nach sente Jorgen tag des heiligen merterers nach Cristi unsers herren geburte vierczehen- hundert und darnoch in dem newnundfunfezigsten jaren.) Fridrich, arcimaršálek Římské říše a jeho bratr Vilém, oba vévodové saští, markrabí míšenští a lantkrabí durynští, vzdávají se ve prospěch českého krále Jiřího a České koruny všech nároků na město Most (Brux) i s hradem nad ním, zvaným Landskrone, na hrad Osek (Resemburg) a městečko Duchcov (Doxen), a dále na tyto many a manství České koruny: páni z Plavna s hradem Plavnem a městem Johanngeorgenstadt (Ihans- grüne) a Trieb (Terbil), pani ze Schönbergu (von Schonnburg) s Glaucho- vem (Gluchow) a městečkem Meerane (Meher), hrad a město Waldenburg, Jindřich ze Schwarzburgu, Sondershausenu (Sundershusen) a Arnstadtu (Arnstete) s hrady a městy Rudolstadtem, Könitz (Cünencz) a Steinem (Brochenstein), Jindřich ze Schwarzburgu a Leutenbergu (Lutemberg) s hradem Leutenbergem (Lutemberg), páni z Gery s hradem a městem Lobensteinem, Rusové z Plavna se Steinem u Altenburgu, Blankenburgem, Schönbachem (Schonpach), Wald a Baruth. Orig. perg. 54x33—6 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno 29 kulatých pečetí, z nichž první tři jsou z červeného, ostatní z hnědého, příp. nazelena- lého vosku: 1. saských vévod Fridricha, 2. Viléma, 3. braniborského markraběte Albrechta, 4. Jiřího, purkrabího v Lesnigu a pána z Penigu, 5. Fridricha, purkrabího z Donína a pána na Auerbachu, 6. bratří Víta a 7. Fridricha ze Schönburgu, pánů z Glau- chova, 8. Jindřicha z Wildenfelsu a Penigu, 9. Hildebranda z Einsiedlu maršálka, 10. Jana z Maltitz, 11. Dětřicha z Miltitz, 12. Götze z Ende, 13. Otty Spigela, 14. Jindřicha ze Schaumburgu a Sachsenbergu, 15. Jindřicha Truchsesa, 16. Mikuláše Pfluga z Gunzenheimu 66

Strana 67
(Kunthain), 17. Jindřicha ze Schwarzburgu a Sondershausenu, 18. Jindřicha ze Stolbergu, 19. Guntera z Mansfeldu, 20. Zikmunda z Gleichen, 21. Ludvíka z Gleichen a Blankenheinu, 22. Jana z Beichlingen, 23. Arnošta z Hohnsteinu (Honstein), 24. Brunona z Querfurtu, 25. Burkarta Schenka z Tautenbergu, 26. Bernarda z Kochbergu, 27. Jana ze Schlattein, 28. Jindřicha z Bretensteinu (Brandenstein), 29. Fridricha z Witzleben. Na rubu: Verzicht betreffend Brux, Resmburg, geltschulde etc. (15. stol.). — Land Sachsen und Meichsen (16. stol.). — M cecc lviiii. Přepsán a korig. (16. stol.). — T. B. Fol. 128 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 128—128 v., B II., fol. 127 v.—128. Rosenthal KA, lit. A, č. 165. — Vídeňské rep. č. 1362. Gamin, Dissertatio ex iure. Appendix Nro. XII. — FRA XX., str. 179 (regest). — Sedláček, Zbytky reg., str. 255, č. 10. — FRA XLII., č. 198. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 325, č. 306 (regest). 1459 květen 17. Praha. (Datum Prage die decimaseptima Maii anno Domini millesimo quadrin- gentesimo quinquagesimo nono, regni nostri anno secundo.) Král Jiří povoluje Mikulášovi z Lobkovic a jeho synovi Mikulášovi kutati zlato a stříbro v obvodu tří mil kolem jejich hradu Hasištejna v rozsahu práv královské urbury a královských minemistrů kutnohorských. Tato výsada platí pouze po dobu života obou jmenovaných pánů. 91. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 41x211/2—8 cm, lat.; při dolním pravém okraji je pergamen vystřižen v rozměru 6x131/2 cm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem domini Procopii de Rabenstein cancellarii. Na rubu: Rta. Johannes de Brunna. Rosenthal KA, lit. B, č. 53. — Vídeňské rep. č. 1363. 92. 1459 květen 23. Praha. (Dán v Praze v středu před svatým Urbanem léta od narozenie Božieho syna tisícieho čtyřistého padesátého devátého, královstvie našeho léta druhého.) Král Jiří postupuje a zapisuje do dvorských desk Zbyňkovi Zajícovi z Hazmburka hrad Osek, město Duchcov, plat 40 kop, který platí jeptišky kláštera ve Světci do královské komory, vsi Ledvice, Košťany (Kostna) a jiné vesnice, které patřily k hradu Oseku, dále vsi kláštera postolo- prtského, totiž Břvany, Skupice, clo v Novém Městě a jiné platy i majetek. Král obdržel hrad Osek od Fridricha, vévody saského a markraběte mí- šeňského, podle úmluv v Chebu uzavřených (v. výše č. 88) a Fridrich jej zase koupil od Boreše z Ryzmberka. Zbyněk Zajíc odevzdává naproti tomu králi Jiřímu hrad Most, který držel s povolením krále Ladislava od markra- bat míšeňských. Orig. perg. 55x271/2—9 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis in consilic. Na rubu: Rta. Johannes de Brunna. — Ein koniglicher wechsel des schlos Brucks und Ossig belangende (17. stol.). — A. N. 26. — 19. No 1. — N°. 3 (škrtnuto). Rosenthal KA, lit. A, č. 58. — Vídeňské rep. č. 1364. Sedláček, Zbytky reg., str. 255, č. 12. 5* 67

Strana 68
1459 červenec 23. Olava. (Gegebin zcur Olaw am mantag noch Marie Magdalene Anno etc. lix°.) Stavové a města městských obvodů olavského a němčického (der weichbilde Olaw und Nimptsch) vysílají k českému králi Jiřího Gelhorna, hejtmana v těch městech, a Mikuláše Gersdorfa z Königshainu jakožto své plnomocné zástupce. Koncept pap. 32x22 cm, něm. Pod textem: Ewer koniglichen gnaden grosswillige undirtanigen, manschaft und stete der weichbilde Olow und Nimptsch. Na rubu: Ad 6. Vídeňské rep. č. 1371/7. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 93. 94. 1459 červenec 31. Brno. (Datum Brunne die ultima mensis Julii anno Domini millesimo quadrin- gentesimo quinquageimo nono, regnorum nostrorum Romani vicesimo, imperii octavo, Hungarie vero primo.) Císař Fridrich III. potvrzuje králi Jiřímu, arcičíšníkovi Římské říše a kurfiřtovi-voliteli, všechna privilegia, která obdrželi čeští králové i České království od římských císařů. Orig. perg. 60x351/2—12 cm, lat. K listině jest na hedvábných nitích růžové barvy přivěšena veliká dvoustranná pečet z vosku přirozené barvy, na jedné straně majestátní, na druhé dvouhlavý orel; na majestátní pečeti malý osmihranný sekret z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini imperatoris in consilio Udalricus Waeltzli cancellarius. Na rubu: Rta. — Potvrzeni ciesaře Fridricha králi Jiřiemu, králi českému, na krá- lovstvie České a na svobody též koruny (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — Přepsán M ccce lix (16. stol.). — C XII (16. stol.). — 3.-9.-Fol. 20 inscriptum. B. 6. (18. stol.). Knihy priv. A III., fol. 20—20 v., B III., fol. 20 v.—21 v. (Rosenthal KA, lit. A, č. 35.) — Vídeňské rep. č. 1365. TRA VI., str. 83—84, č. LXVI. — Balbín, Miscellanea I. 8, str. 90, č. 73. — Deductio..., str. 52—54. — Goldast, Appendix Doc. com. de iur. Boh., str. 167—170, č. LXXXIV. — Goldast, Regni Bohemiae II. supplementum, str. 329—332. — Lichnowski VII, str. CCXCV, č. 238 (regest). — Chmel, Reg. Frid. IV., t. II, str. 373, č. 3729. 95. 1459 srpen 2. Brno. (Datum Brunne die secunda mensis Augusti anno Domini millesimo quadringentrsimo quinquagesimo nono, nostri Friderici imperatoris annorum imperii octavo, regnorum autem nostrorum Romanorum vice- simo et Hungarie etc. primo, nostri vero Georgii, regis Bohemie etc., regni secundo.) Císař Fridrich III. a český král Jiří uzavírají přátelskou a spojeneckou smlouvu proti každému, kdo by jednoho z nich napadl, s výjimkou papeže a papežského stolce. Orig. perg. 57x261/2—111/2 cm, lat. K listině jsou přivěšeny dvě kulaté pečeti z čer- veného vosku: 1. císaře Fridricha s dvouhlavým orlem, visící na růžové hedvábné niti, na rubu sekretní osmihranná pečet z vosku přirozené barvy, 2. krále Jiřího znaková na žlutočervených hedvábných nitích. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. — Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. 68

Strana 69
Na rubu: Friderici, Romanorum imperatoris, et Georgii, Boemiae regis, unionis literae M CCCC lviiii (16. stol.). — No. 8. — Fol. 242 inscriptum (18. stol.). Knihy priv. A III., fol. 242—242 v., B III., fol. 230 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 357. — Vídeňské rep. č. 1366. Balbín, Miscellanea I. 8., str. 89—90, č. 72 (s chybným datem „dle ultima mensis Augusti“). — Deductio ..., str. 89—91. — Goldast, Appendix, str. 171—174, č. LXXXVI. — Lünig, TRA VI., str. 67. — Dumont III., str. 256—257, č. CXCI. (stejná chyba v datu jako u Balbína). — Lichnowski VII., str. CCXCV—CCXCVI, č. 239 (regest). — Chmel, Reg. Frid. IV, t. II, str. 373, č. 3730. — Kurz, Oesterreich unter K. Friedrich dem Vierten I., str. 288—289, č. XX. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 327—328, č. 310 (regest). 96. 1459 srpen 3. Brno. (Nach Cristi gepurt virczehenhundert jare, dornach in dem newnund- funfezigisten jare am freitag vor sand Larenczn tag ist es beredt zu Brünn.) Jiří Gelhorn, hejtman olavský a němčický (zu Olaw und Nimptsch) a Mikuláš Gersdorf, zvaný Königshain, plnomocní poslové lehnické vévod- kyně (Hedviky) a jejího syna Fridricha, uzavírají s českým králem Jiřím smlouvu, podle níž se vévodkyně Hedvika i její syn Fridrich zavazují složiti přísahu věrnosti králi Jiřímu do osmi dnů po jeho příchodu do Kladska a do Slezska. Orig. pap. 32x21 cm, něm. K listině byly přitištěny tři kulaté, nyní ztracené pečeti. Na rubu: 6. Vídeňské rep. č. 1371/6. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). Grünhagen-Markgraf I., str. 447—448, č. 156. 97. 1459 srpen 4. Brno. (Geben zu Brünn am sambstag vor sand Oswalts tag nach Kristi gepurde im vierzehenhundert und newnundfunfzigisten, unsers kaisertumbs im achten unsd unserr reich des Romischen im zwainzigisten und des Hungrischen im ersten jaren.) Císař Fridrich III. slibuje králi Jiřímu odměnu 4.000 zlatých uher- ských dukátů, dopomůže-li mu při jednání s Matyášem Hunyadym ke ko- runovaci a vládě v království Uherském; bude-li jednání delší, zvýší se odměna o dalších 4.000 zlatých uherských dukátů. Orig. perg. 351/2X181/2—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy s osmihranným sekretem přirozené barvy na rubu. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: Nro. 11 (18. stol.). — 1459 4. Aug. (1838). Lenní reg. č. 11. — Pražské rep. č. inv. 467, č. rep. 249. FRA XX., str. 190, č. 193 (regest). 98. 1459 srpen 4. Brno. (Geben zu Prünn an sambstag vor sand Oswalts tag nach Kristi gepurde im vierzehenhundert und newnundfunfzigisten, unsers kaisertumbs im achten und unserr reich des Romischen im zwainzigisten und des Hungrischen im ersten jaren.) 69

Strana 70
Císař Fridrich III. slibuje králi Jiřímu 31.000 zlatých dukátů uher- ských, dopomůže-li mu vojenskou mocí k vládě nad královstvím Uherským; v této částce jest obsaženo 8.000 dukátů, které slíbil již dříve českému králi (výše č. 97). Orig. perg. 351/2x211/2—71/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku při- věšena kulatá znaková pečet z červeného vosku se sekretní pečetí osmihrannou z vosku přirozené barvy na rubu. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: Nro. 4 (18. stol.). — 1459 4. Aug. (1838). Lenní reg. č. 4. — Pražské rep. č. inv. 468, č. rep. 250. FRA XX., str. 190, č. 193 (regest). 99. 1459 srpen 5. Brno. (Geben zu Brunn an suntag sand Oswalds tag nach Kristi geburde im viertzehenhundert und newnundfunfzigisten, unsers kaisertumbs im achten, unserr reich des Romischen im zwainzigisten und des Hung- rischen im ersten jarn.) Císař Fridrich III. slibuje králi Jiřímu, že přitáhne osobně se svým vojskem do pole u Bratislavy (bei Prespurg) na den sv. Jakuba Většího nejblíže příštího v případě, že se tam dostaví s vojenskou hotovostí i král český. Císař se k tomu písemně zavázal, kdyby ztroskotalo Jiříkovo jed- nání s Matyášem Hunyadym o císařovu korunovaci na krále uherského a o jeho vládu v Uhrách. Orig. perg. 36x21—61/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy se sekretní pečetí z přirozeného vosku na rubu. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: No. 5 (škrtnuto). Versicherungs-Brief Fridrichs, Römischen Kaisers, dass er Georgen, König in Böhmen, zu der Crönung in Hungarn hilfliche Hand leisten wolle. 1459. No. 258 (1773). DZ, lit. A, č. 258. — Vídeňské rep. č. 1367. Lichnowski VII., str. CCXCVI., č. 242 (regest). — Teleki X., str. 627—628, č. CCCVII. — Chmel, Regesta, č. 3732. 100. 1459 srpen 5. Brno. (Geben zu Brunn an suntag sand Oswalds tag nach Kristi gepurde im vierzehenhundert und newnundfunfzigisten, unsers kaisertumbs im achten und unserr reich des Romischen im zwainzigisten und des Hung- rischen im ersten jaren.) Císař Fridrich III. slibuje králi Jiřímu poloviční výnos ze všech užitků a rent z království Uherského na dobu tří let, jestliže mu král český dopomůže vojenskou pomocí k vládě nad touto zemí. Jakmile bude koru- nován na krále uherského, obnoví mu tuto listinu. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozený 36x211/2—71/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy s osmi- hrannou sekretní pečetí na rubu z přirozeného vosku. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: N. 257. Fridrich, Römischer Kaiser, gelobt Georgen, König in Böhmen, wann er ihn zur Crönung und Besitz des Königreichs Hungarn behilflich sein würde, dass 70

Strana 71
er ihme duch 3 Jahr den halben Teil aller Rendten besagten Königreichs folgen lassen wolle. 1459 (1773). DZ, lit. A, č. 257. — Vídeňské rep. č. 1368. Lichnowski VII., str. CCXCVI, č. 243 (regest). — Teleki X., str. 629—630, č. CCCVIII. — Chmel, Regesta, č. 3733. 101. 1459 srpen 5. Brno. (Geben zu Brunn an suntag sand Oswalts tag nach Kristi gepurde im viertzehenhundert und newnundfunftzigisten, unsers kaisertumbs im achten, unserr reich des Romischen im zwaintzigisten und des Hung- rischen im ersten jaren.) Císař Fridrich III. slibuje králi Jiřímu, že dopomůže-li mu český král k vládě v království Uherském vojenskou pomocí, odevzdá mu po uplynutí tří let (za nichž bude bráti král Jiří výnos z užitků a rent v království Uherském; v. předchozí listinu č. 100) užitek ze solné komory uherské nebo mu bude platiti ročně 60.000 zlatých dukátů uherských. Orig. perg. 42x21—71/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá červená znaková pečeť, zachovaná pouze z poloviny, s osmihrannou sekretní pečetí z přirozeného vosku na rubu. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: Minulý list (16. stol.). — Brief Friedrichs, Römischen Kaisers, für Georgen, König in Böhmen, allwo ersterer dem letztern, da er ihm zur Crönung a s König in Hun- garn behilflich sein würde, auf 3 Jahr lang die Helfte aller Einküfte verschrieben hat. 1459. No. 263 (1773). DZ, lit. A, č. 263. — Vídeňské rep. č. 1369. Lichnowski VII., str. CCXCVI, č. 244 (regest). — Teleki X., str. 630—631, č. CCCIX. — Chmel, Regesta, str. 373, č. 3734. 102. (1459) srpen 12. Bolków. (Datum Polkmhain dominica post sancti Laurencii martyris.) Jan z Varnsdorfu, královský hejtman v Kladsku, píše lehnické vévod- kyni Hedvice ve věci Václava Niklasdorfa po uzavření příměří s českým králem Jiřím. Orig. pap. poškozen 21x18 cm, něm. Pečeť, která byla k listině přitištěna, jest ztracena. Pod textem: Hans von Warnsdorf, hauptman uf Glatcz etc. Na rubu: Der hochgebornen furstinne und frawen, frawen Hedwigen, herczogin in Slesien, czu Legnicz und Goltperg, meiner gunstigen frawen etc. (stejnou rukou jako dopis). — 7. Vídeňské rep. č. 1371/8. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 103. (1459) srpen 14. Bolków. (Datum Polkmhain vigilia Assumpcionis gloriose Virginis Marie.) Jan z Varnsdorfu, královský hejtman v Kladsku, žádá lehnickou vé- vodkyni Hedviku, aby bylo vráceno chudým lidem z Wilkocina-Wolfers- 71

Strana 72
dorfu (czu Walfirsdorf), poddaným českého krále, 14 dobytčat a čtyři koně, které jim ukradli patrně lidé Jana Reinspergera. Orig. pap. 22x15 cm, něm. K listině přitištěná pečeť jest ztracena. Pod textem: Hans von Warnsdorf, hauptman uf Glacz etc. Na rubu: Der hochgebornen furstinne und frawen, frawen Hedwigen, herczogin in Slesien, czu Legnicz und Goltperg, meiner gunstigen frawen etc. (stejnou rukou jako dopis). — 8. Vídeňské rep. č. 1371/9. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). (1459) srpen 14. Bolków. (Datum Polkmhain vigilie Assumpcionis gloriose Virginis Marie.) Jan z Varnsdorfu, královský hejtman v Kladsku, žádá město Lehnici, aby bylo chudým lidem z Wilkocina-Wolfersdorfu (von Walfirsdorf), pod- daným českého krále, vráceno 14 dobytčat a čtyři koně, které ukradli lidé Jana Reinspergera. Orig. pap. 22x16 cm, něm. K listině přitištěná pečeť jest ztracena. Pod textem: Hans von Warnsdorf, hauptman uf Glacz etc. Na rubu: Den gestrengen, waltuchtigen und erbern weisen mannen und der stat Legnicz, meinen guten frunden etc. (stejnou rukou jako dopis). — 9. Vídeňské rep. č. 1371/10. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 104. 105. 1459 srpen 18. Kolín nad Sprévou. (Datum Coln an der Sprew am sonabend nach Assumpcionis Marie Anno etc. lix°.) Fridrich, markrabě braniborský, píše lehnické vévodkyni Hedvice, že vzal na vědomí ujednání, uzavřené mezi ní a českým králem Jiřím v Brně; prosí, aby s dalšími věcmi sečkala až do té doby, dokud jí vše osobně neoznámí. Orig. pap. 32x24 cm, něm. K listině přitištěná pečeť jest ztracena. Pod textem: Fridrich, von Gots gnaden marggrave zu Brandburg, curfurste etc. Na rubu: Der hochgeborn furstin, unser liben muhmen, fraw Hedewigen, hertzogin in Slesien und zu Lignicz, etc. (stejnou rukou jako dopis). — 10. Vídeňské rep. č. 1371/11. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 106. 1459 srpen 22—23. Kladsko. (Geben zu Glacz am mitwoch sente Bartholomeus abend, unsers reichs im andern jare.) Český král Jiří prosí lehnickou vévodkyni Hedviku, aby podle brněn- ského usnesení se dostavila příští úterý po sv. Jiljí (= 4. září) k němu do Svidnice, kam jsou obeslána i jiná slezská knížata. Orig. pap. 31x21 cm, něm. Přitištěná kulatá pečeť jest téměř úplně zničena. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgebornen furstin, frawen Hedwigen, herezogin in der Slesii und zu Olaw etc. (stejnou rukou jako dopis). — 11. Vídeňské rep. č. 1371/12. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 72

Strana 73
107. 1459 září 3. Svídnice. (Datum Sweidncz die tercia Septembris, regni nostri anno secundo.) Český král Jiří oznamuje braniborskému makraběti Fridrichovi, že obeslal lehnickou vévodkyni (Hedviku) i s jejím synem do Svídnice, že se tak však nestalo na újmu jejím právům a privilegiím. Orig. pap. 31x22 cm, něm. K listině jest pod papírovým krytem přitištěna nezře- telná kulatá pečet krále Jiřího. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Illustri principi domino Friderico, marchioni Brandenburgensi, sacri Ro- mani imperii archicamerario et purggravio Nurembergensi, affini nostro carissimo (stej- nou rukou jako dopis). — 12. Vídeňské rep. č. 1371/13. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 108. 1459 září 20. Javor. (Gescheen zum Jawr am donerstag sente Matheus des heiligen ezwelf- boten abend nach Crists gepurde vierczehenhundert und dornach in dem newnundfunfczigisten jare.) Král Jiří uzavírá s lehnickou vévodkyní Hedvikou a jejím synem Fridrichem zatímní dohodu o město Lehnici: obě strany odpouštějí měšťa- nům, král český i za zesnulého krále Ladislava; vypuzení měštané se mohou vrátiti a majetek dostanou zpět; král Jiří zprošťuje Lehnické holdu, který složili králi Ladislavovi, měštané však musejí holdovati vévodkyni a jejímu synovi. Dvě léta bude vévodkyně paní města, potom dojde ke konečnému rozhodnutí o tom, komu město připadne. Dva perg. orig. něm.: 1. 43x26—7 cm. — Na rubu: T. B. Fol. 36 ausgezeichnet (18. stol.). — 2. 45x25—7 cm. — Na rubu: Dat. Jawer Ao. 1459 am donnerstag s. Mathei abend (slovo „abend" připsáno později). No. 5. — König Gierzigs vergleichung mit her- czogin Hedwig wegen der stadt Liegnicz bies zu rechtlichem austrag. Sub Dato im andern jahr könig Girzigs regirung. Adam Grüdtschreiber hoferichter Ao. 1603. Reg. (1603). — 263. — Ke každému z obou originálů jsou přivěšeny na pergamenových proužcích dvě kulaté znakové pečeti z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího (u druhého originálu zacho- vána jen z poloviny), 2. vévodkyně Hedviky. Nostický rukopis fol. 429—430. Knihy priv. A II., fol. 36, B II., fol. 34. Rosenthal KA, lit. A, č. 43. — Vídeňské rep. č. 1371 a, b. Obsaženo též ve vidimátu Hilaria Litoměřického z 11. června 1463 (níže č. 163). — V inventáři archivu lehnicko-břežských vévod z let 1606—1607 zapsána tato listina o č. 5 a v přejímacím protokolu z r. 1677 o č. 263. FRA XX., str. 191, č. 195 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 448—450, č. 157. 109. 1459 říjen 2. Bolków. (Geben zu Pulkenhain am dinstag nach sente Michels tag, unsers reichs im andern jare.) Český král Jiří prosí lehnickou vévodkyni Hedviku, aby Anně z Buch- waldu byla zachována všechna práva a spravedlnosti, jež obdržela od jmenované vévodkyně i od jejího zesnulého manžela Jana. Orig. pap. 31x22 cm, něm. K listině přitištěná kulatá pečet krále Jiřího jest značně poškozena. 73

Strana 74
Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgebornen Hedwigen, herczogin in der Slesii, unserer furstin (stej- nou rukou jako dopis). — 13. Vídeňské rep. č. 1371/14. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 110. 1459 říjen 16. Plzeň. (Der geben ist zu Newenpilsen an erichtag sand Gallentag des heiligen abtes nach Cristi unsers lieben herren geburde tausent vierhundert funftzig und im newnten jare, unsers des konigsreich im andern jare.) Král Jiří uzavírá s Ludvíkem, falckrabětem rýnským a vévodou ba- vorským, přátelskou a spojeneckou smlouvu, zvláště pokud se týče jejich poddaných. Případné spory budou řešeny skrze plnomocné vyslance obou stran, kteří se sejdou v takovém případě v Řezně. Přesně se stanoví, před jakými soudy by byli souzeni páni, před jakými duchovní, rytíři a jiní poddaní krále českého i vévody bavorského. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 71x40—91/2em, něm. K listině jsou přivěšeny dvě kulaté pečeti z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího na žlutočervených hedvábných nitích, 2. falckraběte Ludvíka na bilomodrých hedvábných nitích. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. — Ad mandatum domini ducis Michael Riedrer, prepositus in Altn-Oting, cancellarius. Na rubu: 3°. — T. B. Fol. 164 NB ausgezeichnet (18. stol.). — 1459 16. Oct. (19. stol.). Knihy priv. A II., fol. 164 v., B II., fol. 164 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 207. — Vídeňské rep. č. 1372. FRA XX., str. 192, č. 198 (regest). — Strnad, Listář Plzně II., str. 47, č. 63. — Hassel- holdt-Stockheim, str. 127—129, č. XXI. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 328, č. 311 (regest). 111. 1459 říjen 24. Praha. (Geben zu Prag am mitwoch vor sant Simonis und Jude tag, unsers reichs im andern jar.) Český král Jiří žádá lehnickou vévodkyni Hedviku, aby ihned vypo- věděla ze svého města Zlotoryja (Goldberg) Pangráce Prince a jeho če- ládku, který se dopustil zločinů v městě Jelenia Góra (Hirsperg) a na kterého byl proto vydán zatykač. Orig. pap. 32x21 cm, něm. K listině přitištěná pečet jest ztracena. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgeboren Hedwigen, herczogin in der Sl(e)sii etc., unser lieben furstin (stejnou rukou jako dopis). — 14. Vídeňské rep. č. 1371/15. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 112. (1459) říjen 24. Kladsko. (Datum Glacz feria iiii ante sanctorum Simonis et Jude apostolorum.) Jan z Varnsdorfu, královský hejtman v Kladsku, píše lehnické vé- vodkyni Hedvice a jejímu synovi Fridrichovi o vložení vojska biskupa (vratislavského) do olavského zámku (Olaw). Orig. pap. 21x18 cm, něm. K listině přitištěná pečeť jest ztracena. Pod textem: Hans von Warnsdorf, hauptman uf Glatcz etc. 74

Strana 75
Na rubu: Der hochgebornen furstin und furstine und frawen, frawen Hadwigen und herrn herrn hertzog Fridrichen, herezogin und herezog in Slesien, czu Legnicz, Olaw, Nimptez etc., mir gunstigen etc. (stejnou rukou jako dopis). — 15. Vídeňské rep. č. 1371/16. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 113. 1459 listopad 3. Praha. (Geben zu Prag am sunnabend nach aller heiligen tag, unsers reichs im andern jare.) Český král Jiří žádá lehnickou vévodkyni Hedviku, aby podle úmluvy, kterou uzavřeli v Javoru a podle níž bude lehnickým obyvatelům vrácen veškerý jejich majetek, odevzdala Anna Schellendorferová a její bratr Arnošt Zedlitz (Czedlicz) zadrželé zboží a peníze ve Falmirowicích (Fal- lersdorf) Valpurze Bitschinové, Martě Bothenové a vdově po Janovi Schoberovi. Orig. pap. 31x22 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá nezřetelná pečet krále Jiřího pod papírovým krytem. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgeboren Hedwigen, herczogin in der Slesien, unser furstin (stej- nou rukou jako dopis). — 16. Vídeňské rep. č. 1371/19. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 114. 1459 listopad 3. Praha. (Geben zu Prag am sunnabend nach aller heiligen tag, unsers reichs im andern jare.) Český král Jiří žádá lehnickou vévodkyni Hedviku, aby dala obsaditi olavský hrad (Olaw) lidem vratislavského biskupa Jošta i svým vlastním. Orig. pap. 32x21 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá nezřetelná pečeť krále Jiřího pod papírovým krytem. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgeboren Hedwigen, herczogin in der Slesii, unserer furstin (stej- nou rukou jako dopis). — 17. Vídeňské rep. č. 1371/20. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 115. 1459 listopad 4. Praha. (Dán v Praze léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého pade- sátého devátého v neděli po Všech svatých.) Racek z Janovic a z Ryzmberka, jemuž král Jiří zastavil město Do- mažlice a tamní úřad, slibuje, že nebude ničeho podnikati proti českému králi. Dokud nebude zástava vyplacena, zůstane domažlický hrad kdykoliv otevřen lidu českého krále, ovšem na útraty panovníkovy. Orig. perg. 321/2x151/2—6 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích při- věšeny čtyři kulaté pečeti, z nichž první z vosku černého, ostatní z červeného: 1. Racka z Janovic a z Ryzmberka, 2. Jindřicha ze Stráže, hofmistra, poněkud poškozena, 3. Prokopa z Rabštejna, kancléře, 4. Vaňka z Valečova, podkomořího království Českého. 75

Strana 76
Na rubu: No. 261. Homagium des Raczek von Janowitz und Risenberg an König Georgen in Böhmen. 1459 (1773). DZ, lit A, č. 261. — Vídeňské rep. č. 1373. Sedláček, Zbytky register, str. 255, č. 15. — Čelakovský, Codex III., str. 567. 116. 1459 listopad 20. Cheb. (Geschehen und geben zu Eger an eritag vor sand Kathrein tag, do man zalt nach Kristi unsers lieben herren gepurde vierczehenhundert und im newnundfunfczigisten jaren.) Král Jiří uzavírá s Albrechtem, falekrabětem rýnským a vévodou bavorským, i s jeho syny Janem a Zikmundem věčné přátelství; obě strany slibují, že všechny spory budou urovnány prostřednictvím plnomocných radů, případně rozhodčím, a to v městě Řezně. Stejně přátelsky se budou řešiti také rozepře mezi obyvateli Čech a Bavor. Orig. perg. 501/2 x29—8 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny dvě kulaté znakové pečeti z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího, 2. falckraběte Albrechta. Na rubu: N. 27 (konec 18. stol.). — 27 (19. stol.; červeným inkoustem). — 1459 20. Nov. (1838). Knihy priv. A II., fol. 164 v.—165, B II., fol. 164 v. Lenní reg. č. 27. — Pražské rep. č. inv. 469, č. rep. 251. FRA XX., str. 196, č. 203 (regest). — Hasseboldt-Stockheim, str. 135—137, č. XXV. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 328, č. 312 (regest). 117. 1459 prosinec 2. Linec. (Geben zu Lintz an suntag nach sand Andres tag nach Cristi unsers lieben herren geburde vierczehenhundert und in dem newnundfunf- czigisten jaren.) Král Jiří uzavírá s rakouským vévodou Albrechtem věčné přátelství a spojenectví; kdyby došlo ke sporům, rozhodnou o nich plnomocní vy- slanci a rozhodčí, kteří by se sešli v Pasově. Také rozpory mezi poddanými obou stran se řeší přátelskou cestou a přitom se přesně ustanovuje, kde má který obyvatel obou těch zemí a jakého stavu hledati právo. Král Jiří a vévoda Albrecht si slibují vzájemnou pomoc proti každému, kdo by jed- noho z nich napadl, ovšem s výjimkou papeže, římského císaře, arcibiskupa mohučského, biskupa würzburského a pasovského, rýnského falekraběte Fridricha, Fridricha a Viléma, vévodů saských, markrabat braniborských, Ludvíka, vévody bavorského a Zikmunda, vévody rakouského. Orig. perg. vlhkem poškozený 54x41—9 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti znakové z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího, 2. rakouského vévody Albrechta. Na rubu: N°. 18 (18. stol.). — T. B. Fol. 189 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 189—189 v., B II., fol. 190—191. Rosenthal, KA, lit. A, č. 235. — Vídeňské rep. č. 1734. Lünig, CDG I.. str. 1486, č. 383. — Deductio..., str. 91—95. — Goldast, Coll. II., str. 155—160. — Goldast, Zwo recht. Bedencken, str. 125. — Dumont III. 1., 257. — Lich- nowski VII., str. CCIC, č. 279 (regest). 76

Strana 77
118. 1459 prosinec 13. Praha. (Datum Prage die terciadecima Decembris anno Domini millesimo qua- dringentesimo quinquagesimo nono, regni nostri anno secundo.) Král Jiří vysvětluje a doplňuje poněkud nejasnou listinu císaře Karla IV. o dohodě mezi Kolínskými a Kutnohorskými ve věci skladu dříví na Labi u Starého Kolína na ten způsob, že plavci dříví, kteří je plaví po Labi, musejí se zastaviti na čtyři dny v přístavu Starého Kolína, kde mohou obyvatelé Kutné Hory nakoupiti připlavené dříví pro doly i pro domácí potřebu. Kdo by koupil dříví za jiným účelem, zaplatí deset hřiven stříbra pokuty; polovina z toho připadne královskě pokladně a polovina kolínským měšťanům. Po uplynutí čtyř dní mohou plavci pokračovati v plavení dříví dále ke Kolínu. Orig. perg. 40x24—6 cm, lat. Přivěšená pečet jest ztracena. Na plice: Ad relacionem domini Procopii de Rabenstein cancellarii Hilarius, decanus Omnium sanctorum Pragensis. Na rubu: Rta Johannes de Brunna. — N. 122 (18. st.). — 13. Xbris 1459 (18. stol.) — 1459 13. Dez. (19. stol.). Vídeňské rep. č. 1375. Patří k t. zv. „švédským listinám", které přivezl ze Švédska Jan Antonín Nostic. V inventáři z r. 1719 byla zapsána pod zn. Lit. F. No. 122 (Koss I. 1, str. 196). — Druhý originál této listiny jest uložen v archivu města Kutné Hory. K. Sternberg I. 2., str. 119—120, č. 82. — Čelakovský, Codex III, str. 388—390, č. 226. 119. 1459 prosinec 19. Praha. (Geben zu Prage am mitwochen vor Thome, unsers reichs im andern jare.) Král Jiří žádá lehnickou vévodkyni Hedviku, aby byl Bernard Talken- berg zachován při svých právech, jež dostal od vévodkyně i od nebožtíka jejího manžela na úroky v Przesiece (zu Hain). Orig. pap. 32x21 cm, něm. K listině přitištěná kulatá pečet krále Jiřího z vosku červené barvy jest poškozena a nezřetelná. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgebornen frawen Hedwigen, herezogin in Slesien, unser furstin (stejnou rukou jako dopis). — 18. Vídeňské rep. č. 1371/21. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 120. 1459 prosinec 19. Praha. (Geben zu Prage am mitwoch vor sanct Thomas tag des heiligen zwelf- poten, unsers reichs im andern jare.) Král Jiří píše lehnické vévodkyni Hedvice ve věci Jana Schobera a o propuštění Kryštofa Schellendorfera z vězení v Samotwóru (Ronnsberg). Orig. pap. 32x21 cm, něm. K listině přitištěná kulatá pečet krále Jiřího z červeného vosku jest téměř zcela zničena. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgebornen frawen Hedewigen, hertzogin in Slesien, unser furstin (stejnou rukou jako dopis). — 19. Vídeňské rep. č. 1371/22. Srv. požnámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). t

Strana 78
121. (1459) prosinec 30. (Gegeben den nesten sontag noch Nativitatis Christi.) Bernard Talkenberg na Honštejnu (Hoenstain) posílá lehnické vévod- kyni Hedvice dopis krále (Jiřího), podle něhož se má vévodkyně dohod- nouti s Talkenbergem o jeho úrocích v Przesiece (zu Haine). Orig. pap. na pravé straně nastřižen 22x15 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá, poněkud poškozená pečet Bernarda Talkenberga z vosku černé barvy. Pod textem: Bernhard Talkenberg uf dem Hoenstain gesessin. Na rubu: Der hochgebornen furstinne, frawe und frawe Hedewig, in Slesie und frawe zeu Legenitz, meiner gnedigern frauwen (stejnou rukou jako dopis). — 20. Vídeňské rep. č. 1371/23. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 122. (1460) leden 19. (Datum sabbato post festum sancte Prisce pod přitištěním majestátu našeho.) Česká královna Johanna žádá lehnickou vévodkyni Hedviku, aby na- řídila Lehnickým propustiti Horníka, formana z Hradce nad Labem, který byl jimi uvězněn, aniž by o tom byla královně jakožto paní města Hradce podána zpráva. Orig. pap. 32x22 cm, čes. K listině byla přitištěna kulatá, nyní odtržená a poněkud poškozená kulatá pečeť královny Johanny pod papírovým krytem. Pod textem: Ad mandatum domine regine Henricus de Duba, vicecancellarius. Na rubu: Osviecené Hedvice, kněžně lehnické, sestře našíe (stejnou rukou jako text dopisu). — 1. Vídeňské rep. č. 1371/1. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). (1460) březen 6. Praha. (Geben zu Prage am sontag Palmarum, unsers reichs im andern jare.) Český král Jiří zve lehnickou vévodkyni Hedviku nebo její rady do Lehnice na den sv. Valpurgy (= 1. května) k jednání o mincovních věcech svídnicko-javorského vévodství. 123. Orig. pap. 32x22 cm, něm. Pečet, k listině přitištěná, jest ztracena. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgebornen Hedwigen, hertzogin in Slesien etc., unser furstin (stej- nou rukou jako psaní). — 2. Vídeňské rep. č. 1371/2. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 124. s. d. (před 8. dubnem 1460). Český král Jiří povolává do zbraně všechny pány, rytíře a města s je- jich vojsky pěšími, jízdními i s vozy. Kop. pap. 22x23 cm, něm. Na rubu: 4. Vídeňské rep. č. 1371/4. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 78

Strana 79
125. (1460) duben 8. Praha. (Geben zu Prage am dinstage nach dem heiligen Palmentage, unsers reichs im andern jare.) Český král Jiří žádá lehnickou vévodkyni Hedviku o válečnou pomoc a prosí ji, aby přiložený verbovací patent dala veřejně vyhlásiti ve svých městech a zemích. Orig. pap. 33x22 cm, něm. K listině přitištěná pečeť jest ztracena. Pod textem: Commissio domini regis in consilio. Na rubu: Der hochgebornen Hedwigen, hertzogin in Slesien etc., unser furstin (stej- nou rukou jako dopis). — 3. Vídeňské rep. č. 1371/3. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 126. 1460 duben 19. Praha. (Dán v Praze v sobotu první po Velicé noci let Božích etc. m'ccecolxo, královánie našeho léta druhého.) Česká královna Johanna žádá opětovně lehnickou vévodkyni Hedviku, aby Šimon Horník z Hradce (Králové) byl propuštěn od lehnických měšťanů. Orig. pap. 32x21 cm, čes. K listině jest přitištěna kulatá, silně poškozená a nezře- telná pečeť královny Johanny z vosku červené barvy. Pod textem: Ad mandatum domine regine. Na rubu: Osvíecené Hedvice, kněžně březské a koltperské, sestře naší zvláště milé (stejnou rukou jako dopis). — Adam Grüdtschreiber hoferichter. Ao. 1603. R. (1603). — 22. Vídeňské rep. č. 1371/25. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 127. 1460 květen 8. Praha. (Geschehen und geben zu Prag an donerstag nach dem sontag Jubilate nach Cristi gepurde vierczehenhundert und darnach in den sechczi- gisten und unser des königsreichs im dritten jaren.) Král Jiří uzavírá s Ludvíkem, falekrabětem rýnským a vévodou ba- vorským, spojeneckou smlouvu proti každému nepřiteli s výjimkou papeže, římského císaře, mohučského arcibiskupa, würzburského biskupa, saských vévod, lantkrabat durynských, makrabat míšeňských a braniborských, jakož i purkrabí norimberských. Bavorské vojsko, které by táhlo ku po- moci českému králi, se dostaví k Domažlicům (zu Taust) a naopak české vojsko zase přitáhne k Tannu (Tamb). — Svědkové se strany českého krále: opavský vévoda Arnošt, Jan z Rožmberka, Jindřich ze Stráže nej- vyšší hofmistr, Zbyněk Zajíc z Hamburka nejvyšší sudí, Jindřich z Mi- chalovic nejvyšší komorník, Prokop z Rabštejna kancléř království Čes- kého, Jan z Rabštejna probošt vyšehradský, Karel z Vlašimě podkomoří Moravského markrabství, Jan Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic, Vilém z Ryzmberka a Rabí, Zdeněk Kostka z Postupic minemistr, Burián Trčka z Lípy, nejvyšší písař zemský (obrister schreiber der lanttafel des ke- nikreichs zu Beheim). Jan Calta z Kamenné Hory (von Steinperge) a Petr Kdulinec z Ostroměře, hofmistr králův. Svědkové se strany vévody Ludví- ka: Jindřich Absperger, probošt řezenského dómu, Jiří Closner z Hirsch- 79

Strana 80
hornu, Vilém Fraunberger z Haidenburgu, Parsival Aichperger z Mosu, m. Fridrich Maurkirchner a Kryštof Dorner kancléř. Orig. perg. 641/2 X 41—6 cm, něm. K listině jsou přivěšeny dvě kulaté znakové pečeti z červeného vosku: 1. krále Jiřího na žlutočervených hedvábných nitích, 2. vévody Ludvíka na modrých hedvábných nitích. Na plice, jejíž pravá strana jest v délce 19 cm odstřižena: Ad mandatum domini regis in consilio. — Ad mandatum domini ducis per consiliarios. Na rubu: Künig Jorgen in Behmen und pfalczgraf Ludwichs vorkundtniss mitein- nander (16. stol.). — No. 130. — 1460. — T.-N. 5. Rosenthal KA, lit. C, č. 130. — Vídeňské rep. č. 1376. Listina byla původně uložena v místodržitelské registratuře, odkud ji vyňal již Löw z Erlsfeldu a uložil do korunního archivu; v invetntáři z r. 1719 jest zapsána o zn. „Lit. C. No. 130“. FRA XX., str. 224—225, č. 219 (regest). — Hasselholdt-Stockheim, str. 172—176, č. XXXV. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 329—330, č. 314 (regest). 128. 1460 květen 10. Praha. (Geben und gescheen zu Prage am sonnabent vor dem sonntage Can- tate nach Kristi geburde viertzehenhundert und darnach in den sechtzi- gisten und unser des konigesreichs im dritten jaren.) Jiří, král český, a Ludvík, falckrabě rýnský a vévoda bavorský, vy- jímají dodatečně rakouského arcivévodu Albrechta ze spolku, který mezi sebou uzavřeli dne 8. května 1460 (výše č. 127). Orig. perg. 43x20—9 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti z červeného vosku: 1. krále Jiřího, 2. falckraběte Ludvíka. Na plice: Ad mandatum domini regis in consilio. — Ad mandatum domini ducis per consiliarios. Na rubu: Liga regis Georgii cum Ludwico, duce Bavarie (16. stol.). — M cece lx (16. stol.). — Registrata et correcta per I. (16. stol.). — Není potřebný list (16. stol.). — Georg, König in Böheim, und Ludwig, Pfaltzgraf bei Rhein etc., schlüssen Albrechten, Herzogen zu Österreich, von ihrer Erbvereinigung aus. 1460. No. 265 (1773). — Na rubu závěsného proužku pečeti krále Jiřího: Correcta per T. DZ, lit. A, č. 265. — Vídeňské rep. č. 1377. Lichnowski VII., str. CCCVIII, č. 370 (regest). — FRA XX., str. 225, č. 219. — Hassel- holdt-Stockheim, str. 177, č. XXXVI. 129. 1460 červenec 13. (Gescheen und geben an sand Margarethe tage der heiligen jungfrawen noch Cristi geburt tausentvierhundert, dornach im sechsczigsten jaren.) Město Svídnice potvrzuje listinu opolského vévody Bolka ze 27. června 1451 ve věci věna jeho manželky Hedviky (výše č. 34). Orig. perg. 43x30—4 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá menší pečet města Svídnice z vosku červené barvy. Na rubu: List, kdež kníže Bolko věno dává kněžně Hedvidce manželce etc. (16. stol.). — Přepsán a corigován. Nepotřebný, M coce lx (16. stol.). — No. 264. Bolko, Herzog zu Oppeln, verschreibt seinem Weib und Gemahlin Hedwig zum Leibgeding gewiese Städte und Ortschaften. De Ao. 1460 (1773). DZ, lit. A. č. 264. — Vídeňské rep. č. 1321. Grünhagen-Markgraf II., str. 338, pozn. k č. 38. 80

Strana 81
130. 1460 červenec 13. (Gescheen und geben an sand Margarethe tage der heiligen jungfrawen nach Cristis gebort tawsentvierhundert, dornach im sechsczigsten jaren.) Město Svídnice potvrzuje listinu opolského vévody Mikuláše ze 4. února 1453 ve věci věna Hedviky, manželky jeho bratra Bolka (výše č. 38). Orig. perg. 53x33—4 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá menší pečet města Svídnice z červeného vosku. Na rubu: List Sviednicských. Přepsán a korigován (16. stol.). — Vidimus. — Vidimus listu knížete Mikuláše Opolského. No. 7. (16. stol.). — Sig. Fol. 37 (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 33. — Vídeňské rep. č. 1328. Grünhagen-Markgraf II., str. 338, pozn. k č. 38. 131. 1460 srpen 26. Praha. (Datum Prage die vigesimasexta Augusti anno Domini millesimo qua- dringentesimo sexagesimo, regni nostri anno tercio.) Král Jiří potvrzuje Janovi Rybníčkovi ze Zdislavic tak řečený Cha- ramsonův dvůr na předměstí ivančickém, který jest lénem markrabat moravských. Jan Rybníček koupil tento dvůr od Václava z Miroslavě, který jej zase držel jako léno od moravských markrabat Jana, Prokopa a Jošta. Orig. perg. 39x201/2—7 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť, nepatrně poškozená, z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem domini Henrici de Lipa, marescalci regni Bohemie. Na rubu: Rta. — 1460 (18. stol.). Rosenthal LAV, č. 36. — Vídeňské rep. č. 1378. Čelakovský, O registrech, str. 105, č. 420. — Sedláček, Zbytky register, str. 245, č. 1733. 132. 1460 říjen 8. (Das ist gescheen am mitwochen nach Francisci nach Cristi unsers lieben herrn geburd tausent vierhundert und im sechzigisten jarn.) Jiří, král český, a Ludvík, falckrabě rýnský a vévoda dolno- i horno- bavorský, uvažujíce o neblahém stavu a právním rozvratu Římské říše, který ohrožuje samu říši a znemožňuje uskutečniti křížovou výpravu proti Turkům, a poznavše, že císař, který má pečovati především o rozkvět a blaho říše, přes mnohá napomenutí (i se strany zesnulého krále La- dislava) nic nepodniká k polepšení, rozhodli se a slibují, že se přičiní u kurfiřtů-arcibiskupů mohučského a kolínského i u jiných knížat a kur- fiřtů, aby Jiří jakožto první ze světských volitelů byl zvolen za krále římského. Dodatkem si slíbil český král s bavorským vévodou, že v této věci si zachovají věrnost a spojenectví; kdyby jeden z nich měl za to trpěti nějaké příkoří, přispěje mu druhý na pomoc, jako by se křivda stala jemu samému. Všechny zprávy, které se týkají výše uvedených věcí, budou si navzájem oznamovati. Orig. perg. 55x32—81/2 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny dvě kulaté pečeti znakové z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího, 2. vévody Ludvíka. Na rubu: N. 60 (18. stol.). — 1460 8. Oct. (1838). — 60 (19. stol.; červeným inkoustem). Lenní reg. č. 60. — Pražské rep. č. inv. 471, č. rep. 252. 6 — Archiv koruny České 81

Strana 82
FRA XX., str. 232—233, č. 227 (regest). — Stieber Státní smlouvy I., str. 339, č. 315 (regest). 133. 1460 říjen 22. Praha. (Geben zu Prage am mitwoche noch der eilftausent juncfrawen tage, unsers reichs im dritten jare.) Český král Jiří vysílá k manům a městům Lehnici, Zlotoryja, Przesieka, Olawa a Niemcza Mikuláše Königsheina (Kunigshain) jakožto svého posla při jednání s lehnickou vévodkyní Hedvikou. Orig. pap. 32x21 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá poškozená pečet krále Jiřího z vosku červené barvy. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Unsern lieben getrewen der manschaft und den steten Lignicz, Goltberg, Hewn, Olle unde Nimpsche (stejnou rukou jako dopis). — 23. Vídeňské rep. č. 1371/26. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 134. 1461 leden 2. Olomouc. (Geben zu Olomucz am freitag noch dem newen jare, unsers reichs im dritten jare.) Český král Jiří vyzývá lehnickou vévodkyni Hedviku, aby se dohodla s vratislavským biskupem Joštem ve sporu, který má s (vratislavskými) křížovníky o jejich statky v Olszanech a Malém Tynieci (zu Olsnicz und zu Tynecz). Kdyby k smíru nedošlo, rozhodne spor sám král. Orig. pap. 32x22 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá, silně poškozená a nezře- telná pečet krále Jiřího z vosku červené barvy. Pod textem: Commissio propria domini regis. Na rubu: Der hochgebornen Hedwigen, herczogin in Slesien, unser furstin und lieben andechtigen (stejnou rukou jako dopis). — 21. Vídeňské rep. č. 1371/24. Srv. poznámku při listíně ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 135. 1461 únor 10. Cheb. (Geschehen und geben zu Eger an eritag nach sand Dorotheen tag, do man zalt nach Cristi unsers lieben herrn gepurt viertzehenhundert und im ainundsechtzigistem und unser obgenanten königsreichs im dritten jaren.) Jiří, král český, Jan a Zikmund, falckrabí rýnští a vévodové horno- i dolnobavorští, obnovují spojeneckou a přátelskou smlouvu, kterou uza- vřeli český král a Albrecht, otec falckrabat, v Chebu 20. listopadu 1459 (výše č. 116). Orig. perg. 39x211/2—7 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny tři kulaté znakové pečeti z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího, 2. vévody Jana, 3. vévody Zikmunda. Na rubu: No. 266. Vereinigungsbrief zwischen Georgen, König in Böhmen und Marg- grafen in Mähren, dann Johansen und Sigmund Gebrüderen und Pfaltzgrafen bei Rhein (následuje škrtnuté „mit Wenceslao, König von Böhmen“). 1461 (1773). — 10. Febr. (19. stol.). DZ, lit. A, č. 266. — Vídeňské rep. č. 1380. Stieber, Státní smlouvy I., str. 331, č. 317 a (regest). 82

Strana 83
136. 1461 únor 18. Cheb. (Geben zu Eger an mitichen vor dem suntag Invocavit in der vasten nach Cristi geburd viertzehenhundert und in dem ainsundsechtzigisten jaren.) Král Jiří a rakouský arcivévoda Albrecht obnovují dřívější přátelskou a spojeneckou smlouvu a doplňují ji tak, že kdyby byl jeden z nich na- paden, musí mu druhý přispěchati na pomoc, a to na vlastní útraty, jako by byl napaden sám. — Listina byla vyhotovena ve dvou stejných exem- plářích. Orig. perg. s dvěma vystřiženými otvory 49x241/2—101/2 cm, něm. K listině byly na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté znakové pečeti, nyní utržené. Na rubu: König Georgs und herezok Albrechts zu Ostereich vereinung und ver- eidter bruderlicher bünt. (16. stol.). 23. H.-N.�22. — No. 3. — No. 3. — N. 21 (konec 18. stol.). — 1461 18. Febr. (1838). Lenní reg. č. 21. — Pražské rep. č. inv. 472, č. rep. 253. Lichnowski VII., str. CCCXIX, č. 477 (regest). — Chmel, Reg. Fridrich IV., sv. II., str. 385, č. 3854. — Kurz, Fridrich IV, sv. II., str. 218—219, č. XXV. — FRA XX., str. 239, č. 234 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 331, č. 318 (regest). 137. 1461 květen 9. (Geben an sambstag vor sand Pangratzen tag nach Cristi gepurde vier- tzehenhundert und in dem ainsundsechtzigisten jaren.) Rakouský arcivévoda Albrecht zplnomocňuje krále Jiřího, aby pro- středkoval mezi ním a Gamaretem Fronauerem, který hubí zemi rakouskou. Orig. perg. 30x14—5 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá menší znaková pečet z vosku červené barvy, částečně poškozená. Pod textem: D. per d. magistrum curie. Na rubu: N. 19. (konec 18. stol.). — 1461 9. Mai (1838). Lenní reg. č. 19. — Pražské rep. č. inv. 473, č. rep. 254. FRA XX., str. 239, č. 235 (regest). 138. 1461 květen 15. Praha. (Dán v Praze v pátek [po Krista Pána na] nebevstúpenie léta od naro- zenie syna Božieho tisícieho čtyřstého šestdesátého prvého, královstvie našeho léta čtvrtého.) Král Jiří po svém zvolení a korunovaci na českého krále slibuje za- chovati České království, markrabství Moravské, knížata slezská i všechna města a krajiny, patřící k témuž království, při všech právech, řádech a obyčejích i listinách, které obdrželi od králů Zikmunda, Albrechta a La- dislava. Zvláště bude dbáti čtyř pražských artikulů a kompaktát a vy- nasnaží se o jejich potvrzení papežem. Uznává i zvolení Jana z Rokycan pražským arcibiskupem. Zachová v platnosti všechny peněžité zápisy a dluhy, které učinili císař Karel IV., král Václav IV., císař Zikmund a následující čeští králové. S pomocí českých stavů se bude snažiti získati všechny zámky a jiná zboží, která byla zcizena nebo odtržena od České koruny. 6. 83

Strana 84
Orig. perg. vlhkem a plísní velmi silně poškozen a na plátně nalepen 441/2x21—9 cm, čes. Pečet, která byla k listině přivěšena, jest ztracena. Pražské rep. č. inv. 474, č. rep. 255. — Též ve vidimátu stavovské české komise z 9. března 1750 (Vídeňské rep. č. 1381). — V inventáři z r. 1719 zapsána jest tato listina v odd. A (české dokumenty) o č. 59. Čelakovský, Codex I., str. 259, č. 160 (regest). — Kalousek, str. 568. 139. 1461 červen 17. Praha. (Geben zu Prage am mitwoch noch Viti, unsers reichs im virden jare.) Český král Jiří zve lehnickou vévodkyni Hedviku a jejího syna Fridri- cha ke schůzce do Svídnice na den sv. Lamprechta (= 17. září) k pro- jednání věcí, které se týkají lehnického vévodství. Orig. pap. 31x22 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá nezřetelná pečet krále Jiřího pod papírovým krytem. Pod textem: Ad mandatum domini regis. Na rubu: 28 (vedle škrtnutého „29“). Vídeňské rep. č. 1371/31. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). Grünhagen-Markgraf I., str. 451, pozn. (regest). 1461 červenec 5. Javor. (Gegebin czum Jawir am sontage noch Visitacionis Marie Anno etc. lxio.) Jeroným Beckensloer, břežský děkan, podává lehnické vévodkyni Hedvice zprávu o svém podílu na lehnických nepokojích, zvláště ve vztahu k výpovědi Jana Poka, javorského purkrabího. Orig. pap. roztržen 22x32 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá, velmi silně po- škozená a zcela nezřetelná pečeť Jeronýma Beckensloera z vosku černé barvy. Pod textem: Jeronimus Beckensloer, techant czu Brige. Na rubu: Der hochgeborn forstinne und frawen, frawen Hedwigen, herezogin in Slesien und frawen czu Legnicz etc., seiner gnedigen liben frawen (stejnou rukou jako dopis). — 24. Vídeňské rep. č. 1371/27. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 140. (1461) červenec 5. Javor. (Datum czum Jawir an suntage noch Petri et Pale [!J.) Jan Pok, purkrabí javorský, oznamuje lehnické vévodkyni Hedvice na žádost břežského faráře Jeronýma Beckensloera, jak dalece se tento účastnil nepokojů lehnických. 141. Orig. pap. 22x15 cm, něm. Pečeť, která byla k listině přitištěna, jest ztracena. Pod textem: Hans von Pok, borchgrefe czum Jawir, geschrieben. Na rubu: Der hochgeborne(n) furstin und frawen, frawen Hadewig, herczogin in Sle- sige und fraw czu Legenicz, seiner genedigen frawen (stejnou rukou jako dopis). — 25. Vídeňské rep. č. 1371/28. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 84

Strana 85
1461 říjen 10. Praha. (Datum et actum Prage anno Domini im cccclxio, die vero decima mensis Octobris hora vesperorum vel quasi, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Pii, divina favente clemencia pape se- cundi, anno ipsius iiii.) Hilarius Litoměřický, děkan kostela Pražského a administrátor praž- ského arcibiskupství, vidimuje na žádost Čeňka z Klinštejna, prokurátora krále Jiřího, listinu braniborských markrabat kurfiřta Fridricha, Jana, Albrechta a Fridricha mladšího ze 17. července 1449 (výše č. 32). — Svědci: m. Stanislav z Velvar a Jan z Hořic (de Herczicz), kanovníci Pražského kostela, Jan z Lestkova, Chval z Kolína a Jiří, notáři královské kance- láře. — Notářský instrument veřejného notáře Jana Václavova z Chodovlic. 142. Orig. perg. 291/2 X 40—5 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena špičatě-oválná pečet vikářství pražského arcibiskupství z vosku červené barvy, zachovaná pouze v nepatrném zlomku. Na rubu: N°. 14° (17. stol.). Knihy priv. A II., fol. 60 v.—61, B II., fol. 57—58. Rosenthal KA, lit. A, č. 61. — Vídeňské rep. č. 1319. 143. 1461 listopad 12. Praha. (Geben zu Prage am donnerstag noch sanct Merteins tag, unsers reichs im vierden jare.) Král Jiří oznamuje lehnické vévodkyni Hedvice po svém poslu Miku- lášovi Gersdorferovi z Königsheinu (Nickel Girstorfs, genant Kongshain), že poukazuje vratislavskému biskupovi Joštovi 6.000 hřiven za koupenou vesnici Bialków (Bolchaw). Přikládá opis psaní Lehnickým z téhož dne (níže č. 144). Orig. pap. 31x22 cm, něm. K listině byla přitištěna kulatá, nyní téměř úplně zničená pečet krále Jiřího z červeného vosku. Pod textem: Commissio domini regnis. Na rubu: Der hochgebornen Hedwigen, herczogin in Slezien etc., unser lieben muhe- men und furstin (stejnou rukou jako dopis). — 26 und 27. Vídeňské rep. č. 1371/29. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 144. 1461 listopad 12. Praha. (Geben zu Prage am donnerstag noch sanct Mertens tag, unsers reichs im virden jare.) Český král Jiří nařizuje (Lehnickým), aby zastavili stavbu mostu „uber das swarcze wasser“. Koр. pap. 21x16 cm, něm. Vídeňské rep. č. 1371/30. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 145. 1461 prosinec 16. Praha. (Datum Prage die sextadecima Decembris anno Domini millesimo qua- dringentesimo sexagesimo primo, regni nostri anno quarto.) 85

Strana 86
Král Jiří potvrzuje pražským střelcům (arcufices) privilegium císaře Zikmunda z 29. září 1436 (v. Katalog 5, č. 351) a přidává další milosti: 1. mohou si svobodně voliti čtyři starší; 2. v soudních věcech zůstává v platnosti starší ustanovení, pouze ve sporech, které by vznikly mezi nimi, se mohou obraceti ke královým úředníkům, totiž k dvorskému mar- šálkovi, k hofmistru královu i královninu a k mistru královy kuchyně (ad marescalcum curie nostre, magistrum curie nostre, magistrum curie regine nostre et magistrum coquine nostre), ovšem bez újmy všech práv nejvyššího maršálka (supremo regni nostri maressalco); 3. před staršími pražských střelců musejí všichni střelci-hotovitelé štítů v království Českém skládati mistrovskou zkoušku. Orig. perg. 49x28—7 cm, lat. K listině jest na žlutočervených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. Na rubu: Rta Jacobus de Cadano. — Ao. 1461 (17. stol.). — N. 5 (18. stol.). Vídeňské rep., dodatky. Zakoupil J. Chmel v 19. stol. a uložil do Státního archivu ve Vídni (Koss 1., str. 261). 1462 leden 17. Most. (Gebin zu Brux uf sontag Anthonii Confessoris nach Cristi unsers hern geburd tusend vierhundirt und darnach im zweiundsechczigsten, unsers Jurgen, konigs zu Beheimen, im vierden jaren.) Vilém a Albrecht, vévodové saští, lantkrabí durynští a markrabí mí- šeňští, uzavírají mezi českým králem Jiřím a Fridrichem, makrabětem braniborským, purkrabím míšeňským a arcikomorníkem Římské říše, příměří na tři neděle; kdyby po uplynutí této doby jedna nebo druhá strana nechtěla příměří již prodloužiti, oznámí to skrze své vyslance v Berlíně, příp. v Praze. Zajatci obou stran se vrátí. Příměří se vztahuje i na všechny stavy a veškeré obyvatelstvo Lužické marky. O sporu s Jindřichem, vévodou velkohlohovským, ve věci jeho poddaných roz- hodnou radové saských vévod Fridricha a Viléma na den svaté Doroty v Senftenbergu. Orig. perg. 57x33—6 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté znakové pečeti z vosku červené barvy: 1. krále Jiřího, 2. saského vévody Viléma, 3. Fridricha, markraběte braniborského. Na rubu: Tohoto listu neníe potřebie přepisovati, neb jest věc minulá (16. stol.). — N. 248. Vermittlungs-Brief deren Wilhelm und Albrecht Vettern und Herzogen zu Sachsen und Marggrafen zu Maissen zur Fridens-Stiftung zwischen Georgen, König in Böhmen, dann Fridrichen, Marggrafen zu Brandenburg. De Ao. 1462 (1773). DZ, lit. A, č. 248. — Vídeňské rep. č. 1383. FRA XX., str. 263, č. 267 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 332, č. 319 (regest), 146. 147. 1462 duben 23. (Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřistého šest- desátého druhého v pátek den svatého Jiřie.) Oldřich z Hozlova slibuje králi Jiřímu, že nebude nikdy a na nikom požadovati nic z toho, co mu bylo vzato v době, kdy byl společně s Oldři- chem Červenkou vězněn „pro tu při, což sě Prus dotýče“. 86

Strana 87
Orig. perg. 251/2x15—4 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny čtyři kulaté pečeti z vosku černé barvy: 1. Oldřicha z Hozlova, 2. Jana Doupovce z Doupova, místokomorníka království Českého, 3. Přibíka z Dobronic, 4. Václava ze Skuhrova. Na rubu: Ulrici de Hozlov in causa Prusiana capti obligatio (kol 1600). — No. 269. Revers des Ulrich von Hoslau an Georg, König in Böhmen, allwoa) sich derselbe wegen seiner Rancionirung aus der Preisischen Gefangenschaft bedanket und die fernere Treue angelobet.a) 1462 (1773). DZ, lit. A, č. 269. — Vídeňské rep. č. 1384. a—a) Od slov „allwo“ až po „angelobet“ škrtnuto. 148. 1462 červen 5. Guben. (Gescheen und geben zu Gubin am heiligen phingstabend nach Cristi unsers liben herrn geburt virczehnhundert und darnach im zweiund- sechsczigsten, unsers des konigsreichs im funften jaren.) Král Jiří uzavírá mírovou smlouvu s Fridrichem, markrabím brani- borským, purkrabím norimberským a arcikomorníkem Římské říše a obnovuje spojeneckou smlouvu z 25. dubna 1459 (výše č. 89). Zajatci budou vzájemně vyměněni. Radové markraběte Fridricha a Jindřicha, vévody velkohlohovského, dohodnou se o urovnání hraničního sporu mezi svými pány. Orig. perg. 58x271/2—71/2 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích při- věšeny dvě kulaté znakové pečeti z vosku červené barvy. Na rubu: Liga domini marchionis Friderici Brandenburgensis pro se, heredibus, successoribus et marchionatus [!) cum Jeorgio, rege Bohemie, et corona eiusdem regni (16. stol.). — M ccccolxii (16. stol.). — 28. — Na závěsném proužku pečeti krále Jiřího: T. B. Fol. 167 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 167 v.—168, B II., fol. 167 v.—168. Rosenthal KA, lit. A, č. 211. — Vídeňské rep. č. 1385. Lünig, CDG I., str. 1494, č. 389. — Sommersberg, str. 1028—1029, č. 151. — Worbs, str. 277, č. 840 (regest). — Riedel, Codex dipl. Brand. II. 5, č. 65. — Sedláček, Zbytky reg., str. 259, č. 58. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 333, č. 321 (regest). 149. 1462 červen 17. Praha. (Datum Prage die decimaseptima Junii anno Domini millesimo qua- dringentesimo sexagesimo secundo, regni nostri anno quinto.) Král Jiří zmocňuje Jana z Valdštejna a Čeňka Kunu z Kunštátu, aby na jeho místě přijali 9.000 zlatých uherských, které mu má vyplatiti král Matyáš v Trenčíně na den sv. Jana Křtitele. Až budou peníze vyplaceny, vrátí uherskému králi zápis na 30.000 zlatých uherských. Orig. perg. 37x15—7 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis. Rosenthal MR, č. 33. — Vídeňské rep. č. 1386. FRA XX., str. 272, č. 280. 150. 1462 červenec 14. (Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyrstého šedesátého a druhého léta v tu středu před hodem Rozeslánie svatých apoštoluov.) 87

Strana 88
Jan z Jezera seděním ve Veltrubech prodává Šimonovi ze Strážnice za 27 kop grošů stříbrných pražských dvě louky, jednu vedle cesty hra- dištské s břehem a druhou pod břehem pod Bačkovou dědinou směrem k Oseku (Vosiek) podle louky farářské a Sakovy. — Rukojmí: Petr Kule (Cule) z Věřic seděním v Pyšelích. Orig. perg. 25x141/2—21/2 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích při- věšeny dvě kulaté pečeti z vosku černé barvy. Na rubu: A. 1462 (18. stol.). Vídeňské rep., dodatek. Listina tato jest zapsána v Tumlířově registeriu archivu města Kolína nad Labem z r. 1777 o č. 21. Jak se octla ve Státním archivu ve Vídni, není známo, lze pouze tolik říci, že tam přišla až po sepsání archivního repertoria A XII 389, t. j. po třicátých letech 19. stol. (Koss 1, str. 261). 151. 1462 červenec 27. Kutná Hora. (Geben zum Kottenberge am dinstag nach Jacobi. unsers reichs im funften jare.) Český král Jiří píše lehnické vévodkyni Hedvice, proč mu dosud ne- dala zprávu ve věci Fridricha Zeissewitze (Czissewitzn). O tom bude mluviti Jan z Varnsdorfu, hejtman v Kladsku, až bude projednávati spor s Kryštofem z Dornheimu. Orig. pap. 31x21 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá, značně poškozená pečet krále Jiřího z vosku červené barvy. Pod textem: Commissio domini regis. — Při dolním okraji: H. Warns(dorf). Na rubu: Der hochgeborn Hedwigen, herczogin in Slesien etc., unser muhmen und furstin (stejnou rukou jako dopis). — 30. Vídeňské rep. č. 1371/33. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 152. (1462) červenec 30. Trutnov. (Geben zu Trautenaw am freitag nach sand Jacobs tag.) Kladský hejtman Jan z Varnsdorfu zve lehnickou vévodkyni Hedviku do Javora na den sv. Vavřince (= 10. srpna) k projednávání sporných věcí s Kryštofem z Dornheimu a Fridrichem Zeissewitzem (Czeschwiczen) i s jejim hejtmanem Jiřím Gelhornem. Orig. pap. nastřižený 21x19 cm, něm. Přitištěná pečeť z černého vosku jest téměř zcela zničena. Pod textem: Hans von Warnstorf, hauptman der graweschaft zu Glatz etc. Na rubu: Der hochgebornen furstinne und frawen, frawen Hedwigen, herczogin in der Slezien zu Lignicz und Goltberg etc., mir gunstigen frawen (stejnou rukou jako dopis). — 31. Vídeňské rep. č. 1371/34. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 153. 1462 srpen 22. Norimbèrk. (Beschehen und geben zu Normberg an sontag vor sand Bartholomeus- tag des jars, als man zelet nach Cristi unsers lieben herrn gepurde vierczehenhundert und im zwaiundsechzigistem jare.) 88

Strana 89
Petr, biskup augsburský, Jeroným, arcibiskup krétský, bratří Jan a Zikmund, falckrabí rýnští a vévodové horno- i dolnobavorští, prostředkují příměří mezi králem Jiřím a Albrechtem, makrabětem braniborským a purkrabím norimberským, a to od svátku svatého Bartoloměje nejblíže příštího nebo 2 dny poté až do svátku svatého Michala r. 1463. Klid musí býti zachován i od poddaných obou stran a zajatci budou vyměněni. O konečném smíru se bude jednati na svatého Havla v Řezně. Orig. perg. 47x20—51/2 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivě- šeno šest kulatých pečetí z červeného vosku, vesměs dobře zachovaných s výjimkou druhé, poškozené asi z jedné třetiny: 1. Petra, kardinála a biskupa augsburského, 2. Jeronýma, arcibiskupa krétského, 3. Jana a 4. Zikmunda bratří, falekrabat rýnských, 5. krále Jiřího, 6. markraběte Albrechta. Na rubu: V tomto listu jsú věci minulé (16. stol.). — No 267. Friedens-Schluss zwi- schen Georgen, König in Böheim etc. und Marggrafen zu Lusitz, dann Albrechten, Marg- grafen zu Brandenburg etc., wegen denen zwischen ihren Untertanen entstandenen Zwie- spaldungen. De Ao. 1462 (1773). DZ, lit. A, č. 267. — Vídeňské rep. č. 1387. FRA XX., č. 284, str. 279 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 333, č. 321a (regest). 154. 1462 srpen 22. Norimberk. (Beschehen und geben zu Noremberg an suntag vor sand Bartholomeus tag des jars, als man zelet nach Cristi unsers lieben herren gepurd vierczehenhundert und im zwaiundsechczigisten jaren.) Tíž prostředníci smiřují krále Jiřího s říšskými městy. Mír, který musejí zachovati i poddaní obou stran, vstoupí v platnost nejbližší sobotu po svatém Bartoloměji a bude trvati až do svátku svatého Michala r. 1463. Orig. perg. 53x161/2— 6cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivě- šeno šest stejných pečetí jako u listiny č. 154, vesměs velmi pěkně zachovaných. Na rubu: No. 268. Friedens-Antrag zwischen Georgen, König in Böhmen, und ver- schiedenen Reichs-Städten unter Vermitlung der päbstl. und des Reichs Abgesandten. 1462. (1773). DZ, lit. A, č. 268. — Vídeňské rep. č. 1388. FRA XX., str. 279, č. 284. 155. 1462 říjen 12. Praha. (Jenž jest dán a psán v Prazě léta Božieho tisícého čtyřstého šedesá- tého druhého ten úterý před svatým Havlem.) Jaroslav Plichta ze Žerotína daruje z klobuckého zboží, které obdržel se svým bratrem Janem od císaře Zikmunda, děkanovi a kapitule kostela Pražského dva poddané v Čeradicích, totiž Jíru a Holusa, a dva v Dřínově, a to Mníška a Chalupu. Orig. perg. 231/2X16—51/2 cm, čes. K listině byly přivěšeny na pergamenových proužcích čtyři pečeti, z nichž se zachovaly první dvě z červeného vosku a kulaté: 1. Jaro- slava Plichty ze Žerotína, 2. Jana mladšího z Ryzmberka a z Rabí, 3. Dětřicha z Janovic a z Chlumce, 4. Vratislava z Mitrovic, purkrabího hradu Pražského. 89

Strana 90
Na rubu: Condescensus quatuor hominum in villis Czeradicze et Drzienow, qui spec- tant ad bona in Klobuky (15. stol.). — Venerabili capitulo Pragensi. 1462 (18. stol.). — 12. Oct. (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 60. — Vídeňské rep. č. 1389. 156. 1462 prosinec 11. Korneuburg. (Datum in Newnburga Forensi undecima die mensis Decembris anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo secundo, regnorum nostrorum Romani vigesimo tertio, imperii undecimo, Hungarie etc. vero quarto.) Císař Fridrich III. uděluje králi Jiřímu tyto milosti za pomoc, kterou mu poskytl spolu s českými pány a se svým vojskem při vzpouře vídeň- ských měštanů a rakouských pánů: 1. ke korunovační jízdě římských králů do Říma vypravuje český král pouze 150 oděnců (místo dřívějších 300) nebo se vykupuje z této povin- nosti 150 hřivnami stříbra; 2. návštěva císařského dvora a říšských sněmů se omezuje pouze na Norimberk a Bamberg; 3. investituru uděluje císař nebo král českému králi buď na hranicích království nebo nejvýše ve vzdálenosti 15 mil od českých hranic; 4. hejtmané, jmenovaní císařem nebo králem římským v Německé říši, nemohou nic nařizovati poddaným krále českého. Orig. perg. 681/2x15—12 cm, lat. K listině jest na hedvábných nitích fialové barvy přivěšena majestátní dvoustranná pečeť z vosku přirozené barvy. Na plice: Ad mandatum domini imperatoris proprium. Na rubu: Ciesaře Fridricha zápis, kdež král Jiří pomohl jemu z Viedně z obleženie nepřátelského, a za to království Českému tu milost učinil, že k korunování římského krále nemají Čechové dávati nežli 150 oděncuov anebo miesto toho puoldruhého sta hřiven střiebra. A také že králové čeští ke dvoru ciesařskému jinak nemají jezditi nežli pod glaj- tem, a to toliko do Normberka a do Bamberka. A když by léno přijímati měli, že je nebo na mezech královstvie Českého přijímati mají anebo x nebo xv mil od mezí vzdáli a korúhve že mají králi v celosti zachovány býti. A hajtmané clesařští nemají nic sě vkládati v pod- dané krále českého (následuje škrtnuté „kteříž by tu byli“) (16. stol.). — Correctum. Correctum (16. stol.). — Přepsán (16. stol.). — C XV. — Datum léta M°ccccolxii° (16. stol.). — 16.-I.-Fol. 8 signatae (18. stol.). — 1462 11. Dec. (1838). Knihy priv. A III., fol. 8, B III., fol. 8. Pražské rep. č. inv. 475, č. rep, 256. Balbín, Miscellanea VIII., vol. 1, str. 93 (regest) — Lichnowski VII., str. CCCXXXVIII, č. 723 (regest). 157. 1462 prosinec 11. Korneuburg. (Datum in Neoburga Forensi undecima die mensis Decembris anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo secundo, regnorum nostrorum Romani vigesimo tertio, imperii undecimo, Hungarie etc. vero quarto.) Císař Fridrich III. potvrzuje městu Praze všechna privilegia jako od- měnu za pomoc, kterou mu Pražané poskytli společně s králem Jiřím proti odbojným vídeňským měštanům. Pražané, kteří přicházejí do Vídně, jsou 90

Strana 91
osvobozeni od placení cla i od všech jiných obvyklých poplatků, které se v tomto městě vybírají z majetku i ze zboží. Řeč lat. Pap. opis — dvojlist z poloviny 18. stol., který není nijak ověřen. — Orig. perg. uložen v archivu hlav. města v Praze, zn. I. č. 20. Na rubu: Kaiser Friedr. bestätigt der Stadt Prag wegen ihrer Verdienste um seine Befreiung die früheren Privilegien und befreit die Prager Güter und Waren von aller Steuer-Abgabe zu Wien (poč. 19. stol.). Vídeňské rep. č. 1389 1/3. Lichnowski VII., str. CCCXXXVIII, č. 722 (regest). — J. Čelakovský, Codex I., str. 260—262, č. 162. 158. 1462 prosinec 21. Vídeňské Nové Město. (Datum in Nova Civitate die vicesima prima mensis Decembris anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo secundo, regnorum nostrorum Romani vicesimo tertio, imperii undecimo, Hungarie etc. vero quarto.) Císař Fridrich III. dává králi Jiřímu listinu stejného znění jako ze dne 11. prosince téhož roku (výše č. 156), ale pod zlatou bullou. Orig. perg. 60x32—9 cm, lat. K listině jest na fialových hedvábných nitích přivěšena zlatá pečet. Pod textem: Nos Fridericus prelibatus prescripta recognoscimus, profitemur et apro- bamus. Na plice: Ad mandatum domini imperatoris in consilio. Na rubu: Rta. — Litere Friderici imperatoris date regi Georgio (15. stol.). — Tu, kdež umenšuje povinnosti králóm českým služeb k říši polovicí a že král český se svými korůh- vemi bez ztrhánie a porušenie má do hospody jeti (16. stol.). — Datum Meccelxii (16. stol.). — Přepsaný list (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — C XVI (16. stol.). — 16.-I.-Fol. 17 inscriptum (18. stol.). Knihy priv. A III., fol. 7 v.—8, B III., fol. 7—8. Rosenthal KA, lit. A, č. 9. — Vídeňské rep. č. 1390. Inserováno též v listině císaře Karla V. ze 26. listopadu 1526 a ta zase v listině ze 14. května 1541 (Vídeňské rep. ad 1390). Deductio ..., str. 55—57. — Balbín, Miscellanea I. 8., str. 92, č. 74. — Lünig, TRA VI., str. 84—85, č. LXVII. — Goldast, Appendix Doc. com. str. 179—182, č. XCI. — Sommers- berg I., str. 190. — Lichnowski VII., str. CCCXXXIX, č. 727 (regest). — Chmel, Reg. č. 3958, str. 398. — FRA XX., str. 286, č. 291 (regest). — Kalousek, str. 569 (regest). 159. 1463 březen 28. Praha. (Datum Prage anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo tercio die lune post dominicam quadragesimalem Judica.) Jan z Rabštejna, probošt vyšehradský, vidimuje listinu císaře Karla IV. a císařovny Anny ze 4. dubna 1356 pro Svídnicko a Javorsko (Pražské rep. č. inv. 480; Vídeňské rep. č. 463; Mendl, Regesta VI, č. 304). Orig. perg. 56x35—7 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá poškozená pečet Jana z Rabštejna z vosku červené barvy. Na rubu: M ccelvi (16. stol.). — Vidimus listu císaře Karla na města svídnická a ja- vorská (16. stol.). — Vypsán (16. stol.). — T. B. Fol. 28 (18. stol.). — No. 18 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 28—29, B II., fol. 26 v.—27 v. 91

Strana 92
Rosenthal KA, lit. A, č. 21. — Vídeňské rep. č. 463. V. též č. 170. 160. (1463) duben 29. Praha. (Geben zu Prag am freitag nach sand Marcus tag, unsers reichs im fünften jare.) Český král Jiří dovoluje lehnické vévodkyni Hedvice a jejímu synovi Fridrichovi, aby udělili Kryštofovi Swentzovi a jeho bratrovi Petrovi v léno jejich statky, které leží v Lehnickém vévodství. Orig. pap. 32x22 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá, silně poškozená pečet krále Jiřího z červeného vosku. Pod textem: Relatio Jodoci secretarii etc. Na rubu: Den hochgeborn Heidwigin und Fridrichen, hertzogin und hertzogen in Sle- zien und zu Lignitz etc., unser mumen, fürstin, oheimen und fürsten (stejnou rukou jako dopis). — 29. Vídeňské rep. č. 1371/32. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 161. 1463 květen 18. Vídeňské Nové Město. (Geben zu der Newnstat an mittichen vor dem heiligen auffarttag Anno Domini etc. lxiiio, unsers kaisertumbs im zweliften, unserr reich des Romischen im vierundzwaintzigisten und des Hungrischen im funf- ten jaren.) Císař Fridrich III. oznamuje králi Jiřímu, že prodal svému radovi a komorníkovi Hansovi z Rorbachu zámek a panství Neuburg na Innu se zámky Wernsteinem, Frauenhausem a Neuenfelsem a prosí ho o záruku pro tento prodej. Orig. perg. 331/2x18—81/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena malá prasklá kulatá znaková pečet z červeného vosku s osmihrannou sekretní pečetí z vosku přirozené barvy na rubu. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: N. 37 (18. st.). — 1463 18. Mai (1838). Lenní reg. č. 37. — Pražské rep. č. inv. 477, č. rep. 527. Lichnowski VII., str. CCCXLIV., č. 778 (regest). — Chmel, Reg. str. 403—404, č. 3995. 162. 1463 červen 6. Praha. (Geben zu Prag am montag vor unsers hern leichnams tag, unsers reichs im sechsten jare.) Král Jiří vybízí lehnickou vévodkyni Hedviku k věrnosti českému králi a České koruně. Orig. pap. potrhán 32x22 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá poškozená pečet krále Jiřího z vosku červené barvy. Pod textem: Ad mandatum domini regis in consilio. Na rubu: Der hochgebornen Heidwigin, hertzogin in Slezien und zu Lignitz etc., unser mumen und fürstin (stejnou rukou jako dopis). — 32. Vídeňské rep. č. 1371/36. Srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). 92

Strana 93
163. 1463 červen 11. Hrad Pražský. (Datum et actum in castro Pragensi anno Domini millesimo quadringen- tesimo sexagesimo tercio, indiccione undecima, die undecima mensis Junii, hora vesperorum vel quasi, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini, domini Pii, divina providencia pape secundi, anno quinto.) Hilarius Litoměřický, děkan Pražského kostela a administrátor praž- ského arcibiskupství, vidimuje na žádost Jošta z Einsiedlu, sekretáře krále Jiřího, smlouvu, kterou uzavřeli dne 20. září 1459 český král s lehnickou vévodkyní Hedvikou a jejím synem Fridrichem o Lehnici (výše č. 108). — Při vyhotovování vidimátu byli přítomni Jan z Chodovlic, vikář a altarista Pražského kostela a Jan Oduc z Hostivic. — Notářský instrument, vydaný Jindřichem Václava Chebského? (Egrerii) z Litoměřic, klerikem pražské diecése a veřejným notářem. Orig. perg. 751/2X31—8 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena špičatě oválná pečet vikariátu pražského arcibiskupství z vosku červené barvy s otiskem znaku pražského arcibiskupství na rubu. Na rubu: Smlůva nepotřebuje vypsánie (16. stol.). — Prvního léta krále Jiřieho (16. stol.). — No. 260. Vergleich zwischen Geörgen, König in Böhmen, und Hedwigis, Herzogin in Schlesien, dann ihren Sohn Fridrich, dass jenen, die wieder König Lasla gesündiget haben, Gnade gegeben werden und die Stadt Lignitz dem König zu Böheim huldigen sole. 1459 (1773). DZ, lit. A, č. 260. — Vídeňské rep. č. 1371 c. 164. 1463 srpen 14. Olomouc. (Jenž jest dán a psán v Olomúci léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého šedesátého třetieho v tu neděli před hodem Matky Božie Na- nebevzetie.) Olomoucký biskup Tas (Protasius) směňuje s povolením krále Jiřího a děkana i kapituly Olomouckého kostela s Viktorinem, Jindřichem a Hynkem, knížaty minsterberskými a hrabaty kladskými, i s Bočkem z Kun- štátu a z Poděbrad ves Chotouň, ležící mezi Kolínem a Českým Brodem, za ves Dražovice blíže Vyškova. Orig. perg. 34x27—81/2 cm, čes. K listině jsou přivěšeny dvě kulaté pečeti: 1. biskupa Tasa z červeného vosku na hedvábných nitích bílé, modré a fialové barvy, 2. sekret olo- moucké kapituly ze zeleného vosku na modrých a růžových hedvábných nitích. Na rubu: N. 195 (18. stol.). — 1463 14. Aug. (1838). Lenní reg. č. 195. — Pražské rep. č. inv. 478, č. rep. 258. 165. 1463 říjen 25. Praha. (Dán v Praze den pětmezcietmý měsíece října léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého šestdesátého třetieho, královstvie našeho léta šestého.) Král Jiří potvrzuje smlouvu, podle níž olomoucký biskup Tas směnil s Viktorinem, Jindřichem a Hynkem, knížaty minsterberskými a hrabaty kladskými, i s Bočkem z Kunštátu a z Poděbrad, syny krále Jiřího, ves Chotouň, ležící mezi Kolínem a Českým Brodem, za ves Dražovice u Vyš- kova v markrabství Moravském. 93

Strana 94
Orig. perg. 41x191/2—8 cm, čes. K listině jest na hedvábných nitích žlutočervených přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius de Rabenstein cancellarius. Na rubu: Rta Jacobus de Cadano. — N. 182 (18. stol.). — 1463 25. Oct. (1838). Lenní reg. č. 182. — Pražské rep. č. inv. 479, č. rep. 259. 1463 prosinec 27. Kladsko. (Datum in Glacz die vigesima septima Decembris anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo tercio, regni nostri anno sexto.) Český král Jiří potvrzuje Kryštofovi Schoffrichterovi, synovi Doroty, dcery Jana Schoffrichtera, listinu českého krále Jana ze 4. července 1319, danou Jakubovi Ruckerovi na rychtářství v Klodzké Bystrzyci (Hawels- werde) (Katalog 2, č. 93). Orig. perg. 46x29—8 cm, lat. K listině jest na bílo-červených hedvábných nitích přivěšena kulatá pečet krále Jiřího z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis domino Procopio de Rabenstein cancellario referente. Na rubu: Rta Jacobus de Cadano. — M. 8. — 27. Decemb. 1463 (17. stol.). Rosenthal KR, č. 8. — Vídeňské rep. č. 1392. 166. 167. 1464 květen 3. Praha. (Datum Prage die tercia Maii anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo quarto, regni nostri anno sexto.) Král Jiří dává Jindřichovi z Lipé, nejvyššímu maršálkovi království Českého, všechno právo, jež má markrabě moravský ve vsi Ostrovánky po smrti Kateřiny z Ostrovánek a ve vsi i na dvoře Crhově po smrti Petra, řečeného Pohraba. Hejtmanu a komorníku olomoucké cúdy se nařizuje, aby vložili Jindřichovi z Lipé tyto statky do desk zemských olomoucké cúdy. Orig. perg. 251/2X15—61/2 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá sekretní pečet z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis. Na rubu: 1464 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 61. — Vídeňské rep. č. 1393. 168. 1464 květen 3. Praha. (Datum Prage die tercia Maii anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo quarto, regni nostri anno sexto.) Král Jiří daruje Jindřichovi z Lipé, hejtmanovi markrabství Morav- ského a nejvyššímu maršálkovi království Českého, všechno právo, které jemu králi jakožto markraběti moravskému přísluší odúmrtním právem na věno Kateřiny z Ostrovánek v Ostrovánkách, na 40.000 hřiven morav- ských ve Strabenicích po smrti Johanky ze Strabenic, na dvoře ve vsi Crhově po smrti Petra řečeného Pohraba a na statcích v Okarci po smrti Petra, faráře z Račic. Orig. perg. 28x14—5 cm, lat. Z pečeti, přivěšené na pergamenovém proužku, zbyly dva nepatrné úlomky pečetní misky. Na plice: Ad mandatum domini regis. 94

Strana 95
Na rubu: List krále Jiřího, v kterýmž dal panu Jindřichovi z Lippého, hajtmanu mar- krabstvie Moravského, právo své, kteréž bylo spadlo naň odúmrtí. (17. stol.). — 1464 (18. stol.). — 3. Maii (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 37. — Vídeňské rep. č. 1394. 169. 1464 květen 16. Praha. (Datum Prage die sedecima Maii anno Domini MOCCCCmolxiliio, regni nostri anno septimo.) Král Jiří zmocňuje Albrechta z Postupic, fojta Lužického markrabství a Antonína Marini z Grenoblu (de Gracianopoli) k jednání o obnovení spo- jeneckých a přátelských smluv s francouzským králem. Řeč. lat. Inser v listině poslů francouzského krále z 18. července 1464 (níže č. 172). Knihy priv. A III., fol. 240 v., B III., fol. 229. 170. 1464 červen 12. Hrad Pražský. (Ex castro Pragensi XII Junii anno Domini M° quadringentesimo sexa- gesimo quarto.) Hilarius, administrátor pražského arcibiskupství a děkan kostela Pražského, vidimuje na žádost krále Jiřího listinu císaře Karla IV. a jeho manželky Anny ze dne 4. dubna 1356, v níž se slibuje obyvatelům Svíd- nicka a Javorska, že nebudou nikdy ani prodáni ani zastaveni cizí osobě (Vídeňské rep. č. 463; Mendl, Regesta VI., č. 304). Orig. perg. 53x36—9 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena špičatě oválná pečet vikariátu pražského arcibiskupství z červeného vosku, poněkud po- škozená; na rubu otisk znaku pražského arcibiskupství. Na rubu: M ccc lvi (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — Přepsán (16. stol.). — Dises Fidimus-Abschrifts-Brief leit zour Sweidnicz auf dem rathawse (16. stol.). — 54. — No. 7. — 1356 4. Apr. 1464 12. Jun. (1838). Knihy priv. A II., fol. 32 v.—33 v., B II., fol. 31—31 v. Pražské rep. č. inv. 480, č. rep. 260. — V inventáři z r. 1719 jest tato listina zapsána v odd. A (německé dokumenty) o č. 21. V. též č. 159. 171. 1464 červenec 14. Dieppe. (Datum in villa de Dieppe die xiiiia mensis Julii anno Domini MCCCCmo lxiiiio.) Francouzský král Ludvík XI. dává Hugonovi z Bournasel, senešalovi v Languedoc a Albigeois (senescalco nostro Tholosano et Albigensi) a m. Robertovi Biote z La Roque (de la Roque) plnou moc k jednání s posly krále Jiřího Albrechtem z Postupic a Antonínem Marinim z Grenoblu k obnovení přátelských a spojeneckých smluv, uzavřených mezi českými a francouzskými králi. — Pečeti připojili biskupové z Bayeux (Baiocensis) patriarcha (jerusalémský) a St. Brieux (Broicensis), Admiraldus, páni z Dulan a z Basoges, m. Štěpán, rytíř Vilém z Varie a jiní. Řeč. lat. Inser. v listině poslů francouzského krále z 18. července 1464 (níže č. 172). Knihy priv. A III., fol. 240—240 v., B III., fol. 228 v. 95

Strana 96
172. 1464 červenec 18. Dieppe. (Datum in villa de Dieppe die xviiia mensis Julii in Normandia anno Domini millesimo quadringentesimo sexagesimo quarto.) Hugo z Bournasel, senešal v Languedoc a v Albigeois a Robert. Biote, pán v La Roque, na místě francouzského krále Ludvíka XI. se strany jedné a Albrecht z Postupic, fojt v Lužici, a Antonín Marini z Grenoblu (de Gracianopoli) na místě českého krále Jiřího se strany druhé obnovují všechny přátelské a spojenecké smlouvy, které byly uzavřeny mezi čes- kými a francouzskými králi. — Vložen jest list krále Ludvíka XI. ze 14. července 1464 (výše č. 171) a list krále Jiřího ze 16. května 1464 (výše č. 169). Orig. perg. 62x38—11 cm, lat. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě pečeti z červeného vosku, z nichž první kulatá Hugona z Bournasel jest nepoškozená, z druhé se zachoval jen zcela nepatrný zlomek. Na plice: Hugues de Bornasel. — Biote subscripsit (vlastnoruční podpisy). Na rubu: Liga Ludovici, regis Francorum, cum Georgio, rege Bohoemiae, pro ipsis et successoribus eorum. 1464 (16. stol.). — Rescripta et correcta (16. stol.). — Fol. 240 inscriptum (18. stol.). — 94. Knihy priv. A III., fol. 240—241, B III., fol. 228 v.—229 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 356. — Vídeňské rep. č. 1395. Deductio..., str. 64—68. — Balbín, Miscellanea I. 8, str. 93, č. 75. — Goldast, App. Doc., str. 191—194, č. XCV. — Dumont III., str. 315—316, č. CCXXXV. — TRA VI., str. 85—87, č. LXVIII. — Worbs, str. 279, č. 847 (regest). — Studie a texty. Roč. IV., č. 3—4, str. 24—27. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 334, č. 325 (regest). — Idea státu českoslo- venského I., str. 270—272, č. XIII. (s českým překladem a snímkem). 173. 1465 duben 26. (Der do geben ist noch Cristi gepurt tausent vierhundert, dornach im funfundsechzigisten jare am freitag nach sand Marcus tag des heiligen ewangelisten.) Bratři Jiří a Kryštof řečení Affové ze Zedlitz (Czedlitz) a Hanuš. Rechlitz ze Zedlitz skládají králi Jiřímu slib věrnosti a pomoci za hrad Wleň (Leen), který jim král dovolil vykoupiti za 1908 uherských zlatých od Václava z Varnsdorfu. Hrad zůstává otevřen králi českému, jeho ná- stupcům i královským hejtmanům. Orig. perg. 27x191/2—6 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny tři kulaté pečeti z černého vosku, vesměs dobře zachovalé. Na rubu: Consensus reedemptionis castri Leen (16. stol.). — Registrata et correcta. W. (16. stol.). — Meccelxv (16. stol.). — N. 95 (18. stol.; škrtnuto červeným inkoustem.). — Ad Scrin. 29. Nro. 268/13 (19. stol.; červeným inkoustem). — 1465 26. Apr. (1838). Knihy priv. A II., fol. 219, B II., fol. 222. Lenní reg. č. 95. — Pražské rep. č. inv. 481, č. rep. 261. Lünig, CDG I., str. 1514, č. 400. — Sedláček, Zbytky register, str. 263, č. 107. 174. 1465 červen 15. (Jenž jest dán v sobotu den svatého Víta léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtrstého šestdesátého pátého.) Albrecht Adlaff, před tím vězněný v Kadani, činí králi Jiřímu „pravý orfrid“ a slibuje, že nikdy a s nikým nepodnikne nic proti králi a jeho 96

Strana 97
synům, proti království Českému ani proti žádnému obyvateli království Ceského. Orig. perg. 21x12—4 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti, z nichž první jest z vosku černého, ostatní tři z červeného: 1. Albrechta Adlaffa, 2. Jaroslava Plichty ze Žerotína, 3. Beneše z Kolovrat a z Ročova seděním v Maš- tově, 4. Jana z Kolovrat a z Bezdružic. Na rubu: N°. 18 (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 57. — Vídeňské rep. č. 1396. 175. 1465 červenec 14. Praha. (Geben zu Prag am sontag nach sant Margreten tag nach Christs gepurt vierzehenhundert und darnach im funfundsechczigisten, unsers reichs in achten jaren.) Král Jiří uzavírá s Ottou II., falckrabětem rýnským a vévodou ba- vorským, za prostřednictví královny Johanny a rýnského falekraběte Ludvíka smlouvu, kterou se urovnávají všechny nesnáze a spory mezi nimi. Vévoda si ponechává zámky a města, jež jsou léna českého krále a České koruny, totiž Tännesberg (Tennesperg), Hohenfels, Hartenstein (Hertenstein), Stierberg, Betzenstein (Bezenstein), Dörndorf (Turndorf), Hollenberg (Holnperg), Strahlenfels, Auerbach, Eschenbach, Rothenberg, Bärnau (Bernaw), Hainberg, Holnstein a Freystadt; Auerbach, Eschen- bach, Rothenberg, Bärnau budou českému králi v případě války ote- vřeny. Vyskytnou-li se ještě neshody mezi králem a falckrabětem, urov- nají je plnomocníci, zvolení od obou stran, kteří se sejdou v Chebu. — Svědci se strany české: olomoucký biskup Tas, bratři Viktorin a Jindřich, vévodové minsterberští, hrabata kladští a páni z Kunštátu, synové krále Jiřího, Jan z Rožmberka, Lev z Rožmitálu, nejvyšší sudí, Jindřich ze Stráže, nejvyšší hofmistr, Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, Jindřich z Michalovic, nejvyšší komorník při deskách zemských, Jan z Hazmburka, nejvyšší sudí dvorského soudu, Bohuslav ze Žeberka, Bo- huslav ze Švamberka, Jan z Kolovrat a z Bezdružic, Jindřich z Kolovrat a na Buštěvsi, Beneš z Kolovrat, fojt šestiměstský, Karel z Vlašimě, pod- komoří markrabství Moravského, Zdeněk Kostka z Postupic, minemistr kutnohorský, Jiří z Lichtemburka a na Vranově, Albrecht Kostka z Postu- pic, fojt lužický, Jindřich Zajímač z Kunštátu, Burián z Gutštejna, Slavata z Chlumu, hofmistr královského dvora, Čeněk z Klinštejna, prokurátor, Ješek z Boskovic, Pavel z Jenštejna a ze Skály (Hrubé), Mikuláš z Gut- štejna a na Trpistech, Petr Kdulinec z Ostroměře, Václav z Valečova, podkomoří království Českého, Jošt z Einsiedlu, královský sekretář, Ber- nard Bírka z Násilé, hejtman Opavského vévodství. — Ad mandatum domini regis. Rta. Jacobus de Cadano. Řeč něm. Obsaženo v listině Fridricha, falckraběte rýnského, nejvyššího jídlonoše Římské říše a vévody bavorského, ze dne 31. července 1559 (Vídeňské rep. č. 1397—1398). TRA IX., str. 964—966, č. IV. — Hasselholdt-Stockheim, str. 749—751, č. CLXXII. — FRA XX., str. 362, č. 335 (regest). — A. Sedláček, Zbytky reg., str. 265, č. 1795. — Čelakovský, O registrech, str. 105, č. 423. 7 — Archiv koruny České 97

Strana 98
176. 1465 červenec 14. Praha. (Geben zu Prag am sontag nach sant Margreten tag nach Christi geburt vierczehenhundert und darnach im funfundsechezigisten, unsers reichs im achten jaren.) Král Jiří uděluje Ottovi II., falekraběti rýnskému a vévodovi bavor- skému, zámky a města Tännesberg (Tennesperg), Hohenfels, Hartenstein (Hertenstein), Stierberg, Betzenstein (Bezenstein), Dörndorf (Turndorf), Hollenberg (Holnberg), Strahlenfels, Auerbach, Eschenbach, Rothenberg, Bärnau, Hainberg, Holnstein a Freystadt v léno. — Ad mandatum domini regis. Rta Jacobus de Cadano. Řeč. něm. Obsaženo v listině Fridricha, falckraběte rýnského, nejvyššího jídlonoše Římské říše a vévody bavorského, z 31. července 1559 (Vídeňské rep. č. 1397—1398). FRA XX., str. 362, č. 355 (regest). — Hasselholdt-Stockheim, str. 752—753, č. CLXXII a. — A. Sedláček, Zbytky register, str. 265, č. 1795. 1465 září 9. Vídeňské Nové Město. (Der geben ist zu der Newenstatt am montag nach unser frawn tag Nativitatis, als man zelt nach Cristi gepurd tawsent verhundert und darnach in dem funfundsechtzigisten jare.) Konrád z Pappenheimu, dědičný maršálek Římské říše, slibuje, že jest ochoten vydati ihned (von stund an) císaři Fridrichovi III. panství Laber se vším příslušenstvím, dále veškerá léna Preiteneggerů i s hrdelním prá- vem (den pann uber das halsgericht) v Preiteneggu, léna Ehrenfelserů v ho- rách u Langenfeldu (in Lengenfelder schrann) a vůbec všechna léna, která drželi páni z Laberu. Čtyři zástupci obou stran spočítají výtěžek, který měl Konrád z Pappenheimu z těchto statků od doby, kdy je obdržel od císaře. 177. Orig. perg. 30x29—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z přirozeného vosku. Na rubu: Revers von Cunraden von Bappenhaim, des Reichs erbmarschalcks, umb die lehen der herschaft Laber und anders von den von Laber verlassen, so vom Reich lehen und blut (?) von Bappenhaim verlihen sein. Anno Domini etc. 1465 (16. stol.). — Ro. Reich (16. stol.). Vídeňské rep. č. 1398 1/2. Listina pochází z archivu vévod rakouských, jak dokazují rubní poznámky (srv. Otto H. Stowasser, Das Archiv der Herzoge von Österreich. Mitteilungen des Archivrates. III. Band. 1. Heft. Wien 1919, str. 15 a d.). Do tak zv. českého archivního repertoria byla tato písemnost zařazena patrně jenom proto, že jde o rod, sice německý, jehož nejznámější člen však, totiž Gottfried Heinrich z Pappenheimu, byl známý císařský vojevůdce za třice- tileté války, rozhodl vítězství císařských zbraní na Bílé hoře, bojoval na straně Albrechta Z Valdštejna a padl v bitvě u Lützenu; pohřben jest v kostele na Strahově (Ottův slovník naučný XIX., str. 188—189). Pro zařazení mezi české listiny rozhodla tudíž osoba vy- davatelova, podobně jako tomu bylo na př. u listiny Přemysla II. Otakara ze 17. pro- since 1253 pro zemského písaře štýrského Vítka a jeho bratra Rüdigera (Koss 1., str. 256). Lichnowski VII., str. CCCLXIV, č. 1005 (regest). 178. 1465 říjen 21. (Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřistého šedesátého pátého den svaté Uršule.) Albrecht z Kolovrat a z Krakovce a Albrecht z Kolovrat na Opočně, dobrovolně zvolení rozhodčí od Jaroslava Plichty ze Žerotína, Ludmily, 98

Strana 99
abatyše kláštera klarisek v Panenském Týnci a Jakuba z Prahy, kustoda litoměřického a vikáře „nad pannami v České zemi a v Moravské řádu bratří menších“, rozhodují ve sporu mezi Týneckým klášterem a panem Plichtou takto: pan Plichta se musí chovati k jeptiškám tak, jak se chovali jeho předkové a jak se sluší na fundátory, a jeptišky zase musejí v něm ctíti svého pána a fundátora; předloží-li abatyše listy o právu kláštera na Toužetín, který prý mají panny zapsány v deskách zemských, rozhodne se podle práva; Plichta postupuje klášteru všechna práva a platy v Týnci i v Týnečku „kromě vin úhlavních, kteréžto viny na svěckú ruku příslu- šejí“, dále tři kopy 16 grošů platu na Jankovi, synu Markovu v Úhercích a jednu kopu platu na Žiškovi; vrátí-li Rožmberkové plat 50 kop, odevzdá jej pan Plichta klášteru. Orig. perg. 38x26—2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno pět pečetí z červeného vosku, z nichž první tři jsou kulaté, zbylé dvě špičatě oválné: 1. Albrechta z Kolovrat a na Krakovci, 2. Albrechta z Kolovrat a na Opočně, 3. Jaroslava Plichty ze Žerotína, 4. Ludmily, abatyše kláštera v Panenském Týnci, 5. Jakuba z Prahy, kustoda litoměřického. Na rubu: 1465 21. Oct. (1838). Pražské (priv.) rep. č. inv. 78, č. rep. 68. Listina byla uložena u desk zemských ve skříni, kde se nalézaly knihy privilegií z r. 1547; do inventáře z r. 1719 zapsána o zn. „Lit. E. No. 10“. 179. 1465 listopad 28. Zelená Hora. (Jenž jest dán a psán na Zelené Hoře léta od narozenie syna Buožieho tisícého čtiřstého šedesátého pátého ten čtvrtek před svatým Ondřejem, apoštolem Buožiem.) Vratislavský biskup Jošt, Jan z Rožmberka a jiní čeští páni obviňují krále Jiřího z těchto věcí: nutí je k vojenské pomoci, ačkoliv dříve tomu tak nebylo (na př. král Václav IV. táhl proti Hasištejnu a Štědré bez po- moci českých pánů a rytířstva), proti zemskému právu drží sám klenoty, zlehčuje minci (za krále Ladislava platil uherský zlatý za 21/2 kopy, nyní stojí již 3 kopy 50 grošů), nepotvrdil jim, že dobrovolně se rozhodli odvésti králi berni (král Ladislav jim to výslovně potvrdil, zvláště když mu dali peníze, aby mezi nimi déle pobyl a tu se naučil českému jazyku), král sahá proti právním zvyklostem na odúmrtní majetek a neradí se s nimi o zemských věcech. Proto vstupují v jednotu, aby získali ztracená práva, slibují si věrnost a vzájemnou pomoc, kdyby kdokoliv z nich byl uvězněn nebo jinak stíhán, zvláště kdyby bylo sáhnuto na Buriána z Gutštejna a na jeho hrad Rabštejn s příslušenstvím, což drží v poručenství po panu Caltovi. Orig. perg. na několika místech proděravělý 68x 45—8 cm, čes. K listině jest na per- gamenových proužcích přivěšeno 12 kulatých pečetí, vesměs z červeného vosku až na poslední z vosku černého; pečeti jsou většinou poškozeny: 1. vratislavského biskupa Jošta, 2. Jana z Rožmberka, pečet nejvyššího purkrabí pražského Zdeňka ze Šternberka jest ztra- cena, 3. Jana z Hazmburka, nejvyššího sudího dvora králova, 4. Oldřicha z Hazmburka, 5. Bohuslava ze Švamberka, pečet Viléma z Ilburka jest ztracena, 6. Jindřicha staršího z Plavna, 7. Děpolta z Ryzmberka, 8. Jaroslava ze Šternberka, pečeti Jana ze Šternberka a Jindřicha z Hradce ztraceny, 9. Buriána z Gutštejna, 10. Jindřicha mladšího z Plavna, 11. Linharta z Gutštejna a na Klenovém, 12. Dobrohosta z Ronšperka. 99

Strana 100
Na rubu: Confoederatio baronum Bohemiae contra Georgium Ao. 1465 (17. stol.). — 1465 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 62. — Vídeňské rep. č. 1399. Archiv Český IV., str. 110. — Sedláček, VKČSN 1892, str. 71 (regest). 180. 1465 listopad 28. Moravský Krumlov. (Jenž jest dán a psán na Crumlově ve štvrtek před svatým Ondřejem, apoštolem Božiem, léta Božieho tisícieho čtiřstého šestdesátého pátého etc.) Václav Rybníček ze Zdislavic vyznává, že prodal panu Janovi z Pern- štejna, nejvyššímu komorníku desk a soudu práva zemského v Brně, svůj dvůr před městem Ivančicemi a vinohrad, řečený Zalčar, které držel po svém otci Janovi ze Zdislavic. Zároveň postupuje novému pánovi všechny listy na prodaná zboží, která má od moravských markrabat Jana, Jošta a Prokopa, jakož i od českých králů Václava IV., Zikmunda, Albrechta II. a Jiřího. Orig. perg. 26x20—3 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí pěkně zachovaných a vesměs z vosku černého až na druhou, červe- nou: 1. Václava Rybníčka ze Zdislavic, 2. Jindřicha z Lipé, nejvyššího maršálka království Českého, 3. Hynka z Kukvic a z Rosic, 4. Jeníčka z Olbramic, hofrychtéře dvora pánů z Lipé, 5. Zicha Beránka z Petrovce a z Višňového, 6. Jiříka Švába z Lančova, 7. Jiříka Kusého z Oleksovic (Olexovic). Na rubu: 1465 (18. stol.). (Rosenthal LAV, č. 38).1) — Vídeňské rep. č. 1400. 181. 1465 prosinec 16. Praha. (Datum Prage die sextadecima Decembris anno Domini millesimo quad- ringentesimo sexagesimo quinto, regni nostri anno octavo.) Král Jiří uděluje svým synům Viktorinovi, Jindřichovi a Hynkovi (He- ningum), minsterberským vévodům a kladským hrabatům, dědičně v léno Minsterberské vévodství, z Opavského vévodství hrad Hradec a třetí část města Opavy, jakož i hrabství Kladské. Orig. perg. 41x25—6 cm, lat. K listině jest na bíločervených hedvábných nitích při- věšena kulatá znaková, silně poškozená pečet z vosku barvy červené. Na plice: Ad mandatum domini regis Procopius liber dominus de Rabenstein can- cellarius. Na rubu: Rta Jacobus de Cadano. — M. 9 (16. stol.). — 16. Decembris 1465 (17. stol.). — 1465 (18. stol.). — F. Rosenthal KR, č. 9. — Vídeňské rep. č. 1401. Grünhagen-Markgraf II., str. 156—158, č. 36; regest tamže, str. 181, č. 21 a str. 508, č. 50. — FRA XX., str. 372, č. 341 (regest). — Volkmer II., str. 279 (regest). — Codex dipl. Silesiae XX., str. 90, č. 207 (regest). — Sedláček, Zbytky reg., str. 270. č. 8. 1) V Rosenthalově konsignaci valdštejnské části archivu pánů z Lipé jest pod polož- kou č. 38 zapsána sice listina z 28. listopadu 1465, ale regest jest úplně shodný s regestem, napsaným v Rosenthalově konsignaci fürstenberské části archivu pánů z Lipé pod položkou č. 62. Protože v korunním archivu je zmíněná listina Zelenohorské jednoty zachována pouze v jediném exempláři, domnívám se, že v soupisu valdštejnské části archivu pánů z Lipé došlo k záměně těchto dvou listin z téhož dne, zvláště když nemají na rubu žádného bližšího označení z 18. stol., t. j. z doby extradice, nežli rok, a ten je stejný. 100

Strana 101
182. 1466 březen 10. Praha. (Geben zu Prag am montag noch dem sonntag Oculi nach Crists geburt vierzehenhundert und dornach im sechsundesechzigisten jare.) Kryštof Lantwust slibuje králi Jiřímu, že nepodnikne žádného ne- přátelského skutku ani že se nebude mstíti králi českému, jeho zemím a jeho lidem. Byl sice uvržen do vězení würzburského biskupa Jana, ale jako člen králova dvora měl býti uvězněn pouze českým králem, nyní jest však již propuštěn na svobodu. Orig. perg. 28x14—5 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti, z nichž první a poslední jest z černého, druhá ze zeleného vosku: 1. Kryštofa Lantwusta, 2. Jošta z Einsiedlu, 3. Jana Toše (Jungel Toss), mistra kuchyně královny české. Na rubu: N,° 270. Christoph Lantwust verbündeta) sich gegen Georgen, Kön'g zu Bö- heim, wegen entlassener Gefangenschaft gegen seine Bundsgenossene nicht mehr zu Pferd zu sitzen. 1466 (1773). DZ, lit. A, č. 270. — Vídeňské rep. č. 1402. a) Slova „verbündet sich zu sitzen“ jsou škrtnuta, 183. 1466 březen 11. (Geben am dinstage nach dem sontage Oculi in der vasten nach Cristi unsers lieben herrn geburt virezenhundert unde darnach im sechsunde- sechczigsten jaren.) Albrecht, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, skládá jako markrabě míšeňský králi Jiřímu slib věrnosti a přátelství za město, zámek a panství plavenské, které přijal od něho v léno. Plavensko bylo odňato míšeňskému purkrabímu Jindřichovi a jeho stejnojmennému synovi, protože se vzbouřili proti českému králi spolu s několika svými many, a to s Petrem z Waldsbergu (Waltsperg), Apelem z Tetova (von Tettaw), Heinzem Roderem, Kašparem Sackem, Těmou z Hermannsgrünu, Hansem Roderem, Joštem Paškem, Janem Geilstorfem a j. Vévoda Albrecht a jeho bratr Arnošt, arcimaršálek Rímské říše a vévoda saský, utrpěli totiž značné škody a prokázali přes to platné služby českému králi v tomto sporu; k jeho smírnému ukončení nedošlo, protože pán z Plavna se ne- chtěl podrobiti rozhodčímu výroku magdeburského práva a setrval dále v branném odporu proti svému lennímu pánovi. Orig. perg. 59x36—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na rubu: List kněze Albrechta Míšeňského, jímžto vyznává, kterak král Jiří obsielal kněze Arnošta, bratra jeho, aby sobě pomohli proti pánu z Plavna (15. stol.). — M cccc lxvi. A. Přepsán (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — N. 9 (18. stol.). — T. B. Fol. 153 NB ausgezeichnet (18. stol.) Knihy priv A II., fol. 153 v., B II., fol. 153—153 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 198. — Vídeňské rep. č. 1403a. 184. 1466 březen 25. Míšeň. (Der gegeben ist zeu Missen am dinstage nach liben frawen tage An- nuncciacionis gnant noch Cristi unsers liben herren geburt vierczen- hundert und darnach im sechsundsechczigisten jaren.) Konrád Meč z Miliny (Metzsch zcu Milan), hejtman na Voigtsbergu, 101

Strana 102
a jeho bratří Hanuš i. Pecold skládají králi Jiřímu lenní přísahu na hrad Kraslice (Greszlis), který byl odňat Jindřichovi, purkrabímu míšeňskému a pánovi plavenskému, protože se tento pozvedl proti králi českému. Orig. perg. 44x30—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z přirozeného vosku. Na rubu: List Conrada Metše a jiných dvú, vyznávajíce, že král Jiří pánu z Plavna zámek, řečený Greslis, odjal a jej jemu v léno tomu Conrádovi samému dal a jeho dědi- cóm (15. stol.). — M cccc lxvi. B. Přepsán (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — N. 143 (18. stol.; škrtnuto červeným inkoustem). — (Červeným inkoustem): Ad Scrin. 28 Nro 258/3 (19. stol.). — 1466 25. Mart. (1838). Knihy priv. A II., fol. 211 v.—212, B II., fol. 214—214 v. Lenní reg. č 143. — Pražské rep. č. inv. 484, č. rep. 262. Lünig, CDG I., str. 1515, č. 402. — Corp. iur. feud. II., str. 178, č. XC. — A. Sedláček. Zbytky reg., str. 271, č. 16. 185. 1466 duben 18. Praha. (Dán v Praze v sobotu před svatým Jiřím léta od narozenie Božieho syna tisícieho čtyřistého šestdesátého šestého, královstvie našeho léta osmého.) Král Jiří nařizuje, aby se zase jezdilo po staré tak zv. „Čejetské silnici, která vede pod hradem Hodonínem a kudy se jezdí z Rakous nebo Uher na hájek Lštín (ke Lštínu hájku) a Kyjov. Clo se platí bud mýtnému v Šardicích nebo na hodonínském zámku. Po jiných silnicích a cestách se nesmí jezditi. Orig. perg. 33x17—6 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis. Na rubu: Rta. Jacobus de Cadano. — 1466 (18.stol.). Rosenthal LAF, č. 63. — Vídeňské rep. č. 1404. 186. 1466 duben 27. Praha. (Geben zu Prag am sonntag noch sand Jorgen tag noch Crists geburt vierczenhundert und dornoch in dem sechsunsechczigisten, unsers reichs im achten jaren.) Český král Jiří potvrzuje stavům a městům svídnicko-javorského vévodství všechna práva a privilegia. Řeč něm. Inser. v listině krzeszowského opata Mikuláše z 20. února 1467 (níže č. 193). Nostický ruk. fol. 428 v. — Knihy priv. A II., fol. 31, B II., fol. 29 v. ZGAS VIII., str. 426. 187. 1466 červen 14. Praha. (Geben zeu Prag am sonnabent vor sant Veits tage nach Cristi unsers lieben herren geburt virczenhundert unde darnach im sechsundsech- czigsten jaren.) Albrecht, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, vydává listinu stejného téměř obsahu a znění jako 11. března 1466 (výše č. 183). Orig. perg. 62x36—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. 102

Strana 103
Na rubu: List kněze Albrechta Míšeňského, jímžto vyznává, kterak král Jiří obsielal kněze Arnošta, bratra jeho, aby sobě pomohli proti pánu z Plavna (15. stol.). — M cccc lxvi. A. Přepsán. Correctum (16. stol.). — Correctum. — T. B. Fol. 153 NB. ausgezeichnet (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 153 v., B II., fol. 153—153 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 198. — Vídeňské rep. č. 1403 b. 188. 1466 září 26. Praha. (Geben zu Prag am freitag vor sand Wenczlaws tag nach Crists gepurt vierzehenhundert und dornach im sechsundsechczigisten, unsers reichs im newndten jare.) Český král Jiří rozhoduje ve sporu mezi bratřími Přemkem a Václa- vem, vévody těšínskými, se strany jedné a lehnickým vévodou Fridrichem se strany druhé tak, že obyvatelé městských obvodů lehnického, zloto- ryjského, chojnówského, olawského a němčického (landschaften und mannen geistlichen und werntlichen der weichpilde Lignicz, Goltberge, Hainaw, Olaw und Nimptsch) zvolí dva rukojmi, kteří zároveň s vévodou Fridrichem se zaručí, že budou platiti těšínským vévodům 200 hřiven čes- kých ročního úroku po dobu Václavova života a k tomu 400 zlatých uher- ských dluhu. Orig. perg. 41x17—6 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá, ze dvou třetin zachovaná pečet krále Jiřího z vosku červené barvy, pečetní miska jest neporušena. Na plice: Ad mandatum domini regis. Na rubu: Rta. — 1426 (škrtnuto). — No. 21. Konig Georgs in Behmen Vergleichung zwischen dem Printzken von wegen seines bruders Wentzlaus hertzogs in Schlesien zu Teschen an einem und Friederichs, hertzogs zur Lignitz, andern teils sub Dato Prag frei- tags vor Michaelis Anno 1466. Adam Grüdtschreiber hoferichter. Ao. 1603. R. (1603). — 244 (škrtnuto). — No. (škrtnuto) 570. Vídeňské rep. č. 1406. O osudech této listiny srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). V inventáři z r. 1606—1607 zapsána o č. 21, v přejímacím protokolu z r. 1677 pod č. 570. Grünhagen-Markgraf I., str. 451—452, č. 161. 1466 září 30. (Jenž jest psán a dán od narozenie syna Božieho po tisíci čtiřstech šest- desátého šestého ten outerý po světým Michalu archangelu.) Hanuš z Košetic prodává svým lidem v Přáslavicích louku pod roční plat. Orig. perg. vlhkem silně poškozený a téměř nečitelný 24x15—5 cm, čes. Všechny tři přivěšené pečeti jsou ztraceny. Na ribu: 1466 30. Sept. (kol 1900). Pražské (priv.) rep. č. inv. 79, č. rep. 69. — V inventáři z r. 1719 zapsána jest tato listina v odd. A (české dokumenty) o č. 71 a poznamenáno, že již tehdy byla poškozena. 189. 1466 říjen 3. Praha. (Der geben ist zu Prag am freitag vor sand Frantisken tag nach Cristi unsers lieben herren gepurt vierzehenhundert und dornach in dem sechsundesechczigisten jare.) Hanuš a Mikuláš bratři Schellendorferové z Penkendorfu (Panken- dorf skládají lenní přísahu králi Jiřímu na hrad Fürstenstein, který vy- 190. 103

Strana 104
platili za 5200 zlatých uherských od (Bernarda) Bírky z Násilé, hejtmana vévodství Opavského. Hrad zůstává otevřen králi českému i jeho hejtma- nům. Orig. perg. 36x16—5 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí, z nichž první, druhá a poslední jsou z vosku černého, zbylé dvě ze zeleného: 1. Hanuše a 2. Mikuláše Schellendorfera, 3. Jošta z Einsiedlu, královského sekre- táře, 4. Václava z Varnsdorfu a Bolkova (Pulkenhain), 5. Gunela Černého z Grunau. Na rubu: Na zámek Firstnstein, že má k potřebě býti koruně odevřen (15. stol.). — M cecc lxvi. Přepsán (16. stol.). — N. 94 (18. stol.; škrtnuto červeným inkoustem). — Ad Scrin. 29 Nro 267/12 (červeným inkoustem v 19. stol.). — 94 (červenou tužkou v 19. stol.). — 1466 3. Oct. (1838). Knihy priv. A II., fol. 218 v., B II., fol. 221 v. Lenní reg. č. 94. — Pražské rep. č. inv. 485, č. rep. 263. Lünig, CDG I., str. 1518, č. 403. — A. Sedláček, Zbytky reg., str. 271, č. 23. 191. 1466 prosinec 8. Trutnov. (Der gegeben ist uf Treutnau am sontage an unser liben frauen tage Concepcionis noch Christi gepurt firzenhundert und in dem sechsund- sechzigsten jare.) Jan z Varnsdorfu, na Trutnově a Katzensteinu propůjčuje Matyášovi Behmerovi hutě, lomy, lesy a louky u Trutnova, Kalné Vody, Maršova, Starého Města, Haunštejnal) a jinde. Kop. pap. o dvou arších 21x33 cm z konce 16. stol., něm. Na rubu: Hamerníkovo přípis Starého Města. Vídeňské rep. č. 1407. Patří ke skupině trutnovských listin, vesměs opisů, které se dostaly do státního archivu ve Vídni před první polovinou 19. stol.; jsou totiž zapsány pod samostatnými průběžnými čísly v tak řeč. českém archivním repertoriu. Kopie těchto listin pořídila patrně městská rada trutnovská v době, kdy získala majetek v okolí, t. j. koncem 16. stol. (A. Sedláček, Hrady V., str. 159), jako podklad k jednání před ústředními úřady v Praze, příp. ve Vídni, kde pak ty písemnosti již zůstaly. 192. 1466 prosinec 17. Praha. (Dán v Praze v středu po svaté Lucii léta od narozenie Božieho syna tisícieho čtyřistého šestdesátého šestého, královstvie našeho léta de- vátého.) Král Jiří zapisuje jako moravský markrabě Janovi Kunovi z Kunštátu, který má v zástavě královský zámek Hodonín se zbožím k němu příslu- šejícím, 2000 uherských zlatých na tomto zámku. Pan Kuna dal totiž zámek opraviti a ještě jej opravuje. Orig. perg. 30x20—51/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem domini Procopii de Rabenstein cancellarii. Na rubu: Rta. — 1466 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 64. — Vídeňské rep. č. 1408. A. Sedláček, Zbytky reg., str. 267, č. 1810. 1) V textu „Gehauenstein“. Snad to byl jeden ze dvou hamrů u Maršova, ktelé byly již r. 1541 pusté (L. Schlesinger, Simon Hüttels Chronik der Stadt Trautenau 1484—1601. Prag 1881, str. 84). 104

Strana 105
193. 1467 únor 20. (Der gegeben ist am freitage noch Invocavit noch Cristi geburt unsers herren vierczenhundert jar, dornoch im sebenundsechczigisten jaren.) Krzeszowský (Grüssau) opat Mikuláš (zu Grissaw) vidimuje listinu krále Jiřího ze 27. dubna 1466, v níž se potvrzují všechna privilegia stavů a měst svídnicko-javorského vévodství (výše č. 186). Orig. pap. 32x31 cm, něm. K listině jest přitištěna špičatě oválná pečet krzeszowského opatství pod papírovým krytem. Na rubu: Confirmatio privilegiorum ducatus Swidnicensis et Jawrensis (16. stol.). — Jiní listové k tomu rozumu jsú v táž slova (16. stol.). — T. B. Fol. 31 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 31, B II., fol. 29 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 21. — Vídeňské rep. č. 1405. 194. 1467 únor 20. (Der gegeben ist am freitage noch Invocavit noch Cristi geburt unsers herren vierczenhundert jar, dornoch im sebenundsechczigisten jaren.) Týž opat vidimuje listinu Karla IV. z 12. října 1369 pro jednotlivá města ve Svídnicku a Javorsku (Vídeňské rep. č. 859). Orig. pap. 32x33 cm, něm. K listině jest přitištěna špičatě oválná pečet krzeszowského opatství pod papírovým krytem. Na rubu: Tento jest vypsán (16. stol.). — T. B. Fol. 30 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 30, B II., fol. 28 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 21. — Vídeňské rep. č. 859. 195. 1467 únor 20. (Der gegeben ist am freitage noch Invocavit noch Cristi geburt vierczen- hundirt, dornoch im sebenundsechtczigisten jaren.) Týž opat vidimuje listinu českého krále Václava IV. z 12. října 1369, kterou se udělují jistá privilegia stavům Svídnicko-javorského vévodství (Vídeňské rep. č. 860a). Dva orig. pap.: A. 32x30 cm, něm. K listině jest přitištěna špičatě oválná pečet krzeszowského opatství. — Na rubu: Listův těchto jest viec v táž slova (16. stol.). — T. B. Fol. 30 (18. stol.). — Vídeňské rep. č. 860 a. B. 32x30 cm, něm. Přitištěná špičatě oválná pečeť jest odlepena. — Při dolním okraji: Duplic(atum). — Na rubu: Listův těchto viece jest v táž slova (16. stol.). — K Svíd- nickejm náleží (17. stol.). — T. B. Fol. 30 (18.stol.). — 1369 12. Oct. 1467 20. Febr. (1838). — Pražské rep. č. inv. 486, č. rep. 264. Knihy priv. A II., fol. 30, B II., fol. 29. V inventáři z r. 1719 zapsána jest tato listina v oddělení A (německé dokumenty) o č. 21. 196. 1467 únor 20. (Der gegeben ist am freitage noch Invocavit noch Crists geburt unsers herrn Jesu Christi vierczenhundert, dornoch im sebenundsechtigistin jaren.) Týž opat vidimuje listinu krále Václava IV. z 12. října 1369 pro města Svídnicko-javorského vévodství (Vídeňské rep. č. 860b). 105

Strana 106
Orig. pap. 32x30 cm, něm. K listině jest přitištěna špičatě oválná pečet krzeszowského opatství pod papírovým krytem. Při dolním okraji: Civit. Na rubu: Jest listuov viece v táž slova (16. stol.). — T. B. Fol. 30 N. B. ausgezeichnet (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 30, B II., fol. 29. Rosenthal KA dit. A, č. 21. — Vídeňské rep. č. 860 b. 197. 1467 duben 4. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně v sobotu den svatého Ambrože léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého šestdesátého sedmého počí- tajíce.) Hanuš Ryšan (z Modřic) a jeho manželka Katuše, oba z Brna, ode- vzdávají Jindřichovi z Lipé, nejvyššímu maršálkovi království Českého, všechny listy, které obdrželi od českých králů na zboží orlovické (orlovské). Orig. perg. 27x17—5 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno osm kulatých pečetí, vesměs černé barvy: 1. Hanuše Ryšana, 2. jeho manželky Katuše, 3. Jana Herynka ze Sloupna, 4. Jana Babky ze Senice, 5. Jeronyma z Pivína, 6. Michka z Modřic, 7. Jana z Bítova a ze Sokolnice, 8. Procka z Ježova. Na rubu: 1467 (18. stol.) 4. April (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 65. — Vídeňské rep. č. 1411. 198. 1468 leden 25. (Jenž jest psán léta od narozenie Božieho syna tisícieho čtyřistého šest- desátého osmého v pondělí den svatého Pavla na vieru obrácenie.) Stanislav z Ostrorogu, vévoda kališský, Jakub z Dubna, podskarbí krá- lovství Polského a starosta krakovský, poslové polského krále Kazimíra IV., uzavírají příměří mezi českým králem Jiřím se strany jedné a budoucím biskupem a kapitulou vratislavskou, dále Tasem, olomouckým biskupem, opolským vévodou Mikulášem, kožuchovským (Freystat) vévodou Jindři- chem, Zdeňkem ze Šternberka, nejvyšším purkrabím pražským, Janem a Oldřichem Zajíci z Hazmburka a z Kosti, Bohuslavem ze Švamberka, Vi- lémem z Ilburka, Jindřichem starším z Plavna, Jaroslavem ze Šternberka, Půtou z Ilburka, Václavem starším, Fridrichem a Oldřichem z Bieberštejna, Děpoltem z Ryzmberka, Hanušem z Kolovrat, Jindřichem z Hradce, Janem ze Šternberka, Štěpánem z Lichtemburka, Buriánem z Gutštejna, Jindři- chem mladším z Plavna, Linhartem z Gutštejna, Dobrohostem z Ronšper- ka, městy Vratislaví, Plzní, Olomoucí, Brnem, Znojmem a Jihlavou i mezi všemi stavy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, v Šestiměstí a v Lužici se strany druhé, a to ode dne vydání tohoto listu až do nejbližšího svátku Nanebestoupení Páně. „Mocnými oprávci“ příměří jsou Jindřich z Kolo- vrat a z Buštěvsi a Bohuslav ze Švamberka. Po dobu příměří se zastavují nejen všechny zjevné rozepře, ale i lání, hanění, holdování a také majetek má zůstati v těch rukách, v jakých právě jest; zvláště se připomínají zámky pana Zdeňka ze Šternberka v Rakousku. Orig. perg. 56x35—7 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti z červeného vosku: 1. znaková krále Jiřího, 2. Stanislava Ostrorožského, 3. Jakuba z Dubna. 106

Strana 107
Na rubu: Smlouva mezi králem Jiřím a Kazimírem, králem polskejm. Dat. 1468. N°. 15. (kol 1600). Rosenthal KA, lit. A, č. 53. — Vídeňské rep. č. 1414. ČMM XXII., str. 380—384. 1468 únor 1. (Der geben ist an montag vor unser lieben frawen tag der liechtmessen nach Cristi unsers lieben herren geburt viertzehenhundert und darnach im achtundsechtzigisten jare.) Kryštof, falckrabě rýnský a vévoda horno- i dolnobavorský, slibuje králi Jiřímu věčné přátelství, úctu a pomoc z vděčnosti za to, že český král mu pomohl k dědictví po otci. 199. Orig. perg. 40X19—6 cm, něm. Pečeť, která byla přivěšena na pergamenovém proužku, jest ztracena. Na plice: Dem mem (?) Gerh. G. C. Rosenthal MR, č. 34. — Vídeňské rep. č. 1415. Stieber, Státní smlouvy I., str. 335, č. 325 a (regest). 200. 1468 říjen 30. (Der gegeben ist nach Christi geburt vierzehenhundert, darnach im achtundsechzigisten jare am suntage vor aller Gotis heiligen tage.) Jaroslav ze Šternberka, zemský správce v Horní Lužici (verwesser der land und sechsstette Budissin, Görlicz, Zittaw etc.), potvrzuje smlouvu mezi Janem Schoffem a jeho bratry se strany jedné a městem Löbau se strany druhé, v níž se tito vzdávají všech nároků na královskou rychtu v Löbau. Řeč něm. Inser. v listině krále Vladislava II. ze dne 24. července 1496 (níže č. 281). Zobel, Verzeichnis VI. 108. 201. 1471 duben 16. Brno. (Geben zu Brun am dinstag in heiligen osterlichen tagen nach Cristi gebort vierczehinhundert und im einundsibenczigsten, unser reiche des Hungerischen im virczehenden und des Behemischen im andern jaren.) Matyáš, král uherský a český, uděluje radě města Zhořelce právo měniti městské řády podle povahy doby, ovšem tak, že z toho nevzejde žádná škoda králi českému jakožto pánu města. Orig. perg. 42x28—8 cm, něm. K listině byla přivěšena nyní ztracená pečeť. Pod textem: Ad relacionem domini Stephani, secretarii et praepositi Glogowiensis. Na rubu: Ad Lit. C Fol 187 (18. stol.). — No. 20. — 25. — 1471. — Görlicz (17. stol.). — A. 1471. — Červeným inkoustem: Scri. 2 (19. stol.). — 1471 16. Apr. (1838). Pražské rep. č. inv. 488, č. rep. 265. — Löw z Erlsfeldu vybral tuto listinu z místo- držitelské registratury; do inventáře z r. 1719 zapsána o zn. Lit. C. No. 20. 202. 1471 duben 30. (Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřistého sedmdesátého prvnieho ten úterý před hodem svatých Philipa a Jakuba, apoštoluov Božích.) Samuel z Hrádku a z Valečova, podkomoří království Českého, ode- vzdává Janovi z Lobkovic a na Hasištejně všechno právo i s listem krále 107

Strana 108
Jiřího, které měl na majetek bratří Hanuše a Kašpara Ingrabenů, kadaň- ských měšťanů. Orig. perg. 24x15—3 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti, z nichž první dvě z vosku červeného, zbylé dvě z vosku černého: 1. Samuela z Hrádku a z Valečova, 2. Jindřicha z Kolovrat a ze Žehrovic, 3. Jana Malovce z Pacova, 4. Odolena ze Slavkova. Na rubu: 1471 (18. stol.) 30. April (19. stol.). Vídeňské rep. č. 1419. Do korunního archivu se dostala tato listina r. 1597, když lenního hradu Hasištejna 2“ nabyla královská komora česká. V inventáři z r. 1719 je zapsána o zn. „Lit. E. No. 12“, t. j. mezi listinami, které Löw nalezl u desk zemských v skříni, v níž byly uloženy knihy privilegií z r. 1547 (Koss 1, str. 225). 203. 1472 říjen 22. Hranice. (Jenž jest dán a psán na Hraniciech ten čtvrtek po jedenásti tisíc panen léta od narození syna Buožieho tisícieho čtyřistého sedmdesátého dru- hého pořád čtúce.) Albrecht z Postupic a na Helfenštejně dává Ctiborovi z Ledské „list hlavní“ od krále Jiřího i svou „dobrou vůli“ na ves Býškovice (Vyškovice) se vším příslušenstvím. Orig. perg. při horním okraji poškozený 34x17—3 cm, čes. K listině jest na perga- menových proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí, s výjimkou první — z červeného vosku — vesměs z vosku černé barvy: Albrechta z Postupic a na Helfenštejně ztracena, 1. částečně poškozená Heralta z Kunštátu a z Plumlova, 2. Jana z Postupic a na Litomyšli, Jana z Chlumu a Košumberka ztracena, 3. Bernarda ze Žerotína a Dřevohostic, 4. Prokopa z Pru- sínovic a z Količína, 5. Herše z Příluk. Na rubu: No. 39 (18. stol.). — 1472 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 66. — Vídeňské rep. č. 1420. Archiv český VI., str. 509, č. 109. — Tamže XVI., str. 182, č. 146. 204. 1473 červen 27. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně v neděli po svatém Janě Křtiteli Božím léta Božího syna od narozenie tisícieho čtiřstého sedmdesátého třetieho počítajíce.) Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, Beneš z Bos- kovic a z Černé Hory, Markvart z Lomnice, Heralt z Kunštátu a z Plumlova, Vilém z Pernštejna a na (Velkém) Meziříčí, Albrecht starší ze Šternberka a Lukova, Jan opat loucký, Jan probošt kounický, Hynek ze Zvole a na Kolštejně, Hynek z Kukvic a na Rosicích, jakož i páni, preláti a rytířstvo markrabství Moravského přistupují k Benešovskému ujednání a potvrzují je. Ustanovují podle něho čtyři „ředitele zemské“, a to Jindřicha z Lipé, Jana z Pernštejna, Ctibora z Cimburka a Tovačova a Jindřicha z Boskovic a na Jičíně; tito ředitelé spravují zemi, svolávají zemské sněmy, trestají výtržníky a zloděje; podléhá jim polní hejtman. Pánům a městům zůstává však poprava jako dosud. Pokud se týče toho článku Benešovského ujed- nání, podle něhož moravští zemští ředitelé se mají obrátiti na české ředitele, kdyby „več uhoditi neuměli“, mění se v ten smysl, že v takovém případě se moravští zemští ředitelé obrátí na preláty, pány, rytířstvo a města Moravského markrabství. 108

Strana 109
Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 38x29—7 cm, čes. K listině jest na pergame- nových proužcích přivěšeno pět pečetí, z nichž první dvě kulaté jsou z vosku černého, další dvě rovněž kulaté z červeného vosku a pátá špičatě oválná ze zeleného vosku: Jindřicha z Lipé ztracena, 1. Beneše z Boskovic a z Černé hory, 2. Markvarta z Lomnice, 3. Heralta z Kunštátu a z Plumlova, 4. Viléma z Pernštejna a na (Velkém) Meziříčí, Albrechta staršího ze Šternberka a z Lukova ztracena, louckého opata Jana ztracena, 5. kounického probošta Jana, Hynka ze Zvole a na Kolštejně ztracena, z pečeti Hynka z Kukvic a na Rosicích zachována pouze miska. Na rubu: Confaederacio statuum Moraviae (17. stol.). — 1473 (18. stol.). Rosenthal LAV, č. 39. — Vídeňské rep. č. 1421. 1473 listopad 11. Cadolzburg. (Gescheen und geben zu Cadolczpurg an sand Merteins des heiligen bischofs tags nach Cristi unsers herrn geburd vierczehenhundert und im dreiundsibenczigisten jaren.) Albrecht, markrabě braniborský, arcikomorník Římské říše, vévoda štětínský, pomořanský, kašubský a vendský, purkrabí norimberský a vé- voda rujanský (zu Rugen), uzavírá a obnovuje s českým králem Vladislavem II. věčné přátelství a spojenectví proti každému kromě papeže nebo císaře a krále římského, ale s ohledem na spojenecké smlouvy, které má s mohučským a trevírským arcibiskupem, se saskými vévody a hessen- skými lantkrabaty, s bratřími Zikmundem a Albrechtem bavorskými vévody a s Oldřichem vévodou virtemberským. Případně vzniklé spory ve věci obyvatel Braniborské marky budou řešiti rozhodčí obou stran v městě Beeskow (Beskaw); pokud se týče norimberského purkrabství, bude mís- tem schůzky rozhodčích Cheb. Orig. perg. 60x30—9 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková, nepatrně prasklá pečet z červeného vosku. Na rubu: Liga perpetua marchionis Adalberti Brandenburgensis pro se, heredibus et successoribus suis, facta cum rege Georgio [!], successoribus et corona regni Bohemie (15. stol.). — M cccce lxxiii. Přepsán a corigován (16. stol.). — T. B. Fol. 168 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 168 v.—169 v., B II., fol. 168 v.—169 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 213. — Vídeňské rep. č. 1423.- Lünig, CDG I., str. 1526, č. 410. — Codex dipl. Brandenburgensis II. 5., str. 235—237, č. 1955. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 335—336, č. 327 (regest). 206. 205. 1474 březen 11. Norimberk. (Geben zu Nuremberg an freitag vor dem sunntag Oculi in der vasten nach Cristi geburd viertzehenhundert und im vierundsibentzigisten jare.) Císař Fridrich III. uzavírá s králem Vladislavem II. spojeneckou a přátelskou smlouvu. Oba si slibují věčné přátelství za sebe i za své dědice. Orig. perg. 62x34—14 cm, něm. K listině jsou přivěšeny dvě kulaté pečeti: 1. císaře Fridricha III. dvoustranná majestátní z přirozeného vosku se šestihranným sekretem na majestátní straně; visí na fialových hedvábných nitích; 2. krále Vladislava II. kulatá znaková z červeného vosku; visí na žlutočervených hedvábných nitích. Na rubu: Nepotřebuje přepsánie (16. stol.). — 91. — 1474. — Smlouva věčná mezi císařem Fridrichem a králem Ladislavem (16. stol.). — No. 271 (1773). DZ, lit. A, č. 271. — Vídeňské rep. č. 1424. Lichnowski VII., str. CCCCXXVIII., č. 1745 (regest). — Chmel, Mon, Hab. I. 1., str. 495—496, č. 181. — Kurz, Friedrich IV., sv. II., str. 247—249, č. 39. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 336, č. 328 (regest). 109

Strana 110
207. 1474 březen 31. (Der do gegebin und geschrebin ist am dornstage nach Judica in der heiligen vasten nach Crists geburd tawsend vierhundert und in dem vierundsebinczigisten iaren.) Jiří z Wildenfelsu seděním na Plavně a Zikmund z Rothenburgu (vom Rotemberg), zemský fojt v Chotěbuzi (czu Cotbus), vyslanci Albrechta, braniborského markraběte, uzavírají svatební smlouvu mezi Ludmilou, dcerou českého krále (Jiřího) a královny Johanny, sestrou Jindřicha, Viktorina a Bočka, minsterberských vévod, se strany jedné a lehnickým vévodou Fridrichem se strany druhé. Bratří nevěsty se zaručují, že zaplatí ženichovi 12.000 uherských zlatých věna, které složí do nejbližšího svátku sv. Valpurgy (= 1. května) v Kladsku. Ženich slibuje své nevěstě 24.000 zlatých uherských jitřního daru. Orig. pap. 32x32—4 cm, něm. K listině jsou pod papírovým krytem přitištěny čtyři pečeti: 1. minsterberského vévody Jindřicha, 2. lehnického vévody Fridricha, 3. Jiřího z Wildenfelsu, 4. Zikmunda z Rothenburgu. Na rubu: Eheberedung zwischen hertzog Friedrichen zue Liegnitz etc. und frawlin Ludimilla, konigin zu Beheimb etc. tochter. Dato donnerstag nach Judica Ao. 1474 (17. stol.). — No. 745 (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1425. O osudech této listiny srv. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). V pře- jímacím protokolu z r. 1677 jest zapsána pod položkou č. 745. Grünhagen-Markgraf I., str. 454, č. 163. 1474 září 1. Kutná Hora. (Dán na Horách Cutnách ve čtvrtek na den svatého Jiljí léta od naro- zenie syna Božieho tisícieho čtiřstého sedmdesátého čtvrtého, králov- stvie našěho léta čtvrtého.) Král Vladislav II. zapisuje Niklovi z Pirku, „zvláště že sě nám hodí k šikování vozuov“, 150 zlatých rýnských na kutnohorské minci. Orig. perg. 34x18—5 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem Samuelis de Hradek et Waleczow, succamerarii regni Bohemie. Na rubu: Rta. — No. 177 (18. stol.). — 1474 1. Sept. (1838). Lenní reg. č. 177. — Pražské (priv.) rep. č. inv. 80, č. rep. 70. 208. 1474 září 13. V poli u Slavětína. (Dán na poli u Slavětína v úterý před Povýšením svatého kříže léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého sedmdesátého čtvrtého, královstvie našěho léta čtvrtého.) Král Vladislav II. slibuje Fridrichovi ze Schönburgu, že nebude bez jeho vůle vyplacen kadaňský hrad se vším příslušenstvím, jak mu byl zastaven českým králem. Stejná milost platí i pro Fridrichova syna. Orig. perg. 29x15—5 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť krále Vladislava II. z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem Samuelis de Hradek et Waleczow, succamerarii regni Bohemie. Na rubu: Rta. Vídeňské rep. č. 1426. O osudu této listiny v. poznámku při listině z 30. dubna 1471 (výše č. 202). A. Sedláček, Zbytky reg., str. 292, č. 36. 209. 110

Strana 111
210. 1474 říjen 9. Praha. (Dán v Praze v neděli na den svatého Dionisia léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého sedmdesátého čtvrtého, královstvie našěho léta čtvrtého.) Král Vladislav II. dává Buriánovi z Gutštejna a na Nečtinách, mistru komory královské a hejtmanu kraje Žateckého i Rakovnického, do zástavy tyto vesnice vyšehradského proboštství: Soběchleby, Siřem, Letov, dále vše, co patří k vyšehradskému proboštství v Liběšovicích a v Cárce, a to za 2000 zlatých uherských. Burián z Gutštejna vrátil zato králi dlužní úpis rovněž na 2000 zlatých uherských, které měl zapsány na městě Stříbře a list na 30 kop grošů, které měl pojištěny od kněze Lévy na městě Mostu. Orig. perg. 32x18—5 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice Ad relacionem domini Samuelis de Hradek et Waleczow, succamerarii regni Bohemie. Na rubu: Rta. — No. 149 (18. stol.). — 1474 9. Oct. (1838). Lenní reg. č. 149. — Pražské rep. č. inv. 489, č. rep. 266. A. Sedláček, Zbytky reg., str. 292, č. 37. — J. Čelakovský, Codex III., str. 696. 211. 1474 prosinec 21. Vratislav. (Geben zu Breslaw an sand Thomas tag des heiligen zwelfpoten nach Cristi gebürt tausent vierhundert und im vierundsibenzigisten iar, unserer reich des Hungrischen im sibenzehenden und des Behemischen im sechsten iaren.) Matyáš, král uherský a český, dovoluje jako český král městu Budy- šínu, aby koupilo roční plat do výše 150 kop na lenních statcích v Budy- šínsku, v Löbau a v Kamenci. Orig. perg. 42x27—9 cm, něm. K listině jest přivěšena na hedvábných nitích barvy žluté, zelené, šedivé a fialové kulatá pečet krále Matyáše z vosku červené barvy. Pod textem: Ad relacionem reverendissimi patris domini G., e(piscopi) Alben. Na rubu: Rta. Nicolaus de Brunna. — Ad Lit. C. Fol. 190. — No. 38 x (18. stol.). — — 3. — 1474. — (Červeným inkoustem v 19. stol.): Scri. 2. — 1474 21. Dec. (1838). 1474. Pražské rep. č. inv. 490, č. rep. 267. — Tuto listinu nalezl Löw z Erlsfeldu v místo- držitelské registratuře a uložil do korunního archivu; do inventáře z r. 1719 zapsána o položce „Lit. C. No. 38“. Zobel, Verzeichnis III., 123. 212. 1475 leden 24. Praha. (Dán v Praze v úterý před Obrácením svatého Pavla na vieru léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého sedmdesátého pátého, krá- lovstvie našeho léta čtvrtého.) Král Vladislav II. potvrzuje Buriánovi z Gutštejna a z Nečtin všechny listy českých králů na hrad Nečtiny se vším příslušenstvím a připisuje k dosavadní zástavní částce dalších 500 uherských zlatých. Orig. perg. s třemi řezy 8 cm dlouhými 37x22—7 cm, čes. K listině jest na perga- menovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini Samuelis de Hradek et Waleczow, succamerarii regni Bohemie. 111

Strana 112
Na rubu: Rta. — No. 273. Wladislaus, König in Böhmen, confirmirt dem Burian von Guttenstein das Sloss Necztin de Ao. 1475 (1773). DZ, lit. A, č. 273. — Vídeňské rep. č. 1427. A. Sedláček, Zbytky reg., str. 287, č. 1896. 213. 1475 únor 9. Vratislav. (Geben zu Breslaw am donerstag an sand Appolonia tag der heiligen junkfrawen nach Cristi geburt tausent vierhundert und im funfund- sibenczigisten, unser reiche des Hungrischen im sibenczehenden und des Behemischen im sechsten iaren.) Matyáš, král uherský a český, povoluje radě města Zhořelce, že berně z vesnic, městu patřících, nemusí platiti s rytířstvem Zhořelecka, nýbrž zároveň s městskými dávkami. Orig. perg. 43x25—7 cm, něm. K listině byla přivěšena pečet, která jest ztracena. Pod plikou: Ad relacionem reverendissimi patris et domini domini G. episcopi Alben. Na rubu: Ad Lit. C, Fol. 200. No 85. (18. stol.). — 27. — Gerlicz (17. stol.). — 1475. (Červeným inkoustem v 19. stol.) Scri, 3. — 1475 9. Febr. (1883). Pražské rep. č. inv. 491, č. rep. 268. Tuto listinu přenesl Löw z Erlsfeldu z místodržitelské registratury do korunního archivu; zapsána do inventáře z r. 1719 pod zn. „Lit. C. No. 85“. — 214. 1475 květen 18. Pernštejn. (Jenž jest dán a psán na Pernštajně léta od narozenie syna Božieho tislecího čtrstého sedmdesátého pátého ve čtvrtek před hodem slavným Trojice svatej.) Jan z Pernštejna, nejvyšší komorník desk a soudu práva zemského v Brně, postupuje Bohuňkovi z Mysločovic a jeho manželce Machně z Hla- siva listy, které má na svůj dvůr na předměstí v Ivančicích od morav- ských markrabat Jošta, Prokopa a Albrechta, od krále Jiřího i od Vaňka Zajíčka z Miroslavě. Odevzdává mu i dobrou vůli Václava Rybníčka ze Zdi- slavic, od něhož ten dvůr koupil, a ponechává si pouze vinohrad, zvaný Zolčar. Orig. perg. 31x19—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, z nichž první dvě jsou z červeného vosku, ostatní z černého: 1. Jana z Pernštejna, 2. Procka z Kunštátu, 3. Bočka Suchého Čerta z Kunštátu, 4. Jana z Kunštátu a na Templštejně, 5. Víta z Kralic, 6. Matěje z Náchoda a z Březníka, 7. Hynka ze Lhoty a z Pucova. Na rubu: 1475 (18. stol.) 18. Maii (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 67. — Vídeňské rep. č. 1428. 1475 srpen 3. Schellenberg. (Gebin zou Schelmberg am dornstage noch Petri ad vincula noch Gotes geburt tausent vierhundert, dornoch im funfundesibnzigisten jaren.) Bratří Arnošt a Albrecht, vévodové saští, potvrzují rozhodčí výrok, který vynesli ve sporu mezi Těmou z Koldic a na Bílině a panem Janem Münzerem z Lauensteinu (zu Lawenstein) o doly na Komáří Hůrce (uf dem Muckenberge) páni Rus, victum v Neuschönbergu (zcum Nuwen- schonberg), Pavel Kníže ze Sulevic (Pavel Kniše von Sulewicz), Jindřich Skalický ze Sulevic (Jindersch Skalicky auch von Sulewicz), Tomáš Rehme z Konobrže (Thomas Rehme von Konnobircz), Blažej Schwarzel na Krupce 215. 112

Strana 113
(Blasius Swerczel uf dem Gruppen), Jindřich ze Schönbergu, hejtman na Schellenbergu (Heinrich von Schonberg, hewptman zcu Schelinberg), Kašpar Schönberg purkmistr, Bastian z Berbisdorfu, Štěpán Alpeck a Tomáš Resze, měštané freiberští (zcu Freiberg). Orig. perg. 38x21—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, z jedné čtvrtiny zničená pečeť saského vévody Arnošta z vosku červené barvy. Na rubu: N. 161 (konec 18. stol.). — 1475 3. Aug. (1883). Lenní reg. č. 161. — Pražské (priv.) rep. č. inv. 81, č. rep. 71. 216. 1475 prosinec 18. Praha. (Datum Prage die decima octava Decembris anno Domini millesimo quadringentesimo septuagesimo quinto, regni nostri anno quinto.) Král Vladislav II. potvrzuje pražským střelcům (arcufices) privilegia, která obdrželi od císařů a králů Karla IV., Václava IV., Zikmunda a Jiřího. Přidává jim právo volného odkazu veškerého movitého i nemovitého ma- jetku. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 44x26—10 cm, lat. K listině jest na žluto- červených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečeť, z jedné čtvrtiny poškozená. Na plice: Ad relacionem domini Wilhelmi de Ryzmberk et in Rabi, supremi camerarii regni Bohemie. Na rubu: Rta. — Wladislai (17. stol.). — A. 1475 (18. stol.). — 5. — No. 4. Vídeňské rep. Doplňky. Zakoupil J. Chmel v 19. stol. a uložil do státního archivu ve Vídni. 217. 1477 únor 27. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně ve čtvrtek po svatém Matěji od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého sedmdesátého sedmého.) Jan Reichšmid, brněnský měštan, dává Bohuňkovi z Mysločovic a jeho manželce Kordule z Ivančic dva listy po svém bratru Mikulášovi, jeden od Jana Pušky z Kunštátu a z Otoslavic a druhý od Žofky z Kunštátu a Jana z Cimburka a z Tovačova, někdejšího hejtmana markrabství Moravského, jež znějí „na vinohrad, řečený Pušku, a lúku, kterýž leží v evančických horách“. Orig. perg. 30x14—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí z vosku černé barvy: 1. Jana Reichšmida, 2. Jana z Vlašimě, 3. Hynka z Kukvic a na Rosicích, 4. Hynka z Bačkovic a z Police, 5. Mikuláše z Péče a z Tulešic, 6. Jiříka Kusého z Mukoděl a z Jinošova, 7. Alexandra z Chlévského. Na rubu: 1477 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 68. — Vídeňské rep. č. 1429. 1477 duben 21. Praha. (Datum Prage die vigesima prima mensis Aprilis anno Domini millesimo quadringentesimo septuagesimo septimo, regni nostri anno sexto.) Český král Vladislav II. potvrzuje oseckému klášteru polovinu vesnice Jenišův Újezd (Genissow-Ugezd) s právem patronátním, lidmi i úroky, jak je klášter obdržel od Pavla Knížete ze Sulevic a z Oseka; ten zase koupil tento majetek od Mikuláše, zv. Buben ze Všebořic. Orig. perg. 32x20—6 cm, lat. Pečeť, která byla k listině přivěšena, jest ztracena. Na plice: Ad relacionem domini Czenkonis de Clingstein procuratoris. 218. 8 — Archiv koruny České 113

Strana 114
Na rubu: Rta. — Genissow-Ugezd emptum confirmat rex et libertat etc. (15. stol.). — Presens litera intabulata est de mandato serenissimi principis et domini domini Wla- dislai, Dei gracia Bohemie regis etc., Johanne Zagiecz de Hazmburg de dominis referente anno Domini meecclxxxix feria vi post Gedrudis (15. stol.). — Tento majestát ve dcky zemské vložen a vepsán podle sněmovního svolení léta etc. xlii v pondělí po sv. Vítu (16. stol.). — Confirmacio regiae donationis monasterio Ossecensi, factae 1477 21. Aprilis (18. stol.). — 1471—1516 (vedle škrtnutého „148“; 18. stol.). Vídeňské rep. č. 1429 1/2. Listina získána darem od Th. G. Karajana (Inventare 7, s. 8). K velikému rozchvácení oseckého klášterního archivu došlo za Pruské války r. 1759; když Prusové odtáhli, nachá- zely se mnohé klášterní listiny po širokém okolí, na př. až v Lomu (B. Scheinpflug, Die Urkunden im Kloster-Archiv zu Osseg. MVGDB VII., 1869, str. 186). 1477 červen 10. Vídeň. (Geben zu Wienn am zehenden tag des monads Juni nach Cristi geburde vierczehenhundert und im sibenunds benczigisten, unser reiche des Römischen im achtunddreissigisten, des keisertumbs im sechsund- zwainczigisten und des Hungrischen im newnezehenden jaren.) Císař Fridrich III. potvrzuje Vladislavovi II., králi českému, všechna říšská léna, která patří k České koruně a k Českému království. Orig. perg. 79x35—13 cm, něm. K listině jest na hedvábných nitích fialové barvy přivěšena kulatá dvoustranná majestátní pečet z vosku přirozené barvy se sekretní pečetí, vtlačenou do majestátní strany. Na plice: Ad mandatum domini imperatoris proprium Jo(hannes) Waldner protho- notarius etc. Na rubu: Rta Lucas Snitzer. — Regalia domini regis Bohemie (15. stol.). — Majestát ciesaře Fridricha, v němž poddává léna králi Vladislavovi, českému králi etc. Datum listu tohoto mo cecco lxxviio. 1° (16. stol.). — C XVIII (16. stol.). — N. 37 (18. stol.). — T. B. Fol. 1 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 1—1 v., B. II., fol. 1—1 v. Rosenthal KA. lit. A, č. 1. — Vídeňské rep. č. 1430. Obsaženo též ve vidimátu Arnošta Šlejnice, správce pražského arcibiskupství, ze dne 14. května 1541 (Vídeňské rep. ad 1430). Deductio..., str. 68—71. — Lontorpius, Acta publica II., XV. Capitel, str. 187—188. — Goldast, Collectio ... II., Beilagen LXV., str. 304—306. — Lünig, TRA V., str. 13—15, č. VII., VI., str. 87—88, č. LXIX. — Dumont, III. 2., str. 1—2, č. I. — Lichnowski VII., str. CCCCLVIII, č. 2058 (regest). — Chmel, Reg. Fridrichs IV., díl II., str. 685, č. 7128. — Codex dipl. Silesiae XX., str. 97, č. 226 (regest). — Kalousek, str. 571 (regest). 219. 1477 červen 24. Vídeň. (Geben zu Wienn am vierundzwainczigisten tag des monads Juni nach Cristi geburde vierczehenhundert und im sibenundsibenczigisten, unser reiche des Romischen im achtunddreissigisten, des keisertumbs im sechsundzwainczigisten und des Hungrischen im newnczehenden jaren.) Císař Fridrich III. potvrzuje králi Vladislavovi II. z císařské moci všechna privilegia a listy, které obdrželi čeští králové i země České koruny od římských císařů a od Římské říše. Orig. perg. 61x38—13 cm, něm. K listině jest na hedvábných nitích přivěšena kulatá majestátní dvoustranná pečet z vosku přirozené barvy se sekretní pečetí, vtlačenou do ma- jestátní strany. Na plice: Ad mandatum domini imperatoris proprium Jo(hannes) Waldner protho- notarius etc. 220. 114

Strana 115
Na rubu: Confirmacio privilegiorum domini regis Bohemie (15. stol.). — Ciesař Frid- rich potvrzuje králu Ladislavovi (!), českému králi, všech výsad i tému královstvie práv a starodávních zvyklostí téhož královstvie i budúcim králuom českým. ii. (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — Ten jest přepsán (16. stol.). — Meccelxxx (!). — C XIX. — N. 38 (přepsáno z „34“). — T. B. Fol. 6 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 6—7, B II., fol. 6—7. Rosenthal KA, lit. A, č. 7. — Vídeňské rep. č. 1431. Goldast, Collectio ... II, Beilagen LXVI., str. 305—310. — Lünig, TRA VI., str. 88—89, č. LXX. — Lichnowski VII., str. CCCCLVIII., č. 2066 (regest). — Chmel, Reg. Fridr. IV., díl II., str. 685, č. 7133. 221. 1477 srpen 12. Broumov. (Der gegeben ist zu Brawne am dinstage noch sand Laurencii tag noch Cristi gebort tawsend fierhundert und im sebenundsebenczigsten jaren.) Vratislavský biskup Rudolf, Konrád Bílý, vévoda olešnický, olavský a sycówský (Wartemberg), Fridrich, vévoda lehnický, zlotoryjský (Goltperg) a břežský, bratří Jan a Mikuláš, vévodové opolští a hornohlohovští, knížata a vévodové, preláti, rytíři a města ve Slezsku (zvláště se připomínají města Vratislav, Svídnice, Javor), jakož i stavové z Horní a Dolní Lužice slibují vyslancům českého krále Vladislava II., t. j. minsterberskému vévodovi Jindřichovi, Vilémovi Krušinovi z Lichtemburka a Petrovi Kdulincovi z Ostroměře, že dají odpověď na psaní římského císaře (Fridricha III.) i českého krále Vladislava II. do nejblíže příštího svátku sv. Jiří. Do té doby potrvá také příměří, jehož správci jsou Jindřich minsterberský a Fridrich lehnický vévoda, také silnice budou do té doby otevřeny, zvláště pro kupce. Orig. perg. 55x25—7 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno osm kulatých pečetí — s výjimkou sedmé ze zeleného vosku — vesměs z vosku červené barvy: 1. vratislavského biskupa Rudolfa, 2. olešnického vévody Konráda Bílého, 3. lehnic- kého vévody Fridricha, 4. opolského vévody Jana, 5. města Vratislavě za sebe, za města Šląskou Sródu (Newmarckte) a Namyslów (Namslaw) i všechny, kteří patří k vratislav- skému hejtmanství, 6. zemská pečet vévodství Svídnicko-javorského, 7. Mertena Maxe, 8. města Budyšína na místě svém i za města Zhořelec, Žitavu, Lauban (Lawben), Löbau (Lobaw), Kamenec (Camencz) a celé Šestiměstí. Na rubu: Smlúva mezi Českú korunů a Slezským kniežetstvím vo silnice (15. stol.). — No. 274. Vereinigungs-Brief zwischen der Cron Böhmen und Herzogtum Schlesien wegen den Commercial-Strassen de A. 1477 (1773). — E. DZ, lit. A, č. 274. — Vídeňské rep. č. 1432. Worbs, str. 292, č. 890 (regest). — Scriptores rerum Silesiacarum XIII., str. 224—225, č. 279. — Wintera, Der Beifriede von Braunau im J. 1477. MVGDB XXXVII. 1898, str. 202 až 204. 222. 1477 říjen 25. Praha. (Datum Prage die vigesima quinta mensis Octobris anno Domini mille- simo quadringentesimo septuagesimo septimo, regni nostri anno sep- timo.) Král Vladislav II. potvrzuje na žádost opata Antonína cisterciáckému klášteru v Altenzelle (Veteris Celle) v míšeňské diecési všechna práva a statky, jež ten klášter obdržel od římských císařů, českých králů a saských vévod. 8* 115

Strana 116
Orig. perg. 40x29—10 cm, lat. K listině jest na červenožlutých hedvábných nitích přivěšena kulatá, z jedné pětiny poškozená znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis magister Nicolaus de Ledecz, prothonotarius et canonicus Wissegradensis. Na rubu: Rta. — Confirmatí krále Vladislava na všecky listy opatu a conventu kláštera Starý Celle daný (16. stol.). — Nro. 125 (18. stol.). — 25. 8bris 1477 (18. stol.). — F. Vídeňské rep. č. 1434. Tuto listinu vzal švédský vojenský president Alexander Erskein z archivu cister- ciáckého kláštera v Altenzelle v míšeňské diecesi a zařadil do státního archivu švédského ve Stockholmu k jiným listinám, které získal drancováním archivů v našich zemích i v Ně- mecku. R. 1690 zakoupil četné z těchto listin rakouský vyslanec u švédského dvora Jan Antonín Nostic a dal je později přiřaditi k fondům korunního archivu českého. V inventáři z r. 1719 je zaznamenána o zn. „Lit. F. Nro. 125“ (Koss 1, str. 195, 196, 201). Archiv Český XVIII., str. 298, č. 15. 223. 1478 březen 28. Brno. (Kteréž jsú se dokonaly v sobotu před provodní nedělí v městě Brně léta od narození syna Božieho tisícího čtiřstého sedmdesátého osmého.) Jindřich starší, vévoda minsterberský, hrabě kladský, pán z Kunštátu a z Poděbrad, Jan Tovačovský z Cimburka a na Mladé Boleslavi, nejvyšší sudí království Českého, Jan ze Šelmberka a na Stráži, Beneš z Veitmile, kutnohorský minemistr a purkrabí karlštejnský, Jan z Roupova, hofmistr dvoru českého krále, Petr Kdulinec z Ostroměře, radové a vyslanci krále Vladislava II., oznamují, že se sjeli v Brně se zástupci uherského krále Matyáše, totiž Janem, varadínským biskupem, Štěpánem Zápolským (z Za- pulie), spišským hrabětem, Rudolfem, vratislavským biskupem a legátem papežským, Tasem, olomouckým biskupem, Hynkem, jinak Jindřichem mladším, vévodou minsterberským a hrabětem kladským, pánem z Kun- štátu a z Poděbrad, Václavem z Boskovic, nejvyšším komorníkem cúdy a práva olomouckého. Spor českého a uherského krále srovnali tímto způ- sobem: 1. král Vladislav II. zapíše králi Matyášovi, jeho potomkům a pozděj- ším králům uherským a Uherské koruně jako zástavu od České koruny celou Moravu i s Opavským vévodstvím, „země Slezské Horní i Dolní s kniežetstviemi všemi, zemi Lužicskú a Šestiměsta“; král Vladislav II. za- píše na těch zemích uherskému králi 400.000 uherských zlatých. Olo- moucký biskup a nejvyšší maršálek zůstávají svými úřady zavázáni králi Vladislavovi II.; 2. podrobně se určuje způsob výplaty: každá ze stran zvolí čtyři vy- slance a ti se sjedou v Olomouci, králi Matyášovi se o tomto jednání pošle list na budínský hrad nebo do (Stoličného) Bělehradu a k vlastní výměně peněz i kvitancí dojde na jednom ze tří jihomoravských hradů, a sice Stráž- nici, Hodoníně nebo Mikulově (Niclšpurce); 3. obyvatelé zemí, které zůstaly králi Vladislavovi II., jsou poslušni pouze českého krále, z ostatních zemí musejí holdovati králi Matyášovi. Kdo má zboží v zemích krále českého i krále uherského, musí složiti slib věrnosti oběma panovníkům; 4. byla uzavřena dohoda o vzájemném vydávání zločinců. Hraniční spory a spory o místa při hranicích rozhodují zemští hejtmané. Hranice 116

Strana 117
zůstávají beze změny a také zámky i zboží při hranicích ležící nesmí být potahovány k druhé zemi; 5. oba králové si slibují vzájemnou pomoc, kdyby byl jeden z nich svévolně napaden. Na den sv. Jana Křtitele se má odebrati král Matyáš do Olomouce a král Vladislav II. do Uničova, ke dni sv. Ducha má položiti Matyáš glejt pro Vladislava II. a jeho družinu u pana hejtmana na Tovačově a král Vladislav pro uherského panovníka a jeho průvod na brněnské radnici; pak se umluví den schůzky i její místo, kam každý z králů přijede na půl cesty; 6. umluven jest sjezd zástupců obou stran do Olomouce, kam se do- staví poselstvo českých pánů, rytířů i měst královských za poddané Vladi- slavovy a zástupci Čech, Moravy, Slezska, Vratislavska, Lužice, Šestiměstí, Svídnicka i Javorska se strany uherského krále. Po uzavření jednání po- tvrdí oba králové svým poddaným všechny výsady a odpustí všem ne- poslušným. Vladislav II. i Matyáš uzavřou přátelství, při čemž se výslovně poznamenává, že všechny závazky pomoci polského krále Kazimíra IV. jeho synovi Vladislavovi, králi českému, pozbývají platnosti; 7. pokud se týče titulu krále českého, musí Matyáš tak oslovovati Vladislava, ale Vladislav nemusí dávati toho titulu Matyášovi; na uherském králi záleží, chce-li dále užívati označení král český či nikoliv; 8. králové se postarají o urovnání rozepře mezi papežem a obyvateli Čech i Moravy, jakož i o snětí klatby, vyřčené papežem Pavlem II. Do země má být uveden arcibiskup, který by byl uznáván ode všech obyvatel; 9. komu bylo odňato zboží nebo jiný majetek, nechť oznámí svoji škodu rozhodčím, kteří budou jmenováni oběma stranami. Výslovně se podotýká, že páni ze Šternberka obdrží svá zboží, až propustí třebíčskému opatu tamní klášter; 10. zajatci budou propuštěni; z nevybraných holdů se nebude upo- mínati a také nezaplacené šacuňky lidí městských i selských se nebudou vymáhati; 11. s knížetem Hynkem byla urovnána pře zvláštním listem. Orig. perg. 69x58—10 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno pět kulatých pečetí — s výjimkou poslední z černého vosku — vesměs z vosku barvy čer- vené: 1. Jindřicha staršího minsterberského odtržena a poněkud poškozena, 2. Jana Tova- čovského z Cimburka, 3. Jana ze Šelmberka a na Stráži, 4. Beneše z Veitmile; Jana z Rou- pova ztracena, 5. Petra Kdulince z Ostroměře. Na rubu: Datum m cecco lxxviiio. O námluvy o sjezd olomůcský, a to již minulo (15. stol.). — N°. 1. — A. 124 (19. stol.; červeným inkoustem). Rosenthal KA, lit. A, č. 45. — Vídeňské rep. č. 1437. Eschenloer II., str. 372—382. — Zobel, Verzeichnis VIII. 134. — Worbs, str. 293, č. 894 (regest). — Archiv Český IV., str. 481, č. 21. — Grünhagen-Markgraf I., str. 29 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 338—339, č. 332 (regest). — Německý překlad v Scriptores rerum Silesiacarum XIII., str. 245—254, č. 301. 224. 1478 září 30. Budín. (Dán v Budíně v středu den svatého Jeronima od narozenie syna Božieho tisícieho čtiřstého a sedmdesátého léta osmého, království našich uher- ského etc. prvnieho a dvadcátého a českého desátého léta.) Král Matyáš přistupuje k úmluvám, které uzavřeli jeho vyslanci s vy- slanci krále Vladislava II., totiž: 117

Strana 118
1. titulu krále českého užívají oba panovníci, navzájem se jím oslovují a také poddaní mají je tak jmenovati; 2. král Matyáš postoupí Vladislavovi všechna místa, která drží v Če- chách a král Vladislav II. mu zase odevzdá Moravu, obojí Slezsko, Lužici i Šestiměstí. Ty země drží Matyáš po dobu svého života, po jeho smrti mohou býti vykoupeny za 400.000 uherských zlatých dukátů; zástavní částky, které by vydal Matyáš nebo potomní uherští králové za statky, patřící ke koruně České, se přirazí k řečené sumě 400.000 zlatých, stejně jako náklady, které by měli uherští panovníci se získáním statků, patřících české komoře; zboží, která nepatří ani České koruně ani české komoře, si ponechá uherský král. Aby zastavené země zůstaly v celosti, vrátí se českému králi až po úplném zaplacení celé zástavní částky; potom také nesmějí již uherští panovníci užívati titulu krále českého. Vyplacení zá- stavy se musí ohlásiti rok napřed skrze posly českého krále na budínském hradě nebo ve Stoličném Bělehradě (na Bělehrad Královský, kdež obyčej jest krále uherské korunovati); o správné vyrovnání částek, odevzdávaných na poli mezi Skalicí (na Slovensku) a Strážnicí, pečuje zvláštní komise, složená z prelátů a pánů obou zemí, která bude sídleti v Brně. Nezaplatí-li český král včas nebo neodevzdá-li uherský král do roka po úplném zaplacení zástavy ty země českému králi, jest každá strana odsouzena k pokutě 100.000 uherských zlatých. Výslovné zmínky se činí o statcích vyplacených ze zástavy a získaných odúmrtí i o zboží, které nepatří komoře. Zemře-li král Vladislav II. bez dědiců dříve nežli král uherský a Matyáš nebo jeho potomci budou zvoleni za českého krále, připadnou zastavené země k České koruně beze vší výplaty; 3. olomoucký biskup a nejvyšší maršálek království Českého konají povinnosti svého úřadu králi Vladislavovi II., ale bez újmy poddanosti a poslušenství, jímž jsou zavázáni králi Matyášovi; 4. obyvatelstvo musí poslouchati toho krále, k němuž se dostalo. Ne- poslušné trestá jejich pán a proti nim mu pomáhá druhý panovník. Kdo má zboží v zemích obou králů, jest povinen poslouchati oba panovníky. Bylo docíleno dohody o vzájemném vydávání zločinců a jiných škůdců. Hraniční spory a jiné nesnáze řeší zemští hejtmané; 5. na den svaté Kateřiny se sejdou v Olomouci plnomocní zástupci obou králů, aby vyhlásili články, které byly dohodnuty, dojednali potřebné otázky a určili přesné hranice mezi Moravou a Uhrami; 6. na hromnice nejprve příští přijede král Matyáš do Olomouce a Vla- dislav II. do Uničova. Oba panovníci se sejdou na poloviční cestě mezi těmito městy (glejty pro Vladislava II. se odevzdají moravskému zem- skému hejtmanovi na Tovačově a pro uherského krále se uloží na brněn- ské radnici), vyhlásí veřejně články úmluvy, kterou mezi sebou uzavřeli a odpustí všem svým neposlušným a odbojným poddaným, zvláště městům Plzni, Českým Budějovicům, Uherskému Hradišti a Uničovu. Zde uzavřou bratrský a spojenecký svazek a pojednají o smíření krále uherského s krá- lem polským. Postarají se o to, aby byla urovnána rozepře mezi papežem a českými zeměmi, aby byl uveden do Čech arcibiskup a aby byla s českých zemí sňata klatba Pavla II. Majetek, získaný neprávem za dřívějších rozbrojů, bude navrácen držitelům, jimž podle práva patří a škody, které kdo utrpěl pro věrnou službu jednomu z králů, budou nahrazeny z výnosu 118

Strana 119
zvláštní obecní berně. Podle usnesení Benešovského sněmu veškerá odňatá zboží se vrátí beze všeho vyplacení. Vězňové budou propuštěni s obou stran, „ale kteříž jsú se šacovali, ti aby šacunk zaplatili“. 7. král Vladislav propustí ze slibu veškeré své poddané na Moravě, v obojím Slezsku, v Lužici a v Šestiměstí. Podobně učiní i Matyáš se svými poddanými v Čechách. Orig. perg. 69x49—7 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť z vosku červené barvy. Při horním okraji: Commissio propria domini regis. Na rubu: Smlúva olomúcská mezi králem Vladislavem a králem Matiášem. Datum m cece lxxviiio (15. stol.). — Přepsán Kuorka učinil] (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — B. B. Fol. 37 (18. stol.). — N°. 2 (18. stol.). — A. 126 (19. stol.; červeným inkoustem). Knihy priv. A I., fol. 37—40, B I., fol. 38—41. Rosenthal KA, lit. A, č. 32. — Vídeňské rep. č. 1439. Eschenloer II., str. 388—399. — Archiv Český IV., str. 488 a d., č. 22. — Kalousek, str. 571 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 29 (regest). — Čelakovský, Codex III., str. 512 pozn. (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 339, č. 333 (regest). 225. 1478 prosinec 7. Olomouc. (Datum in civitate predicta Olomocensi die lune in octava sancti Andree apostoli anno Domini millesimo quadringentesimo septuagesimo octavo.) Jiří, biskup clujský a nejvyšší kancléř krále uherského, Tas, biskup olomoucký, Štěpán (Zápolský), hejtman slezský, Jan (Zajíc) z Hazmburku, kancléř království Českého, Mikuláš z Felsöszek (de Zelch) a Václav z Bos- kovic, nejvyšší komorník olomoucký, zástupci uherského krále Matyáše,1) Jan z Cimburka a z Mladé Boleslavě, nejvyšší sudí království Českého (summus iudex tabularum terre regni Bohemie) a hejtman kraje Bole- slavského, Jan ze Šelmberka, Jan Kostka z Postupic a na Litomyšli, hejt- man kraje Chrudimského, Čeněk z Klinštejna, prokurátor českého krále, Beneš z Veitmile, purkrabí karlštejnský a minemistr kutnohorský, Jan z Roupova, hofmistr královského dvora (magister curie domini regis), plno- mocní vyslanci krále Vladislava II., veřejně vykládají na radnici a na ná- městí v Olomouci smlouvu mezi králem Matyášem a králem Vladislavem z 30. září 1478 (výše č. 224) a slavnostně ji vyhlašují; smlouva byla při té příležitosti přeložena z češtiny do latiny. Protože bylo s obou stran uznáno, že jest příliš krátká doba k sjezdu obou králů, určenému na den Očištování Panny Marie, odkládá se schůzka na středopostí, a když by ani v ten den nemohlo k ní dojíti, uskuteční se na den sv. Zikmunda (= 2. května); k tomuto sjezdu budou povoláni nejen stavové ze všech zemí krále Vladi- slava II. a krále Matyáše, ale také polský král Kazimír IV. bude pozván. Orig. perg. 79x49—5 cm, lat. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno 12 kulatých pečetí, vesměs z červeného vosku — s výjimkou páté ze zeleného, jakož i osmé a dvanácté poněkud poškozené a z vosku černého: 1. clujského biskupa Jiřího, 2. olomouckého biskupa Tasa, 3. Štěpána Zápolského, 4. Jana Zajíce z Hazmburku, 5. Mi- 1) Plnomocný list krále Matyáše z 22. listopadu 1478 pro tyto vyslance jest znám pouze z opisu v knihách privilégií A III., fol. 246—246 v., B III., fol. 234 v. V seznamech listin, které Rosenthal odvezl z archivu České koruny, jest zaznamenán o zn. KA, lit. A, č. 361. 119

Strana 120
kuláše z Felsöszek, 6. Václava z Boskovic, 7. Jana z Cimburka, 8. Jana ze Šelmberka, 9. Jana Kostky z Postupic, 10. Čeňka z Klinštejna, 11. Beneše z Veitmile, 12. Jana z Roupova. Na rubu: List biskupa colocenského o smlúvách olomůcských a biskupa olomúcského a podle toho všech jiných smluvcí, že což král Matiáš v Čechách držel, králi Vladislavovi aby postúpil a král Vladislav v Moravě, v Slezíi zase též etc. Datum m cccc xxviii° (15. stol.). — Přepsán jest (16. stol.). — Nenie korigován (16. stol. — Škrtnuto.). — Correctum (16. stol.). — N°. 3 (18. stol.). — Fol. 247 (18. stol.). Nostický rk. fol. 447 v.—456 v. — Vratislavský rk. A, fol. 534 v.—543. — Knihy priv. A III., fol. 246 v.—250 v., B III., fol. 235—238 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 362. — Vídeňské rep. č. 1440. Balbín, Miscellanea VIII. 1., str. 96—97. — Goldast, Regni Bohemiae II. supplemen- tum, str. 331—334. — Lünig, CDG I., str. 1529, č. 411. — TRA VI., str. 89—90, č. LXXI. — Dumont III., str. 61—62, č. XXXI. — Eschenloer II., str. 388—400. — Katona XVI., str. 150—159. — Zobel, Verzeichnis VIII. 136. — Chmel, Mon. Hab. I. 3., str. 225—236, — č. 101. — Archiv Český V., str. 377, č. 13. — Grünhagen-Markgraf I., str. 29 (regest). Stieber, Státní smlouvy I., str. 339—340, č. 334 (regest). 226. 1479 červenec 21. Olomouc. (Datům in civitate nostra Olomucensi vigesima prima die mensis Julii anno Domini millesimo quadringentesimo septuagesimo nono, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. vigesimo secundo, Bohemie vero unde- cimo.) Uherský král Matyáš uzavírá s českým králem Vladislavem II., s krá- lovstvím Českým i se všemi jeho obyvateli mír a přátelství za těchto pod- mínek: 1. Přestanou všechna nepřátelství mezi oběma královstvími, t. j. Uher- ským a Českým, a zavládne věčný mír, úplná shoda a přátelství; 2. obyvatelé jednoho království nesmějí v nepřátelském úmyslu pře- kračovati hranice druhého království, škoditi tamním lidem a rušiti jejich práva. Kdo by tak učinil, bude potrestán svým králem, prohlášen za rušitele klidu a pořádku a vyhoštěn ze země. Nikdo nesmí hledati práva na oby- vateli druhého království silou nebo zbraní, ale před soudem nebo králem toho království, v němž obývá jeho protivník; 3. aby nebyl podvázán obchod, zaručuje se kupcům volný vstup do země a bezpečný příchod i odchod. Nové poplatky mimo již dříve vybírané se na nich nebudou vymáhati. Případné spory se rozsuzují v zemi, kde kupec přebývá. Za preláty a barony Uherského království přivěsilo své pečeti 13 níže jmenovaných osob. Orig. perg. 64x41—9 cm, lat. K listině jest přivěšeno 14 kulatých pečetí — s vý- jimkou posledních pěti ze zeleného vosku — vesměs z vosku červené barvy; první pečet jest přivěšena na hedvábných nitích barvy bílé, zelené, žluté a červené, ostatní visí na pergamenových proužcích: 1. krále Matyáše, 2. clujského biskupa Jiřího, nejvyššího kanc- léře království Uherského; 3. Osvalda, biskupa záhřebského, 4. Jana, biskupa varadín- ského, 5. Zikmunda, biskupa pětikosteleckého, 6. Alberta, biskupa veszprémského (Wes- primensis), 7. Emericha Zápolského, hraběte spišského (Scepusiensis), 8. Vavřince z Villachu? (de Wylak), syna boseňského krále Mikuláše (regis Bozne), 9. Zikmunda, vévody z Pezinku a Svatého Jiří (de Bozyn et Sancto Georgio), 10. Jana Tusa z Laku (Thwz de Lak), nejvyššího taverníka (tavernicorum magister), 11. Emericha z Palocze (de Palocz), nejvyššího štolby (agazonum regalium magistri), 12. Ladislava Orzaga z Gutu (de Gwth), 13. Ladislava Marcali (de Marczal), 14. Mikuláše ze Felsöszek (de Zeech). 120

Strana 121
Pod textem: Ad mandatum domini regis. Na rubu: Smlúva krále Matiáše uherského s králem Vladislavem (vedle škrtnutého, omylem napsaného „Matiášem“) českým o pokoj mezi obojím královstviem (15. stol.). — Ten jest přepsán a korigován (16. stol.). — N°. 5 (18. stol.). — Fol. 253 inscriptum (18. stol.). Knihy priv. A III., fol. 253 v.—255, B III., fol. 241—242 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 364. — Vídeňské rep. č. 1442. Dobner, Mon. IV. 436. — Grünhagen-Markgraf I., str. 29, č. 13 (pozn.). 227. 1479 červenec 21. Olomouc. (Datum in civitate nostra Olomucensi vigesimo primo die mensis Julii anno Domini millesimo quadringentesimo septuagesimo nono, regnorum nostrorum Hungarie etc. anno vigesimo secundo, Bohemie vero unde- cimo.) Uherský král Matyáš uzavírá s českým králem Vladislavem II., s krá- lovstvím Českým i se všemi jeho obyvateli přátelství a mír; tím se skončí nepřátelství, které vzniklo z příkazu papežů Pavla II. a Sixta IV. i císaře Fridricha III. Podmínky míru jsou tyto: 1. Oba králové budou užívati titulu krále českého a budou se tak oslovovati i v dopisech; 2. až král Vladislav II. propustí králi Matyášovi všechny své urozené i ostatní poddané z Moravy, obojího Slezska, z Lužice a ze Šestiměstí, budou holdovati uherskému králi jakožto králi českému. Stejně složí hold králi Vladislavovi všichni obyvatelé království Českého, které zase pro- pustí z poslušnosti král Matyáš; 3. oba králové drží plným právem země, jak byly mezi ně rozděleny, a nikdo nesmí jim v tom brániti; 4. po smrti krále Matyáše může Vladislav II. nebo potomní králové čeští získati zpět k České koruně Moravu, obojí Slezsko, Lužici i Šesti- městí za těchto podmínek: a. země musejí býti vykoupeny za 400.000 uher- ských zlatých, b. peníze, za které byly vykoupeny nebo jinak získány statky, patřící České koruně a Českému království, se připočítají k zá- stavní částce 400.000 zlatých; kdyby to čeští králové nezaplatili, zůstanou statky uherskému královi, c. aby zastavené země nebyly roztrženy, vrátí se najednou celé až po úplném zaplacení zástavní částky; 5. úmysl vyplatiti zástavu musí český král ohlásiti rok předtím skrze zvláštní posly bud na budínském hradě nebo ve Stoličném Bělehradě (ad Albam Regalem, ubi moris est reges Hungarie coronari). Splátky se budou odevzdávati při moravských hranicích na poli mezi Strážnicí a Skalicí na Slovensku; zvláštní komise, složená z prelátů a pánů obou zemí, která bude zasedati v Brně, dozírá na správné a včasné placení; za jeho nedodržení se ukládá každé z obou stran pokuta 100.000 uherských zlatých; 6. co by uherští králové zastavili z komorních a korunních statků, to se odečte od zástavní částky; co by z dřívějších zástav získali odúmrtí, to se neodečte a o tom mohou volně rozhodovati stejně jako o statcích, které nepatří královské komoře; 7. zemře-li král Vladislav II. dříve nežli Matyáš a bez zákonných po- tomků a čeští stavové zvolí uherského krále jeho nástupcem, připadnou zastavené země bez veškeré výplaty k České koruně; 121

Strana 122
8. olomoucký biskup a nejvyšší maršálek království Českého skládají přísahu králi Vladislavovi, ovšem bez porušení poddanosti a poslušenství, jímž jsou vázáni ke králi Matyášovi; 9. obyvatelé jednotlivých zemí musejí složiti přísahu věrnosti a po- slušnosti tomu králi, v jehož zemi žijí; neposlušné trestá pán země a po- máhá mu druhý panovník. Zločinci, kteří uprchli přes hranice, se vydají hejtmanovi země, odkud uprchli a tam budou také souzeni podle práva té země. Kdo má majetek v zemích jednoho i druhého krále, musí poslouchati obou panovníků; 10. hraniční spory řeší hejtmané zemí, mezi nimiž nebo mezi jejichž obyvateli došlo ke sporu. Za preláty, barony a ostatní stavy a obyvatele Uherského království přivěsilo pečeti 13 stejných osob jako u listiny č. 226. Orig. perg. 69x55—8 cm, lat. K listině jest přivěšeno 14 kulatých pečetí, první na hedvábných nitích barvy bílé, žluté, zelené a červené, ostatní na pergamenových prouž- cích, a to z vosku červeného, černého, příp. též zeleného; jsou to stejné osoby jako u před- chozí listiny (č. 226). Pod textem: Ad mandatum domini regis. Na rubu: Smlúvy olomúcské krále Vladislava s králem Matiášem etc. (15. stol.). — Datum m cccc lxxix (16. stol.). — Přepsán. Correctum (16. stol.). — Fol. 250 inscriptum (18. stol.). Knihy priv. A III., fol. 250 v.—253 v., B III., fol. 238 v.—241. Rosenthal KA, lit. A, č. 363. — Vídeňské rep. č. 1443. Dobner, Mon. IV., 449. — Katona XVI., str. 200—214. — Zobel, Verzeichnis VIII. 137. — Worbs, str .295, č. 902 (regest). — Archiv Český V., str. 377. — Teleki XII., str. 95—100, č. DCXXXII. — A. Sedláček, Zbytky register, str. 299, č. 1925. — J. Čelakovský, Codex III., str. 512 pozn. (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 21—29, č. 13. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 340—341, č. 355 (regest). 228. 1479 červenec 21. Olomouc. (Datum in civitate nostra Olomucensi vigesima prima die mensis Julii anno Domini millesimo quadringentesimo septuagesimo nono, regnorum nostrorum anno Hungarie etc. vigesimosecundo, Bohemie vero unde- cimo.) Uherský král Matyáš odpouští všem obyvatelům Moravského markrab- ství, obojího Slezska, Lužice a Šestiměstí, kteří ve válce proti českému králi stranili králi Vladislavovi II. Orig. perg. 43x25—10 cm, lat. K listině jest na hedvábných nitích barvy zelené, žluté a fialové přivěšena kulatá, poněkud poškozená znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Ad mandatum domini regis. Na rubu: Král Matiáš zavazuje se nezpomínati zlým, ktož jsú proti němu byli v válku, kteříž potom smlúvami jemu postúpeni jsú od koruny České (15. stol.). — Krále Matiáše uherského. Datum meccelxxix° (16. stol.). — Přepsaný a correctum (16. stol.). — No. 275. De A°. 1479 (1773). — 21. Julii (19 stol.). DZ, lit. A, č. 275. — Vídeňské rep. č. 1444. Grünhagen-Markgraf I., str. 29, č. 14 (regest). 122

Strana 123
229. 1479 červenec 25. Olomouc. (Dán v Olomůci v neděli den svatého Jakuba, apoštola Božieho, léta od narozenie Božieho syna tisícieho čtyrstého sedmdesátého devátého, království našich uherského druhého a dvadcátého a českého jede- náctého léta.) Král Matyáš propouští králi Vladislavovi II. na základě úmluv, mezi nimi uzavřených, všechny obyvatele země České, kteří mu byli zavázáni „buďto úřady, poddaností aneb jinými jakýmižkoli závazky a povinnostmi“. Orig. perg. 421/2x191/2—7 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Pod textem: Ad relacionem Jo. Duhek. Na rubu: Nus. 6 (18. stol.). — 1479 25. Jul. (1838). — 6 (červeným inkoustem v 19. stol.). Lenní reg. č. 6. — Pražské rep. č. inv. 495, č. rep. 269. 230. 1479 srpen 11. Olomouc. (Der geben ist zcu Olomutz am mitwochen noch Laurenci nach Cristi gepurt virtzenhundert unde dornach im newnundesibtzigsten iaren, unser reiche des Hungerischn etc. im zeweundetzwentzigsten unde des Behmischen im eilften jaren.) Král Matyáš potvrzuje a obnovuje Fridrichovi, vévodovi lehnickému a břežskému, privilegia na cla a jiná práva, která má v městech Niemcza (Nimpst) a Strzelině (Strelen). Listiny na tato práva z dřívějších let byly totiž zničeny v předchozích neklidných dobách. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 33x17—6 cm, něm. K listině jest přivěšena na žluto-zeleno-fialových a šedivých hedvábných nitích kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Nad textem: Commissio propria domini regis. — Pod textem: Referentibus rev. do- mino episcopo Vratislaviensi et Georgio de Lapide. Na rubu: 1479. Bestetigung und maiestatbrif konigs Mathiae uber die zolle im Stre- lischen und Nimptschen. Adam Grudtschreiber hoferichter. Ao. 1603. R. (1603). — N. 29 (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1445. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V inventáři z let 1606—1607 zapsána pod č. 29. 231. 1480 únor 11. Rosice. (Jenž jest dán a psán na Rosicích léta od narození syna Božieho tisícého čtyrstého osmdesátého léta ten pátek před svatým Valentinem.) Jan Zelený z Ríčan, Matěj Vacek z Bezděkova a z Tupanova a Jindřich z Býšovce a ze Křetína (Křtěnína) a jejich manželky Anna, Machna a Ka- teřina sestry z Lukovan (z Hlochkovan) prodávají Filipovi Bulovi z Bořitova dva lány ve vsi Ketkovicích, na které měl list jejich otec Mikuláš Pikuš od Pertolda z Lipého, nejvyššího maršálka království Českého. — Rukojmí: Jan z Kladné (Kladného), Jan Děvečka z Herštejna, Mikuláš z Peče a z Tu- lešic, Jiřík Šváb z Lančova a ze Skalice, Brichta z Lilče a Kryštofor Pinta z Rtišovic (Hertišovic), kteří se zavazují i k ležení v Brně. Orig. perg. 32x19—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno 11 kulatých pečetí, vesměs ze zeleného vosku: 1. Jana Zeleného z Říčan; Matěje Vacka 123

Strana 124
z Bezděkova chybí, 2. Jindřicha z Býšovce, 3. Anny, 4. Kateřiny a 5. Machny z Lukovan, 6. Jana z Kladné, 7. Jana Děvečky z Herštejna, 8. Mikuláše z Peče a z Tulešic, 9. Jiříka Švába z Lančova, 10. Brichty z Lilče, 11. Kryštofora Pinty ze Rtišovic. Na rubu: 1480 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 69. — Vídeňské rep. č. 1449. 232. 1480 červen 14. Vídeň. (Geben in unser statt Wienn am mittichen vor sant Veits tag nach Cristi gepurt viertzehenhundert und im achtzigisten, unserer reiche des Romischen im einsundviertzigisten, des keisertumbs im newnundt- zwaintzigisten und des Hungerischen im zweiundtzwaintzigisten jaren.) Císař Fridrich III. dovoluje Vilémovi ze Stadionu zříditi hrdelní soud ve vesnici Ober-Stadion a opevniti tuto ves. Zároveň se povoluje témuž pánovi, aby si vystavěl mlýn ve vesnici Mühlhausen. Orig. perg. 46x281/2—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť z červeného vosku s osmihrannou sekretní pečetí na rubu, vtištěnou přímo do pečetní misky. Na rubu: Ban. Stadion. Pan. 1480 (16. stol). — 1. 104. — 14. Junii (19. st.). Vídeňské rep. č. 1451 1/2. Listina pochází nepochybně z rodinného archivu stadionského a byla zařazena do českého archivního repertoria patrně proto, že Stadionové vlastnili v Čechách rozsáhlý majetek a r. 1696 získali inkolát (Ottův slovník naučný XXIII., str. 1022). Patří do rodin- ného archivu stadionského v Koutě, který právě v této části jest značně mezerovitý. — Do Státního archivu ve Vídni se dostala tato listina před sepsáním vídeňského repertoria. Lichnowski VIII., str. DLVIII., č. 266 (regest). 233. 1480 prosinec 21. Praha. (Gebn zu Prag am dornstag sanct Thomas des heiligen zwelfboten tag nach Cristi unsers herren gepurt virzehenhundert und im achzigisten, unsers reichs in zehenden jaren.) Vladislav II. jako král český potvrzuje, že Petr ze Zedwitz (von Czed- witz) na místě svého otce Konráda odevzdal bratřím Jindřichovi a Dětři- chovi z Beulwitz (Beulbitz) hrad a město Hirschberg na Sále (Hirsberg), městečko Gefell, vesnice Ullersreuth (Ulrichsreut), Dobareuth (Toberreut), Mödlareuth (Madelreut), Gebersreuth, Rothenacker (Radenacker), Götten- grünn (Gottingrun), Blintendorf (Plintendorf) a Göritz (Goritz) s půdou u Misslareuthu (Mislarewt), Spielmes (Spilmas) a Venzka (Wentzka); to vše je lénem České koruny. Řeč něm. Inser. v listině purkmistra a rady města Leutenbergu (Lewtenberg) z 12. října 1502 (níže č. 309). Pod textem inserované listiny bylo napsáno: Ad relacionem Johannis de Rupew, ma- gistri curie domini regis. A. Sedláček, Zbytky reg., str. 301, č. 16. 234. 1481 květen 19. (Jenž jest psán léta Božieho tisícého čtyřistého osmdesátého prvnieho tu sobotu před svatým Urbanem etc.) Otík ze Špaňova a v Dolci prodává svému bratrovi Jírovi Lehomskému z Lehomě za šest kop grošů svůj dvůr ve vsi Lukavici nad Strážovem; ten dvůr se nazývá Němečkovský. 124

Strana 125
Orig. perg. 29x151/2—5 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny dvě kulaté pečeti z vosku přirozené barvy: 1. Otíka ze Špaňova, 2. Sudy z Řeneč; pečeť Jana Horšického z Horšic je ztracena. Na rubu: 1481 (17. stol.). — N. 2 (18. stol.). — Ad Lit. C, Folio 190, No. 35 (18. stol.). — Scri. 2 (19. stol.; červeným inkoustem). — 1481 19. Mai (1838). Pražské (priv.) rep. č. inv. 82, č. rep. 72. Tuto listinu přenesl Löw z Erlsfeldu z místodržitelské registratury do archivu České koruny; zapsána do inventáře z r. 1719 pod zn. „Lit. C. No. 35“. 235. 1481 červen 5. Praha. (Dán v Praze v úterý před slavným hodem svatého Ducha léta Božieho tisícieho čtiřistého osmdesátého prvnieho, královstvie našěho léta desátého). Král Vladislav II. dovoluje Mikulášovi z Landštejna, nejvyššímu písaři desk zemských, vyplatiti ze zástavy tvrz a ves Liblici u Českého Brodu, která patřila předtím pražskému arcibiskupství. Pan Mikuláš může na tomto zboží zřizovati rybníky, ale musí za zatopená pole dáti příslušnou náhradu. Statek může býti vyplacen jediné dřívějšími pány, t. j. pražskými arcibiskupy. Orig. perg. vlhkem něco málo poškozený 35x22—7 cm, čes. K listině jest na perga- menovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem domini Pauli de Genstin. Na rubu: Rta. — No. 15 (18. stol.). — Na závěsném proužku: 2. Vídeňské rep. Doplňky. Listina byla původně uložena v archivu města Českého Brodu a jest také zapsána ve starém kopiáři tamního archivu na fol. 23. Do Státního archivu ve Vídni se dostala až po první třetině 19. stol., protože do tak řeč. českého archivního respertoria z té doby byla zařazena až po jeho sestavení, jsouc zapsána mezi pozdějšími doplňky. Z toho lze snad uzavírati, že patří k listinám, které koupil státní archiv vídeňský za místoředitele J. Chmela nebo později (Koss 1, str. 257, 261). 236. 1481 červen 28. Urach. (Der geben ist zu Urach an der hailigen zwölfboten sant Peters und sant Pauls anbend, als man zalt nach Cristi unsers lieben herren gepurt tusent vierhundert achtzig und ain janre.) Eberhard starší, vévoda virtemberský, potvrzuje, že přijal od českého krále Vladislava II. jako léno hrad a město Neuenbürg (Nuwburg), které držel již jeho otec Ludvík rovněž jako léno Českého království a České koruny. Orig. perg. 371/2x171/2—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: Omagium ducis Eberhardi de Wirtenberg super castro et civitate Newburg in Swevia (15. stol.). — Meccelxxxi (16. stol.). — Registrata et correcta (16. stol.). — T. B. Fol. 136 (18. stol.) — Na závěsném proužku pečetním: J. Knihy priv. A II., fol. 136, B II., fol. 136—136 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 177. — Vídeňské rep. č. 1452. Corpus iuris feud. II., str. 62, č. XXVI. — Lünig, CDG I., str. 1539, č. 412. 125

Strana 126
237. 1481 červen 28. Stuttgart. (Der geben ist zu Stûtgarten an der hailigen zwölfboten sant Peter und sant Pauls anbent nach Christus gepurt, als man zalt viertzehenhundert achtzig und ain jare.) Virtemberský vévoda Eberhard mladší potvrzuje, že obdržel od čes- kého krále Vladislava II. jako léna hrad a město Beilstein (Bilstein), hrad Lichtenberg (u Bottwaru) a město (Gross-)Bottwar. To vše držel již jeho otec Oldřich rovněž jako léno Českého království a České koruny. Orig. perg. 34x211/2—61/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá pečeť z červeného vosku. Na rubu: Omagialis Eberhardi quondam comitis Wirtenbergensis (15. stol.). — Meccelxxxi (16. stol.). — Registrata et correcta. W. (16. stol.). — T. B. Fol. 136 (18. stol.). — Na závěsném proužku pečetním: J. Knihy priv. A II., fol. 136—136 v., B II., fol. 136 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 178. — Vídeňské rep. č. 1453. Corpus iuris feud. II., str. 62, č. XXVII. — Lünig, CDG I., str. 1542, č. 413. 238. 1482 květen 2. Most. (Der geben ist zu Brux am dornstage sant Sigismunds tag nach Cristi gepurt vierzcehenhundert, darnach im zweiundachzcigsten jaren.) Albrecht, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, vyznává jako markrabě míšeňský, že drží jako léno od českého krále a od České koruny tato panství, hrady, města a městečka: Plavno hrad, město a panství, polovinu hradu Donína, Lauenstein, Leisnig (Lissenick), Eilenburg (Ilburg), Colditz, Hohnstein (Honstein), Wildenstein, Pirna, Dip- poldiswalde, Königstein, Voigtsberg, Oelsnitz (Olsnicz), Saalfeld (Salvelt), Gottleuba, clo v Drážďanech, Tharandt, Radeberg, Stolberg (Stalberg), Schwarzenberg, Milow (Milan), Reichenbach, Falkenstein, Schöneck (Scho- neck), Kathendorf (Gattendorf), Sparnberg, Karlswalde (Karlszwald), Raitzen (Reitzenstein), Frauenhain, Saathein (Saten), Elsterwerda, Strehla (Strehel), Glaubitz (Glubatz), Tiefenau, Zabeltitz (Zcabeltitz), Döhlen (Do- len), Gruben, Wertheim? (Werdenhain), Weesenstein (Weissenstein), Bä- renstein (Bernstein), Wehlen, Rathen, Mückenberg, Schönfeld (Schonfelt), Hartenstein v Sasku (Herrstein), Mohlsdorf (Mühlendorf), Plohn (Plone), Remda (Rembde), Mühlberg, Liebenthal (Libental), Lichtenwalde, Sachsen- berg, Sayda, Friedewald (Fredmanswalde), Elsterberg, Auerbach, Rechen- berg a Rabenau. Kdyby pánem Saska byl kurfiřt, ujme se lén jiný člen vévodské rodiny saské, ovšem kurfiřtovi beze škody. Některá léna se spravují právem saským, ale všechna patří přímo pod českého krále, který o nich rozhoduje a rozsuzuje bud v Praze nebo ve Vratislavi. Orig. perg. 50x37—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na rubu: Meccelxxxii. S (16. stol.). — T. B. Fol. 153 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 152—153 v., B II., fol. 152 v.—153 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 198. — Vídeňské rep. č. 1454. F. Gamin, Dissertatio de iure ... App. Nro. XII. 126

Strana 127
239. 1482 květen 2. Most. (Der geben ist zu Brux am dornstag sant Sigmunds tag nach Cristi unsers hern gepurt vierzcehenhundert, dornach im zweiundachtzigsten jaren.) Albrecht, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, vyznává, že obdržel od krále Vladislava II. listy na svá léna a souhlasí s tím, že veškeré spory a jiná jednání o léna České koruny se budou projednávati buď přímo v Praze nebo ve Vratislavi. Orig. perg. 35x241/2—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: Valebit pro domino cancellario (15. stol.). — List kněze Albrechta míšeň- ského, kdež léno přijímal a také že stávati má k saudóm o pře některé v Praze a v Vra- tislavi (15. stol.). — Přepsán a korigován (16. stol.). — Let M cccc lxxxii (16. stol.). — T. B. Fol. 184 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 184 v.—185, B II., fol. 185 v.—186. Rosenthal KA, lit. A, č. 230. — Vídeňské rep. č. 1455. Gamin, Nro. XV. 240. 1482 květen 2. Most. (Gescheen und gegeben zu Brucks am dornstag Sigismundi regis nach Cristi unsers lieben hern geburt tausentvierhundert und darnach in dem zweiundachtzigisten jaren.). Arnošt, arcimaršálek Římské říše a jeho bratr Albrecht, oba vévodové saští, lantkrabata durynští a markrabata míšeňští, uzavírají s králem Vla- dislavem přátelskou a spojeneckou smlouvu. Slibují, že nebudou míti žád- ných sporů ani nepřátelství s českým králem, naopak zavazují se pomocí proti každému, kdo by napadl jeho země, města, hrady i jiná zboží, jež se podrobně vypočítávají: království České i s kurfiřtským hlasem, mar- krabství Moravské, vévodství Opavské. Ratibořské, Lehnické, Břežské, Minsterberské, Olešnické, Hlohovské, Opolské, Falkenberské, Těšínské, Kozelské, Bytomské, Stinavské, Osvětímské, Svídnické a Javorské, mar- krabství Budyšínské a Zhořelecké, města Vratislav, Šlaska Sroda (Naw- marckt), Sląskie Ząbkowice (Frankenstein), Namyslów (Namslav), Hlohov, Scinawa (Steinau), Góra, Lužice, města a hrady Luckau, Guben, Sommer- feld, Spremberg, Kalau, Lübben (Loben), Golssen, Peitz, Löberitz (Lubras), Fürstenberg, Strasefried, Müllrose (Mülras), dále Hirschau, Neustadt (Newnstat), Bärnau (Bernawe), Sternstein (Stornstein) a Lichstenstein, jež patřily Ruprechtovi staršímu a Ruprechtovi mladšímu, falekrabatům rýn- ským a vévodům bavorským, byly však prodány českým králům, dále města, zámky a městečka Sulzbach, Rosenberg, Neidstein (u Sulzbachu), Hartenstein (Hertenstein), Hohenstein, Hilpoltstein (Hilpatstein), Lich- teneck, Dörndorf (Torrendorf), Frankenberg, Auerbach, Hersbruck, Ro- thenberg, Lauf, Velden, Plech, Eschenbach, Pegnitz, Hauseck (Hauzelk), Werdenstein, Ruprechtstein, které všechny patřily Rudolfovi, zesnulému falekraběti rýnskému a vévodovi bavorskému, a které přešly na krále čes- kého koupí i dědictvím, města Weiden a hrad Parkstein, hrady a statky Erlangen, Priesendorf (Prisslstorf), Willanzheim (Willentshain), Main- bernheim (Bernheim), Heidingsfeld (Haitingisfelt), Beheimfurt, jež drží 127

Strana 128
král Vladislav II. ve Frankách i jinde po Německu. Potom se připomínají manství pánů z Pakke a Hackenbornu, pánů ze Schönburgu s městy Glau- chau, Gottleuba a Waldenburg, Jindřicha hraběte ze Schwarzburgu, Arn- stadtu a Sondershausen s hradem a městem Rudolstadt, Könitz (Chunitz) a Stein (Prochenstein) i s Leutenbergem (Lewtemberk), Rusa z Plavna Stein u Altenburgu, pánů z Gery Lobenstein, Blankenburg, Schönbach a Wald, pánů ze Sparnecku třetina města Münchbergu a hrad Waldstein. Následují říšské zástavy Cheb, Hirschberg, Adelburg, Donaustauf (Tumstauf), jež je zástavou řezenského kostela, Iphofen, zástava würzburského kostela. Přesně se stanoví způsob i náhrada pomoci, kterou by poskytli v případě potřeby saští vévodové králi Vladislavovi a České koruně. Případné spory se budou řešiti skrze rozhodčí v Chebu, spory mezi poddanými před soudy, před něž sporné strany náleží. Smlouva se nedotýká papeže, římského císaře, Viléma, vévody saského, lantkraběte durynského a markraběte míšeňského, příbuzného vévodských bratří Arnošta a Albrechta. — Svěd- kové: míšeňský biskup Jan, merseburský biskup Tilo, Zikmund z Gleichen, Gunter ze Schwarzburgu, pán na Arnstadtu a Sondershausenu, Purkart z Muchlingen (Mulingen), Jan z Hohnsteinu, Bruno z Querfurtu, Jindřich prostřední z Gery, Jindřich Rus z Plavna, Zdeněk, purkrabí donínský a pán na Auerbachu, Hanuš Berka z Dubé a na Mühlbergu, Hugolt ze Schlei- nitz, nejvyšší maršálek saských vévod, Kašpar ze Schönbergu (von Schon- berg), Jindřich z Einsiedlu, dále rytíři Mikuláš Pflug z Gunzenheimu, Mikuláš z Kökeritz, Heřman z Weissenbachu, Jindřich Loser, zemský fojt saský, Jindřich ze Starsiedlu (von Storsidel), Jindřich ze Schneebergu (uf dem Sneperge), Dětřich ze Schleinitz (Sleinitz). Orig. perg. vlhkem na několika místech zachvácený a tam špatně čitelný 65x38 8 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti znakové z vosku červené barvy: 1. Arnošta a 2. Albrechta, vévod saských. Na rubu: Liga Arnesti electoris et Adalberti fratrum (15. stol.). — Liga ducum Sa- xonie cum rege Wladislao et corona regni Bohemie, facta in Brux (15. stol.). — Přepsán a korigován (16. stol.). — M CCCC lxxxii. — 6. — T. B. Fol. 181 (18. stol.). — 1482 2. Maii (červeným inkoustem v 19. stol.). Knihy priv. A II., fol. 181—182 v., B II., fol. 181 v.—183. Rosenthal KA, lit. A, č. 227. — Vídeňské rep. č. 1456. TRA VI., str. 10—13, č. V. — Dumont III. 2., str. 97—99, č. LIII. — Gamin, Nro. XIII. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 343—344, č. 338 (regest). 241. 1482 květen 5. Most. (Der gegeben ist zu Brucks am sonntage Cantate nach Cristi unsers lieben hern geburt tausent vierhundert und darnach in dem zweiund- achtzigisten jaren.) Bratří Arnošt, arcimaršálek Římské říše, a Albrecht, vévodové saští, lantkrabata durynští a markrabata míšeňští, potvrzují, že král Vladislav II. jim zaplatil 20.000 zlatých rýnských, jež mu byli zapůjčili. Orig. perg. 32x15—61/2cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny dvě znakové kulaté pečeti z červeného vosku: 1. Arnošta, 2. Albrechta, bratří a sas- kých vévod. Na rubu: N. 79 (1773). DZ, lit. B, č. 79. — Vídeňské rep. č. 1457. 128

Strana 129
242. 1482 květen 14. Pernštejn. (Jenž jest dán a psán na Pernštajně v úterý před Buožím Vstúpením léta od narozenie syna Buožího tisíc čtyři sta osmdesátého druhého léta počítajíce.) Vratislav z Pernštejna prodává Bohuňkovi z Mysločovic a jeho man- želce Kordule z Ivančic vinohrad, zvaný Zolčar, který leží v ivančických horách, a to za 100 zlatých uherských. Spolu s jistci Janem Bočkem z Kun- štátu a na Polné, Václavem z Ludanic a na Veveří, nejvyšším sudím brněnské cúdy, Matějem z Náchoda a z Březníka, komorníkem menšího práva brněnského, Janem Radkovským z Nové Vsi a z Radkova, Gedeonem z Olešničky a na Moravci, Janem Kacem z Pavlovic slibuje vydati novému majiteli koupený vinohrad bez závad a dáti jej zapsati do moravských desk zemských. Kdyby cokoliv z toho nebylo dodrženo, zavazují se k ležení v Brně. Orig. perg. 37x20—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí z vosku černé barvy; z třetí se zachovala pouze pečetní miska: 1. Vratislava z Pernštejna, 2. Jana Bočka z Kunštátu, 3. jen miska zachována, 4. Matěje z Náchoda a z Březníku, 5. Jana Radkovského z Nové Vsi, 6. Gedeona z Olešničky a na Moravci, 7. Jana Kace z Pavlovic. Na rubu: 1482 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 70. — Vídeňské rep. č. 1458. 243. 1482 květen 22. (Der gegeben ist am mitwoch vor Urbani pape noch Gottis geburt tausent vierhundert, dornoch im ezweuntachczigisten jore.) Jan z Varnsdorfu a z Trutnova potvrzuje, že Jan Hewel (Hauvolt), rychtář v Bernarticích (Bernsdorf), prodal svou rychtu Stenzelovi Schmie- dovi a jeho manželce Markétě. Řeč něm. Inser. v listině Karla ze Schönburgu z 28. srpna 1521 (níže č. 423). 244. 1483 duben 24. Praha. (Dán v Praze ve čtvrtek před svatým Filipem a Jakubem apoštoly Bo- žími léta Božieho tisícieho čtiřistého osmdesátého třetíeho, královstvie našěho léta dvanáctého.) Král Vladislav II. povoluje Janovi, Mikulášovi a Jaroslavovi bratřím z Lobkovic a na Hasištejně, že mohou vyplatiti některé statky, které patří k vyšehradskému proboštství. Kdyby zemřel Bohuslav z Lobkovic, jejich bratr, kterého jmenoval král proboštem vyšehradským, dříve nežli oni, mohou ty statky, které by pro něho vykoupili, držeti a jich užívati až do případné výplaty králem nebo jinou osobou. Orig. perg. 381/2 X20—7 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis. Na rubu: Rta. — 1483 24. Apr. (1838). Pražské rep. č. inv. 497, č. rep. 270. Listinu nalezl Löw z Erlsfeldu u desk zemských ve skříni, v níž byly uloženy knihy privilegií z r. 1547; zapsána do inventáře z r. 1719 pod zn. „Lit. E. No. 16“. 9 — Archiv koruny České 129

Strana 130
245. 1483 červen 29. Praha. (Dán v Praze v neděli den svatých Petra a Pavla, apoštoluov Božích, léta Božieho tisícieho čtiřistého osmdesátého třetieho, královstvie našeho léta dvanáctého.) Král Vladislav II. pověřuje Viléma z Pernštejna, nejvyššího komorníka brněnské cúdy a poručníka dětí Pertolda z Lipé, někdejšího nejvyššího maršálka království Českého, tímto úřadem se všemi poctami, milostmi a povinnostmi, ovšem pouze do zletilosti Pertoldova syna. Podle zprávy Cti- bora z Cimburka a na Tovačově přijal totiž Pertold z Lipé Viléma z Pern- štejna „na pravý spolek“ a učinil jej poručníkem svých dětí. Orig. perg. 391/2x231/2—61/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku při- věšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem domini Johannis de Sselnberk, cancellarii regni Bohemie. Na rubu: Rta. — 1483 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 71. — Vídeňské rep. č. 1459. Archiv Český VI., str. 515, č. 155. — Tamže XVI., str. 260 č. 289. 246. 1484 leden 3. Opava. (Dán v Opavě léta syna Božieho od narozenie tisícieho čtyřstého osm- desátého čtvrtého v sobotu před hodem slavným svatých tří králuov.) Linhart opat, Jindřich převor, Vít klíčník a celý konvent kláštera ve Zdáře prodávají s povolením Matyáše, krále uherského a českého i mar- kraběte moravského, a Viktorina, vévody minsterberského a fundátora kláštera, Jaroslavovi z Boskovic, nejvyššímu komorníkovi cúdy olomoucké a kancléři království Českého, za 1000 uherských zlatých vinné a obilné desátky, poplužní dvůr a kostelní podací ve vsi Blučíně kromě obilního desátku a jiných spravedlností blučinského faráře. Všechny dřívější listy na prodaný majetek, které klášter obdržel od krále Václava (IV.) a jiných českých králů i moravských markrabí, se prohlašují za neplatné. Ze získané částky 1000 zlatých věnuje klášter 500 zlatých na výplatu městečka Žďáru a tří vsí k němu patřících i s lesy a rybníky a zbytek se obrátí „na jiné puožitky klášterské“. — Pečeti přivěsili minsterberský vévoda Viktorin, opat, převor a konvent kláštera ve Žďáru. Řeč česká. Obsaženo v listině krále Vladislava II. z 31. srpna 1490 (níže č. 262). Archiv Český IX., str. 397, č. 35 (regest). 247. 1485 březen 20. Kutná Hora. (Dán na Horách Cuthnách v neděli puostní Judica léta Božieho tisícieho čtiřstého osmdesátého pátého, královstvie našeho léta čtrnáctého.) Král Vladislav II. rovná spory mezi stavem panským a rytířským tímto způsobem: 1. podle rozhodnutí císaře Zikmunda zasedá na zemském soudu vedle úředníků 12 osob stavu panského a osm stavu rytířského; 2. nálezy a výnosy soudu prohlašují vždy dva páni a jeden vladyka. Jejich jména se musejí zaznamenati do desk zemských, jak ustanovil již král Jiří; 3. relátoři k deskám ze stavu panského i vladyckého budou bráni z přísedících zemského soudu a z královské rady; 130

Strana 131
4. jeden z karlštejnských purkrabí bude vybírán z pánů a druhý z ry- tířů; Benešovi z Veitmile se jeho úřad výslovně ponechává na další tři léta; 5. o úřadu písaře desk zemských není zatím rozhodnuto, protože tento úřad byl nyní obsazen zemanem, totiž královým hofmistrem, a páni nic proti tomu nenamîtali; 6. úřad minemistra a podkomořího jsou úřady královské stejně jako komora královská, a proto bude obsazovati král podle své vůle; 7. po dobu tří let musejí stavové mezi sebou zachovávati mír. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a téměř nečitelný 63x281/2—91/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis domino Johanne de Sselnberg, cancellario regni Bohemie, referente. Na rubu: Rta. — Litere, quibus ordinatur iudicium regni ad tempus ... et de nonullis illius regni officiis (16. stol.). — No. 8. 35. (18. stol.). — 1485 20. März (kol 1900). Knihy priv. A I., fol. 2 v.—3 v., B I., fol. 2 v.—3 v. Pražské rep. č. inv. 498, č. rep. 271. Archiv český V., str. 424—426. 248. 1486 září 30. Poděbrady. (Jenž jest dán na Poděbradech léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého osmdesátého tu sobotu na den svatého Jeronyma.) Jindřich mladší, řečený Hynek, vévoda minsterberský a hrabě kladský, kvituje Bohuslava,*) svého důchodního písaře a úředníka, ze všech peněz, které přijal spolu s Janem z Dobřenic, hejtmanem na Poděbradech, z Ko- lína, Chlumce a jiných míst v době od sv. Jiří 1481 až do sv. Jiří 1484, totiž 65.394 kopy grošů a 33.7911/2 uherských zlatých. Orig. perg. 28x18—4 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet mínsterberského vévody Hynka z vosku červené barvy; pečetní miska z přiro- zeného vosku jest z poloviny zničena. Vídeňské rep. Doplňky. V Tumlířově registeriu archivu města Kolína je zapsána o č. 30. O jejích osudech v. poznámku při listině ze 14. července 1462 (výše č. 150). 249. 1487 březen 14. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském v středu po svatém Řehoři léta Božieho tisí- cieho čtiřstého osmdesátého sedmého, královstvie našěho léta šestnác- tého.) Král Vladislav II. určuje tento pořádek na zemském a dvorském soudu v království Českém: 1. na zemském soudu zasedá nejdříve nejvyšší purkrabí pražský, pak nejvyšší komorník a nejvyšší sudí, dále 12 pánů a osm vladyk; 2. k vynesení panského nebo vladyckého potazu ustanoví nejvyšší sudí dva ze stavu panského a jednoho z vladyk; 3. na dvorském soudu zasedá nejdříve nejvyšší sudí dvora královského na místě krále, dále páni, kteří k tomu budou jmenováni a čtyři z vladyk. *) Přídomek vyškrabán, tužkou připsáno „z Collince“. 9* 131

Strana 132
Při vynášení panských a vladyckých potazů platí stejné předpisy jako na zemském soudu; 4. relátorem k zemským deskám může býti jmenován jak pán tak i vladyka, musí však býti přísežným radou královským. Orig. perg. vlhkem velmi silně poškozen a téměř již nečitelný, plátnem podlepený 281/2 X27—6 cm, čes. Kulatá znaková pečet z červeného vosku, která byla přivěšena na per- gamenovém proužku, jest utržena. Na plice: Ad mandatum domini regis domino Johanne de Sselnberg, cancellario regni Boemie, referente. — 1487 14. Mart. (kol 1900). Knihy priv. A I., fol. 3 v.—4, B I., fol. 3 v.—4 v. Pražské rep. č. inv. 499, č. rep. 272. — Též ve vidimátu stavovské komise z 9. března 1750 (Vídeňské rep. č. 1464). 250. 1487 červen 18. Řím. (Datum Rome apud sanctum Petrum anno incarnationis Dominice mille- simo quadringentesimo octuagesimo septimo quartodecimo Kalendas Julii, pontificatus nostri anno tertio.) Papež Innocenc VIII. uděluje na prosbu krále Vladislava II., jehož žádost osobně předložil v Římě Půta z Ryzmburka a na Švihově, nejvyšší sudí království Českého, Jindřichovi z Jindřichova Hradce, nejvyššímu komorníku království Českého, i jeho potomkům patronátní a presentační právo k farnímu kostelu v Jindřichově Hradci. Tento kostel řádu Němec- kých rytířů byl po dobu 46 let v moci kacířů, až jej pan Jindřich zase vrátil Římské církvi a ustanovil tam farářem Heliu Šecha, kanovníka litomyšlského. Orig. perg. 551/2 x35—61/2 cm, lat. Olovněná pečet, přivěšená na žlutočervených hed- vábných nitích, jest utržena a podléhá okysličování. Pod textem: Gratis de mandato domini nostri pape A. de Urbino. — Junii. — Jo. Bufolinus. — Hie. Balbanus. — Jo. de Stecchatis. — A. Trebiano. Na plice: L. de Theramo. Na rubu: Rta in cancellaria apostolica de Attavantis. — Oratori illustrissimi regis Bo- hemie eiusque heredibus et successoribus conceditur et assignatur ius patronatus et pre- sentandi personam idoneam ad parrochialem ecclesiam, quam a manibus hereticorum et seismaticorum manu potenti libertavit etc. (15. stol.). — N°. 4to. Ius patronatus, concessum ab Innocentio papa domino Henrico de Nova Domo et posteris eius ad ecclesiam Novodo- mensem, ex haereticorum manibus liberatam. A°. 1487 (17. stol.). — C. 2. — CC. Novodo- mense (17. stol.). — Nro. V. Ao. 1487 (červeným inkoustem v 19. stol.). — 2. Vídeňské rep. č. 1464 1/2. Listina patří do farního archivu v Jindřichově Hradci, ale v 17. stol. vykonávali patro- nátní právo i nad tímto kostelem jesuité. (Fr. Teplý, Dějiny města Jindřichova Hradce II. 2, str. 67 a d.). Po zrušení řádu se dostala i tato listina do fondu listin zrušených klášterů a byla uložena v universitní knihovně v Praze, odkud byla odevzdána r. 1811 Státnímu archivu ve Vídni (Koss 1., str. 258. — Inventare 3, str. 351). 251. 1489 duben 15. Ehrenbreitstein. (Geben zu Erembreitstein am mittwochen nach dem heiligen palmtage im jare unsers herrn tusend vierhundert nuinundachtzich.) Jan, arcibiskup trevírský a arcikancléř Římské říše v Gallii a v Are- latsku, zavazuje se zaplatiti králi Vladislavovi II. 500 hřiven zlata ve třech ročních splátkách, nebude-li český král jakožto kurfiřt a arcičíšník Římské říše pozván k příštímu říšskému volebnímu sněmu; král Vladislav II. nebyl 132

Strana 133
totiž pozván k volbě do Frankfurtu r. 1486. Zároveň se potvrzuje českému králi jeho hlas volitelský i úřad arcičíšnický. Orig. perg. 45x18—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z vosku zelené barvy. Na rubu: R xiiii. — Jana, arcibiskupa trirského, léta M cccc lxxxixo (16. stol.). — Přepsán a korigován (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — Treverensis, si reges Boemie non fuerint vocati ad electionem imperatoris, quod teneatur quingentas marcas (17. stol.). — T. B. Fol. 5 ausgezeichnet (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 5, B II., fol. 5. Rosenthal KA, lit. A, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1466. Goldast, Collectio II., Beilagen LXVII., str. 309—310. — TRA II., str. 138—141, č. LI; tamže VI., str. 90—91, č. LXXII. — Dumont, Supplementum II., str. 476—477, č. CCXCVIII. — Goerz, str. 271 (regest). 252. 1489 duben 17. (Der geben ist in den jaren unsers herrn tausent vierhundert und im neunundachtzigisten auf den heiligen chorfreitag.) Heřman, arcibiskup kolínský a arcikancléř Římské říše v Italii, vévoda vestfálský a engerský, vydává listinu stejného znění jako trevírský arci- biskup Jan 15. dubna 1487 (výše č. 251). Orig. perg. 47x22—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena poněkud poškozená kulatá pečet z vosku zelené barvy. Pod textem: Speciali commissione domini Coloniensis Johannes Menchen cancellarius subscripsit. Na rubu: R xiii. — Herman, arcibiskup colínský, léta M° cccc° lxxxixo (16. stol.). — Přepsán. Korigován, Correctum (16. stol.). — Coloniensis, si reges Boemie non fuerint vocati ad electionem imperatoris, quod debet 500 marcas auri solvere (17. stol.). — A 8. — T. B. Fol. 5 ausgezeichnet (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 5, B II., fol. 5. Rosenthal KA, lit. A, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1467. Goldast, Collectio II., Beilagen LXVII., str. 309—310. — TRA II., str. 138—141, č. LI; tamže VI., str. 90—91, č. LXXII. — Dumont, Supplementum II., str. 476—477, č. CCXCVIII. 253. 1489 duben 21. Hranice. (Jenž jest dán a psán na Hraniciech v úterý před svatým Jiřiem léta od narozenie syna Božieho tisícieho čtyřstého osmdesátého devátého.) Vilém z Pernštejna, nejvyšší maršálek království Českého, dává svým měšťanům a předměštanům hranickým les Drahotuch pod úrokem šesti hřiven grošů, které se musejí odváděti na hrad Helfenštejn. Měštané jsou povinni zříditi kolem lesa „oplety nějaké“, aby jejich dobytek, který se zde bude moci pásti, neškodil na polích a lukách drahotušských. Do lesa Drahotuchu bude i nadále vyháněn dobytek z panského dvora v Hranicích. Orig. perg. 31x29—31/2 cm, čes. Přivěšená pečet jest ztracena. Na rubu: List na Drahotuch (17. stol.). — N°. 116 (18. stol.). — M (vedle škrtnutého — Ad Lit. F. Fol. 246 (18. stol.). — Scri. 8 (červeným inkoustem v 19. stol.). — 1489 „N“) 21. Apr. (1838). Pražské (priv.) rep. č. inv. 83, č. rep. 73. Patří k tak řeč. „švédským listinám“, které přivezl ze Svédska Jan Antonín Nostic; v inventáři z r. 1719 jest tato listina zapsána pod zn. „Lit. F. No. 116“. Archiv Český XVI., str. 329. č. 394. 133

Strana 134
1489 duben 23. Steinheim. (Der geben ist zu Steinheim uf sand Georgen des heiligen ritters und mertrers tag Anno Domini millesimo quadringentesimo octuagesimo nono.) Bertold, arcibiskup mohučský a arcikancléř Římské říše v Germanii, vydává listinu stejného znění jako trevírský arcibiskup Jan 15. dubna 1489 (výše č. 251). Orig. perg. 36x24—7 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet ze zeleného vosku. Na rubu: R. xii. — Arcibiskupa mohučkého králi Ladislavovi (!), českému králi, obno- vují, že jest arcišenk říský najvyšší a býti mají všicki králové čeští a jsú a že miesta a volenie užívati má tak, jakož listové prve ukazují a že jestliže by kdy po Jeho Mt aneb po Jeho Mti potomnie krále české kdy neposlali a neobeslali k volení a jsa při stom [!), že sě vchřiven zlata králi českému pokutú propadnůti má (16. stol.). — M° cocc° lxxxix° (16. stol.). — Arcibiskupa mohučkého na volenie a na hlas. Přepsán a korigován. Correctum (16. stol.). — T. B. Fol. 5 (18. stol.). — A 8. Knihy priv. A II., fol. 5, B II., fol. 5. Rosenthal KA, lit. A, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1468. Goldast, Collectio II., Beilagen LXVII., str. 309—310. — TRA II., str. 138—141, č. LI; tamže VI., str. 90—91, č. LXXII. — Dumont, Supplementum II., str. 476—477, č. CCXCVIII. 255. 254. 1489 duben 25. (Jenž jest dán a psán tu sobotu po svatém Jiřie léta Božieho narozenie tisícieho čtiřstého osmdesátého devátého počítajíc.) Ctibor z Cimburka a z Tovačova, hejtman markrabství Moravského, uzavírá s Havlem Volšanským, Válkem Králem, Holubem, Bílým a Miku- lášem Černým z Jílového i s „Tomášem havéřem a jinými tovaryši a kverky jich“ smlouvu, podle níž jim propůjčuje na čtyři roky „hory své k Rab- štajnu příslušející, jménem Hanštajnské“ a stanoví řád pro tyto hory. — V textu se uvádí král Matyáš a městečko Rýmařov. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 461/2x261/2—5 cm, čes. Obě přivěšené pečeti, totiž Ctibora z Cimburka a purkmistra i rady Starého Města pražského, jsou ztraceny. Na rubu: 1489 (18. stol.) Samstag nach Georgii (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 72. — Vídeňské rep. č. 1469. K. Sternberg, Urkundenbuch zur Gesch. des böhm. Bergwerks, str. 137—139, č. 90. 256. 1489 duben 27. Heidelberg. (Datum Heidelberg uf montag nach sant Jorgen des heiligen ritters tag Anno Domini millesimo quadringentesimo octuagesimo nono.) Filip, falckrabě rýnský a vévoda bavorský, nejvyšší truksas Římské říše, vydává králi Vladislavovi II. listinu stejného znění jako trevírský arcibiskup Jan 15. dubna 1489 (výše č. 251). Orig. perg. 42x25—9 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, z 1/3 zničená pečet z červeného vosku. Na rubu: R. xv. — Pfilip, falckrabě s Rajnu, léta M° cccco lxxxix° (16. stol.). — Přepsán. Korigován. (16. stol.). — T. B. Fol. 5 (18. stol.). — A 8. Knihy priv. A II., fol. 5 v., B II., fol. 5 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1470. Goldast, Collectio II. Beilagen LXVII., str. 309—310. — TRA II., str. 138—141, č. LI; tamže VI., str. 90—91, č. LXXII. — Dumont, Supplementum II., str. 476—477, č. CCXCVIII. 134

Strana 135
1489 duben 29. Krakov. (Datum Cracovie fèria quarta infra conductum Pasche anno Domini mille- simo quadringentesimo octuagesimo nono.) Polský král Kazimír IV. slibuje králi Vladislavovi II. vojenskou pomoc proti uherskému králi Matyášovi. Kdyby však válku zahájil český král bez vědomí a souhlasu krále polského, smlouva neplatí. — Pečeti přivěsili radové polského krále Kazimíra IV.: Fridrich, biskup krakovský, Uriel, biskup poznaňský, Ondřej, arcibiskup lvovský (Leopoliensis), Petr, biskup ve Wloclawku (Wladislaviensis), Jan, biskup v Przemyslu (Premisliensis), Matyáš ze Bnina, kastelán poznaňský, Jan ze Szamotul, kastelán kališský, Mikuláš z Brudzewa (de Brudzew) kastelán, Jakub z Dembna (de Dambno) kastelán, Jan z Tarnowa, krakovský palatin, Spithko, sieradský palatin, Mikuláš z Kutna, palatin leczycký, Jan z Opporowa, palatin brzezinský (Brescensis), Mikuláš z Jaroslavě, palatin sandoměřský, Jan z Pilszka (de Pilcza), palatin lvovský (Russie), Dobeslav z Kurozwęki (de Curoszvyaky) a z Dzialyna, palatin v Inowlodzi (Iuniwladislaviensis), Ondřej z Kozlova a v Rawě (Rauensis), palatin lublínský, Jakub z Buczacze, palatin podolský, Rafael z Jaroslavě, sandoměřský kastelán, Jan z Ostrorogu, poznaňský kastelán, Ondřej ze Szamotul, Rehoř z Lubraniece (de Ludbrancz), vice- kancléř království Polského. Orig. perg. 60x31—11 cm, lat. K listině jest přivěšeno 23 kulatých pečetí na perga- menových proužcích, pouze pečet krále Kazimíra IV. visí na hedvábných nitích barvy bílé, modré a červené. Pečeti jsou z vosku barvy červené, zelené a černé; patří osobám výše jmenovaným. Na rubu: N. 4 (17. stol.). Rosenthal KA, lit. B, č. 37. — Vídeňské rep. č. 1471. Codex dipl. Poloniae et Lithuaniae, str. 23—25. č. XXI. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 345, č. 341 (regest). 258. 257. 1489 květen 19. Berlin-Koeln. (Geben zu Coln an der Sprew am dinstag nach dem suntag Cantate nach Cristi unsers herren gepurt virzehenhundert und im newnundachzigisten jarn.) Jan, markrabě braniborský a purkrabí norimberský, nejvyšší komorník Rímské říše, vydává králi Vladislavovi II. listinu stejného znění jako tre- vírský arcibiskup Jan 15. dubna 1489 (výše č. 251). Orig. perg. 351/2X21—5 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: R. xvii. — Jan, markrabě braniborský, léta Mo cecc° lxxxix° (16. stol.). — Přepsán. Korigován (16. stol.). — Correctum (16. stol.). — T. B. Fol. 5 ausgezeichnet (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 5 v., B II., fol. 5 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1472. Goldast, Collectio II. Beilagen LXVII., str. 309—310. — TRA II., str. 138—141, č. LI; tamže VI., str. 90—91, č. LXXII. — Dumont, Supplementum II., str. 476—477, č. CCXCVIII. 259. 1489 květen 21. Torgau. (Der geben ist zu Torgaw am donrstag nach Cantate nach Cristi unsers lieben herren geburt vierzehenhundert und darnach in dem newnund- achtzigsten jaren.) 135

Strana 136
Fridrich, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, nejvyšší maršálek Římské říše, vydává králi Vladislavovi II. listinu stejného znění jako trevírský arcibiskup Jan 15. dubna 1489 (výše č. 251). Orig. perg. 41x241/2—9 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: R. xvi. — Fridrich, knieže saské, korferšt, léta M° cecc° lxxxix° (16. stol.), — Kniežete saského na hlas. Vypsán a korigován (16. stol.). — Saxonie ducis, si reges Boemie non fuerint vocati ad electionem imperatoris, quod teneatur regibus Bohemie quin- gentas marcas auri solvere (17. stol.). — T. B. Fol. 5. NB. ausgezeichnet (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 5 v., B II., fol. 5 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1473. Goldast, Collectio II. Beilagen LXVII., str. 309—310. — TRA II., str. 138—141, č. LI; tamže VI., str. 90—91, č. LXXII. — Dumont, Supplementum II., str. 476—477, č. CCXCVIII. 260. 1490 březen 16. Hrad Pražský. (Gegeben auf dem Prager schloss am erichstag nach st. Gregorio im jahr Christi 1490, unsers königreichs im neuntzehenden jahr.) Král Vladislav II. potvrzuje na žádost Bohuše Kostky z Postupic oby- vatelům města Litomyšle dřívější výsady, důchody a užitky, přesně určuje, kolik peněz mohou z kterého dovezeného zboží vybírati, kolik platí městu řemeslníci, kolik kupci a jiní. Povoluje právo volného odkazu. Poplatky z menších vin plynou městu, z těžkých vin vrchnosti. Obyvatelé Nového města u zámku užívají stejných práv jako ostatní měštané; v případě války netáhnou však z města, nýbrž ochraňují zámek. Řeč něm., překlad z českého originálu, uloženého v archivu města Litomyšle. Obsaž. ve vidimátu města Poličky z března 1651 (Vídeňské rep. č. 1475). Vlastivědný sborník východočeský I., str. 84 (regest). 261. 1490 srpen 27. Budín. (Datum Bude vigesima septima die mensis Augusti anno salutis millesimo quadringentesimo nonagesimo, regnorum nostrorum Ungarie anno primo, Boemie vero vigesimo.) Král Vladislav II. prodlužuje kutací výsadu, kterou obdržel Mikuláš z Lobkovic a jeho syn Mikuláš 17. května 1459 od krále Jiřího (výše č. 95), ještě po dobu života Mikulášových synů Václava, Vojtěcha a Mikuláše. Řeč lat. Inserováno ve vidimátu purkmistra a rady Starého Města pražského ze 17. listopadu 1539 (Vídeňské rep. č. 1746). 262. 1490 srpen 31. Budín. (Dán v Budíně v úterý před svatým Jiljím léta Božieho tisícieho čtyřstého devadesátého, království našich uherského v prvniem létě a českého ve dvadcátém.) Král Vladislav II. potvrzuje na žádost Ladislava z Boskovic pergame- nový list opata a konventu žďárského kláštera z 3. ledna 1484 (výše č. 246) a přenáší všechna práva, která tím listem obdržel Jaroslav z Boskovic, na jeho bratra Ladislava. 136

Strana 137
Orig. perg. 42x261/2—6 cm, čes. Přivěšená pečeť jest ztracena. Na plice: Ad relacionem domini Joannis de Sselnberk, regni Boemie cancellarii. Na rubu: Rta. — Tohoto-listu vkládání ve dcky dání jsú poslové od pana hajtmana pana Jana z Lomnice a na Meziříčie pan Karel z Vlašimě a pan Hynek z Ludanic (15. stol.). — E VI. (16. stol.). — Listy od krále Vladislava panu Ladislavovi z Bozkovic dané. No. 32. (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1477 1/2. — Na obálce poznámka: Aus der k. Hofbibliothek. Patří k listinám zrušených klášterů, které se dostaly v prvních desetiletích 19. stol. koupí nebo dary do Dvorní knihovny ve Vídni a odtud byly 11. března 1869 odevzdány do Státního archivu ve Vídni (Inventare 3, str. 353). Archiv Český IX., str. 297, č. 35 (regest). 263. 1490 září 2. (Jenž jest psán a dán léta od narozenie syna Božieho po čtrnácti stech letech devadesátého léta ve čtvrtek po svatém Jiljí.) Jan ze Švamberka, veliký mistr řádu maltézského v Čechách, po- tvrzuje smlouvu, kterou uzavřel kadaňský farář Jan, tamní komendor téhož řádu, s Janem z Lobkovic a na Hasištejně o zřízení vinice na grun- tech „v desátku našem domu cadanského“. Jakmile bude vinice hotova, přestane povinnost platiti desátek z té dědiny. Orig. perg. 29x151/2—4 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti: 1. Jana ze Švamberka z červeného vosku, 2. kadaňského faráře Jana z černého vosku. Na rubu: 1490 2. Sept. (1838). Pražské (privátní) rep. č. inv. 84, č. rep. 74. Listinu nalezl Löw z Erlsfeldu ve skříni u zemských desk, v níž byly uloženy knihy pri- vilegií z r. 1547; zapsána do inventáře z r. 1719 o zn. „Lit. E. No. 11“ (v. poznámku při listině z 30. dubna 1471, výše č. 202). Čelakovský, Codex III., str. 959 pozn. (regest). 1490 říjen 2. Budín. (Geben zu Ofen am sambstag nach Michaelis des heiligen erczengels nach Cristi geburt vierczehenhundert und im newnczigisten, unser reichs des Hungrischen im ersten und des Behmischen im zwainczigisten jaren.) Král Vladislav II. přijímá pod svou ochranu pány a rytíře spolku lva s těmito hrady: Schwarzenburg, Mnichov nad Lesy (Munchen), Rötz (Rehcz), Sternstein (Stornstein), Neustadt, Weissenstein, Nussberg (Alten Nusperg), Degenberg, Schönkirch, Ehrenfels, Berolzheim (Perolczhausen), Gefrees (Kefring), Triftlfing (Trüftelfing), Neuhaus, Wernberg, Runding (Rünting), Lutzmannstein, Traubing (Traublingen), Oellingen, Weissen- stein, Haibach, Auburg, Thumsenreut (Tumssenreut), Brennberg, Sünching, Guteneck, Stamsried (Stampfczreut), Waldau, Waldthurn, Schellenberg, Reichenstein, Stamberg, Haag, Schneeberg, Thanstein, Zangenstein, Traus- nitz, Perlesreut (Perlstein), Schwarzenberg, Hirschhorn, Erlbach, Fuchs- berg, Nieder-Murach, Falkenfels, Kürn (Kuern), Sengkofen (Saiczkouen), Wiesenfelden, Lobenstein, Hauzenstein, Stefling, Gersdorf (Girstorf), Affing (Affecking), Ruenburg, Schwarzenfeld (Swercznfelt), Dieterskir- chen, Flügelau (Fluegelsperg), Stein, Rackendorf, Rothenstadt, Treffelstein (Dreflstain), Frohnhofen, Wolfring, Gleiritsch (Glewratschez), Rain, Forch- tenberg, Traubach (Trawpach), Kammern (Kamerau), Thierlstein (Türll- 264. 137

Strana 138
stein), (Ober-) Traubenbach, Liebenstein, Ostdorf (Hostorf), Kürnach (Kuernberg), Steinach, Linden, Arnschwang (Ornswangk), Katzberg, Kötzting (Guetting), Doeltsch (Teltschcz). Členové spolku lva jsou povinni českému králi pomocí a jejich hrady a zámky jsou otevřeny králi i jeho úředníkům s výjimkou těchto míst: Waldau, Thanstein, Trausnitz, Loben- stein, Lutzmannstein, Stefling a Arnschwang. Ujednání potrvá do smrti krále Vladislava II. a potom ještě 15 let. Přesně se vypočítává, kdy musejí „levlaři“ táhnouti českému králi na pomoc a jak i kým se hradí náklady, s tažením spojené. Za hejtmana jim určuje král Vladislav II. Jindřicha z Plavna, purkrabího míšeňského. Obsaženo v listině z 9. listopadu 1490 (níže č. 265). Lünig, CDG I., str. 1543, č. 415. 265. 1490 listopad 9. Mnichov nad Lesy. (Gegeben in unser versammung zu Walmunchen an eritag vor sant Mer- tins tag des heiligen bischoves nach der gepurt Cristi tausent vierhundert und im newnezigistem jaren.) Spolek lva (gemaine gesellschaft des lewen) potvrzuje, že přijal od krále Vladislava II. ochranný list z 2. října 1490 (výše č. 264) a slibuje zato českému králi věrnost a spojenectví. Členy spolku jsou Šebestián Pluh z Rabštejna a na Schwarzenbergu, Anark z Wildenfelsu a Schön- kirchen, Jan z Degenbergu, Bernardin a Jeronym ze Staufu a Ehrenfelsu, Hynek Pluh z Rabštejna, Heřman Haibeck, Jiří Zenger ze Schneebergu, Jindřich Nothaft z Wernbergu, Jan ze Staufu a Sünching (Sunching), Ludvík z Murachu na Dolním Murachu, Jiří z Parsbergu na Flügelau (Fluegels- berg), Jan Judmann z Affingu (Affecking), Jiří z Waldau, Jan Paulsdorfer starší z Falkenfelsu, Jost Zenger ze Schneebergu, Jan Zenger z Trausnitz, Jiří Nothaft z Wernbergu, Petr Rainer z Rainu, Šebestián z Waldau, Albrecht z Murachu a Gutenecku, Zikmund Sattlbogner z Arnschwangu (Ornswangk), Astin Paulsdorfer z Kürn (Kuern), Dětřich Hofer z Loben- steinu, Jan Nothaft z Weissensteinu, Vilém z Raitenbuchu a Steflingu, Pavel Leubelfing z Hauzensteinu (Hawcznstein), Kryštof Rainer z Rainu, Kryštof Zenger ze Schwarzenbergu (Swercznberg), Vilém Paulsdorfer z Kürn (Kuern), Kašpar Nothaft z Wernbergu, Jeroným Nusberger z Linden, Jindřich z Absbergu a Rundingu (Ruenberg), Max Warter ze Steinachu, Jan Türlinger z Kammer (Kamerau), Jan Dresswiczer z Rothenstadtu (Ro- tenstat), Jan a Vilém Steinerové z Reckendorfu, Oldřich Elsenbeck z Kötz- ting (Guetting), Osvald Kleissentaler z Doeltsch (Teltschcz), Baltasar Bertoltshofer z Frohnhofenu, Baltasar Wantberger z Kürnachu (Kuern- berg), Jindřich Lichtenecker z Wolfringu, Jiří Pleistainer z Hofu, Hans Maushaimer z Rothu, Vilém Slamersdorfer z Gleiritsch (Glewratsch), Jan a Kryštof bratři z Plankenfelsu a Schwarzenfeldu, Jan z Rötzu a Treffel- steinu (von Rornstat und Dreflstain), Linhart Rorbeck z Liebensteinu, Jiří z Plankenfelsu, Vilém Berghammer z Kotzbergu. Orig. perg. 67x27—6 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno 17 kulatých pečetí, mimo první čtyři vesměs z vosku zelené barvy: 1. Šebestiána Pluha z Rab- štejna, 2. Anarka z Wildenfelsu (téměř celá vydrolena), 3. Jana z Degenbergu, 4. Barnardina ze Staufu a Ehrenfelsu, 5. Jindřicha Nothafta z Wernbergu, 6. Jana ze Staufu, 7. Jiřího 138

Strana 139
z Waldau, 8. Jošta Zengera ze Schneebergu, 9. Jana Judmanna z Affingu, 10. Jana Paulsdor- fera staršího z Falkenfelsu, 11. Jana Zengera z Trausnitz, 12. Jana Nothafta z Weissensteinu, 13. Albrechta z Murachu a Gutenecku, 14. Jiřího Nothafta z Wernbergu, 15. Zikmunda ze Sattelbogen z Arnschwangu, 16. Pavla Leubelfinga z Hauzensteinu, 17. Jana Türlingera z Kammer. Na rubu: List levlaruov, jak se zapisují zemi. 1490 (16. stol.). — N. 18 (18. stol.). — T. B. Fol. 116 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 116—117, B II., fol. 115—116 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 150. — Vídeňské rep. č. 1477. Lünig, CDG I., str. 1543, č. 415. 266. 1491 červenec 19. Stoličný Bělehrad. (Gebn im veld vor Stulweisnburgk am eriteg nach sant Margarethen tag der heilign junkfrawen nach Cristi unsirs lieben herren geburt viertzehn- hundert und in den ainundnewntzigisten jaren, unsir reiche des Hunge- rischn im erstn und des Behmischn im zwaintzigistn jaren.) Uherský a český král Vladislav II. potvrzuje a obnovuje městu Bu- dyšímu všechna práva a privilegia, která toto město obdrželo od českých králů Jana, Karla IV., Václava IV. a Ladislava i od jiných pánů. Orig. perg. 51x27—9 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečeť krále Vladislava z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem domini Johannis de Selnbergk, cancellarii regni Bohemie. Na rubu: Rta. — Ad Lit. C, Fol. 186 (18. stol.). — No. 17 (18. stol.). — A. 1491. — Budissin 1491 (17. stol.). — Scri. 2 (19. stol.; červeným inkoustem). — 1491 19. Jul. (1838). Pražské rep. č. inv. 508, č. rep. 273 Listinu nalezl Löw z Erlsfeldu v místodržitelské registratuře; zapsána do inventáře z r. 1719 o značce „Lit. C. No. 17“. 267. 1492 únor 13. Trutnov. (Geschen und gebn uf Truthenaw nach Christi unsers herrn geburt vier- czenhundert jor, dornach am zweiundnewnzigstn jare am abendt Valentini des heligen merterers.) Bedřich ze Schönburgu, hejtman Hradeckého kraje, potvrzuje Hansovi Geiselerovi jeho privilegia na dědičnou rychtu v Libči (Gebersdorf). Kop. pap. ze 16. stol. o dvou listech 21x32 cm, něm. Na rubu: Přípis rychtáře lysičinského z jeho handfešty o ves Gaberstdorf (16. stol.). Vídeňské rep. č. 1480. V. poznámku při listině z 8. prosince 1466 (výše č. 191). 268. 1492 listopad 7. Budín. (Dán na Budíně v středu před svatým Martinem léta Božieho tisícieho čtyřstého devadesátého druhého, království našich uherského etc. v tře- tiem létě a českého ve dvamezcietmém.) Král Vladislav II. potvrzuje Heraltovi z Kunštátu a na Hodoníně tři listy krále Jiřího (nejsou zapsány doslova, nýbrž uveden pouze jejich obsah): 1. Když Jan Kuna z Kunštátu, otec Heraltův, vyplatil tvrz Ho- donín ze zástavy 6.000 zlatých od Zikmunda Friczenstorfera, jemuž ji za- stavil král Ladislav, král Jiří převedl všechna práva, která měl na Hodonín uvedený Friczenstorfer, na řečeného Jana a jeho potomky. Dále povoluje král Jiří zříditi rybník na Stupavě blíže vesnice (Dolních) Bojanovic, který 139

Strana 140
leží z poloviny na gruntech pánů z Kunštátu a z druhé poloviny na půdě, patřící k tvrzi Hodonínu. Král připisuje k zástavní částce dalších 2.000 uherských zlatých, ale zato se bude pan Kuna děliti o výlov a také plodem musí z poloviny osazovati rybník. Po dobu života Jana z Kunštátu i jeho syna Heralta nebude Hodonín vyplacen (asi z r. 1463; srv. A. Sedláček, Zbytky register, str. 248, č. 1747); 2. list ze 17. prosince 1466 (výše č. 192); 3. list z 18. dubna 1466 (výše č. 185). Král Vladislav II. povoluje dále, že i po dobu života prvorozeného Heraltova syna (bude-li míti Heralt mužské potomky) nebude zástava vyplacena, nýbrž až po smrti Jana, jeho syna Heralta, příp. prvního Heraltova syna, může býti tvrz Hodonín se vším příslušenstvím vyplacena, a to za zástavní částku 10.000 uherských zlatých. Orig. perg. 581/2X40—12 cm, čes. K listině jest na bíločervených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis domino Joanne de Sselnberg, regni Boemie can- cellario, referente. Na rubu: Rta. — 1492 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 74. — Vídeňské rep. č. 1482. 269. 1493 únor 14. Budín. (Der geben ist zu Ofen an donerstag Valentini nach Cristi geburde virze- henhundert, darnach in den drewundnewnzigisten, unserer reiche des Hungrischen etc. im dritten, des Behmischn in zwaiundzwainzigisten jaren.) Vladislav II., král uherský a český, potvrzuje a obnovuje městu Löbau (Lobaw) privilegium krále Zikmunda z 3. října 1420 o svobodné volbě městské rady (srv. Katalog 5, č. 288). Orig. perg. 45x28—7 cm, něm. K listině jest přivěšena na žlutočervených hedvábných nitích kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum magnifici domini Johannis de Schellnberg, cancellarii regni Bohemie. Na rubu: Ad Lit. C, Fol. 185. No. 12. (18. stol.). — A. 1443 (!). — Lebau (17. stol.). — 13. — 1493. — 1420 3. Oct. 1493 14. Febr. (1838). Pražské rep. č. inv. 509, č. rep. 274. V inventáři z r. 1719 je tato listina zapsána v oddělení C o č. 12, ale pod chybným datem 1443. Patří k listinám, které král Ferdinand I. zabavil r. 1547 odbojným městům a již nevrátil (Koss I. 1., str. 214 a 222). Zobel, Verzeichnis II. 17. 1493 březen 17. (Geben am suntage Letare nach Cristi unsers hern gepurt thusent vier- hundert und darnach in dem dreiundnewntzigisten jare.) Jindřich, purkrabí míšeňský, pán na Hartenštejnu a Plavnu, hejtman královských lén a zemský fojt lužický, se vzdává vůči poddaným ve vesnici Chlumek (Perglas) i vůči Jakubovi Mulnerovi a Mikulášovi Botzingerovi, oběma z Javorné (Ohorn), práva odúmrti. Obyvatelé Chlumku musejí však stavěti potahy pro vrchnostenský dvůr v Andělské Hoře (Engelsburg). 270. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 34x18—5 cm, něm. K listině je na pergameno- vém proužku přivěšena kulatá pečet míšeňského purkrabího Jindřicha z vosku červené barvy v dřevěné misce. 140

Strana 141
Scri. Na rubu: Ad Lit. C, Fol. 189. No. 28 (18. stol.). — Ao. 1493. — (Červeným inkoustem): 7 (19. stol.). — 1493 17. Mart. (1838). Pražské (privátní) rep. č. inv. 85, č. rep. 75. Löw z Erlsfeldu nalezl tuto listinu v místodržitelské registratuře; zapsána do inventáře z r. 1719 o zn. „Lit. C. No. 28“. 271. 1493 červen 4. (Léta Božieho tisícieho čtyrstého devadesátého třetího v úterý před Božiem Tělem.) Zikmund Valečský z Mírova, hejtman na (Moravském) Krumlově, Alexander z Chlévského, Jiřík Kolenec z Gogolína a Jiřík z Jesenice urov- návají spor mezi bratřími Jindřichem, Oldřichem a Brikcím z Náchoda a z Březníku se strany jedné a Zbyňkem z Kralic se strany druhé, jakož i mezi lidmi pánů Březnických a pana Zbyňka v Březníku: Lidé z obou dílů Březníku mohou svobodně užívati k pastvinám a k rubání dříví luk a lesů při hradu Lamberku, který patří bratřím z Náchoda; z hory Březí mohou Březničtí „k zahradám oplétání hlavatic sekati“. Jde o prostor, který se táhne „po Novohradský potok doluov až po řeku (Oslavu) a z druhé strany po Jinošovici též doluov po řeku“. Pánům z Náchoda připadla i řeka (Oslava), „kteráž od Jinošovice jde až po Novohradský potok“, nesmějí však brániti ani lidem svým ani poddaným pana Zbyňka, „když by v řece okálek byl aneb v rozjih, aby s přivlací ryby sobě honiti mohli“. Orig. perg. poněkud poškozený 26x16—3 cm, čes. Pečeti, které byly přivěšeny na per- gamenových proužcích, jsou ztraceny. Na rubu: N. 92 (18. stol.). — 1493 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 75. — Vídeňské rep. č. 1484. 272. 1493 červen 28. Olomouc. (Jenž jest dán a psán v Olomúci v pátek před svatým Petrem a Pavlem apoštoly Buožiemi léta od narozenie syna Buožieho tisíc čtyři sta deva- desátého třetieho počietajíc.) Jan Kuna z Kunštátu se zavázal jako jeden z jistců za částku 300 zlatých uherských nezaplaceného ročního platu 15 hřiven ve vsi Dub- ňanech blíže Milotic na panství jarohněvickém, který dlužil Václav Ryb- níček ze Zdislavic a Jarohněvic Heřmanovi ze Zástřizl a z Pavlovic. Jan Kuna zaplatil z té částky Protivcovi ze Zástřizl a z Pavlovic 150 zlatých uherských i s úrokem 30 zlatých, ale ty mu vrátil Vratislav z Pernštejna, nejvyšší komorník desk a soudu práva zemského v Brně, když získal jarohněvické panství. Orig. perg. 38x17—5 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, z nichž první čtyři jsou z vosku červeného, ostatní tři z černého: 1. Jana Kuny z Kunštátu, 2. Bočka Kuny z Kunštátu a na Bouzově, 3. Jana Berky z Dubé, Lipého a Šternberka, 4. Jindřicha Tunkla z Brníčka a na Zábřehu, 5. Filipa z Vickova a z Pru- sínovic, 6. Jana Džbeříka z Hartvíkovic, 7. Tasa z Ojnic. Na rubu: 1493 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 76. — Vídeňské rep. č. 1485. 273. 1493 prosinec 17. Budín. (Datum Bude feria iiia post Lucie anno Domini millesimo quadringente- simo nonagesimo tercio, regnorum nostrorum Hungarie quarto, Bohemie vero vigesimo tercio.) 141

Strana 142
Král Vladislav II. potvrzuje smír mezi pány a rytíři se strany jedně a městy na straně druhé v markrabství Moravském, pokud jde o držbu nemovitostí a o soudní příslušnost. Doplňuje toto narovnání ustanoveními o placení cla a o trestním řízení. Ad relacionem domini Joannis de Sseln- bergk, regni Bohemię cansellarii. Řeč. lat. Pap. opis — dvojlist ze 16. stol. Na rubu: Concordia inter dominos et militares et civitates marchionatus Moravię etc. (16. st.). Vídeňské rep. č. 1486. Opis — překlad do latiny si dal patrně poříditi Ferdinand I., když se stal českým krá- lem. Originál jest uložen ve Státním archivu v Brně (odkud byl otištěn v Archivu Českém V., str. 450). Archiv Český V., str. 450, č. 44. 1494 duben 6. Levoča. (Dán v Levoči v neděli provodní léta Božieho tisícieho čtiřstého devade- sátého čtvrtého, království našich uherského a českého třimezcietmého léta.) Král Vladislav II. dává Jindřichovi z Lipé, synovi Pertolda z Lipé, nejvyššího maršálka království Českého, „plná, dospělá a rozomná léta pro případ, že by zemřel jeho poručník Vilém z Pernštejna, nejvyšší hof- mistr království Českého, dříve nežli mladý Jindřich dosáhne plných let. 274. Orig. perg. 36x22—71/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem domini Johannis de Sselnbergk, cancellarii regni Boemie. Na rubu: Rta. — Neplatný (16. stol.). — Venia aetatis de Ao. 1494 (17. stol.). — 1494 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 77. — Vídeňské rep. č. 1487. 1495 duben 28. Budín. (Léta Božieho tisícieho čtyřstého devadesátého pátého v úterý po svatém Jiří.) Král Vladislav II. uzavírá s minsterberským vévodou Jindřichem smlouvu o Poděbrady: 1. vévoda Jindřich odevzdá králi Vladislavovi II. Poděbrady i Kostomlaty se všemi právy, jak je držel jeho bratr Hynek. Co držel dědičně, to se zapíše do desk zemských, co jest manství, vloží se do desk dvorských. Kníže Jindřich a jeho synové musejí očistiti všechny závady s výjimkou vsí Břežan a Sázené, které odprodal již Jindřichův bratr Hynek; 2. král Vladislav II. dává zato knížeti Jindřichovi a jeho synům v dě- dičné manství hrady a města Olešnici a Olavu (Wolov) se všemi právy a přidává ještě 5.000 kop grošů českých stříbrných rázu pražského. Kníže Jindřich a jeho synové mohou vyplatiti všechna zboží duchovní i světská, která patřila k těm vévodstvím, jakož i důchody „na rathúze v Vratislavi, šosy v kraji Neimarském, rybáře na Odře a o kanceláři královskú v Vra- tislavi, to což by kněz Kunrád Bielý nebo Černý (= vévodové olešničtí) neb otec jich zastavil“. Také (těšínský) vévoda Kazimír vyplatí a očistí 275. 142

Strana 143
Jindřichovi královské zástavy. Sobek zůstane při knížeti (Konrádovi) Bílém, ale manstvím bude náležeti knížeti Jindřichovi; 3. na den sv. Prokopa nejprve příštího bude králi postoupeno panství Poděbrady i se zámkem a všemi příslušnostmi. O svršky se dohodnou, ale veliká puška vratislavská, „kteráž na Frankštejně vzata a druhá puška veliká, kteráž na Poděbradech leží“, dostane se králi. O výnos z rybníků i o násady se dělí král s vévodou; 4. panu Jindřichovi z Hradce se odevzdají všechny listy na Poděbrady a zvláště „ten list kněze Hynkuov, kterýž jest někdy svědčil králi Mathiášovi a knězi Hanušovi Korvínovi“; 5. všechny svršky, které měl vévoda Kazimír a veškeré listy na Olavu i Olešnicko, se odevzdají knížeti Jindřichovi, jediné „což král JMt Korc- bachovi dáti jest ráčil, jakožto Milič s jeho příslušenstvím a také pět manuov z Třebnické krajiny“,1 to zůstane (Zikmundovi) Kurzbachovi; 6. věno, které má na Poděbradech pojištěno kněžna Kateřina, vdova po vévodovi Hynkovi, vyplatí král; 7. nesmějí se káceti lesy, užitek z luk vezme již král a zato budou zase zaplaceny vévodovi Jindřichovi veškeré dluhy za les, louky a obilí. Orig. perg. ve formě knihy o čtyřech listech 36x251/2 cm, čes. Na pergamenových proužcích visí dvě kulaté pečeti z vosku červené barvy: 1. sekretní krále Vladislava II., 2. vévody Jindřicha. — Druhý originál jest uložen v olešnickém vévodském archivu. Na rubu: xxxxiiii (16. stol.). — N. †. Separations-Vergleich zwischen Wladislaum, König in Hungarn und Böheim, dann dem Herzog Heinrich wegen sich zu Podiebrad befündt- tichen landtäflichen und Lehen-Entien de A. 1495. N. 278 (1773). Nostický ruk. fol. 475 v.—476; — Vratislavský ruk. A fol. 560—560 v. DZ, lit. A, č. 278. — Vídeňské rep. č. 1488. Archiv Český V., str. 457, č. 48. — Volkmer II., str. 473—474 (regest). — A. Sedláček, Věstník Král. čes. spol. nauk 1887, str. 70. — Grünhagen-Markgraf II., str. 108—109, č. 91. 276. 1495 červen 15. Praha. (Jenž jest dán v Praze v pondělí den svatého Víta let Buožích tisícého čtrstého devatdesátého pátého.) Minsterberský vévoda Jindřich (starší) spolu se syny Albrechtem, Jiřím a Karlem vracejí králi Vladislavovi II. zápis, který obdržel jejich otec, příp. děd Jiřík z Kunštátu a z Poděbrad (ze 6. listopadu 1437; srv. Katalog 5, č. 363) a který pak měl Jindřichův bratr Hynek. Orig. perg. 35x19—7 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, vesměs z vosku barvy červené: 1. Jindřicha, 2. Albrechta, 3. Jiřího a 4. Karla, minsterberských vévod, 5. Jana z Janovic, nejvyššího purkrabího pražského, 6. Půty z Ryzmberka a na Švihově, nejvyššího sudího království Českého, 7. Jiříka z Ronova. Na rubu: No. 178 (18. stol.). — 1495 15. Jun. (1838). Lenní reg. č. 178. — Pražské rep. č. inv. 510, č. rep. 275 277. 1495 listopad 4. Hodonín. (Jenž jest dán a psán na Hodoníně v středu po Všech Svatých léta od narození syna Božieho tisícého, čtyrstého devadesátého pátého počítajíce.) 1) Listina krále Vladislava II. z 30. listopadu 1494 (Grünhagen-Markgraf II., str. 107, č. 90). 143

Strana 144
Jan Kuna z Kunštátu a na Hodoníně dává svým příbuzným Kunovi, Heraltovi a Ladislavovi bratřím z Kunštátu, Janovi, Smilovi a jejich bratřím rovněž z Kunštátu plnou moc na listy, které obdržel od králů Jiřího a Vladislava II. na tvrz Hodonín. Orig. perg. 38x19—51/2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, s výjimkou první a čtvrté červené vesměs z vosku černého: 1. Jana Kuny z Kunštátu, 2. Albrechta staršího ze Šternberka a na Holešově, 3. Albrechta mladšího ze Šternberka a na Lukově, 4. Ctibora z Landštejna a na Světlově, 5. Protivce ze Zástřizl a na Čejkovicích, 6. Mikuláše ze Zástřizl a na Miloticích, 7. Filipa ze Zástřizl a na Kyjově. Na rubu: Instrumentum donationis Joannis Cunae de Cunstat super obligaciones et villam Hodonín in favorem cognatorum suorum. De Ao. 1495 (17. stol.). Rosenthal LAF, č. 78. — Vídeňské rep. č. 1491. 278. 1495 listopad 21. Bacs (nebo Pětikostelí?). (Dán v Baczi v sobotu po svaté Alžbětě léta Božieho tisícého čtyřstého devadesátého pátého, království našich uherského šestého a českého dvadcátého pátého.) Král Vladislav II. povoluje jakožto markrabě moravský Janovi ze Šelmberka, nejvyššímu kancléři království Českého, a jeho synům vyplatiti zámek Hodonín se vším příslušenstvím, jak jej měl zapsaný Jan Kuna z Kunštátu. Slibuje, že pokud bude držeti ten zámek Jan ze Šelmberka nebo jeho synové, nikomu jej nezastaví. Orig. perg. 44x24—7 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem po pravé straně vlastnoruční podpis: Wladislaus rex manu propria sub- scripsit. Na rubu: Rta. — Subscriptio proprirae manus (17. stol.). — 1495 (18. stol.). Rosenthal LAV, č. 40. — Vídeňské rep. č. 1492. 279. 1496 březen 20. Bratislava. (Dán v Prešpurce v neděli před svatým Benedictem léta Božieho tisícieho čtyřstého devadesátého šestého a království našich uherského šestého a českého dvadcátého pátého.) Král Vladislav II. potvrzuje Kunovi z Kunštátu právo vybírati mýto v Šardicích, jež patří k zámku Hodonínu. Přikazuje šardickému rychtáři i vší obci, aby slíbili panu Kunovi „mýta toho každému, ktož by je pro- jiežděti chtěl, věrně, právě a pilně hájiti“, ale robotami i jinými povin- nostmi jsou zavázáni pouze ke královskému zámku Špilberku. Orig. perg. 37x21—10 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad mandatum domini regis referente magnifico domino Johanne de Sseln- bergk, supremo cancellario regni Boemie. Na rubu: Rta. — 1496 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 80. — Vídeňské rep. č. 1493. 144

Strana 145
280. 1496 duben 22. Trutnov. (Der uf Thrawtnaw geschriben unde gegaben ist den freitag vor sint Georgi nach Crist geburt tawsent viehrhundert und im sechsundnewnezi- gisten jare.) Bernard a Jan bratři ze Schönburgu na Trutnově odevzdávají ve svém jménu i na místě svých nezletilých bratří Jiřímu Dulitzovi svobodné rych- tářství v Petříkovicích (freigerichte gelegen zu Petirsdorf) se všemi právy a svobodami. — Svědci: Hans Stoš z Darkowic (von Targewicz), Jindřich Domantz z Kněžic (Schrapsdorf), Bedřich Gruntzhofer, Jiří Puch z Javorné? (Ohorn) a Jiří Hawvolt. Kop. pap. částečně potrhaná a vlhkem poněkud poškozená ze 16. stol. 23x33 cm, něm. Na rubu: Moc Ferkusa rychtáře z Petrzikowa (16. stol.). Vídeňské rep. č. 1494. V. poznámku při listině z 8. prosince 1466 (výše č. 191). 281. 1496 červenec 24. Budín. (Der geben zu Ofen an sunntag vor sand Jacobs tag des heiligen zwelf- boten nach Christi geburt vierzehenhundert, darnach in dem sechsund- newnzigisten, unser reiche des Hungrischen im sechsten und des Beh- mischen im funfundzweinzigisten jaren.) Vladislav II., král uherský a český, potvrzuje městu Löbau listinu z 30. října 1468, jíž Jaroslav ze Šternberka jako zemský správce horno- lužický potvrzuje smlouvu mezi Janem Schoffem a jeho bratry a městem Löbau ve věci královské rychty (v. výše č. 200). Orig. perg. 58 x33—12 cm, něm. K listině jest přivěšena na žlutočervených hedvábných nitích kulatá pečet krále Vladislava II. z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem magnifici domini Johannis de Sselenberg, regni Boemie can- cellarii supremi. Na rubu: R. — Ad Lit. C, Fol. 210. No. 132 (18. stol.). — 1496. — 2. — Lebau (17. stol.), — 1496. — (Červeným inkoustem): Scri. 4 (19. stol.). — 1468 30. Oct. 1496 24. Jul. (1838). Pražské rep. č. inv. 511, č. rep. 276. Löw z Erlsfeldu přenesl tuto listinu z místodržitelské registratury do korunního archivu; v inventáři z r. 1719 zapsána o zn. „Lit. C. No. 132“. — V. též poznámku při listině ze 14. února 1493 (výše č. 269). 282. 1496 srpen 23. Vizovice. (Jenž jest psán a dán na Vizovicích ten úterý před svatým Bartolomějem apoštolem léta od narozenie Božie[ho] tisícého čtiřstého devadesátého šestého počítajíc.) Jan Kuna z Kunštátu za sebe i jménem svých bratří Smila, Zikmunda, Viléma, Čeňka a Jindřicha postupuje dva díly na zástavě Hodonína, které jemu a jeho bratřím připadly „panským naučením“ po nebožtíkovi jejich strýci Janovi Kunovi z Kunštátu, svým příbuzným Kunovi, Heraltovi a Ladislavovi vlastním bratřím z Kunštátu. Orig. perg. 35x27—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, z nichž první, druhá a čtvrtá jsou z vosku červeného, ostatní z černého: 1. Jana Kuny z Kunštátu, 2. Albrechta staršího ze Šternberka a na Holešově, 3. Albrechta mladšího ze Šternberka a na Lukově, 4. Ctibora z Landštejna a na Novém Světlově, 5. Přibíka ze Zahrádky a na Veletinách, 6. Vlaška z Petromině, 7. Jana Onšíka z Bělkovic. 10 — Archiv koruny České 145

Strana 146
Na rubu: 1496 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 79. — Vídeňské rep. č. 1495. 283. 1496 listopad 6. (Moravský) Krumlov. (Dán a psán na Crumlově v neděli před svatým Martinem léta Božieho tisícieho čtyrstého devadesátého šestého.) Vilém z Pernštejna, nejvyšší hofmistr království Českého, slibuje dáti do čtyř let svou dceru Bohunku Jindřichovi z Lipého, nejvyššímu mar- šálku království Českého; kdyby tak neučinil, zaplatí panu Jindřichovi 10.000 uherských zlatých. — Rukojmí, kteří se zavazují k ležení v Olo- mouci nebo v Brně: Jan z Lomnice a na Meziříčí, hejtman makrabství Moravského, Albrecht ze Šternberka a na Holešově, Hynek z Ludanic na Rokytnici, Václav z Ludanic na Veveří, podkomoří markrabství Morav- ského, Jan starší ze Žerotína a z Fulneka, Jakub ze Šárova a na Krumsíně, nejvyšší hofrychtéř markrabství Moravského, Jaroš ze Zástřizl a na Mor- kovicích, Zikmund Valečský z Mírova. Orig. perg. 40x25—3 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno devět kulatých pečetí, z nichž první až sedmá jest z červeného, poslední dvě z černého vosku: 1. Viléma z Pernštejna, 2. Jana z Lomnice a na Meziříčí, 3. Albrechta ze Šternberka a na Holešově, 4. Hynka z Ludanic a na Rokytnici, 5. Václava z Ludanic a na Veveří, 6. Jana staršího ze Žerotína a na Fulnece, 7. Jakuba ze Šárova a na Krumsíně, 8. Jaroše ze Zástřizl a na Morkovicích, 9. Zikmunda Valečského z Mírova. Na rubu: List neplatnej (16. stol.). — 1496 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 81. — Vídeňské rep. č. 1496. Archiv Český XVI., str. 503, č. 651—652. 284. 1497 červen 7. Praha. (Geschehen und geben zu Prag an mitwoch nach Bonifacii nach Christi geburt vierzehenhundert und im sibenundnewnzigisten, unser reiche des Hungrischen im sibenden, des Behmischen im XXVI jare.) Uherský a český král Vladislav II. vynáší rozhodčí výrok ve sporu mezi kláštery Marienstern (Morgenstern) a Marienthal, rytíři a many v obvodu města Zhořelce s jedné a městem Zhořelcem se strany druhé. — Tuto při rozhodovali s králem Jindřich, vévoda minsterberský, olešnický a kladský, Petr z Rožmberka, Jan z Janovic na Petrohradě, nejvyšší pur- krabí pražský, Vilém z Pernštejna na Helfenštejně, nejvyšší hofmistr království Českého, Jindřich z Jindřichova Hradce, nejvyšší komorník království Českého, Půta z Ryzmberka a na Švihově, nejvyšší sudí krá- lovství Českého, Jan ze Šelmberka, nejvyšší kancléř království Českého, Jan ze Švamberka a na Strakonicích, mistr svatojánského řádu v Čechách, na Moravě, v Rakousku a ve Slezsku, Jindřich, purkrabí míšeňský, vévoda na Hartenštejně a pán z Plavna, Zdeněk Kostka z Postupic, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Zikmund z Děčína a na Vartemberku, nejvyšší číšník (schenck) království Českého a zemský hejtman v Horní Lužici, Jindřich ze Švamberka a na Zvíkově, Petr z Vartemberka a na Zvířeticích, Jetřich z Kolovrat na Bezdružicích, Jan z Lobkovic na Hasištejně, Litvín z Klin- štejna, Albrecht z Kolovrat, hofmistr dvoru královského, Albrecht z Les- kovce, podkomoří království Českého, Václav Čéč (Czycz) z Nemyčevsi, maršálek dvoru královského, Jan Špetle z Prudic. 146

Strana 147
Orig. perg. 72X 45—8 cm, něm. K listině jest přivěšena na červenobílých hedvábných nitích kulatá, nepatrně poškozená pečet krále Vladislava II. z vosku červené barvy. Na plice: Ad mandatum domini regis proprium in consilio omnium suprascriptorum. Na rubu: Rta. — Closter Morgenstern und Marienthal und ritterschaft im Görliczischen (weichbilde) (17. stol.). — 1497. — No. 112 (18. stol.). — 1497 (18. stol.). — 7. Junii (19. st.). Vídeňské rep. č. 1497. Patří k listinám, které dal r. 1547 vyjmouti Ferdinand I. z archivů odbojných měst v Šestiměstí a uložiti do místodržitelské registratury. Z té je přenesl Löw z Erlsfeldu do korunního archivu. V seznamu z r. 1719 má tato listina značku „Lit. C. No. 112“ (Koss I. 11, str. 211—212, 215 pozn. 8). TRA VIII., str. 26—28, č. XXIV. (regest). — Zobel, Verzeichnis II., str. 31. 285. 1497 prosinec 29. Budín. (Geben zu Ofen an freitag nach den heiligen weichnachtfeiertagen nach Christi geburt vierzehenhundert und im sibenundnewnczigisten, unser reiche des Hungrischen im sibenden und des Behmischen im xxvi jaren.) Uherský a český král Vladislav II. potvrzuje, že lehnicko-břežský vévoda Fridrich chtěl se svým bratrem Jiřím složiti slib věrnosti v Budíně, že však král se rozhodl odložit složení toho slibu až do doby, kdy přijede do Čech. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 30x19—9 cm, něm. K listině jest na pergame- novém proužku přivěšena kulatá, poněkud poškozená pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem magnifici domini Johannis de Sselnberg, supremi cancellarii regni Boemie. Na rubu: Rta. — Indultum konigs Wladislai (17. stol.). — Erbholdung in der krone czu Behmen (16. stol.). — Adam Gb. m. p. R. (1603). — No. 461 (17. stol.). — N. — 1497 (16. stol.) 29. Dez. (18. stol.). Vídeňské rep. č. 1499. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V pře- jímacím protokolu z r. 1677 zapsána o č. 461. 286. 1498 duben 23. Krhov. (Jenž jest dán a psán na Krhově léta od narozenie Božieho tisícího čtiř- stého devadesátého osmého na den svatého Jiří.) Jan Zelený z Ríčan a na Krhově odevzdává mocný list na háj Kačerov, který koupil od bratři Půty a Albrechta z Lichtemburka a z Bítova, Hankovi ze Zap a na Ratibořicích a jeho manželce Anně z Kralovic. — Pečeti při- věsili: Zikmund Osovský z Doubravice a na Hrotovicích, Ctibor z Arklebic a na Myslibořicích, Jindřich z Vlašimě a na Slatině, Petr Kyjovský z Ky- jovic, Mikuláš ze Zárubic a Jan Komoň z Bezděkova. Orig. perg. 30x141/2—41/2 cm, čes. K listině bylo přivěšeno sedm pečetí, které jsou však vesměs ztraceny. Na rubu: 1498 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 82. — Vídeňské rep. č. 1500. 287. 1498 listopad 28. Budín. (Geben zu Ofen am mitichen vor sandt Andris tag des heiligen tzwelf- boten nach Cristi gepurt viertzenhundert und in dem achtundnewnzigisten, unser reiche des Hungerischen im newnden und des Behemischen im achtundzwainzcigisten jaren.) 10* 147

Strana 148
Král Vladislav II. potvrzuje stavům i veškerému obyvatelstvu Horního a Dolního Slezska všechna privilegia a přidává k nim další svobody i výsady, zvláště pokud se týče obsazování slezského hejtmanství slezským pánem, soudního jednání před knížecím soudem slezským, osvobození od vojenské služby mimo hranice země, státoprávního postavení Svídnicka a Javorska, skládání přísahy věrnosti a placení kontribuce. Řeč něm. Inser. v listině Tomáše, opata augustiniánského kláštera P. Marie na Písku ve Vratislavi, ze 17. listopadu 1517 (níže č. 405) a v listině Rudolfa II. z 25. dubna 1597 (Vídeňské rep. č. 1785). Nostický ruk. fol. 389 v.—393, 419—422, 513—515 v., Vratislavský ruk. A, fol. 484 v.— 487, 508 v.—511 v. — Knihy priv. A II., fol. 12—13, B II., fol. 12—13. Goldast, De regno Boh. App. II., str. 312. — Týž, Coll. var. con. T. II. 3., str. 311—316, č. LXVIII. — TRA VI., str. 337—338, č. CCXLIV. — Codex diplom. Silesiae VI., str. 146—147, č. 442 (regest). — Kalousek, str. 572 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 49—51, č. 29. 1499 květen 3. Budín. (Dán na Budíně v pátek den Nalezenie svatého kříže léta Božieho tisícieho čtyřistého devadesátého devátého a království našich uherského devátého a českého dvadcátého vosmého.) Král Vladislav II. dává Bohuslavovi z Lobkovic a na Hasištejně „vý- platu“ na město Týn (nad Vltavou), patřící pražskému arcibiskupovi, který je může jediný z této zástavy vyplatiti. Po smrti Bohuslavově připadne Týn bez vyplacení zpět pražskému arcibiskupovi nebo kapitule. Zemře-li pan Bohuslav dříve nežli za šest let po uvázání se v město, mohou je do těch šesti let držeti sirotci jeho bratra Mikuláše z Lobkovic a na Hasi- štejně. 288. Orig. perg. 39x29—8 cm, čes. K listině jest na peramenovém proužku přivěšena ku- latá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex commissione propria maiestatis regie. Na rubu: Rta. — D. d. Budíně den Nalezenie svatého kříže léta 1499 (16. stol.). — No. 11 (18. stol.). Vídeňské rep. č. 1503. O osudech této listiny v. poznámku při listině z 30. dubna 1471 (výše č. 202). Löw z Erlsfeldu nalezl tuto listinu ve světnici zemského soudu, kde se konaly výslechy svědků: zapsána do inventáře z r. 1719 o zn. „Lit. D. No. 11“ (srv. Koss I. 1., str. 225). Archiv Český VI., str. 576, č. 194. — Tamže XVIII., str. 132, č. 197. — J. Čelakovský, Codex III., str. 667 pozn. (regest). 289. 1499 září 4. Stuttgart. (Der geben ist zu Stutgarten uf mitwoch nach sant Egidien tag, als man nach Cristi unsers lieben herrn gepurt zalt tusent vierhundert nuntzig und nun jare.) Virtemberský vévoda Oldřich vysílá ke králi Vladislavovi II. Štěpána z Gundelfingen, aby na jeho místě přijal od českého krále v léno zámky a města Neuenbürg, Beilstein, Lichtenberg a Grossbottwar (Bottwar), jež držel již Eberhard z Virtemberka. Orig. perg. 47x24—81/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. 148

Strana 149
Na plice: Johannes Heller secretarius. — Doctor Gregorius Lennparter cancellarius in consilio m. p. Na rubu: H. G. — Litera omagialis Udalrici ducis Wirtenbergensis (16. stol.). — M cece lxxxxviiii. Přepsán a corigován (16. stol.). — T. B. Fol. 136 (18. stol.). — Na závěs- ném proužku pečetním: J. Knihy priv. A II., fol. 136 v., B II., fol. 136 v.—137. Rosenthal KA, lit. A, č. 179. — Vídeňské rep. č. 1505. Corpus iuris feud. II., str. 62, č. XXVIII. — Lünig, CDG I., str. 1558, č. 419. 290. 1499 říjen 4. Budín. (Geben zu Ofen uf Francisci nach der gepurt unsers lieben herren Cristi gezelt tusent vierhundert nuwnezig und nun jare.) Štěpán z Gundelfingen vyznává, že přijal na místě virtemberského vévody Oldřicha od krále Vladislava II. město a zámek Neuenbürg, město a zámek Beilstein, město Grossbottwar a zámek Lichtenberg, vesměs ve vévodství Virtemberském ležící, a složil lenní přísahu. Orig. perg. 441/2X19—41/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet ze zeleného vosku. Na rubu: X. — Omagialis Ulrici ducis Wirtembergensis (16. stol.). — Mececic. Regis- trata et correcta. W. (16. stol.). — Wirtmberský lenní listy (17. stol.). — N°. 15 (18. stol.). — Fol. 137 (18. stol.). Knihy priv A II., fol. 137, B II., fol. 137—137 v. Rosenthal KA, lit. A. č. 180. — Vídeňské rep. č. 1506. Corpus iuris feud. II., str. 63, č. XXIX. — Lünig, CDG I., str. 1559, č. 420. 291. 1499 listopad 12. Bratislava. (Dán v Prešpurce v úterý po svatém Martinu léta Božieho tisícieho čtyr- stého devadesátého devátého a království našich uherského desátého a českého dvadcátého devátého.) Král Vladislav II. na prosbu „pánuov, rytieřstva, Pražan i jiných posluov z měst královstvie našeho Českého“ slibuje, že ani on ani potomní králové čeští nezastaví sami ničeho od království Českého. Co již bylo zastaveno, to zůstává v zástavě, co by však král v budoucnosti zastavil bez rady a vůle země, nebude míti platnosti. S manstvími může panovník nakládati podle své vůle. Totéž se vztahuje i na Moravu, Slezsko a obojí Lužici. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a proto těžce čitelný, plátnem podlepen 50x31 —71/2 cm, čes. Dvoustranná majestátní pečet z přirozeného vosku, která byla přivěšena na pergamenovém proužku, jest sice utržena, ale pěkně zachována. Pod textem: Wladislaus rex manu propria subscripsit. — Vedle dva nečitelné podpisy, Na plice: 1499 12. Nov. (kolem r .1900). Knihy priv. A I., fol. 19 v.—20 v., B I., fol. 19 v.—20 v. Pražské rep. č. inv. 512, č. rep. 277. Obsaženo též ve vidimátu správců pražského arcibiskupství z 19. března 1546 (Vídeň- ské rep. č. 1507) a v listině krále Ludvíka z 29. října 1522 (výše č. 431). Archiv Český V., str. 500. — Tamže VI., str. 580, č. 267 (regest). — Zobel, Verzeichnis II. 49. — Kalousek, str. 572 (regest). 149

Strana 150
292. 1500 leden 12. (Anno a nativitate Domini millesimo quingentesimo, indictione tercia, die vero duodecima mensis Januarii, pontificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Alexandri, divina providencia pape sexti, anno octavo.) Dominik ze Sieny, korrektor pavlánského řádu (patris Francisci de Paula dicti ordinis), svoluje, aby Boylin ze Španěl (Hispanie), plnomocný vikář řádového generála, potvrdil bratra Petra v Ondřejově (Andreasberg) v lesích pánů z Rožmberka (de domo montis sancti Andree apostoli in nemoribus illustrium baronum de Rosis in regno Boemie) v držení tamní kaple, kterou již dříve vysvětil papežský legát Ursin. Zároveň je bratr Petr jmenován vikářem české provincie pavlánské. — Svědci: Jan z Coni (Goniensis), František z Cosenzy (Cosentinensis) a Jan z Vercelli (Ver- cellensis), členové pavlánského řádu. — Notářský instrument veřejného notáře Petra Tlustého z Cavaillonu (Petrus Grossi Cabilonsis). Orig. perg. 33x26—3 cm, lat. K listině je přivěšena na konopném provázku špičatě oválná pečet Dominíka ze Sieny v plechové schránce. Na rubu: De domo s. Andreae in nemoribus Rosensium sita, donata fratribus s. Fran- cisci de Paula ao. 1500 (17. stol.). — N°. 396 (17. st.). — B. 2. Vídeňské rep. Doplňky. Tato listina se vztahuje ke klášteru, též kostelu řádu sv. Františka de Paula neboli pavlánů, který založili 5. dubna 1495 Petr a Oldřich z Rožmberka v pustých lesích u Kuklvejtu (o. Prachatice). V 16. stol. však mizí zprávy o pavlánských poustevnících v kuklvejtském klášteru a v téže době, t. j. v třicátých letech 16. věku jest od nekatolíků spáleno a vybito sídlo téže řehole v Klášteře u Nové Bystřice. Ale po Bílé hoře uvádějí jindřichohradečtí Slavatové pavlány znovu do kláštera a několik let poté obnovuje týž řád nároky i na Kuklvejt. Tyto snahy vycházely patrně od novobystřických mnichů, o nichž se zachovaly doklady, že ještě v 18. stol. se živě zajímali o kuklvejtské klášterní stavby, ležící v rozvalinách. Je proto velmi pravděpodobné, že listiny kláštera, který již nebyl obnoven, se dostaly do kláštera téže řehole, který obnoven byl, příp. že tento klášter si dal poříditi úřední opisy listin kláš- tera zašlého. Vedle pavlánů přáli Slavatové také jesuitům, které uvedli ještě před Českým povstáním do jindřichohradeckého farního kostela (srv. listinu z 18. června 1487; výše č. 250). Jindři- chohradečtí jesuité rozvinuli po Bílé hoře živou činnost protireformační a v jejím rámci pořádali četná procesí do blízkého i vzdálenějšího okolí, zvláště k pavlánům do Kláštera. Není vyloučeno, že při této příležitosti projevili zájem o staré poutní místo pavlánského řádu v šumavských lesích a že se pokusili o obnovení poutí do Kuklvejtu. Tak se mohl dostati písemný doklad o kuklvejtské kapli do rukou jindřichohradeckých jesuitů, zvláště když nešlo o listinu originální, nýbrž o její notářsky ověřený opis. Tak lze snad nejsnáze vyložiti, proč kuklvejtská listina má na rubu regest, psaný stejnou rukou jako regest na zmíněné již listině pro jindřichohradecký farní kostel z 18. června 1487 (výše č. 250). V 17. st. sdílely tudíž obě ty listiny stejný osud, ale potom se rozešly. Cestu jindřicho- hradecké listiny lze dobře sledovati až do pražského korunního archivu, a to podle rubních poznámek, ale na rubu kuklvejtské listiny není mimo uvedený již regest a označení „B. 2“ nic více psáno. Způsob jejího zařazení do vídeňského repertoria ukazuje, že se tam dostala až po r. 1869, kdy Dvorní knihovna odevzdala do Státního archivu veškeré klášterní listiny, a to i ty, které získala dary, koupí a pod. Kuklvejtská list na patří tudíž mezi písemnosti, které obohatily vídeňský státní archiv naprosto neorganickým způsobem, t. j. dary, koupí a j. Spolu s dlouhou řadou listin klášterního původu, získaných Dvorní knihovnou ještě po r. 1811, dokazuje nade vší pochybnost, že při rušení klášterů za Josefa II. došlo k částeč- nému rozchvácení klášterních archivů. 150

Strana 151
Srv. Fr. Teplý, Dějiny města Jindřichova Hradce, díl II. 2., str. 103; F. Mareš—J. Sedlá- ček, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu krumlovském, str. 304 až 305; J. Novák, Soupis památek hist. a uměl. v politickém okresu jindřicho-hradeckém, str. 204, 306. 293. 1501 únor 15. Budín. (Dán na Budíně v pondělí po svatém Valentinu mučedlníka [!] léta Božieho tisícieho pětistého prvnieho a království našich uherského jedenáctého a českého třidcátého.) Král Vladislav II. slibuje bratřím Janovi a Bohuslavovi z Lobkovic a na Hasištejně i sirotkům po jejich bratrovi Mikulášovi, že ani po smrti Janově nemůže nikdo vyplatiti zámek a město Kadaň ze zástavy kromě krále. Kdyby však přesto král zastavil Kadaň jiné osobě, mohou je Lob- kovicové ihned vyplatiti ze zástavy. Orig. perg. 37x22—61/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex commissione propria maiestatis regie per Joannem Sslechtam, secreta- rium maiestatis suę cancellarię Boemicalis. Na rubu: Rta. Vídeňské rep. č. 1508. O osudech této listiny srv. poznámku při listině z 30. dubna 1471 (výše č. 202). V in- ventáři z r. 1719 zapsána v odd. E o č. 5. 294. 1501 červenec 3. (Jenž jest dán a psán léta od narozenie syna Božieho tisícieho pětistého prvnieho v sobotu před svatým Prokopem.) Víšek z Veselice, „první jistec a pravý dlužník dluhu dolepsaného“, Beneš ze Se(n)dražic, Zibřid ze Sloupna a na Dubenci. Jiřík z Veselice a v Jesenici, Nataniel Černín z Černína a Jan Dítko z Veselice slibují zaplatiti paní Bohumile z Umyslovic (Aumyslovic) „věnním právem“ 21 kop 18 grošů českých stříbrných rázu pražského, ale jenom tehdy, jestliže přežije svého manžela Víška z Veselice. Dlužník i jistci se zavazují v pří- padě, že by nezaplatili, k ležení v Hradci Králové nebo v jiném místě pět mil od Hradce vzdáleném. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozený 321/2x171/2—21/2 cm, čes. Všech šest pečetí, které byly přivěšeny na pergamenových proužcích, jest ztraceno. Na rubu: N. 253 (nad škrtnutým „251“. — 17. stol.). — 1501 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 83. — Vídeňské rep. č. 1509. 1501 červenec 20. Budín. (Dán na Budíně v úterý před svatů Marií Magdalenů léta Božieho tisícieho pětistého prvnieho a království našich uherského jedenáctého a českého třidcátého.) Král Vladislav II. povoluje jakožto markrabě moravský Ladislavovi z Boskovic a na (Moravské) Třebové, nejvyššímu komorníkovi markrabství Moravského, vyplatiti od žďárského kláštera pustou ves Novošice. 295. Orig. perg. 36x211/2—8 cm, čes. Přivěšená pečet jest ztracena. Na plice: Ex commissione propria maiestatis regie per Joannem Sslechtam, secreta- rium maiestatis sue cancellarie Boemicalis. 151

Strana 152
Na rubu: Rta. — k iii (16. stol.). Vídeňské rep. č. 1509 1/2b. — Na obálce: Aus der k. k. Hofbibliothek. O č. 1509 1/2 a, rovněž z bývalé dvorní knihovny ve Vídni, jest uložen druhopis tohoto privilegia, též se ztracenou pečetí, s třemi různočteními, a sice místo „Novošice“ doplňuje „Bertholdesdorf a jináč Novošice“, v datovací formuli má „a království našich uherského dvanáctého a českého třidcátého prvnieho“, a na rubu místo „k iii“ je „k iiii“; na plice „Ex mandato proprio maiestatis regie". O osudech této listiny v. poznámku při listině z 31. srpna 1490 (výše čl 262). Archiv Český VI., str. 589, č. 441; IX., str. 434, č. 72 (regest); XVIII., str. 266, č. 445. 296. 1501 červenec 30. Slaskie Zabkowice. (Datum Frankstain feria VI post festum sancti Jacobi apostoli anno Do- mini millesimo quingentesimo primo.) Bratři Albrecht, Jiří a Karel, vévodové minsterberští a hrabata kladští, povolují „jako praví fundátorové a páni dědiční kláštera žďárského“ La- dislavovi z Boskovic a z Černé Hory na Moravské Třebové, nejvyššímu komorníku markrabství Moravského, vyplatiti od žďárského kláštera „zbožie Novošice se vším jeho příslušenstvím“. Orig. perg. 35x15—31/2 cm, čes. Přivěšená pečet ztracena. Na rubu: k v. (16. stol.). Vídeňské rep. č. 1509 1/2 c. — Na obálce: Aus der k. k. Hofbibliothek. O osudech této listiny v. poznámku při listině z 31. srpna 1490 (výše č. 262). 1501 srpen 6. (Jenž jest dán a psán léta ot narozenie syna Božieho tisícieho pětistého prvnieho v pátek den svatého Sixta papeže.) „Páni a rytieřstvo královstvie Českého na obecním sněmu sebraní, kterýž jest byl králem Jeho Mtí položen na hradě Pražském tu středu před Svátostmi nynie minulú (= 21. dubna)“, ustanovují o židech v krá- lovství Českém toto: 1. ačkoliv „nějací pokřikové vyšli“ proti nim, přece mají „židé v ko- runě České zachováni a trpěni býti“, a to podle starodávných práv a výsad, které obdrželi od českých králů; 2. ustanovuje se „zřiezenost o jich puojčky a živnosti, kterak mají a pokud puojčovati peněz a se zachovati proti křestanóm“; 3. židé se podvolili odváděti králi do komory 500 kop grošů českých rázu pražského každý rok, a proto nemusejí platiti „žádných prvních úrokuov, daní, berní, lozunkuov ani žádných pomocí“ 4. žaloby na židy se nebudou projednávati před sněmem, nýbrž zvláštní komise z pánů a rytířů vyšetří, je-li žid vinen či nikoliv a určí, jak bude potrestán. Ostatní židé nemají „o to žádné nesnáze jmieti“; 5. židům se potvrzují všechna práva a obdarování, která obdrželi od českých králů. Orig. perg. 54x28—7 cm, čes. Zemská pečeť, která byla přivěšena k listině, jest ztracena. Na rubu: Nro. 97 (18. stol.). Vídeňské rep. č. 1510. Patří k tak řeč. „švédským“ listinám, které ze Švédska přivezl Jan Antonín Nostic. V inventáři z r. 1719 zapsána o značce „Lit. F. No. 97“ (Koss I. 1., str. 196). J. Čelakovský, Codex I., str. 315—318, č. 194. 297. 152

Strana 153
1501 srpen 16. Kladsko. (Jenž dán a psán na Kladště v pondělí po hodu Matky Božie nanebevzetí léta Páně patnádstistého prvního.) Bratři Albrecht, Jiří a Karel, vévodové z Minsterberka, odstupují Oldřichovi hraběti z Hardeka a z Machlantu hrabství Kladské se vším příslušenstvím a se všemi právy, jak je drželi oni i jejich otec Jindřich od Fridricha III., císaře římského i od Vladislava, krále uherského a čes- kého. — Svědci: Jan Fulštejn ze Slavkova, Hanuš Panvicz z Věžného, Me- lichar Doník ze Ždánice a Jiří Bischowshein, řeč. Latovský. Orig. perg. 35x23—5 cm, čes. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá společná pečet pánů z Minsterberka z vosku červené barvy. Na rubu: Post W. 2 (17. stol.). — Na rubní straně závěsného proužku pergamenového: H. 1501. 298. Rosenthal KR, č. 13. — Vídeňské rep. č. 1511. 299. 1501 listopad 13. Hrad Pražský. (Datum et actum in castro Pragensi tredecima mensis Novembris anno salutis nostre millesimo quingentesimo primo.) Ambrož z Plzně děkan a Blažej z Plané kanovník, administrátoři praž- ského arcibiskupství, potvrzují na žádost krále Vladislava II., přednesenou jim Janem ze Selmberka, nejvyšším kancléřem království Českého, a Albrechtem z Kolovrat, královským komorníkem, listinu krále Václava IV. ze 24. dubna 1387, která byla uložena v kostelním archivu (in scriniis ecclesie nostre). (V. Katalog 5, č. 57.) Orig. perg. 63x63—5 cm, lat. K listině byla přivěšena na černo-žlutých hedvábných nitích pečeť, která jest nyní ztracena. Na rubu: Vidimus 1387 triům confirmationum regiarum (17. stol.). — Ecclesiam Tei- nensem concernentium (17. stol.). — Capitulum et ecclesiam metropolitanam concernencium (17. stol.). Rosenthal LAF, č. 35. — Vídeňské rep. č. 1069. 300. 1502 leden 18. Olomouc. (Geben zu Olomuntz an eritag nach Anthoni nach Cristi geburt tausent funfhundert und im andern, unser reiche des Hungerischen im zwelften und des Behemischen im ainsunddreissigisten jaren.) Vladislav II., král uherský a český, uděluje v léno bratřím Fridrichovi a Jiřímu, vévodům lehnicko-břežským, hrady, města a statky s jejich příslušenstvím Lehnici, Zlotoryju, Grodziec, Lubin, Chojnów, Brzeg, Strze- lin, Olawu, Niemczu, Kluczbork a Zalesie (Legnitz, Goltperg, Gradisberg, Lobin, Hainaw, Brig, Stralen, Olaw, Nimptsch, Krewtzberg, Petzin) k spo- lečnému vládnutí. Po smrti jednoho bratra dědí druhý vévoda veškerý majetek zesnulého. Orig. perg. 42x23—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet krále Vladislava II. z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem magnifici domini Joannis de Sselnberg, supremi cancellarii regni Boemie. Na rubu: Rta. — Von konig Wladislao gesamblete belehnung herczog Fridrichen und herczog Georgen gebrudern. Datum Olomucz am eritage nach s. Anthoni (17. stol.). — 153

Strana 154
Adam Grudschreiber hoferichter. Ao. 1603. R. (1603). — N. 17 (17. stol.). — 1502. — 66. — 12. Vídeňské rep. č. 1512. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V in- ventáři z let 1606—1607 zapsána o č. 17. Goldast, Collectio II. Beilagen LXIX., str. 315—316. — TRA VI., str. 341, č. CCXLVIII. — Sommersberg, Sil. rerum scriptores, str. 907, č. 143. — Codex dipl. Silesiae IX., str. 169, č. 1192 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 467—468, č. 178. 301. 1502 leden 20. Olešnice. (Dán na hradě našem olešnickém léta ot narozenie syna Božieho tisícieho pětistého druhého ten čtvrtek před svatým Pavlem na vieru obrácení.) Bratři Albrecht a Jiří, vévodové minsterberští, dávají plnou moc svému bratrovi Karlovi z Minsterberka nebo tomu, koho by on zmocnil, „ke vzdání hrabství Gladského před Vladislavem, uherským a českým etc. králem, panu Voldřichovi hrabí z Hardeku a z Machlandu“. Orig. perg. 43x16—7 cm, čes. K listině jsou přivěšeny na pergamenových proužcích dvě kulaté stejné a společné pečeti minsterberských vévod z červeného vosku. Na rubu: Ducum Munsterbergensium cessio comitatus Glacensis (17. stol.). — No. 22. — B. B. Fol. 35 (18. stol.). Knihy priv. A I., fol. 35 v.—36, B I., fol. 36 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 30. — Vídeňské rep. č. 1513. 302. 1502 únor 16. Praha. (Dán v Starém Městě pražském léta ot narozenie syna Božieho tisícieho pětistého druhého tu středu po svatém Valentinu.) Karel, vévoda minsterberský a olešnický i hrabě kladský, dává za sebe i jménem svých bratří Albrechta a Jiřího Jindřichovi z Hradce, nejvyššímu komorníkovi království Českého, plnou moc ke vzdání Kladského hrabství před králem Vladislavem II. Orig. perg. 35x17—51/2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšena kulatá společná pečet minsterberských knížat Albrechta a Jiřího z červeného vosku. Na rubu: N. 20 (18. stol.). — B. B. Fol. 35 (18. stol.). Knihy priv. A I., fol. 35—35 v., B I., fol. 36—36 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 29. — Vídeňské rep. č. 1514. 303. 1502 únor 17. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském ve čtvrtek před nedělí postní, kteráž slove Re- miniscere, léta Božieho tisícieho pětistého druhého a královstvie našich uherského dvanáctého a českého třidcátého prvnieho.) Král Vladislav II. potvrzuje ustanovení o stavu panském, které bylo přijato na sněmu v úterý po Svátostech (= 27. dubna) 1501 a zapsáno do desk zemských památných, že „páni a rodové starožitní, kteříž jsú v království Českém země České, mají miesta mezi sebú držeti po letech po páních úřednících zemských tak, jakž se ve dskách vo těch úřadech ukazuje a jiní páni, přijatí v panstvie až do dnešnieho dne, nemají se v to táhnúti ani se lety ani jiným nad tyto rody staré žádnů vymyšlenů věcí ani úřady výšiti, než po nich též po letech seděti. A kteří by páni po tomto času pod dnešnie dny byli v panský stav přijati, ti se také nad ty, kteréž jsú před tiemto časem přijati, nemají nad ně po letech ani po čem jiném 154

Strana 155
zřieti a výšiti, než po nich též pořád po letech sedati a miesta držeti a dále že nemá nikdo býti přijat do stavu panského, „leč by stav svuoj vladyčí do čtvrtého kolena před námi provedl a vedle toho zachovalost cti aby byla bez poškvrny. Poslové na to od pánuov Jich Mti: Jindřich z Hradce, najvyšší komorník, Puotha z Ryzmbergka a z Švihova, najvyšší sudí královstvie Českého, Petr z Rozmbergka, Jan z Šelnbergka, najvyšší kancléř královstvie Českého, Albrecht z Kolovrat a Libštejna, najvyšší hofmistr dvoru krále Jeho Mti, Zdeněk Lev z Rožmitála a Blatné, purg- krabie na Karlštejně.“ — Kromě toho ustanovuje král, že nikdo nemůže býti do stavu panského přijat „na žádné obdarovanie ciesařské, leč bychme my jakožto král český a páni z roduov starožitných, jsúc za to poctivě prošeni, za pána jej přijali“. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a těžce čitelný 48x31—11 cm. čes. Na bíločervených hedvábných nitích visí dvoustranná majestátní pečet z přirozeného vosku. Na plice: Ex mandato proprio maiestatis regie. Na rubu: Rta. — Výsada pánuov zemských crálovstvie Českého na to, kterak páni zemští a rodové staří mají zachováni býti v poctivosti a od pánuov mlazších a nových ktera- kým řádem stav panský ctěn býti má, jakž to dsky zemské v sobě zavierají. M ceccc ii. (16. stol.). — N. 17 (18. stol.). — B. B. Fol. /19/ (18. stol.). — 1502 17. Febr. (1838). Knihy priv. A I., fol. 19—19 v., B I., fol. 19—19 v. Pražské rep. č. inv. 514, č. rep. 278. — Též ve vidimátu stavovské komise z 9. března (Vídeňské rep. č. 1515). Archiv Český VI., str. 236, č. 15. — Kalousek, str. 572 (regest). 1750 304. 1502 březen 11. Praha. (Jenž jest dán v Praze v pátek po neděli postní Laetare léta od narozenie syna Božieho tisícieho pětistého druhého.) Oldřich hrabě z Hardeku a z Machlantu, který byl přijat do království Českého od krále i od stavů, přiznává se k zemi i se svým majetkem Helfenburkem, Ryžemberkem a Kladskem. Slibuje „práva zemská trpěti, nálezy obecnie a rozsudky panské a vladycské držeti, trpěti a je zacho- vávati jako jiní obyvatelé královstvie Českého“. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a těžce čitelný 31x17—41/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: B. B. Fol. 35 (18. stol.). Knihy priv. A I., fol. 35, B I., fol. 35 v.—36. Pražské rep. č. inv. 515, č. rep. 279. 305. 1502 březen 18. Praha. (Jenž jest dán v Praze v pátek před nedělí postní, kteráž slove Květná, jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tisícieho pětistého druhého.) Oldřich hrabě z Hardeku a z Machlantu vyznává, že přijal od českého krále Vladislava II. „pod léno a pod pravé manstvie hrad Gladsko s městem, s many i s tú se vši krajinú, což k tomu přísluší podle výsad téhož hrab- stvie“ a že složil na to zboží přísahu, která se doslovně uvádí. Orig. perg. 31x171/2—5 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: N. 19 (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 56. — Vídeňské rep. č. 1516. Grünhagen-Markgraf II., str. 194, č. 37 (regest). 155

Strana 156
306. 1502 březen 23. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském v středu po Květné neděli léta Božieho tisícleho pětistého druhého a království našich uherského dvanáctého a českého třidcátého prvnieho.) 1750 Král Vladislav II. nařizuje na prosbu pánů království Českého, „jestliže by který hrabě, buď že by se prve do královstvie Českého vstěhoval aneb potom kdy že by se vebral a statek v této koruně že by měl, že se tiem hrabstvím zde v království ani také jinde nad pány české výšiti nemá nižádným obyčejem, než podle let svých mezi pány má místa užívati, byl-li by rodu starožitného. Pakli by který byl vnově vyzdvižený hrabě nebo pán, že ten má držán býti tak, jakož o tom zřiezenie dskami učiněné a námi potvrzené šíře to v sobě drží a zavierá“. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a místy špatně čitelný 39x22—91/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex mandato proprio maiestatis regie. Na rubu: Rta. — Pánuov královstvie Českého výsada na to, že hrabě, kteříž by koli do koruny České sě vebrali, nemají nad pány a rody staré české vyššieho miesta držeti (16. stol.). — M cccce ii (16. stol.). — P. p. (16. stol.). — No. 18 (18. stol.). — B. B. Fol. 18 (18. stol.). — 1502 23. Mart. (1838). Knihy priv. A I., fol. 18 v.—19, B I., fol. 18 v—19. Pražské rep. č. inv. 516, č. rep. 280. — Též ve vidimátu stavovské komise z 9. března (Vídeňské rep. č. 1517). Archiv Český XVII., str. 12, č. 776. 307. 1502 červenec 15. Budín. (Dán na Budíně v sobotu před svatým Petrem v vokovách léta Božieho tisícého pětistého druhého a království našich uherského dvanáctého a českého třidcátého prvnieho.) Král Vladislav II. převádí jakožto markrabě moravský „životy“ Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře království Českého a jeho synů Jiříka, Jaroslava a Jindřicha na Heralta Kunu z Kunštátu a jeho bratra Vladislava a na dva jejich dědice mužského pohlaví, případně kdyby jich neměli, na jiné dvě osoby, které si sami určí. Bratří z Kunštátu vyplatili totiž list, který obdržel Jan ze Šelmberka od krále Vladislava II. 21. listopadu 1495 na výplatu zámku Hodonína (výše č. 278). Orig. perg. 371/2X25—8 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex mandato proprio maiestatis regie. Na rubu: Rta. — 1502 (18. stol.). — 15.. Julii (19. stol.). Rosenthal LAF, č. 84. — Vídeňské rep. č. 1519. 308. 1502 červenec 30. Budín. (Dán na Budíně v sobotu před svatým Petrem v vokovách léta Božieho tisícého pětistého druhého a království našich uherského dvanáctého a českého třidcátého prvnieho.) Král Vladislav II. dovoluje Janovi z Lobkovic a na Hasištejně, hejtmanu Žateckého kraje, aby mohl vybírati u svého mlýna na Ohři blíže vsi Želiny z každého splavu dříví pět grošů českých cla. 156

Strana 157
Orig. perg. 33x23—9 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, nepatrně poškozená znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex mandato proprio maiestatis regie per Joannem Sslechtam, maiestatis suę secretarium. Na rubu: Rta. — 1502 30. Jul. (1838). Pražské (privátní) rep. č. inv. 86, č. rep. 76. Listinu nalezl Löw z Erlsfeldu u desk zemských ve skříni, v níž byly uloženy knihy privilegií z r. 1547; zapsána do inventáře z r. 1719 o značce „Lit. E. No. 14“. Patří nepo- chybně k listinám pánů z Lobkovic, uloženým původně na hradě Hasištejně, odkud se dostaly r. 1597 do korunního archivu, když lenního hradu Hasištejna nabyla česká komora (Koss I. 1., str. 225). 1502 říjen 12. Leutenberg. (Geschehen und geben in itzgenanter stat (=Leutenberg) in Simon Wagners, burgers daselbst, haus nach Christi gepurt tausent funfhundert und im andrern jar am zwelften tag des monatz Octobris.) Purkmistr a rada města Leutenbergu (Lewtenberg) vidimují na žádost Hartmanna z Beulwitz (Beulbitz) listinu krále Vladislava II. z 21. prosince 1480 na Hirschberg na Sále a j. (v. výše č. 233). — Svědci: Hans z Hunden, Fridrich Tschau a Hans Kessel. — Notářský instrument Osvalda Weikera, písaře leutenberského. Orig. perg. 35x44—5 cm, něm. K listině jest přivěšena na pergamenovém proužku kulatá pečet města Leutenbergu z vosku zelené barvy. Na rubu: Vidimus na léno statku a zámku Jauerského (16. stol.). — xvii (16. stol.). — N. 181 (18. stol.). — 1480 21. Dec. 1502 12. Oct. (1838). Lenní reg. č. 181. — Pražské rep. č. inv. 517, č. rep. 281. 309. 1503 duben 12. Břeh. (Gescheen und geben czum Briege mitwoch vor ostern noch Crists gebort funfezenhundert und im dritten jore.) Bratři Fridrich a Jiří, lehnicko-břežští vévodové, odevzdávají v léno zboží Zielenice (Krynn, něm. Grün-Hartau), ležící v městském obvodě střelínském (in Strehlistchen weichbilde), bratřím Jiřímu, Kryštofovi a Janovi z Redern a Wyszonowic (Rupersdorf), kteří je koupili od Jana Borsnitze. — Svědkové: Mikuláš Wachtel z Ratajna (Panthenau), Michael Pennsdorf z Břehu a Jan Meilnau z Bystrzyce (Veistritcz). — List napsal Melchior Hoffmann z Kaysy (Keysa), děkan a kancléř lehnický. Orig. perg. 31x25—4 cm, něm. K listině jsou přivěšeny na pergamenových proužcích dvě kulaté pečeti z černého vosku: 1. Fridricha a 2. Jiřího, bratří a vévod lehnicko-břežských. Na rubu: Gabbrief der Rederer ober Krynn (16. stol.). — 1503, — D. VII. — Litera Q. — No. 10. — 5. — No. 17 (červeným inkoustem). — 12. April (19. stol.). Vídeňské rep. č. 1519 1/2. Listina pochází nepochybně z rodinného archivu pánů z Redernu a byla zařazena do českého archivního repertoria — a to až po jeho sestavení — patrně proto, že Redernové žili v Čechách, kde měli rozsáhlý majetek a zastávali důležité veřejné úřady (Ottův slovník naučný, díl XXI., str. 378). Jejich archiv, uložený na frýdlantském zámku, jest značně me- zerovitý. 310. 311. 1504 únor 26. (Der geben ist am montag nach dem sonntag Invocavit in der vasten nach Crists gepurt funfzehenhundert und im vierden jare.) 157

Strana 158
Purkmistr a rada města Norimberku se zavazují, že pouze českému králi vrátí po zaplacení 6000 zlatých rýnských zámek a městečko Hilpolt- stein, který jim zastavil za tuto částku král Vladislav II. Po dobu zástavy zůstává zámek otevřen českému králi a České koruně. Orig. perg. 47x26—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, poněkud otřelá sekretní pečet z červeného vosku. Na rubu: N°. 279. Huldigung der Stadt Nurnberg an Konig Wladislaum wegen des Schlosses und Markts Hipoldstein. 1504 (1773). Knihy priv. A II., fol. 156—156 v., B II., fol. 156—156 v. DZ, lit. A, č. 279. — Vídeňské rep. č. 1521. Lünig, CDG I., str. 1567, č. 322. 312. 1504 květen 14. Budín. (Dán na Budíně v úterý před svatú Zofií léta Božieho tisícieho pětistého čtvrtého, královstvie našich uherského čtrnáctého a českého třidcátého třetího.) Král Vladislav II. slibuje bratřím Heraltovi a Vladislavovi z Kunštátu, že kdyby byl vyplacen zámek Hodonín, který drží v zástavě, bude jim k zástavní částce zaplaceno vše, co vydali na opravu a přestavbu toho zámku. Orig. perg. 371/2X21—8 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, nepatrně poškozená znaková pečeť z červeného vosku. Na plice: Ex mandato proprio maiestatis regie. Na rubu: Rta. — 1504 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 85. — Vídeňské rep. č. 1522. 313. 1504 červen 4. (Geben am dinstag vor Corporis Cristi noch Christi geburt funfzehen- hundert und im vierden jore.) Jan Pluh z Rabštejna a na Bečově potvrzuje, že přijal od krále Vladi- slava II. zámek a městečko Bečov s dvěma hamry, třemi mlýny, čtyřmi rybníky a s ostatním příslušenstvím, dvůr pod zámkem Bečovem a jiný, zvaný Wolfshof, hamr u vesnice Louky (Greim), mlýn pod tou vesnicí, městečko (Horní) Slavkov a Krásno nad Lesy (Schonwald), vesnice Hlubo- kou (Tifenbach), Háje (Robasgrun), Milešov (Milsengrun), Krásný Jez (Schonwird), Tepličku (Tepelles), Ležničku (Stirn), Kfely (Gfell), Božičany (Poschiczaw), Ležnici (Lesnicz), Stanovice (Tonowicz), dále dva hamry na cín mezi Slavkovem a Krásnem (Schonwald) a ještě vesnice Novou Ves (Neudorf), Louku (Grun) a Prameny (Sangerberg). Za to za všechno skládá lenní přísahu českému králi a České koruně. Orig. perg. 36x171/2—51/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: List lenní na Bečov páně Plugu (16. stol.). — N. 210. (18. stol.). — Ad Scrin. 28. Nro. 260/5 (červeným inkoustem; 19. stol.). — 1504 4. Jun. (1838). Knihy priv. A II., fol. 213, B II., 215—215 v. Lenní reg. č. 210. — Pražské rep. č. inv. 518, č. rep. 282. Corpus iuris feud. II., str. 179, č. XCI. — Lünig, CDG I., str. 1570, č. 423. 158

Strana 159
314. 1504 listopad 29. Budín. (Geben zu Ofen freitags sand Andrees abend des heiligen zwelfboten nach Christi geburt tausent funfhundert und vierdten, unser reiche des Hungerischen im funftzehenden und des Behemischen im vierunddreissi- gisten jaren.) Král Vladislav II. potvrzuje Oldřichovi z Hardeku všechna práva a privilegia na hrabství Kladské, jak je obdrželi vévodové Jindřich z Minster- berku a jeho synové Jiří, Albrecht a Karel od císařů a králů římských i českých. Orig. perg. 54x30—8 cm, něm. K listině jest na bílo-červených hedvábných nitích přivěšena kulatá, téměř zcela vydrolená pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — Am freitag vor st. Andreas Ao. 1504 (17. stol.). — 1504. — M 11. — N. N. Rosenthal KR, č. 14. — Vídeňské rep. č. 1523. K. Sternberg, Gesch. böhm. Bergwerkes I. 2., str. 141—143, č. 92. — Codex dipl. Silesiae XX., č. 304, str. 149 (regest). 315. 1505 březen 15. Budín. (Dán na Budíně v sobotu po Květné neděli léta Božieho tisícieho pětistého pátého a královstvie našich uherského [patnáctého] a českého třidcátého čtvrtého.) Král Vladislav II. dává plnou moc Petrovi z Rožmberka, Vilémovi z Pernštejna, nejvyššímu hofmistru, Janovi ze Šelmberka a z Kosti, nej- vyššímu komorníkovi, Albrechtovi z Kolovrat a z Libštejna, nejvyššímu kancléři, ze stavu panského a z vladyk Albrechtovi z Leskovce podkomo- římu, Mikulášovi mladšímu Trčkovi z Lipy a na Lichtemburku, Václavovi Sulevickému (Solskému) ze Sulevic a Vojtěchovi Kamýckému z Tropčic, aby na jeho místě jednali se stavy království Českého na sněmu, který byl svolán k nejbližšímu dnu Svátostí na hrad Pražský. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a plátnem podlepen 40x271/2—61/2 cm. čes. Kulatá znaková pečet z červeného vosku, přivěšená na pergamenovém proužku, jest utržena. Pod textem: Wladislaus rex manu propria. Na plice: 1505 15. Mart. (1838). Knihy priv. A I., fol. 32—32 v., B I., fol. 33—33 v. Pražské rep. č. inv. 519, č. rep. 283. Archiv Český XVII., str. 558, č. 1098 (regest). 316. 1505 květen 7. Řím. (Datum Rome apud sanctum Petrum anno incarnationis Dominice mille- simo quingentesimo quinto Nonis Maii, pontificatus nostri anno secundo.) Papež Julius II. nařizuje opatům klášterů sv. Vincence a P. Marie na Písku (in Arena) ve Vratislavi, aby vyšetřili spor mezi Baltazarem z Leh- nice (de Legnicz) kvardiánem a ostatními bratry minoritského kláštera sv. Jakuba ve Vratislavi a mezi Apianem Cole, kancléřem a kanovníkem vratislavským i jinými duchovními a světskými osobami z Vratislavě. Orig. perg. 36x18—5 cm, lat. Pečeť, která byla k listině přivěšena, jest ztracena. Na plice: S. Portius. 159

Strana 160
Na rubu: H. Lipomanus proto (notarius). — Marciaci. — D. Scaputius. — No. 36. — Pro conventu Wratislaviensi ad s. Jacobum ordinis Minorum (17. stol.). — F. Cov. Vídeňské rep. č. 1523 1/2. — Na obálce: Aus der k. k. Hofbibliothek. O osudech této listiny v. poznámku při listině z 31. srpna 1490 (výše č. 262). 317. 1505 červenec 11. Budín. (Geben zu Ofen freitags vor sand Margarethen tag der heiligen jungk- frawen nach Christi geburt tausend funfhundert und im funften, unser reiche des Hungerischen im funfzehenden und des Behemischen im vier- unddreissigisten jaren.) Král Vladislav II. potvrzuje bratřím Fridrichovi a Jiřímu, vévodům lehnicko-břežským, všechna práva a privilegia, která obdrželi na svá kní- žetství od císařů a králů římských i českých od dob krále Jana Lucem- burského. Orig. perg. 51x35—10 cm, něm. K listině jest přivěšena na zelených a růžových hed- vábných nitích dvoustranná majestátní pečet z vosku přirozené barvy. Pod textem: Wladislaus rex manu propria subscripsit. — Sigillate sigillo Hungaricali per me Tho(man), cardinalem Strigoniensem, cancellarium etc., ad intimat. regie maiestatis medio domini Johannis Podmaniczky, magistri cubiculariorum sue maiestatis etc. Na rubu: Rta. — 1505. Konigs Vladislai bestetigung aller furstl. Lignitschen-Brigischen privilegien. N. 18. (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1524. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V in- ventáři z r. 1606—1607 jest zapsána o č. 18. Goldast. Collectio II., Beilagen LXX., str. 315—318. — Sommersberg, Sil. rerum scrip- tores, str. 907—908, č. 144. — TRA VI., str. 341—342, č. CCXLIX. — Codex dipl. Silesiae XX., str. 151, č. 308 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 472—474, č. 180. 318. 1505 prosinec 6. Drážďany. (Datum in arce nostra Dresda in die sancti Nicolai episcopi et pontificis anno Domini millesimo quingentesimo quinto.) Jiří, vévoda saský, gubernátor frisijský, lantkrabě durynský a mar- krabě míšeňský, obnovuje s králem Vladislavem II. přátelskou smlouvu, kterou již dříve uzavřel s českým králem vévoda Arnošt a Albrecht, otec Jiřího. Slibuje, že nikdy nepodnikne žádného nepřátelského činu proti českému králi a zemím České koruny a přesně vymezuje soudní příslušnost svých i králových poddaných. Orig. perg. 46x381/2—8 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: Tento list ve dsky zemské vložen a vepsán jest z rozkázánie pánuov Jich Mtí a vladyk z plného soudu zemského království Českého. Relátorové na to ke dskám byli i páni i vladyky všickni na témž soudu sedící. Stalo se léta mo vo viiio v středu před svatú Markétů (16. stol.). — Tento majestát ve dsky zemské vložen a vepsán jest podle svolení sněmovního léta Páně mo vo xlvii v úterý po svatém Briccí v kvaternu trhovém vejpisuov. — N°. 6. (18. stol.). — Fol. 263 inscriptum (18. stol.) Knihy priv. A III., fol. 263—264, B III., fol. 250—251. Rosenthal KA, lit. A, č. 371. — Vídeňské rep. č. 1526. — Obsaženo též ve výpisu z desk zemských, pořízeném 8. srpna 1510 (níže č. 348). Zprávy Čes. zem. archivu V., str. 266 (regest). — Stieber, Státní smlouvy I., str. 346 až 347, č. 346 (regest). 160

Strana 161
319. 1505 prosinec 6. Budín. (Date Bude die sancti Nicolai episcopi et pontificis anno Domini millesimo quingentesimo quinto, regnorum autem nostrorum Hungarie sedecimo, Boemie vero XXXV°.) Král Vladislav II. obnovuje se saským vévodou Jiřím přátelskou smlouvu, kterou uzavřel již dříve s Arnoštem a Albrechtem, otcem Jiřího. Slibuje, že nikdy nepodnikne žádného nepřátelského činu proti zemím vé- vody Jiřího a přesně vymezuje soudní příslušnost svých i vévodových poddaných. — Smlouva vložena do desk zemských z rozkazu zemského soudu království Českého dne 10. března 1507 (feria IIII. ante Gregorii). Řeč lat. Inser. ve výpisu z desk z 8. srpna 1510 (níže č. 349). 1506 leden 10. Sömmerda. (Datum in Szommerde Maiori anno millesimo quingentesimo sexto die vero decima mensis Januarii.) Jan, plebán kostela sv. Petra v Sömmerda (Szommerde), oznamuje oficiálovi kostela P. Marie v Erfurtě, že povolal za vikáře k oltáři sv. Ondřeje a ostatních apoštolů v kostele sv. Petra v Sömmerda na místě zemřelého Jana Getunga Jindřicha Bossena, klerika mohučské diecése. Orig. perg. 18x12—2 cm, lat. Pečeť, která byla k listině přivěšena, jest ztracena. Na rubu: ...... (písmo vybledlé). — Vicarius in Sommerde (16. stol.). — Nro. 100. — Pertinet ad Lit. F, Folio 243 (18. stol.). — (Červeným inkoustem v 19. stol.):: Scri. 7. — 1506 10. Jan. (1838). Pražské (privátní) rep. č. inv. 87, č. rep. 77. Patří k tak zv. „švédským listinám“ (v. poznámku při listině ze 6. srpna 1501; výše č. 297). V inventáři z r. 1719 je zapsána v oddělení F o čísle 100. 320. 321. 1506 březen 6. Lipsko. (Geben zou Leiptzk am freitage nach dem sonntag Invocavit nach Cristi unsers lieben herrn geburd tausent funfhundert und im sechsten jaren.) Jiří, vévoda saský, gubernátor frisijský, lantkrabě durynský a mar- krabě míšeňský, vysílá podle ujednání, uzavřeného s posly českého krále a českých stavů v Drážďanech, k dalšímu přátelskému jednání do Prahy své plnomocné zástupce, a to Jindřicha ze Schleinitz, nejvyššího maršálka, Zikmunda Pfluga, probošta merseburského a kanovníka míšeňského a rytíře Jindřicha z Ende. Orig. perg. 331/2X201/2—61/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: N°. 281. Credentiales des Georg, Herzogens zu Sachsen, für seine Gevoll- mächtigte nacher Prag an Wladislaum, König zu Hungarn und Böheim. A. 1506 (1773). DZ, lit. A, č. 281. — Vídeňské rep. č. 1528. 322. 1506 červenec 4. Budín. (Dán na Budíně v sobotu na den svatého Prokopa léta Božieho tisícieho pětistého šestého a královstvie našich uherského šestnáctého a českého třitcátého pátého.) Král Vladislav II. povoluje na žádost Mikše z Černčic, královského hofrychtéře, a jeho bratra Václava z Černčic Václavovi Strádalovi a Simeo- novi Hubkovi z Černčic, „kteréž jsú sobě za strýce k erbu svému pro roz- 11 — Archiv koruny České 161

Strana 162
množení rodu jich přijali a připustili“, aby s dědici svými „řádně od nich pošlými a zplozenými obojieho pohlavie“ užívali stejného erbu jako páni z Černčic (erb jest uprostřed listiny vymalován v přirozených barvách) a aby byli přijati do rytířského stavu. Orig. perg. 421/2X28—7 cm, čes. K listině jest na bíločervených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Colowrat et Libsteih, supremi cancellarii regni Boemie etc. Na rubu: Rta. — N. 280. Wappenbrief für die Ritter von Czernezicz von König Wla- dislao de A. 1506 (1773). DZ, lit. A, č. 280. — Vídeňské rep. č. 1529. 1507 květen 21. Budín. (Dán na Budíně ten pátek před svatým Urbanem léta Božieho tisícieho pětistého sedmého a královstvie našich uherského sedmnáctého a českého třitcátého pátého.) Král Vladislav II. dává Bohuňkovi Černínovi z Černína, purkrabímu Hradeckého kraje, „duom ten na hradišti hradeckém (Hradec Králové), na kterýž jsme my Václavovi Číčovi z Němčevsi (= Němyčeves), maršálku dvoru našeho královstvie Českého dobré paměti, dvě stě zlatých k stavení a opravování téhož domu dali“ a ustanovuje, „aby na věčné budúcí časy purkrabie budúcí Hradeckého kraje k tomu úřadu purkrabstvie jej jměli, drželi a jeho, jakž by se jim najlépe vidělo, užievali“. Orig. perg. 35x23—61/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Colowrat et in Liebstein, supremi cancellarii regni Boemie etc. Na rubu: Rta. — 1507 (17. stol.). — N. 8 (18. stol.). — 1507 21. Mai (1838). Pražské rep. č. inv. 522, č. rep. 285. — Též ve vidimátu českých stavů z 9. března 1750 (Vídeňské rep. č. 1530). Při inventarisačních pracích r. 1719 nalezena byla tato listina teprve dodatečně. Proto zapsána až do odd. 1 o č. 8. 323. 1507 květen 21. Budín. (Dán na Budíně v pátek před svatým Urbanem léta Božieho tisícieho pětistého sedmého a královstvie našich uherského sedmnáctého a českého třitcátého šestého.) Král Vladislav II. uděluje Janovi Blektovi z Útěchovic svobodnou krčmu v jeho vsi Valtínově, „na tom chalupišti, kde Mathes Kyzlink sedie“, s právem šenkovati žitavské a jiné pivo. Dále mu obnovuje „vrchní právo" téže vsi, jak je obdrželi již jeho předci od českých králů. Orig. perg. 40x20—6 cm, čes. K listině byla přivěšena pečeť, která jest nyní ztracena. Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Colowrat et in Liebstein, supremi cancellarii regni Boemie etc. Na rubu: Rta. — N. 4. — No. 58. Extravagans nos non concernens (17. stol.). — Licen- tia regis Wladislai pro emenda et servanda domo in pago Wlastinow et iure epocillandi cerevisiam, concesso d. Joanni Blekty. 1507 (18. stol.). Vídeňské rep. č. 1530 1/2. — Na obálce: Aus der k. k. Hofbibliothek. Patří k listinám zrušených klášterů, které získala Dvorní knihovna ve Vídni koupí, darem a jinak po r. 1811 a r. 1869 odevzdala do vídeňského státního archivu. Valtínov leží totiž blízko Jablonného v Podještědí, kde byl dominikánský klášter, zrušený r. 1784. Rubní 324. 162

Strana 163
poznámka „No. 58. Extravagans nos non concernens“ ukazuje jednak na veliký archiv, jednak na archiv uspořádaný a odborně vedený. Není vyloučeno, že jablonští dominikáni měli ve Valtínově krčmu, kterou koupili od tamních pánů, při čemž obdrželi i staré listiny, týkající se této krčmy, ale že ji pak zase prodali nebo jinak o ni přišli, listina na ni zůstala však v jejich archivu (A. Sedláček, Místopisný slovník, str. 937). Ostatně dominikání z Jablonného měli ve Valtínově rozmanité platy (týž, Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl X. v Praze 1895, str. 292—293). 325. 1507 květen 23. Budín. (Dán na Budíně na den hodu Duch[!] svatého léta Božieho tisícého pěti- stého sedmého, království našich uherského sedmnáctého a českého tři- cátého šestého.) Král Vladislav II. připisuje Petrovi a Zikmundovi bratřím z Trojanovic k zástavní částce na tvrz Liblice dalších 100 kop grošů českých „na stavení a opravu té tvrze“. Bude-li zástava vyplacena českým králem nebo pražským arcibiskupem, bude i tato částka „při výplatě podle jiných sum, což registry neb hodnověrným svědomiem pokáží, zase dána a úplně navrácena“. Orig. perg. 411/2X22—91/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, nepatrně poškozená znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Kolowrat et Liebstein, supremi cancellarii regni Boemię etc. Na rubu: Rta. — Na závěsném proužku pečetním: 3. Vídeňské rep. Doplňky. O osudech této listiny v. poznámku při listině z 5. června 1481 (výše č. 235). Ve sta- rém kopiáři městského archivu v Českém Brodě jest zapsána na fol. 25. 326. 1507 srpen 31. Moravský Krumlov. (Jenž jest dán a psán na Crumlově v úterý před svatým Jiljím léta od narození syna Buožího tisícého pětistého sedmého počítajíce). Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, potvrzuje na- dání, které učinil Mikuláš, řečený Dlouhý Nikl, ke hřbitovní kapli v Kur- dějově. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 47x29 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na rubu: 1507 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 86. — Vídeňské rep. č. 1531. 327. 1507 září 28. (Der geben ist uf zintag an sand Michels des hailigen erczengels abent nach Cristi unsers lieben herren gepurt, als man zalt tausent funfhundert und siben jare.) Kryštof z Limburgu, dědičný číšník (erbschenk) Římské říše, slibuje, že přijme do roka tento úřad v léno od českého krále skrze Albrechta z Kolovrat a Libštejna, nejvyššího kancléře království Českého. Úřad číšnický přechází totiž na Kryštofa jakožto nejstaršího syna Albrechta z Limburgu, rovněž dědičného číšníka Římské říše. Orig. perg. 34x171/2—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet ze zeleného vosku. 11* 163

Strana 164
Na rubu: xviii (16 stol.). — N. 48 (18. stol. — Škrtnuto červeným inkoustem). — (Červeným inkoustem): Ad Scrin. 33. Nro. 296/39 (19. stol.). — 48 (červenou hrudkou). — 1507 28. Sept. (1838). Knihy priv. A II., fol. 234, B II., fol. 236 v.—237. Lenní reg. č. 48. — Pražské rep. č. inv. 523, č. rep. 286. Corpus iuris feud. II., str. 147, č. LXXI. — Lünig, CDG I., str. 1570, č. 424. 328. 1507 říjen 12. Vratislav. (Datum Wratislavie in loco nostri cenobii feria tercia ante Hedwigis anno Domini millesimo quingentesimo septimo.) Tomáš, opat konventu regulovaných kanovníků řádu sv. Augustina u P. Marie na Písku ve Vratislavi (in arena Wratislaviensi), transumuje listinu slezského vévody Jindřicha z r. 1274 o obchodních výsadách města Vratislavě (Katalog 2., č. 19). Orig. perg. 28x17—5 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena špičatě oválná pečet konventu téhož kláštera z červeného vosku. Na rubu: N. 232 (18. stol.). — 1274 s. d. 1507 12. Oct. (1838). Lenní reg. č. 232. — Pražské (privátní) rep. č. inv. 88, č. rep. 78. 329. 1507 říjen 17. (Jenž jest dán a psán léta Božieho tisícieho pětistého sedmého v neděli po svatém Havlu.) Kryštof z Gutštejna a na Rabštejně zastavil s povolením českého krále Vladislava II. zámek a město Heidingsfeld (Hadelsfeld) za 19.000 zlatých rýnských würzburskému biskupovi Vavřincovi (de Bibra) a slibuje, že nejpozději do pěti let po smrti biskupově je zase vyplatí. Kdyby tak ne- učinil, ztratí všechen nárok na město i na zámek. Orig. perg. 391/2X19—41/2 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny čtyři kulaté pečeti, první dvě z červeného, ostatní dvě z černého vosku: 1. Kryštofa z Gutštejna, 2. Jindřicha z Kolovrat a na Krakovci, 3. Jana Habarta ze Strochovic, hejtmana na Točníku, 4. Buriána Jablonského z Jablonné. Na rubu: xxxiii (16. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 65. — Vídeňské rep. č. 1532. Archiv Český VI., str. 352. č. 72 B. 330. 1507 prosinec 17. (Datum Bude feria v post festum sancte Lucie anno Domini etc. xve vijo, regnorum autem nostrorum Hungarie xviiio, Boemie vero xxx vii.) Král Vladislav II. oznamuje „pánuom, rytieřstvu, vladykám, Praža- nom, Horníkóm a jiným všem městom a poddaným našim královstvie Čes- kého“, že uzavřel přátelskou a spojeneckou smlouvu s „kniežaty míšeň- skými“ a přesto že Zikmund Kaufunk z Chlumu činí škody jim i Albrech- tovi z Kolovrat na Krupce a Libštejně, nejvyššímu kanceléři království Ceského, který „proti témuž Kafunkovi a jeho pomocníkóm táhl“. Vyzývá proto všechny obyvatele „v zemi a koruně České“, aby „svrchupsaného Kafunka a jeho pomocnieky nikdýž na zámky své ani na tvrze ani na obydlé nepřijímali ani jich v městech, městečkách, ve vsech ani jinde pře- chovávati dopúštěli“. 164

Strana 165
Orig. pap. 32x30 cm, čes. Pod textem vlastnoruční podpis „Wladislaus rex manu pro- pria“ a přitištěná sekretní pečet pod papírovým krytem. Na rubu: No. 282. Patent unter eigener Unterschrift Wladislai, Königs in Böheim, craft welchen allen und jeden seinen Untertanen höheren und niedrigen Standes befohlen wird, dass sie den Sigmund Kafuik (!) von Chlum und seine Anhänger feindlich verfolgen sollen. De Ao. 1507 (1773). DZ, lit. A, č. 282. — Vídeňské rep. č. 1533. 331. 1508 červenec 13. Budín. (Dán na Budíně den svaté panny Margety léta Božieho tisícieho pětistého osmého, královstvie našich uherského osmnáctého a českého třitcátého sedmého léta.) Král Vladislav II. posílá na „obecní sněm v království Českém na hradě Pražském na den svatého Jakuba apoštola Božieho najprv příštieho“ svo- laný Jana, biskupa varadínského a Stanislava, biskupa olomouckého, jako své plnomocné zástupce, protože se nemůže na sněm dostaviti „pro mnohá zaneprázdnění, kteráž v království Uherském nyní máme“. Orig. perg. vlhkem silně poškozen 391/2x201/2—91/2 cm, čes. K listině jest na perga- menovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Wladislaus rex manu propria. Na rubu: List krále Vladislava s plnů mocí dán k vobecnímu sněmu na biskupa vara- dínskýho a olomůcskýho (17. stol.). — B. B. Fol. 33 (18. stol.). —N. 5 (18. stol.). — 1508 13. Jul. (1838). Knihy priv. A I., fol. 33, B I., fol. 33 v. Pražské rep. č. inv. 525, č. rep. 287. 332. (před 25. červencem 1508.)1) Král Vladislav II. vysílá na svatojakubský sněm varadínského biskupa Jana a olomouckého biskupa Stanislava s předlohou k odstranění různic a nejasností v době jeho nepřítomnosti v zemi. Slibuje zachovati všechno obyvatelstvo království Českého při starých výsadách. Není-li krále v zemi, vykonává nejvyšší moc nejvyšší purkrabí pražský, jemuž jest podřízen purkrabí hradu Pražského. Dále se stanoví právomoc ostatních nejvyšších úředníků a zemského soudu. Rozdělení úřadů mezi pány a rytíře zůstává beze změny. — Bude-li královská proposice přijata sněmem, potvrdí to vše král i stavové. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a plátnem podlepen 631/2x52—131/2 cm, čes. K lis- tině byly přivěšeny dvě pečeti, první z nich, kulatá znaková z červeného vosku, druhá, zem- ská, jest ztracena. Pod textem: † Johannes, episcopus Waradiensis, manu propria subscripsit. — Stani- slaus, episcopus Olomucensis, manu propria subscripsit. Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Colowrat et in Libstein, supremi cancellarii regni Boemie etc. — 1508 10. Aug. (kolem r. 1900). Knihy priv. A I., fol. 14 v.—17, B I., fol. 14 v.—16 v. Pražské rep. č. inv. 527, č. rep. 289. 1) Datovací řádka jest přes zašlé písmo přepsána jinou rukou a jiným inkoustem. Zní: „Dán na Budíně ve čtvrtek den svatého Vavřince léta Božieho tisícieho pětistého osmého a královstvie našich uherského osmnáctého a českého třitcátého sedmého“. Zní tedy stejně jako datovací formule následující listiny, podle níž byla patrně sestavena. Obsah listiny, v níž se mluví o chystaném jakubském sněmu, jasně ukazuje, že datování k 10. srpnu není možné. 165

Strana 166
333. 1508 srpen 10. Budín. (Dán na Budíně den svatého Vavřince léta Božieho tisícieho pětistého osmého a královstvie našich uherského osmnáctého a českého třitcátého sedmého.) Král Vladislav II. souhlasí s usnesením obecního sněmu království Českého, který byl svolán na úterý den sv. Jakuba (= 25. července) a na který vyslal jako své plnomocné zástupce varadínského biskupa Jana a olomouckého biskupa Stanislava. Nařizuje „o tom bludu pikhartském takto: 1. „aby všichni zborové a schodové pikharští zjevní i tajní zastaveni “. a zkaženi byli a osazeni lidmi věrnými“; 2. „všecka učení a psaní jejich bluduov zjevná i tajná mají zastavena býti a zkažena“, knihy jejich spáleny a nikdo nesmí více psáti nebo tisk- nouti jejich knihy a traktáty; 3. zastavuje se jim právo křtu a oddavek; 4. učitelové a správcové jejich mají býti „postaveni k nápravě před kněžstvem obojí strany“. Nepodrobí-li se, budou potrestáni nejvyšším purkrabím pražským; 5. to vše má býti „k nápravě přivedeno do vánoc“; 6. kdo bude přechovávati nebo podporovati pikharty, bude obeslán nejdříve před nejvyššího purkrabího pražského a kdyby ještě neposlechl, bude se zodpovídati před pány a rytíři. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a plátnem podlepen 62x331/2—9 cm, čes. Pečeť, která byla k listině přivěšena, jest ztracena. Pod textem: † Johannes, episcopus olim Waradiensis, manu propria subscripsit. Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Colowrat et in Libstein, supremi cancellarii regni Boemie etc. — 1508 10. Aug. (1838). Knihy priv. A I., fol. 13 v.—14 v., B I., fol. 13—14. Pražské rep. č. inv. 526, č. rep. 288. Die Apologia der Stände des Böheim. N. 15. — Druhá apologie stavův podobojí v krá- lovství Českém 1619. Str. 133—137. Nr. 13. — TRA VI., str. 244—246, č. CXLVI. — Archiv Český VI., str. 391, č. 94. 334. 1509 únor 4. Brno. (Dán v Brně tu neděli po Hromniciech léta Božieho tisiecého pětistého devátého, královstvie našiech uherského devatenáctého a českého třicá- tého vosmého.) Král Vladislav II. povoluje Mikulášovi staršímu a Mikulášovi mladšímu Trčkům z Lípy, na Vlašimi a Lichtemburku vyplatiti zboží louňovického kláštera, které drží město Tábor „aneb kdožkolivěk jiný“. Zboží může býti vyplaceno pouze od českých králů „neb těch duchovních osob, kterýmž by to k výplatě spravedlivě příslušelo“. Kdyby čeští králové to zboží vy- platili a „jinému pod jakúžkolivěk barvú zapsali aneb zastavili“, mohou Trčkové dále zástavu držeti pouze tehdy, zaplatí-li novým zástavním pánům částku, za kterou bylo zboží králem vyplaceno. Orig. perg. 50x24— 6em, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. 166

Strana 167
Na plice: Ad relacionem magnifici domini domini Alberti de Kolowrat, supremi cancel- larii regni Bohemie etc. Na rubu: Rta. — Majestát p. bratří Trčkův (17. stol.). — N. (škrtnuto). — LL. Vídeňské rep. č. 1534. Tuto listinu nalezl Löw z Erlsfeldu u desk zemských ve skříni, v níž byly uloženy knihy privilegií z r. 1547. Zapsána do nventáře z r. 1719 o značce „Lit. E. No. 8“. J. Čelakovský, Codex III., str. 1082 (regest). 335. 1509 únor 24. Ratiboř. (Datum Ratiborie sabbato carnisprivii anno Domini millesimo quingen- tesimo nono.) Purkmistr a rada města Ratiboře (civitatis Ratibor) vidimují listinu krále Jana Lucemburského z 19. února 1327 o udělení Ratibořska v léno ratibořskému vévodoví Leškovi (Katalog 2, č. 133). Orig. perg. 34x16—2 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet města Ratiboře ze zeleného vosku. Na rubu: xii. — N. 24 (18. stol.). — 1327 19. Febr. 1509 24. Febr. (1838). — 24 (červe- nou rudkou). Lenní reg. č. 24. — Pražské rep. č. inv. 528, č. rep. 290. 336. 1509 září 11. (Stalo se léta Božieho mo ve devátého v úterý před Povýšením svatého Kříže.). Jetřich, Jan a Volf bratři z Gutštejna napsali „pánuom do soudu zem- ského, že ku právuom a k souduom stávati ani odpovídati nechtie, dokudž týž Albrecht (Rendl z Aušavy) v soudu zemském sedá“, což jest i úmyslem Pražanů. Pan Rendl se obrátil na krále se žalobou proti nim, protože v tom listu spatřoval urážku osoby královy i své. Páni z Gutštejna se hájili, že „jsů toho psaní sami z sebe neučinili, ale z návodu páně kancléřova, kdež jest jim pravil i list krále Jeho Mti ukazoval, aby se jím panem kancléřem a jeho radů zpravovali. A na to týž jeho páně kancléřuov list, kterýž jim svú ruků psal, ukázali jsú“, prosíce krále za odpuštění, „což se krále Jeho j" Mti dotýče, jestliže sú tu co Jeho Mti ublížili anebo proti právu učinili“. Král rozhodl takto: Rendl byl „dobře a hodně do soudu zemského vsazen a psaní pánů z Gutštajna „Albrechtovi na jeho cti a dobré pověsti k újmě a ke škodě není a býti nemá. Což se pak jich odepsání práva dotýče, ačkolivěk jsú skutku neučinili, ale pro tu všetečnost, že sú se o takové psaní pokusiti a pod řádem a právem to učiniti a to zdvihnúti směli, práva se odpisujíce, Jeho královská Mt pro takové příčiny je v svú kázeň vzieti ráčí a béře. Nebo kdyby byli to psaní skutkem naplnili, byli by čest, hrdlo i statek vedle nálezu oného a svolení zemského propadli. Než kdež jsú v témž psaní svém toho také dotkli a položili, poněvadž Rendl proti právu zemskému a zřiezení královskému do soudu vsazen etc, a těmi slovy Jeho královskú Mt i pány soudu zemského dotekli a oni z Gutštajna nic nepo- kázali, proč by on Rendl vsazen do soudu býti neměl, i z té také příčiny Jeho královská Mt je častojmenované bratří z Gutštajna v svú kázeň vzíti ráčí a béře“. Výpis z register královských z 11. července 1511 (níže č. 355). 167

Strana 168
337. 1509 prosinec 10. Praha. (Datum Prage auf montag nach Conceptionis Marie in dem jare nach Christi unsers lieben herren gepurt tausent funfhundert und im neundten etc.) Ludvík, falckrabě rýnský, vévoda bavorský, kurfiřt a nejvyšší jídlonoš Římské říše, skládá za sebe i za svého bratra Fridricha lenní slib věrnosti a pomoci králi Vladislavovi II., který jim dal v léno zámky a města Tännes- berg (Tenesperg), Hohenfels, Hartenstein, Stierberg, Betzenstein (Petzen- stein), Dürndorf, Hollenberg, Strahlenfels, Auerbach, Eschenbach, Rothen- berg, Bärnau (Bernau), Hainberg, Holnstein, Freystadt (Freienstatt) a Wolfstein, jak je obdržel podle dřívější spojenecké smlouvy od krále Jiřího jejich strýc Otto, rovněž falekrabě rýnský a vévoda bavorský a po něm dědil jejich otec Filip, falckrabě rýnský, vévoda bavorský a kurfiřt Římské říše. Pokud jde o otevření zámků Auerbachu, Eschenbachu, Rothenbergu, Bärnau, Tännesbergu, Hohenfelsu, Hollenbergu, Holnsteinu a Wolfsteinu, zůstává v platnosti dřívější ustanovení. Orig. perg. 56x33—101/2 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá naprasklá pečet z červeného vosku. Na rubu: Lehen-priff pfalczgrafen von Rein (17. stol.). — N. — N°. 7 (18. stol.). — T. B. Fol. 155 (18. stol.). Kinhy priv. A II., fol. 155 v.—156, B II., fol. 155 v.—156. Rosenthal KA, lit. A, č. 200. — Vídeňské rep. č. 1536. Corpus iuris feud. II., str. 43, č. XIX. — Lünig, CDG I., str. 1571, č. 426. 338. 1509 prosinec 11. Praha. (Geben und geschehen zu Prag auf dinstag nach Conceptionis Marie, als man zalt nach Cristi unsers lieben herrn geburde funfzehenhundert und in dem neunten jarn.) Ludvík, nejvyšší jídlonoš Římské říše a Fridrich, jeho bratr, falekra- bata rýnští a vévodové bavorští, uzavírají jménem svým i na místě svých dvou synovců Otty Jindřicha a Filipa, rovněž falekrabat rýnských a vévod bavorských, přátelskou a spojeneckou smlouvu s králem Vladislavem II. Přestanou všechny spory mezi nimi; kdyby přesto došlo k rozporům, po- drobí se obě strany výroku rozhodčích. Poddaným se nařizuje zachovávati rovněž přátelství a přesně se určuje, jak urovnati případné sporné otázky mezi nimi. Obě strany si slibují nedotknutelnost majetku i území. Orig. perg. o 4 listech 33x43 cm, něm. K listině jsou na bílomodré hedvábné niti při- věšeny dvě kulaté pečeti z červeného vosku, prasklá falekraběte Ludvíka a nepoškozená falckraběte Fridricha. Na rubu: Erbanung (16. stol.). — 4. — T. B. Fol. 161 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 161 v.—163 v., B II., fol. 161 v.—163 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 204. — Vídeňské rep. č. 1537. Lünig, CDG I., str. 1574, č. 427. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 347, č. 346 (regest). 339. 1509 prosinec 13. Praha. (Datum Prag uf dorstag Lucie Anno Domini millesimo quingentesimo nono.) 168

Strana 169
Ludvík, nejvyšší jídlonoš Římské říše, falckrabě rýnský a vévoda ba- vorský, slibuje podobně jako jeho otec Filip ochraňovati a hájiti krále Vladislava II. v jeho úřadu kurfiřtském a arcičišnickém podle ustanovení Zlaté bully a potvrzení všech ostatních duchovních i světských kurfiřtů. Orig. perg. postříkaný leptavou tekutinou 46x24—61/2 cm, něm. K listině jest na per- gamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: N. 47 (18. stol.). — T. B. Fol. 6 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 6, B II., fol. 6. Rosenthal KA, lit. A, č. 6. — Vídeňské rep. č. 1538. Lünig, CDG I., str. 1579, č. 428. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 348, č. 347 (regest). 340. 1509 prosinec 14. Praha. (Geben zu Prag auf freitag nach Lucie, als man zalt nach Cristi unsers lieben herrn geburt tausent funfhundert und in dem neunten jarn.) Ludvík, nejvyšší jídlonoš Římské říše, falckrabě rýnský a vévoda bavorský, slibuje králi Vladislavovi II. i jeho synovi Ludvíkovi pomoc proti každému, kdo by proti právu napadl jejich země i jejich poddané. Orig. perg. 321/2x211/2—7 cm, něm. Pečeť, která byla přivěšena na pergamenovém proužku, jest ztracena. Na rubu: N. 31 (18. stol.). — 1509 14. Dec. (1838). — 31 (červenou hrudkou). Lenní reg. č. 31. — Pražské rep. č. inv. 530, č. rep. 291. Stieber, Státní smlouvy I., str. 349, č. 349 (regest). 341. 1510 leden 10. (Jenž jest dán léta ot narozenie Božieho tisícieho pětistého desátého ten čtvrtek po Božiem křtěnie.) Jetřich, Jan a Volf bratři z Gutštejna „psali pánuom a vladykám do soudu zemského královstvie Českého, že ku právuom a soudóm stávati nechcem ani toho zřiezení držeti, kteréž najjasnější knieže pán, pan Vladislav, uherský, český etc. král a markrabě moravský etc. Jeho Mt, v tom královstvie Českém učiniti ráčil a v tom psaní dotklo jest se Jeho Mti královské, pánuov a vladyk soudu zemského a pro to psaní upadli králi Jeho Mti v vinu a v pokutu“. Král jim však odpustil a proto oni slibují, že nebudou „proti Jeho Mti královské a budúcím králóm českým ani proti koruně České protivni pro nižádné příčiny“, ale že se budou spravovati „řádem a právem a soudy zemskými“. Kdyby jeden z nich „dokonce v zemi všecko prodal a deskami se přiznal tak, jakž nález zemský ukazuje vo vyhoštění z země, a od krále Jeho Mti odpuštěnie vzal, nemá proti králi Jeho Mti a Jeho Mti dědicuom a budúcím králóm českým ani proti koruně ani proti obyvateluom té koruny České býti ani jim škoditi“. Jestliže by však někdo z nich byl v službách „u císaře aneb u kterého kniežete aneb u kterého biskupa a jestliže by ten jměl co činiti s králem Jeho Mtí neb s Jeho Mti dědici neb s budúcími králi českými aneb s korunů Českú aneb s obyvateli v ní, tu bude moci, který by tak z nás sloužil aneb pod ním seděl, pomáhati pánu svému proti každému dotud, dokudž by ten pán v tom nepřátelstvie byl a déle nic“. 169

Strana 170
Orig. perg. 391/2X24—5 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny tři kulaté pečeti z červeného vosku: 1. Jetřicha, 2. Jana a 3. Volfa z Gutštejna. Na rubu: Tento list ve dsky zemské vložen a vepsán jest z rozkázánie najjasnějšího kniežete a pána, pana Vladislava, uherského a českého etc. krále a markrabí moravského etc. Jeho Mti, z zvláštního Jeho Mti královské poručenie a z rozkázánie Jeho královské Mti ústnieho. Stalo se léta Božího tisícího pětistého desátého ve čtvrtek po svaté panně Dorotě (16. stol.). — N. 21 (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 62. — Vídeňské rep. č. 1539. 342. 1510 leden 11. Hrad Pražský. (Dán na hradě našem Pražském ten pátek po svatých třech králiech léta Božieho tisícieho pětistého desátého, královstvie našich uherského dvatcá- tého a českého třitcátého devátého.) Král Vladislav II., chtěje zachovati celistvost koruny České, do níž jest vtěleno markrabství Moravské, Horní a Dolní Slezsko, Horní a Dolní Lužice „i jiné země v německých zemiech ležící“, ustanovuje takto: 1. aby od království Českého nebyly odtrženy žádné země ani zámky a důchody královské, jak to bylo vymíněno již v listu z 12. listopadu 1499 (výše č. 291). Všechna knížetství ve Slezsku, která by nápadem nebo jiným způsobem připadla králi, budou připojena ke koruně České „k našemu vlastniemu držení a užíevání a budúcích králuov českých“; 2. vrchní hejtman slezský, hejtmané knížetství Svídnického, Javor- ského, Hlohovského i Opavského, stejně jako i fojtové v Dolní Lužici a v Šestiměsti, mohou býti pouze rodilí Čechové; 3. žádní cizozemci, „kteří by v těch zemiech bytem nebyli, počnúc od kniežat až do všech stavuov, nižádných spolkuov jmieti nemají“ a nikdo nesmí nic dáti, prodati ani zastaviti cizinci, „bud kniežatóm říšským aneb jiným“. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a plátnem podlepen 59x31—9 cm, čes. Kulatá zna- ková pečeť, která byla k listině přivěšena na pergamenovém proužku, jest utržena. Pod textem: Wladislaus rex manu propria subscripsit. Na plice: 1510 11. Jan. Knihy priv. A I., fol. 20 v.—21, B I., fol. 20 v.—21 v. Pražské rep. č. inv. 532, č. rep. 292. — Obsaženo též ve vidimátu správců pražského arcibiskupství z 19. března 1546 (Vídeňské rep. č. 1602) a v listině krále Ludvíka z 29. října 1522 (níže č. 431). Goldast, Collectio II. Beilagen LXXII., str. 319—324. — TRA VI., str. 97—98, č. LXXV. — Worbs. str. 927—928, č. 1022 (regest). — Kalousek, str. 574—576. — Grünhagen-Mark- graf I., str. 55—56, č. 33 (z německého překladu ve státním archivu vratislavském). 343. 1510 leden 11. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském ten pátek po svatých třech králiech léta Božieho tisícieho pětistého desátého, královstvie našich uherského dvatcátého a českého třitcátého devátého.) Král Vladislav II. ustanovuje, že v případě smrti syna Ludvíka, koru- novaného již na uherského krále „s vuolí a radú prelátuov, kniežat, pánuov 1 všech stavuov“ a přijatého i korunovaného na krále českého „s svobodné vuole pánuov, rytieřstva i měst královstvie Českého“, dcera Anna, „vostala by pravá dědička královstvie Českého“. Ludvík i Anna mají býti „chováni 170

Strana 171
na slušném místě, na kterémž by jich byli tak svobodni v přístupu a mocni, koruna Uherská jako Česká a zase koruna Česká jako Uherská“. Bude při nich vždy „počet rovný z králostvie Uherského i také z královstvie Českého z muzského i ženského pohlaví, aby se obojí řeči, uherské a české, učili svobodně beze vší překážky tak, aby každá koruna svým jazykem s Jich Mtmi o své potřeby dostatečně a volně jednati a mluviti mohli v potřebách svých i těch zemí“. Král slibuje, že nezasnoubí ani neprovdá dceru Annu „bez rady a vědomie téhož královstvie, poněvadž v tom krá- lostvie, jakž nahoře dotčeno jest, dědí“. Orig. perg. 411/2X24—51/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod plikou. Wladislaus rex manu propria subscripsit. Na rubu: N. n. (16. stol.). — Král Vladislav připovídá stavům královstvie Českého, že kněžny Anny, dcery svý, poněvadž v tom královstvie dědí, bez rady a vědomí téhož krá- lovstvie vdávati nemá. M. D. X. (16. stol.). — N. 7 (18. stol.). — B. B. Fol. 17 (18. stol.) Knihy priv. A I., fol. 17 v.—18, B I., fol. 17 v.—18. Rosenthal KA, lit. A, č. 6. — Vídeňské rep. č: 1541. — Přiložen německý překlad z po- čátku 19. stol. Acta politica. De statu Bohemico. Str. 38—40. — Deductio .. ., str. 22—24. — Lon- torpius, Acta publica. Das XIV. Capitel. str. 186—187. — Goldast, Collectio II., Beilagen LXXIV., str. 325—326. — TRA VI., str. 98—99, č. LXXVI. — Kalousek, str. 573—574. 344. 1510 leden 29. Praha. (Der geben ist zu Prage am dinstag nach Conversionis Pauli nach Crists gepurt tausendt funfuhundert und im zcehenden jaren.) Jiří, vévoda saský, dědičný gubernátor Friska, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský, vyznává za sebe i za svého bratra Jindřicha, vévodu saského, že obdržel od českého krále Vladislava II. v léno tyto zámky, města, městečka a dvory, za něž skládá lenní slib a přísahu: polovinu zámku Donína, Lauenstein, Hohnstein, Wildenstein, Senftenberg, Finster- walde, Pirna, Dippoldiswalde, Königstein, Gottleuba, clo v Dráždanech, Tharandt, Radeberg, Stolberg, Frauenhain, Saathein (Saten), Elsterwerda, Strehla (Strehlen), Glaubitz (Glaubtzk), Tiefenau, Rathen (Ratan), Zabeltitz (Zcabelticz), Döhlen (Dolen), Gruben, Werdenhain(?), Weesenstein (Weis- senstein), Bärenstein (Bernstein), Wehlen, Mückenberg, Schönfeld, Har- tenstein v Sasku (Herstein), Mühlberg (Molberg), Liebenthal, Lichten- walde, Sachsenberg, Sayda, Friedewald (Fridmanswalde), Rechenberg a Rabenau. Kdyby někdy v budoucnosti se stal pánem Saska a Míšeňska někdo z kurfiřtů, ujme se lén jiný člen vévodské rodiny saské, ovšem kurfiřtovi beze škody. — Některá léna se řídí saským právem, ale o všech rozhoduje přímo český král a rozsudky vynáší pouze v Praze nebo ve Vratislavi. Zemře-li vévoda Jiří bez mužských potomků, dědí jeho bratr Jindřich se svým potomstvem. Zemře-li i Jindřich bez synů, nastupují v dědictví jejich příbuzní Fridrich, nejvyšší maršálek říše Římské a jeho bratr Jan, vévodové saští, lantkrabata durynští a markrabí míšeňští. A zase naopak po nich dědí vévodové Jiří a Jindřich léna, která obdrželi Fridrich a Jan od českého krále a od České koruny, totiž Leisnig, Eilenburg (Ilen- burg), Colditz, Voigtsberg, Oelsnitz, Saalfeld (Salvelt), Schwarzenberg, Milow (Milen), Reichenbach, Falkenstein, Schöneck (Schoneck), Kathen- 171

Strana 172
dorf (Gattendorf), Sparnberg, Karlswalde, Raitzen (Reiczenstein), Mohls- dorf (Moldorf), Plohn (Plone), Remda (Rembde), Döhlen (Dolen), Elster- berg a Auerbach. Orig. perg. 69x 451/2—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: T. Buch Fol. 153 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 153 v.—154 v., B II., fol. 153 v.—154 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 199. — Vídeňské rep. č. 1542. 345. 1510 květen 22. Moravský Krumlov. (Jenž jest dán a psán na Moravském Krumlově v středu po svatém Duše léta Páně tisícého pětistého desátého počítajíce.) Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Českého, připisuje Bohunce z Pernštejna, své manželce, k jejímu věnu, které má pojištěno deskami zemskými, dalších 1.500 kop grošů českých. Ty jí bude vypláceti v případě smrti pana Jindřicha jeho syn Jan nebo jeho poručníci po 500 kopách každého roku. Orig. perg. 38x20—61/2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno šest kulatých pečetí, první tři z červeného, ostatní z černého vosku: 1. Jindřicha z Lipé, 2. Jana z Lomnice na Meziříčí, hejtmana markrabství Moravského, 3. Prokopa z Kunštátu na Jevišovicích, 4. Jindřicha Jankovského z Vlašimě, 5. Adama z Bačkovic, 6. Znaty z Dra- hanovic. Na rubu: 1510 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 88. — Vídeňské rep. č. 1543. Archiv Český XVII., str. 122, č. 903. 1510 červenec 4. Hranice. (Jenž jest psán a dán na Hranicích ve čtvrtek den svatého Prokopa léta Páně tisiecího pětistého desátého počítajíce.) Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně prodává svůj dům v Polouvsí, který byl dříve fojtstvím, i s několika rolemi, lukami a chrastinami u Ho- děšova Janovi Doubravovi a jeho potomkům. Orig. perg. poněkud otřelý 39x28—6 cm, čes. Pečeť, která byla přivěšena k listině, jest ztracena. Na rubu: Dvořáka polouveskýho (16. stol.). — No. 95 (18. stol.). — Ad Lit. F, Fol. 202 (18. stol.): — (Červeným inkoustem v 19. stol.): Scri. 7. Pražské (privátní) rep. č. inv. 89, č. rep. 79. Patří k tak řeč. „švédským listinám“, které přivezl Jan Antonín Nostic ze Švédska. V inventáři z r. 1719 jest poznamenána o značce „Lit. F. No. 95“ (Koss I. 1., str. 196). Archiv Český XVII., str. 125, č. 908. 346. 347. 1510 červenec 11. Moravský Krumlov. (Jenž jest a psán dán na Krumlově Moravským ten čtvrtek před svatú pannu Margetú léta od narození syna Božieho tisícého pětistého desátého.) Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně, nejvyšší hofmistr království Českého, potvrzuje, že Jindřich z Lipé, nejvyšší maršálek království Čes- kého, dal mu „many své, aby ke mně zření měli, od kterýchž sem já již na to i slib přijal“. Po Jindřichově smrti vrátí ty many jeho synovi Janovi, až ten přijde „k letóm svým“. 172

Strana 173
Orig. perg. 34x161/2—51/2 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivě- šeny tři kulaté pečeti, první dvě z červeného, třetí z černého vosku: 1. Viléma z Pernštejna, 2. Hynka Bočka z Kunštátu a z Polné, 3. Adama z Bačkovic a na Polici. Na rubu: List neplatný (16. stol.). — 1510 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 87. — Vídeňské rep. č. 1544. Archiv Český XVII., str. 128, č. 911. 348. 1510 srpen 8. (... anno Domini M° Ve X° feria va ante Laurencii martiris.) Výpis z desk zemských českých, který obsahuje listinu saského vé- vody Jiřího ze 6. prosince 1505 (výše č. 318). — Výpis pořízen z rozkazu Ladislava ze Šternberka a na Bechyni, nejvyššího komorníka království Českého. Orig. pap. o dvou listech 22x33 cm, lat. K listině jest přitištěna kulatá svatováclavská pečet z červeného vosku, téměř zcela oddrobená. Pod textem: Wenceslaus de Chwojencze, regni Boemie vicenotarius. — No. 20. Rosenthal KA, lit. B, č. 38. — Vídeňské rep. č. 1526 b. 1510 srpen 8. (Anno Domini M°VC X° feria quinta ante Laurencii martiris.) Výpis z desk zemských českých, který obsahuje přátelskou smlouvu mezi uherským a českým králem Vladislavem II. a saským vévodou Jiřím, uzavřenou 6. prosince 1505 (výše č. 319). — Výpis pořízen z rozkazu La- dislava ze Šternberka a na Bechyni, nejvyššího komorníka království Českého. 349. Orig. pap. o čtyřech listech 22x32 cm, lat. K listině jest přitištěna kulatá svatováclav- ská pečet zemská pod papírovým krytem. Pod textem: Wenceslaus de Chwojencze, regni Boemie vicenotarius. Na rubu: No. 22. Rosenthal KA, lit. B, č. 46. — Vídeňské rep. č. 1527. 350. 1511 leden 9. (Geben an phintztag nach sand Erharts tag nach Cristi geburde funfze- henhundert und im aindlesten, unserer reiche des Romischen im funfund- zwaintzigisten und des Hungerischen im ainundzwaintzigisten jaren.) Císař Maxmilián I. zmocňuje Wolfganga z Polheimu (zu Polhaim) a z Wartenbergu, nejvyššího hejtmana dolnorakouského, Hanse z Puch- heimu, dolnorakouského maršálka zemského, Bernarda ze Scharfenbergu, Bartoloměje ze Starhembergu, Wolfganga Georgera, svého jídlonoše a flegara ve Wachsenbergu (zu Wechsenberg), Dr Viléma z Reichenbachu a Erharta Schweinbecka, své rady, aby jednali s králem Vladislavem II. o věčné přátelství mezi korunou Českou a zeměmi rakouskými nad Enží i pod Enží. Orig. perg. 351/2X241/2—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá menší pečet znaková z červeného vosku. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. Na rubu: N. 51 (18. stol.). — 1511 9. Jan. (1838). Lenní reg. č. 51. — Pražské rep. č. inv. 533, č. rep. 293. 173

Strana 174
351. 1511 březen 30. Vratislav. (Geben zu Bresla am suntag Letare nach Christi geburt tausent funfhun- dert und in dem ailften jar, unserer konigreich des Hungrischen in dem einundzwaintzigsten und des Behemischen in dem vierzigisten.) Vladislav II., král uherský a český, potvrzuje opolskému vévodovi Janovi všechny statky a všechna práva, která má tento v Horním i Dolním Slezsku. (Překlad z češtiny, ověřený kapitulou kostela P. Marie v Ratiboři.) Řeč. něm. Inser. v listinách krále Ludvíka z 20. ledna a 18. února 1519 (níže č. 412 a 416). Codex dipl. Silesiae VI., str. 159, č. 474. — Grünhagen-Markgraf II., str. 343—344, č. 51. 352. ním: 1511 duben 14. (Der geben ist an montag nach dem palmtag nach Cristi unsers lieben herrn geburde funftzehenhundert und im aindleften, unserer reiche des Romischen im sechsundzwaintzigisten und des Hungrischen im zwaiund- zwaintzigisten jaren.) Císař Maxmilián I. uzavírá za sebe i za své rakouské země nad Enží a pod Enží úmluvu o věčném přátelství a spojenectví s králem Vladisla- vem II. a s Českou korunou. Případné nesrovnalosti budou rozhodovány skrze zvláštní zplnomocněnce ve Vitorazi (Weittra) nebo v Cáhlově (Frein- statt). Zvláště přesně a podrobně se určuje soudní pravomoc nad podda- nými obou stran. Orig. perg. 76x50—10 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Commissio domini imperatoris in consilio. — Rta. Na rubu: N. 19 (18. stol.). — T. B. Fol. 190 (18. stol.). — Na závěsném proužku pečet- 84. Knihy priv. A II., fol. 190—191, B II., fol. 191—192 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 236. — Vídeňské rep. č. 1545. Deductio ..., 95—100. — Goldast, Collectio II. Erbeinigungen, str. 159—166. — TRA V., str. 22—28, č. X. — Dumont IV., str. 135—137, č. LXIV. — Stieber, Státní smlouvy I., str. 350—351, č. 352 (regest). 1511 květen 24. (Geschehen uf sambstag nach dem sonntag Cantate Anno etc. undecimo.) Haug z Leisnigu a Penigu (zu Pehnigk), Jan z Veitmile a na Mostě, Apel z Victum a Bohuslav Chrt z Ertína (Windt von Eretin), purkrabí hradu Pražského, na místě krále českého a Reinhart z Leisnigu a z Wester- burgu, victum bavorské Falce, Albrecht Nothaft hofmistr, Kryštof z Týna a Kynšperku (von Tein und zu Kinsperg), Albrecht ze Schreibersdorfu, Wendel z Adelsheimu, Pavel z Hirschbergu a Ebenriedu, zplnomocněnci bratří Ludvíka a Fridricha, falekrabat rýnských a vévod bavorských, sešli se v Chebu, aby urovnali sporné věci, týkající se obou těch zemí. (Jde totiž o Jetřicha z Gutštejna, který vyhostiv se z Čech, nalezl útulek u rýn- ských falckrabat Ludvíka a Otty Jindřicha.) Ale rozhodčí se nedohodli pro jednání vrchního rozhodčího se strany české (der ein obman aus der cron Beham) a proto se mají oba vrchní rozhodčí (s falckraběcí strany to má býti Petr ze Šternberka, nejvyšší komorník království Českého) spolu se čtyřmi rady znovu sejíti v Chebu na nejbližší svátek svatého Vavřince. 353. 174

Strana 175
Orig. pap. o dvou listech 22x31 cm, něm. se čtyřmi přit. pečetmi pod papírovým krytem: 1. Hauga z Leisnigu, 2. Apla z Victuma, 3. Reinharta z Westerburgu, 4. Kryštofa z Týna a Kynšperku. Na rubu: Nová námluva ve Chbě (16. stol.). Rosenthal MR, č. 36. — Vídeňské rep. č. 1546. 1511 červen 29. Olomouc. (Jenž jest dán a psán v Olomúci v neděli po svatém Janě křtiteli Božiem léta od narozenie syna Božieho tisícieho pětistého jedenáctého počítajíc.) Heralt Kuna z Kunštátu prodává Jindřichovi z Lipé, nejvyššímu mar- šálkovi království Českého, „a k věrné ruce jeho“ panu Vilémovi z Pern- štejna a na Helfenštejně, nejvyššímu hofmistrovi království Českého, za 17.000 zlatých českých a 2.000 zlatých uherských své zboží a dědictví, totiž Dolní Bojanovice, Lužice, Kuničky i s velkým rybníkem, který obdržel od Vladislava II., a ostatním příslušenstvím. — Rukojmí Volfgang z Liech- tenštejna a Mikulova, Jan z Kunovic a na Uherském Brodě, Znata z Kukvic a na Rosicích, Jan ze Zvole a na Kolštejně, Kryštof Kropáč z Nevědomí a na Bzenci, Mikuláš Kropáč z Nevědomí a na Dražůvkách slibují, že na nejbližším zemském sněmu brněnském dají zapsati ten majetek novému pánovi do desk zemských a očistí jej ode všech závad, zavazujíce se k le- žení v Brně. Orig. perg. 65x37—9 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, z nichž první tři jsou z vosku červeného, ostatní čtyři z černého: 1. Heralta Kuny z Kunštátu, 2. Volfganga z Liechtenštejna, 3. Jana z Kunovic, 4. Znaty z Kukvic, 5. Jana ze Zvole, 6. Kryštofa a 7. Mikuláše Kropáčů z Nevědomí. Na rubu: 1511 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 90. — Vídeňské rep. č. 1547. 354. 1511 červenec 11. (Léta Božího mo ve jedenáctého v pátek před svatú Margetů.) Výpis (z královských register) rozhodnutí krále Vladislava II. ve sporu mezi pány z Gutštejna a Albrechtem Rendlem z Aušavy z 11. září 1509 (výše č. 336). — Výpis pořízen na rozkaz Jiřího Bezdružického z Kolovrat a na Buštěhradě, nejvyššího sudího království Českého, podepsal Václav z Chvojence, místopísař království Českého. 355. Orig. pap. o dvou listech 211/2x321/2 cm, čes. K listině jest přitištěna kulatá, částečně oddrobená zemská pečet království Českého z vosku červené barvy. Rosenthal MR, č. 38. — Vídeňské rep. č. 1535. 356. 1511 červenec 15. (Jenž jest dán léta od narození syna Božieho tisícého pětistého jedenác- tého v úterý na den Rozeslánie apoštoluov Božích.) Purkmistr a rada města Hradčan vysvědčují, co vypověděli o výslechu Jiříka Jeptišky, Matěje Poláka (oba zemřeli „při trápení“), Martina Redara a pacholka France Hertenbergaruov Tůma Řezník a Zikmund Švec radní i rychtář Jan. Zločinci se přiznali, že s hradu Flossenbürgu přepadli Kla- tovské a vše jim pobrali a že „na to jest je pan Jetřich (z Gutštejna) vedl, aby jímali, pálili, všecko zlé zemi činili a pravíc též, že jest se chystal sám 175

Strana 176
také odpověděti. Dále také vyznali, že když jest pan (Zdeněk) Škvorecký (z Klinštejna) jat, jest na Flosemberg nesen a tu jest byl chován v svět- ničce až do toho času, kdy jsú oni zjímáni byli. Též také vyznali, že by tam byl pan Dobrohost (z Ronšperku) i z synem přišel, Jiřík Černý i jiní odpovědlníci, kteří jsú zemi odpověděli“. Orig. pap. 211/2x311/2 cm, čes. K listině jest přitištěna pod papírovým krytem kulatá znaková pečeť města Hradčan. Rosenthal MR. č. 40. — Vídeňské rep. č. 1548 a. 357. 1511 červenec 15. (Jenž jest dán léta od narozenie syna Božieho tiesícého pětistého jede- náctého v úterý na den Rozesláni apoštoluov Božích.) Purkmistr a rada Menšího Města pražského vysvědčují totéž podle výpovědi radních Víta Zlatníka a Bartoše Krejčího i rychtáře (jehož jméno však není uvedeno). Orig. pap. 211/2x291/2 cm, čes. K listině jest pod papírovým krytem přitištěna kulatá pečet Menšího Města pražského. Rosenthal MR, č. 41. — Vídeňské rep. č. 1548 b. 358. 1511 červenec 22. Budín. (Datum zu Ofn am erichtag S. Marie Magdalene Anno Domini 1511, unse- rer reiche des Hungerischen im 21 und des Behmischen im dreisigsten.) Král Vladislav II. odděluje koželuhy ve Vysokém Mýtě od ševců a dává jim vlastní cech. Řeč něm. Inser. v listině královny Marie ze 26. března 1523 (níže č. 436). 359. 1511 červenec 29. Plzeň. (Geben und geschehen zu Pilsen auf dinstag nach sand Jacob des helli- gen des apostels tag im schnit und Cristi unsers lieben herren geburd funfzehenhundert und im ailften jaren.) Fridrich, falekrabě rýnský a vévoda bavorský, spolu se svým bratrem Ludvíkem, rovněž falekrabětem rýnským a vévodou bavorským, nejvyšším jídlonošem Římské říše (erczdruchsess), i se Zikmundem z Rorbachu, hejtmanem řezenským a královským radou, rozhodují ve sporu mezi králem Vladislavem II. a Českou korunou se strany jedné a Jetřichem z Gutštejna na straně druhé takto: 1. Václav Příšek z Cestic a jeho druhové propustí Zdeňka Škvoreckého (z Klinštejna), Skacha (Skoch z Hvězdic?), Gabriela Chobotského a jiné a se strany České koruny bude zase propuštěn na svobodu Martin Röder; 2. o vzájemných nárocích a sporných otázkách rozhodnou v Chebu jakožto zvolení rozhodčí (obman) würzburský biskup Vavřinec a s ním Petr z Rožmberka, Zdeněk Lev z Rožmitálu a na Blatné, nejvyšší purkrabí pražský a Zikmund z Rorbachu. Orig. pap. o 4 listech 22x31 cm, v perg. obalu, něm. K listině jest přivěšeno 13 kula- tých pečetí, z nichž první, třetí až šestá a jedenáctá jsou z vosku červeného, sedmá ze zele- ného, osmá až desátá z černého, druhá, dvanáctá a třináctá z vosku přirozeného; pečeti visí vesměs na hedvábných nitích, první až osmá a třináctá na nitích barvy bílé, žluté a černé, devátá až dvanáctá na nitích barvy bílé, modré a červené: 1. Fridricha, falekraběte rýnského, 176

Strana 177
2. Zikmunda z Rorbachu, 3. Zdeňka Lva z Rožmitálu, 4. Jiřího Bezdružického z Kolovrat a na Oseku, nejvyššího sudího, 5. Ladislava ze Šternberka a na Bechyni, nejvyššího kancléře království Českého, 6. Albrechta ze Šternberka na Zelené Hoře, hejtmana Plzeňského kraje, 7. Buriána Trčky z Lípy na Lipnici, podkomořího království Českého, 8. Kunaty Pešíka z Ko- márova, hejtmana kraje Rakovnického a Podbrdského, 9. Linharta (Markvarta) z Hrádku na Trpistech, 10. Apla Victuma na Novém Šumburku (Apl Viczdum auf Neuen Scheuberck), 11. Jetřicha z Gutštejna, 12. Jiřího Wispecka z Velburgu a Wernbergu, 13. Jindřicha ze Schirndingu, hejtmana na Hohenbergu. Prvních deset jest se strany české, ostatní tři na místě Jetřicha z Gutštejna. Na rubu: N. 80 (vedle škrtnutého „22“; 18. stol.). DZ, lit. B, č. 80. — Vídeňské rep. č. 1550. 360. 1511 září 14. Brno. (Jenž jesta) a psán v Brně v neděli na den Povýšenie svatého křieže léta Páně tisícieho pětistého jedenáctého počítajíce.) Prokop Zajímač z Kunštátu a na Jevišovicích, Jan Kuna z Kunštátu a na Rožnově, Znata z Kukvic a na Rosicích a Kryštof Kropáč z Nevědomí a na Bzenci dávají Heraltovi Kunovi z Kunštátu dobrou vůli, kterou obdrželi od Vladislava Kuny z Kunštátu jako jeho rukojmí „na puol Hodonína s jeho příslušenstvíem i na ty všecky listy od krále Jiřieho a od krále Vladislava II. i na jiné listy“. Orig. perg. 48x21—6 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno deset kulatých pečetí, z nichž první, druhá, pátá až devátá jsou z červeného vosku, zbylé tři, t. j. třetí, čtvrtá a desátá, z černého: 1. Prokopa Zajímače z Kunštátu, 2. Jana Kuny z Kunštátu, 3. Znaty z Kukvic, 4. Kryštofa Kropáče z Nevědomí, 5. Jana z Pernštejna, nej- vyššího komorníka markrabství Moravského, 6. Znaty z Lomnice, nejvyššího sudího mar- krabství Moravského, 7. Jiříka z Vlašimě a na Úsově, podkomořího markrabství Moravského, 8. Jana a 9. Václava bratří z Lomnice a na Náměšti, 10. Hrona Bluda z Kralic. Na rubu: 1511 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 91. — Vídeňské rep. č. 1552. 361. 1511 září 14. Brno. (Jenž jest dán a psán v Brně v neděli na den Povýšenie svatého křieže léta od narozenie syna Božieho tisícieho pětistého jedenáctého počítajíce.) Heralt Kuna z Kunštátu odevzdává Jindřichovi z Lipé, nejvyššímu maršálkovi království Českého, těchto 11 listin a tři dobré vůle: 1. krále Vladislava II. na clo v Šardicích (A. Sedláček, Zbytky register, nemá); 2. krále Vladislava II. z 20. března 1496, v níž se toto právo potvrzuje (výše č. 279); 3. krále Jiřího z 18. dubna 1466 (výše č. 185); 4. téhož krále ze 17. prosince 1466 (výše č. 192); 5. od „krále Jiřieho, jímž připisuje na rybníku dva tisíce zlatých uherských“ (asi z r. 1463; v. výše listinu ze 7. lis- topadu 1492; č. 268); č. „od krále Vladislava, jímž dává moc, aby mohl most u Hodonína přes Moravu udělati“ (A. Sedláček 1. c. nemá); 7. „od krále Vladislava, jímž dává rybník, kterýž do důbravy do markrabstvie topí, v dědictvie“ (A. Sedláček 1. c. nemá); 8. téhož krále z 21. listopadu 1495 (výše č. 278); 9. téhož krále ze 14. května 1504 (výše č. 312); 10. téhož krále ze 7. listopadu 1492 (výše č. 268); 11. téhož krále z 15. července 1502 (výše č. 307); 12. Jana Kuny z Kunštátu ze 4. listopadu 1495 (výše č. 277); a) Schází „dán“. 12 — Archiv koruny České 177

Strana 178
13. téhož pána z 23. srpna 1496 (výše č. 282); 14. „třetí dobrá vuole na dobrú vuoli, kterůž mi udělal bratr muoj a streje muoj na to, což jsú na tom statku jměli“ (výše č. 260). Orig. perg. 47x26—6 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, prvních pět z červeného, ostatní dvě z černého vosku: 1. Heralta Kuny z Kunštátu, 2. Jana z Lomnice a na Meziříčí, hejtmana markrabství Moravského, 3. Znaty z Lomnice, nejvyššího sudího markrabství Moravského, 4. Jiříka z Vlašimě a na Úsově, podkomořího markrabství Moravského, 5. Jana z Lomnice a na Náměšti, 6. Znaty z Kukvic a na Rosicích, 7. Kryštofa Kropáče z Nevědomí a na Bzenci. Na rubu: 1511 (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 89. — Vídeňské rep. č. 1551. 362. 1511 listopad 21. (Jenž jest dán léta M° Ve jedenáctého den najsvětějšie Panny Marie do chrámu obětování.) Ladislav ze Šternberka a na Bechyni, nejvyšší kancléř království Čes- kého, vydává na žádost Jetřicha z Gutštejna „podlí toho zůstání plzen- ského“ zprávu o jednání s ním ve věci postoupení Tachova a Kynžvartu králi. Jetřich tvrdí, že jednal podle listu předešlého pana kancléře (= Al- brechta Libštejnského z Kolovrat), uznává svou vinu a milost, kterou obdržel od krále, protože „jest to zde v zemi za právo, kdož soudce zemské zhaní, že má hrdlo stratiti“ a prosí, aby král „statek bratřím jeho neráčil bráti, že voni ničím vinni nejsou, neb což jest kolivěk psáno jménem jich, že jest on to všecko kázal psáti bez vuole a vědomí jich a že jsou voni vo tom nic nevěděli“. stvie Kop. pap. o dvou listech 22x33 cm, čes. bez pečeti. Na rubu: Toto svědomie má dáno býti panu Jetřichovi od najvyššího kanclieře králov- Českého k jeho žádosti (16. stol.) Rosenthal MR, č. 39. — Vídeňské rep. č. 1553. 363. 1511 listopad 25. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském léta Božího Mo Ve XI° v úterý den svaté panny Kateřiny.) „Páni a vladyky, kteří v soudu zemském sedají, zprávce království Čes- kého“, zmocňují Albrechta Rendla z Aušavy a na Myšlíně a Albrechta ze Schreibersdorfu, hejtmana na Hoře Svaté Anny, aby na místě králově vedli při proti Jetřichovi z Gutštejna podle smlouvy, uzavřené v Plzni skrze Fridricha, falckraběte rýnského a vévodu bavorského. Orig. pap. 321/2x211/2 cm, čes. K listině jest přitištěna kulatá, jen nepatrně poškozená svatováclavská zemská pečet z červeného vosku pod papírovým krytem, Rosenthal MR, č. 35. — Vídeňské rep. č. 1554. 364. 1511 listopad 25. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském léta Božího M° Ve XI° v úterý den svaté panny Kateřiny.) „Páni a vladyky, kteří v soudu zemském sedají, zprávce království Českého“, vysílají na sjezd do Chebu, „kterýž držán býti má na svatú pannu Barboru najprv příští (= 4. prosince)“, Zdeňka Lva z Rožmitálu a 178

Strana 179
Blatné, nejvyššího purkrabího pražského, Albrechta ze Šternberka na Ze- lené Hoře, hejtmana kraje Plzeňského, Linharta Markvarta z Hrádku a na Trpistech a Apla Victuma a na Novém Šumburku, aby na místě českého krále i Českého království urovnali všechny různice mezi poddanými krále českého a poddanými falckrabat (rýnských a vévod bavorských). Orig. pap. vlhkem poněkud poškozen 32x22 cm, čes. s přit. kulatou zemskou svato- václavskou pečetí z červeného vosku pod papírovým krytem. Rosenthal MR, č. 37. — Vídeňské rep. č. 1555. 365. 1512 květen 4. Hrad Pražský. (Geschehen und gegeben ufm geschlos zu Prag am dinstag noch Erfin- dung des heiligen creutz noch Christi geburt im funftzehenhundert und im zwelften jaren.) Páni, rytířstvo, radové a přísedící zemského soudu, správci zemští (vorordente regenten, hern, ritterschaft, rete, des konigreichs Beheim landrechtbesitzende) zmocňují Zdeňka Lva z Rožmitálu a na Blatné, nej- vyššího pukrabího pražského, Kryštofa ze Švamberka, Jindřicha z Ryzm- berka a na Švihově, hofmistra krále českého, Albrechta Rendla z Aušavy, Linharta Markvarta z Hrádku, Apla Victuma z Nového Šumburku a Albrech- ta ze Schreibersdorfu, hejtmana na Hoře Svaté Anny (uf sanct Annenberg), aby projednali nejblíže příští neděli Cantate (= 9. května) v Chebu se zástupci kurfiřta Ludvíka a jeho bratra Fridricha, falekrabat rýnských a vévod bavorských, všechny sporné otázky mezi oběma stranami. Orig. pap. 32x33 cm, něm. K listině jest přitištěna kulatá, téměř nepoškozená svato- václavská pečet pod papírovým krytem. Rosenthal MR, č. 43. — Vídeňské rep. č. 1556. 366. 1512 květen 4. Hrad Pražský. (Gescheen und gegeben ufm gschlos zu Prag am dinstag noch Erfindung des heiligen creutz nach Christi unsers lieben hern geburt im funftze- henhundert und im zwelften jaren.) Správci království Českého, páni, rytířstvo, radové a přísedící zem- ského soudu (vorordente regenten, hern, ritterschaft, rete, des konigreichs Beheim landrechtbisitzende) jmenují k dalšímu jednání mezi českým krá- lem a Jetřichem z Gutštejna, které se bude podle usnesení plzeňského konati nejbližší neděli Cantate (= 9. května) v Chebu, jako své plnomocné zástupce Zdeňka Lva z Rožmitálu a na Blatné, nejvyššího purkrabího praž- ského a Kryštofa ze Švamberka, aby tam spolu se zástupci rýnského falc- kraběte Fridricha vyslechli a zodpověděli stížnosti obou stran. Orig. pap. 32x281/2 cm, něm. K listině jest pod papírovým krytem přitištěna kulatá, částečně oddrobená svatováclavská zemská pečet z červeného vosku. Rosenthal MR, č. 44. — Vídeňské rep. č. 1557. 367. 1512 květen 4. Hrad Pražský. (Gescheen und gegeben ufm gschlos zu Prag am dinstag noch Erfindung des heiligen creutz noch Christi geburt im funftzehenhundert und zwelf- ten jarn.) 12. 179

Strana 180
Páni, rytířstvo, radové a přísedící zemského soudu, správci zemští (vorordente regenten, hern, ritterschaft, rete, des konigreichs Beheim landrechtbesitzenden) jmenují podle rozhodnutí plzeňského k schůzce, svolané na neděli Cantate (= 9. května) do Chebu k projednání sporných otázek mezi českým králem a Českým královstvím se strany jedné a Jetřichem z Gutštejna se strany druhé, jako své plnomocné zástupce Jindři- cha z Ryzmberka a na Švihově, hofmistra krále českého, Albrechta Rendla z Aušavy, Linharta Markvarta z Hrádku, Apla Victuma z Nového Šumburku a Albrechta ze Schreibersdorfu, hejtmana na Hoře Svaté Anny (uf sanct Annenberg). Orig. pap. 32x311/2 cm, něm. K listině jest pod papírovým krytem přitištěna kulatá zemská svatováclavská pečet z červeného vosku. Rosenthal MR, č. 42. — Vídeňské rep. č. 1558. 368. 1512 květen 4. Hrad Pražský. (Gescheen und gegeben ufm gschlos zu Prag am dinstag nach Erfindung des heiligen creutz noch Christi geburt im funftzehenhundert und im zwelften jaren.) Páni, rytířstvo, radové a přísedící zemského soudu, správci zemští (vorordente regenten, herrn, ritterschaft, rete, des konigreichs Beheim landrechtbesitzende) zmocňují Zdeňka Lva z Rožmitálu a na Blatné, nej- vyššího purkrabího pražského, Jindřicha z Ryzmberku a na Švihově, hof- mistra krále českého, Albrechta Rendla z Aušavy, Linharta Markvarta z Hrádku, Apla Victuma z Nového Šumburku a Albrechta ze Schreibers- dorfu, hejtmana na Hoře Svaté Anny (uf sanct Annenberg), aby na místě českého krále projednali nejblíže příští neděli Cantate (= 9. května) v Chebu všechny sporně otázky mezi českým králem a Fridrichem, mar- krabětem braniborským a purkrabím norimberským, zvláště pokud jde o jejich poddané a hranice. Orig. pap. 32x331/2 cm, něm. K listině jest pod papírovým krytem přitištěna kulatá, částečně oddrobená svatováclavská zemská pečet z červeného vosku. Rosenthal MR, č. 45. — Vídeňské rep. č. 1559. 369. 1512 říjen 11. Budín. (Der geben ist in unser stat Ofen am montag nach sant Dionysien tag nach Christi unsers lieben herrn geburt funfzehenhundert und im zwelf- ten, unserer reiche des Hungrischen im dreiundzwaintzigisten und des Behemischen im zwaiundviertzigsten jarn.) Král Vladislav II. potvrzuje na žádost Petra z Königsfeldu, hejtmana v Medved?, Zikmunda Miskoty z Vodniku (Vodnikaw) kancléře a Zikmunda Nürnbergera sekretáře dědičné ujednání mezi opolským vévodou Janem, ratibořským vévodou Valentinem a braniborským markrabětem Jiřím o jejich země. Řeč něm. Inser. v listinách krále Ludvíka z 20. ledna a 18. února 1519 (níže č. 412 a 416). Codex dipl. Sil. VI., str. 161—162, č. 482. — Grünhagen-Markgraf II., str. 345—348, č. 53. 180

Strana 181
370. 1512 říjen 31. Budín. (Die geben sein zu Oven am sontag nach Simonis und Jude der heiligen zwelfpoten tag nach Cristi unsers lieben hern geburt funfczehenhundert und im zwelften jare.) Jiří, markrabě braniborský a Valentin, vévoda ratibořský, navazujíce na dědickou úmluvu svých strýců Mikuláše a Jana, bratří a vévod opol- ských i Jana ratibořského, ustanovují podmínky o vzájemném dědickém nápadu, jakož i o věnech svých manželek. Kdyby oba zemřeli bez zákonných dědiců, připadne jejich majetek České koruně. Orig. perg. 72X42—9 cm, něm. K listině jsou přivěšeny na bíločervených hedvábných nitích dvě kulaté pečeti z vosku červené barvy: 1. braniborského markraběte Jiřího, 2. rati- bořského vévody Valentina. Na rubu: Vertrag zwischen mein gn. herrn marggraf Jorg und herczog Valteins von Ratbarn, den herczog Johansen von Opeln intbetreffend (16. stol.). — No. 86 (18. stol.). — 1512. — B. Vídeňské rep. č. 1560. — Též v konfirmaci krále Ludvíka z 20. ledna 1519 (níže č. 412) a z 18. února 1519 (níže č. 416). Listina byla v místodržitelské registratuře, odkud ji Löw z Erlsfeldu uložil do korun- ního archivu; zapsána v inventáři z r. 1719 pod značkou „Lit. C. No. 86“. Codex dipl. Sil. VI., str. 162, č. 483 (regest). — Grünhagen-Markgraf II., str. 348—350, č. 54. 371. 1512 listopad 2. Budín. (Der geben ist zu Ofen am dinstag nach Aller heiligen tag nach Christi unsers lieben herren geburt funfzehenhundert und im zwelften, unserer reiche des Hungrischen im dreiundzwaintzigsten und des Behemischen im zwaiundviertzigsten jarn.) Král Vladislav II. potvrzuje na žádost Petra z Königsfeldu, hejtmana v Medved(?), Zikmunda Miskoty z Vodniku (von Wonikaw) kancléře a Zik- munda Nürnbergera sekretáře, zástupců Jiřího, markraběte braniborského, a Valentina, vévody ratibořského, jejich listinu z 31. října 1512 o dědickém nápadu (výše č. 370). Řeč něm. Inser. v listinách krále Ludvíka z 20. ledna a 18. února 1519 (níže č. 412 a 416). Codex dipl. Sil. VI., str. 162, č. 484 (regest). — Grünhagen-Markgraf II. str. 351, č. 55 (regest). 372. 1512 prosinec 18. Kladsko. (Jenž se stalo a dán v Kladště v sobotu po svaté Lucii léta Páně patnásti- stého dvanáctého.) Knížata, páni, rytířstvo a města slezských knížetství uzavírají s krá- lovstvím Českým landfrid na 15 let. Přesně se stanoví, jak trestati škůdce, opovědníky a jiné zločince, kteří by utekli z jedné země do druhé. Zhoubce proti království Českému oznamuje nejvyšší purkrabí pražský nejvyššímu hejtmanu slezskému. Orig. perg. 49x33—5 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti z červeného vosku: 1. vratislavského biskupa Jana, 2. Kazimíra, knížete těšínského a velkohlohovského, hejtmana Horního i Dolního Slezska. Na rubu: Lantfrid mezi královstvím Českým a knížetstvie(m) Slyským (16. stol.). — N. 2 (18. stol.). 181

Strana 182
Rosenthal KA, lit. A, č. 46. — Vídeňské rep. č. 1561. Archiv Český X., str. 348. Téhož dne byl vydán landfrid stejného téměř znění s markrabstvím Moravským (orig. v Státním archivu v Brně; otištěn v Archivu Českém, díl X., str. 348—350). 373. 1512 prosinec 18. Kladsko. (Dán v městě Kladšče v sobotu před svatým Tomášem apoštolem Buožím léta Buožieho patnáctistého dvanáctého.) Biskup (olomoucký), preláti, rytířstvo a města markrabství Morav- ského uzavírají „z rozkázání a povolení“ krále Vladislava II. s obyvateli Českého království landfrid, zvláště pokud jde o zhoubce, škůdce a jiné zločince, které hlásí nejvyšší purkrabí pražský hejtmanovi moravskému. Landfríd platí do smrti krále Vladislava II. a jeho syna Ludvíka. Kdyby oba zemřeli před uplynutím 20 let, prodlužuje se platnost landfrídu do doby těch 20 let; kdyby žili déle nežli 20 let, platí smlouva ještě dva roky po jejich smrti a pak se může obnoviti. Orig. perg. 63x43—3 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno šest kulatých pečetí, z nichž první tři jsou z červeného, ostatní tři z černého vosku: 1. olo- mouckého biskupa Stanislava, 2. Jana z Lomnice a Meziříčí, hejtmana markrabství Morav- ského, 3. Jana z Pernštejna, nejvyššího komorníka markrabství Moravského, 4. Hrona Bluda z Kralic, 5. Markvarta Valečského z Mírova, 6. Adama Polického z Bačkovic. Na rubu: Lantfrid markrabstvie Moravského s královstviem Českým 1512 (16. stol.). — N°. 17. (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 54. — Vídeňské rep. č. 1562. Archiv Český XVII., str. 559 (regest). 374. 1513 leden 22. Budín. (Dán na Budíně v sobotu den svatého Vincencia léta od narozenie syna Božieho tisícieho pětistého třinádctého a království našich uherského třimezcietmého a českého čtiřidcátého druhého.) Král Vladislav II. potvrzuje jakožto král český a „kníže najvyššie slezské“ úmluvy, které uzavřeli (vratislavský) „biskup, kniežata, páni, rytieřstvo, vladyky, Pražané a Vratislavští i jiná města královstvie Čes- kého a knížetství slezských“ na minulém sněmu, jenž se konal v Kladsku „ten týden po svaté Lucii“ (výše č. 372). Orig. perg. vlhkem silně poškozený 43x241/2—71/2 cm, čes. K listině jest na pergame- novém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: List krále Vladislava, kderým potvrzuje snešení stavův sleskejch s králov- ství(m) Českým o vyplenění loupežníků. 1513 (16. stol.). — N°. 47 (18. stol.). — 1513 22. Jan. (1838). Pražské rep. č. inv. 535, č. rep. 294. — V inventáři z r. 1719 jest tato listina zapsána v odd. A (české dokumenty) o č. 66. — Inser. též v listině z 21. září 1514 (níže č. 381). Archiv Český X., str. 350. 375. 1513 leden 22. Budín. (Dán na Budíně tu sobotu den svatého Vincencia léta Buožieho tisícého pětistého třinátcatého, královstvie našich uherského třimescítmého a českého čtirytcátého druhého.) Král Vladislav II. potvrzuje z moci českého krále jakožto nejvyšší kníže slezský a markrabě moravský úmluvy, které na sněmu, konaném v Kladsku „ten týden po svatej Lucii“, uzavřeli mezi sebou „páni, rytieřstvo, vla- 182

Strana 183
dyky, Pražané i jiná města královstvie Českého s biskupem (olomouckým), pány, rytieřstvem, vladykami, Olomouckými, Brněnskými a jinými městy markrabstvie Moravského“ (výše č. 373). Orig. perg. 30x231/2—6 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na rubu: Potvrzení landfrídu mezi královstviem Českejm a markrabství Morav- ského (!). Datum 1513 (16. stol.). — N°. 18 (18. stol.). — Na závěsném proužku pergame- novém: M. Rosenthal KA, lit. A, č. 55. — Vídeňské rep. č. 1564. Archiv Český X., str. 350. 376. 1513 listopad 3. Budín. (Geben zu Ofen donnerstag nach Omnium sanctorum nach Christi geburd tausent funfhundert und im dreitzehenden, unserer reiche des Hunga- rischen1) im vierundzwentzigsten und des Behemischen im vierundviert- zigisten jaren.) Král Vladislav II. potvrzuje městu Zhořelci listinu krále Václava IV. ze 17. ledna 1402 o vybírání zvláštní dávky od měštanů, kteří se z města vystěhují, při čemž se obsah Václavovy listiny přesně a podrobně vykládá (srv. Katalog 5., č. 144). Řeč. něm. Inser. v listině města Budyšína z 28. února 1560 (Pražské rep. č. inv. 593, č. rep. 328). O osudu této listiny v. poznámku při listině ze 7. června 1497 (výše č. 284). — V in- ventáři z r. 1719 byla zapsána o značce „Lit. F. No. 61“. 377. 1514 únor 17. Budín. (Dán na Budíně v pátek po svatém Valentinu léta Božího tisícího pětistého čtrnádctého a královstvie našich uherského čtyrmezcítmého a českého čtyřidcátého třetího.) Král Vladislav II. povoluje bratřím Václavovi, Mikulášovi, Zikmundovi a Vilémovi z Lobkovic a na Hasištejně, že mohou „i s kverky svými na horách a gruntích svých tak, jakž se svrchu jmenuje, zlata, stříbra i jiného všelijakého kovu buď z starých doluov aneb znovu vyzdvižených a zaraže- ných dobývati a na nich pavovati“, a to „tím vším obyčejem, jakožto i jiní kverkové na Horách Kutnách aneb na jiných královstvie našeho Českého dělají a pavují“. Po dobu svého života nemusí jmenovaní páni z Lobkovic platiti „urbury ani žádných jiných poplatkuov, kterýž do komory naší podle práva horního spravedlivě příslušejí“. Také pouze po dobu svého života mohou dobyté zlato, stříbro anebo jiné kovy „prodávati v království Čes- kém aneb ven z země, komuž by se jim kolivěk zdálo a líbilo“. Jejich potomci a dědici „toho jinam nemají prodávati ani kterak odbývati, než toliko do mince a k ruce naší tak a tím obyčejem, jakož i jiní taková stříbra v královstvie našem Českém nám do mince prodávají“. Konečně se jim potvrzují všechny majestáty, které mají „na ty hory po předcích svých“. Řeč česká. Obsaženo ve vidimátu Starého Města pražského ze 17. listopadu 1539 (Ví- deňské rep. č. 1565). Tento vidimát nalezl Löw z Erlsfeldu u desk zemských ve skříni, v níž byly uloženy 1) Za škrtnutým „Römischen“. 183

Strana 184
knihy privilegií z r. 1547, do inventáře z r. 1719 zapsána pod položkou „Lit. E. No. 15“ (Koss I. 1., str. 225). 378. 1514 březen 26. Budín. (... zu Ofen sontags Letare ... nach Christi geburt tausefnd] funfhundert im viertzehenden, unser reiche des Hungrischen im vierundzwentzigisten und des Behmischen im dreiundviertzigisten jaren.) Král Vladislav II. uděluje na žádost Karla z Minsterberku Janovi Dě- poltovi, Adamovi Děpoltovi, jeho synovi Janovi a Mikulášovi bratřím z Burghausu a Kupferbergu erb, který se podrobně popisuje a který jest na listině také vymalován. Řeč něm. Inser. v listině minsterberského vévody Karla z 28. prosince 1531 (Pražské priv. rep. č. inv. 93, č. rep. 82). 379. 1514 září 21. Karlštejn. (Datum et actum in Karlstein anno Domini millesimo quingentesimo decimoquarto die vigesima prima mensis Septembris, indiccione secunda, sanctissimi domini, domini nostri Leonis pape decimi anno pontificatus sui secundo.) Jan Ondřejův děkan, Mikuláš Houska scholastik a Jiří z Plané, kanov- níci kostela Pražského, vidimují na místě pražské kapituly a na vyzvání Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, nejvyššího komorníka království Českého, a Radslava Beřkovského ze Šebířova, nejvyššího písaře (supremi notarii) království Českého, jakož i Jiřího Želenského ze Sebuzína, vyslaných čes- kými pány (per dominos barones et clientales regni Boemie) na Karlštejn, listinu krále Václava IV. z 5. ledna 1405, kterou jest jmenován Zdeněk z Rožmitálu popravcem kraje Prácheňského (Katalog 5., č. 170). — V do- větku, psaném stejnou rukou a v téže době jako předchozí text, potvrzují jmenovaní kanovníci Pražského kostela, že viděli ještě další listiny na popravce do jednotlivých krajů království Českého, a to pro Oldřicha z Hazmburka na popravu v kraji Litoměřickém a Plzeňském (Katalog 5., č, 179), pro Jana z Vartemberka, jinak z Děčína do kraje Litoměřického (tamže č. 181), pro Ondřeje z Dubé v kraji Kouřimském (tamže č. 178), pro Zdeňka z Rožmitálu v kraji Prácheňském (tamže č. 170), pro Jana z Hradce (Jindřichova) pro kraj Prácheňský (tamže č. 171), pro Mikuláše ze Zruče v kraji Čáslavském (tamže č. 175), pro Jana z Ústí v kraji Be- chyňském (tamže č. 169), pro Jindřicha z Rožmberka rovněž do kraje Bechyňského (tamže č. 167), pro Alše Škopka z Dubé v kraji Boleslavském (tamže č. 176), pro Vítka z Lipnice v kraji Čáslavském (tamže č. 174), pro Oldřicha z Jindřichova Hradce do kraje Bechyňského (tamže č. 168), pro Hynka Berku z Holštejna v kraji Litoměřickém (tamže č. 182), pro Zdislava ze Šternberka v kraji Chrudimském (tamže č. 177), pro Dětřicha z Janovic, jinak z Náchoda v kraji Hradeckém (tamže č. 164), pro Viléma ze Zvířetic v kraji Boleslavském (tamže č. 172) a pro Jana z Michalovic v kraji Bole- slavském (tamže č. 173).1) 1) V tomto počtu schází list pro purkrabího hradeckého na popravu v Hradeckém kraji (v. Katalog 5., č. 165), pro Jana Krušinu z Lichtemburka v kraji Hradeckém, Chrudimském a Mýtském (tamže č. 166), pro Herborta z Kolovrat v kraji Litoměřickém (tamže č. 180) a pro purkrabího kadaňského v kraji Žateckém (tamže č. 183). Naproti tomu jest zde znovu připomenuta listina pro Zdeňka z Rožmitálu do kraje Prácheňského. 184

Strana 185
Orig. perg. 62x29—5 cm, lat. K listině jest na bíložlutých hedvábných nitích přivěšena kulatá, poškozená pečet pražské kapituly z červeného vosku. Na rubu: Vidimus popravcův krajům království Českého (16. stol.). — N°. 197 (18. stol.). — 1405 5. Jan. 1514 21. Sept. (1838). Lenní reg. č. 197. — Pražské rep. č. inv. 537, č. rep. 295. 380. 1514 září 21. Karlštejn. (Datum et actum in Karlstein anno Domini millesimo quingentesimo decimoquarto die vigesima prima mensis Septembris, indiccione secunda, sanctissimi domini, domini nostri Leonis pape decimi anno pontificatus sui secundo.) Jan Ondřejův děkan, Mikuláš Houska scholastik a Jiří z Plané, kanov- níci kostela Pražského, vidimují na místě celé kapituly listinu císaře Karla IV. ze 6. října 1365 (správně 1355), jíž odvolává zákoník Maiestas Carolina (v. B. Mendl, Regesta VI., č. 143). — iVdimát byl pořízen na vy- zvání Jaroslava ze Šelmberka a na Kosti, nejvyššího komorníka království Českého, Radslava Beřkovského ze Šebířova, nejvyššího písaře království Českého, a Jiřího Želenského ze Sebuzína, vyslaných českými pány (per dominos barones et clientales regni Boemie) na Karlštejn. Orig. perg. 651/2X23—6 cm, lat. K listině jest na bíložlutých hedvábných nitích přivě- šena kulatá pečeť pražské kapituly z červeného vosku. Na rubu: Vidimus literarum revocatoriorum statutorum Caroli quarti (16. stol.). Rosenthal KA, lit. B, č. 23. — Vídeňské rep. č. 430 d. V inventáři korunního archivu z r. 1719 jest zapsána mezi listinami, které nebyly opsány do knih privilegii, a to o značce B, č. 23. 381. 1514 září 21. Karlštejn. (Datum et actum in Karlstein anno Domini millesimo quingentesimo decimoquarto die vigesima prima mensis Septembris, indiccione secunda, sanctissimi domini, domini nostri Leonis pape decimi anno pontificatus sui secundo.) Jan Ondřejův děkan, Mikuláš Houska scholastik a Jiří z Plané, ka- novníci pražské kapituly, vidimují na místě celé kapituly listinu krále Vladislava II. z 22. ledna 1513 o landfrídu, uzavřeném mezi obyvateli krá- lovství Českého a slezských knížetství (výše č. 374). — Vidimát byl pořízen na vyzvání Jaroslava ze Šelmberka a z Kosti, nejvyššího komorníka krá- lovství Českého, Radslava Beřkovského ze Šebířova, nejvyššího písaře krá- lovství Českého, a Jiřího Želenského ze Sebuzína, vyslaných českými pány (per dominos barones et clientales regni Boemie) na Karlštejn. Orig. perg. 54x22—61/2 cm, lat. K listině jest na bíložlutých hedvábných nitích přivě- šena kulatá poškozená pečeť pražské kapituly z červeného vosku. Na rubu: Vidimus povolení krále Vladislava k smlúvě Glatský mezi královstvím Českým a knížetstvím Vratislavským (16. stol.). — N. 305. Vidimus eines königl. Wladislaischen Consenses, craft welchen derselbe zu dem Vertrag zu Glatz zwischen Königreich Böheim und Herzogtum Schlesien einwilliget. Unter Regierung Pabstens Leonis den 10. in 2. Jahr (1773). DZ, lit. A, č. 305. — Vídeňské rep. č. 1563. 185

Strana 186
382. 1514 listopad 30. Budín. (Dán na Budíně ten čtvrtek den svatého Ondřeje apoštola Božieho léta Buožieho tisícého pětistého čtrnáctého, královstvie našich uherského pět- mescítmého a českého čtyrytcátého čtvrtého.) Král Vladislav II. prohlašuje, že nevydal „Pražanuom neb jiným měs- tóm našim královstvie Českého jaký list neb listy aneb smlúvu učinili, ješto by to k úrazu právuom, řáduom a svobodám panskému a rytířskému stavuom královstvie Českého aneb koruně té bylo neb býti mohlo. Však přesto jestli se to z nepaměti neb z omylu aneb jakžkolvěk jinak jakým- koliv spuosobem stalo, to tiemto listem“ se ruší. Orig. perg. vlhkem poněkud poškozen 30x28—9 cm, čes. K listině jest na žlutočerve- ných hedvábných nitích přivěšena kulatá dvoustranná majestátní pečet z přirozeného vosku. Pod textem: W. rex subscripsit. Na rubu: Tento majestát ve dsky zemské vložen a vepsán jest podle svolení sněmov- ního léta Páně mo ve xlviio v úterý po svatém Briccí v kvaternu trhovým vajpisuov. (16. stol.). — Majestát krále Vladislava, kterýmž jestliže by co Pražanům a jiným městům z ne- paměti dal proti svobodám stavu panského, rytířského, kazí, moří a v nic obracuje M. D. xiiii. (16. stol.). — Tento list ve dsky zemské vložen z rozkázání pánuov Jich Mtí a rytieřstva královstvie Českého, jsúce na obecním sněmu, kterýž držán léta mo ve xvo tu středu před svatým Duchem na hradě Pražském, shromážděni. Poslové na to z téhož plného sněmu ke dskám byli Jaroslav z Šelnberka a s Kosti, najvyšší komorník, a Jiřík Bezdružický z Kolovrat etc., najvyšší sudí královstvie Českého z pánuov, k tomu zvláště vyslaní. Stalo se léta napřed psaného tu sobotu po svatém Vítu (16. stol.). — O. o. — S 3. — N°. 10 (18. stol.). — B. B. Fol. 28 (18. stol.). — 1514 30. Nov. (1838). Knihy priv. A I., fol. 18—18 v., B I., fol. 18—18 v. Pražské rep. č. inv. 538, č. rep. 296. — Též ve vidimátu stavovské komise z 9. března (Vídeňské rep. č. 1568). Zprávy Čes. zem. archivu V., str. 267 (regest). 1750 383. 1515 leden 1. Budín. (Dán na Budíně na den Nového léta léta Božieho tisícého pětistého patnác- tého a královstvie našich uherského pětmescítmého, českého čtyrytcátého čtvrtého.) Král Vladislav II. slibuje, že zachová „pány a rytieřstvo a jejich stavy a Pražany a Horníky i jiná města královstvie Českého při jejich řádiech, při práviech a svobodách zemských“. Orig. perg. vlhkem napadený 38x191/2—9 cm, čes. K listině jest na žlutočervených hedvábných nitích přivěšena kulatá majestátní pečet z vosku přirozené barvy. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — Tento majestát ve dsky zemské vložen a vepsán jest podle svolení sněmovního léta Páně mo v xlvijo v úterý po svatém Briccí v kvaternu trhovém vajpisuov (16. stol.). — Tento majestát ve dsky zemské vložen z rozkázání pánuov Jich Mtí a vladyk na plném sněmu obecním, kterýž držán léta Božieho mo vc xvo ten pondělí po Přenešení svatého kříže na hradě Pražském. Poslové na to ke dskám z téhož plného sněmu byli jsú Jaroslav z Šelnberka a s Kosti, najvyšší komorník, a Jiřík Bezdružický z Kolovrat a na Buštěhradě, najvyšší sudí královstvie Českého, z pánuov a Radslav Beřkovský z Šebieřova na Liběchově, najvyšší písař královstvie Českého, z vladyk, k tomu zvláště vyslaní. Stalo se léta napřed psaného v středu po svatém . .... (16. stol.). — N°. 11 (18. stol.). — B. B. Fol. 22 (18. stol.). — 1515 1. Jan. (1838). Knihy priv. A I., fol. 22, B I., fol. 22—22 v. 186

Strana 187
Pražské rep. č. inv. 539, č. rep. 297. — Obsaženo též ve vidimátu správců pražského arcibiskupství z 19. března 1546 a v ověřeném výpisu jeho z 8. září 1736 (Vídeňské rep. č. 1569). J. Čelakovský, Codex I., str. 355, č. 214 (regest). — Zprávy Čes. zem. archivu V., str. 266 (regest). 384. 1515 květen 13. Bratislava. (Dán v Prešpurce tu neděli, jenž slove Vocem iocundotatis, léta Božieho tisícého pětistého patnáctého, královstvie našich uherského pětmescít- mého a českého čyrytcátého čtvrtého.) Král Vladislav II. dává olomouckému biskupovi Stanislavovi a minster- berskému vévodovi Karlovi plnou moc k jednání se stavy království Čes- kého na obecním sněmu, který se bude konati na hradě Pražském „v středu před hody slavnými svatého Ducha“ (= 23. května). Orig. perg. vlhkem poškozen a těžce čitelný 43x211/2—71/2 cm, čes. Kulatá znaková pečet z červeného vosku, která byla k listině přivěšena na pergamenovém proužku, jest utržena a zlomena. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — Tento list ve dsky zemské vložen z rozkázání pánuov Jich Mtí a vla- dyk na plném sněmu obecním, kterýž držán všemi třmi stavy královstvie Českého na hradě Pražském léta Božieho mo v xv° v středu před hodem Ducha svatého etc. Poslové na to ke dskám z téhož plného sněmu byli jsú Jiřík Bezdružický z Kolovrat, najvyšší sudí krá- lovstvie Českého, z pánuov a Radslav Beřkovský z Šebieřova na Liběchově, najvyšší písař královstvie Českého, z vladyk, k tomu zvláště vyslaní. Stalo se v sobotu po svatém Vítě léta napředpsaného (16. stol.). — N°. 4 (18. stol.). — B. B. Fol. 33 (18. stol.). — 1515 13. Mai (1838). Knihy priv. A I., fol. 33—33 v., B I., fol. 34. Pražské rep. č. inv. 540, č. rep. 298. 385. 1515 červen 4. Hrad Pražský. (Jenž jest dán na hradě Pražském léta Božieho tisícieho pětistého pat- náctého ten pondělí po svaté Trojici, jinak po svatém Marcellu.) Jan ze Salhausen (z Zalhauzu) byl přijat od krále i od všech tří stavů království Českého za obyvatele téhož království a skládá proto přiznání k zemi. Orig. perg. vlhkem poškozen 29x15—4 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, částečně poškozená pečet ze zeleného vosku. Na rubu: B. B. Fol. 34 (18. stol.). — 1515 5. Jun. (1838). Knihy priv. A I., fol. 34—34 v., B I., fol. 34 v.—35. Pražské rep. č. inv. 541, č. rep. 299. 386. 1515 červenec 1. Olomouc. (Jenž jest dán a psán v Olomúci v neděli po svatém Janě, křtiteli Božím, léta Páně tisícého pětistého patnáctého.) Páni, preláti, rytířstvo a města markrabství Moravského obnovují s královstvím Českým landfríd, zvláště pokud jde o zhoubce, škůdce a jiné zločince. Z Čech je hlásí nejvyšší purkrabí pražský zemskému hejtmanu moravskému. Landfríd platí do smrti krále Vladislava II. a jeho syna Ludvíka. Kdyby oba zemřeli před uplynutím 20 let, prodlužuje se platnost 187

Strana 188
landfrídu do stejné doby, t. j. do 20 let, kdyby žili ještě déle nežli 20 let, zůstane smlouva v platnosti dvě léta po jejich smrti a potom se může obnoviti. Orig. perg. 62X41—7 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno 27 kulatých pečetí, z nichž pátá, sedmnáctá až jedenadvacátá jsou z černého vosku, ostatní z červeného: 1. olomouckého biskupa Stanislava, 2. Jana z Pernštejna a na Tovačově, hejt- mana markrabství Moravského, 3. Ladislava z Boskovic a na (Moravské) Třebové, nejvyššího komorníka markrabství Moravského, 4. Znaty z Lomnice, nejvyššího sudího markrabství Moravského, 5. Albrechta ze Šternberka a na Holešově, 6. Jiříka z Vlašimě a na Úsově, pod- komořího markrabství Moravského, 7. Heralta Kuny z Kunštátu a z Boleradic, 8. Arkleba z Boskovic a na Vranově, 9. Jindřicha z Lomnice a na Meziříčí, 10. Voka Pňovského ze So- vince, 11. Václava Berky z Dubé, z Lipého a na Šternberce, 12. Heralta Pňovského ze Sovince, 13. Petra ze Žerotína a na Šumperce, 14. Jana ze Žerotína a na Strážnici, 15. Hanuše Haug- vice z Biskupic a na Bouzově, 16. Jana z Kunovic a na Uherském Brodě, 17. Václava Pavlov- ského z Vidbachu, 18. Albrechta z Baště, 19. Jindřicha (Přepyského) z Rychmberka, 20. Adama z Bačkovic a na Polici, 21. Viléma z Vickova, 22. města Olomouce, 23. města Brna, 24. města Jihlavy, 25. města Znojma, 26. města Uherského Hradiště, 27. poněkud poškozená města Uničova. Na rubu: Lantfríd markrabství Moravského s královstvím Českým, 1515 (16. stol.). — N°. 19 (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 50. — Vídeňské rep. č. 1570. 387. 1515 červenec 20. Videň. (Geben zu Wienn freitags nach Alexi des heiligen beichtigers nach Christi geburt tausent funfhundert im funfzehenden, unser reiche des Hunge- rischen im funfundzwainzigisten und des Behemischen im vierundvier- zigisten jaren.) Král Vladislav II. potvrzuje Oldřichovi, Janovi a Juliovi bratřím z Har- deku a pánům z Kladska výsadu, kterou obdržel jejich otec Jindřich na zcela svobodné a neomezené dolování v Kladsku. Orig. perg. 52x34—8 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku, jen nepatrně poškozená. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: M 13. — Am freitag nach st. Alexi. 1515 (17. stol.). — Na závěsném proužku pergamenovém: 1515. Rosenthal KR, č. 15. — Vídeňské rep. č. 1571. 388. 1515 srpen 6. Šoproň. (Dán v Ednburce ten pondělí den svatého Sixta léta Božieho tisícého pěti- stého patnáctého, královstvie našich uherského pětmescítmého a českého čtyrytcátého čtvrtého.) Král Vladislav II. ruší ustanovení svého předešlého listu, daného pod sekretní pečetí, který stanovil, „koliko by osob bylo pod jednú spuosobú na úřadech zemských královstvie Českého, aby jich tolikéž bylo pod obojí spuosobú“ a ponechává si právo, „když sú která místa úřaduov zemských prázdná a na potomnie časy prázdná by byla, též v soudu zemském anebo v jiných věcech, kteréžto nám jakožto králi českému náležejí, toho my vuoli jmíti máme a chcme, abychom tak, jakž sme to prve slušně činiti mohli, takové úřady a místa prázdná dali a dávati mohli podle řádu toho královstvie Českého osobám hodným, buďto pod jednú anebo pod obojí 188

Strana 189
spuosobú, kterémuž by stavu, panskému anebo rytířskému, taková viec náležela“. Orig. perg. 381/2 X26—61/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: W. rex. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — O úřady a vieru (16. stol.). — List krále Vladislava, že moc míti ráčí a budúci Jich Mti na úřady a do souduov buď pod jednú aneb pod obojí vosoby hodný saditi. M. D. XV (16. stol.). — M. m. — S 1. — N°. 3 (18. stol.). — B. B. Fol. 17 (18. stol.). Knihy priv. A I., fol. 17—17 v., B I., fol. 16 v.—17. Rosenthal KA, lit. A, č. 6. — Vídeňské rep. č. 1573. 1516 leden 25. Florencie. (Datum Florentiae sub anulo piscatoris die XXV. Januarii MDXVI!] ponti- ficis [!] nostri anno tertio.) Papež Lev X. uděluje městu Mostu (Prüx) na žádost českého krále Vladislavá II., polského krále Zikmunda a Tomáše, kardinála-kněze titulu sv. Martina in Montibus, plnomocné odpustky, z jejichž výtěžku má býti opraven zničený městský chrám. Řeč. lat. Inser. v listině Jana Saka, administrátora pražského arcibiskupství, z 20. lis- topadu 1516 (níže č. 395). J. Čelakovský, Codex III., str. 1140 pozn. (regest). 389. 1516 březen 11. Budín. (Actum Budae feria tertia post dominicam Judica anno Domini etc. xvi.) Latinský výtah z poslední vůle krále Vladislava II., psané v jazyce českém stavům království Českého: 1. za poručníky svého syna, krále Ludvíka, ustanovuje Karla, vévodu minsterberského, Zdeňka Lva z Rožmitálu, nejvyššího purkrabího praž- ského, a Břetislava Švihovského z Ryzmberka, hofmistra dvoru krále Ludvíka; 2. k zaplacení královských dluhů svolává obecní sněm po velikonocích; 3. prosí poddané své, aby žili ve svornosti; 4. ať jsou králi Ludvíkovi do jeho zletilosti zachovány hrad Pražský a ostatní zámky královské; 5. také Morava, Slezsko i obojí Lužice musí uznávati krále Ludvíka za svého pána; 6. necht žije království České s královstvím Uherským v míru a svornosti; 7. královské úřady pečují o to, aby se zachovávala práva zemská a aby soudy spravedlivě soudily; 8. prosí o uspokojivé řešení otázky zástav duchovního majetku, aby tato věc netížila jeho duši; 9. necht se dostane jeho věrným služebníkům spravedlivé podpory a odměny; 10. ať přestanou spory o várky až do plnoletí krále Ludvíka; 11. ať nejsou v zemi trpěni pikharti; jejich sbory necht jsou zavřeny; 390. 189

Strana 190
12. kdo chce, může duchovním místům věnovati své statky dědičné i jiné. Dva pap. dvojlisty 21x34 cm s písmem z 18. stol. Poslední vůle Vladislavova, adresovaná stavům českým, jest ztracena, zachovala se pouze poslední vůle, poslaná stavům moravským (originál v Státním archivu v Brně, odkud otiskl Fr. Kameníček v Archivu Českém, díl XI., str. 298—300). Vídeňské rep. č. 1574. Výtah pořízen patrně na základě moravského exempláře, když český chyběl, neboť není ani v knihách privilegií, a to k potřebám tehdejších státoprávních změn. Byl napsán přímo ve Vídni. Archiv Český XI., str. 298—300. — Archiv Český XX., str. 284. 391. 1516 duben 18. Cheb. (Der geben ist am freitag noch dem suntag Jubilate nach Cristi geburt funfzehenhundert und im sechzehenden jare.) Anna, vdova po chebském měšťanovi Mikulášovi Hallerovi, prodává švagrovi Jiřímu Grafovi, měštanu chebskému, svůj dům na náměstí mezi domy Jiřího Daniela a Haimerana Kandlera ležící, dále zahradu před mostní branou u špitálské brány, přiléhající k vnějšímu příkopu a k zahradě ko- žešníka Mikuláše Hausnera. Orig. perg. 37x19—4 cm, něm. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny dvě kulaté pečeti z vosku přirozené barvy: 1. Ondřeje Beiera (Paier) a 2. Jiřího Daniela, radních města Chebu. Na rubu: Revers ubers haus am markt mir Catharina Gräfin zustendig. Ao. 1516 (17. stol.). — An. 1516 (19. stol.; červenou hrudkou). Vídeňské rep. Doplňky. Listina nepatří do skupiny písemností, které dal Rosenthal odvézti z chebského archivu (Koss I. 1., str. 243), protože ty jsou zařazeny do běžné řady českého archivního repertoria a mají jiné rubní známky (na př. Katalog 5., č. 132). Tato písemnost byla zapsána do reper- toria až později, což ukazuje, že se dostala do státního archivu vídeňského až po polovině 19. stol. jinou cestou, nejspíše koupí (Koss I. 1., str. 261). 392. 1516 červen 18. Litomyšl. (Dán a psán na Litomyšli v středu po svatém Vítu léta Buožieho patnásti- stého šestnáctého počítajíc.) Vilém Kostka z Postupic mění obyvatelům města Litomyšle roboty v peněžitý plat, jednou do roka o svatém Janu Křtiteli splatný, a to čtyři groše české s prutu dědin. — Pečeti přivěsili Burián z Janovic a na No- vém Hradě, Jindřich Špetle z Prudic, hejtman litomyšlský, Kryštof Golíš z Hoznfeldu (patrně Kříž z Rosenfeldu), Petr Štěpánovský ze Štěpánova, Bohuš z Člupku a město Litomyšl. — Držiteli jednotlivých dědin tehdy byli Jan Černý švec, Matěj sládek, Bartoš Holomek, Martin Fiček, Jan Trčka, Jan Holubík, Jan Filipův, Mertl soukeník, Jan krejčí, Václav Černý Ma- tyášův, Matěj Tlamík, Jiřík Vysoká Mysl, Jan Molenda, Jiřík Hanzl sou- keník, Matys soukeník, Trčka pekař, Beneš řezník, Tomáš Kmošek, Urban soukeník, Petr Cyglovský, Šimek řezník, Matouš Rousek, Matoušek Pivče, Uršula mlynářka, Mikulcová řezníková, Jaroš krejčí, Jan Kaucer, Jiřík Cibulka, Prokop Vlasatý, Zikmund Znameniš, Zigl řezník, Jančka, Pavel Zajtřek, Vávra řezník, Martin Žižka, Jan Valda, Křišťan řezník, Jan Kade- řávek, Pavel kovář, Jana pekařka, Jiřík Havránek, Pavel kameník, Mikšová pekařka, Ondřej Kaliště, Jiřík Evin, Martin Marhule, Jan Kment, Tobek 190

Strana 191
řezník, Hanzl, Pavel pekař, Martin Mrštichlup, Jiřík Karlík, Mikuláš Sen- dražický, Vaněk řezník, Marek, Petr pekař a konšelé litomyšlští. Obsaženo ve vidimátu města Vysokého Mýta ze dne 23. srpna 1597 (Vídeňské rep. č. 1575). — Originál v městském archivu v Litomyšli. Vlastivědný sborník východočeský, sv. 1, str. 84 (regest). 393. 1516 září 26. Budín. (Data Budae feria sexta proxima ante festum divi Michaelis archangeli anno Domini millesimo quingentesimo sextodecimo.) Král Ludvík nařizuje, aby sběratelé příspěvků na obnovu ohněm zni- čeného chrámu v Mostě byli všude v jeho zemích podporováni. Obsaženo v listině administrátora pražského arcibiskupství Jana Saka ze dne 22. listo- padu 1516 (níže č. 395). Listina jest zachována v originálu v městském archivu v Mostě (J. Čelakovský, Privi- legia III., str. 1140, kde jest také otištěna). Schlesinger, Stadtbuch von Brüx, č. 453. 394. 1516 listopad 4. Budín. (Datum Bude in festo beati Emerici ducis et confessoris anno Domini millesimo quingentesimo sextodecimo, regnorum nostrorum predictorum etc. anno primo.) Král Ludvík vysílá k obecnímu sněmu, který jest svolán na svátek svatého Martina na hrad Pražský, jako své plnomocné zástupce Jana Gostona (Gozthon), biskupa rábského, a Jana Dragfi z Beltöku (de Bel- thewk), nejvyššího královského číšníka (pincernarum nostrorum regalium magister), aby jednali s posly císaře Maxmiliána a krále polského Zikmun- da I. o obecné dobré v království Českém a aby urovnali všechny nesnáze a spory. Orig. perg. 521/2X251/2—81/2 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivě- šena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Lodovicus rex manu propria scripsit. Na rubu: N°. 283. Vollmachts — (nadepsáno jinou rukou nad škrtnutým „Einladungs“) Patent Ludovici, Königs zu Hungarn und Böheim, an die Böhmischen Stände zum Landtag (následuje škrtnuté „iczt genant.“) de A°. 1516. (1773). DZ, lit. A, č. 283. — Vídeňské rep. č. 1576. 395. 1516 listopad 20 Hrad Pražský. (Datum et actum in arce Pragensi in loco consistorii nostri anno nativitatis eiusdem millesimo quingentesimo decimosexto, indictione sexta, ponti- ficatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Leonis, divina providentia papae decimi, anno eiusdem quarto, die vero mensis Novem- bris vicesima.) Jan Sak, administrátor pražského arcibiskupství a probošt litoměřický, vidimuje na žádost Mikuláše Puschera, faráře v Mostě, Jana Deutsche, Bartoloměje Erkmanna konšelů a Viktorina Salfeldana ,notáře města Mostu, listinu papeže Lva X. z 25. ledna 1516 o odpustcích (výše č. 389). — 191

Strana 192
Svědkové: Šimon Duchkův z Ústí, arciděkan a kanovník pražského kostela, probošt boleslavský, Bartoloměj, děkan vyšehradský a probošt mělnický, kanovník pražský, Jan z Aragonie (de Aradonia), děkan královské kaple na Karlštejně. — Notářský instrument Mikuláše Vítova z litoměřické die- cése a Františka Matějova z Tachova, veřejných notářů. Kop. pap. z konce 18. stol. o 18 listech 22x38 cm, lat. Na prvním listu: Copia des Ablass-Breve, welches Pabst Leo X. der Stadt Brix Ao. 1516 als einen Fond ertheilet hat, woraus die dermalen noch stehende Pfarrkirche daselbst erbautet worden. Nach einer Copie genomen, welche der Brixer Magistrat Sr. Excel. H. Gra- fen Ferdinand Jacob v. Kokorzowa, damaligen Unterkämmerer des Königreichs Böhmen, auf dessen Verlangen zugestellt u. wovon das Original in dem Brixer Archive aufbewahrt wird (19. stol.). Na rubu: 1516 25. Jänner. Ablassbrief, den der Papst der Stadt Brixen zur Restauration der Pfarrkirche ertheilt hat (18. stol.). Vídeňské rep. č. 1573 1/2. Připojeny listiny města Mostu z 23. prosince 1516 a Jana Saka, administrátora praž- ského arcibiskupství, z 22. listopadu 1516 (níže č. 396 a 397). Podle poznámky výše uvedené vyžádal si tento opis podkomoří. Listina se dostala asi po zrušení podkomořského úřadu do vídeňského státního archivu, a to až po sepsání českého archivního repertoria, protože je do něho zapsána později. 396. 1516 prosinec 22. Praha. (Anno Domini millesimo quingentesimo sextodecimo, indictione sexta, pon- tificatus sanctissimi in Christo patris et domini nostri, domini Leonis, providentia divina papae decimi, anno eius quarto, die vero mensis No- vembris vigesima secunda.) Jan Sak, administrátor pražského arcibiskupství a probošt litoměřic- ký, vidimuje na žádost Mikuláše Puschera, faráře v Mostě, Jana Deutsche, Bartoloměje Erkmanna konšelů a Viktorina Salfeldana, notáře města Mostu, listinu krále Ludvíka ze 26. září 1516 (výše č. 393). — Svědkové: Bartoloměj, děkan vyšehradský a probošt mělnický, kanovník pražský, Jiří z Přimdy, oltářník pražského kostela a kanovník vyšehradský. — Notářský instrument Mikuláše Litoměřického, veřejného notáře. Řeč lat. Kop. pap., připojená k listině Jana Saka z 20. listopadu 1516 (výše č. 395). Vídeňské rep. č. 1573 1/2. Srv. poznámku při listině z 20. listopadu 1516 (výše č. 395). 397. 1516 prosinec 23. (Geben nach Christi unseres Herrn Geburt 1516. Jahr dinstag nach Thomae des hl. Zwölf-Aposteln.) Město Most žádá (administrátora pražského arcibiskupství Jana Saka) o podporu při provádění ustanovení papežské bully z 25. ledna 1516 (výše č. 389) a prosí o ochranu pro Mikuláše Puschera, mosteckého faráře a Oldřicha Burchardova, své plnomocné zástupce. Řeč něm. Kop. pap., připojená k listině z 20. listopadu 1516 (výše č. 395). Vídeňské rep. č. 1573 1/2. Srv. poznámku při listině z 20. listopadu 1516 (výše č. 395). 192

Strana 193
398. 1517 březen 26. Budín. (Geben zu Ofen am dornstag noch Letare noch Cristi geburt tausent funf- hundert und im sibenzehenden, unser reiche des Hungrischen und Beh- mischen im andern jaren.) Uherský a český král Ludvík potvrzuje, že Oldřich z Hardeku požádal ve stanovený čas o potvrzení svých práv a privilegií na hrabství Kladské, jak je dříve držel Karel z Minsterberka. Král však celou tu věc odložil na pozdější čas a vydal hraběti Oldřichovi zatím jen tento list. Orig. perg. 32x20—5 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá, poněkud otřelá pečeť krále Ludvíka z vosku červené barvy. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: M 14. — Am donnerstag nach Letare 1517 (17. stol.). — Na rubní straně závěsného proužku pergamenového: 1517. Rosenthal KR, č. 16. — Vídeňské rep. č. 1577. 399. 1517 duben 23. Rosice. (Jenž jest dán a psán na Rosicích ve čtvrtek na den svatého Jiří, mučedl- níka Páně Kristova, léta od narození syna Božieho tisícího pětustého sedmnáctého počítajíce.) Jan z Kukvic a na Rosicích prodává „plat svuoj dědičný, kterýž měl desátku vinného v Evančicích sedm drajlinkuov vína každý rok a dva člověky v předměstí z poplatky a užitky jich“ za 700 kop grošů českých širokých stříbrných rázu pražského, za 600 zlatých červených uherských na zlatě i na váze spravedlivých a za 500 kop grošů peněz bílých obecně v zemi berných panu Janovi z Lipé, nejvyššímu maršálku království Čes- kého a k věrné ruce jeho Vilémovi z Pernštejna a na Helfenštejně, Janovi z Pernštejna a na Tovačově, hejtmanu markrabství Moravského a Vojtě- chovi z Pernštejna, nejvyššímu hofmistru království Českého. Protože Jan z Kukvic obdržel již peníze za prodané věci, zavazuje se spolu se svými jistci Janem z Lomnice a na Veliké Bíteši, Jakubem ze Šárova a na Krum- síně, nejvyšším hofrychtéřem markrabství Moravského, Markvartem z Mí- rova a na Miroslavi, Alexandrem z Chlévského a v Tasově, Rudultem z Eber- harce a na Jinošově a Vojslavem z Eberharce, že na nejblíže příštím zem- ském sněmu moravském dají ten majetek zapsati novému majiteli do desk zemských brněnských; nebude-li smlouva dodržena, zavazují se k ležení do města (Moravského) Krumlova. Orig. perg. 591/2X301/2—3 cm, čes. K listině na pergamenových proužcích jest přivě- šeno sedm kulatých pečetí, z nichž druhá a třetí z červeného vosku, ostatních pět z černého: 1. nepatrně poškozená Jana z Kukvic, 2. Jana z Lomnice a na Veliké Bíteši, 3. Jakuba ze Šárova, 4. Markvarta z Mírova a na Miroslavi, 5. Alexandra z Chlévského, 6. Rudulta z Eber- harce a na Jinošově, 7. Vojslava z Eberharce. Na rubu: 1517. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 93. — Vídeňské rep. č. 1578. 400. 1517 červen 4. Hlohov. (Geschehn und geben zu Glogaw donnerstag in der pfingstwoche noch Christi unsers herrn geburt im funfzehnhundertzten und sibenzehnden jaren.) 13 — Archiv koruny České 193

Strana 194
Páni, rytíři a manové Hlohovského vévodství s městskými obvody (weichpilder) Hlohov, Kožuchów (Freustet), Góra (Gorischen), Szprotawa, Zielona Góra (Grunperg), Schwiebus (Schwebus), Polkowiczki (Polkewitz) a j. slibují pomoc a přátelství České koruně, když obdrželi list od krále Vladislava II., stvrzený i českými stavy a zapsaný do desk zemských, že byli přijati do koruny České jako její nedělitelná část. Poslem byl Hans z Rechenbergu. Orig. perg. 31x251/2—4 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno osm kulatých pečetí, vesměs černé barvy: 1. Arnošta Nibelschütze z Rietschütz, 2. Albrechta Schlichtunga z Herzogswalde, 3. Melchiora Krekwitze z Würchwitz. 4. Fridricha Dira ze Streidelsdorfu, 5. Baltazara Lobela z Kundorfu (von Cuntop), 6. Františka Dira z Altwasser, 7. Hanse Bergera z Herrndorfu, 8. Jindřicha z Brödelwitz (zu Brudelwitz). Na rubu závěsného proužku: T. B. Fol 45 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 45—45 v., B II., fol. 42—42 v. Rosenthal KA, lit. A, č. 37. — Vídeňské rep. č. 1579. Grünhagen-Markgraf I., str. 262—263, č. 126. 1517 srpen 10. Budín. (Geben zu Oven am montag des hailigen marters Laurenti tag nach Cristi geburt tausent funfhundert und im sibentzehendn, unser reiche des Hung- rischen und Behem'schen im andern jaren.) Ludvík, král uherský a český, znovu potvrzuje Oldřichovi z Hardeku, že ve stanovený čas požádal o potvrzení svých práv a privilegií na hrabství Kladské. Královské potvrzení jeho statků a všech privilegií se však stane později. Orig. perg. 35x23—4 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z vosku červené barvy. Pod plikou: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: M 15. — ii. — An st. Laurenti 1517 (17. stol.). Rosenthal KR, č. 17. — Vídeňské rep. č. 1580. 401. 402. 1517 září 28. Pardubice. (Dán na Pardubiciech v pondělí den svatého Václava léta od narození syna Božieho tisícieho pětistého sedmnástého počítajíce.) Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně mění svoji poslední vůli (jejíž jedno znění leží na radnici v Praze a druhé v Brně rovněž na radnici) tak, že své dceři Bohunce z Pernštejna odkazuje část stříbrných předmětů, které se podrobně vypočítávají. Král Vladislav II. zvláštním listem (rovněž ve dvou vyhotoveních, z nichž jedno leží v Praze na radnici a druhé na radnici brněnské) dovolil mu totiž, že může veškerý svůj movitý i nemo- vitý majetek dáti, odkázati a poručiti, komu chce. Orig. perg. 37x24—5 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, z nichž první tři jsou z vosku červeného, ostatní čtyři z černého: 1. Viléma z Pernštejna a na Helfenštejně, 2. Vojtěcha z Pernštejna a na Hluboké, nejvyššího hofmistra království Českého, jeho syna, 3. Jindřicha Štastného z Valdštejna a na Rychm- burce, 4. Jana z Kunčího a na Zaječicích, 5. Petra Přibka z Otoslavic a na Březovicích, 6. Václava Opršala ze Žher a na Čivicích (Čijeviciech), 7. Bohuslava Běškovce z Běškovic. Na rubu: 1517. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 92. — Vídeňské rep. č. 1581. Archiv Český XVII., str. 246, č. 1033, 194

Strana 195
403. 1517 říjen 13. Olešnice. (Geben auf unsern gschloss zur Olsen am dinstag noch Maximiliani beich- tiger noch Cristi geburt tausent funfhundert und im siebenzehenden jare.) Minsterberský vévoda Karel, odvolávaje se na privilegium, které jemu a jeho zesnulému bratrovi Albrechtovi udělil král Vladislav II. na svobodné rozhodování o jejich majetku, prodává Janovi Turzovi z Betlanovců (Bettel- heimzdorf), hraběti z Kremnice a správci královských komorních dolů v Uhrách, Olavské vévodství (Wolaw) s městským obvodem šcinawským a rudnickým (Steinaw und Rauden) a s lény, jež má na klášteru v Lubiazu (Leubus) a na klášteru P. Marie na Písku ve Vratislavi (zu unser lieben Frawen aufem Sande zu Breslaw). — Svědci: Jindřich, purkrabí donínský, Petr z Estedt? (Hast), Redlitz zvaný, maršálek minsterberského vévody Karla, Nikel Reichenbach, Biler zvaný, z Kunzendorfu a Jan Rotenberg, komorník téhož vévody. Orig. perg. 54x34—12 cm, něm. K listině jest na hedvábných nitích černo-žluto- červené barvy přivěšena velká kulatá pečet minsterberského vévody Karla z vosku přirozené barvy se sekretní pečetí téhož vévody z červeného vosku na rubu. Pod textem: Karolus dux manu propria subscripsit. Na rubu: No. 71. Hertzog Karls zu Münsterberg und herren Hans Turso kauf umb das fürstenthumb Wohlaw, weichbilder Steinaw und Rauden de Dato Oelse an dienstage nach Maximil. 1517. (17. stol.). — Adam Grudtschreiber hoferichter Ao. 1603. R. (1603). — 71. — 2dae consignationis (škrtnuto). Vídeňské rep. č. 1582. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V sou- pisu z let 1606—1607 zapsána o č. 71. Codex dipl. Silesiae XX., str. 201, č. 358 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 289 až 291, č. 17, regest tamže II., str. 118, č. 99. 404. 1517 říjen 16. Bracław. (Dán na hradě našem Braslavě v pátek den svatého Havla léta Božieho tisícého pětistého sedmnáctého, královstvie našeho jedenáctého.) Zikmund I., král polský, kterého oba vyšší stavové království Českého, totiž panský a rytířský, přijali spolu s římským císařem Maximiliánem za „poručníka, tutora a obránce královstvie Českého až do dospělých a ro- zumných let“ krále Ludvíka, potvrzuje jim všechny svobody a výsady, které obdrželi od českých králů, zvláště od krále Vladislava II. a které byly vloženy do desk zemských. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a téměř nečitelný 49x271/2—7 cm, čes. K listině jest na červených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem vpravo: Sigismundus rex subscripsit, vlevo dvě nečitelné řádky, patrně stejné jako v latinském exempláři. Na rubu: List krále polského Zigmunda jako poručníka, že chce stav panský a rytířský zachovati při starodávných zvyklostech. [Dejdato 1517 (16. stol.). — K. — N°. 1. (18. stol.). — B. B. Fol. 31. (18. stol.). — 1517 16. Oct. (1838). Pražské rep. č. inv. 542, č. rep. 300. Zachováno ještě v druhém exempláři, avšak v jazyce latinském, rovněž s vlastnoručním podpisem královým pod textem vpravo, vlevo: Petrus, episcopus Premisliensis et r. P. vice- cancellarius, subscripsit. — Perg. orig. velmi pěkně zachován 45x26—11 cm s kulatou zna- kovou pečetí z červeného vosku, přivěšenou na červených hedvábných nitích. — Na rubu: Rta. — Sigismundi, Poloniae regis, contutoris cum Maximiliano imperatore reversoriae, 13* 195

Strana 196
ipsum status Bosemiae servaturum penes ipsorum iura. (17. stol.). — N°. 17 (17. stol.). — — Fol. 21 inscriptum. (18. stol.). A. Knihy priv. A I., fol. 31 v.—32, B I., fol. 32—32 v. B. Knihy priv. A III., fol. 21 v.—22, B III., fol. 23. A. Pražské rep. č. inv. 542, č. rep. 300. B. Rosenthal KA, lit. A, č. 38. — Vídeňské rep. č. 1583. Deductio ..., str. 132—134. — Balbín, Miscellanea VIII., Vol I., str. 105—106. — Goldast, Regni Bohemiae II. supplementum, str. 337—340. — Goldast, De regni Bohemiae iuribus ac privilegiis. II. Ap. doc. XCVIII., str. 203—206. — TRA VI., str. 99—100, č. XXVII. — Dumont IV., str. 264, č. CXX. — Katona XIX., str. 58—62. — Codex dipl. Poloniae et Lithuaniae I., str. 26, č. XXIII. 405. 1517 listopád 17. Vratislav. (Geben zu Breslaw in unser abtei am dinstag vor Elisabeth nach Cristi geburt funfzenhundert, danoch im sibentzenden jar.) Tomáš, opat augustiniánského kláštera P. Marie na Písku ve Vratislavi (ufem Sande), vidimuje listinu krále Vladislava II. z 28. listopadu 1498, jíž se potvrzují stavům i veškerému obyvatelstvu Horního a Dolního Slezska všechna práva a privilegia a přidávají nová (výše č. 287). Orig. perg. 61x41—8 cm, něm. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšena špičatě oválná pečet opatství augustiniánského kláštera P. Marie na Písku ve Vratislavi z vosku červené barvy. No rubu: No. 1. — T. B. Fol. 12 (18. stol.). Knihy priv. A II., fol. 12—13, B II., fol. 12—13. Rosenthal KA, lit. A, č. 13. — Vídeňské rep. č. 1501. 406. 1517 prosinec 16. Pražský hrad. (Jenž jest dán na hradě Pražském léta Božieho tisícieho pětistého sedm- náctého tu středu po svaté Lucii, jinak o suchých dnech adventních.) Páni a rytíři království Českého dávají souhlas k prodeji Sycówa (Wartmberk) v Hlohovském vévodství bratřím Janovi a Mikulášovi z Tra- chenbergu (Rachmberkuom), který učinil král Vladislav II. Tento list není ke škodě ani výsadám vévodství Hlohovského ani právům Českého krá- lovství k této zemi. Orig. perg. 38x24—8 cm, čes. K listině byla na černo-žlutých hedvábných nitích při- věšena větší zemská pečet království Českého, která jest nyní ztracena. Na rubu: Der landschaft aus Behemen bewilligung uber den kauf Wartenbergk (17. stol.). — Böhmische Sprach (17. stol.). — B. No. 3. Vídeňské rep. č. 1583 1/2. Získáno Stát. archivem ve Vídni r. 1897. 407. 1518 únor 9. Kladsko. (Jenž jest dán a psán v Kladště v outerý den svatý panny Apolony léta od narození syna Božieho tisícieho pětistého osmnáctého počítajíce.) Stanislav, biskup olomoucký, Jan z Pernštejna a na Tovačově, hejtman (markrabství Moravského), Arkleb z Boskovic a na Vranově, Jan Kuna z Kunštátu a na Rožnově, Václav Berka z Dubé a z Lipého na Šternberce, Jan Kobík z Opatova a na Majetíně, Vilém z Vickova a na Cetechovicích, Jan Procek z Cetně a na Bystřici, „na místě svým i na místě všech jiných 196

Strana 197
pánuo, prelátuo, rytířstva, měst markrabství Moravského“ doplňují pře- dešlý landfríd, uzavřený s královstvím Českým, dalšími podrobnými usta- noveními o zhoubcích, opovědnících a jiných zločincích, o jejich pronásle- dování a ohlašování nejvyšším purkrabím pražským zemskému hejtmanovi moravskému. Přesně se stanoví, kdy a komu lze vydat glejt. Orig. perg. 541/2X30—4 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno osm kulatých pečetí osob výše uvedených; prvních pět pečetí jest z červeného, ostatní tři z černého vosku. Na rubu: Lantf. List markrabstvie Moravského, jak se mají chovati k nepřátelům královstvie Českého. MD.XVIII. (16. stol.). — N°. 20. (18. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 60. — Vídeňské rep. č. 1584. Archiv Český XX., str. 300, č. 88 (regest). 408. 1518 únor 9. Kladsko. (Jenž jest dán a psán v Kladště v úterý den svaté Apolony panny léta Páně patnástistého osmnáctého běžícého.) Poslové knížat a všech stavů knížetství Slezského umlouvají na sjezdu, konaném v Kladsku „o Matce Božie hromnic, s pány, rytieřstvem, pány Pražany a jinými posly z měst královstvie Českého“ další články landfrídu, uzavřeného mezi oběma těmi zeměmi již dříve: Nová ustanovení se týkají opovědníků, škůdců a jiných zločinců, které ohlašuje nejvyšší purkrabí pražský nejvyššímu hejtmanovi knížetství Slezského a jedná se o nich na zemském soudu českém, příp. slezském. Určuje se, komu může býti vy- staven glejt. Po hodu Ducha svatého vstoupí v platnost přísné předpisy pro toho, kdo by byl přistižen, „an jede nebo jde“ s ručnicí. Konečně se přesně stanoví, „což se kabátuov brněných a všech štrychuov dotýče, ktož by koli v nich jezditi neb choditi chtěl“. Orig. perg. 65x31—51/2 cm, čes. K listině jsou na pergamenových proužcích přivěšeny čtyři kulaté pečeti z červeného vosku: 1. Fridricha, vévody lehnického a břežského, hejtmana v Dolním Slezsku, 2. Jana, biskupa vratislavského, 3. Karla, vévody minsterberského a oleš- nického, hraběte kladského, 4. Valentina, vévody opavského a ratibořského. — Kromě toho byli přítomni ještě další vyslanci z vévodství slezských, kteří však své pečeti k listině nepři- věsili: Jan Sedlický na místě Kazimíra, vévody těšínského a hejtmana Horního Slezska, Viktorin Honbický, hejtman na Prudníce (dříve Neustadt ve Slezsku), Hanuš Zeidlitz, hejtman ve Šlaskiech Zabkowicích (na Frankensteinu), na místě Jana vévody opolského, Jakub Doktor, hejtman Velikého Hlohova, Kryštof Škop z vévodství Hlohovského, Achacius (z Byrnic), hejtman vratislavský, Ambrož Jankwitz s plnou mocí vévodství vratislavského, Petr Fibaik z Kožuchova (Freystadt u Lehnice) na místě Javora, Svídnice i jiných všech měst vévodství Svídnicko-Javorského. Na rubu: Zápis stavův knížetství sleskejch o pomáhání stavům království Českého. Datum 1518. N°. 45. (17. stol.). Rosenthal KA, lit. A, č. 67. — Vídeňské rep. č. 1585. 409. 1518 září 22. Budín. (Datum Bude feria quarta proxima post festum beati Mathei apostoli et ewangeliste anno Domini millesimo quingentesimo decimooctavo, regno- rum nostrorum Hungarie et Bohemie etc. anno tercio.) Král Ludvík svoluje na žádost braniborského markraběte Jiřího jakožto plnomocníka minsterberského vévody Karla a Achacia z Byrnic na 197

Strana 198
místě Jana Turza z Betlanovců (de Bethlenfalwa), správce královské ko- mory v Kremnici, k převodu Olavského vévodství s městskými obvody šcinawským a rudnickým i s právy na klášteru v Lubiazu a P. Marie na Písku ve Vratislavi s knížete Karla na Jana Turza. Orig perg. vlhkem poněkud poškozený 64x33—18 cm, lat. K listině jest na zeleno- bílo-červených hedvábných nitích přivěšena kulatá, téměř zcela zničená pečet krále Ludvíka z vosku červené barvy v dobře zachované pečetní misce. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Konig Ludovigs consens (nad škrtnutým „bestetigungskonsens“) zu erkau- fung der herrschaften Wolaw, Steinaw und Rauden herrn Hans Turzen. Ao. 1518 (misto škrt- nutého „1528“). N. 39. Adam Grudtschreiber hoferichter. Ao. 1603, R. (1603). — 2dae con- firmationis (to škrtnuto). (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1586. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V in- ventáři z let. 1606—1607 zapsána tato listina o č. 39. Německý originál ve státním archivu vratislavském, odkud jej oiskl Grünhagen-Mark- graf I., str. 291—293, č. 18, regest tamže II., str. 119, č. 100. — Codex dipl. Sil. XX., str. 201—202, č. 358 (regest v poznámce). 410. 1518 listopad 27. Ratiboř. (Der geben ist zu Ratbarn am sonabent vor Andres Apostoli nach Christi unsers lieben herrn geburt funfzehenhundert und im achtzehenden jarn.) Ratibořský vévoda Valentin se znovu přiznává k dědické úmluvě s bra- niborským markrabětem Jiřím o statky a země po opolském vévodovi Janovi. Některé články dřívější úmluvy jsou znovu vykládány. Řeč něm. Inser. v listině krále Ludvíka z 20. ledna a 18. února 1519 (níže č. 412 a 416). — Originál ve státním archivu v Berlíně. Codex dipl. Sil. VI., str. 167, č. 501. — Grünhagen-Markgraf II., str. 354—355, č. 59. 411. 1519 leden 12. Hrad Pražský. (Datum in arce Pragensi feria iiii. ante Marcelli pape annorum Domini МOD xix°.) Stavové království Českého (barones, proceres, milites et clientes regni Boemie) vysílají Ladislava ze Šternberka a na Bechyni, nejvyššího kancléře království Českého, Kryštofa ze Švamberka, Radslava Beřkov- ského ze Šebířova, nejvyššího písaře království Českého (supremi proto- notarii) a Jakuba z Vřesovic jako své plnomocné zástupce do Frankfurtu, aby se účastnili jednání o nového krále římského a jeho volby. Orig. perg. 351/2X211/2—61/2 cm, lat. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá svatováclavská zemská pečet z červeného vosku. Na rubu: Věřící list některým osobám k volení krále římského a při tom někteří listové na papíře psaní. N°. 21. (16. stol.). — 1519 1. Jun. (1838). Pražské rep. č. inv. 548, č. rep. 302. — Též ve vidimátu stavovské komise ze dne 9. března 1750 (Vídeňské rep. č. 1587). — V inventáři z r. 1719 zapsána tato listina o č. 4 v odd. B, t. j. mezi listinami, které byly sice uloženy v korunním archivu, ale nebyly zapsány do knih privilegii. 198

Strana 199
412. 1519 leden 20. Budín. (Der geben ist in unser stat Ofen am tag Fabiani und Sebastiani nach Christi unsers lieben herrn geburt funfzehenhundert und im newnzehen- den, unserer reiche des Hungrischen und Behemischen im dritten jarn.) Uherský a český král Ludvík potvrzuje na žádost Jiřího, markraběte braniborského a purkrabího norimberského, jakožto plnomocníka opolského vévody Jana a ratibořského vévody Valentina tyto listiny: 1. krále Vladislava II. z 30. března 1511 pro opolského vévodu Jana (výše č. 351); 2. téhož krále z 11. října 1512 o dědických úmluvách mezi opolským vévodou Janem a braniborským markrabětem Jiřím (výše č. 369); 3. krále Vladislava II. z 2. listopadu 1512, jíž se potvrzuje listina rati- bořského vévody Valentina a braniborského markraběte Jiřího z 31. října 1512 o vzájemném dědickém nápadu (výše č. 370 a 371); 4. ratibořského vévody Valentina ze 27. listopadu 1518, kterou se znovu přiznává k dědické úmluvě s braniborským markrabětem Jiřím a tuto blíže vykládá (výše č. 410). Orig. perg. ve formě sešitu o šesti listech 38x 48 cm, něm. K listině jest přivěšena na žluto-hnědých a šedivých hedvábných nitích kulatá pečet krále Ludvíka z vosku červené barvy. Pod textem: Ludovicus, rex Hungarie et Bohemie etc., manu propria subscripsit. Na rubu: F. Im 1519. A. am tag Fab. und Sebast. X. — Kne. Confir. uber di angetzaigten bewilligten vertreg Opeln und Ratibor belangend. (16. stol.). — 1519. — No. 131. Pert. ad Lit. C (18. stol.). — 1519 X. Vídeňské rep. č. 1588 a. Löw z Erlsfeldu přenesl tuto listinu z místodržitelské registratury do korunního archivu; zapsána v inventáři z r. 1719 o zn. „Lit. C. No. 131“. 413. 1519 únor 13. Aschaffenburg. (Der geben ist zu Aschaffenburgk uf sontag nach sant Apolonien tag den drizehenden des monets Februarii Anno Domini millesimo quingentesimo decimo nono.) Albrecht, kardinál-kněz titulu svatého Chrysogona, arcibiskup mo- hučský a magdeburský, kurfiřt a arcikancléř říše Římské v Německu, administrátor biskupství halberstadtského, markrabě braniborský, vévoda štětínský, pomořanský, kašubský a vendský, purkrabí norimberský a vé- voda rujánský, oznamuje králi Ludvíkovi jakožto jednomu z kurfiřtů- volitelů smrt císaře Maxmiliána I. a zve ho k volbě krále římského, která se bude konati 17. března na místě ,jak stanoví zřízení říšské (t. j. Zlatá bulla císaře Karla IV., který určil za volební město Frankfurt n. Moh.). Orig. perg. 371/2X22—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá majestátní pečet s kulatou sekretní pečetí na rubu, obě z červeného vosku. Pod textem: Alb. c. a. M. M. manu propria subscripsit. Na rubu: Citatio kö. wirde zu Behem. (16. stol.). — Ein'adungsbrief des Albrechts, Churfürsten zu Maintz, an Ludovicum, König zu Hungarn und Böheim, zur Wahl nach Absterben Maximiliani, Römischen Kaisers. 1519 13. Febr. N. 284. (1773). — Na závěsném proužku pergamenovém: 81. DZ, lit. A, č. 284. — Vídeňské rep. č. 1589. V „Deutsche Reichstagsakten. Jüngere Reihe I.“, str. 229, č. 58 list téhož znění, ale pro saského kurfiřta. 199

Strana 200
1519 únor 14. Budín. (Dán na Budíně v pondělí den svatého Valentina léta Božieho tisícieho pětistého devatenáctého a královstvie našich uherského a českého třetího.) Král Ludvík slibuje Janovi Mrakšovi z Noskova, že mu zaplatí 1000 zla- tých dluhu po svém otci, králi Vladislavovi II., „jakž nám najprve berně v markrabstvie Moravském svolena a dána bude“. Nařizuje hejtmanovi i všem výběrčím markrabství Moravského, aby vyplatili těch 1000 zlatých, „kdyžkoli taková berně nám svolena a dána bude“. 414. Orig. perg. na dvou místech proříznutý 361/2x181/2—7 cm, čes. K listině jest na perga- menovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku, částečně poškozená. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Vídeňské rep. č. 1590. Dvojí řez na listině ukazuje, že dluh byl zaplacen. Proto vrátil příjemce vydavateli kvítanci, která byla uložena patrně v registratuře české komory, protože podle druhé listiny, vydané králem Ludvíkem dne 13. srpna 1523 (níže č. 438), se měla zaplatiti dlužná částka z králových důchodů. Jan Mrakeš z Noskova půjčoval peníze také Ferdinandovi I. i císaři Maxmiliánovi I. (Ottův slovník naučný XVII., str. 808—809). 415. 1519 únor 15. Budín. (Bude XV. Februarii anno anno [!) Domini millesimo quingentesimo decimo nono, regnorum nostrorum Hungarie et Bohemie etc. anno quarto ?) Král Ludvík prosí vyslance španělského krále Karla k volbě římského krále, aby jeho posly, vyslané v téže věci na jeho místě, totiž Jiřího, markraběte braniborského, Jaroslava ze Šelmberka a na Kosti, nejvyššího komorníka království Českého, a Ladislava ze Šternberka na Bechyni, nej- vyššího kancléře království Českého, přijali, vyslechli a projevili jim svoji důvěru. Kop. pap. 291/2x361/2 cm, lat. současná. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Oratoribus Caroli regis. (16. stol.). — 1519. (18. stol.). — N. 6. (18. stol.). Rosenthal KA, lit. J, č. 6. — Vídeňské rep. č. 1591. Patří k listinám, které byly při inventarisačních pracích nalezeny Löwem z Erlsfeldu teprve dodatečně; proto je zapsána v inventáři z r. 1719 pod zn. „Lit. I. No. 6“. (Koss I. 1., str. 228). 416. 1519 únor 18. Budín. (Geben in unser stat Oven am mittwuch nach Valentini nach Christi unsers lieben herrn geburt funfzehenhundert und im newnzehenden, unserer reiche des Hungrischen und Behemischen im dritten jarn.) Král Ludvík atd. jako listina ze dne 20. ledna 1519 (výše č. 412). Orig. perg. ve formě sešitu o šesti listech 39x51 cm, něm. K listině jest na bílých, žlutých, hnědých a šedých hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Ludovicus, rex Hungarie et Bohemie, etc., manu propria subscripsit. Na rubu: Libell der confirmation uber alle vorgende vertreg. (16. stol.). — Im 1519. (17. stol.). Mittwoch nach Valentini (17. stol.). — F. — N°. 66. (18. stol.). 200

Strana 201
Vídeňské rep. č. 1588 b. Tuto listinu přenesl Löw z Erlsfeldu z místodržitelské registratury do korunního archivu a zapsal do inventáře z r. 1719 o zn. „Lit. C. No. 66“. 417. 1519 duben 19. Krakov. (Datum Cracovie decima nona die Aprilis anno Domini M°. D°. X°. IX°., regni nostri tredecimo.) Polský král Zikmund I. odpovídá na list, který mu poslali čeští sta- vové. Potvrzuje dodatečně, že uvedli již Ludvíka v plnou vládu (in ple- nam administrationem et regimen regni Bohemie), nevyčkavše ani královy dospělosti, vyslovuje však podiv, proč mu to neoznámili dříve, když jej přece výslovně ustanovili poručníkem a ochráncem svého krále až do doby, kdy Ludvík dojde plných let. Pokud jde o kandidaturu českého krále na trůn krále římského, slíbil sice Maxmilián I. králi Zikmundovi I. při schůzce ve Vídni podporu, ale nemohl prý získati kurfiřty. A tak začal císař pra- covati pro svého vnuka Karla, krále španělského, pro něhož se pak vy- slovil na sjezdu augšpurském i Zikmund I. jménem českého krále. Ale po Maxmiliánově smrti vystoupil ještě druhý kandidát, král francouzský. Aby si zajistili český hlas při volbě, vyslali oba uchazeči poselstvo ke králi polskému jakožto poručníkovi Ludvíkovu. Zikmund I. sice neví, kdo bude zvolen králem římským, myslí však, že česká kandidatura nemá vyhlídek, protože obě strany postupují se vším důrazem a silou, zatím co český král jest pro tuto hodnost ještě příliš mlád a nezkušený. Proto se rozhodl vyslati vedle českého poselstva na volební sněm vlastní zástupce. Orig. pap. 281/2x43 cm, lat. K listu jest na rubu přitištěna kulatá znaková pečeť pod papírovým krytem, která list uzavírala. Pod textem: Commissio propria regie maiestatis. Na rubu: Spectabilibus et magnificis, generosis, nobilibus et famatis trium ordinum et statuum regni Bohemie consiliariis et offilialibus, nobis sincere dilectis (stejnou rukou jako list). — 1519 19. Apr. (1838). Pražské rep. č. inv. 546, č. rep. 301. — Zapsána v inventáři z r. 1719 v odd. B oč. 5. — Srv. též poznámku při listině ze dne 12. ledna 1519 (výše č. 411). DRTA, Jüngere Reihe, I., č. 234, str. 572—573 (obšírný regest). 418. 1519 květen 20. (Datum Cracovie die vigesima Maii anno Domini millesimo quingentesimo decimo nono, regni nostri anno tredecimo.) Polský král Zikmund I. oznamuje českým stavům, že k volebnímu sněmu do Frankfurtu (nad Mohanem) vysílá jako své vyslance Matyáše, biskupa wloclavského (Mathiam, episcopum Wladislaviensem) a Rafaela z Lešna, kastelána lečického (Landensem) i hejtmana zloczowského (Slo- chowiensem) a prosí české stavy, aby jejich vyslanci se s nimi o všem radili, projevili jim plnou důvěru a společně s nimi postupovali. Orig. pap. 291/2x 411/2 cm, lat. Přitištěná kulatá pečeť, která list uzavírala, jest ztracena. Pod textem: Sigismundus rex subscripsit. Na rubu: Spectabilibus et magnificis dominis consiliariis et oratoribus regni Bohemie, nobis sincere dilectis (stejnou rukou jako list). Rosenthal KA, lit. B, č. 5. — Vídeňské rep. č. 1593. 201

Strana 202
Dogiel, Codex dipl. Pol. et Lit. I., str. 27—28, č. XXVI. — Deutsche Reichstagsakten, Jüngere Reihe I., str. 716, p. 3. 419. 1521 leden 23. Olomouc. (Jenž jest psán a dán v Olomúci v středu před svatým Pavlem na víru obrácení léta Páně tisícího pětistého dvacátého prvního počítajíce.) Mikuláš ze Zástřizl slibuje zaplatiti Janovi z Pernštejna, hejtmanovi markrabství Moravského, částku, kterou mu měl dáti podle smlouvy o sta- tek Procka mladšího a jiných sirotků Milotických. Dluh nemohl zatím vy- rovnati, protože „toho času ryby v rybnících zemřely“ a on „tej sumy nemohl jinde najíti“. Rukojmí: Heralt Kuna z Kunštátu a z Boleradic, Smil Kuna z Kunštátu a na Lukově, Kryštof Kropáč z Nevědomí na Liten- čicích, Vilém z Vickova na Cetechovicích, Burián Světlovský z Vlčňova a na Novém Světlově, Mikuláš z Hrádku v Počenicích. Orig. perg. vlhkem poškozený 461/2x151/2—31/2 cm, čes. Všech sedm pečetí, které byly přivěšeny na pergamenových proužcích, jest ztraceno. Na rubu: N°. 163. (17. stol.). — 1521. (18. stol.). — 32 (škrtnuto). Rosenthal LAF, č. 96. — Vídeňské rep. č. 1594. Archiv Český XX., str. 307, č. 121 (regest). 420. 1521 únor 1. (Moravský) Krumlov. (Jenž jest dán a psán na Krumlově ten pátek před Hromnicemi léta Páně tisícého a dne svrchupsaného [= tisícého pětistého dvatcátého prvního].) Paní Bohunka z Pernštejna uzavírá se svým synem Janem z Lipé na (Moravském) Krumlově, nejvyšším maršálkem království Českého, úmluvu o 7500 kop grošů aneb 15.000 kop míšeňských, které dluží pan Jan své matce. Kdyby zemřel, zaplatí tu částku páni Vilém a bratří Jan a Vojtěch z Pernštejna, nápadníci všeho jeho statku. Dva orig. perg. a) 321/2x21—31/2 cm, b) 391/2x241/2—4 cm; čes. Ke každému jest na perga- menových proužcích přivěšeno šest kulatých pečetí, první čtyři z červeného, poslední dvě z černého vosku: 1. Bohunky z Pernštejna, 2. Jana z Lipé, 3. Janá z Pernštejna, nejvyššího komorníka markrabství Moravského, 4. Vojtěcha z Pernštejna, nejvyššího hofmistra králov- ství Českého, 5. Markvarta Valečského z Mírova na Miroslavi, 6. Adama z Bačkovic na Polici. Na rubu obou: 1521. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 94, 95. — Vídeňské rep. č. 1595. Archiv Český XVII., str. 280, č. 1071. 421. 1521 květen 29. Budín. (Dán na Budíně v středu před hodem a slavností Těla Božího léta od naro- zení Páně patnáctistého dvatcátého prvního, království našich uherského, českého šestého.) Král Ludvík dovoluje paní Bohunce z Pernštejna odkázati veškerý movitý i nemovitý statek kterékoliv osobě kromě duchovních, a to „podle řádu a obyčeje markrabství Moravského“. Může také zříditi poručníky svého majetku. Orig. perg. 34x241/2—6 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem magnifici domini Laclai de Sternbergk in Bechyna, supremi regni Bohemie cancellarii. 202

Strana 203
Na rubu: Poslové od Jeho Mti pana hejtmana ke dckám pan Jan z Kounic a pan Jindřich Březnický z Náchoda. (16. stol.). — 1521. (18. stol.). Rosenthal LAV, č. 41. — Vídeňské rep. č. 1596. 422. 1521 červen 3. Budín. (Geben in unser stat Ofen am montag nach des he’ligen Fronleichnams tag nach der geburt Cristi tausent funfhundert und im ainundzwenzigs- ten. unser reiche des Hungrischen und Behmischen im sechsten jaren.) Král Ludvík uděluje městu Budyšínu právo postaviti si mlýn. Orig. perg. 52x26—5 cm, něm. K listině byla přivěšena na pergamenovém proužku pečet, která jest ztracena. Pod textem: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Ad Lit C, Fol. 206. No. 110 (18. stol.). — 1521. — 1521. — (Červeným inkous- tem v 19. stol.) Scri. 4. — 1521 3. Jun. (1838). — Na závěsném proužku pečetním: Bud ssin. Pražské (privátní) rep. č. inv. 91, č. rep. 80. — V inventáři z r. 1719 je zapsána v odd. C o č. 110. — Patří k listinám, které zkonfiskoval Ferdinand I. po nezdařeném povstání r. 1547 hornolužickým městům (Koss I. 1., str. 214). 423. 1521 srpen 28. (Geschen und gegeben noch Christi unsers herrns geburt im funfczen- hunderten und im einundezwenczigisten jor mitwoch noch Bartholomei.) Karel ze Schönburgu potvrzuje Pavlovi Hewelovi, rychtáři v Bernar- ticích (Bernsdorf) listinu Jana z Varnsdorfu z 22. května 1482 o prodeji rychty tamže (výše č. 243). Kop. pap. ze 16. stol., něm. Na rubu: Copia uber das das (!) gericht zu Bernsdorf. 1521 (16. stol.). — Trautenaw (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1597. V. poznámku při listině z 8. prosince 1466 (výše č. 191). 424. 1522 únor 2. Budín. (Datum Bude in festo Purificacionis beatissime Marie virginis anno Domini millesimo quingentesimo vigesimo secundo, regnorum nostrorum Hunga- rie et Bohemie etc. anno sexto.) Uherský a český král Ludvík slibuje braniborskému markraběti Jiřímu, že smlouvy s Janem Opolským a Valentinem Ratibořským, uzavřené ve věci dědického nápadu, bude vždy a proti každému hájiti a uznávati. Orig. perg. 61x32—15 cm, lat. K listině jest na zelených, žlutých a růžových hedváb- ných nitích přivěšena kulatá znaková pečeť krále Ludvíka z vosku červené barvy. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Lateinische ratification und condition uber die contrect Opeln und Ratpar halben (16. stol.). — H. 1522 (16. stol.). — Oplis sachen (16. stol.). — No 93 x (18. stol.). — 1522. — In festo Purificationis M. V. (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1598. Listinu přenesl Löw z Erlsfeldu z místodržitelské registratury do korunního archivu; zapsána v inventáři z r. 1719 o značce „Lit. C. No. 93“. Grünhagen-Markgraf II., str. 358—359, č. 63 (regest). 203

Strana 204
425. 1522 květen 20. Pražský hrad. (Gegeben auf unserm gschloss zu Prag am dinstage nach dem suntage Cantate noch Christi unsers herrn geburt funfzehenhundert und im zwai- undzwantzigisten, unser reiche des Hungerischn und Bemischn im siben- den jaren.) Ludvík, král uherský a český, uděluje lehnicko-břežskému vévodovi Fridrichovi a jeho dědicům i nástupcům právo volně nakládati s vlastním majetkem, ovšem při zachování všech práv a výsad České koruny a čes- kého krále. Orig, perg. 50x20—6 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečeť krále Ludvíka z vosku červené barvy. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Rta. — Ein newe gabe, dorinn herzog Friderich und sein erben zugelassen ir land und leute am todtbette oder in testamentsweis zu vergeben, wem sie wolln (17. stol.). — 1522. Adam Grudtschreiber hoferichter Ao. 1603. R. Dat. Prag dinstags nachm sontag Cantate. N. 21 (17. stol.). — 15 (škrtnuto červeným inkoustem). — No. 25 (škrtnuto rovněž červeným inkoustem). Vídeňské rep. č. 1599. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V in- ventáři z let 1606—1607 zapsána o č. 21. Grünhagen-Markgraf I., str. 478—479, č. 184. 1522 červen 3. Pražský hrad. (Geben auf unserm schloss Prag dinstags nach Exaudi nach Christi geburt tausent funfhundert im czwaiundzwainzigisten, unser reiche des Hunge- rischen und Behemischen im sibenden jaren.) Král Ludvík potvrzuje Fridrichovi, vévodovi lehnicko-břežskému a nejvyššímu hejtmanovi v Dolním Slezsku, všechny svobody a privilegia. Orig. perg. 46x25—9 cm, něm. K listině jest na bíločervených hedvábných nitích při- věšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Rta. — Königs Ludovici ein neue bestetigung aller gaben und privilegien. (16. stol.). — No. 22 (17. stol.) (škrtnuto). — 16. No. (škrtnuto) 547 (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1600. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V in- ventáři z let 1606—1607 zapsána o č. 22, v přejímacím protokolu z r. 1677 o č. 547. 427. 426. 1522 červenec 19. (Jenž jest dán léta Božieho tisícieho pětistého dvatcátého druhého v so- botu před svatů před svatú [!] Maří Magdalenů.) Fridrich ze Salhausen (z Zolhauzu) byl přijat od krále Ludvíka i od všech tří stavů království Českého, t. j. panského, rytířského a městského, za obyvatele království Českého a slibuje uznávati jedině českého krále za svého pána, srovnati se s obyvateli země a dbáti zřízení zemského. Orig. perg. 311/2X 101/2—2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z černého vosku. Na rubu: 1522 19. Jul. (1838). Knihy priv. A I., fol. 34—34 v., B I., fol. 34 v.—35. Pražské rep. č. inv. 549, č. rep. 303. — V inventáři z r. 1719 zapsána v odd. A (české dokumenty) o č. 70. 204

Strana 205
428. 1522 červenec 19. (Jenž jest dán léta Božieho tisícieho pětistého dvacátého druhého v sobotu před svatú Maří Magdalenů.) Hanuš, Mikuláš a Děpolt bratři z Techwitz činí stejné přiznání. Orig. perg. vlhkem silně poškozen 311/2x11—2 cm, čes. Ze tří pečetí, přivěšených k listině na pergamenových proužcích, zůstaly první dvě kulaté a z černého vosku, třetí, rovněž kulatá a z černého vosku, jest utržena, ale jinak bez poškození, Na rubu: 1522 19. Jul. (1838). Knihy priv. A I., fol. 34 v., B I., fol. 35—35 v. Pražské rep. č. inv. 550, č. rep. 304. 429. 1522 červenec 23. (Jenž jest dán léta Božieho tisícieho pětistého dvadcátého druhého v středu před svatým Jakubem Velikým, apoštolem Božiem.) Jindřich z Gutštejna byl zase přijat od krále Ludvíka i od všech tří stavů, t. j. panského, rytířského a městského, za obyvatele království Čes- kého a slibuje proto věrnost a poslušnost králi českému, že se srovná s oby- vateli království Českého a bude dbáti zemského zřízení. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a plátnem podlepen 27x15—2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá pečet z červeného vosku. Na plice: 1522 23. Jul. (kol 1900). Knihy priv. A I., fol. 34 v.—35, B I., fol. 35 v. Pražské rep. č. inv. 551, č. rep. 305. 430. 1522 září 18. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském ve čtvrtek po svatej Lidmile léta Božieho tisí- cého pětistého dvamezcítmého, královstvie našich uherského, českého sedmého.) Uherský a český král Ludvík ruší list, který byl „neupřímě a úkladně“ vydán ve jménu jeho otce, krále Vladislava II., „od nějakého Naidekara“ písaře v české kanceláři za časů kancléře Jana ze Šelmberka a z Kosti. Tento list, vyhotovený prý na žádost Kazimíra, vévody těšínského a hejt- mana v Horním Slezsku, a Zikmunda Kurzbacha z Trachenbergu (oba osobně vyznali, že ač vysláni od slezských stavů, o těch artikulech ne- jednali), obsahoval ustanovení, že nejvyšším hejtmanem ve Slezsku bude vždy některý ze slezských knížat a že veškeré změny v držbě statků kní- žecích i duchovních a veškeré spory mezi urozenými pány a duchovními se mohou projednávati a rozhodovati pouze před slezskými knížaty. Orig. perg. 42x30—5 cm, čes. K listině jest na červenobílých hedvábných nitích při- věšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Rta. — List o hajtmanstvie a soud v Slíště krále Ludvíka, kterýmž vodvolává list krále Vladislava, vydaný knížatům sleským skrze nějakýho Neidekara z kanceláři ne- upřímně a úkladně. MDXXII (16. stol.). — No. 20. — W. w. — B. B. Fol. 22 (18. stol.). Knihy priv. A I., fol. 22—23, B I., fol. 22 v.—23. Rosenthal KA, lit. A, č. 14. — Vídeňské rep. č. 1601. — Inserována též v listině admi- nistrátorů pražského arcibiskupství z 19. března 1546 (Vídeňské rep. č. 1603). Grünhagen-Markgraf I., str. 58. č. 37, v pozn. na téže straně pokládá tuto listinu za falsum nebo alespoň za podezřelou. 205

Strana 206
431. 1522 říjen 29. Hrad Pražský. (Dán na hradě našem Pražském v středu po svatých Šimoniši a Judu léta Božieho tisícieho pětistého dvamezcítmého, království našich uherského, českého sedmého.) Král Ludvík potvrzuje stavům království Českého listiny dřívějších českých králů, zvláště krále Vladislava II. ze dne 12. listopadu 1499 (výše č. 291) a 11. ledna 1510 (výše č. 342), že od Českého království a od České koruny se nesmí nic odcizovati ani zastavovati. Orig. perg. vlhkem silně poškozen a téměř nečitelný 50x28—10 cm, čes. Kulatá zna- ková pečet z červeného vosku, která byla přivěšena k listině na pergamenovém proužku, jest utržena, ale jinak nepoškozená. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na plice: 1522 29. Oct. (kolem r. 1900). Knihy priv. A I., fol. 21—22, B I., fol. 21 v.—22. Pražské rep. č. inv. 552, č. rep. 306. — Obsaženo též ve vidimátu správců pražského arcibiskupství ze dne 19. března 1546. Kalousek, str. 576—7. — Grünhagen-Markgraf II., str. 363—365 (podle starého pře- kladu do němčiny). — TRA VI., str. 103—104, č. LXXIX. 432. 1523 leden 30. Hrad Pražský. (Geben auf unserm schloss zu Prag am freitag nach sand Pauls bekerung nach Christi geburt tausent funfhundert im dreiundzwainzigisten, unser reiche des Hungerischen und Behemischen im sibenden jaren.) Král Ludvík potvrzuje Oldřichovi z Hardeku, Kladska a Machlantu (in Mahland) všechna práva a privilegia, která obdržel on i jeho předchůdci Jindřich z Minsterberka a jeho synové Jiří, Albrecht i Karel od českých králů na hrabství Kladské. — Srv. též výše č. 398 a 401. Orig. perg. 58x34—10 cm, něm. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — Am freitag nach Pauli bekehrung. 1523 (17. stol.). — M 16. — Na závěsném proužku pečetním: 1523. Rosenthal KR, č. 18. — Vídeňské rep. č. 1605. 433. 1523 březen 7 Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském v sobotu po Přenesení svatého Václava léta Božieho mo v xxiiio.) ,Páni a rytířstvo, Pražané i jiná města královstvie Českého, nyní na sněmu na hradě Pražském spolu shromáždění“, oznamují Janovi ze Štern- berka a na Bechyni a Dobešovi Kaplířovi ze Sulevic, purkrabím karlštejn- ským, že k nim posílají Konráda z Krajku a na Mladé Boleslavi, nejvyš- šího komorníka království Českého, Václava Bezdružického z Kolovrat a na Košátkách, nejvyššího sudího dvorského, Jakuba z Vřesovic, podkomo- řího království Českého, a Volfarta Planknara z Kynšperku, aby „hlavu svatého Pavla, kteráž mezi jinými svátostmi v kaple, kdež se koruna chová“, vyzvedli a dali králi, jak bylo rozhodnuto „při tomto sněmě“. Orig. pap. 301/2x301/2 cm, čes. Na rubu jest přitištěna kulatá, téměř zcela oddrobená pečet svatováclavská pod papírovým krytem. 206

Strana 207
Na rubu: Urozenému pánu, panu Janovi z Štermberka a na Bechyni a urozenému a statečnému rytíři panu Dobešovi Kapléři z Sulevic, purkrabiem karlštejnským, přáteluom našim milým. — 1523. 7. Martii. (17. stol.). — N°. 2°. (17. stol.). LAV, č. 42. — Vídeňské rep. č. 1606. T. Pešina, Phosphorus septicornis, str. 422. 434. 1523 březen 9. Hrad Pražský. (Gegeben auf unserm schlos zu Prag am montage nach Oculi in der vasten nach Christi geburt tawsent funfhundert im dreiundzwaintzigisten, unser reiche des Hungerischen und Behemischen im sibenden jare.) Ludvík, uherský a český král, potvrzuje z moci českého krále městu Žitavě všechna práva, privilegia a majetek, zvláště vesnice Schönau, Hirschfelde, Rohnau, Dittelsdorf, Wittgendorf, Eckartsberg, Oderwitz, Waltersdorf, Bertsdorf, Luckendorf, Lichtenberg, Luptin, Poritsch, Blum- berg (Schone, Hirschfelde, Rhon,1) Dittelsdorf, Witchendorf, Eckersdorf, Oderwitz, Waltersdorf, Bertmansdorf, Luckendorf, Lichtenberg, Lupen, Poratsch, Blumberg), jak je město obdrželo od českých králů Jana, Karla IV., Václava IV., Zikmunda, Ladislava, Jiřího, Matyáše a Vladislava II. Orig. perg. 55x38—12 cm, něm. K listině jest přivěšena na bíločerevných hedvábných nitích kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem illustrissimi principis domini domini Caroli, ducis Monster- bergensis, capitanei supremi regie maiestatis regni Boemie atque advocati Superioris Lusa- cię etc. Na rubu: Rta. — Confirmacio communis Ludovici regis (16. stol.). — Zittaw (17. stol.). — No. 92 x (18. stol.). — 1523. — 58. — 1523. Vídeňské rep. č. 1607. O osudu této listiny v. poznámku při listině ze 7. června 1497 (výše č. 284). — V in- ventáři z r. 1719 jest zapsána o značce „Lit. C. No. 92“. 1) Následuje škrtnuté „Rosentail“. 435. 1523 březen 15. Hrad Pražský. (Dán na hradě Pražském v neděli postní, jenž slove Letare, léta Božieho tisícieho pětistého třímezdcítmého, královstie našich uherského a českého sedmého.) Král Ludvík dává k prosbě Anny z Forchheimu (Furchenhaimu), vdovy po Janovi Bradáčovi z Toušeně a na přímluvu Konráda Krajíře z Krajku, nejvyššího komorníka království Českého, Anně, dceři páně Janově, „léta " pravá a dospělá“, aby mohla „statkem svým vládnúti a jej zpravovati“. Větším i menším úředníkům desk zemských, jakož i všem jiným svým poddaným nařizuje, aby Annu z Toušeně zachovali při tomto obdarování a „dále vedle řádu a práva v tom opatřili“. Orig. perg. 321/2X24—61/2 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivešena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ad relacionem magnifici domini Adami de Nova Domo, supremi regni Boemię cancellarii, etc. Na rubu: List krále Ludvíka Jeho Mti na dání let Anně z Toušeně (16. stol.). — N°. 9tý. (16. stol.). — Na závěsném proužku pergamenovém: 4. Vídeňské rep. Doplňky. O osudu této listiny v. poznámku při listině z 5. června 1481 (výše č. 235). — Listina jest opsána v starém kopiáři českobrodského archivu na fol. 27. 207

Strana 208
436. 1523 březen 26. (Moravská) Třebová. (Geben zu Trybaw an pfincztag vorm Palnsuntag Anno Domini 1523, unser kronung in Hungern im andern und Behmischen im ersten.) Královna Marie potvrzuje koželuhům ve Vysokém Mýtě privilegium, které jim udělil král Vladislav II. 22. července 1511 (v. výše č. 358) a vy- zývá Petra Rašína z Ryzmburka, svého podkomořího, jakož i purkmistra a radu města Vysokého Mýta, aby vysokomýtské koželuhy zachovali při jejich právech. Kop. pap. ze 17. stol. o 2 listech 211/2x321/2 cm, něm. Na rubu: Copeien der gerber zu Hohenmaut in Behaim privilegien. (17. stol.). — Trautenaw 1511. (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1549. O osudech této listiny v. poznámku při listině z 8. prosince 1466 (výše č. 191). 437. 1523 březen 30. Olomouc. (Geschehn und geben zu Ulmutz am montag nach Palmarum nach Cristi geburt funfzehenhundert und im dreuundzwaintzigisten, unserer reich des Hungrischn und Behemischn in achten jarn.) Král Ludvík potvrzuje Jiřímu, markraběti braniborskému a purkra- bímu norimberskému, nároky na vévodství Opolské a Ratibořské po smrti tamního vévody Jana. Zatím zapisuje mu za jeho věrné služby roční důchod 2000 uherských zlatých, které mu bude vypláceti Karel z Minsterberka, nejvyšší hejtman České koruny. Orig. perg. 50x27—9 cm, něm. K listině jest přivěšena na bíločervených hedvábných nitích kulatá znaková pečet krále Ludvíka z červeného vosku. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: Konig Ludwigs jungste donation in eadem causa, quoad coheredes sambt den iim gulden jerlicher pension (16. stol.). — No. 68 x (18. stol.). — J. — 1523. Rta. — Oplis sachen (16. stol.). Rosenthal KA, lit. C, č. 68. — Vídeňské rep. č. 1608. Listina byla uložena v místodržitelské registratuře, odkud ji přenesl Löw z Erlsfeldu do korunního archivu; zapsána do inventáře z r. 1719 o značce „Lit. C. No. 68“. Grünhagen-Markgraf II., str. 365—367, č. 72. 438. 1523 srpen 13. Olomouc. (Dán v Olomůci ve čtvrtek po svatém Tiburcí léta Božieho tisícého pěti- stého třimezcietmého, královstvíe našich uherského a českého vosmého.) Král Ludvík slíbil Janovi Mrakšovi z Noskova zaplatiti dlužných 1000 zlatých uherských z nejbližší berně, která se bude vybírati v makrabství Moravském (14. února 1519 — výše č. 414). Protože však dluh nebyl ještě zaplacen, zavazuje se král, že tu částku zaplatí nejdéle do roka „z duocho- duov našich“. Orig. perg. na dvou místech proříznutý 30x191/2—71/2 cm, čes. K listině jest na perga- menovém proužku přivěšena kulatá, nepatrně poškozená pečet znaková z červeného vosku. Pod plikou: Ludovicus rex manu propria Na rubu: Rta. Vídeňské rep. č. 1609. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 14. února 1519 (výše č. 414). — I tato listina jest dvakrát proříznuta na znamení, že závazek byl nějakým způsobem vyrovnán a písemnost pak vrácena vydavatelovi. 208

Strana 209
1524 červen 5. Budín. (Dán na Budíně den svatého Bonifacia léta Božieho tisícého pětistého čtrmezcítmého a královstvie našich uherského a českého devátého.) Král Ludvík dává Albrechtovi ze Šternberka a na Zelené hoře k jeho vlastní prosbě „tu vinu a pokutu, v kterúž nám týž Thuoma (Peníze z Hrád- ku), protože nepřátely a zhoubce zemské fedroval proti zřízení zemskému aneb jakžkolvěk jinak, nám v pokutu přišel a upadl“. 439. Orig. perg. 36x221/2—7 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečet z červeného vosku. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — 1524. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 97. — Vídeňské rep. č. 1610. 440. 1524 říjen 12. Hranice. (Jenž jest dán a psán na Hranicích v středu před svatým Havlem léta Páně tisícího pětistého dvadcátého čtvrtého počítajíc.) Jan z Pernštejna a na Helfenštejně určuje hranickým měštanům po- vinnosti k opravě jezu na řece Bečvě, který k obecné potřebě zřídil již jeho otec Vilém z Pernštejna. Přitom se znovu upravují jejich roboty i peněžité dávky. Orig. perg. 30x241/2—51/2 cm, čes. Pečet, přivěšená k listině, jest ztracena. Na rubu: R. — List na stav. (16. stol.). — N°. 18°. (17. stol.). — N°. 89. (18. stol.). — Pert. ad Lit. F. Fol. 241. (18. stol.). — Scri. 7 (červeným inkoustem v 19. stol.). — 1524 12. Oct. (1838). — R. Pražské (priv.) rep. č. inv. 92, č. rep. 81. Patří k tak zv. „švédským“ listinám, které přivezl ze Švédska Jan Antonín Nostic. V inventáři z roku 1719 jest zapsána o zn. „Lit. F. No. 89“. 441. 1524 říjen 15. Budín. (Gegeben zu Ofen sonnabends am tage Hedwigis nach Christi geburt taw- sent funfhundert im vierundzwaintzigisten, unsèr reiche des Hungerischen und Behemischen im newnden jare.) Král Ludvík uděluje Fridrichovi, vévodovi lehnicko-břežskému a nej- vyššímu hejtmanovi v Dolním Slezsku, panství Olava, Scinawa a Rudna (Wolaw, Steinaw und Rawden) v léno a potvrzuje jej v jejich držbě. Tato panství prodal vévodovi Fridrichovi Jan Turzo z Betlanovců (Betle- heimsdorf), který je koupil od Karla Minsterberského, nejvyššího hejtmana České koruny, zemského fojta v Horní Lužici a hejtmana vévodství Hlo- hovského. Orig. perg. 46x26—8 cm, něm. K listině jest na bílo-červených hedvábných nitích přivěšena kulatá znaková pečet z vosku červené barvy. Na plice: Ex commissione propria regie maiestatis. Na rubu: Rta. — 17. — No. 25 (17. stol.). Vídeňské rep. č. 1611. O osudech této listiny v. poznámku při listině ze 4. prosince 1438 (výše č. 3). — V in- ventáři z let 1606—1607 zapsána o č. 25 a z r. 1677 o č. 17. Sommersberg, Sil. rerum scriptores, str. 916, č. 152. — TRA VI., str. 352—353, č. CCLXII. — Codex dipl. Sil. XX., str. 224, č. 398 (regest). — Grünhagen-Markgraf I., str. 297—298, č. 22. 14 — Archiv koruny České 209

Strana 210
442. 1524 říjen 17. Budín. (Der geben ist in unser statt Ofen am montag nach Galli nach der geburt Cristi unsers lieben herrn funftzehenhundert und im vierunzweintzigisten, unserer reiche der Hungerischen und Behemischen im neunten jarn.) Král Ludvík povoluje braniborskému markraběti Jiřímu, aby v pří- padě, že by zemřel bez zákonitých potomků, mohlo přejíti vévodství Opol- ské a Ratibořské, které by zdědil po smrti Jana Opolského a Valentina Ratibořského, na jeho bratra Kazimíra. Orig. perg. 73x35—9 cm, něm. K listině jest na bílo-červených hedvábných nitích přivěšena kulatá, ze dvou třetin vydrolená znaková pečet z červeného vosku; pečetní miska. jest neporušena. Pod textem: Ludovicus rex manu propria. Na rubu: No. 100 x (18. stol.). — 1524 (18. stol.). Vídeňské rep. č. 1612. Listinu přenesl Löw z Erlsfeldu z místodržitelské registratury do korunního archivu; zapsána v inventáři z r. 1719 o zn. „Lit. C. No. 100“. Grünhagen-Markgraf II., str. 368, č. 74. 443. 1526 březen 14. Budín. (Dán na Budíně v středu po svatém Rehoři léta Božieho tisícého pětistého šestimezcítmého a královstvie našich uherského a českého desátého.) Král Ludvík dovoluje Janovi Podvinskému z Podviní a na Píštanech, aby vybíral na Labi u Píštan clo, jehož výši a druh přesně určuje. Orig. perg. 59x29—10 cm, čes. K listině jest na pergamenovém proužku přivěšena kulatá znaková pečeť krále Ludvíka z vosku červené barvy. Na plice: Ad relacionem magnifici domini, domini Adam de Nova Domo, supremi regni Boemię cancellarii etc. Na rubu: No. 285. Gnadenbrief des Ludwig, Königs zu Böheim, craft welchen dem Johann Podwinsky von Podwin der Zoll auf der Elbe (následuje škrtnuté „zu“) bei Pischtian vermög deren daselbst specificirten Taxen verliehen worden. De Ao. 1526 (1773). DZ, lit. A, č. 285. — Vídeňské rep. č. 1613. 1526 duben 11. Černá Hora. (Jenž jest dán a psán na Černé Hoře v středu po provodní neděli léta Páně tisícího pětistého dvatcátého šestého počítajíc.) Dobeš Černohorský z Boskovic se vzdává na žádost svých bratří Jana, Tasa a Jaroslava všech nároků na díl, který přísluší podle dílčí cedule bratru Janovi. Jde o zámek a městečko Račice i pivovar pod tím zámkem, dále o vesnice Pístovice, Drnovice, Nosálovice, Opatovice, Radslavice, městečko pusté Hrádek, pustou ves Ovčinec (?), vesnice Ruprechtov, městečko Určice (Uherčice) s kostelním podacím v tom místě i v Dechtá- řově (?), pustou ves Mitrov, ves Hrušky a Syrovice (Surovice), dále o dvory pod zámkem račickým, o dvůr drnovský a o pustý dvůr „od starého hradu“, o mlýny v Podolí a pod zámkem (račickým) i o rybník v Radsla- vicích. Vyňaty jsou pouze platy, které jejich otec Beneš odkázal joha- nitské komendě v Brně („mnichóm do Brna k svatému Janu“), a „kněžím k svatému Václavu na hrad do Olomúce“, totiž na rybníku pod Pístovicí, na novém rybníku, na rybníku nosálovském a žešovském. 444. 210

Strana 211
Orig. perg. 381/2X16—61/2 cm, čes. K listině bylo na pergamenových proužcích přivě- šeno sedm pečetí, z nichž se zachovaly pouze tři poslední, kulaté a z vosku černé barvy: 1. Dobeše Černohorského z Boskovic ztracena, 2. Jana z Lipé a na (Moravském) Krumlově, nejvyššího maršálka království Českého, ztracena, 3. Vaňka z Lomnice a na Meziříčku ztra- cena, 4. Petra ze Sovince a na Doubravici ztracena, 5. Jana Herulta z Herultic a na Budko- vicích, 6. Bohuše z Drnovic a na Rájci, 7. Ctibora z Drnovic a na Drnovicích. Na rubu: 1526. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 98. — Vídeňské rep. č. 1614. 445. 1526 červen 26. Černá Hora. (Jenž jest dán a psán na Černé Hoře v úterý před svatým Petrem a Pavlem apoštoly léta Páně tisícího pětistého dvatcátého šestého počítajíc.) Tas Černohorský z Boskovic vydává listinu stejného znění jako jeho bratr Dobeš dne 11. dubna 1526 (výše č. 444); pouze osoby, které připojily pečeti, jsou jiné. Orig. perg. 391/2x151/2—5 cm, čes. K listině jest přivěšeno na pergamenových prouž- cích šest kulatých pečetí, první čtyři z červeného, zbylé dvě z černého vosku: 1. Tasa Černo- horského z Boskovic, 2. Vaňka z Lomnice a na Meziříčku, 3. Petra ze Sovince a na Doubravici; Kryštofa z Boskovic a na Třebové (Moravské) ztracena; 4. Vladislava Mezlříčského z Lom- nice, 5. Jana Procka z Cetně a na Lelekovicích, 6. Jana Herulta z Herultic a na Budkovicích. Na rubu: 1526. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 99. — Vídeňské rep. č. 1615. 1526 září 21. Linec. (Geben zu Lintz den XXIten tag Septembris Anno etc. im XXVIten.) Anna, rozená královna uherská a česká, posílá k purkmistru a radě města Vratislavě své vyslance a rady Jana z Hardeku a Václava z Meziříčí (zu Meseritz), aby jednali o nástupnictví jejího manžela Ferdinanda, arci- vévody rakouského, na český trůn, uprázdněný smrtí jejího bratra a krále Ludvíka v boji s Turky. Orig. pap. arch 22x20 cm, něm. Pečeť, která byla k listině přitištěna, jest ztracena. Pod textem: Anna etc. — Wal. Woland m. p. Na rubu: Den ersamen unsern besondern lieben burgermaister und rat der statt Preslaw. Vídeňské rep. č. 1616. Patří pravděpodobně k písemnostem, které byly r. 1740 narychlo vyvezeny ze Slezska ze strachu před pruským vojskem a z nichž mnohé zůstaly ve Vídni i po navrácení většiny vyvezených archiválií r. 1743 (Koss I. 1., str. 250). 446. 1526 září 22. Linec. (Geben zu Linz am XXIIten tag Septembris Anno etc. im XXVIten.) Anna, rozená královna uherská a česká, posílá k slezským knížatům a stavům Jana z Hardeka a Václava z Meziříčí (zu Meseritsch), své rady a vyslance, k jednání o nástupnictví Ferdinanda, jejího manžela a arci- vévody rakouského, na český trůn, který osiřel smrtí krále Ludvíka, jejího bratra, v boji s Turky. Orig. pap. arch 23x33 cm, něm. Pečeť, která byla k listině přitištěna, jest ztracena. Pod textem: Anna etc. — Wal. Woland m. p. 447. 14* 211

Strana 212
Na rubu: Den hochgebornen fursten, unsern lieben oheim, erwirdigen, wolgepornen, edlen, ersamen, andechtign und besonder lieben N. der ganzen landschaft des herczogthumbs Slesi. Vídeňské rep. č. 1617 O osudech této listiny v. poznámku při listině z 21. září 1526 (výše č. 446). 448. 1526, září 28. (Moravský) Krumlov. (Dán a psán na Krumlově v pátek den svatého Václava léta Božího tisícého pětistého dvatcátého šestého počítajíce.) Jan z Lipé a na (Moravském) Krumlově, nejvyšší maršálek království Ceského, přiznává se, že jest dlužen 75 kop grošů bílých „v zemi Moravské obecně berných“ paní Kateřině Dubňanské z Bačic a k věrné ruce jejímu manželovi Janu Kundrátovi z Miroslavě. Spolu se šesti rukojmími se za- vazuje k úroku 71/2 kopy grošů a v případě neplacení k ležení do města Brna. Orig. perg. 43x27—11/2 cm, čes. K listině jest na pergamenových proužcích přivěšeno sedm kulatých pečetí, první z vosku přirozeného, ostatní z černého: 1. Jana z Lipé, 2. Znaty Koberského z Drahanovic a na Vedrovicích, 3. Jana Herulta z Herultic a na Budkovicích, 4. Jiříka Rechenberka ze Želetic a na Tulešicích, 5. Jana Kusého z Mukoděl a na Bohuticích, 6. Hanuše z Kbelska (z Gbelska), 7. Zikmunda Višňovského z Petrovce a na Višňovém.. Na rubu: Sirotků Kundrátových. (16. stol.). — 4. — 1526. (18. stol.). Rosenthal LAF, č. 101. — Vídeňské rep. č. 1618. 212

Strana 213
SEZNAM POUŽITÝCH RUKOPISŮ. DZ, lit. A, lit. B — seznamy listin, které byly r. 1774 zaslány úřadem desk zemských v Praze do Vídně. Státní archiv vnitra a spravedlnosti ve Vídni II. B 1. „Kurrent- Akten“ Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni. Knihy privilegi A — pergamenové knihy privilegií z r. 1547. Rukopis Státního ústředního archivu v Praze, fond archiv České koruny. Knihy privilegii B — pergamenové knihy privilegií z r. 1547. Rukopis Státního ústředního archivu v Praze, sbírka rukopisů (dříve rukopis Hs 193 Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni). Lenní reg. — seznam listin, které byly r. 1787 odevzdány do lenní registratury při apelač- ním soudu v Praze. Rukopis Státního ústředního archivu v Praze, zn. A 44 (býv. archivu země České). Nostický ruk. — rukopis Nostické knihovny v Praze, zn. Ms a 27 (322 N.), který obsahuje kopiář listin archivu České koruny. Praž. rep. (priv.) — inventář listin archivu České koruny, a to jeho pražského zlomku (i tak řeč. privátního) z r. 1838. Rukopis Státního ústředního archivu v Praze, fond archiv České koruny. Rosenthal KA, lit. A, B — seznamy listin archivu České koruny, které byly r. 1750 odvezeny archivářem Rosenthalem do Vídně. „Kurrent-Akten“ Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni. Rosenthal KR — seznam listin, odvezených r. 1750 z české komorní registratury v Praze do Vídně. „Kurrent-Akten“ Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni. Rosenthal LAF — seznam listin z archivu pánů z Lipé, které byly r. 1750 a později z Für- stenberského paláce v Praze odeslány do Vídně. „Kurrent-Akten“ Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni. Rosenthal LAV — seznam listin z archivu pánů z Lipé, které byly r. 1750 a později z Vald- štejnského majetku odeslány do Vídně. „Kurrent-Akten“ Domácího, dvorního a stát- ního archivu ve Vídni. Soupis privilegi království Českého ze dne 26. října 1719. Rukopisy archivu Národního musea v Praze, č. 945 a 946. Videňské rep. — české archivní repertorium, zn. A XII (archivní pomůcka 398), zachycující vídeňskou část archivu České koruny. Rukopis Státního ústředního archivu v Praze, fond archiv České koruny (dříve v Domácím, dvorním a státním archivu ve Vídni). Vratislavský ruk. A — rukopis Státního archivu ve Vratislavi, zn. Rep. 135, D 322, který obsahuje kopiář listin archivu České koruny. 213

Strana 214
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY. Acta politica. De statu Bohemico. Francofurti ad Moenum 1621. Adámek, K. V., Archiv městského musea v Litomyšli. Vlastivědný sborník východočeský. Svazek 1 (Chrudim 1923), str. 81—90. Antl Theodor, Listiny kláštera staro-celského o držebnostech jeho v Čechách. Archiv Český, díl XVIII. (v Praze 1900), str. 290—308. Die Apologie der Stände des Böheim. Prag 1618. Archiv Český v. Antl Th., Brandl V., Dvorský Fr., Emler J., Kameníček Fr., Palacký Fr., Teige J. Bachmann Adolph, Urkunden und Aktenstücke zur österreichischen Geschichte im Zeitalter Kaiser Friedrichs III. Fontes rerum Austriacarum. Zweite Abtheilung. Diplomataria et acta. XLII. Band. Wien 1879. Balbin B., Miscellanea historica regni Bohemiae. Decadis I. Liber VIII. epistolaris. Volu- men I. Vetero-Pragae 1688. Brandl Vincenc, Listiny kláštera žďárského z let 1409—1529. Archiv Český, díl IX. (v Praze 1889), str. 370—454. Brunner Heinrich, Die Herren von Lippa. Zeitschrift des Deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens. XII.—XV. Jahrgang. Brünn 1908—1911. Coder diplomaticus Brandenburgensis v. Riedel A. F. Codex diplomaticus Poloniae et Lithuaniae v. Dogiel M. Coder diplomaticus Silesiae v. Grünhagen C., Wattenbach W., Wutke K. Corpus iuris feudalis v. Lünig J. Ch. Časopis Matice Moravské v. Tobolka Zd. Časopis Národního musea v. Kapras J. Čelakovský Jaromír, Codex iuris municipalis regni Bohemiae — Sbírka pramenů práva městského království Českého. Díl I. Privilegia měst pražských. V Praze 1886. Díl II. Privilegia královských měst venkovských 1225—1419. V Praze 1895. Díl III. Privilegia královských měst venkovských 1420—1526. V Praze 1948. Čelakovský Jaromír, O domácích a cizích registrech, zvláště o registrech české a jiných rakouských dvorských kanceláří. Rozpravy Královské české společnosti nauk, třída filos.-hist., z let 1889—1890, VII, řady sv. 3. Praha 1890. Čelakovský Jaromir, Povšechné české dějiny právní. V Praze 1900. Deductio, das ist nothwendige Ausführung deren Ursachen und Motiven, darumb Kaiser Ferdinand der Ander ... im Königreich Böheim ... verlustigt. Prag 1620. Deutsche Reichstagsakten v. Herre H. Deutsche Reichstagsakten. Jüngere Reihe v. Kluckhohn A. Dobner Gelasius, Monumenta historica Boemiae nusquam antehac edita. Tomus I.—VI. Pragae 1764—1785. Dogiel Mathias, Codex diplomaticus regni Poloniae et magni ducatus Lithuaniae. Tomus I.—V. Vilnae 1758—1764. Druhá apologie stavův podoboji v královsti Českém. 1619. Dumont J., Corps universel diplomatique du droit des gens. Tome I.—III. Amsterdam 1726. Dvorský František, Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernštejna. Archiv Český, díl XX. (v Praze 1902), str. 277—540. 214

Strana 215
Dvorský František, Listinář pana Viléma z Pernštejna z let 1304—1521. Archiv Český, díl XVI. (v Praze 1897), str. 73—560, díl XVII. (v Praze 1899), str. 1—283. Dvorský František, Dodavek k listináři pana Viléma z Pernštejna z let 1472—1518. Archiv Český, díl XVII. (v Praze 1899). str. 548—563. Emler Josef, Listiny někdy archivu olešnického. Archiv Český, díl XV. (v Praze 1896), str. 171—285. Erben K. J., Geschichte der k. k. priv. Prager bürgerlichen Scharfschütze. Prag 1860. Eschenloer P.—Kunisch J., Historia Wratislawiensis I.—II. Breslau 1827, 1828. Fontes rerum Austriacarum v. Bachmann A., Chmel J., Palacký Fr. Gamin Philipus Christophorus, Dissertationes ex iure publico et feudali de iurisdictione feudali et superioritate territoriali in subfeudis imperii tam datis quam oblatis nec non de natura et praerogativis feudorum regni Boemiae. Pragae 1716. Gesamtinventare des Wiener Haus-, Hof- und Staatsarchivs. Band I.—V. Wien 1936—1940. Goerz A., Regesten der Erzbischöfe zu Trier. Trier 1859. Goldasti Heimisfeldii Melchioris De Bohemiae regni incorporatarumque provinciarum iuribus ac privilegiis nec non de hereditaria regiae Bohemorum familiae successione commen- tarii. Appendix commentariorum de iuribus ac privilegiis regni Bohemiae. Francofurti ad Moenum 1627. Goldasti Heimisfeldii Melchioris Collectio variorum consiliorum de iure et successione here- ditaria serenissimae familiae Austriacae in Hungaria et Bohemia. Francofurti ad Moe- num 1719. Goldasti Heimisfeldii Melchioris Zwo rechtliche Bedencken von der Succession und Erb- Folge des königlichen Geschlechts und Stamms in beiden Königreichen Hungarn und Böheim. Frankfurt am Main 1627. Grünhagen C., Urkunden der Stadt Brieg. Codex diplomaticus Silesiae. IX. Band. Breslau 1870. Grünhagen C.—Markgraf H., Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter I.—II. Leipzig 1881—1883. Haas Antonin, Archiv koruny České 5. Katalog listin z let 1378—1437. V Praze 1947. Hasselholdt-Stockheim G., Herzog Albrecht IV. von Bayern und seine Zeit. Leipzig 1865. Herre Hermann, Deutsche Reichstagsakten unter Kaiser Friedrich III. Gotha 1921. Hosák L., Historický místopís země Moravskoslezské. Brno 1938. Chmel Joseph, Geschichte Kaiser Friedrichs IV. und seines Sohnes Maximilian. I.—II. Hamburg 1840—1843. Chmel Joseph, Materialien zur österreichischen Geschichte. Wien 1838. Chmel Joseph, Monumenta Habsburgica. Sammlung von Aktenstücken und Briefen zur Geschichte des Hauses Habsburg in dem Zeitalter von 1473 bis 1576. I. 1—3, II. 1. Wien 1853—1858. Chmel J., Regesta Friderici III., Romanorum imperatoris (regis IV.). I.—II. Wien 1838—1840. Chmel Joseph, Urkunden, Briefe und Aktenstücke zur Geschichte der habsburgischen Für- sten K. Ladislaus Posth., Erzherzog Albrecht VI. und Herzog Siegmund von Österreich. Fontes rerum Austriacarum. Zweite Abtheilung, Diplomataria et acta. II. Band. Wien 1850. Idea Československého státu. Redakce Jan Kapras, Bohumil Němec, František Soukup. Svazek prvý. Svazek druhý. V Praze 1936. Kalousek Josef, České státní právo. 2. vyd. Praha 1892. Kameniček František, Jednání sněmovní a veřejná v markrabství Moravském. Archiv Český, díl X. (v Praze 1890), str. 241—352, díl XI. (v Praze 1892), str. 282—405. Kapras J., Zemské knihy opolsko-ratibořské. Časopis Národního musea LXXXI. (v Praze 1907), str. 1—22. Katona Stephanus, Historia critica regum Hungariae stirpis mixtae. Tomus V.—XII. Ordine XII.—XIX. Budae 1790—1793. Klecanda Vladimir, Obnovení desk zemských po požáru roku 1541. Zprávy Zemského archivu království Českého. Svazek V. (v Praze 1918), str. 191—270. 215

Strana 216
Kluckhohn August, Deutsche Reichstagsakten unter Kaiser Karl V. Deutsche Reichstags- akten. Jüngere Reihe. Erster Band. Gotha 1893. Kopetzky Franz, Das Troppauer Landesarchiv. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens. VIII. Band (Breslau 1867), str. 414—427. Koss Rudolf, Archiv koruny České 1. Dějiny archivu (z pozůstalosti k tisku upravil O. Bauer). V Praze 1939. Koss Rudolf, Archiv koruny České 2. Katalog listin z let 1158—1346. V Praze 1928. Koss Rudolf, Provenience českých archiválií ve státním archivu vídeňském. Zprávy Českého zemského archivu. Svazek VI. V Praze 1924. Kronthal Berthold—Wendt Heinrich, Politische Correspondenz Breslaus im Zeitalter des Königs Matthias Corvinus. Scriptores rerum Silesiacarum. XIII. Band. Breslau 1893. Kurz Franz, Oesterreich unter Kaiser Friedrich dem Vierten. Teil 1-2. Wien 1812. Lichnowsky E. M., Geschichte des Hauses Habsburg. Fünfter Theil: Vom Regierungsantritt Herzog Albrecht des Vierten bis zum Tode König Albrecht des Zweiten. Wien 1841. Sechster Theil: Von Herzog Friedrichs Wahl zum römischen König bis zu König Ladi- slaus Tode. Wien 1842. Siebenter Theil: Kaiser Friedrich III. und sein Sohn Maximilian. Wien 1843. Lippert W., Urkundenbuch der Stadt Lübben. III. Band. Dresden 1933. Lontorpius G., Acta publica. Liber I.—IV. Franckfurt 1665—1667. Lünig Johann Christian, Codex Germaniae diplomaticus. Franckfurth und Leipzig. I.—II. Theil. 1732—1733. Lünig Johann Christian, Corpus iuris feudalis Germaniae I.—II. Francofordiae 1727. Lünig Johann Christian, Des Teutschen Reichsarchivs Theil I.—XXVI. Leipzig 1711—1722. Mareš F.—Sedláček J., Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu krumlovském. Praha 1918. Mendl B., Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars VI. Fasci- culus I.—III. Pragae 1928—1954. Mitteilungen des Archivrates v. Stowasser H. Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen v. Scheinpflug B., Wintera L. Monumenta medii aevi historica res gestas Poloniae illustrantia. T. 1—18. Cracoviae 1874— 1908. P. Neumann Augustin—Kratochvíl Josef, Francouzská hussitica. Řada druhá. Akta z doby poděbradské. Studie a texty k náboženským dějinám českým. Ročník IV. Č. 3—4, str. 16—45. Olomouc 1925. Novák J., Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu jindřicho-hradec- kém. Praha 1901. Ottův slovník naučný. Díl I.—XXVII. V Praze 1888—1908. Palacký František, Akta veřejná i sněmovní v království Českém. Archiv Český, díl IV. (v Praze 1846), str. 413—524, díl V. (v Praze 1862), str. 362—517, díl VI. (v Praze 1872), str. 217—394. Palacky Franz, Urkundliche Beiträge zur Geschichte Böhmens und seiner Nachbarländer im Zeitalter Georg's von Podiebrad. Fontes rerum Austriacarum. Zweite Abtheilung. Diplomataria et acta. XX. Band. Wien 1860. Palacký František, Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě. Díl I.—V. 2. vyd. V Praze 1876—1878. Palacký František, Diplomatář pana Viléma z Pernštejna. Archiv Český, díl VI. (v Praze 1872), str. 495—547. Palacký František, Výpisy z českých register královských. Archiv Český, díl VI. (v Praze 1872), str. 566—591. Pešina z Čechorodu Tomáš, Phosphorus septicornis. Pragae 1673. Průvodce po Ústředním archivu ministerstva vnitra v Praze. Sborník archivních prací. Roč- ník II. Číslo 2. Praha 1952. 216

Strana 217
Riedel Adolph Friedrich, Codex diplomaticus Brandenburgensis. Zweiter Hauptteil. Band I.—V. Berlin 1843—1848. Scriptores rerum Silesiacarum v. Kronthal B.—Wendt H. Sedláček A., Die altböhmischen Bestände des Oelser Archivs. Věstník Král. čes. spol. nauk, třída fil.-hist. Praha 1887. Sedláček A., Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl I.—XV. V Praze 1882—1927. Sedláček A., Listy ze ztracených archivů panských, kteréž se v Paprockého Diadochu při- pomínají, na pravý čas a pravé udání svedené. Snůška I.—II. Věstník Král. čes. spol. nauk, třída fil.-hist. V Praze 1890, 1892. Sedláček A., Místopisný slovník historický království Českého. V Praze 1908. Sedláček A., Zbytky register králův římských a českých z let 1361—1480. Archiv historický, č. 39. V Praze 1914. Scheinpflug B., Die Urkunden im Kloster-Archiv zu Osseg. Mit des Vereines für Gesch. der Deutschen in Böhmen. VII. (Prag 1869), str. 185—196. Schelts Th., Gesammt-Geschichte der Ober- und Nieder-Lausitz. I. Halle 1847. II. Görlitz 1882. Schirrmacher F. W., Urkundenbuch der Stadt Liegnitz und ihres Weichbildes bis zum Jahre 1455. Liegnitz 1866. Schlesinger L., Simon Hüttels Chronik der Stadt Trautenau 1484—1601. Schlesinger L., Stadtbuch von Brüx bis zum Jahre 1526. Prag 1876. Siegel K., Geschichte der Vermählung Albrechts des Beherzten von Sachsen mit Sidonia von Böhmen zu Eger im Jahre 1459. Egerer Jahrbuch 1910, str. 103—106. Sommersberg Friedrich Wilhelm, Silesiacarum rerum scriptores aliquot adhuc inediti. Diplo- matarium Bohemo-Silesiacum sive diplomata Bohemiae, Moraviae et Silesiae res illustrantia et confirmantia I.—II. Lipsiae 1729. Státní ústřední archiv Praha. Průvodce po archivních fondech II. Praha 1955. Stenografické zprávy sněmu českého z let 1891—1892. Sternberg Kaspar, Urkundenbuch zur Geschichte der böhmischen Bergwerke. Umrisse einer Geschichte der böhmischen Bergwerke. I. Band. 2. Abteilung. Prag 1837. Stieber Miloslav, České státní smlouvy. Historický nástin. Díl I. Knihovna sborníku věd právních a státních. B, Řada státovědecká. Čís. XXII. V Praze 1910. Stowasser H., Das Archiv der Herzoge von Österreich. Mitteilungen des Archivrates. III. Band. 1. Heft. Wien 1919. Strnad Josef, Listář královského města Plzně a druhdy poddaných osad. Část I., II. V Plzni 1891—1905. Studie a texty v. Neumann A.—Kratochvil J. Teige Josef, Registra krále Vladislava II. Archiv Český, díl XVIII. (v Praze 1900), str. 1—289. Teige Josef, Základy starého místopisu pražského. Díl I.—II. V Praze 1910. Teleki Josef, Hunyadiak kora Magyarorzágon. Svazek X. Pest 1852. Teplý František, Dějiny města Jindřichova Hradce. Díl I.—II. V Jindřichově Hradci 1927— 1936. TRA V. Lünig J. Ch. Tobolka Zdeněk, Styky krále českého Jiřího z Poděbrad s králem polským Kazimírem. Časo- pis Matice Moravské. Ročník XXII., Brno 1898, str. 70—76, 163—175, 300—310, 373—384. Tomek V. V., Dějepis města Prahy. Díl I.—XII. V Praze 1855—1901. Truöl Kurt, Die Herren von Colditz und ihre Herrschaft. Leisnig 1914. Turek A., Manové nejvyššího maršálka. Brno 1952. Věstník Král. čes. spol. nauk v. Sedláček A. Vlastivědný sborník východočeský v. Adámek K. V. Volkmer Fr.—Hohaus W., Urkunden und Regesten zur Geschichte der Grafschaft Glatz von 1401 bis 1500. Geschichtsquellen der Grafschaft Glatz, Band II. Habelschwerdt 1888. 217

Strana 218
Wattenbach W.—Grünhagen C., Registrum st. Wenceslai. Urkunden vorzüglich zur Ge- schichte Oberschlesiens nach einem Copialbuch Herzog Johanns von Oppeln und Rati- bor in Auszügen mitgetheilt. Codex diplomaticus Silesiae. VI. Band. Breslau 1865. Wintera Laurenz, Der Beifriede von Braunau im J. 1477. Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen. XXXVII. Jahrgang (Prag 1899), str. 190—204. Worbs J. G., Inventarium diplomaticum Lusatiae inferioris. Verzeichnis und wesentlicher Inhalt der bis jetzt über die Nieder-Lausitz aufgefundenen Urkunden. Lübben 1834. Wutke Konrad, Schlesiens Bergbau und Hüttenwesen. Urkunden (1136—1528). Codex diplomaticus Silesiae. XX. Band. Breslau 1900. Zeitschrift des Deutschen Vereines für Geschichte Mährens und Schlesiens v. Brunner H. Zeitschrift für Geschichte und Alterthum Schlesiens v. Kopetzky Fr. Zobel, Verzeichnis Oberlausitischer Urkunden. Görlitz 1799—1824. Zprávy Českého zemského archivu v. Klecanda Vl., Koss R. 218

Strana 219
PECЮME. Шестой том каталога архива Чешской Короны содержит в 448 регестах все доку- менты зтого ценного архива, относящиеся к 1438—1526 годам. Зтот исторический период, ограниченный внешне кончиной императора римского и короля чешского Сигизмунда и приходом габсбургской династии на чешский престол, представляет и с точки зрения истории чешского королевства закрытую главу. Заканчивается беспокойный период гуситской революции и обеспечиваются ее результаты. После правления австрийского герцога Альбрехта ІV. и его сына Ладислава поступает на чешский престол король чеш- ского происхождения Иржи из Подебрад, избранный на свободных выборах и являю- щийся усердным защитником умеренных гуситских реформ. Его государственная мудрость и авторитет, которым он пользовался внутри королевства и вне его, способствовали нетолько успокоению внутри страны, но предоставили возможность восстановитъ велико- державную политику императора Карла IV. Оти факты полностью потверждены стрем- лением чешского короля создать организацию европейских государств в целях обеспече- ния мира и имевшей место возможностью выбора Иржи на престол римского императора. Оба преемники короля Иржи, Владислав II. и Людовик, происходящие из польской династии, не смогли больше продолжать проведение политики отого крупного масштаба, наоборот, в 70. годах XV. века произошел серьезный кризис чешского государства. В борьбе между Ладиславом II. и венгерским королем Матыашем пришлось чешскому королю отказаться от всех земель за исключением Чехии. Король Матыаш получил тогда Моравию, Силезию и Лужицу с правом пользоваться званием чешского короля. Лишь кончина Матыаша сделала возможным новое соединение земель Чешской Короны в руках короля Владислава II. После преждевременной кончины короля Людовика под Могучем в 1526 г. вступил на чешский престол австрийский орцгерцог Фердинанд. С тех пор правили Габсбурги в Чехии вплодь до 1918 года. Однако период с 1438 по 1526 г. весма важен и с точки зрения внутренней жизни чешского государства. Гуситская революция подняла свободные королевские города ря- дом с дворянством и рыцарьством в третье сословие и также и рыцари достигли повы- шения своих прав. Однако выбором ерцгерцога Фердинанда закончен почти полностью период уделения привилегий сословиям и в виду отого 1526 год представляет и с точки зрения внутренней истории Чехии важный предел. Все оти факты можно документально доказать именно материалами, хранившимися в архиве Чешской земли. История архива Чешской земли и его отдельных фондов разработана подробно в первом томе каталога отого архива (Р. Косс, О. Бауар, Архив Чешской Короны, том 1., История архива). В виду 9того достаточно отметить в данном труде лишь самые важные и знаменательные факты. Архив Чешской земли является в основной своей части архивом чешского короля и чешских сословий. Позтому в нем хранятся нетолько доку- менты, оформлявшие юридическое положение чешского государя (напр. его звание курфюрста) и Чешской короны в рамках универсальной Римской державы, но и дого- воры о союзничестве и дружбе с европейскими владетелями. Дело относится и важныM союзническим соглашениям с римскими императорами Фридрихом III. и Максимилиа- ном I., также как и с королями французскими, польскими и венгерскими; особого вни- мания заслуживают оломоуцкие переговоры и оломоуцкие соглашения от 1478—1479 годов между королем Владиславом ІI. и Матыашем Гуныады. Затем последует большое число соглашений, заключенных с непосредственными соседями Чешского королевства, 219

Strana 220
именно с австрийскими орцгерцогами, баварийскими и саксонскими герцогами, бранден- бургскими маркграфами и норимбергскими бургграфами, с виртембергскими герцогами и др. В связи с отим следует указать на хебские соглашения, заключенные между чеш- ским королем Иржи и герцогской саксонской династией. Необычайное значение всех отиX документов для истории международных отношений повышается еще и потому, что в них указаны заграничные ленные владения и отряды Чешской Короны и чешского короля. В виду зтого они являются и ценным источником для истории соседних стран и их отдельных частей. По тем�же соображениям следует отдельно упомянуть соглашение короля Владислава IІ. от 1490 г. с известным Обществом льва, в котором перечислень все участники 9того общества и принадлежащие им замки и города в Баварии и дугих местах. В архив Чешской Короны далее сданы на хранение документы, относящиеся и по- ложению отдельных земель Чешской Короны (Чехия, Моравия, Силезия, Лужица) с точки зрения государственного права, далее документы о признании короля Иржи со стороны лидниц�бригжской герцогини Хедвики, также как и ленные реверсы чешско- моравийского и иностранного дворянства, рыцарства и городов. Самостоятельную группу представляют документы, относящиеся к герцорству Люксембургскому, являвшемуся семейным имуществом чешской королевской династии Люксембургов. По своему происхождению совершенно сословными являются привилегии, которыми закреплены письменно за чешской сословной общиной ее права и участие в правлении. Самая старинная, сохранившаяся в подлинном виде привилегия происходит от 1461 г. и была издана королем Иржи. Затем последует еще десять других грамот, полученныѫ чешскими сословиями от короля Владислава и его сына. Как для короля, так и для сословий были предназначены грамоты, которымн стдельные дворяне и рыцари признавали свою землю и которые они должны были выдать при своем принятии в чешскую сословную общину. Помимо выше упомянутых документов, составляющих согласно его происхожденню собственный архив Короны, находятся в зтом архиве еще многочисленные документы, попавшие в него разным способом и в разный период. Из регистратуры пражского наместничества было в первой части XVIII. в. сдано в архив Чешской Короны несколько документов, относящися к герцогству Опол�Ратиборскому, приобретенному чешскиM королем в 1551 году. Другую группу, происодящую из той�же самой регистратуры, пред- ставляют привилегии городов Верхней Лужицы, сконфисцированные королем Ферди- нандом I. у зтих городов после их неуспешного восстания в 1547 г. и больше им не выданные. В наместнической регистратуре находйлись и документы, относящиеся к спо- рам между королем Владиславом ІI. и господами из Гудштейна. Оти пограничные раз- доры отразились и в отношении чешских государей к баварийским герцогам. Из другой пражской регистратуры, из регистратуры Чешской палаты, происходят документы, относящиеся к грофству Глатц, которое вплодь до сороковых годов XVIII. века являлось неделимой частью Чешского королевства. Следующую часть архива Чешской Короны представляет архив господ из Липе, являвшихся наследственными верховными королескими маршалами. Липский архив приобрел от последнего потомка 9той династии чешский историK Томаш Пешина, декан пражского капитула, и включил его в свою частную коллекцию документов. Судьба документов, принадлежавших Пешине, была богата на события до того, как они после вмешательства старшего архивариуса Домашнего, придворного и государственного архива в Вене Розентала оказались в 9том архиве. Бо�льшая часть поместий господ из Липе находилась в Моравии и они образовали и независимую организацию собственныѫ ленников. Другим, также весьма ценным семейным архивом, попавшим в архив Чешской Короны, является Гольдицкий архив. Господа из Гольдиц были саксонского происхож- дения и приобрели несколько ленных поместий в северной Чехии. После того, как вы- мерла чешская ветвь господ из Гольдиц в 1503 г., перешли как их поместья, так и их архив в руки чешского короля. 220

Strana 221
Особую группу, отделявшуюся совершенно ясно от остальных документов архива Чешской Короны, представляют документы их архива Лигниц�бригжских герцогов. После кончины последного лигниц�бригжского герцога в 1675 г. был сдан отот архив на хранение в чешскую придворную канцелярию. Архивариуе Розентал его затем перенес в Домашний, придворный и государственный архив в Вене. Другую, совершенно точно определимую группу представляют письменные мате- рналы, относящиеся к являвшемуся в свое время королевским городу Трутнову в северо- восточной Чехии. В архиве Чешской Короны находится и несколько документов мона- стырей, ликвидированных Иосифом II. Речь идет о иезуитском монастыре в Индржихове Градце (северовосточная Чехия), о монастырьях Ждяр на границе Чехии и Моравии, Яблонна в Подъештеди (Дойч�Габел), Осек в северной Чехии и Кугльвайт в Южной Чехии. В случае всех пока приведенных групп документов можно более менее точно уста- новить, почему они были включены в архив Чешской Короны, т. к. по своему происхож- дению они все�таки имеют K отому архиву определенное отношение. Однако имеется еще несколько документов, попавших в архив Короны совершенно случайно, неорганично. К их числу принадлежат в первую очередь так наз. «шведские документы», вывезенные шведами в качестве военной добычи во время Тридцатилетней войны. Только в конце ХVII. века купил оту коллекцию австрийский посол при шведском дворе Ян Антонин Ностиц. Документы были включены в пражский коронный архив, т. к. зто были по большей части богемики. Помимо важных документов чешского происхождения находятся среди их и архивные материалы из дитриштейнского архива в Микулове (Никольсбург) в южной Моравии и из нескольких архивов германских, напр. из приходского архива в Урфурте и из архива монастыря в Альтенцелле. В течение XIX. века в отделение «Бемен» (Böhmen) Домашнего, придворного и го- сударственного архива в Вене (основой зтого отделения были документы, вывезенные в 1750 г. и позже Розенталом в Вену) попали на основании территориального принципа все письменные материалы, приобретенные путем покупки или другим способом, которые имели отношение и Чехии. Речь идет о нескольких документах из архива пражских стрел- ков и из архивов городов Чешский Брод, Колин на Ульбе и Кутна Гора в центральной Чехии. В рамках кампании обмена между австрийскими и прусскими архивами в 1874 г. был приобретен один документ пражского монастыря бенедиктианцев в Бржевнове. Из бо�льших семейных архивов представлены в архиве Чешской Короны Стадионы (Трганов около г. Домажлице) и Редерны (Фрыдлант в северной Чехии). В заключении следует вспомнить еще документов, в отношении которых нельза точно установить, каким способом, почему и когда они были помещены в архив Чешской Короны. Две грамоты австрийской зрцгерцогини Анны от 21. сентября 1526 г., назначенныlе городу Братислав и силезским сословиям по делу кандидатуры ее мужа Фердинанда на чешский престол, входят, может быть, в число тех архивных материалов, ко�торые были в 1740 году ради безопасности переправлены из Силезии в Вену и из коих не все вернулись назад. На основании делового или�же персонального принципа были включены в упомянутое отделение «Бемен» соглашение между польским королем и австрийскими герцогами от 1439 г. (т. к. оно относится и вопросу занятия чешского престола) и обе- шание Конрада из Паппенгайма от 1465 г., что он вернет императору Фридриху III. поместье Лабер и др. Оба оти документы по всей вероятности принадлежат в архив австрийских зрцгерцогов. 221

Strana 222
RÉSUMÉ. Der sechste Teil des Katalogs des böhmischen Kronarchivs umfaßt in 448 Regesten alle Urkunden dieses wertwollen Archivs aus den Jahren 1438—1526. Dieser Zeitraum, äußerlich durch den Tod des römischen Kaisers und böhmischen Königs Siegmund und durch den Antritt der Herrscher aus dem Hause Habsburg an den böhmischen Thron be- grenzt, stellt auch ein geschlossenes Kapitel in der inneren Geschichte des Königsreichs Böhmen dar. Es ist die stürmische Zeit der hussitischen Bewegung beendigt und ihre Ereignisse werden gesichert. Nach der Regierung des österreichischen Herzogs Albrecht IV. und dessen Sohn Ladislaus besteigt den böhmischen Thron Georg von Poděbrad, ein durch freie Wahl erwählter König böhmischen Blutes und eifriger Vertreter der gemilderten hussitischen Reformen. Seine Klugheit und Autorität sowohl in dem Königreich als auch außerhalb des Landes hat nicht nur zur inneren Beruhigung geholfen, sondern ermöglichte auch, die großmächtige Politik Kaiser Karls IV. zu erneuern. Die Bestrebungen des böhmi- schen Königs um Gründung einer Organisation der europäischen Staaten zur Sicherung des Friedens und die Möglichkeit seiner Wahl zum römischen König bezeugen diese Tat- sachen vollständig. Die beiden Nachfolger König Georgs aus dem polnischen königlichen Geschlecht, Wladislaus II. und Ludwig, konnten aber diese großzügige Politik nicht weiter- führen, ja gerade in den siebziger Jahren des 15. Jhdts kam es zu einer ernsten Krisis des böhmischen Staates. In dem Kampfe zwischen Wladislaus II. und Mathias von Ungarn mußte der böhmische Herrscher auf alle Länder der Krone Böhmen — mit Ausnahme von Böhmen — verzichten. Damals empfang der ungarische König Mähren, Schlesien und die Lausitz mit dem Rechte neben Wladislaus auch den Titel eines böhmischen Königs inne- zuhaben. Nur Mathias Tod ermöglichte die Wiedervereinigung der böhmischen Kronländer unter der Macht König Wladislaus. Nach dem unglücklichen Tod König Ludwigs bei Mohács (1526) bestieg den böhmischen Thron Erzherzog Ferdinand von Osterreich. Seit dieser Zeit herrschten die Habsburger in den böhmischen Ländern ununterbrochen bis zum Jahre 1918. Aber auch in dem inneren Leben des böhmischen Staates ist der Zeitabschnitt 1438 bis 1526 von großer Bedeutung. Durch die hussitische Bewegung wurden die freien könig- lichen Städte neben den Herren und Rittern zu dem dritten Landesstand erhoben und auch der zweite Stand erreichte größere Rechte. Trotz innerer Zwistigkeiten konsolidierte sich die ständische Gemeinde des Königreichs soweit, daß sie vom König Wladislaus II. und dessen Sohn Ludwig eine große Reihe von wichtigen Privilegien schriftlich bestätigt erreicht hat. Aber mit der Wahl Erzherzog Ferdinands zum böhmischen König endete fast voll- ständig die Zeit der Verleihungen von ständischen Privilegien und so bedeutet das Jahr 1526 auch in der inneren Geschichte Böhmens einen wichtigen Zeitpukt. Für alle diese Tatsachen befinden sich urkundliche Belege gerade in dem Archiv der böhmischen Krone. Seine Geschichte und seine einzelnen Bestände wurden in dem ersten Teil des Kata- logs dieses Archivs (R. Koss—O. Bauer, Archiv koruny České 1. Dějiny archivu, v Praze 1939 mit einer umfangreichen deutschen Zusammenfassung) ausführlich bearbeitet. Deshalb genügt es nur die wichtigsten und bedeutendsten Ergebnisse zu berühren. Das Archiv der böhmischen Krone ist in seinem Kern das Archiv des böhmischen Königs und der böhmi- schen Stände. Deshalb findet man hier nicht nur die Urkunden, welche die rechtliche Stel- lung des böhmischen Herrschers (z. B. seine kurfürstliche Würde) und der Krone Böhmen im Rahmen des universaien Römischen Reiches regeln, sondern auch Friedens- und Freund- schaftsverträge mit den europäischen Herrschern. Es handelt sich um wichtige Allianzen 222

Strana 223
mit den römischen Kaisern Friedrich III. und Maxmilian I., mit den Königen von Frank- reich, Polen und Ungarn; aus dieser Gruppe sind vou großer Bedeutung Olmützer Ver- handlungen und Beschlüsse zwischen Wladislaus II. und Mathias Hunyady 1478—1479. Dann folgt eine Menge von Verträgen mit den unmittelbaren Nachbarn des Königreichs Böhmen, und zwar mit den Erzherzögen von Österreich, mit den Herzögen von Bayern und Sachsen, mit den Markgrafen von Brandenburg und Burggrafen zu Nürnberg, mit den Herzögen von Würtemberg usw. Bemerkenswert sind hauptsächlich die Egerer Verträge zwischen König Georg von Böhmen und dem Hause Sachsen aus dem Jahre 1459. Der große historische Wert aller dieser Dokumente für die Geschichte der internationalen Be- ziehungen im 15. Jhdt wird noch dadurch erhöht, daß in vielen von ihnen ausländische Lehen und Mannschaften der Krone Böhmen und des böhmischen Königs genannt werden; deshalb sind sie auch für die Landes- und Ortsgeschichte der benachbarten Länder sehr wichtig. Aus demselben Grunde mußs ebenso das Abkommen König Wladislaus II. mit dem berühmten Löwenbund vom Jahre 1490 erwähnt werden, in dem alle Mitglieder dieses Bundes samt ihren Besitzungen in Bayern und anderswo genannt werden. In das böhmische Kronarchiv wurden auch schriftliche Belege, die die staatsrecht- liche Stellung der einzelnen Länder der Krone Böhmen (Böhmen, Mähren, Schlesien, Lau- sitz) berühren, abgelegt, weiter Urkunden über die Anerkennung König Georgs von Seiten der Herzogin von Liegnitz-Brieg Hedwig, sowie auch Lehensreverse der böhmisch-mähri- schen und ausländischen Adeligen, Ritter und Städte. Eine selbständige Gruppe stellen endlich diejenigen Urkunden dar, die sich auf das Herzogtum Luxemburg, das Familien- eigentum des gleichnamigen böhmischen Königsgeschlechtes, beziehen. Rein ständischer Provenienz sind dagegen Privilegien, durch welche der ständischen Gemeinde Böhmens ihre Rechte und ihr Anteil an der Regierung schriftlich bestätigt und gesichert werden. Das erste, im Original erhaltene Privilegium stammt aus dem J. 1461 und wurde vom König Georg ausgestellt. Dann folgen noch weitere elf Urkunden, welche die böhmischen Stände von Wladislaus II. und dessen Sohn erhalten haben. Sowohl für den König als auch für die Stände wurden einige Bekenntnisbriefe ein- zelner Herren und Ritter zum Lande bestimmt, die sie bei dem Empfang in die böhmi- sche Standesgesellschaft ablegen mußten. Neben den bereits erwähnten Schriftstücken, die provenienzgemäß das eigentliche Kronarchiv bilden, befinden sich hier noch andere Dokumente, die auf verschiedene Art und in verschiedenen Zeiten in dieses Archiv kamen. Aus der Registratur der Prager Statt- halterei wurden in dem ersten Viertel des 18. Jhdts in das Kronarchiv einige Urkunden eingereiht, die sich auf die Herzogtümer Oppeln und Ratibor, welche der böhmische Konig im J. 1551 erworben hat, beziehen. Eine zweite Gruppe, welche aus derselben Registratur stammt, bilden Privilegien oberlausitzischer Städte, die König Ferdinand I. nach dem mißs- lungenen Aufstande im J. 1547 diesen Städten entzogen und nicht mehr zurückgestellt hat. In der Statthaltereiregistratur wurden ursprünglich auch einige Dokumente aufbewahrt, die sich auf den Streit zwischen dem böhmischen König Wladislaus II. und den Herren von Guttenstein beziehen. Aus dieser Grenzfehde entstanden ernste Schwierigkeiten mit den bayerischen Herzögen. Aus der zweiten amtlichen Prager Registratur, aus der Registratur der böhmischen Kammer, stammen Urkunden, die die Grafschaft Glatz, welche bis in die vierziger Jahre des 18. Jhdts ein unmittelbarer Teil des Königsreichs Böhmen war, berühren. Einen wertvollen Teil des böhmischen Kronarchivs stellt weiter das Archiv der Herren von Leipa dar, die das Amt des obersten königlichen böhmischen Marschalls bekleideten. Der böhmische Geschichtsschreiber Thomas Pešina, Dechant des Prager Kapitels, erwarb das Archiv von dem letzten Sprößling dieses Geschlechtes, und reihte es in seine private Urkundensammlung ein. Diese Urkunden hatten ein bewegtes Schicksal, bis sie endlich durch den harten Eingriff Rosenthal's, des ersten Archivars des Wiener Haus-, Hof- und Staatsarchivs, im J. 1750 in dieses neugegründete Archiv entsendet wurden. Die Herren von Leipa besaßen ihre Güter größtenteils in Mähren und schufen auch eine selbständige Organisation eigener Mannen. 223

Strana 224
Die zweite, auch sehr wertvolle Sammlung von Familienurkunden, die in das böhmi- sche Kronarchiv kam, ist das Colditzische Archiv. Die Herren von Colditz, eine Familie sächsischen Ursprungs, erwarben einige Lehen in Nordböhmen. Als der böhmische Zweig der Colditzer im J. 1503 erlosch, ging sowohl ihr Eigentum als auch ihr Archiv in die Hände des böhmischen Königs über. Eine eigentliche, von anderen Urkunden des böhmischen Kronarchivs ganz genau sich unterscheidende Gruppe stellen diejenigen Schriften dar, die aus dem Archiv der Liegnitz- Brieger Herzöge stammen. Nach dem Tode des letzten Liegnitz-Brieger Herzoges 1675 wurde dieses Archiv bei der Böhmischen Hofkanzlei in Wien deponiert. Archivar Rosenthal übertrug es dann in das Wiener Haus-, Hof- und Staatsarchiv. Ebenfalls ganz genau bemerkbar sind einige auf Papier geschriebene Stücke, welche sich auf die ehemalig königliche Stadt Trautenau in Nordostböhmen beziehen. Auch ein- zelne Urkunden der von Josef II. aufgelösten Klöster findet man in dem Kronarchiv. Es handelt sich um Jesuiten in Neuhaus (Südostböhmen), um die Klöster Saar (an der böhmisch-mährischen Grenze), Deutsch-Gabel und Osseg (Nordböhmen), sowie auch um Kuglweit (Südböhmen). Bei allen bisher erwähnten Urkundengruppen kann man mehr oder minder bestim- men, auf welche Weise sie in das böhmische Kronarchiv eingereiht wurden. Provenienz- gemäß hängen sie doch einigermaßen mit diesem Archiv zusammen. Neben ihnen gibt es aber noch Urkunden, die ganz zufällig, unorganisch das Kronarchiv ergänzt haben. Zu diesen gehören zunächst die sogenannten „schwedischen Urkunden“, welche als Kriegsbeute nach dem dreißigjährigen Kriege in das Stockholmer Staatsarchiv abgeführt wurden. Ende des 17. Jhdts kaufte der österreichische Gesandte in Schweden Johann Anton Nostitz diese Urkundensammlung und reihte sie in das Prager Kronarchiv deshalb ein, weil es sich haupt- sächlich um Bohemica handelte. Neben wichtigen Schriftstücken böhmischer Herkunft befinden sich hier auch einige Archivalien aus dem Dietrichsteinischen Archiv in Nikolsburg (Südmähren), aus dem Pfarrarchiv in Erfurt und aus dem Klosterarchiv Altenzelle. Gleichfalls durch Kauf wurden im 19. Jhdt auf Grund des Territorialprinzips in die Abtellung „Böhmen“ des Wiener Haus-, Hof- und Staatsarchivs alle diejenigen Schrift- stücke eingereiht, die sich auf Böhmen beziehen. Es sind einzelne Urkunden aus dem Archiv der Prager Schützen, sowie auch aus den Archiven der mittelböhmischen Städte Böhmisch- Brod, Kolin an der Elbe und Kuttenberg, bzw. aus dem aufgelösten Kloster Sedletz bei Kuttenberg. Im Rahmen der Austauschaktion zwischen den österreichischen und preußischen Ar- chiven im J. 1874 wurde eine Urkunde des Prager Benediktinerklosters Breunau erworben. Von den größeren Familienarchiven sind in dem böhmischen Kronarchiv die Stadions (Chodenschloß bei Taus) und die Redern (Friedland in Nordböhmen) vertreten. Endlich sind noch diejenigen Stücke zu erwähnen, von denen man nicht genau fest- stellen kann, auf welche Weise und wann sie in das Kronarchiv eingelegt wurden. Zwei Urkunden der österreichischen Erzherzogin Anna vom 21, September 1526 an die Stadt Breslau und an die schlesischen Stände über die Kandidatur ihres Gemahls Ferdinand auf den böhmischen Thron gehören vielleicht zu jenem Archivgut, das im J. 1740 aus Sicher- heitsgründen von Schlesien nach Wien überführt und von welchem alle Urkunden nicht zurückgestellt wurden. Auf Grund des Sach-, bzw. Personalprinzips befindet sich in dem Archiv-Repertorium „Böhmen“ der Vertrag zwischen dem polnischen König und den öster- reichischen Herzögen vom J. 1439 (der sich auch auf die böhmische Thronfrage bezieht) und das Versprechen Konrads von Pappenheim vom J. 1465, da3 er dem Kaiser Friedrich III. die Herrschaft Laber u. a. übergeben wird. Beide diese Stücke gehören höchstwahrscheinlich in das Archiv der österreichischen Erzherzöge. 224

Strana 225
A z Absbergu a Ruenburgu Jindřich 265 Absperger Jindřich, probošt řezenského dómu 127 Adalbertus v. Albrecht Adelburg, hrad v Bavotsku, okres Parsberg 64, 240 z Adelsheimu Wendel 353 Adlaff Albrecht 174 Admiraldus 171 Aff v. ze Zedlitz Affing (Affecking), okres Aichach v Bavorsku 264 z Affingu (Affec"ng) Judmann Jan 265 Aichperger . z mosu Alba Juli v. Bélehrad Sedmihradsky Alba Re’ ilis v. Bělehrad Stolióny Alba Transilvana v. Bélehrad Sedmihradsky Alben. episcopus v. sedmihradsky biskup Albert, biskup vesprémsky (Wesprimensis) 226, 227 Albertus v. Albrecht Albigensis senescalcus v. z Albigeois seneSal z Albigeois seneSal (Albigensis senescalcus) v. Hugo z Bournasel Albrecht, kardinál-knéz titulu sv. Chrysogo- na, arcibiskup mohučský a magdeburský, kurfiřt a arcikancléř Římské říše v Ně- mecku, administrátor biskupství halber- stadtského, markrabě braniborský, vévo- da štětínský, pomořanský, kašubský a vendský, purkrabi norimberský a vévoda rujänsky 413 Albrecht II. (V.), Albertus, Albricht, kräl římský, uherský a český, vévoda rakou- ský, markrabě moravský 3—7, 44, 72, 138, 180, 214 manželka Alžběta, dcery Alžběta a Anna registrátor v jeho kanceláři Jan Richter Albrecht III., falckrabě rýnský a vévoda bavorský (T 1460) 116, 135 synové Jan a Zikmund 15 — Archiv koruny České Albrecht Achilles (Adalbertus), markrabé braniborský, arcikomorník Římské říše, vévoda štětínský; pomořanský, kašubský a vendský, purkrabí norimberský a vévoda rujanský (zu Rugen) 32, 45—48, 85, 88— 90, 142, 153, 154, 205, 207 bratří Fridrich II., Fridrich mladší a Jan Albrecht, vévoda minsterbenský a hrabě kladsky (f 1511) 276, 296, 298, 301, 302, 314, 403, 432 otec Jindřich starší, bratři Jiří a Karel Albrecht VI., vévoda (arcivévoda) rakouský (f 1465) 117, 128, 136, 137 Albrecht (Adalbertus, Albertus), syn Fridri- cha IL, saského vévody, vévoda sasky, lantkrabé durynsky a markrabě míšeň- Sky (f 1500) 84—87, 1406, 183, 187, 215, 258—241, 3518, 519 manželka Zdena, dcera českého krále Jiřího, bratr Arnošt, syn Jiří Albricht v. Albrecht z Aldenbornu Petr, vyslaný z Bastogne 21 Alder Tomáš 33 Alexander VI. papež (1492—1503) 292 Alpeck Štěpán, měšťan freibersky 215 Alsacia v. Elsasko Alten-Nusperg v. Nussberg Altenzelle (Vetus Cella, Stará Celle), cister- ciácký klášter v míšeňské diecési 40, 222 opat Antonin, Jan, pfevor Jan, řádový bratr Mikuláš Torsmed Altn-Otting v. Altötting Altötting (Altn-Otting), okresni mösto v Ba- vorsku benediktinský klaster, probost Michael ‘Riedrer z Altwasser Dir Frantisek 400 z Aluńova Hynek 18 Alžběta (Blisabeth), vdova po Albrechtovi II., královna uherská a dědička království Českého, dcera císaře Zikmunda .8—11, 14, 15, 19 dcery Alžběta a Anna, kancléř Augustin de Salank 225 

Strana 226
AlZbeta (Elisabetha), dcera Albrechta II. a Alžběty, sestra Ladislava, krále uherské- ho a českého, provdaná za polského krále Kazimíra IV. 43, 44 Alžběta Zhořelecká (Elisabetha, Elisabeth Gorlicz), vévodkyně bavorská a lucembur- ská 8, 16, 21, 22, 60, 68, 69 Alžběta, vévodkyně lehn'cko-břežská 3 manžel Ludvik, dcery Hedvika a Magda- lena, bratr Fridnich II., markrabě brani- borský Amasus v. EnZe Andreasberg v. Ondřejov . Anna, třetí manželka Karla IV., císařovna 159, 170 Anna, dcera Albrechta II. a Alžběty, manželka míšenského markraběte Viléma 8—10 Anna, dcera Vladislava II. a manželka ra- kouskeho arciknížete Ferdinanda, králov- na uherská a česká 395, 446, 447 úředník W. Woland z Ansenbruchu v. z Roildingen Antonín, opat cisterciáckého kláštera v Al- tenzelle 222 z Aragonie (de Aradonia) Jan, děkan králov- ské kaple na Karlštejně 395 z Arklebic a na Mysliboficich Ctibor 286 Аг! v. Voarlbersko z Arlonu (Oirle) Bewart 41 z Arlonu (Oirley) a Huczeren Vilém 21 Arnestus v. Arnošt Arneth Alfred, ředitel Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni 27 Arnošt, vévoda opavský 127 Arnost (Arnestus), syn Fridricha II., arci- maršálka Římské říše a vévody saského, arcimaršálek Římské říše a vévoda saský 84, 183, 187, 215, 240, 241, 318, 319 bratr Albrecht Arnschwang (Ornswangk), okres Cham v Ba- vorsku 264 z Arnschwangu (Ornsweng) Sattlbogner Zikmund 265 Arnstadt (Arnstett), okresní mésto v Duryn- sku 84, 88, 240 z Arnstadtu v. ze Schwarzburgu a Arnstadtu von Arnstete v. ze Schwarzburgu a Arnstadtu Aschaffenburg (Aschaffenburgk), okresni město v Bávorsku 413 de Attavantis, úředník papežské kanceláře 250 Auburg, okres Řezno (Bavorsko) 264 Auerbach, hrad a město v Bavorsku, okres Eschenbach 84, 175, 176, 240, 337 226 Auerbach, okresní město v Sasku 88, 238, 344 z Auerbachu (Uverbach) v. Fridrich a Zdenék, purkrabí donínští Augsburg, krajské město v Bavorsku 153, 154, 417 biskup Petr, sjezd 417 sv. Augustina řád regulovaných kanovníků v. Vratislav z Aumyslovic v. z Ümyslovic Aurifabri Jan, předseda královské rady v Lu- cembursku (magister reguestarum et pre- sidens consilii in Luxemburgo) 52 z Ausses Jindřich, hofmistr braniborského markraběte Fridricha 89 Austria sub et supra Amasum v. Rakousko z Aušavy v. z OuSavy B Bacs, Bacz, město ve stejnojmenném uher- ském komitátu (snad i Pětikoste:í) 278 z Bačic Dubňanská Kateřina 448, manžel Jan Kundrát z Miros'avé Baékova dédina ve Veltrubech 150 z Baóékovic a na Polici (Policki) Adam 345, 347, 366, 373, 420, Hynek 217 Baiocensis v. Bayeux Balbanus Hie., úředník papežské kanceláře 250 Bďmberg, okresní město v Bavorsku 156, 158, říšský sněm 156, 158 "von Bappenhaim, v. Bappenheim v. z Pappen- heimu Barius Mikuláš, probošt jagerský a vicekanc- léř uherského krále 52 Barckstein v. Parkstein Bartoloměj, děkan vyšehradský a probošt mělnický, kanovník pražský 395, 396 Bartoš krejčí, radní Menšího Města pražského 357 Baruth, město.v Braniborsku, okres Jůteborg- Luckenwalde 84, 88, 90 z Basoges páni 171 Bastogne, město v Lucembursku 21, vyslaný z Bastogne Gerhard Thiel i z Baště Albrecht 386 Baumgarten v. Sady Bavorsko (Bavaria), bývalé německé křálov- ství, dříve vévodství 84, 116, 127, 128 vévodové Albrecht IIL, Filip (Ť 1508), Filip (Ť 1548), Fridrich Moudrý, Fridrich Pobožný, Fridrich Vítězný, Jan, Kryštof, Ludvík V., Ludvík Bohatý, Otto II., Otto Jindřich, Rudolf, Ruprecht mladší, Rup- 

Strana 227
recht starší, Zikmund; vévodkyně Alžběta; hofmistr Albrecht Nothaft Bawngarte v. Sady Bayeux (Baiocensis), hlavní město stejno- jmenného kantonu ve Francii 171, biskup a patriarcha jerusalémský 171 Bürenstein (Bernstein), másto v Sasku, okres Dippoldiswalde 88, 258, 3544 Bärnau (Bernaw, Bernawe), mésto v Horní Falci, okres Tirschenreuth 84, 175, 170, 240, 337 z Bebenbergu Jiří, vrchní maršálek saského vévody Viléma 21, 22 Bečov nad Teplou, okres Karlovy Vary-okolí 313 dvůr pod zámkem 313, hamry 313, mlýny 313, rybniky 313 na Bečově v. z Rabštejna Bečva, moravská řeka, jez (stav) 440 Bedburg (Biedburg), mésto v Porynsku, okres Bergheim 21, rychtá? Petr 'Beesen v. Bessen Beeskow (Beskaw), okresní mésto v Brani- borsku 89, 205 Behaim, Beheimb, Behem v. Cechy Behemfurt v. Furth im Wald Behmen v. Cechy Behmer Matyás 191 na Bechyni v. ze Sternberka Bechyńskij kraj; popravce O'dfich z Hradce, Jindřich z Rožmberka, Jan z Ústí Beier Ondřej, radní města Chebu 391 z Beichlingen Jan 88, 90 'Beilstein (Bilstein), hrad a mésto ve Virtem- bersku, okres Heilbronn 237, 289, 290 Beckensloer Jeroným, děkan břežský 140, 141 de Belthewk v. z'Beltóku z Beltóku (de Belthewk) Dragfi Jan, nejvyšší královský číšník uherský (pincernarum nostrorum regalium magister) 394 Beneš řezník, měšťan litomyšl!ský 392 Benešov u Prahy, okresní město 204, 224, sněm, ujednání 204, 224 Beránek v. z Petrovce z Berbisdorfu Bastian, měšťan freiberský 215 Berger v. z Herrndorfu Berghammer v. z Katzbergu Benka v. z Dubé Berlin, hlavní město Německa 146, státní archiv 410 Berlin-Koeln (Coln an der Sprew, Kolin nad Sprévou), ¢ast Berlina 105, 258 Bernartice (Bernsdorf), okres Trutnov 243, rychtáři Jan a Pavel Hewelové 15* Bernaw, Bernawe v. Bürnau Bernheim v. Mainbernheim Bernsdorf v. Bernartice Bernstein. v. Bärenstein Berolzheim (Perolczhausen), mösto v Bavor- sku, okres Gunzenhausen 264 Bertholdesdorf v. Novošice Bertmansdorf v. Bertsdorf Bertold, arcibiskup mohučský a arcikancléř Římské říše v Německu 254 Bertoltshofer v. z Frohnhofenu Bertsdorf (Bertmansdorf), okres Źitava v Sasku 494 Beřkovský v. ze Šebířova Beskaw v. Beeskow Bessen Hanuš, Beesen Jan, Biesen z Gotar- towa 34, 38 Bethleheimsdorf v..z Betlanovců de Bethlenfalwa v. z Betlanovců z Betlanovců (de Bethlenfalwa, Bethleheims- dorf, Bettelheimzdorf) Thurzo (Turzo) Jan, správce královské komory v Krem- nici, hrabě z Kremnice, správce králov- ských horních měst v Uhrách 403, 409, 441 de Bettelheimzdorf v. z Betlanovců Betzenstein (Bezenstein, Petzenstein), okres Pegnitz v Bavorsku 175, 176, 537 © z Beulb'tz v. z Beulwitz z Beulwitz (z Beulbitz) Jindřich a Dětřich bratří 233, Hartmann 309 Bewchum v. Bytomsko z Bezděkova Komoň Jan 286 z Bezděkova a z Tupanova Matěj Vacek 74, 231, manželka Machna, roz. z Lukovan Bezdružický v. z Kolovrat Bezdružický Bezenstein v. Betzenstein Bezručka Jakub, cechmistr stolařského cechu v Klatovech 54 . Bélehrad Sedmihradskÿ (Alba Transilvana, Alba Julia), mésto v Rumunsku (Sedmi- hradsko) 52; biskup Gabriel probost Stá- pán z Wordy Bělehrad Stoliónj (Královsküj, Alba Regalis, Stulweisnburgk), hlavní město uherského komitátu Fejér 223, 224, 227, 266 z Bělkovic Jan Onšík 282 . z Běšin (von Blessing) Katefina, mattka Hed- viky, manželky opolského vévody Bolka 38 z Běškovic Běškovec Bohus'av 402 Biala (Czulcz), město v Polsku (Slezsko), okres Prudnik 34 227 

Strana 228
Bialköw (Bolchaw), okres Žary v Polsku (Slezsko) 143 (de Bibra) Vavřinec, biskup wůrzburský 329 z Bieberštejna Fridrich 198, Oldřich 198, Václav starší 56, 198 Biedburg v. Bedburg Bies Bartoš ze Szymanowa (von Sumlisdorf) 38 Biessen v. Bessen von Biessing v. z Běšin Bílá hora, část Prahy 177, 292 Bilan v. Bylany z Bíliny v. z Koldic Bilstein v. Beilstein Bílý, kverk z Jílového 255 Bírka v. z Násilé Bischowshein Jiří, řeč. Latovský 298 z Biskupic a na Bouzově Haugvic Hanuš 386 z Bítova a ze Sokolnice Jan 197 z Bítova v. též z Lichtemburka Bitschinová Valpurga 113 Blankenburg, hrad a město v Durynsku, okres Rudolstadt 84, 88, 90, 240 z Blankenheinu v. z Gleichen z Blatné v. z Rožmitálu Blekta v. z Útěchovic Blintendorf (Plintendorf), okres Schleiz v Durynsku 233 Blučina, okres Židlochovice 246, dvůr po- plužní 246, farář, kostelní podací 246, 444 z Bludova Jan, kanovník olomoucké kapituly 73 Blumberg, okres Žitava v Sasku 434 z Bnína Matyáš, kastelán poznaňský 257 Boček, vévoda minsterberský, syn krále Jiřího 207, Oratří Jindřich starší, Jindřich mladší a Viktorin von Boelnheim v. z Polheimu Boemia v. Čechy Boes Přibík z Rzepcze (von Repitcz) 34 Bohdal, konšel klatovský 54 Bohemia, Bohoemia v. Čechy Bohouňovice, okres Kolín nad Labem 1 z Bohutic v. z Mukoděl Bojanovice Dolní, okres Hodonín 268, 354, 361, rybník na Stupavě 268, 354, 361 "z Bojanovic Štěpán, kanovník olomoucké ka- pituly 73 Bolek V. (Bolko), vévoda opolský 34, 129, 130, manželka Hedvika 34, bratr Mikuláš I., dvorský písař Petr z Czyprzanowa z Boleslavě Mladé v. z Cimbunka, z Krajku Boleslav Stará, okres Brandýs nad Labem; probošti Šimon Duchkův z Ústí, Michal 228 Boleslavský kraj: hejtman Jan z Cimburka a z Tovačova, popravce Aleš Škopek z Dubé, Jan z Michalovic, Vilém ze Zvířetic Bolchaw v. Bialków z Bolchen na Zolveren Jan 21 Bolköw (Polkmhain, Polkenhain, Polknhain), město v Polsku (Slezsko), okres Javor 102—104, 109 z Bolkowa v. z Varnsdorfu Borgoend v. Burgundsko Borlin Klaus, radní ve Špýru 70 Borsnicz Hanuš Geltcz z Trzebiny (Borsnitz Jan Gelcz von Conczenstat, Kunzinstadt) 34, 38, 310 z Bořitova Filip Bula 231 Bosna, dříve království, nyní část Jugoslavie: král Mikuláš 226, 227, syn Vavřinec z Vil- laku z Boskovic Boskovští — z Letovic Vaněk 28, Václav, nejvyšší ko- morník cúdy a práva olomouckého 223, 225 — na Moravské Třebové Jaroslav, nejvyšší komorník cúdy olomoucké a kancléř krá- lovství Českého (se strany krále Matyáše) 246, 262, Ladislav, jeho bratr, nejvyšší komorník markrabství Moravského 262, 295, 586, Kryštof, jeho syn 445 z Boskovic Černohorští na Černé Hoře — Beneš II., podkomoří markrabství Morav- ského 24, 28, 204, 444, 445 synové Dobeš (manželka Bohunka z Pern- štejna) 444, 445, Jan 444, 445, Jaroslav 444, 445, Tas 444, 445 — Jindřich na Jičíně 204 z Boskovic Svojanovský Ješek 88, 175 z Boskovic a na Vranově Arkleb 386, 407 Bossen Jindřich, klenik mohučské diecése, potom vikář oltáře sv. Ondřeje a jiných apoštolů v kostele sv. Petra v Sómmerda 320 Bothenová Marta 113 Bóttwar v. Grofibottwar Botzinger Mikuláš, poddaný z Javorné 270 z Bournasel Hugo, senešal z Languedoc a Al- bigeois (senescalcus Tholosanus et Albi- gensis), Hugues de Bornasel 171, 172 na Bouzově v. z Biskupic Boylin ze Španěl (Hispanie), plnomocný vikář řádového generála paulánů 292 do Bozyn v. z Pezinku Božičany (Poschiczaw), okres Karlovy Vary- okolí 315 

Strana 229
Bóheim v. Cechy Brabantsko (Brabancia), bývalé vévodství v Nizozemí 52, komorník? (magister com- potorum) Adrian van den Ee Braclaw (Braslav), mésto na Ukrajině na pra- vém břehu Bugu 404 Bradáč v. z Toušeně Brage v. Praha Brandenburg, Brandburg v. Braniborsko z Brańdensteinu, z Brandisteinu v, z Breiten- steinu Branibor'sko (Braniborska marka, Brandburg, Brandenburg), byvalé markrabstvi v Né- mecku 46, 105, 205 markrabí (též purkrabí norimberští) 84, 117, 127, Albrecht, arcibiskup mohučský, Albrecht Achilles, Fridrich II., Fridrich Starší, Fridrich Tlustý, Jan, Jiří, Kazimír maršálek braniborských markrabí Konrád z Knoeringen, mistr komory braniborské Bratislava (Prespurg, Prespurk), hlavni mésto Slovenska 15, 99, 279, 291, 384 Braunau v. Břevnov Brawne v. Broumov Brawnow v. Břevnov z Breitensteinu (Brandistein, Brandenstein) Jindřich 84, 88, 90 Brennberg, okres Řezno v Bavorsku 264 Brescensis v. Brzezinský palatin Bresla, Breslaw, Breslow v. Vratislav Briege v. Břeh, Břežsko St. Brieux (Broicensis), město ve Francii, dep. Finistěre 171, biskup 171 Brig v. Břeh Brisselstorf v. Priesendorf Brix v. Most z Brníčka Tunkl Jindřich na Zábřehu 272 Brno (Brunn, Brunna, Brünn), hlavni mésto Moravy 24, 28, 74, 94—101, 105, 106, 197, 198, 201, 204, 217, 223, 224, 227, 231, 242, 283, 334, 354, 360, 361, 375, 386, 448 archiv státní 273, 372, 390, cůda v. soud zemský, desky zemské moravské 17, 59, 242, 354, 399, komorník nejvyšší při des- kách Jan z Pernštejna, Vratislav z Pern- stejna, komenda johanitů (mnichové k svatému Janu) 444, 445, měšťané Miku- láš a Jan Reichšmidové, radnice 223, 224, 402, sněm zemský moravský 354, soud zemský moravský, cůda 59, komorník nej- vyšší zemského soudu Jan z Pernštejna, Vilém z Pernštejna, Vratislav z Pernštej- na, sudí nejvyšší Václav z Ludanic z Brna Jan (Johannes de Brunna), registrátor královské kanceláře 91, 92, 118 z Brna m. Maternus, kanovník olomoucké kapituly 73 z Brna Mikuláš (de Brunna Nicolaus), regis- trátor české kanceláře královské (se stra- my uherské) 211 Brněnský kraj: hejtman 59 Brod Český, okresní město 164, 165, 325 archiv městský, starý kopiář 235, 325, 435 na Brodě Uherském v. z Kunovic Brochenstein v. Stein Broicensis v. St. Brieux Broumov (Brawne), okresní město 221 z Bródelwitz (zu Brudelwitz) JindFich 400 zu Brudelwitz v. z Bródelwitz z Brudzewa (de Brudzew) Mikuldż, kastelan 257 Bruok v. Most Brunensis czuda v. soud zemský moravský v Brně | Brunn, Brunna v. Brno, de Brunna v. z Brna Bruno, olomoucky biskup 78, man Tüma Brux v. Most Brüg v. BfeZsko Prünn v. Brno Brzezinskÿ palatin (Brescensis) Jan z Oppo- rowa Břeh (Brig, Briege), okresní město v Polsku (Slezsko) 3, 5, 300, 310 děkan Jeroným Beckensloer; v, též Mi- chael Pennsdorf Bfevnov (Braunau, Brawnow), benediktinsky klášter v Praze 27 opat Heřman, probošť Havel, převor Vav- řinec, řádový bratr Janek z Kozolup Březí, hora u Březníku 271 Březník, okres Velká Bíteš 271 z Březníku v. z Náchoda na Březovicích v. z Otoslavic Břežany, okres Český Brod 275 Břežsko (Briege, Brůg), slezské vévodství 47, 48, 84, 240, 317 vévodové (v. též lehnicko-břežští vévo- dové) 56, vévodkyné Hedvika z Bříště Mikuláš, kanovník olomoucké kapi- tuly 73 Bfvany, okres Louny 92 z Buczacze Jakub, palatin podolsky 257 Budéjovice Ceské, krajské mésto 224 Budin (Buda, Ofen,Ofn, Oven), Gást Budapešti, hlavního města Uherska 7—11, 223, 224, 227, 261, 262, 268, 269, 275, 275, 281, 284, 287, 288, 290, 293, 295, 307, 308, 312, 314, 229 

Strana 230
315, 317, 319, 322—325, 331—333, 358, 369—371, 574—578, 582, 585, 588—590, 393, 394, 398, 401, 409, 412, 414-—416, 421, 422, 424, 459, 441—445 z Budkovic v. z Herultic Budyšin (Budissin), okresní město v Sasku, jedno z hornolužických měst 25, 29, 200, 211, 221, 266, 376, 422, kapitulní kostel sv. Petra 29, děkan Jiří z Plavnice, farář Simon Judüv, kantor Baltazar Dcher, kanovník Jan Tontz starší, Tomáš Lang- channus BudySinsko, BudySinské markrabstvi 84, 211, 240 z Buedelingen v. z Putlingen Bufolinus Io., úředník papežské kanceláře 250 z Buchwaldu Anna 109 z Burghausu a Kupferbergu bratři Mikuláš 378, Jan Děpolt 378, Adam Dépolt 378, Jan, jeho syn: 378 Burgundsko (Borgoend), vévodství bývalé, nyní část Francie 16, vévoda Filip Burchardův Oldřich 397 z Burschertu Ludvík 21 na Buštěhradě v. z Kolovrat Bezdružický Zz Bustévs? v. z Kolovrat Libštejnský Bůrgel v.. Thalbůrgel Byczyna (Petschen), město v Polsku (Slez- sko), okres Kluczbork 5 z Bykánce Sysel Kryštof 1 Bylany (Bilan), okres Kutná Hora 18, v. též Jiřík Haták (z Byrnic) Achacius, hejtman vratislavský 408, 409 Bystrzyca (Veistritcz), okres Svídnice v Pol- sku (Slezsko) 310, v. též Jan Meilnau Bystrzyca Klodzka (Habelswerde), okresní město v Polsku (Slezsko) 55, 166 rychtáři Jakub Rucker, Jan Schoffrichter, rychtářství 55, 166 Býškovice (Vyškovice), okres Holešov 203 z Býšovce a Křetina (Křtěnina) Jindřich 231, manželka Kateřina, rozená z Lukovan Bytomsko, Bytomské vévodstut (Bewchum), slezské vévodství 84, 240 ha Bzenci v. z Nevédomí Kropác С Cabilonsis v. z Cavaillonu Cadan v. Kadaň Cadolzburg, město v Bavorsku, okres Fürth 205 Caesariensis v. Kaisheim 230 Cáhlov (Freinstatt), okresní město v Horním Rakousku 352 Calta v. z Kamenné Hory Camencz v. Kamenec Camenetcz v. Kamenec Carbischow v. Skarbiszów Córka, okres Podbořany 210 Casimirus v. Kazimír z Castelu Fridrich 89 z Cavaillonu Petr Tlustý (Petrus Grossi Ca- bilonsis) 292 Cella Vetus v. Altenzelle Cella Vetus v. Altenzelle Cesariensis v. Kaisheim na Cetechovicích v. z Vickova z Cetné, na Bystrici a Lelekovicich Procek Jan 407, 445 Cibulka Jiřík, měšťan litomyšlský 392 z Cihelnice Vaněk 1, 23 z Cimburka a Slavičína Jan 2 z Cimburka a Tovačova Ctibor, hejtman mar- krabství Moravského 204, 245, 254 Jan, hejtman markrabství Moravského 24, 28, 88, 217, manželka Žofka z Kunštátu Jan na Mladě Boleslavi, nejvyšší sudí krá- lovství Českého a hejtman Boleslavského kraje 223, 225 von Clena v. z Klenového de Clingstein v. z Klinstejna Closner v. z Hirschhornu Cluj (Koloë), hlavní město Sedmihradska 225—227, biskup Jiří von Clux v. z Klüx Colditz (Koldice), město v Sasku, okres Grim- ma 88, 238, 344 Cole Apian, kancléř a kanovník vratislavský 316 Colin v. Kolín z Collincze v. z Kolínce Colmasch Hans z Piotrkowiczki ? (von Pe- choticz) 34 Colmasch Jindřich, hejtman v Chrzeliczi (uf Chrzelicz) 34 Colmasch Petr 34 Coln an der Sprew v. Berlin-Koeln Coloniensis dominus v. kolínský arcibiskup de Colovrat v. z Kolovrat Conczenstat v. Trzebina Conclenz v. Koblenz z Coni (Goniensis) Jan, člen paulánského řádu 292 ‚йе Сотесгройе Jan, kancléř Polského králov- ství 6 Coppenwalder Hans, mé&tan fezensky 62, 63 

Strana 231
Cornitcz, Cornitz v. Kórnice z Cosenzy (Cosentiensis) Frantisek, ćlen pau- lánského řádu 292 Coschimbor Stefek z Maluszowa (von Melitcz) 34 Cotbus, Cottbus v. Chotébuz Coya v. Kujawy Cracovia v. Krakov Crappicz v. Krapkowice Crhov, ves a dvür u Ostrovánek 167, 168 z Croy vévoda Antonin, hrabé. z Porcien 39, 49 Crumlov v. Krumlov Moravsky Cubitus v. Loket Cun'cz v. Kóntz de Cunstat, z Cunstatu v. z Kunštátu von Cuntop v. z Kundorfu de Curoswyaky v. z Kurozweki Cyglovský Petr, měšťan litomyšlský 392 Czachrle, konšel klatovsky 54 Czalta v. z Kamenné Hory Czedlicz, Czedlitz v. Zedlitz von Czedwitz v. ze Zedwitz Czelim v. Zielina Czeradicz v. Ceradice de Czernczicz v. z Černčic Czewicz v. ze Zedwitz Czeschwicz v. Zeissewitz Czgán, konšel klatovský 54 Czissewitz v. Zeissewitz von Czorbusch v. Skarbiszöw Czotimberg 13 Czulcz v. Biala z Czyprzanowa (von Jancowicz) Petr, dvors у písař opolského vévody Bolka 34 с Čáslavský kraj: hejtman Jan z Rušinova, popravce Václav z Lipnice, Mikuláš ze Zruče Čechové 156, 158, 342 Čechy (České království, Česká země, Be- heimb, Behem, Behmen, Boemia, Bohemia, Bohoemia, Böheim) 11, 40, 43, 47, 50, 77, 82, 84, 94, 116, 138, 156, 158, 172, 174, 207, 223, 224, 226, 227, 229, 232, 240, 249, 285, 291, 297, 303, 304, 306, 310, 318, 330—332, 341—343, 353, 362, 364, 367, 372—375, 377, 379, 381, 385, 386, 390, 394, 404, 406, 408, 427—429, 431, 436, 439 — archivy 222 desky zemské, úřad desk zemských v. desky zemské — gubernátor v. Jiří z Kunštátu a z Podě- brad . — hejtman zemský, hejtman nejvyšší Karel z Minsterberka — kraje 379, v. Bechyňský, Boleslavský, Čáslavský, Hradecký, Chrudimský, Kou- řimský, Litoměřický, Loketský, Mýtský, Plzeňský, Podbrdský, Prácheňský, Rakov- nicky, Zatecky landfrid s Moravskÿm markrabstvim 373, 375, 386, 407, 408, se slezskÿmi stavy 372, 374, 381 — léna 29, léna, která leží v Říši 50, 219, 236, 237, 289 — majestáty a smlouvy na království České 318 — města 330, 343, 374, 375, 382, 383, 408, 433, jejich práva, řády a svobody 382, 383, města královská 223, 291 — pečeť zemská, pečeť svatováclavská 348, 349, 355, 363—367, 406 — poručník, tutor a obránce království Čes- kého Zikmund I., král polský — práva, práva zemská, právo a řád 179, 304, 336, 362, 390, 435 — preláti 343 . — privilegia 94, 138, 220, 433, knihy privile- git z r. 1547 v. knihy privilegií — přijímání obyvatel do země 385, 427—429 — přiznání k zemi, reversy k zemi 304, 385 — rodové starožitní 303 — řád a právo v. právo — „ředitelé zemští“ 204 — sněm obecní, sněm plný 297, 303, 315, 331—333, 382—384, 390, 394, 433, krá- lovská proposice ke sněmu 332 — soud dvorský 238, 239, 249, 344 — soud zemský (na Pražském hradě) 247, 249, 318, 319, 332, 336, 341, 363, 364, 388, 408, radové a ptisedici 365—368, soudci zemští 362 — správci zemští, správci království České- ho, zprávce 363—368, v. též Jiří z Kun- štátu a z Poděbrad — stavově, barones, proceres, milites et clientes 138, 179, 198, 225, 227, 247, 304, 315, 321, 332, 343, 384, 385, 390, 400, 408, 411, 417, 418, 427—429, 431; landfrid se stavy slezskými 372, 374, 381 stav panský 77, 156, 158, 179, 223, 224, 227, 247, 249, 291, 297, 303, 306, 315, 318, -330, 332, 333, 336, 341, 545, 565—568, 375, 379 az 384, 388, 404, 406, 408, 427—429, 433 231 

Strana 232
stav rytířský, zemané, rytíři, vladykově 77, 179, 223, 247, 249, 291, 297, 303, 315, 318, 322, 330, 332, 333, 341, 343, 363—368, 375, 382—384, 404, 406, 408, 427—429, 433 stav městský 427—429 — svobody a výsady země 404 — úřady zemské 303, 388 — úředníci zemští, úředníci nejvyšší: zemští 303, 323 — zhoubci zemśti 373, 439 — zřízení zemské české (Vladislavské), svo- lení zemské 306, 336, 341, 388, 427—429, 439 — židé 297 | Čejč, okres Hodonín 185, „Čejetská“ silnice 185 na Čejkovicích v. ze Zástřizl z Čelechovic Cikán Mikuláš, purkrabí na Rači- cích 2 Čeradice (Czeradicz), okres Slaný 155, pod- daní Holus, Jíra z Cernóic (von Czernczicz) páni 322, Mikeš, královský hofrychtéř 322, Václav, .jeho bratr 322 z Černčic Hubka Simeon 322 z Černína Černín Bohuněk, purkrabí Hradec- kého kraje 323, Nataniel 294 Černý Jan švec, poddaný litomyšlský 392 Černý Jiřík 356, 357 Černý Matyášúv Václav, měšťan litomyšlský 392 Černý Mikuláš, kverk z Jílového 255 Černý, Schwarzhans v. Nuthomus Červenka Oldřich 147 český. jazyk v. jazyk český česká kancelář v. kancelář česká česká knížata 343 česká komora v. komora česká "Česká koruna (corona Bohemiae) 84, 138, 162, 220, 221, 224, 227, 228, 240, 285, 297, 306, 311, 313, 318, 330, 341—344, 350, 352, 353, 359, 370, 400, 425, 431 léna 88, 236, 237, 313, léna v Říši 219, 233, 236—239, 3544, manové 90, manství 90, odcizování od České koruny 46, práva, řády a svobody 382, právní postavení v. rámci Římsko-německé říše v. Římská říše, statky 227, zcizení zámků a jiných zboží 138 český král 46, 61, 71, 76, 79, 84, 88, 89, 94, 103, 115, 127, 138, 156—158, 162, 171— .173, 179, 182, 190, 197, 201, 209, 211, 212, '220; 222—224, 227, 238, 240, 246, 247, 249—252, 254, 256, 258, 259, 264—266, 232 273, 275, 289, 291, 293, 297, 303, 304, 311, 313, 318, 321, 324, 325, 332, 334, 336, 341 az 344, 353, 362—364, 366—368, 374, 375, 385, 404, 417, 425, 427—429, 432, 434; v. też Albrecht II., Ferdinand I. Jan, Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, Josef II., „Karel IV., Kazimír IV., Ladislav, Ludvík, iMatyáš Korvín, Přemysl II. Otakar, Ru- dolf II., Vaclav IV., Vladislav II., Zikmund — arciëisnickÿ úřad v Říši 251, 252, 254, 256, 258, 259, 314, 317, 339 — dvůr, dvorská družina 182 — hlas při volbě římského krále v. hlas kur- fiřtský — investitura císařem nebo králem římským 156, 158 — kuchyně králova, mistr 145 římského krále — léna 84, 175, 176, 238, 300, 313, 335; 337, 441, léna v Kisi 239, 290, 305, 327, hejt- man krälovskÿch lén Jindfich III. z Plavna — manové ve Slezsku 133 — nástupnictví 446, 447 — poklad 43 — pokladna 118 — právo volitelské v. arcičíšník, hlas při volbě římského krále v. hlas kurfiřtský — privilegia 94, 220 — roboty královské 7 — urbura královská 91, 377 — úřady královské 247, 390 — vzbouření pánů z Plavna proti českému krali 183, 184, 187 — zámky královské 390: česká královna: Alžběta, Johanna, Marie, hofmistr 145, mistr kuchyně Jan ToS, podkomoří Petr Rašín z Ryzmburka České království v. Čechy České povstání 292 česká řeč v. jazyk český České země v. Čechy, Česká koruna, České království z Čestic Václav Příšek 359 Cié v. z Nemyéevsi z Číčova Číčovec Jan 2 na Čijevicích v. ze Žher Čívice (Staré), okres Pardubice 73 na Čívicích v. ze Žher z Člupku Bohuš 392 D na Dagestulu v. z Roildingen z Dagsburgu v. Hess 

Strana 233
Dalen, z Dalheimu v. z Rabensteinu de Dambno v. z Dembna Daniel Jiří, měšťan chebskyj, radní města Chebu 391 Darkowice (Targewicz), okres Ratiboï v Pol- sku (Slezsko) 280 Hans Stos z Daun (zu Dun) Jan hrabë z Kirbergu a Steinu 82 Degenberg, hrad v Bavorsku 264 z Degenbergu Jan 265 Dechtafov v. Rychtafov Dembno (Dambno), misto v Polsku (býv. Ha- lič), okres Lancút 257, kastelán Jakub Deutsch Jan, konšel mostecký 395, 396 Dewtschen-Veltz v. Wiltz Debowiec (Newoding), okres Prudnik v Pol- sku (Slezsko) 38, Kristl 38 z Děčína v. z Vartemberka Dcher Baltazar, kantor kapitulního kostela sv. Petra v Budyšíně 29 Diedenhofen, Dietenhofen v. Thionville Diekirch, hlavní mésto stejnojmenného kan- tonu v Lucembursku 21, Klaus Zendener 21 Diepoltzwald -v. Dippoldiswalde Dieppe, hlavní město stejnojmenného kanto- nu ve Francii 171, 172 Dieterskirchen, okres Neunburg vorm Wald v Bavorsku 264 Dijon (Dyon), hlavní město stejnojmenného kantonu ve Francii 16 Dippoldiswalde (Diepoltzwald), okresní město v Sasku 88, 238, 344 Dir v. z Altwasser Dittelsdorf, okres Žitava v Sasku 434 Dobareuth (Toberreuth), okres Schleiz v Du- rynsku 235 z Dobronic Přibík 147 z Dobřenic Jan, hejtman na Poděbradech 248 Doeltsch (Teltschcz), okres Neustadt an der Waldnaab v Bavorsku 264 z Doeltschu (Teltscher) Kleissentaler Osvald 265 Doktor Jakub, hejtman velkohlohovskÿ 408 Dolain v. Dolánky Dolánky (Dolain), okres Roudnice nad Labem 27 v Dolci v. ze Špaňova Dolen v. z Dalheimu Dolen, Doln v. Dóhlen z Domanic (von Domeczkaw) Konrád 38 Domantz Jindřich (z Kněžic) 280 Domažlice (Tausť), okresní město 115, 127, hrad a úřad domažlický 115, 127 von Domeczkaw v. z Domanic Domus Nova v. Hradec Jindřichův Donaustauf (Thumbstauf, Tumstauf), město v Bavorsku, okres Řezno 84, 240 Donín, hrad a město v Sasku, okres Pirna 88, 238, 344 z Donína purkrabí Fridrich, Jindřich, Zdeněk Dorner Kryśtof, kancléf rynského falckrabéte Ludvíka 127 Dornheim Klaus, radni gothsky 19 z Dornheimu Kryštof 151, 152 Doubravů Jan, dvořák polouveský 346 z Doubravice a na Hrotovicích Zikmund Osovskÿ 286 na Doubravici v. ze Sovince z Doupova Doupovec Jan, mistokomornik -království Českého 147 Doxen v. Duchcov Döhlen. (Doln, Dolen, Dölen), okres Rochlitz v Sasku 88, 238, 344 Dörndorf (Torrendorf, Turndorf), okres Eich- stätt v Bavorsku 84, 175, 176, 240, 337 Dragfi v. z Beltöku z Drahanovic a na Vedrovicich Znata Kober- ský 345, 448 Drahotuch, les u Drahotuší, okres Hranice 255 Drahotuše, okres Hranice 253 Drazk (Dreske) Jiří z Magnuszowicz (von Magnuschowicz) 34, 38, Nikel 34 Drážďany (Dresda), hlavní město bývalého království Saského 318, 321, clo 88, 238, 344 Dražovice (Dražejovice), okres Bučovice 164, 165 na Dražůvkách v. z Nevědomí Kropáč Dreflstain v. Treffelstein Dresda v. Drážďany Dreske v. Drazk Drnovice, okres Vyškov 444, 445, dvůr 444, 445 z Drnovic Drnovský 51 z Drnovic a na Drnovicích Ctibor 444 2 Drnovic a na Rájci Bohuš 444 Drugsess, Druksas v. Truchses Drzienow v. Dřínov z Dřevohostic v. ze Žerotína Dřínov (Drzienow), okres Slaný 155, poddaní Chalupa, Mníšek z Dubé Berkové Hanuš na Mühlbergu 240, Hynek na Holstejné, popravce v Litomé- Fickém kraji 379, Jan z Lipého a ze Šternberka 272, Jindřich, vicekancléř krá- 233 

Strana 234
lovny Johanny 122, Václav z Lipého a na Šternberce 386, 407 z Dubé Ondřej, popravce kraje Kouřimského 379 z Dubé Skopek Aleš, popravce kraje Boleslav- ského 379 na Dubenci v. ze Sloupna Dubin Jakub, (z Kutné Hory) 1 z Dubna Jakub, podskarbí království Polského a starosta krakovský 198 Dubňany, okres Hodonín 272 Dubňanský v. z Bačic Duhek Jo., úředník krále Matyáše 229 Duchcov (Doxen, Duxen), okresní město 88, 90, 92 z Dulan páni 171 Dulitz Jiří 280 zu Dun v. z Daun Durynsko, bývalé lantkrabství ve středním Německu 84 lantkrabí 89, 127, Albrecht, Fridrich II., Fridrich Moudrý, Jan, Jiří, Vilém (v. též vévodové saští) Dutschen landen v. Německo Duxen v. Duchcov z Dvora Krásného (von Schohofe) Vilém 88 Dyon v. Dijon z Dzialyna v. z Kurozwęki E z Ebenriedu v. z Hirschbergu z Eberharce a na Jinošově Rudult 399, Voj- slav 399 Eberhard starši, vévoda virtemberský (de Wirtenberg, Wirtenbergensis) 236, 289, otec Ludvík Eberhard mladši, vévoda virtemberský 237, otec Oldřich z Ebersteinu Bernhard, šenk rýnského falc- kraběte Fridricha Vítězného 82 Edenburg v. Šoproň van den Ee Adrian, magister compotorum in (Brabancia (= ? komorník) 52 Eger, Egra v. Cheb Egrerius v. Chebský Ehrenbreitstein (Erembreitstein), město v Porýní, okres Neuwied 251 Ehrenfels, zámek v Bavorsku 264 z Ehrenfelsu v. ze Staufu Ehrenfelserů léna 177 Echternach, město v stejno jmenném kantonu v Lucembursku 21 opat 21, rychtář Klaus Urhel, šepmistr Petr z Wittlich z Eibe a Sinnersdorfu (Summersdorf) Ludvík 89 Eilenburg (Ilburg, Hlenburg, Ylenburg), hrad a město v Sasku, okres Delitzsch 88, 238, 344 z Einsiedlu Hildebrand, maršálek saského vé- vody Fridricha II. 84, 88, 90, Jindřich 240, Jošt (Jodocus), sekretář krále Jiřího 160, 163, 175, 182, 190 z Eitzingu Eitzinger Oldřich 56 Ejvančice v. Ivančice Eckartsberg (Eckersdorf), okres Žitava v Sasku 434 z Ekkelstete Jan, plebán mohučské diecése 67—69, Mikuláš Fabri, veřejný notář 64 až 69 Elbe v. Labe E'got v. Ligota Bialska Elisabet Gorlicz v. Alžběta Zhořelecká Elisabeth v. Alžběta, manželka Albrechta II. Elisabetha v. Alžběta, dcera Albrechta II. a Alžběty Elsasko (Alsacia), část Francie 44, 60, zem- ské fojtství 60, 61 Elsenbeck v. z Kötzting Elsterberg, město v Sasku, okres Plavno 88, 238, 344 Elsterwerda, město v Sasku, okres Lieben- werda 88, 238, 344 z Elter Gobel 21, z Elter na Hoilfelsu Hubart 21 z Ende Götz 88, 90, Jindřich 321 Engelsburg v. Hora Andělská Enger, město ve Vestfálsku, okres Herford 252, vévoda Heřman, arcibiskup kolínský Enže (Amasus), řeka v Rakousku 44, 352, země nad Enží v. Rakousko Horní, země pod Enží v. Rakousko Dolní Erer Konrád, starší cechovní v Špýru 70 Erembreitstein v. Ehrenbreitstein von Eretin v. z Ertína Erfurt, město v Durynsku, dříve v Sasku: kostel P. Marie, oficiál 320 Erhart, opat benediktinského kláštera v Bür- gelu 21, 22, 64—69 Erkmann Bartoloměj, konšel mostecký 395, 396 Erlangen, město v Bavorsku 84, 240 Erlbach, město v Bavorsku, okres Neustadt an der Aisch 264 z Erlsfeldu Löw Jan Josef, zemský místopisař království Českého 127, 201, 202, 211, 213, 234, 244, 263, 266, 270, 281, 284, 288, 308, 334, 370, 377, 412, 415, 424, 437, 442 234

Strana 235
Erskein Alexander, švédský vojenský presi- dent 222 z Ertina Bohuslav Chrt (Windt von Eretin), purkrabí hradu Pražského 353 z Eschu Gerhard 21 Eschenbach, hrad a město v Bavorsku 84, 175, 176, 240, 337 z Estedt ? (Hast).Petr, Redlitz zvaný, maršá- lek minsterberského vévody Karla 403 Eugenius v. Evžen Evančice, evančické hory v. Ivančice Evin Jiřík, měšťan litomyšlský 392 EvZen IV. (Eugenius) papeZ (1451—1439) 6 F Falc Horni (Bavorská), krajina v severním Bavorsku, sousedící s královstvím Českým 353, victum Reinhart z Leisnigu a Wester- burgu Falc Rýnská 82, maršálek dědičný Hess, lant- krabě z Leinigen falckrabí v. rýnští falckrabí Falkenberg v. Niemodlin Falkenberské vévodství, hornoslezské vévod- ství 84, 240 Falkenfels, okres Bogen v Bavorsku 264 z Falkenfelsu Paulsdorfer Jan starsi 265 Falkenstein, okres Auerbach v Sasku 88, 258, 344 z Falkensteinu Vilém 21 Fallersdorf v. Falmirowice Falmirowice (Fallersdorf), okres Opolt v Pol- sku (Slezsko) 113 ze Felsószek (de Zeech, de Zelch) Mikulds 225—227 Ferdinand I., arcivévoda rakouský, císař a král římský a český 269, 273, 284, 414, 422, 446, 447, manželka Anna Jagelonská Feridan Hanušek (z Přítok) 18, 23 Ferkus, rychtář z Petříkovic 280 Fibalk Petr (z Kožuchowa) 408 Fiček Martin, měšťan litomyšlský 392 Filip (Philip), falokrabë rÿnskÿ a vévoda ba- vorsky, kurfiřt Římské říše, nejvyšší truksas, otec Ludvíka kurfiřta a Fridricha (f 1508) 256, 337, 339 Filip, falokrabě rýnský a vévoda bavorský, syn kurfiřta Ludvíka (T 1548) 338 Filip, vévoda burgundský a lotrinský 16, 49, 52, 58, 61, 69, sekretář Jan de Willer, vyslanci m. Jakub z Ostende a Petr Vas- quez Filipův Jan, měšťan litomyšlský 392 Finsterwalde, okres Luckau v Braniborsku 88, 344 Firstenstein v. Fürstenstein z Fischbachu Martin 21 Florencie (Florentia), město v severní Italii 389 Flosemberg v. Flossenbürg Floss, hrad a mésto v Bavorsku, okres Neu- Stadt an der Waldnaab 84 Flossenbürg (Flosemberg), hrad a město v Bavorsku, okres Neustadt an der Wald- naab $56, 557 Flügelau (Fluegelsperg), zřícenina hradu v Bavorsku 264 na Flügelau v. z Parsbergu z Forchheimu (Furchenhaim) Anna, vdova po Janovià Bradácovi z Tousené 435 Forchtenberg, hrad v Bavorsku 264 Fortsch Martin mladší 89 Franc, pacholek Hertenbergarův 356, 357 Francie (Francia), republika, dříve království 172 král 169, 171, 172, 417, Ludvík XI. Frankenberg, okres Řezno v Bavorsku 84, 240 Frankenberg Dětřich 56 Frankenstein v. Zabkowice Slaskie Frankfurt nad Mohanem (Frankfurdia), měs- to v Německu 22, 49, 52, 58, 411, 413, 418, sněm říšský 52, sněm říšský volební v. Římská říše Frankenštejn v. Zabkowice Šlaskie Franky, část Německa 240 Frauenberger v. z Haidenburgu Frauenhain, okres Grossenhain v Sasku 88, 238, 344 Frauenhaus, zämek u Neuburgu na Innu, okres Pasov v Bavorsku 161 Fredmanswalde v. Friedewald Freiberg (Friberg), okresni mésto v Sasku 20, 215, měšťané Štěpán Alpeck, Bastian z Berbisdorťu, Tomáš Resze, purkmistr KaSpar Schönberg Freienstatt v. Freystadt Freinstatt v. Cählov Freising, okresni mösto v Bavorsku 61, 127, kanovnik m. Fridrich Maurkirchner Freustet v. Kozuchöw Freystadt (Freienstatt), město v Bavorsku, okres Neumarkt in der Oberpfalz 175, 176, 337 Freystadt v. Kožuchów Friberg v. Freiberg Friczenstorfer Zikmund 268 255 

Strana 236
Fridéricus v. Fridrich Fridmanswalde v. Friedewald Fridrich, biskup krakovský 257 Fridrich III., císař a král římsko-německý, vévoda rakouský 22, 43, 50, 66, 69, 94, 95, 97—101, 132, 156—158, 161, 177, 206, 219, 220, 221, 227, 232, 298, kancléř Oldřich Waeltzli, komorník Hans z Rorbachu, pro- tonotář kanceláře Jan Waldner, rada Hans z Rorbachu, vzpoura vídeňských měšťanů a rakouských pánů proti císaři 156—158 Fridrich Moudrý, falckrabě rýnský a vévoda bavorsky (f 1556) 337—939, 359, 359, 363, 365, otec Filip (f 1508), bratr Ludvik kur- fiřt, strýc Otto II. Eridrich Pobožný, falckrabě rýnský a vévoda bavorský, nejvyšší jídlonoš Římské říše (f 1576) 175, 176 Fridrich Vítězný, falckrabě rýnský a vévoda bavorský, nejvyšší jidlonoś (truksas) Římské říše (Jj 1476) 82, 84, 117, kancléř Mathias Ramung, šenk Bernhard z Eber- steinu Fridrich, lantkrabě leuchtenberský a hrabě z Halsu 82 Fridrich II., markrabě braniborský a purkrabí norimbersky, arcikomorník Římské říše (vzdal se 1470) 5, 32, 89, 105, 107, 142, 146, 148 bratří Jan Alchymista, Albrecht Achilles a Fridrich mladší (Tlustý), sestra Alžběta, vévodkyně lehnicko-břežská, hofmistr Jindřich z Ausses, mistr komory Jiří z Wildenfelsu Fridrich Mladší (Tlustý), markrabě branibor- Sky a purkrabí norimbersky (f 1463) 32, 89, 142, bratří Albrecht Achilles, Fridrich II. a Jan Alchymista Fridrich Starší, markrabě braniborský a pur- krabi norimbersky (1 1536). 368 Fridrich I. (Fridericus, Friederich, Friedrich), vévoda lehnicko-bfeZsky a zlotoryjsky (f 1488) 47, 48, 85, 86, 96, 107, 108, 112, 139, 160, 163, 188, 207, 221, 230, matka 0 Hedvika Eridrich II., vévoda lehnicko-břežský a nej- vyšší hejtman v Dolním Slezsku (Tj 1547) 285, 300, 310, 317, 408, 425, 426, 441, bratr Jiří Fridrich II., vévoda saský, lantkrabě duryn- ský a manrkrabě míšeňský, arcimaršálek Římské říše (j 1464) 24, 84—90, 92, 117, 146 bratr Vilém, synové Arnošt a Albrecht,. 236 hofmistr Apel Victum, maršálek Hilde- brand z Einsiedlu Fridrich Moudrý, vévoda saský, lantkrabě du- rynský a markrabě míšeňský, arcimaršá- lek Římské říše (j 1525) 259, 344, bratr Jan Fridrich, purkrabí donínský a pán na Auer- bachu (Uwerbach) 84, 90 Friederich v. Fridrich Friedewald (Fridmanswalde, Friedmanswalde, Fredmanswalde), okres Drážďany v Sasku 88, 238, 344 Friedmanswalde v. Friedewald Friedrich v. Fridrich Frísko, krajina v severozápadním Německu a Holadnsku: dědičný gubernátor Jiří, vé- voda saský Fritz Fridrich, starší cechovní ve Špýru 70 Frohnhofen, okres Kusel (Bavorská Falc) 264 z Frohnhofenu Bertoltshofer Baltazar 265 Fronauer Gamaret, zhoubce zemé Rakouské 137 Fronaw v. Wronów Frýdlant, zámek a okresní město 310, archiv rodinný redernský 310 Fuchsberg, okres Oberviehtach v Horní Falci 264 z Fulneka v. ze Žerotína z Fulštejna Jan na Slavkově 298, Jindřich Sup 34 z Furchhaimu v. z Forchheimu Furth im Wald, město v Bavorsku, okres Cham 84, 240 Fürstenberg, město v Braniborsku, okres Guben 84, 240 z Fůrstenberku páni 180, fürstenberskä Cäst archivu pánů z Lipé 180 Fürstenstein (Firstenstein), hrad v okresu svídnickém v Polsku (Slezsko) 190 = Fye Henricus, registrátor fiśskć kancelafe 13 G Gaberstdorf v. Libeë Gabriel, biskup v Sedmihradskóm Bělehradě (G., episcopus Alben.) 211, 213 Gar v. Góra Gattendorf v. Kathendorf Gauern ? v. Jauer Gauwr v. Javorsko z Gbelska v. z Kbelska Gebersdorf v. Libeč Gebersreuth, okres Schleiz v Durynsku 233 Gefell, méstetko v Sasku, okres Ziegenriick v Sasku 233 

Strana 237
Gefrees (Kafring), město v Bavorsku, okres Můnchberg 264 Gehauenstein v. Haunštejn Geilstorf Jan, man pánů z Plavna 183, 187 Geiseler Hans 267 Gelcz y. Borsnicz Gelhorn Jiří, hejtman v Olavě a v Němčí 93, 96, 152 Geltcz v. Borsnicz Genissow-Ugezd v. Újezd Jenišův de Genstin v. z Jenštejna Georg, Georgius v. Jiří z Kunštátu a z Podě- brad, král český Sct. Georgius v. Sv. Jiří Geórg v. Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, král český Geürger Wolfgang, jídlonoS císafe Maxmi- liina I. a flegar na Wachsenbergu (zu Wechsenberg) 330 z Gery, zu Gerauwe v. z Plavna a Gery Gerh. G. C., ? úředník kanceláře rýnského falokrabóte Kryśtofa 199 Gerlicz v. Zhofelec Gersdorf (Girsdorf), okres Nonimberk v Ba- vorsku 264 z Gersdorfu Ceslav (Zaschla) 56, v. też z Kó- nigsheinu . Getung Jan, vikář oltáře sv. Ondřeje a jiných apoštolů v kostele sv. Petra v Sömmerda 320 Gfell v. Kfely Gierzig, Girsigk v. Jifí z Kunstátu a z Podé- brad, král český Girstorf v. Gersdorf, v. téZ z Kónigsheinu Girzig v. Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, král český Glacensis comitatus v. Kladsko 'Glacz v. Kladsko město Gladiator Gerhard, kněz mohučské diecése a veřejný notář 19 Gladské hrabství v. Kladsko ‘Gladsko, Glatcz, Glatz v. Kladsko Glatská smlúva v. landfríd mezi českými a slezskými stavy Glaubitz (Glubczk, Glaubtzk), mésto v Sasku, okres Grossenhain 88, 238, 344 Glaubtzk v. Glaubitz Glauchau (Gluchow), okresní město v Sasku 88, 90, 240 z Glauchova v. ze Schónbergu z Gleichen Zikmund 84, 88, 90, 240 z Gleichen (von Glichin) a Blankenheinu Arnošť, hejtman saského vévody Vilémá 21, Ludvík 88, 90 Gleiritsch (Glewratsch), okres Oberviechtach v Bavorsku 264 z Gleiritsch (Glewratsch) Slamersdorfer Vilém 265 von Glichin v. z Gleichen Glogau, Glogaw, Glogowia v. Hlohov Glubczk v. Glaubitz Gluchow v. Glauchau z Gogolina Kalenec Jifik 271 Goldberg v. Zlotoryja Golió v. z Hornfeldu Golsen, město v Braniborsku, okres Luckau 84, 240 Goltberg, Goltperg v. Zlotoryja Goniensis v. z Coni Góra (Gar, Gor, Gorisch), okresní město v Polsku (Slezsko) 84, 240, městský obvod 400 Góra Jelenia (Hirsperg), okresní město v Pol- sku (Slezsko) 111 Góra Zielona (Grunperg), okresni město v Polsku (Slezsko) 400, městský obvod 400 z Góry (von Chorula) Jan 38 Gorisch v. Góra Goritz v. Góritz Gorlicz v. Zhofelecko Gostomia (Semisdorf), okres Prudnik v Pol- Sku 34 Goston (Gozthon) Jan, biskup raabsky 394 Gotartów (Koczirdorf), okres Kluczbork v Polsku (Slezsko) 34, Bessen Hanuš Gotha, město v Durynsku 19, klášter P. Ma- rie: kapitula 8—10, 14, 19, děkan Dětřich Lange, kantor Jośt Mercatoris, opat Ber- told z Jurgenthalu, $kolmistr Kaspar Kó- nig; méstská rada 8—10, 14, 19, radní 19, Klaus Dornheim, Vavřinec Hildegund, Hartung Wolleber, Albrecht Wolner Gottingrun v. Góttengrün Górzyniec (Hertenberk), okres Jelenia Góra v Polsku (Slezsko) 25 Gottleuba, mésto v Sasku, okres Pirna 88, 238, 240, 344 Gotzhon v. Goston Góppingen, okresni mésto ve Virtembersku 52, 58 Góritz (Goritz), okres Schleiz v Durynsku 233 Górlicz v. Zhofelec Góttengriin (Gottingrun), okres Schleiz v Durynsku 233 Gracianopolis v. Grenoble Gradisberg v. Grodziec Graf Jiří, měšťan chebský 391, Grafová Kate- řina, měšťka chebská 391 237 

Strana 238
Gravant Gerhard z Utrechtu 62, 63 z Greifenberku (Gryfmbergka) Menlik 24 Greim v. Louka z Grenoblu (de Gracianopoli) Marini Antonin 169, 171, 172 Greslis, Greszlis. v. Kraslice Grissow V. Krzeszów Grodziec (Gradisberg), mósto v Polsku (Slez- sko), okres Zlotoryja 300 Grossbottwar (Bottwar), mésto ve Virtem- bersku, okres Ludwigsburg 237, 289, 290 Grosschowicz v. Groszowice Grossvoigtsberg (Voitsberg, Wytzperg), okres Freiberg v Sasku 88, 238, 544 Groszowice: (Grosschowicz), mósto v Polsku (Slezsko), okres Opoli 38 Grosik Jan z Groszowic (von Grosschowicz) 38 Gruben (Grube), okres Míšeň v Sasku 88, 238, 344 Grudtschreiber Adam (Grudschreiber, Grůdt- schreiber), dvorský sudí lehnicko-břež- ského vévodství 3, 5, 108, 126, 188, 230, 300, 409, 425 z Grunau Černý Guncl 190 Grunperg v. Góra Zielona Grun v. Louka Gruntzhofer Bedřich 280 -Gruppen v. Krupka Grüdtschreiber v. Grudtschreiber Grün-Hartau v. Zielenice Grüssau v. Krzeszöw z Gryfmbergka v. z Greifenberka Gryssaw v. Ktzeszów Guben (Gubin), okresní město v Braniborsku 84, 148, 240 Guetting v. Kötzting Gumpelmann v. z Remichu z Gundelfingen Štěpán 289, 290 z Gunzenheimu (Kunthain) Pflug Mikuláš 88, 90, 240; v. też Pflug z Gutu (de Gwth) Orzag Ladislav 226, 227 z Gutenbergu Jindřich 89, Karel 89 Guteneck, okres Nabburg v Bavorsku 264 z Gutenecku v. z Murachu z Gutštejna páni, von Guttenstein 336, 355, 362 Burián 30, Burián, jeho syn, mistr komory královské a hejtman kraje Žateckého i Rakovnického 175. 179, 198, 210, 212, synové Buriána, mistřa komory: Jan 336, 341, Jetrich 336, 341. 353, 356, 357, 359, 362, 363, 366, 367, Jindřich 429, Kryštof na Rabstejné 329, Volf 336, 341 238 Linhart na Klenovém 179, 198 Mikuláš na Kopistech 30, 175 von Guttenstein v. z Gutštejna de. Gwth v. z Gutu z Gymnich Dětřich 21, Erhard 21 H Haag, hrad v Horni Falci 264 Habelswerde v. Bystrzyca Klodzka Hadelsfeld v. Heidingsfeld Haibach, okres Bogen v Bavorsku 264 Haibeck Heřman 265 z Haidenburgu Fraunberger Vilém 127 z Haimburgu Řehoř, doktor obojího práva 52, 56 Hain v. Przes'eka Hainaw v. Chojnów Hainberg, okres Eggenfelden v Bavorsku 175, 176, 337 Haitingisfelt v. Heid!ngsfeld Háje (Robasgrun), okres Karlovy Vary-okolí 313 z Hackebornu päni 240 Halberstadt, mösto v Sasku, kraj Magdeburg 413, biskupstvi, administrätor Albrecht, arcibiskup mohučský Haller Mikuláš, měšťan chebský 391, Anna, vdova po něm 391, její dům v Chebu 391 z Halsu hrabě v. Fridrich, lantkrabě leuch- tenberský Hankův dvůr na Starém Městě pražském v. Praha, Staré Město Hanzl, měšťan litomyšlský 392 Hanzl Jiřík soukeník, měšťan litomyšlský 392 z Hardeku, Machlantu a na Kladsku pani — , Jan 387, 446, 447, Jindřich 387, Julius 387, Oldřich (Voldfich hrabi z Hardeku a z Machlandu) 298, 301, 304, 305, 314, 387, 398, 401, 432 Hartenstein (Hertenstein), okres Hersbruck v Bavorsku 84, 175, 176, 240, 337 Hartenstein (Herstein, Herrstein), okres Zwickau v Sasku 88, 238, 344 Harten&tejn, hrad nad Bochovem, z Harten- štejna v. z Plavna z Hartvikovic Jan DZbeïik 272 Hast v. ? Estedt Hasišťejn, hrad u Kralup, okres Chomutov 91, 179, 202, 308 doly pánů z Lobkovic 377, kverci 377 z Hasištejna v. z Lobkovic Haták Jiřík z Bylan (in Bilan) 18 zum Hauczenstein v. z Hauzensteinu 

Strana 239
Haunstejn (Gehaüenstein), hamr u Maräova 191 Hauseck (Hawzeck, Hauzelk), hrad v Bavor- sku 84, 240 Hausner. Mikulás, 'kožešník, měšťan chebský 391 Hauštajn v. Skály Hauvolt v. Hawvolt, Hewel Hauzeik v. Hauseck Hauzenstein, okres Řezno v Bavorsku 264 z Hauzensteinu Leubelfing Kryštof (Lewbel- fing zum Hauzenstein) 62, 65, Pavel (von Hawcznstein) 265 Havel, probošt bfevnovského kláStera 27 Havránek Jiřík, měšťan litomys!sky 392 z Hawcznsteinu v. z Hauzensteinu Hawvolt Jifi 280; v. téZ Hewel Hawzeck v. Hauseck Haynau v. Chojnów z Hazmburka Jan Zajic (Zagiecz) na Kosti, nejvyšší dvorský sudí, nejvyšší sudí dvor- ského soudu, nejvyšší sudí dvora krá!ova, kancléř. království Českého (se strany uherské) 82, 88, 175, 179, 218, 223 Oldřich, popravce kraje Litoměřického a Plzeňského 379 Oldřich Zajíc na Kosti 179, 198 Zbyněk Zajíc, nejvyšší sudí 82, 88, 92, 127 Hedewig v. Hedvika Hedvika (Heidwig, Hedewig, Hedwig), vévod- kyné lehnická, bieZská a zlotoryjská (fra- wen zu Legnicz, Goltberg etc. knézna bfezská a koltperská), dcera bfeZského vévody Ludvíka II. 5, 47, 48, 75, 76, 85, 96, 102, 105, 105—109, 111—114, 119—123, 125, 126, 129, 130, 133, 134, 139, 140, 141, 145, 151, 152, 160, 162, 163 manžel Jam, vévoda lubinsky, syn Fridrich I., vévoda lehnický Hedvika, manželka opolského vévody Bolka 34 Hecht Hermannus 4 z Heidecku Jan mladší 89 Heidelberg, město v Badensku 256 Heidingsfeld (Haitingisfelt, Hadelsfeld), hrad a mésto v Bavorsku, okres Würzburg 84, 240, 329 Heinové páni 75 Heinrich v. Jindřich Heinz, fojt opolský (zu Oppoln) 38 Heinz, fojt ze Skorogoszcze (zu Schorgast) 38 Helfenburk, hřad u Bavorova 304 na He'fenštejně v. z Pernštejna, z Postupic Helfštejn (Helfenštejn), hrad nad vsí Týnem (okres Lipník nad Bečvou) 255 Heller Jan, Sekretár virtemberského vévody O'dficha 289 von Herczberg v. z Hirschbergu de Herczicz v. z Hofic z Hermannsgrünu Téma, man pánü z Plavna 185, 187 z Herrndorfu Berger Hans 400 Hersbruck, okresní město v Bavorsku 84, 240 Herste'n, Herrstein v. Hartenstein z Herštejna Jan Déveëka 231 Hertenberg, hrad u Je'enie Góry v Polsku (Slezsko) 25 Hertenbergarův pacholek v. Franc Hertenstein v. Hartenstein Hertišovice v. Rtišovice z Herultic (Heruoltic) Herult Jan 24, Jan He- rult na Budkovicich 444, 445, 448 Herynk v. ze Sloupnice z Herzogswalde Schlichtung Albrecht 400 Hefman, arcibiskup kolinsky a arcikancléř Rimské fie v Italil, vevoda vestfälsky a engersky 252, kancléf Jan Menchen Heřman, opat břevnovský 27 Hess, lantkrabě z Leiningen (zu Lyningen) a hrabě z Dagsburgu, dědičný maršálek ve Falci (Rýnské) 82 Hessensko, bývalé lantkrabství v Německu, lantkrabata 84, 89, 205 Hewel (Hauvolt) Jan, rychtář v Bernarticích 243, Pavel, rychtář tamže 243; v. též Hawvolt Hewn v. Przesieka Hilarius Litoměřický, děkan kostela Všech Svatých na hradě Pražském (decanus Omnium Sanctorum Pragensis), děkan kostela Pražského a administrátor praž- ského arcib’skupstvi 32, 108, 118, 142, 163, 170 Hilbirsdorf v. Oldrzyszowice Hildegund Vavřinec, radní gothsky 19 Hilpaltste'n v, Hilpoltstein Hilpoltstein (Hilpaltstein, Hipoldstein), okresní město v Bavorsku 84, 240, 311 Hipoldstein v. Hipoltstein Hirschau, město v Bavorsku, okres Amberg 84, 240 Hirschberg, okres Deggendorf v Bavorsku 84, 240 Hirschberg na Sále (Hirsberg), hrad a-mésto v Durynsku, okres Schleiz 233, 309 z Hirschbergu (Hirsperg) Jan, hejtman ve Weissenstadtu 89 z Hirschbergu a Ebenriedu Pavel 353 z Hirschbergu v. ze Zedwitz 239 

Strana 240
Hirschfelde, okres Žitava v Sasku 434 Hirschhorn, okres Eggenfelden v Bavorsku 264 z Hirschhornu Closner Jiří 127 Hirsperg v., Góra Jelenia von Hirsperg v. z Hirschbergu Hispanie v. Španělsko z Hlasiva Machna, manželka Bohuňka z Mys- ločovic 214 Hlohov (Glogau, Glogaw, Glogowia), okresní město v Polsku (Slezsko) 34, 84, 240, 400, hejtman Jakub Doktor, probośt Štěpán; obvod městský 400 Hlohovsko, slezské vévodství (knížetství) 84, 240, 400, 406, 408 hejtman Karel z Minsterberka, manové 400, páni 400, rytíři 400, stavové 400, vé- vodové Jan II., Jindřich, Kazimír II. Tě- šínský, Mikuláš II.; v. též Kryštof Škop Hluboká Dolní (Tiefenbach), okres Karlovy Vary-okolí 313 na Hluboké v. z Pernštejna Hoděšov, nejspíše kopec nebo les u Polouvsí (okres Nový Jičín) 346 Hodonín, okresní město na Moravě, zámek, hrad a panství 185, 192, 225, 268, 277— 279, 282, 307, 312, 360, clo 185 Hoenstain v. z Honštejna Hof, okresní město v Bavorsku 88 z Hofu Pleistainer Jiří 265 Hofer v. z Lobensteinu Hoffmann v. z Kaysy Hohenberg, okres Stadtsteinach v Bavorsku 89, hejtmané Jindřich a Jošt ze Schirn- dingen Hohenfels, město v Bavorsku, okres Parsberg 175, 176, 337 Hohenmaut v. Mýto Vysoké Hohenstein, okres Hersbruck v Bavorsku 84, 240 Hohnstein (Honstein), hrad a město v Sasku, okres Pirna 88, 238, 344 z Hohnsteinu (Honstein) Arnośt 88, 90, Jan 240 z Hoilfelsu Kalus (Clais) 21, v. téZ z Elter Hok Albrecht 75 na Holešově v. ze Šternberka Holický v. ze Šternberka Hollenberg (Holnperg, Holnberg), okres Peg- nitz v Bavorsku 175; 176, 3357 Holnberg, Holnperg v. Hollenberg Holnstein, okres Beilngries v Bavorsku 175, 176, 337 Holomek Bartoš, měšťan litomyšlský 392 240 z Holštejna v. Berka z Dubé Holub, kverk z Jílového 255 Holubík Jan, měšťan litomyšlský 392 Holus, poddany z.Ceradic 155 Homolin Barta, cechmistr stolaïského cechu v Klatovech 54 Honbický Viktorin, hejtman na Prudniku ve Slezsku 408 Honstein v. Hohnstein na Honstejn6 v, Talkenberg Hora Andělská (Engelsburg), okres Karlovy Vary-okolí 270, vrchnostenský dvůr 270 Hora Černá, okres Blansko 444, 445 z Hory Černé v. z Boskovic z Hory Cervené Francl 17 z Hory Kamenné (von Steinperg) Calta Jan, komorník českého krále 42, 57, 88, 127, 179 Hora Kunětická, hrad u Pardubic 79; na Ku- nětické Hoře v. z Miletínka Hora Kutná (Hory Cutny, Hory Cuthny), okresní město 1, 18, 118, 151, 208, 247, archiv městský 118, doly 118, erckafer Prokop, kverci 377, mince 208, mincmistři Zdeněk Kostka z Postupic, Beneš z Veit- mile, obyvatelé (Hornici) 330, 383, Jakub Dubin, Vaclav z Holcmarku, IMichek, Petr, Hvězda, Vaněk od Holubóv, Zdeněk a jeho syn Jan Hora Svaté Anny (Sanct Annenberg), okresní město v Sasku, hejtman Albrecht ze Schreibersdorfu Hora Zelená, zámek nad Nepomukem 179, jednota zelenohorská 179, 180 z Hornfeldu Golíč Kryštof (snad Kříž z Ro- senfeldu) 392 Horníci v. Hora Kutná, obyvatelé Horník Šimon, forman z Hradce Králové 122, 126 z Horšic Jan Horšický 254 Hořany, okres Hora Kutná 1, dvůr 1 z Hořan Mikuláš 1, 33 z Hořic (de Herczicz) Jan, kanovník pražské- ho kostela 142 ven Hoslau v. z Hozlova z Hosten Vilém, kanovník utrechtsky 62, 63 Hostěradice městečko, okres Moravský Krumlov 59 z Hostivic Jan Oduc 163 Hostorf v. Ostdorf Houska Mikuláš, kanovnik-scholastik Praż- ského kostela 379—381 z Hozlova Oldřich (Ulrich von Hoslau, Ulricus de Hozlow) 147 

Strana 241
na Hradě Novém v. z Janovic Hradec, hrad v Opavském vévodství, okres Opava 181 Hradec Jindřichův (Nova Domus), okresní město 250, 292, farmi kostel 250, 292. farní archiv 250, fard# Helia Sech, jesuité , 250, 292, Slavatové 292 z Hradce (Jindřichova, de Nova Domo) Adam, nejvyšší kancléř království Českého 435, 443, Jan, popravce kraje Prácheňského 379, Jindřich, nejvyšší komorník králov- ství Českého 179, 198, 250, 275, 284, 302, 303, Oldřich, popravce kraje Bechyňského 379 Hradec Králové, krajské město 122, 126, 294, dům purkrabího Hradeckého kraje 323, forman Horník Hradecký kraj 323, hejtman Bedřich ze Schónburgu, popravce Détfich z Janovic a Náchoda, Jan Krušina z Lichtemburku, purkrabí, úřad purkrabího 323, Bohuněk Černín z Černína, dům purkrabího v Hradci Králové 323 Hrádek, městečko pusté západně od Rychtá- řova (Vyškov) 444, 445 Hradiště Uherské, okresní město na Moravě 224, 386 Hradiśtko, okres Kolin 150 z Hrádku v Počenicích Mikuláš 419 z Hrádku na Trpistech Linhart Markvart 359, 364, 365, 367, 368 z Hrädku Tüma Penize 439 z Hrádku v. též z Valečova Hranice (Hranicé), okresní mésto na Moravé 203, 253, 345, 440, dvůr panský 253, měš- tané 440 z Hrotovic v. z Doubravice Hroznétin (Liechtenstat, Lichtenstat), okres Karlovy Vary-okoli 7, 11 Hruškovec Blažek, konšel klatovský 54 Hrušky, okres Slavkov 444, 445 Hubka v. z Černčic z Huczeren v. z Pilchu z Hulína a z Chřenovic Blažek 37 z Hunden Hans 309 Hungaria, Hungarn v. Uhry Hunyady v. Korvín Hůrka Komáří (Muckenberg), okres Teplice 215, doly 215 | Hvězda (Stern) Petr z Kutné Hory, kanovník olomoucké kapituly 73 z Hvězdlic Skoch (Skach) 359 Hynek, vévoda minsterberský v. Jindřich mladší, vévoda minsterberský 16 — Archiv koruny České CH Chalupa, poddaný z Dřínova 155 Charamsonův dvůr v. Ivančice Cheb (Eger, Egra), okresní město 11, 82, 84— 90, 92, 116, 135, 136, 175, 205, 240, 353, 359, 364—368, 391 — archiv městský 391, dům Anny Hallerové 391, měšťan a radní Jiří Daniel, měšťané Jiří Graf, IMikulaś Haller, Miku'4$ Haus- ner kożeśnik, Heimeran Kandler, měšťka Kateřina Grafová, radní Ondřej Beier — flegar Kašpar Šlik Chebský Václav (Egrerius) 163, syn Jindřich z Litoměřic Chiny, hrabství v Lucembursku 8—410, 14, 16, 19, 22, 49, 61 stavové 9, 10 z Chlévského Alexander v Tasově 271, 277, 399 z Chlumu Kaufunk Zikmund (Sigmund Ka- fuik) 330 z Chlumu a Košumberka Jan 203, Slavata, hofmistr královského dvora 175 z Chlumu v. z Janovic Chlumec nad Cidlinou, okres Nový Bydžov 248 Chlumek (Perglas), okres Sokolov 270 Chmel J., místoředitel Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni 1, 31, 145, 216, 235 Chmelowicz v. Chmielowicze Chmielowicze (Chmelowicz), okres Opolí v Polsku (Slezsko) 38, Mikuláš Kitczka 38 Chobotský Gabriel 359 z Chodovlic Jan Václavův, veřejný notář, altárista Pražského kostela 142, 163 Chojnów (Hainaw, Haynau), město v Polsku (Slezsko), okres Zlotoryja 36, 300, kníže 36, 300, obvod městský 188 Chotébuz (Cotbus, Cottbus, Kotbus), okresni město v Braniborsku 32 fojt zemský Zikmund z Rothenburgu Chotouñ, ves podébradského panstvi, okres Český Brod 164, 165 ven Chorula v. z Góry z Chrlic Prokop 37 Chrudimský kraj: hejtman Jan Kostka z Po- stupic, popravce Jan Krušina z Lichtem- burku, Zdislav ze Šternberka Chrzelicze (Chrzelicz), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34, hejtman Jindřich ' Colmasch z Chřenovic v. z Hulína "Chunitz v. Kónitz 241 

Strana 242
z Chvališova Licek 37, Jan a Mikuláš, jeho synové 37 z Chvalkovic Václav 2 z Chvojence (de Chwojencze) Václav, místo- písař království Českého 348, 349, 355 I Ihansgrůne v. Johanngeorgenstadt Ilburg, Ilenburg v. Eilenburg z Ilburka páni 88, Vilém 179, 198 Ingrabenové Hanuš a Kašpar bratří, kadaň- ští měšťané 202 Innocenc VIII. papež (1484—1492) 250 Inowlodz (luniwladisłav), město v Polsku jižně od Varšavy u. Rawy 257, palatin Dobesiav z Kurozweki Iphofen (Ypphofen), mésto v Bavorsku, okres Scheinfe'd 84, 240 Italie (Viachy, Wellisch- Landen): arcikancleń Římské říše pro Italii Heřman, arcibiskup kolinsky, mistr řádu Německých rytířů Oldřich z Leutershe'mu Iuniwladislaviensis v. Inowlodz Ivančice (Evančice, Ejvančice), okres Rosice 24, 71, 131, 180, 214, 217, 242, 399 desátek vinný 399, dvůr na předměstí 71, 131, 180, 214, 217 (v. též Charamsonův dvůr, z Pernštejna, Rybníček a Zajíček), hory ivančické 242, vinohrady: Puškův 24, 217, Zalčar, Zolčar 180, 214, 242 z Ivančic Kordula, manželka Bohuňka z Mys!otovic 217, 242 J Jablonné v Podjestédi, okres Liberec-okoli 324, kldster dominikänskÿ 324 z Jablonné Jablonský Burián 329 Jager, hlavní město uherské stolice hevešské, probošť Mikuláš Barius Jakub, arcibiskup trevírský v. de Sirck Jan, aroïbiskup tarentskÿ, papeZskyÿ legát 6 Jan, arcibiskup trevírský a arcikancléř Řím- ské říše v Galii a v Arelatsku 251 Jan, biskup míšeňský 240 Jan, biskup v Przemyslu (Premisliensis) 257 Jan, biskup v Senji (Segniensis), papeźsky legat 6 Jan, biskup varadinsk$ 223, 226, 227, 331— 333 Jan, biskup vratislavsky 372, 374, 408 Jan, biskup würzbursky 182 Jan, farář kadaňský, komendor Maltézského řádu v Kadani 263 242 Jan, opat kláštera v Altenzelle 40 Jan, opat loucký 204 Jan, plebän kostela sv. Petra v Sömmerda 320 Jan, probošt kounický 204 Jan, převor kláštera v Altenzelle 40 Jan Lucemburský, král český 55, 166, 266, 317, 355, 434; synové Karel IV. a Václav Jan (Johansen), syn Albrechta IIL, falckra- běte rýnského a vévody bavorského, falc- krabě rýnský a vévoda bavorský 115, 135, 153, 154, 205 Jan, markrabě braniborský a purkrabí no- rimberský, nejvyšší komomík Římské říše (f 1499) 258 Jan Alchymista, markrabé braniborsky a pur- krabí norimbersky (f 1464) 32, 45, 46, 89, 142, bratří Albrecht Achilles, Fridrich II. a Fridrich mladší Jan, markrabě moravský 131, 180 Jan, vévoda lubínský, manžel lehnické vévod- kyně Hedviky 109, 119 Jan IL, vévoda opolsky a hornohlohovsky, (Johans von Opeln) 221, 351, 369, 370, 408, 410, 412, 415, 424, 437, 442, bratr Mikuláš II., posel Hanuš Zeidlitz Jan, vévoda ratibořský 370 Jan, vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský 344, bratr Fridrich Moudrý Jan, rychtář hradčanský 356 Jan, řečený Dubánek 73 Jan František, markrabě mantovský 89 Jan krejčí, měšťan litomy&lsky 392 Jana pekařka, měštka litomyšlská 392 von Jancowicz v. z Czyprzanowa Jančka, měštka litomyšlská 392 Janek, syn Markův, z Úherců 178 Jankovský v. z Vlašimě z Janovic a na Novém Hradě Burián 394 z Janovic a z Chlumu Dětřich 56, 88, 155 z Janovic a Náchoda Dětřich, popravce kraje Hradeckého 379 Janovic a na Petrohradě Jan, nejvyšší purkrabí pražský 276, 284 z Janovic a z Ryzmberka Racek (Radislaus von Janowitz, Raczek von Janowitz und Risenberg, von Rozenberg) 30, 115 Jarohněvice, okres Hodonín 272 z Jarohněvic v. ze Zdislavic z Jaroslavě Mikulas, palatin sandoměřský 275, Rafael, kastelán sandoměřský 257 Jaroš krejčí, měšťan litomyšlský 392 N 

Strana 243
Jauer, statek a zámek v Durynsku, snad Gauern, okres Gera 309 Javor (Jawer, Jawir), okresní město v Polsku (S'ezsko) 25, 108, 113, 140, 141, 152, 221, 408, purkmistr a rada 25, purkrabí Jan Pok Javorná (Ohorn), okres Toužim 270, poddaní Mikuláš Botzinger, Jakub Mulner, ? Jiří Puch Javorsko (Jawr, Gauwr, Jawrensis ducatus), slezské vévodství 84, 159, 170, 193, 194, 223, 240, 287, hejtman Jindřich z Rožm- berka, města 194, státoprávní postavení 287; v. též Svídn'cko-Javorsko Jawer, Jawir v. Javor Jawrensis ducatus v. Javorsko z Jenštejna a ze Skály (Hrubě) Pavel (de Genstin) 175, '235 Jeptiska Jifík 356, 557 Jeroným, arcibiskup krétský 153, 154 Jerusalemský patriarcha v. biskup z Bayeux z Jesenice v. z Veselice Jez Krásný (Schonwird), okres Karlovy Vary- okolí 313 z Jezera Jan na Veltrubech 150 z Ježova Procek 197 z Jičína v. z Boskovic, Jihlava, krajské město 198, 386 Jílové, okres Praha-východ: havíř Tomáš, kverci 255, Bílý, Mikuláš Černý, Holub, Válek Král, Havel Volšovský Jindřich, převor kláštera žďárského 246 Jindřich, purkrabí donínský 403 Jindřich, purkrabí míšeňský v. z Plavna Jindřich, vévoda ve!kohlohovský 146, 148 Jindřich, vévoda kožuchowský (Freistat) 198 Jindřich starší, vévoda minsterberský a oleš- nický, pán kladský, pán z Kunštátu a z Poděbrad 164, 165, 175, 181, 201, 221, 225, 275, 276, 284, 298, 314, 432, otec Jiří, král český, bratří Boček, Viktorin a Jind- 'řich mladší, synové Albrecht, Jiří a Karel Jindřich mladší, jmak Hynek, vévoda min- sterberský a hrabě kladský, pán z Kun- štátu a z Poděbrad 164, 165, 181, 2235, 248, 275, 276 otec Jiří, král český, manželka Kateřina, bratří Boček, Jindřich starší a Viktorin Jindřich, vévoda saský, bratr Jiřího, vévody saského a dědičného gubernátora Fríska 34 indřich (Heinrich), vévoda slezský 328, jiný 78 Jindřich z Kórnice (von Cornitcz) 34 16+ Jindřich z Kujaw 34 Jinošov (Jinošovice), okres Velká Bíteš 271 z Jinošova v. z Eberharce, z Mukoděl Jinošovice v. Jinošov: Jíra, poddaný z Čeradic 155 Jiří, biskup clujský (Colocenský), nejvyšší kancléř krále uherského 225—227 Jiří z Kunštátu a z Poděbrad (Gierzig, Gir- sigk, Girzig, Georg, Georgius, Geórg, Jorg), správce krá'ovstvi Ceského, guber- mátor a hofmistr krále českého, později král český 30, 36, 47, 48, 56—59, 61, 77, 79, 81, 82, 84—102, 105—111, 115—121, 125—125, 127, 151—139, 143-—149, 151, 1558, 154, 156—158, 160, 161, 165—176, 180—188, 190, 192, 195, 198, 199, 202, 203, 207, 214, 216, 247, 261, 268, 276, 277, 337, 360, 361, 434 — manželka Johanna, synové Boček, Jind- řich starší, Jindřich mladší, Viktorin, dcery Ludmila, Zdena — sekreťář Jošt z E'nsiedlu Jiří (Jorg), markrabě braniborský a punkrabí norimberský 364, 370, 371, 409, 410, 412, 415, 416, 424, 437, 442, bratr Kazimír kancléř Zikmund Miskota z Vodniku, sekretář Zikmund Nürnberger Jiří, vévoda lehnicko-břežský 285, 300, 310, 317, bratr Fridrich Jiří, vévoda minsterberský a hrabě kladský 276, 296, 298, 301, 502, 314, 432 otec Jindřich starší, braťří Albrecht a Karel Jiří, vévoda saský (Georg, herzog zu Sach- sen), dědičný gubernátor Fríska, lant- krabě durynský a markrabě míšeňský 318, 319, 321, 348, 349 otec Albrecht, bratr Jindřich Jiří, notář královské kanceláře české 142 Jiří, purkrabí v Lesnigu a pán v Penigu 84, 88, 90 ze Sv. Jiří v. z Pezinku Jodocus v. Jošt z Einsiedlu Johanna, královna česká, manželka krále Jiřího 122, 126, 175, 207, dcery Ludmila a Zdena, vicekancléř Jindřich Berka z Dubé Johannes v, Jan Johanngeorgenstadt (Johannsgrune, Ihans- grüne), mésto v Sasku, okres Schwarzen- berg 88, 90 Johannsgrune v. Johanngeorgenstadt Johansen v. Jan Jorg v. Jiří 248 

Strana 244
Josef II., král římský a český 292 Jost, biskup vratislavský 112, 114, 141, 143, 179 Jošť, markrabě moravský 131, 180, 214 Judův Šimon (Symon Jode), farář a kanovník kostela sv. Petra v Budyšíně 29 Julius II. papež (1503—1513) 316 z Jurgenthalu Bertold, opat kláštera P. Marie v Gothě 19 K Kac v. z Pavlovic Kačerov háj 286 Kadaň (Cadan), hrad a okresní město 174, 209, 293, farář Jan, komenda Maltěézského řádu 263, měšťané Hanuš a Kašpar Ingra- benové, purkrabí popravcem v kraji Ža- teckém 379, vinice na gruntech „v desát- ku domu cadanského“ 263 z Kadaně Jakub (de Cadano Jacobus), regis- trátor české kanceláře královské 145, 165, 166, 175, 176, 181, 185 Kadařávek Jan, měšťan litomyšlský 392 Kafring v. Gefrees Kafuik v. z Chlumu Kaufunk Kaisheim (Caesariensis), místo v Bavorsku, okres Donauwórth 52, cisterciácký klášter 52, opať Mikuláš Kalau, okres Meseritz v Braniborsku 84, 240 Kalde Petr, probośt v Nordhausenu (Nort- husiensis) 3, 5 Kalenec v. z Gogolina Kalisz, krajské město ve vojvodství lodžském 257, kastelán Jan ze Szamotul Kališsko, bývalé vévodství polské 198, vévoda Stanislav z Ostrorogu Kaliště Ondřej, měšťan litomyšlský 392 Kamenec (Camencz), okresní město v Sasku, jedno z hornolužických měst 211, 221 Kamenec (Camenetcz) Jan 38 z Kamence Vít 40 Kamenícek František, moravský dějepisec (1856—1930) 390 Kammern (Kamerau), okres Landau an der Isar v Bavorsku 264 z Kammern (Kamerau) Türlinger Jan 265 Kamýcký v. z Tropčic Kandler Heimeran, měšťan chebský 391 „Kaplanský“ lán ve Ždánicích 37 Kapléř, Kaplíř v. ze Sulevic Karajan: Th. G., feditel Dvorní knihovny ve (Vídni, vicepresident Akademie věd ve Vídni 218 ‘244 Karczów (Swedcz), okres Němčí v Polsku (Slezsko) 34, Visek z Karczowa 34 Karel IV., císař a král římský i český 64, 67, 118, 138, 159, 170, 194, 216, 266, 380, 413, 434, třetí manželka Anna, bratr Václav, vévoda lucemburský Karel V., císař a král římský i španělský 158, 415, 417 Karel z Minsterberka (Carolus, dux Monster- bergensis, Karolus, Karl zu Münsterberg), vévoda minsterberský a olešnický, hrabě kladsky, zemský hejtman království Čes- kého, nejvyšší hejtman Českého krälov- ství, zemský fojt v Horní Lužici (advoca- tus Superioris Lusacie), hejtman vévodství Hlohovského 276, 296, 298, 301, 302, 314, 378, 384, 390, 398, 403, 408, 409, 432, 434, 437, 441 otec Jindřich starší, vévoda minsterber- ský, bratři Albrecht a Jiří, komorník Jan Rotenberg, znaršálek Petr z Estedt Karlík Jiří, měšťan litomyšlský 392 Karlstein v. Karlštejn Karlswald (Karlswalde), hrad v Horní Falci 88, 238, 344 Karlstejn (Karlstein), hrad u: Berouna 379— 381, 383, děkan královské kaple Jan z Aragonie, kaple sv. Kříže 433, klenoty korunovační 179, 433, purkrabí 247, Zde- něk Lev z Rožmitálu, Dobeš Kaplíř ze Sulevic, Jan ze Šternberka a na Bechyni, Beneš z Veitmile Kašpar, biskup míšeňský 40, písař. Kašpar Mertz Kašubsko, část Pomořanska, osídlená Kašuby, kašubský vévoda Albrecht, arcibiskup mohučský, Albrecht Achilles Kateřina, vdova po minsterberském vévodovi Jindřichovi mladším 275 Kathendorf (Gattendorf), okres Gardelegen v Sasku 88, 238, 344 Kattenhofen (Kettenheim), město v Lotrin- sku, okres Thionville 39 Katzberg, okres Cham v Bavorsku 264 z Katzbergu Berghammer Vilém 265 z Katzensteinu v. z Varnsdorfu Kaucer Jan, měšťan litomyšlský 392 Kaufunk v. z Chlumu z Kaysy (Keysa) Melchior Hoffmann, dékan a kancléf lehnicky 310 Kazimir IV. (Casimirus), bratr polského krále Vladislava III., zvolený král český, král polský 6, 43, 198, 223, 224, 225, 257, man- 

Strana 245
želka Alžběta, sestra českého krále Ladi- slava Kazimír, markrabě braniborský 442, bratr Jiří Kazimír II., vévoda těšínský a velkohlohov- ský, hejtman Horního i Dolního Slezska 275, 372, 408, 430, posel Jan Sedlický z Kbelska (z Gbelska), Hanuš 448 Kdulinec v. z Ostroměře Kemerer v. z Talburgu Volf Kessel Hans 309 Ketkovice, okres Rosice 231 Kettenheim v. Kattenhofen Keysa v. Kaysa Kfely (Gfell), okres Karlovy Vary-okoli 313 z Kindsbergu a Wernsteinu Jan 89 von Kinsperg v. z Tyna a Kynšperka z Kirbergu v. z Daun | Kitczka Mikuláš z Chmielowicz (von Chmelo- wicz) 38 z Kladné, z Kladného Jan 231 Kladsko (Cladsko, Gladské hrabství, Glacensis comitatus) 96, 102, 103, 181, 298, 301, 302, 304, 305, 314, 398, 401, 432 doloväni 387, hejtman Jan z Varnsdorfu, hrabata v. z Minsterberku Albrecht, Jind- Rich starší, Jindřich mladší, Jiří, Karel a Viktorin, manové 305, páni v. z Hardeku, práva a privilegia 314, rybniky 57 Kladsko (Glacz, Gladsko), hlavní mésto stej- nojmenného hrabství 57, 106, 112, 160, 207, 298, 305, 572—375, 407, 408 sněm 374, 375 Klášter (u Nové Bystřice), okres Jindřichův Hradec 292, paulánský klášter 292 Klatovy, okresní město 54, 356, 357, cech sto- lařský 54, cechmistr Jakub Bezručka, Bárta Homolín, konšelé Bohdal, Czachrle, Czgán, Blažek Hruškovec, Makovec, Va- něk Paš, Špaček, Švihovec, Točník, Ulík, Volhin, Vaněk Zlatoústý Kleinschünau (Schone), okres Zitava v Sasku 434 Kleissentaler v. z Doeltschu z Klenového Přibík (Przibick von Clena) 56, 70, v. též z Gutštejna z Klinštejna Čeněk (Czenko de Clingstein), prokurätor královský 142, 175, 218, 225, Litvín 284, Zdeněk Škvorecký 356, 357, 359 Klobuky, okres Slaný 155 Kluczbork (Krewczperg, Krewtzberg), okresní město v Polsku (Slezsko) 5, 300 z Klůx (von Clux) Ramýuld, Jindřich, Jan a Kolman 29 Kment Jan, méstan litomyslsky 392 Kmosek Tomás, měšťan litomy&lsky 392 Kněžice (Schrapsdorf), okres Vrchlabí 280, Jindřich Domantz 280 z Knoeringen (Knornig) Konrád, maršálek braniborských markrabat 89 Knornig v. z Knoeringen Koberský v. z Drahanovic Kobík v. z Opatova Koblenz (Conclenz), město v Prusku na Rýně 60, soud arcibiskupský 60 Koczirdorf v. Gotartów z Kochbergu Bernard 84, 88, 90 z Kokofova (de Kokorzowa) Ferdinand Ja- iub, podkomofí královstvi Ceského 395 Kolbegk: Stépán 50 Koldice v. Colditz z Koldic páni 15, 88, Albrecht I., hejtman ve Svídnicku a Javorsku 12, 15, Jan II. 15, 20, 56, Téma VIII. 25, Téma XIL., fojt Sestiméstsky 15, 20, 29, Téma XIII. na Biliné 215 z Kolicína v. z Prusínovic Kolín nad Labem, okresní město 118, 150, 164, 165, 240, archiv městský — Tumliřovo řepertorium 150, 248 Kolín nad Rýnem (Colin), město v Prusku 22, arcibiskup (Coloniensis dominus) 132, Heřman Kolín nad Sprévou v. Berlin-Koeln Kolín Starý, okres Kolín nad Labem 118, sklad dříví 118 z Kolína Chval, notář královské české kance- láře 142 | z Kolínce (z Collince) Bohuslav, důchodní písař poděbradský 248 Koloč v. Cluj z Kolovrat Bezdružičti Albrecht 88, Jan 174, 175, Jetřích 284, Jiří na Buštěhradě a Oseku, nejvyšší sudí království Českého 355, 359, $82—384, Václav na Košátkách, nejvyšší sudí dvorský 433 z Kolovrat a Krakovce Albrecht 178, Jindřich 329 z Kolovrat a LibStejna Albrecht na Krupce (Albertus de Colowrat, de Kolowrat et Libstein), komornik krälovsky, hofmistr dvora královského, nejvyšší kancléř krá- lovstvi Ceského 284, 299, 303, 315, 322— 325, 327, 330, 332—334, 362, Benes, fojt Sestimëstskÿ 175, Jan (Hanus) 30, 88, 198, Jindřich na Bušťěvsi 56, 88, 175, 198 245 

Strana 246
z Kolovrat a Mašťova Beneš z Ročova 174, Herbort, popravce kraje Litoměřického 379 z Kolovrat Novohradský Albrecht na Opočně 178 z Kolovrat a ze Žehrovic Jindřich 202 z Kolštejná v. ze Zvole Koltperg v. Zlotoryja, koltperská vévodkyně Hedvika z Komárova Pesik Kunata, hejtman kraje Rakovnického a Podbrdského 359 Kongshain v. z Kónigsheinu z Konice a ze Slavkova Petr 2, 37, Adam, jeho syn 37 Kon'g Klaus, purkmistr špýrský 70 Koník v. z Dlouhé Vsi von Konnobircz v. z Konobrže z Konobrże Rehme Tomás (Thomas Rehme von Konnobircz) 215 Konopištský v. ze Šternberka Konrád, vévoda olešnicko-kozelský 34 Konrád Bílý, vévoda olešnický, olavský a sy- cowsky (Wartemberg) 221, 275 Konrád Cerny (Kunrdd Cerny), vévoda oleS- nicky 275 Kopp Hanuš 26 Korcbach v. Kurzbach Korneuburg (Newnburga Forensis, Neoburga Forensis), okresní město v Dolním Ra- kousku 156, 157 Kórnice (Cornitz), okres Ratiboř v Polsku (Slezsko) 34, Jindřich 34 z Kornic v. Sobek Korutany, bývalé vévodství, nyní část Ra- ikouské republiky 44 Korvín (Hunyady) Jan (Hanuš) 275, syn Ma- tyáš, král uherský z Kosti v. z Hazmburku, ze Šelmberka Kostka v. z Postupic Kostka Kostna v. Košťany Kostomlaty, okres Nymburk 275 z Košátek v. z Kolovrat Bezdružický z Košetic Hanuš 189 Košťany (Kostna), okres Teplice 92 z Košumberka v. z Chlumu Kotbus v. Chotěbuz z Kotzau Mikulas 89 Kounice Dolní, okres Rosice 204, ženský pre- monstrátský klášter 204, probošť Jan z Kounic Jan 421 Kouřimský kraj: popravce Ondřej z Dubé Kout na Šumavě, okres Domažlice 232, archiv stadionský 232 246 Kozelsko, slezské vévodství 84, 240, věvoda Konrád z Kozlova a v Rawë (Rauensis) Ondrej, lublin- sky palatin 257 z Kozolup Janek (Jancko de Kozelub), ¥ddo- vy bratr.břevnovského kláštera 27 Kożuchow (Freustet, Freystadt), okresní město v Polsku (Slezsko) 400, 408, měst- ský obvod 400; v. též Petr Fibaik z Kôkeritz Mikuláš 240 Kônig Kašpar, školmistr kláštera P. Marie v Gothé 19 z Kónigsfeldu Petr, hejtman v Medved ? 369, 371 Kónigshein (Kun'gshein) Mikulas 133 z Königsheinu Gersdorf Mikuláš (Nickel Girs- torf, genant Kongshain) 93, 96, 143 Kónigstein, mósto v Sasku, okres Pirna 88, 238, 344 Künitz (Cunicz, Chunitz), město v Durynsku, okres Saalfeld 84, 88, 90, 240 Kótzting (Guetting), okresni mésto v Bavor- sku 264 z Kótzting (Guetting) Elsenbeck OldFich 265 z Krajku Krajíř Konrád na Mladé Boleslavi, nejvyšší komorník království Českého 433, 435 Krakov (Cracovia), hlavní město Malopolska 6, 43, 44, 257, 417, 418, biskup Fridrich, palatin Jan z Tarnowa, starosta Jakub z Dubna z Krakovce v. z Kolovrat Král Válek, kverk z Jílového 255 z Kralic Hron Blud 360, 373, Vit 214, Zbyněk 271 z Kralovic Anna, manželka Hanka ze Zap a na Ratibořicích 286 z Kralovic Jan Močihub 17 Kraňsko, bývalé vévodství, nyní část Ra- kouské republiky 44 Krapkowice (Crappicz), město v Polsku (Slez- .Sko), okres Opolí 34 Kraslice (Greslis, Greszlis), okresní město 184 Krásno nad Lesy (Schonwald), okres Karlovy Vary-okolí 313, hamry na cín 313 z Krasonic Vaněk 1 z Kravař a ze Strážnice Jiřík 28, 34 Krekwitz v. z Würschnitz Kremnica, okresní město na Slovensku 403, 409, komora královská — správce Turzo z Betlanovců z Kremnice hrabě v. Turzo z Betlanovců Kréta, ostrov ve Středozemním moři 153, 154, arcibiskup Jeroným 

Strana 247
Krewczperg, Krewtzberg v. Kluczbork Krhov, okres Moravské Budějovice 286 Kropáč v. z Nevědomí Kropáč Krumlov Moravský (Crumlov), okresní město 74, 180, 326, 345, 347, 399, zámek 283, 420, 448, hejtman Zikmund Valečský z Mírova, purkrabí Jan Rybníček ze Zdislavic na Moravském Krumlově v. z Lipé na Krumsíně v. ze Šárova z Krupky a na Krupce v. z Kolovrat Libštejn- ský, Schwarczi Kruš'na v. z Lichtemburka Krynn v. Zielenice Kryštof, falakrabě rýnský a vévoda horno- i dolnobavorský 199, úředník jeho kance- láfe G. C. Gerh. Krzeszów (Crissow, Grlissau, Gryssaw), okres Kamienna Góra v Polsku (Slezsko): cister- cidcky klaster 12, 13, 186, 193—196, opat Mikulas z Kfetína v. z BySovce Křišťan řezník, měšťan litomyšlský 392 Kiiż z Rosenfeldu snad Golić z Hornfeldu Kiténin v. Kfetin Kuern v. Kürn Kuernberg v. Kürnach Kujawy (Coya), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34, Jindfich z Kujaw 34 Kuklvejt, klášter a kaple paulánského řádu u Chrobol 292, lesy 292 z Kukvic a z Rosic Hynek 180, 204, 217, Jan 399, Znata 354, 360, 361 z Kunčího a na Zaječicích Jan 402 z Kundorfu (von Cuntop) Lobel Baltazar 400 Kundrátovi sirotci 448 Kunětická Hora, hrad u Pardubic 79, na Ku- nětické Hoře v. z Miletínka Kuničky, zaniklá ves u Hodonína 354 Kunigshain v. Königshein z Kunovic páni 268, Jan na Uherském Brodě. 354, 386 z Kunštátu páni 307 — Boleradiëti Kunové: Kuna 271, 279, 282, Boček na Bouzově 272, Čeněk 149, 282, Heralt na Hodoníně 268, 277, 282, 307, 312, 554 360, 361, 386, 419, Jan, jeho otec 192, 268, 272, 277, 278, 282, Jan na Rožnově 360, 361, 407, Jindřich 282, Smil 277, 282, Smil na Lukově 419, Vilém 282, Vladislav 277, 282, 307, 312, 360, Zikmund 282 z: Kunštátu Jevišovičtí: Boček Suchý Cert 214, Hynek Boček z Polné 347, Jan Zajimač 33, 56, 127, Jan Boček Zajimač na Polné 242, Jindřich Zajimač 175, Prokop Zajimač 345, 360 z Kunštátu Lestniëti: Jan Heralt z Plumlova 203, 204, Procek, rada a komornik krâle Ladis'ava 51, 214 z Kunštátu Lysický: Jan Puška z Otoslavic 217 z Kunštátu Podébradsti: Jiří, král český, a jeho synově Boček, Jindřich starší, Jind- řich mladší a Viktorin z Kunštátu Skalští: Žofka, manželka Jana Tovačovského z Cimburka 24, 217 z Kunštátu a na Templštejné Jan 214 Kunthain v. z Gunzenheimu z Kunzendorfu Reichenbach Nikl, Biler zvaný 403 Kunzinstadt v. Trzebina Kuorka 224 z Kupferberku v. z Burghausu Kurdějov, okres Hustopeče 326, hřbitovní kaple 326 z Kurovic v. ze Šternberka z Kurozweki Dobeslav (de Curoszvyaky) a z Dzialyna, palatin v Inowlodzi (Iuni- wladislaviensis) 257 Kurzbach v. z Trachenbergu Kusý v. z Mukoděl z Kutna Mikuláš, leczycky palatin 257 Kürn (Kuern), okres Rezno v Bavorsku 264 z Kürn (Kuern) Paulsdorfer Astin 265, Vilém 265 Kürnach (Kuernberg), okres Würzburg 264 z Kürnachu (Kuernberg) Wantberger Balta- zar 205 z Kvasic v. ze Zeravic Kyjov, okresní mésto na Moravé 185 na Kyjově v. ze Zástřizl z Kyjovic Kyjovský Petr 286 z Kynšperku Planknar Volfart 433; v. z Týna Kynžvart Lázně, okres Mariánské Lázně 362 Kyryngar v. ze Zefeldu Kyzlink Mates, chalupník z Valtínova 324 L Labe (Elbe), řeka v Čechách 118, 443 Labegg (Laber), hrad u Ebersteinu, okres St Veith an der Glan v Korutanech 177 z Labeggu (Laber) páni 177 Ladislav (Lasla), král uherský a český, vé- voda rakouský a markrabě moravský 14, 42—46, 48—50, 52, 53, 55—61, 70—72, 78, 81, 92, 108, 132, 138, 163, 179, 266, 268, 434 247 

Strana 248
sestra Alžběta, maršálek jeho dvora Mi- kulaś Truchses Ladislav v. Vladislav z Laku Tus Jan (Thwz de Lak), nejvyšší ta- verník uherský (tavernicorum magister) 226, 227 z Lalaing a Montighy Simon 52, 61 Lamberk, hrad u Březníka, okres Velká Bíteš 271 z Lančova a ze Skalice Jiřík Šváb 180, 231 Landensis v. Leczyca Landskrone, hrad nad Mostem (dnešní Zá- mecký vrch) 88, 90 z Landštejna Mikuláš, nejvyšší písař desk zemských 235 z Landštejna a na Novém Svétlové Ctibor 277, 282 Lange Dětřich (Theodericus), děkan kláštera P. Marie v Gothě 19 Langenfeld (Lengenfeld), část obce Budanje, okres Postojina v Kraňsku 177 Langchannus Tomáš, kanovník kostela sv. Petra v Budyšíně 29 z Languedoc senešal (Tholosanus senescal- ous) v. Hugo z Bournasel Lantwust Kryštof 182 de Lapide. Georgius, úředník uherského krále Matyáše 230 Lasla v. Ladislav, król uhersky a Cesky Latovsky v. Bischowshen Lauban (Luban, Lawben), okresní mésto v Dolnim Slezsku, jedno z hornoluZickych měst 4,. 221 Lauenstein, město v Sasku, okres Dippoldis- walde 88, 238, 344 z Lauensteinu (zu Lawenstein) Münzer Jan 215 Lauf, hrad a okresni mösto v Bavorsku 84, 240 Lawben v. Lauban zu Lawenstein v. z. Lauensteinu z LaZan v. Slik z LedCe (de Ledecz) Mikuláš, nejvyšší písař české královské kanceláře a kanovník vyšehradský 222 z Ledské Ctibor 203 Ledvice, okres Duchcov 92 Leen v. Wleń Legenicz, Legenitz, Legnicz, Legnice v. Leh- nice Lehnice (Legnica, Legenicz, Legnicz, Legnice, Legenitz, Lignicz, Lignitz, Legnitz, Lieg- nicz, Liegnitz), okresní město v Polsku (Slezsko) 3, 5, 36, 53, 56, 76, 102, 104, 248 105, 108, 113, 122, 123, 126, 133, 140, 141, 143, 144, 160, 163 děkan Melchior Hoffmann z Kaysy, kanc- lé? Melchior Hoffmann z Kaysy, obvod městský 188, manové městského obvodu 188, městská rada 83, purkmistr a konšelé 36, úřednici a služebníci královi 53 z Lehnice (de Legnicz) Baltazar, kvardián kláštera sv. Jakuba ve Vratislavi 316 Lehnicko, slezské vévodství 47, 84, 139, 160, 240, 317, vévodové: Fridrich I., Fridrich II., Jiří, Ludvík II., vévodkyně Alžběta, Hed- vika, archiv: inventář z let 1606—1607, seznam z let 1676—1677;. dvorský sudí Adam Grudtschreiber z Lehomě Jíra Lehomský 234 Leimbsdor v. Og!ernicze z. Leiningu (zu Lyningen) lantkrabé v. Hess Leiptzk v. Lipsko Leisneck v. Leisnig Leisnig (Leisneck, Lissenick), mésto v Sasku, okres Döbeln 88, 258, 344; purkrabí Jiří z Penigu 84, 88, 90 z Leisnigu a Penigu (zu Pehnigk) Haug 363, Jiří 84, 88, 90 z Leisnigu a Westerburgu Reinhart, victum Bavorské Falce 353 Lengenfeld v. Langenfeld Lennparter Řehoř (Gregorius), kancléř vir- temberského vévody Oldřicha 289 Leopolis v. Lvov z Leskovce Albrecht, podkomoří království Českého 284, 315 Lesnicz v. Ležnice z Lestkova Jan, notář české královské kance- láře 142 Lešek, vévoda ratibořský 335 z Lešna Rafael, kastelán lečický (Landensis) a hejtman zloczowský (Slochowiensis) 418 Letov, okres Podbořany 210 z Letovic v. z Boskovic Leubelfing, Lewbelfing v. z Hauzensteinu Leubus v. Lubiaž z Leuchtenbergu lantkrabě Fridrich 82 Leutenberg (Leutemberg, Lewtemperg, Lew- tenberg, Lutemberg), město v Durynsku, okres Saalfeld, 84, 88, 90, 233, 240, 309, měšťan Simon Wagner, purkmistr a rada 233, 309, pisa” Osvald Weiker z Leutenburgu v. ze Schwarzburgu z Leutersheimu Oldřich, mistr řádu Němec- kých rytířů v Německu a ve Vlaších (in Dutschen und Wellischen landen), flegar v Nabburgu (zu Napurg) 82 

Strana 249
Lev X.papeź (1513—1521) 381, 389, 395—397 Léva kněz 210 Levoča, okresní město na Slovensku 274 Lewbelfing v. z Hauzensteinu Lewtemperg, Lewtenberg v. Leutenberg Ležnice (Lesnicz), okres Karlovy Vary-okolí 313 Ležnička (Stirn), okres Karlovy Vary-okolí 313 Leczyca (Landensis), mësto v Polsku, kraj Kalisz: kastelin Rafael z Leśna, palatin Mikuláš z Kutna ze Lhoty a z Pacova Hynek 214; v. též z Pacova Libeë (Gaberstdorf, Gebersdorf), okres Trut- nov 267, rychta dědičná 267 na Liběchově v. ze Šebířova Liběšovice, okres Podbořany 210 Liblice tvrz a ves, okres Český Brod 235, 325 z Libštejna v. z Kolovrat Liékov (Lyczkow), okres Zatec 42 Liebenstein, okres Tirschenreuth v Bavorsku 264 z Liebensteinu Rorbeck Linhart 265 Liebenthal (Libental), misto v Némecku 88, 238, 344 Liegnicz, Liegnitz v. Lehnice Liechtenstat v. Hroznétin z Liechtenstejna pani 80, brat#i Jan, JindFich, Jiří a Kryštof (Crišťtof) na Mikulově 80, Vilém na Mikulově 80, Wolfgang na Miku- lově 354 Lignicz, Lignitz v. Lehnice Ligota Bialska (Elgot), okres Prudnik v Pol- sku (Slezsko) 34, Hans Stos 34 z Lichtemburka a z Bítova Albrecht 286, Půta, jeho bratr 286 z Lichtemburka Krušina Hynek 221, Jan, po- pravce v kraji Hradeckém, Chrudimském a Mýtském 379, Vilém, syn Hynkův 221 z Lichtemburka a na Vranově Jiří 175 z Lichtemburka Štěpán 198, Vilém 57 z Lichtemburka v. též z Lípy, z Rušinova Lichtenberg, hrad u Grossbottwaru, okres Ludwigsburg ve Virtembersku 237, 289, 290 Lichtenberg, okres Žitava ve Slezsku 434 Lichteneck, okres Grafenau v Bavorsku 84, 240 Lichtenecker v. z Wolfringu Lichtenstat v. Hroznětín Lichtenstein, okres Ebern v Bavorsku 84, 240 Lichtenwalde, okres Flóha v Sasku 88, 238, 344 z Lilče Brichta 231 z Limburgu Albrecht, dědičný číšník Římské říše 89, 327, Kryštof, jeho syn, rovněž dě- dičný číšník (erbschenk) Římské říše 327 Jifí, hofmistr rynského falckrabéte 82 Linden, okres Eggenfelden v Bavorsku 264 z Linden Nussberger Jeronÿm 265 Linec (Linc, Lintz), hlavní město Horního Rakouska 117, 446, 447 Linhart, opat žďárského kláštera 246 Lintz v. Linec 7 z Lipé (z Lipého) páni — Eliška, manželka Pertolda z Lipé 59 — Jan na Moravském Krumlově, nejvyšší maršálek království Českého 345, 347, 399, 420, 444, 448, otec Jindřich z Lipé, matka Bohunka z Pernštejna, manželka Mariana ze Šternberka — Jindfich (Henricus de Lipa, z Lippého), nejvyšší maršálek království Českého, zemský hejtman moravský, jeden ze čtyř vladařů moravských 35, 56, 57, 59, 80— 82, 88, 131, 167, 168, 175, 180, 197, 204, 274, 283, 326, 345, 347, 354, 361, manželka Bohunka, rozená z Pernštejna, syn Jan, manové 347 — Jindřich, strýc Pertoldův 17, 28 — Kateřina, vdova po Albrechtovi Kyrynga- rovi ze Zefeldu 28 — Pertold, nejvyšší maršálek království Českého 2, 17, 28, 231, 245, 274 manželka Eliška, syn Jindřich, strýc Jindřich — archiv, část valdštejnská 180, část fur- stenberská. 180, hofrychtěř Jeníček z Ol- bramic, manské zřízení, manové 347, též vladykové ze Zap z Lipého v. z Dubé a z Lipého, z Lipé z Lipnice Vítek, popravce kraje Čáslavského 579 z Lipnice v. též z Lípy Lipomanus H., protonotář papežské kance- láře 316 z Lippého v. z Lipé Lipsko (Leiptzk), krajské město v Sasku 321 z Lipy Trčkové Buřrián, nejvyšší písař zemský 127, Burián, podkomoří království Čes- kého 359, Mikuláš na Lipnici 17, Mikuláš starst na VlaSimi a Lichtemburku -334, Mikuláš mladší na Lichtemburku 315, 334 Liscius v. Liška Lissenick v. Leisnig Liška Mikuláš (Liscius Nicolaus), doktor práv 55 249 

Strana 250
Litenčice, okres Kroměříž 419, na Litenčicích v. Kropáč z Nevědomí Litoměřice, okresní město: kustos Jakub z Prahy, probošť Jan Sak z Litoměřic Jindřich Václava, Chebského (Egreriii), klerik pražské diecése a veřejný notář 163 Litoměřický v. Hilarius, Mikuláš Vítův Litoměřický kraj: popravce Hynek Berka z Dubé a Holštejna, Jan Zajíc z Hazmbur- ku, Herbort Mašťovský z Kolovrat, Jan z Vartemberka a z Děčína Litomyšl, okresni město 392, Nové Město 260 archiv městský 260, 392 hejtman Jindřich Špetle z Prudic, kanov- ník Helia Šech, konšelé 392, měšťané Beneš řezník, Jiřík Cibulka, Petr Cyglov- ský, Jan Černý švec, Václav Černý iMatyá- šův, Jiřík Evin, Martin Fiček, Jan Filipův, Hanzl, Jiřík Hanzl soukeník, Jiřík Havrá- nek, Bartoš Holomek, Jan Holubík, Jan krejčí, Jaroš krejóí,, Jan Kadeřávek, Ondřej Kaliště, Jiřík Karlík, Jan Kaucer, Jan Kment, Tomáš Kmošek, Křišťan řez- ník, Martin Marhule, Marek, Matěj sládek, „Matys soukenik, Mert! soukenik, Jan ‘Molenda, Martin Mr&tichlup, Pavel kame- mik, Pavel kovář, Pavel pekař, Petr pekař, Matoušek Pivče, Matouš Rousek, Mikuláš Sendražický, Šimek řezník, Matěj Tlamík, Tobek řezník, Jan Trčka, Trčka pekař, Urban soukeník, Jan Valda, Vaněk řezník, Vávra řezník, Prokop Vlasaty, Jifik Vy- soka Mysl, Pavel Zajtfek, Zigl řezník, Zikmund Znameniś, Martin Ziźka, móśtky Jana pekaïka, Janëka, MikSovâ pekaïka, Mikulcová řeznice, Uršula mlynářka, při- vilegia městská 260 na Litomyšli v. z Postupic Kostka Lobaw v. Lobau Lobel v. z Kundorfu Loben v. Lübben Lobenstein, hrad a mésto v Durynsku, okres Schleiz 84, 88, 90, 240 Lobenstein, místo v Bavorsku 264 z Lobensteinu Hofer Dětřich 265 Lobin v. Lubin z Lobkovic a na Hasistejné páni 308, 377 Mikuláš 91, jeho synové Bohuslav, probošt vyšehradský 244, 288, 293, Jan, hejtman Zateckého kraje 202, 244, 263, 284, 293, $08, Jaroslav 244, Mikulá$ ([ kolem 1500) 91, 244, 261, 288, 293, jeho synové Mi- 250 kulá$ 261, 577, Vaclav 261, 377, Vilém 377, Vojtěch 261, Zikmund 377 doly na Hasistejné 377, kverci 377 Lodovicus v. Ludvík Logaw Mikuláš 34 Loket (Cubitus), okres Sokolov 7, 11, flegar Kašpar Šlik, purkrabí 7, Mates Šlik Loketský kraj, Loketsko 7 Lom u Mostu, okres Litvínov 218 veus z Lomnice a Meziriëi Jan, proboët olomoucké kapituly 73, Jan, hejtman markrabství Moravského 262, 283, 345, 361, 373, Jan 28, Jan na Náměšti a Velké Bíteši 360, 361, 390, Jindřich 386, Markvart 204, Václav na Náměšti a Velké Bíteši (zu' Meseritz, Meseritsch) 360, 446, 447, Vla- dislav 445, Znata, nejvyšší sudí markrab+ ství Moravského 360, 361, 386 z Lomnice na Meziříčku Vaněk 444, 445 von Losan v. Šlik Loser Jindřich, zemský fojt saský 240 Lotrinsko, část Francie; vévoda Filip Louka (Greim, Grun), okres Mariánské Lázně 313, hamr a mlýn 313 Louka, premonstátský klášter u Znojma; opat Jan Louňovice pod Blanikem, okres Vlašim: žen- ský klášter premonstrátský 334 Lovosice (Lovositcz), okresní město 40 Lobau (Lobaw), okresní město v Sasku, jedno z hornoluZickych.möst 200, 211, 221, 269, 281, městská rada 269, královská rychta 200, 281 Löberitz (Lubras), okres Bitterfeld v Sasku 84, 240 L&tin hájek 485 Luban v. Lauban Lubiqz (Leubus), mésto v Polsku (Slezsko), okres Olava 403, 409, klášter 403, 409 Lubin (Lobin), okresní město v Polsku (Slez- sko) 83, 300, vévoda Jan Lubin v. Lübben Lublin, hlavní město stejnojmenného pol- ského vojvodství 257, palatin Ondřej. z Kozlova 2 Lubraniece (de Ludbrancz) Řehoř, vice- kancléf Polského královstvi 257 Lubras v. Lóberitz Lucembursko (Luxemburgum, Lucemburgen- sis ducatus), vévodstvií 8—10, 14, 16, 19, 22, 41, 49, 52, 58, 61, 66, 69, mésta 21, 65, 68, páni 21, 65, 68, předseda královské rady Jan Aunrifabri, stavové 9, 10, úřad 

Strana 251
banérsky 41, vévoda Vaclav, vévodkyné Alžběta z Ludanic na Rokytnici Hynek 262, 283 z Ludanic na Veveří Václav, podkomoří mar- krabství Moravského, nejvyšší sudí brněn- ské cúdy 242, 283 de Ludbrancz v. z Lubraniece Ludmila, abatyše kláštera klarisek v Panen- ském Týnci 178 Ludmila (Ludimilla), dcera krále Jiřího a krá- lovny Johanny 207 Ludovicus, Ludovig, Ludowicus v. Ludvík Ludvík (Lodovicus, Ludovicus, Ludovig, Lu- dowicus), kral uhersky a Cesky 291, 340, 343, 351, 369—371, 373, 386, 390, 393, 394, 396, 398, 401, 404, 409, 410, 412—417, 421, 422, 424—432, 434, 435, 438, 439, 441— 443, 446, 447, manželka Marie Ludvík XI. (Ludovicus), král francouzský 169, 171, 172 Ludvík Bohatý (Ludovicus, Ludwich), falc- krabě rýnský a vévoda bavorský (Tj 1479) 52, 58, 61, 70, 110, 117, 127, 128, 132, 175 kancléř Kryštoť Dorner, Michael Riedrer Ludvík V. (Ludwich), falckrabě rýnský a vé- voda bavorský, kurfiřt a nejvyšší jídlo- noš Římské říše (1 1544) 337—340, 353, 359, 365 otec Filip, bratr Fridrich, syn Filip, syno- vec Otto Jindřich, strýc Otto II. hofmistr jeho dvora Břetislav Švihovský z Ryzmburka Ludvík II., vévoda lehnicko-břežský 3, man- želka Alžběta, dcery Hedvika a Magdalena Ludvík, vévoda virtemberský 236, syn 'Eber- hard starší . Luckau, okresní mésto v Braniborsku 84, 240 Lukavice, okres Klatovy: rytifskÿ dvür Otika ze Špaňova, řečený Němečkovský 234 Luckendorf v. Lückendorf z Lukova v. ze Sternberka z Lukovan (Hlochkovan) Pitru$ Mikuláš 74, 231, dcery Anna, manZelka Jana Zeleného z Rican 231, Katefina, mamZelka Jindfi- cha z BySovce a Kfetina 231, Machna, manželka Matěje Vacka z Bezděkova 231 Lupen v. Luptin Luptin (Lupen), poplužní dvůr jihovýchodně od Žitavy 434 Lusacia Superior v. Lužice Horní Lusitz v. Lužice Lutemberg v. Leutenberg Lutzmannstein, okres Parsberg v Bavorsku 264 Luxemburgum v. Lucembursko Lužice, okres Hodonín 354 Lužice (Lužická země, Lusitz) 84, 153, 223, 224, 227, 228, 240 fojtství 32 Lužice Dolní 291, 342, 390, fojt 342, stavové 198, 221 Luïice Horni (Lusacia Superior, Sestimésti) 221, 223, 224, 227, 228, 291, 342, 390 fojt 342, Tema XII. z Koldic, Beneś Lib- Stejnsky z Kolovrat, Karel z Minsterberka, Jindřich III. z Plavna, Albrecht Kostka z Postupic, Jindňich z Rožmberka, Jaro- slav Konopištský ze Šternberka, hejtman zemský Zikmund z Vartemberka a z Dě- čína, města 284, 422, stavové 198, 221 Lužická marka 146, stavové 146 Lübben (Lubin, Loben), okresni mésto v Bra- niborsku 84, 240 Lückendorf (Luckendorf), okres Žitava v Sas- ku 434 Lützen, okres Merseburg v Sasku 177 Lvov (Leopolis), město v západní Ukrajině: arcibiskup Ondrej, palatin Jan z Pilszka zu Lyningen v. z Leiningen Lysečiny Dolní (Lysičiny), okres Trutnov 267, rychtář 267 M Macra v. Rodemachern Madelreut v. iMódlareuth Magdalena, dcera Ludvíka, vévody lehnicko- bfeZského 3 Magdeburk, krajské město v Sasku: arcibis- kup Albrecht, právo magdeburské 183, 187 Magnuszowice (Magnuschowicz), okres Nie- modlin v Polsku 38, Jiří. Drazk 34, 38 Machern v. Mecher z Mach'andu, z Machlantu v. z Hardeku Mainbernheim (Bernheim), hrad a město v Bavorsku, okres Kitzingen 84, 240 na Majetiné v. z Opatova Makovec, konšel klatovský 54 Malovec v. z Pacova Malsterwicz v. Mierzowice Maltézský řád v. svatojánský řád z Maltitz Jan (Hans) 84, 88, 90, Kryštof 40 Małuszów (Melitcz), okres Javor v Polsku (S'ezsko) 34, Štefek Coschimbor 34 z Mansfeldu Gunter 88, 90 Mantova, město v severní Italii 77, markrabě Jan František 251 

Strana 252
Marcali (de Marczal) Ladislav 226, 227 Marciaci, úředník papežské kanceláře 316 Marek, měšťan litomyšlský 392 Marhule Martin, měšťan litomyšlský 392 Marie, královna česká, manželka krále Lud- víka 358, 436 Marie Terezie, císařovna římská Marienstern (Morgenstern), ženský cister- ciácký klášter v Horní Lužici, okres Ka- menec 284 Marienthal, ženský cisterciácký klášter v Horní Lužici, okres Žitava 284 Marini v. z Grenoblu Maršov u Úpice, okres Trutnov 191, hamry 191, hamr Haunstejn 191 Mašťovský v. z. Kolovrat m. Maternus z Brna, kanovník olomoucké kapituly 73 Matěj sládek, méstan litomys!sky 392 Matyas, biskup wloclawskij (Wladislaviensis) 418 Matyáš Korvin (Hunyady), král uherský a český, markrabě moravský, syn Jana Hu- nyadyho 97, 99, 149, 201, 211, 213, 223— 230, 246, 255, 257, 275, 434 kancléř. Jaroslav z Boskovic, Jan Zajíc z Hazmburka, stavové z jeho zemí 225, úředník Georgius de Lapide Matys soukeník, měšťan litomy&'sky 392 m. Maurkirchner (Mawknycher) Fridrich, kanovník freisinsky 61, 127 Maushaimer v. z Rothu Max Merten 221 Maamilián I., císař římsko-německý 350, 352, 394, 404, 413, 414, 417 Jidlonos Wolfgang Geörger, radove Dr Vi- lem z Reichenbachu, Zikmund z Rorbachu, Erhart ze Schweinbecku Meč v. z Miliny Medved?, hejtman Petr z Kčnigsfeldu Meerane (Meher), okresní město v Sasku 88, 90 z Mechczich Jan 21 Mecher (Machern), město v Lucembursku, kanton Wiltz 21, šepmistr Simon Kalus, v. též Klaus Sluich z Mecher Ludvík 21 Me!chsen: v. Míšeňsko Meilnau Jan (z Bystrzyce) 310 Melitcz v. Maluszów Menchen Jan, kancléř kolínského arcibiskupa Heřmana 252 Mercatoris Jośt, kantor klaśtera P. Marie v Gothě 19 252 Merhern v. Morava Merserburg, krajské město v Sasku: arci- biskup. Tilo, probost Zikmund Pflug Mertl soukenik, mé&tan litomyslsky 392 Mertz Kašpar, písař. míšeňského biskupa Kašpara a veřejný notář 40 Metš v. z Miliny z Metzerode Schreibersdorfer Bohuslav 56 Metzsch v. z Miliny z Meziříčí v. z Lomnice, z Pernštejna na Meziříčku v. z Lomnice z Mezného Pertold 23 Mělník, okresní město: probošť Bartoloměj Město Nové, okres Teplice 92, clo 92 Město Nové na Moravě, okres Žďár 17 Město Nové Vídeňské v. Vídeňské Nové Město Město Staré, část Trutnova, v. Trutnov Mierzowice (Malsterwicz), okres Lehnice v Polsku (Slezsko) 34, Bernard Vietorov- ský 34 Michal, proboët staroboleslavskÿ 13 z Michalovic Jan, popravce kraje Boleslav- ského 379, Jindřich, mejvyšší komorník při deskách zemských 56, 127, 175 Michek od Hory (Kutné) 23 Mikeš z Přítok 23 z Mikovic Petr 23 Mikšová pekařka, měštka litomyslská 392 Mikuláš, opat cisterciáckého kláštera v Kais- heimu 52 Mikuláš, opat cisterciáckého kláštera v Krze- szowě 12, 13, 186, 193—196 Mikuláš z Olomouce v. z Olomouce Miku!áš Mikuláš, král boseňský 226, 227, syn Vavřinec z Villaku Mikuláš I., vévoda opolský 34, 130, 198 Mikuláš II., vévoda opo'ský a hornohlohov- sky 221, 370, bratr Jan Mikuláš „Od labutě“ (,zum swanen"), cechovní starší ve Špýru 70 Mikuláš, řečený Dlouhý Nikl 326 Mikulcová řeznice, měštka litomyšlská 392 Mikulov (Nicolsburg, Niclšpurk), okresní město 80, 223 na Mikulově v. z Liechtenštejna zcu Milan v. z Miliny Milan, Milen v. Milow Milešov (Milsengrun), okres Karlovy Vary- okolí 313 z Miletinka a Pardubic Soběslav na Kunětické Hoře 79 Milicz (Milič), okresní město v Polsku (Slez- sko) 275 

Strana 253
z Miliny Meč (Metzsch zcu Milan, Conrad Mets), hejtman na Voigtsbergu 184, Hanus a Pecold, jeho bratří 184 z Milonic v. z Ojnic Milotice, okres Kyjov 272 z Milotic Procek 419, v. též ze.Zástřizl Milow (Milan, Milen), okres Jerichow v Sasku 88, 238, 344 Milsengrun v. Milešov z Miltitz Dětřich 88, 90 z Minic Vlček Jan 42, Václav 42 Minsterbersko (Munsterberg), slezské vévod- ství 84, 181, 240, vévodové 301, Albrecht, Boček, Jindřich starší, Jindřich mladší, Jiří, Karel, Viktorin z Miroslavě Jan Kundrát M48, manželka Ka- tefina Dublianska z Balic 448, Jifik 74, Václav, Vaněk Zajíček 74, 131, 214, jeho dvůr v Ivančicích z Miroslavě v. též z Mírova z Mírova na Miroslavi Valečský Markvart 373, 399, 420, Zikmund, hejtman na Morav- „ském Krumlově 271, 283 Miskota v. z Vodniku z Miskovic Mikeš, řečený Tučný 33 Mislarewt v. Misslareuth Misnensis, Missen v. Míšeň Misslareuth (Mislarewt), okres Plavno v Sas- ku 233 Míšeň (Missen, Misnensis), město v Sasku 40; 184, biskup Jan, Kašpar, kanovník Zik- mund Pflug, purkrabi Jind£ich II. a Jind- Éich III. z Plavna Mišeňsko (Míšeň, Mišeňská země, Meichsen), bývalé markrabství v Německu 84, 88, 90, 344, markrabě 36, 89, 92, 127, 183, 187, 238, 330, Albrecht, Fridrich II., Fridrich Moudrý, Jan, Jiří, Vilém Mitrov, pustá a zaniklá ves u Určic, okres Prostějov 444, 445 z Mitrovic Vratislav, purkrabí hradu Praž- ského 155 Mnichov nad Lesy (Munchen, Walmunchen), okresní město v Bavorsku 264, 265 Mnisek, poddany z Dfinova 155 Modelreut v. Módlareuth z Modřic Hanuš Ryšan 197, Kateřina, jeho manželka 197; Michek 197 Mogélin v. Mügeln Mohisdorf (Moldorf, Mühlendorf), okres Greiz v Durynsku 88, 238, 344 Mohuč, město v Hessensku 22, 39, arcibiskup, první z kurfiřtů 117, 127, 132, 205, Albrecht, Bertold, diecése: kněz, plebán, klerik Jindřich Bossen, Jan z Ekkelstete, Gerhard Gladiator, Mikuláš Rodingerův Mol v. z. Modřelic Molberg v. Mühlberg Molenda Jan, mé&tan litomySlsky 392 Moldorf v. Mohlsdorf de Moncler v. de Sirck z Monfortu (zu Muntfurt) Vilém 89 Monchpergk v. Münchberg Mons sancti Andree apostoli v. Ondiejov Monsterberg v. Karel z Minsterberka z Montigny v. z Lalaing Morava (Moravské markrabstvi, Merhern, march'onatus Moravie) 72, 74, 81, 84, 138, 223, 224, 227, 228, 240, 273, 291, 342, 361, 375, 386, 390, 414, 438, 444 — hejtman zemský 373, 386, 407, 414, 421, Jan z Cimburka a Tovačova, Jindřich z Lipé, Jan z Lomnice a na Meziříčí, Jan z Pernštejna — hejtman polní 204 — hofrychtéř nejvyšší Jakub ze Šárova — komorník nejvyšší Ladislav z Boskovic, Jan z Pernštejna — komorník nejvyšší desk a soudu práva zemského v Brně Jan z Pernštejna — landfrid s královstvím Českým 373, 375, 386, 407, 408, se slezskými vévody 372, 374, 381 — léna 131 — markrabě 167, 168, 192, 246, 278, 295, 307, 375, Jan, Jošt, Ladislav, Matyáš (Hunya- dy), Prokop — města 204, 273, 373, 375, 386, 407 — póni (domini) 204, 273, 375, 386, 407 — podkomoří Beneš II. z Boskovic, Václav z Ludanic, Jiřík z Vlašimě, Karel z Vla- šimě — preláti 204, 373, 386, 407 — privilegia zemská 138 — rytifstvo (militares) 204, 273, 373, 375, 386, 407 — řád a obyčej 421 — „ředitelé zemští“ 204 sněm zemský 17, 204, 399, v Brmě 354 soud zemský v Brně 354 — stavové 198, 390 — sudí nejvyšší Znata z Lomnice — vladař v. Jindřich z Lipé — vladykové 375 — výběrčí berní 414 Morava, hlavní řeka moravská 361 na Moravci v. z Olešničky 255 

Strana 254
z Moravičan Martin, kanovník olomoucké kapituly 73 Morgenstern v. Marienstern na Morkovicích v. ze Zástřizl z Mosu Aichperger Parsival 127 Most (Bruck, Brux, Brix, Prüx), okresní město 38, 90, 92, 146, 210, 238—240, 389, 397, Landskrone, hrad nad městem (dnešní Zámecký vrch) 88, 90 archiv městský 393, 395, konšelé Jan Deutsch, Bartoloměj Erkmann, kostel 389, 393, farář Mikuláš Puscher, notář městský Viktorin Salphedanus na Mostě v. z Veitmile z Mošnova Čeněk 28 Mödlareuth (Madelreut), okres Schleiz v Du- rynsku 233 Mrakeš v. z Noskova Mrštichlup Martin, měšťan litomyšlský 392 z Muchlingen (Mulingen) Purkart 240 Muckenberg v. Komáří Hůrka z Mukoděl Hanuš z Bohutic 74, Jan Kusý z Bohutic 448, Jan Kusý z Oleksovic 74, Jiřík Kusý z Jinošova a Oleksovic (Olexo- vic) 180, 217 Mulber Klaus (Clais), šepmistr v Thionville 21 z Mulingen v. z Muchlingen Mulner Jakub, poddaný z Javorné 270 Mulras v. Müllrose Munchen v. Mnichov nad Lesy Munsterberg v. Minsterbersko Munsterbergenses duces v. vévodové min- sterberští Muntfurt v. Monfort z Murachu a Gutenecku Albrecht 265 z Murachu Ludvík na Dolním Murachu 265 Mügeln (Mogelin), okres Oschatz v Sasku 40, purkmistr Ondřej Sládek Mühlberg (Molberg), město v Sasku, okres Liebenwerda 88, 238, 344 z Mühlbergu v. z Dubé Mühlendorf v. Mohlsdorf Mühlhausen, ves, okres Biberach ve Virtem- bersku 232, mlýn 232 Mückenberg, město v Sasku, okres Lieben- werda 88, 238, 344 Müllrose (Mulras), město v Braniborsku, okres Lebus 84, 240 Münchberg (Monchpergk), okresní město v Bavorsku 84, 240 zu Münsterberg v. Karel z Minsterberka Münzer v. z Lauensteinu z Myslibořic v. z Arklebic z Mysločovic Bohuněk 214, 217, 242, man- želky Machna z Hlasiva a Kordula (z Ivan- čic) na Myšlíně v. Rendl z Oušavy Mýto Vysoké, Hohenmaut, okresní město 392, koželuzi, cech koželužský 358, 436, purk- mistr a rada 436, ševci 358 Mýtský kraj: popravce Jan Krušina z Lich- temburka N Nabburg, Napurg, okresní město v Bavorsku 82, flegar Oldřich z Leutersheimu z Náchoda a Březníka páni 271, Brikci 271, Jindřich 271, 421, Matěj 214, 242, Oldřich 271 z Náchoda v. též z Janovic Naidekar (Neidekar), písař v české kanceláři královské za kancléře Jana ze Šelmberka a z Kosti 430 Namyslów (Namslaw), okresní město v Pol- sku (Slezsko) 84, 221, 240 Napurg v. Nabburg z Násilé Bírka Bernard, hejtman Opavského vévodství 175, 190 Nawmarckt v. Šroda Šląska z Nebovid Bažek 23 Necztin v. Nečtiny Nečtiny (Necztin), hrad, okres Plasy 212 z Nečtin v. z Gutštejna z Neidbergu v. ze Zedwitz Neidekar v. Naidekar Neidstein, okres Suizbach v Bavorsku 84, 240 Neimarský kraj v. Sroda Šlaska Nejdek, zámek a město, okres Karlovy Vary- okolí 26 z Nemyčevsi (z Němčevsí) Čič Václav, maršá- lek dvoru českého krále 284, 323 Neoburga Forensis v. Korneuburg Neuburg an der Donau (Newburg), okresní město v Bavorsku 52, správce kostela P. Marie Konrád Ruttenawer Neuburg na Innu, zámek a panství v Bavor- sku, okres Pasov 161 Neudorf v. Ves Nová Neuenbürg (Nuwburg), hrad a město ve Vir- tembersku, okres Calw 236, 289, 290 Neuenfels, zámek u Neuburgu na Innu 161 Neuhaus, zámek v Bavorsku 264 Neuschönberg (Nuwenschonberg), misto v Sasku 215 Neustadt (Neuwenstadt, Newnstat), město v Horní Falci 84, 240, 264 Neustadt v. Prudnik 254

Strana 255
Neustadt 58 Neuwenstadt v. Neustadt z Nevědomí a na Bzenci Kryštof Kropáč na Litenčicích 354, 360, 361, 419 z Nevědomí .a na Dražůvkách Mikuláš Kropáč 354 Newburg v. Neuburg an der Donau Newenpilsen v. Plzeň Newenstadt, Newenstatt v. Vídeňské Nové Město Newmarckte, Newnmargk v. Sroda Slaska Newnburga Forensis v. Korneuburg Newnstat v. Neustadt Newnstat v. Vídeňské Nové Město Newod'ng v. Debowiec Newoding Heinz 34 z Němčevsi v. z Nemyčevsi Němčí v. Niemcza Německo 44, 240, 342, archivy 222, léna ně- mecká v. Čechy, v. též Římská říše Němečtí rytíři, řád Německých rytířů 250, mistr v Německu a ve Vlasich Oldfich z Leutersheimu Nibelschůtz v. z Rietschůtz Niclšpurk, Nico!spurg v. Mikulov Nieder-Murach, okres Oberviehtach v Bavor- sku 264 Niemcza (Němčí, Nimpsche, Nimptsch, Nimptcz), mésto v Polsku (Slezsko), okres Dzierżoniów 95, 112, 133, 230, 300, hejt- man Jiří Ge!horn, městský obvod a jeho manové 93, 188, stavové 93, 188 Niemodlin (Falkenberg), okresní město v Pol- sku (Slezsko) 34 Nikl Dlouhý v. Miku'áš Niklasdorf Václav 102 Nimpsche, Nimptsch, Nimptcz v. Niemcza Nordhausen (Northusa), okresni mósto v Sas- ku 3, 5, probost Petr Kalde Noremberg v. Norimberk Norimberk (Noremberg, Normberg, Norm- berk, Nurenberg, Nurnberg), krajské město v Bavorsku 49, 82, 107, 153, 154, 156, 158, 206 — purkmistr a rada 311 — purkrabí 127, Albrecht, arcibiskup mohuč- ský, Albrecht Achilles, Fridrich II., Frid- rich Starší, Jan, Jiří — purkrabství 205 — sněm říšský 156, 158 Normandie (Normandia), krajina 'v severní Francii 172 Normberg, Normberk v. Norimberk Northusa v. Nordhausen Nosálovice, okres Vyškov 444, 445, rybník 444, 445 z Noskova Mrakes Jan 414, 438 Nostic Jan Antonin, rakouský vys'anec u švédského dvora ve Stockholmu 118, 222, 253, 297, 346, 440 Nothaft Albrecht, hofmistr falckrabat ryn- ských a vévod bavorských 353, v. též z We:ssensteinu, z Wernbergu Nova Civitas v. Vídeňské Nové Město Nova Domus v. Hradec Jindřichův Novohradský v. z Kolovrat Novohradský potok u Březníka, okres Velká Bíteš 271 Novosice (Bertholdesdorf), pusta a zanikla ves u Bluč'ny, okres Židlochovice 295, 296 Nurenberg, Nurnberg v. Norimberk Nussberg (Alten Nusperg), hrad v Bavorsku 264, Nussberger v. z Linden Nussdorfer Oldřich, biskup pasovský a kanc- léř rakouský 52 Nuthomus Černý Jan (Schwarczhans) z Ogiernicze (von Leimbsdorf) 34 Nuwburg v. Neuenburg Nuwenschonberg v. Neuschônberg Nürnberger Zikmund, sekretář braniborského markraběte Jiřího 369, 371 o Oberstadion, okres Ehingen ve Virtembersku 232, soud hrdelni 232 Obertraubenbach (Traubach), okres Cham „v Bavorsku 264 Oderwitz, ves u Žitavy v Sasku 434 Odra, řeka. ve Slezsku a Polsku 275 z Odry (von der Oder) Konrád 38, Mikuláš, kanovník olomoucké kapituly 73 Oduc v. z Hostivic Oellingen, okres Ochsenfurt v Bavorsku 264 Oelse v, O'eśnice Oelsnitz (Olsznicz), okres Grossenhain v Sas- ku 88, 238, 344 Oesterreich v. Rakousko Ofen, Ofn v. Budin Ogiernicze (Leimbsdorf), okres Prudnik v Polsku (Slezsko), 34, Jan Cernÿ Nutho- mus Ohorn v. Javorná . Ohře, řeka v Čechách 308, mlýn na Ohři u vsi Želiny 308 z O'rle, z Oirley v. z Arlonu z Ojnic a Milonic Mikuláš 74, Tas 272 Okarec, okres Velká Bíteš 168 z Okrouhlice Hroznata 17 255 

Strana 256
Olava (Olawa, Olaw, Olle, Wolaw, Wohlaw, Wolow), okresni mésto v Polsku (Slez- sko) 133, 300, hejtman Jiří Gelhorn, hrad, zámek 112, 114, panství 441, — obvod městský (weichbild) 93, 188, 275, manové 188, stavové a mista 93, 188, 275, Olavsko (Wolaw), slezské vévodstvi 403, 409, vévoda Konrad Olbrachcice (Olbrichsdorf), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34, Jiřík Sto$ 34 z Olbramic Jeníček, hofrychtěř dvora pánů z Lipé 180 ' Olbrichsdorf v. Olbrachcice Oldrzyszowice, okres Niemcza v Polsku (Slezsko) 38 = Oldrzyszowic Otik (von Hilbirsdorf Otczig) 38 Oldřich, vévoda virtembersky (Udalricus, dua Wirtenbergensis) 205, 289, 290, kancléř Řehoř Lennparter, sekretář Jan Heller z Oleksovic v. z Mukodél Olešnice (Oelse, Olsen), hrad a okresní město v Polsku (Slezsko) 275, 301, 403 Olešnicko, slezské vévodství 84, 240, 275, archiv vévodský 275, věvodověé Jindřich starší, Karel z Minsterberka, Konrád, Konrád Bílý, Konrád Černý z Olešničky a na Moravci Gedeon 242 z Olexovic v. z Mukoděl a Oleksovic Olle v. Olava Olomouc (Olomůc, Olomucz, Olomuntz, Ul- mutťz), krajské město na Moravě 73, 134, 164, 198, 223—225, 227—230, 272, 283, 300, 354, 375, 386, 419, 437, 438 — biskup 223, 224, 227, Bruno, Tas (Prota- sius), Stanislav Thurzo, Bohuš ze Zvole — cúda 167, desky zemské 167, komorník 167, komorník nejvyšší Jaroslav z Bosko- vic, Václav z Boskovic — kapitula, „kněží k svatému Václavu na hrad“ 73, 164, 444, 445, děkan 164, pro- bošť Jan z Lomnice, kanovníci Jan z Blu- dova, Stépán z Bojanovic, Miku'ás z Bříště, Petr Hvézda, m. Maternus, Martin z Mo- ravičan, Mikuláš z Odry, Mikuláš z Olo- mouce, Jan Pauswangel, Mikuláš Rich- wald, Jan Sevs z Opavy -— náměstí a radnice 225 olomoucké porady, sjezd, smlouvy, usnesení 1478—1479 223—229 z Olomouce Mikuláš, kanovník olomoucké ka- pituly 73 Olsen v. Oleśnice Olsnicz v. Olszany 256 Olszany (Olsnicz), statek vratislavských kři- žovníků 134 Olsznicz v. Oe'snitz Ondřej, arcibiskup Ivovsky (Leopoliensis) 257 Ondfejov. (Andreasberg, Mons sancti Andree apostoli), okres Cesky Krumlov 292, kaple 292 Ondfejüv Jan, dákan-kanovnik kostela PraZ- ského 379—381 z Opatova a na Majetinż Jan Kobik 407 Opava, hlavní město Slezska (českého) 181, 246, Jan Sevs Opavsko, slezské vévodství 84, 181, 223, 240, hejtman 342, Bernard Bírka z Násilé, vévodové Arnošt, Valentin Opeln, Opl v. Opolsko na Opočné v. Novohradský z Kolovrat Opolí (Oppeln, Oppol), okresní město v Polsku (Slezsko) 38, radní a přísežní 38 Opolsko (Opeln, Opl, Oppeln, Oppoln), slezské vévodstvi 84, 129, 240, 412, 424, 437, 442 fojt Heinz, vévodové Bolek, Jan II., Miku- láš I., Mikuláš II. Opolsko-Ratibořsko (Opeln und Ratibor), slezské vévodství 412, 424, 437 Oppeln v. Opo!sko Oppol v. Opoli Oppoln v. Opolsko z Opporowa Jan, palatin brzezinsky (Bre- scensis) 257 OprSal v. ze Zher Orlovice, okres Vyškov 197 Ornswangk, Ornsweng v. Arnschwang Orzag v. z Gutu Osek (Ossig, Riesemburg, Riesenberg, Resm- burg), hrad u Duchcova 88, 90, 92 Osek (Ossec), okres Duchcov, cisterciácký klášter 218, archiv klášterní 218 Osek Velký, Vosiek, okres Kolín nad Labem 150 z Oseka v. ze Sulevic Oslava, řeka na Moravě 271 Osovský v. z Doubravice Ossec, Ossig v. Osek Ostdorf (Hostorf), místo v Bavorsku 264 z Ostende m. Jakub, vyslanec burgundského vévody Filipa 49 Osterreich v. Rakousko Ostroh Uherský (Stenicz, Stenitz), okres Ve- selí nad Moravou 72, 81 na Ostrohu Uherském v. Truchses z Ostromére Petr Kdulinec, mistohofmistr, později hofmistr krále českého 57, 127, 175, 221, 223 

Strana 257
z Ostrorogu Jan, kastelán poznaňský 257, Stanislav, vévoda kališský 198 Ostrovánky, okres Kyjov 167, 168 z Ostrovünek Katerina: 167, 168 Ostrihom (Strigonia), mésto v Uhrách 317, "389, arcibiskup Tomáš Osvald, biskup záhťebský 226, 227 z Osvětiman a z Velešovic Vavřinec Smetana 37 Osvětimsko (Uswezcin), slezské vévodství 84, 240 z Otoslavic a na Březovicích Petr Přibek 402 Otto II., falckrabě rýnský a vévoda bavorský, strýc Ludvíka kurfiřta a Fridricha bratří, rovněž falckrabat rýnských a vévod ba- vorských 175, 176, 337 Otto Jindřich, falckrabě rýnský a vévoda ba- vorský, synovec Ludvíka V. kurfiřta 338, 355 z Oušavy (z Aušavy) Rendl Albrecht na Myš- líně 336, 355, 363, 365, 367, 368 Ovčinec, pustá ves nejspíše u Hrádku (okres Vyškov) 444, 445 Oven v. Budín Ósterreich v. Rakousko P z Pacova Malovec Jan 202, v. též ze Lhoty Pachtovský dům v. Praha, Staré Město z Pakke páni 240 Palaciolum v. Palaiseau Palaiseau (Palaciolum), hlavní město stejno- jmenného kantonu ve Francii 39 z Palocze Emerich, nejvyšší štolba uherského krále 226, 227 Pangaw Hans ze Sadů (Bawmgarte) 34 z Pankendorfu v. z Penkendorfu Panthenau v. Ratajno Panvicz v. z Vé£ného z Pappenheimu Gottfried Heinrich, cisafsky vojevůdce za třicetileté války 177, Konrád (Cunrad von Bappenhaim), dědičný mar- šálek Římské říše 177, Kryštof (Bappen- heim), dědičný maršálek Římské říše 89 Pardubice, krajské město 402 z Pardubic v. z Miletínka Parkstein (Barckstein), hrad a mésto v Ba- vorsku, okres Neustadt an der Waldnaab 84, 240 z Parsbergu Jan 61, Jiří na Fliigelau (Flue- gelsberg) 265 Pasov (Patavia), okresní město v Bavorsku 61, 117, biskup 61, 117, Oldřich Nussdor- fer 17 — Archiv koruny České Paš Vaněk, konšel klatovský 54 Pašek Jošť, man pánů z Plavna 183, 187 Patavia v. Pasov de Paula, pauláni 292, korektor fádu' Dominik ze Sieny, vikář plnomocný řádový Boylin ze Španěl, vikář české provincie Petr, řádoví bratři Jan z Coni, František z Co- senzy, Jan z Vercelli Paulsdorfer v. z Falkenfelsu, z Kürn Pauswangel (Pawswengl) Jan, dékan olo- moucké kapituly 73 sv. Pavel 433, jeho hlava 433 Pavel II. papež (1464—1471) 223, 224, 227 Pavel kameník, měšťan litomyšlský 392 Pavel kovář, měšťan litomyšlský 392 Pavel pekař, měšťan litomyšlský 392 z Pavlovic Jan Kac 242, v. též ze Zástřizl Pavlovský v. z Vidbachu Pécs v. Pětikostelí z Peče a z Tulešic Mikuláš 217, 231 Pečky, okres Poděbrady 18 Pegnitz, hrad a okresní město v Bavorsku 84, 240 zu Pehnigk v. z Penigu Pechoticz v. Piotrkowiczki Peitz, okres Cottbus v Braniborsku 84, 240 Penig, město v Sasku, okres Rochlitz; z Pe- nigu v. Jiří, purkrabí v Leisnigu, z Leis- migu, z Wildenfelsu ' z Penkendorfu (Pankendorf) Schellendorfe- rové Hanuš a Mikuláš břatří 190 ’ Pennsdorf Michael (z Bfehu) $10 Perglas v. Chlumek z Perknova Konšelský 17 ? Perlesreut (Perlstein), mésto v Bavorsku, okres Wolfstein 264 Perlstein v. Perlesreut ? -Pernstejn, Pernstajn, okres Bystfice nad Pernštejnem 214, 242 z Pernštejna — Bohunka, dcera Viléma z Pemštejna a manželka Jindřicha z Lipé, potom Dobeše Černohorského z Boskovic 283, 345, 402, 420, 421, syn Jan z Lipé — Jan, nejvyšší komorník desk a soudu práva zemského v Brně (T 1475) 180, 204, 214, jeho dvůr v Ivančicích — Jan na Helfenštejně a Tovačově, nejvyšší komorník markrabství Moravského, hejt- man markrabství Moravského (jf 1548) 360, 373, 386, 399, 407, 419, 420, 440 — Vilém na Helfenštejně i Velkém Meziříčí, mejvyšší komorník brněnské cúdy, poruč- mík dětí Pertolda z Lipé, dočasný nejvyšší 257 

Strana 258
maršálek království Českého, nejvyšší hofmistr království Českého 204, 245, 253, 274, 283, 284, 315, 346, 347, 354, 399, 402, 420, 440, dcera Bohunka, manželka Jind- Ficha z Lipé, syn Jan, posledni vüle 402 — Vojtěch, nejvyšší hofmistr království Čes- kého 399, 402, 420, bratr Jan (T 1548) xx — Vratislav, nejvyšší komorník desk a soudu práva zemského v Brně 242, 272 Perolczhausen v. Berolzheim Pe&ík v. z Komárova Petirsdorf v. Petříkovice Petlowicz v. Piotrkowiczki Petr, biskup augspurský 153, 154 Petr, biskup przemyslovský a vicekancléř krále polského 404 Petr, biskup ve Wloclawku (Wladislaviensis) 257 Petr, bratr řádu paulánského, vikár české provincie paulánské 292 Petr, farář z Račic 168 Petr pekař, měšťan litomyšlský 392 Petr, rychtář v Bedburgu (Biedburg) 21 Petr, řečený Pohraba 167, 168 z Petrohradu v. z Janovic z Petrominé Vlašek 282 = Petrovce a Višňového Zikmund (Zich) Be- ránek 17, 180, Zikmund Višňovský 448 Petrzikow v. Petříkovice Petříkovice (Petrzikow, Petirsdorf), okres Trutnov 280, rychtář Ferkus, rychtaFstvi svobodné 280 Petschen v. Byczyna Petzenstein v. Betzenstein Petzin v. Zalesie z Pezinku a Sv. Jiří Zikmund (de Bozyn et Sancto Georgio) 226, 227 Pětikosteli (Pécs, Bacz ?), město v Uhrách 226, 227, 278 (?), biskup Zikmund i| Pflug Zikmund, probošt merseburský a ka- novnik míšeňský 321; v. též z Gunzen- heimu Philip v. Filip z Pilchu a Huczeren Ludvík 21 Pilsen v. Plzeň z Pilszka (de Pilcza) Jan, palatin lvovsky (Russie) 257 Piotrkowiczki ? (Pechoticz, Petlowicz), okres Trzebnica v Polsku (Slezsko) 34, Col- masch Hans 34 z Pirku Niki 208 z Pirkštejna Hynek 17, 23 Pirna, okresní město v Sasku 88, 238, 344 Pischtian v. Píšťany 258 Pistovice, okres Vyškov 444, 445, rybnik 444, 445 Píšek v. z Raděnína Pistany (Pischtian), místo na Labi, okres Li- toméfice 445 na PiStanech v. z Podvini Pius II. papeź (1458—1464) 77, 142, 163 Pivče Matoušek, měšťan litomyšlský 392 z Pivina Jeronym 197 z Plané Blažej, kanovník a administrator, pražského arcibiskupství 299, Jiří, kanov- ník kostela Pražského 379—381 z Plankenfelsu Jiří 265 z Plankenfelsu a Schwarzenfeldu bratři Jan a Kryštof 265 Planknar v. z Kynšperka flavensko, část Saska 183, 187 Plavno, okresní město a hrad v Sasku 88, 90, 183, 187, 238, panství 183, 187, 238 z Plavna páni 88, 90, manové 183, 187, Jan Geilstorf, Tóma z Hermansgriinu, Jost Pasek, Hans a Heinz Roder, Kašpar Sack, Apel z Tetova, Petr z Waldsbergu, vzpou- ra pánů z Plavna proti českému králi 183, 184, 187 | z Plavna a Gery páni 84, 88, 90, 240, Jindřich (Heinrich zu Gerauwe) 52, 56, 70, 88, 89, Jindřich prostřední 240 z Plavna Rusové 84, 88, 90, 240, Jindřich II. starší, purkrabí míšeňský 88, 179, 183, 184, 187, Jindřich III. mladší, purkrabí mí- šeňský, pán na Hartenštejně a Plavnu, hejtman královských lén a zemský fojt lužický 179, 183, 187, 198, 240, 264, 270, 284 na Plavně v. z Wildenfelsu z Plavnice Jiří (von der Plawnicz), děkan ka- pitulního kostela sv. Petra v Budyšíně 29 von Plawnicz v. z Plavnice Plech, okres Pegnitz v Bavorsku 84, 240 Pleistainer v. z Hofu Plichta v. ze Žerotína Plintendorf v. Blintendorf Plohn (Plone) okres Auerbach v Sasku 88, 238, 344 Plug, Pluh v. z Rabštejna Plzeň (Pilsen, Newenpilsen), krajské město 110, 198, 224, 359, plzeňské usnesení, plzeňské zůstání 362, 363, 366—367 z Plzně Ambrož, děkan a administrátor praž- ského arcibiskupství 299 Plzeňský kraj: hejtman Albrecht ze Štern- berka a na Zelené hoře popřavce Jan Zajíc z Hazmburka 

Strana 259
Pňovský v. ze Sovince z Počenic v. z Hrádku Podbrdský kraj: hejtman Kunata PeSik z Komárova Poděbrady (Poděbrad) okresní město 248, 275, zámek 248, 275, panství 275, hejtman Jan z Dobřenic, písař důchodní Bohuslav z Kolínce, puška 275 z Poděbrad v. z Kunštátu Podmaniczky Jan (Johannes), nejvyšší ko- morník uherského krále 317 Podoli, okres Vyškov 444, 445, mlýn 444, 445 Podoli, bývalé polské vojvodství v Ukrajině 257, palatin Jakub z Buczacze Podvini, okres Litoměřice 443 z Podviní Podvinský Jan na Pišťanech (Jo- hann Podwinsky von Podwin) 443 Pohlen v. Polsko Pok Jan, javorsky purkrabi 140, 141 Polák Matěj 356, 357 z Polenska Hanuš 32, synové Jakub starší a Jakub mladší 32 z Polheimu (von Boelnheim, zu Polhaim) Vi- kard, vyslanec krále Ladislava 39, Wolf- gang z Wartenbergu, nejvyšší hejtman dolnorakousky 350 na Polici Polický v. z Bačkovic Polička, okresní město 260 Polkewitz v .Polkowiczki Polkmhain, Polknhain v. Bolków Polkowiczki (Polkewitz), okres Szprotawa v Polsku (Slezsko) 400, městský obvod 400 Polnischmilwan v. Wiersch Polouvsi, okres Nový. Jičín 346, dům Viléma z Pernštejna, dříve fojtství 346, dvořák Jan Doubrava Polsko (Polské království, Pohlen) 43 kancléf Jan de Conieczpolie, králové Kazimír IV., Vladislav III.. Zikmund I., podskarbi Jakub z Dubna, vicekanciéñi Petr, biskup v Przemyslu, Rehoë z Lubra- n'ece Pomořany, bývalé vévodství, část Polska: vévodové Albrecht, arcibiskup mohučský, Albrecht Achilles z Porcien v. z Croy , Poritsch (Poratsch), misto jihozápadné od Zitavy 434 Portius S., úředník papežské kanceláře 316 Poschiczaw v. Božičany Postoloprty, okres Žatec 92, kláster benedik- tinský 92 z Postupic Kostkové Albrecht na Helfen- Stejné, fojt lužický 88, 169, 171, 172, 175, 17° 203, Bohuš 260, Jan na Litomyšli, hejtman .kraje Chrudimského 203, 225, Vilém 392, Zdeněk, minemistr kutnohorský 127, 175, 284 Poznaň, hlavní město po'ského vojvodství poznaňského 257, arcibiskup Uriel, kaste- lán Matyás z Bnína, Jan z Ostrorogu Praha (Prag, Praga, Brage, Pragensis civitas), hlavní město Čech a Československé re- publiky 41, 42, 45—49, 91, 92, 111, 113— 115, 118—120, 123, 127, 128, 131, 133, 138, 139, 142—146, 149, 155, 157, 159, 160, 162, 165, 167—169, 175, 176, 181, 182, 185— 188, 190, 192, 210, 212, 216, 218, 222, 233, 235, 238, 239, 244, 245, 276, 284, 302, 304, 305, 321, 537—340, 344, 396 —. Staré Město 302, dim Pachtovský 51, dvůr Hankův 51, kostel P. Marie před Týnem, Tein 299, purkmistr a konšelé, městská rada 31, 51, 255, 261, 377, rad- nice 402 — Nové Město: purkmistr a konšelé 31 —- Menší Město: purkmistr a konšelé, radní 31, 357, radni Bartoš krejčí, Vít Zlatník; rychtář 357 . — Hradčany: purkmistr a rada 356, radní Tůma řezník, Zikmund švec, rychtář Jan — Strahov 177 — Vyšehrad, kapitula: děkan Bartoloměj, probošť Bohuslav z Lobkovic, Jan z Rab- štejna, proboštství 210, .244, kanovníci Mikuláš z Ledče, Jiří z Přimdy — Pražský hrad (arx Pragensis, castrum Pragense, gschlos zu Prag, schlos zu Prag, Prager .schloss) 163, 170, 249, 260, 297, 299, 303, 306, 315, 331, 342, 345, 565—368, 582—385, 390, 394, 395, 406, 411, 425, 426, 430—435 — kapitula metropolitní 155, 288, 299, 379— 381, děkan 155, Hilarius Litoměřický, Jan Ondřejův, Ambrož z Plzně, kanovníci 379—381, Bartoloměj, Jan z Hořic, Miku- láš Houska (scholastik), Blažej z Plané, Jiří z Plané, Šimon Duchkův z Ústí, Sta- nislav z Veivar kapitulní archiv 299 — konsistof 395 — kostel sv. Vita 299, altarista-olatfnik Jan z Chodovlic, Jiří z Přimdy — kostel Všech Svatých: děkan Hilarius Litoměřický — purkrabí hradu Pražského 332, Bohuslav Chrt z Ertína, Vratislav z Mitrovic — purkrabí nejvyšší 249, 332, 333, 372, 373, 259 

Strana 260
386, 407, 408, Jan z Janovic na Petrohradě, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Zdeněk Kono- pištský ze Šternberka — soud zemský: světnice, kde se konaly vý- slechy svědků 288; v. též Čechy Praha — arcibiskup 223, 224, 235, 288, 325, zvolený arcibiskup Jan z Rokycan — arcibiskupství 163, 235, správci, adminis- trátoři 56, 291, 342, 383, 430, 431, Hilarius Litoměřický, Blažej z Plané, Ambrož z Plzně, Jan Sak, Arnošt Šlejnic, vikářstvi, vikariát 142, 163, 170 — arcidekan Simon Duchküv z Ústí — archivy: městský 157, Stätni ústřední ar- chiv: listiny zrušených klášterů 250, 262, 292, listiny místodržitelské 2, v. též regi- stratura místodržitelská — místodržitelství: registratura v. níže re- gistratura místodržitelská — privilegia městská 157 — vegistratura lenní v. seznam z r. 1787, mistodrZitelskä 127, 201, 211, 234, 266, 281, 284, 370, 412, 424, 437, 442 — soud apelační v. lenní registratura — soud dvorský 238, 239, 249, 344 — střelci, arcufices 31, 145, 216, archiv 31, 145, 216, privilegia 31, 145, 216 — universita: knihovna 250 — úřady ústřední 191 z Prahy Jakub, kustos litoměřický a vikář „nad pannami v Ceské zemi a v Moravské řádu bratří menších“ 178 Prácheňský kraj: popravce 379, Jan z Hradce, Zdeněk z Rožmitálu Prameny (Sangerberg), okres Mariánské Lázně 313 .PraZané 157, 291, 330, 336, 374, 375, 382, 383, 408, 433 pražská diecése: klerik Jindřich z Litoměřic Preisen v. Prusy Preitenegg, okres Wolfsberg v Korutanech 177 Preiteneggerů léna 177 Premisl v. Przemysl Preslaw v. Vratislav Prespurg, Prešpurk v. Bratislava Priesendorf, (Prissłstorf, Brisselstorf), okres Bamberg v Bavorsku 84, 240 Princ Pangrác z mésta Zlotory ja 111 Printzke von Teschen v. Přemek, vévoda těšínský Prisslstorf v. Priesendorf Prochenstein v. Stein 260 Prokop, markrabě moravský 131, 180, 214 Prokop, erckaťéř z Kutné Hory 33 Prostějov, okresní město 2 z Prostiboře Jan 30 Proszków (Prozkaw), okres Sroda Slaska v Polsku (Slezsko) 38, Adam z Proszkowa 38 Protasius v. Tas z Prudic Spetlové Jan 284, Jindřich 17, Jind- řich, hejtman litomyšlský 392 Prudnik (Neustadt), okresní město v Polsku (Slezsko) 408, hejtman Viktorin Honbický z Prusinovic a z Količína Prokop 203, v. též z Vickova | | Prusko (Prusy, Preisen), část Německa 27, 147, archivy 27, Pruská válka 218, pruské vojsko 446, 447, Prusové 218 Průx v. Most . Przemysl (Premisl), mésto v Malopolsku 297, 404, biskup Jan, Petr Przesieka (Hain, Hewn), okres Jelenia Góra v Polsku (Slezsko) 119, 121, 133 Přáslavice, okres Pacov 189 Přemek, vévoda těšínský (Printzke von Te- schen) 188, bratr Václav Přemysl II. Otakar, český král 177 Přepyský v. z Rychmberka Přibek v. z Otoslavic z Príluk Hereš 203 z Přimdy Jiří, oltářník pražského kostela a kanovník vyšehradský 396 Přítoky, okres Kutná Hora 18, 25 z Přítok Hanušek Feridan 18, 23, manželka Anna 18, Mikeš 23 Puch Jiří (z Javorné ?) 280 Pulkenhain v. Bolköw von Pulkenhain v. z Varnsdorfu Puscher Mikuláš, farář v Mostě 395—397 Puškův vinohrad v. Ivančice z Putlingen Vilém 21 z Putlingen a Buedelingen Vilém 21 Pyšely, okres Říčany 150; v. z Věřic Q z Querfurtu Bruno 84, 88, 90, 240 R Raab, mösto v Uhräch 394, biskup Jan Goston Rabenau, město v Sasku, okres Drážďany 88, 238, 344 z Rabensteinu a Dalheimu (Dalen, Dolen) Jan 89 de Rabenstein v., z Rabštejna z Rabí v. Ryzmberka 

Strana 261
Rabštejn, hrad u Rýmařova 255, doly 255 Rabštejn nad Střelou, okres Plasy 179 z Rabstejna (von Rabenstein) Jan, probošt vyšehradský 51, 70, 127, 159, Prokop (Pro- copius), (nejvyšší) kancléř království Čes- (kého 45, 48, 52, 55—57, 72, 79, 82, 91, 95, 110, 115, 118, 127, 145, 165, 166, 181, 192 z Rabštejna Pluhové (Plug) Jan na Bečově 313, Šebestián ze Schwarzenbergu 265 z Rabštejna v. též z Gutštejna Racek, opat tepelského kláštera 7 Racławice Śląskie (Windesch-Raslawicz), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34 Račice, okres Vyškov 2, 444, 445, zámek 444, 445, dvůr 444, 445, farář. Petr, mlýn 444, 445, pivovar 444, 445, purkrabí Mikuláš Cikän z Celechovic Radeberg, mösto v Sasku, okres Drážďany 88, 238, 344 Radenacker v. Rothenacker z Raděnína Píšek Zikmund 18 z Radkova v. z Dlouhé Vsi Radslavice, okres Vyškov 444, 445, rybník 444, 445 Rachmberkové, Rachenberg v. z Trachen- bergu Rain, okres Straubing v Bavorsku 264 z Rainu Rainer Krystof 265, Petr 265 z Raitenbuchu a Steflingu Vilém 265 Raitzen (Reitzenstein, Reiczenstein), okres Oschatz v Sasku 88, 238, 344 z Rájce v. z Drnovic Rackendorf, okres Parsberg v Bavorsku 264 Rakousko (Osterreich, Oesterreich, Oster- reich, Austria sub et supra Amasum) vévodství, potom arcivévodství, nyní část republiky Rakouské 28, 44, 128, 136, 137, 185, 198, 350, 352 — arcivévodové, drive vévodové , Albrecht V., Albrecht VI., Ferdinand I., Fridrich III., Ladis'av, Zikmund — archiv 177, kancléř Oldřich Nussdorfer, léna Rakouského vévodství, ležící v říši 50, řád svatojánský: velmistr Jan ze Švam- berka, vyslanec u švédského dvora Jan Antonín Nostic, vzpoura proti Fridrichovi III. 156—158, zhoubci zemsti 157, Gama- ret Fronauer Rakousko Dolni (Austria sub: Amaso): hejt- man nejvyšší Wolfgang z Polheimu Rakousko Horní (Austria supra Amasum) v. Rakousko Rakovnický kraj: hejtman Burián z Gutštej- na, Kunata Pešík z Komárova Ramung Mathias, kancléř rýnského falckra- iběte Fridricha Vítězného 82 Raszowa, okres Opolí v Polsku (Slezsko) 38, z Raszowy (von Raschow) Petr 38 Rašín v. z Ryzmburka Ratajno (Panthenau), okres Dzierżoniów v Polsku (Slezsko) 310, Mikulas Wachfel Ratan v. Rathen Ratbarn v. Ratiboř Rathen (Rathan, Ratan), okres Pirna v Sasku 88, 238, 344 Ratibof (Ratiboria, Ratibor, Ratbarn), okresní mósto v Polsku 335, 351, 410, kapituła při kostele P. Marie 351, purkmistr a rada 335 na Ratiboficich v. ze Zap Ratibofsko (Ratpar), slezské vévodstvi 84, 240, 335, 412, 424, 437, 443 (v. też Opolsko-Ratibofsko) vévodové Jan, Lešek, Valentin Ratpar v. Ratibořsko Rauden v. Rudna Rauensis v. Rawa v Rawě v. z Kozlova Rawden v. Rudna' Redar Martin v. Róder Martin z Redern a Rupersdorfu (Wyszonowice) Jan a Kryštof 310, rodinný archiv redernský na frýdlantském zámku 310 Redlitz v. Petr z Estedt ? Rehcz v. Rótz z Rechbergu O!drich 52, Vilém 89 Rechenberg, mésto v Sasku, okres Dippoldis- walde 88, 238, 344 Rechenberger Václav 80 Rechenberk v. ze Želetic Rechlitz v. ze Zedlitz Rehme v. Konobrže Reibnic Typrant, posel krále Jiřího 36 Reiczenstein -v. Raitzen Reichenbach, okres Freiberg v Sasku 88, 238, 344 z Reichenbachu Dr. Vilem, rada císaře Max- miliśna I. 350 Reichenbach v. z Kunzendorfu Reichenstein,.hrad v Horní Falci 264 Reichšmid Mikuláš, měšťan brněnský 24, 217, bratr Jan, rovněž měšťan brněnský 217 Rein v. Rýn Reinhard, biskup wormský 82 Reinsperger Jan 103, 104 Reitzenstein v. Raitzen z Reckendorfu Steinerové Jan a Vilém 265 Remda (Rembde, Remde), mésto v Durynsku, okres Rudolstadt 88, 238, 344 261 

Strana 262
z Remichu Gumpelmann Jan, šepmistr v Th:onville 21 Rendl v. z Oušavy Reni palatinus v. rýnský falckrabě Repitcz v. Rzepcze Resmburg v. Osek Resze Tomáš, měšťan freiberský 215 Rhe'n v. Rýn Rhon v. Rohnau Riedrer Michael, probošt v Alt-Óttingu, kanc- léř rýnského falckraběte Ludvíka 110 Riesemburg, Riesenberg v. Osek z Rietschiitz Niebelschiitz Arnośt 400 Richter Jan, registrátor v kanceláři Albrechta II. 5—5 Richwald Mikuláš z Olomouce, kanovník olo- mouské kapituly 73 | z Rickhofenu (von Rueckofen) Hans Hilt- prand 62, 63 von Risenberg v. z Ryzmberka Robasgrün v. Häje z Ročova v. z Kolovrat Mašťovský Rodemachern (Rodemacra, Macra), v Lotrinsku, okres Thionville 39, 61 z Rodemachern Gerhard 21 Roder Hans, man pánů z Plavna 183, 187, Heinz, rovněž man pánů z Plavna 183, 187 Rodigerův Mikuláš, plebán mohučské diecése 67—69 , Rohnau (Rhon), okres Žitava v Sasku 434 z Roildingen a Ansenbruchu Jan mladší 21 z Roildingen na Siebenhorne a Dagestulu Jiří 21 z Rokycan Jan, zvolený arcibiskup pražský 138 na Rokytnici v. z Ludanic Roma v. Řím Ronnsberg v. Samotwór z Ronova Jiřík 276 z Ron$perka Dobrohost 179, 198, 356, 357 z La Roque Biote m. Robert 171, 172 z Rorbachu Hans, rada a komornik cisafe Fridricha III. 161, Zikmund, hejtman ře- zenský a královský rada 359 Rorbeck v. z Liebensteinu Rornstat v. Rótz Rosemberg v. Rostkowiüce de Rosemberk v. z Rožmberka Rosenberg, město v Bavorsku, okres Sulz- bach 84, 240 z Rosenfeldu Kříž snad Golíč z Hornfeldu „Rosenses v. z Rožmberka páni Rosentail v. Rosenthal 262 město Rosenthal (Rosentail), okres Žitava v Sasku 434 z Rosenthalu Taulow Theodor Antonín, první ředitel Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídní 180, 225, 391 Rosice, okresní město 231, 399 z Rosic v. z Kukvic z Rosičky Ondřej 74 de Rosis v. z Rožmberka páni , Rostkovice (Rosemberg), okres Prudfiik v Polsku (Slezsko) 34 von Rotemberg v. z Rothenburgu Rotenberg Jan, komornik minsterberského vévody Karla 403 z Rotenhanu (Rotenhain) Lutz 89 Rotenstat v. Rothenstadt z Rothu Maushaimer Hans 265 Rothenacker (Radenacker), okres Schleiz v Durynsku 233 Rothenberg, hrad v Bavorsku, okres Staffel- Stein 84, 175, 176, 240, 337 z Rothenburgu (vom Rotemberg) Zikmund, zemský fojt v Chotěbuzi (czu Cotbus) 207 Rothenstadt, město v Bavorsku, okres Neu- stadt an der Waldnaab 264 z Rothenstadtu (Rotenstat) Dresswiczer Jan 265 z Roupova (de Rupew) Hynek 88, Jan, hoť- mistr dvoru českého krále 222, 223, 225, 235 Rousek Matouš, měšťan litomyšlský 392 von Rozenberg v. z Janovic a Ryzmberka z Rozmbergka v. z Rožmberka z Roztok Jindřich 88 Rožmberkové (z Rožmberka páni, Rosenses, de Rosis) 178, 292 Jan, hejtman ve Slezsku 82, 88, 127, 175, 197, Jindřich, popravce kraje Bechyñ- ského 379, Jindřich, hejtman vévodství Vratislavského, Svídnického a Javorského, fojt šestiměstský 53, 56, 57, 59, 61, Petr 284, 303, 315, 359 z Rožmitálu Lev, nejvyšší sudí 88, 175, Zde- něk, popravce kraje Prácheňského 379, Zdeněk Lev na Blatné, purkrabí karlštejn- ský, nejvyšší purkrabí pražský 284, 359, 364—366, 368, 390 Räder (Redar), Martin 356, 357, 359 Rótz (Rehcz), mésto Bavorsku, okres Wald- münchen 264 z Rützu a Treffelsteinu (von Rornstat und Dreflstain) Jan 265 z Rtišovic (Hertisovic) KryStofer Pinta 231 

Strana 263
Rudna (Rauden, Rawden), ‘mësto v Polsku (Slezsko), okres Lubin, městský obvod 403, 409, 441 Rudolf, biskup vratislavský a legát papežský 221, 223, 230 Rudolf II, cisaŸ římský a král český 287 Rudolf, falokrabě rýnský a vévoda bavorský 240 Rudolstadt, okresni město v Durynsku 84, 88, 90, 240 von Rueckofen v. z Rickhofenu Rucker Jakub, rychtář v Klodzké Bystrzyci 55, 166 Ruenburg, hrad v Bavorsku 264, v. též z Abs- bergu Rugen v. Rujana Rujana, ostrov v Baltickém moři: vévodové v. Albrecht, arcibiskup mohučský, Albrecht Achiles ? Rulles (Rwyland), město v Lucembursku 41 Runding (Růnting), okres Cham v Bavorsku 264 de Rupew v. z Roupova z Rupersdorfu v. z Wyszonowic Ruprechstein, okres Sulzbach v Bavorsku 84, 240 Ruprecht starší, falckrabě rýnský a vévoda bayorský 84, 240 Ruprecht mladší, falckrabě rýnský a vévoda bavorský 84, 240 Ruprechtov, okres Vyškov 444, 445 Rus, victum v Neuschônbergu (zcum Newen- schonberg) 215 Rusové v. z Plavna z Rušinova a na Lichtemburce Jan, hejtman Čáslavského kraje 17, 33 Ruttenawer Konrád, správce kostela P. Marie -v Neuburgu 52 Rüdiger, bratr Vítka, zemského písaře štyr- ského 177 Rünting v. Runding Rwyland v. ? Rulles Rybnícek v. ze Zdislavic z Rychmberka Přepyský Jindřich 386 na Rychmburce v. z Valdštejna Rychtářov (Dechtářov), okres Vyškov 444, 445 Rýmařov, okresní město 255 Rýn (Rein, Rhein), řeka v Německu 128, 337 rünsti falckrabi, Reni palatini 82, 353, 364, Albrecht III., Filip (T 1508), Filip (j[ 1548), Fridrich Moudrÿ ({ 1556), Fridrich Po- boźny (f 1576), Fridrich Vítězný (T 1476), Jan, Kryštof, Ludvík V., Ludvík Bohatý, Otto II., Otto Jindřich, Rudolf, Ruprecht starší, Ruprecht mladší, Štěpán, Zikmund — hofmistři Jiří z Limburgu, Albrecht Not- haft, marsálek Détfich ze Sickingen z. Ryzmberka Boreš 92, Děpolt 179, 198 Švihovští Břetislav, hofmistr dvora krále Ludvíka 390, Jan mladší na Rabí 155, Jindřich, hofmistr krále českého 365, 367, 368, Püta (Puotha), nejvyssi sudi krâlov- stvi Ceského 250, 276, 284, 303, Vilém (Wilhelmus) na Rabi, nejvyšší komornik království Českého 127, 216, Vilém mladší 88 z Ryzmberka v. téZ z Janovic z Ryzmburka Rašín Petr, podkomoří české královny 436 Ryžemberk, zbořený hrad u Nové Kdyně 304 Rzepcze (Repitcz), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34 R z Řeneč. Suda 234 Řezno, krajské město v Bavorsku 84, 110, 116, 153, 240, biskupství (kostel) 84, 240, dómsky probo&st Jindfich Absperger, Aejt - man Zikmund z Rorbachu, klášter sv. Jakuba: opat Thateus, měšťan Hans Cop- penwalder z Říčan Jan Zelený 231, 286, manželka Anna, rozená z Lukovan z Říčan Talafůs Jan 2 Řím (Roma), hlavní město Italie 156, 158, 250, 316, kancelář papežská v. papež, římská církev :250 Římská říše, Římsko-německá říše 132, 154, 156, 158, 220 — arcičíšník, číšník nejvyšší v. král český arcikancléř v. arcibiskup kolínský, mohuč- ský a trevírský arcikomorník v. markrabě braniborský arcimaršálek, maršálek nejvyšší v. vévoda saský arcitruksas, nejvyšší jídlonoš v. falokrabě rýnský — číšník dědičný v. Albrecht a Kryśtof z Limburgu — hejtmaně, jmenovaní cisařem nebo králem 156, 158 — investitura českého krále římským cisa- řem 156, 158 — kurfiïté v. kurfifté-volitelé — léna 88, 238, léna českého krále v. český král, léna Českého království v. České 265 

Strana 264
království, léna Rakouského vévodství v. Rakousko — maršálek dědičtý Konrád a Krystof z Pappenheimu vie — města říšská 154 — sněm říšský 49, 156, 158, v Bambergu 156, 158, ve Franfurtu (volební) 52, 251, 252, 254, 256, 258, 259, 417, 418, v Norimberku 156, 158, ve Špýru 61, 70 — truksas nejvyšší v. arcitruksas — úřad dědičného číšníka 327 římský císař, římsko-německý císař 46, 84, 94, 117, 127, 156, 158, 205, 220, 222, 290, 303, 314, 317, 341, Ferdinand I., Fridrich III., Karel IV., Krel V., Maxmilián I., Ru- dolf IL, Zikmund — dvůr císařský 156, 158, kancelář: proto- notář Jan Waldner, registrátor Henricus Fye, Jan Richter, L. Snitzer, rada císař- ská '50, 284 římská císařovna Anna, třetí manželka Karla IV., Marie Terezie římský král, římsko-německý kräl 46, 84, 132, 156, 158, 265, 314, 317, 411, 417, Albrecht II., Ferdinand I., Fridrich III., Josef II., Karel IV., Z'kmund — investitura èeského krále římským cisa- řem, příp. králem 156, 158 — korunovační jízda do Říma 156, 158 — právo českého krále účastniti se volby krále římského v. níže, volba — rada královská 7 — volba 84, 251, 252, 254, 256, 258, 259, 411, 413, 415, 417 S Saalfeld (Salvelt), okresní město v Durynsku 88, 238, 344 Saathein (Saten), okres Liebenwerda v Sasku 88, 238, 344 Sady (Bawmgarte), okres Niemodlin v Polsku (Slezsko) 34, Hans Pangaw z Sadu 34 Sachsen v. Sasko Sachsenberg, město v Sasku, okres Auerbach 88, 238, 344 ze Sachsenbergu v. ze Schaumburgu Saiczkofen v. Sengkofen Saida v. Sayda | Sak Jan, administrátor pražského arcibiskup- ství a probošt litoměřický 393, 395, 396, 397 Sack Kaspar, man pänü z Plavna 183, 187 Sak, jeho louka ve Veltrubech 150 ‚264 de Salank Augustin, kancléř královny Alžběty 15 ze Salhausen (Zalhaus, Zolhaus) Fridrich 427, Jan 385 Salpheldanus Viktorin, notář města Mostu 395, 396 Salvelt v. Saalfeld Samotwór (Ronnsberg), okres Vratislav v Polsku (Slezsko) 120 Sanot Annenberg v. Hora Svaté Anny Sandoměř, město v Polsku na Visle 257, kas- telán Rafael z Jaroslavě, palatin Mikuláš z Jaroslavě Sangerberg v. Prameny Sasko (Sachsen, Saxonia), bývalé vévodství, nyní část Německa 84, 88, 90, 238, 344 fojt zemský Jindřich Loser, kurfiřt-vé- voda 84, 88, 89, 127, 205, 222, 238, 240, 344, 413, Albrecht, Arnošť, Fridrich II., Fridrich Moudrý, Jan, Jindřich, Jiří, Vi- lém; jejich maršálek Hugolt a Jindřich ze Schleinitz; saské prâvo 238, 344 Saten v. Saathein Sattlbogner v. z Arnschwangu Sawnsheim v. ze Schwarzenbergu .a Seins- heimu Saxonia v. Sasko Sayda (Saida), mésto v Sasku, okres Freiberg 88, 238, 344 i Sázená, o. Kralupy nad Vltavou (nebo Seze- mice u Pardubic ?) 275 Scapucius D., úředník papežské kanceláře 316 Scepus v. Spiš ze Sebuzina Zelenskg Jiří 379—381 Sedlec:u Kutné Hory, o. Kutná Hora: cister- ciácký klášter 1, archiv 1 Sedlický Jan, posel těšínského vévody Kazi- míra 408 Sedmihradský Bělehrad v. Bělehrad Sedmi- hradský Segnia v. Senj ze Seinsheimu v. ze Schwarzenbergu a Seins- heimu ze Sekerčic Diviš 18 Semisdorf v. Gostomia ze Sendražic Beneš 294 Sendražický Mikuláš, měšťan litomyšlský 392 Senftenberg, mésto v Braniborsku, okres Ca- lau 88, 146, 344 Sengkofen (Saiczkoven), okres Řezno v Ba- vorsku 264 ze Senice Babka Jan 24, 197 Senj (Segnia), mésto v Chorvatsku 6, biskup Jan 

Strana 265
Sevs Jan z Opavy, kanovník olomoucké kapi- tuly 73 ? Sezemice v. Säzenä ze Scharfenbergu Bernard 350 ze Schaumburgu a Sachsenbergu Jindřich 88, 90 Schellenberg (Schelmberg), město v Sasku, okres Flóha 215, hejtman Jindřich ze Schönbergu Schellenberg, obec Kleinsendelbach, okres Forchheim v Bavorsku 264 Schellendorfer KryStof 120, Anna 113, bratr Arnošt Zedlitz Schellendorferové v. též z Penkendorfu Schenk v. z Tautenburgu auf Scheuberck Neuen y. Apl Victum ze Schirndingen Jindřich, hejtman na Hohen- bergu 5359, Jośt, hejtman na Hohenbergu 89 ze Śchlattein (Slatheim) Jan 84, 88, 90 ze Schleinitz (Sleinitz) bétrich 940, Hugolt, nejvyšší maršálek saských vévod 240, Jindřich, nejvyšší maršálek saského vé- vody Jiřího 321 ze Schleinitz v. též ze Šlejnic Schlesien v. Slezsko Schlichtung v. z Herzogswalde Schmied Stenzel 243, Markéta, jeho manželka 243 Schneeberg, okres Oberviechtach v Bavorsku 264 ze Schneebergu (uf dem Sneperge) Jindřich 240, Zenger Jifi 265, Zenger Jošt 265 Schober Jan 115, 120, vdova po ném 113 Schoff Jan 200, 251, Janek 34 Schoffrichter Jan, rychtáf v Klodzké Bys- trzyci 55, 166, dcera Dorota 55, 166, její syn Kryštof 166 Schonbach v. Schonbach von Schonberg v. ze Schonbergu Schone v. Kleinschönau Schoneck v. Schöneck Schonhof v. Dvür Kräsny Schonpach v. Schönbach Schonwald v. Krásno nad Lesy Schonwird v. Jez Krásný Schorgast v. Skorogoszcz Schotte Ekart, rada a maršálek saského vévody Viléma 21, 67—69 Schönbach .(Schonbach, Schonpach), okres Greiz v Durynsku 84, 88, 90, 240 Schönberg KaSpar, purkmistr freibersky 215 ze Schönbergu (von Schonberg) Jindřich, hejtman na Schellenbergu 215, Kašpar 240 :ze Schonburgu Bedřich, hejtman Hradeckého kraje 267, Bernard 280, Fridrich 209, Jan 280, Karel 243, 423 ze Schünburgu a Glauchova páni 88, 90, 240, Fridrich 84, 90, Vit 84, 90 Schóneck (Schoneck), mésto v Sasku, okres Oelsnitz 88, 238, 344 Schönfeld, misto v Sasku 88, 238, 344 Schönkirch, okres Tirschenreuth v Bavorsku 264 ze Schönkirchu v. Wildenfelsu Schrapsdorf v. Kn&Zice ze Schreibersdorfu Albrecht, hejtman na Hoře Svaté Anny (uf sanct Annenberg) 353, 363, 365, 367, 368 Schreibersdorfer v. z Metzerode ze Schwarzburgu a Leutenbergu (Lewtem- perg, Lutemberg) Jindrich 88, 90 ze Schwarzburgu, Sonderhausenu (Sunders- husen) a Arnstadtu (Arnstete) Gunter 240, Jindřich 84, 88, 90, 240 Schwarzel na Krupce Blažej (Blasius Swerczel uf dem Gruppen) 215 Schwarzenberg, okresní město v Sasku 88, 238, 344 Schwarzenberg, okres Kötzting v Bavorsku 264 ze Schwarzenbergu Jan 21 ze Schwarzenbergu (Swercznberg) Zenger Kryštof 265 ze Schwarzenbergu a Seinsheimu (Sawnsheim) Michal 89 ze Schwarzenbergu v. též z Rabštejna Schwarzenfeld (Swercznfelt), okres Nabburg v Bavorsku 264 ze Schwarzenfeldu v. z Plankenfelsu Schwarzhans v. Nuthomus Schwebus v. Schwiebus Schweinbeck Erhart, rada císaře Maxmiliána I. 350 Schwiebus (Schwebus), okres Zůllichau v Bra- niborsku 400, městský obvod 400 na Siebenborne v. z Roildingen ze Sieny Dominik, korektor paulánského řádu 292 Sieradz, krajské město v Polsku, vojvodství lodZsk6 257, palatin Spithko Sigismundus, Sigmund v. Zikmund ze Sickingen Dětřich, maršálek rýnského falc- kraböte 82 Simon Kalus, Sepmistr z Mecher 21 ze Sinnersdorfu v. z Eibe ze Sirck a z Moncler Jakub, arcibiskup trevír- 265 

Strana 266
ský a arcikancléř Římské říše v Gallii a Arelatsku 21, 22, 39, 52, 60, 61, 65, 68 Siřem, okres Podbořany 210 Sixt IV. papeź (1471—1484) 227 Skalica na Slovensku, okresní město 224, 227 ze Skalice v. z Lančova Skály (Haustajn), doly u Rabštejna na Moravě 255 ze Skály Hrubé v. z Jenštejna Skarbiszów, okres Niemodlin v Polsku (Slez- sko) 34, 38, Jindřich ze Skarbiszowa (von Carbischow) 38, Tristram (von Czorbusch) 34 Skorogoszez (Schorgast), okres Niemodlin v Polsku (Slezsko) 38, fojt Heinz ze Skuhrova Václav 147 Skupice, okres Žatec 92 Sládek Ondřej, purkmistr v Můgeln 40 Slalický v. ze Sulevic Slamersdorfer v. z Gleiritsch Slatheim v. ze Schlattein na Slatině v. z Vlašimě Slavatové v Jindřichově Hradci 292 Slavětín, okres Chotěboř 209 ze Slavičína v. z Cimbunka Slavkov u Brna, okresní město 37, 71 Slavkov Horní, okres Karlovy Vary-okolí 313, hamry na cín 313 ze Slavkova Odolen 202, v. též. z Fulštejna, Konice, z Újezda Sleinitz v. ze Schleinitz Slawecice (Slawicz), okres Góra v Polsku (Slezsko) 38, Fritzel ze Slawecic Slezsko (Slisko, Słyskć kniżetstvie, Schlesien, Slesien, Slesige) 48, 96, 102, 141, 221, 223, 291, 372, 381, 390, 408, 430, 446, Slezské země Horní i Dolní, Slezsko oboji 223, 224, 227, 228, 287, 342, 351, 405 |, — archiválie, vrácené z Vidně r. 1743 446, 447 — hejtman zemský v. Kazimír II., vévoda těšínský, Jaň z Rožmberka, Štěpán Zápol- ský, hejtman vrchní 342, hejtman nejvyšší 372, 408, 430, hejtmanství zemské 287 — knížata (v. též vévodové) 78, 106, 130, 221, 374, 430, 447, kníže nejvyšší v. Vla- dislav II., knížetství (v. též vévodství) 221, 342, 372 — města 221, 374 — páni 287, 374 — preláti 221 — privilegia 158, 207 — rytíři, vladykové 221, 374 — #âd svatojänskÿ, velmistr Jan ze Svam- berka 266 — soud knižecí 287, soud zemský 408 — stavové 77, 198, 287, 374, 405, 408, 430; 447, landfrid s českými stavy 372, 374, 381 — vévodové 221, Jindřich, v. též jednotlivá slezská vévodství, landfrid s Moravským markrabstvím 372, 374, 381 — vévodství: Břežsko, Bytomsko, Falkenber- sko, Hlohovsko, Javorsko, Kozelsko, Leh- micko, Lubinsko, Minsterbersko, Olavsko, Olešnicko, Opavsko, Opolsko (též Opolsko- Ratibořsko), Osvětímsko, Ratibořsko (též Opolsko-Ratibořsko), Stinavsko, Svídnic- ko, Svídnicko-Javorsko, Syców, Těšínsko, (Vratislavsko, Zaháňsko Slezsko Dolní: hejtman nejvyšší Fridrich II., vévoda lehnicko-břežský Slick Caspar v. Šlik Kašpar Slísko v. Slezsko Slochow v. Zloczow ze Sloupna Jan Herynk 197 ze Sloupna a na Dubenci Zibřid 294 Sluich Klaus z Mecher 21 Slyské knížetstvie v. Slezsko Sneperg v. Schneeberg Snitzer L., registrátor císařské kanceláře 219 Sobek (z Kornic) 275 Soběchleby, okres Podbořany 210 ze Sobësina Hynek 33 ze Sokolnice v. z Bítova Solsky v. ze -Sulevic Sommerde v. Sômmerda Sommerfeld, město v Braniborsku, okres Crossen 84, 240 Sondershausen (Sunderhusen, Sunderzhau- sen), okresní město v Durynsku 84, 88, 240 ze Sondershausenu v. ze Schwarzburgu ze Soutic Jan 25 ze Sovince a na Doubravici Petr 444, 445 ze Sovince Přňovský Heralt 386, Vok 386 Sömmerda (Sommerde, Szommerde), okres Weissensee v Sasku 320, kostel sv. Petra: plebán Jan, vikář Jindřich Bossen, vikář oltáře sv. Ondřeje a jiných apoštolů Jan Getung Sparnberg, město v Sasku, okres Ziegenrůck 88, 238, 344 Sparenlaib Pavel, švagr Hanuše Henigara ze Žeberka 26 ze Sparnecku pdni (Sparneckerové) 84, 240, Jan 89, Otto, švagr Hanuše Henigara ze Zeberka 26, Rüdiger 89 

Strana 267
Speier v. Špýr Spielmes (Spilmas), okres Schleiz v Durynsku 283 Spigel Otto 84, 88, 90 Spilmas v. Spielmes Spira v. Spyr Spis Mikuláš 40 Spišsko, část Slovenska: spišský hrabě (Sce- pusiensis) Emerich Zápolsky Spithko, sieradsky palatin 257 Spremberg, hrad a okresní mésto v Branibor- sku 84, 240 de Sselmberk v. ze Se'mberka ze Stadionu páni 232, Vilém 232, rodinný archiv v Koutu 232 Stalberg v. Stolberg Stamberg, hrad v Bavorsku 264 Stampfczreut v. Stamsried Stamsried (Stampfezreut), okres Roding v Bavorsku 264 Stanislav v. Thurzo Stanovice (Tonowicz), okres Karlovy Vary- okolí 313 ze Starhembergu Bartoloměj 350 ze Starsiedlu (von Storsidel) Jindřich 240 ze Staufu a Ehrerfelsu Bernardin a Jeronym 265 ze Staufu a Sünching (Sunching) Jan 265 de Stecchatis Io., úředník papežské kanceláře 250 Stefling, okres Roding v Bavorsku 264 ze Steflingu v. z Raitenbuchu Stein, okres Nabburg v Bavorsku 264 Stein (Brochenstein, Prochenstein), hrad u Liebensteinu v Durynsku, okres Am- stadt 84, 88, 90, 240 Stein (im Chemnitztal), okres Rochlitz v Sasku 84, 88, 90, 240 ze Steinu v. z Daun Steinach, místo v Bavorsku 264 ze Steinachu Warter Max 265 Steinau, Steinaw, Steinaw an der Oder v. Šci- nawa, Scinawa Mala, Stinavsko Steiner v. z Reckendorfu Steinheim am Main, okres Offenbach am Main v Hessensku 254 von Steinperg v. z Kamenné Hory Stenicz, Stenitz v. Uherský Ostroh Stephanus v. Štěpán Stern v. Hvězda Sternbergk v. ze Šternberku Sternstein (Stornstein), okres Neustadt v Ba- vorsku 84, 240, 264 Stierberg, hrad a mésto v Bavorsku, okres Pegnitz 175, 176, 337 Stinavsko (Ścinawa), slezskć vévodství 84,. 240 Stirn v. LeZnicka Stockholm, hlavní město Švédska 222, archiv státní švědský 222, rakouský vyslanec Jan Antonín Nostic Stolberg (Stalberg), hrad a město v Sasku, okres Sangerhausen 88, 238, 344 ze Stolbergu Jindřich 88, 90 Stornstein v. Sternstein von Storsidel v. ze Starsiedlu Stoš Hans (z Darkovic) 280 Stoš Hans z Bialské Ligoty 34 Stoš Hans z Tworkowa 34 Stoś Jifik z Olbrachcic 34 xi Strabenice, okres Kroměříž 168 ze Strabenic Johanka 168 Strádal Václav 322 Strahlenfels, okres Grüfenberg v Bavorsku 175, 176, 337 Strahov v. Praha na Strakonicich v. ze Svamberka Strasefried, misto v Lużici 84, 240 ze Stráže Jindřich, nejvyšší hofmistr 82, 88, 115, 127, 175 ze Stráže v. též ze Šelmberka Strážnice, okres Veselí nad Moravou 34, 223, 224, 227 ze Strážnice Šimon 150, v. též z Kravař, ze Žerotína Strehel v. Strehla Strehla (Strehel, Strehlen), hrad a město v Sasku, okres Oschatz 88, 238, 344 Strehlen v. Strehla ze Streidelsdorfu Dir Fridrich 400 Strelen v. Strzelin Strigonia v. Ostřihom ze Strittbergu (von Strytperg) Pavel 82 ze Strochovic Habart Jan, hejtman na Toč- niku 329 von Strytperg v. ze Strittbergu Strzelin (Strelen, Stralen, Střelín), okresní město v Polsku (Slezsko) 6, 230, městský obvod 310 Strzelinberg v. Strahlenberg Střelín v. Strzelin Stříbro, okresní město 210 Stulweisnburgk v. Bělehrad Stoličný Stupava, pravý přítok Moravy 268, rybník na Stupavé blíže Dolních Bojanovic 268 267 

Strana 268
Stuttgart (Stutgarten), hlavní město Virtem- berska 237, 289 ze Suchdola Mikuláš 23 ze Sulevic Kaplíř (Kapléř) Dobeš, purkrabí karlštejnský 433 ze Sulevic Kniże Pavel (Pawel Kniše von Su- lewicz) a z Oseka 215, 218 ze Sulevic Skalický Jindřich (Jindersch Sla- licky von Sulewicz) 215 ze Sulevic Sulevický (Solský) Václav 315 ze Sulislavě Jan Polák 30 Sulzbach, okresní město v Bavorsku 84, 240 Summersdorf' v. S:nnersdorf Sunderhusen v. Sondershausen von Sundershusen v. ze Schwarzburgu a Son- dershausen Sunderzhausen v. Sondershausen ze Sunching v. ze Staufu Sunlisdorf v. Szymanów Surovice v. Syrovice Siinching, okres Řezno 264 ze Sünching v. ze Staufu Světec, ženský klášter boZihrobek, okres Bílina 92 ze Světlova Nového v. z Landštejna, z Vlč- ňova Svidnice (Sviednice, Sweidncz, Sweidenicz, Sweidnicz), okresní město v Polsku (Slez- sko) 12, 13, 34, 106, 107, 129, 130, 139, 221, 408 Svidnicko (Swidnicensis ducatus), slezské vé- vodstvi 84, 159, 170, 193—195, 223, 240, hejtman 342, Jindřich z Rožmberka, města 194, státoprávní postavení 287 Svidnicko-javorské vévodství 15, 123, 125, 186, 193—195, 196, 221 hejtman Albrecht I. z Koldic, města 186, 193, 196, 408, pečeť zemská 221, práva a privilegia 186, 193, 195, stavové 186, 195, 195 Sviednice v. Svídnice Swedcz v. Karczów Sweidncz, Sweidnicz, Sweidenicz v. Svídnice Swentz Kryštof 160, bratr Petr 160 'Swerczel v. Schwarzel von Swercznberg v. ze Schwarzenbergu Swercznfelt v. Schwarzenfeld Swidnicensis ducatus v. Svídnicko Syców (Wartmberk, Wartenbergk), okresni mésto v Polsku (Slezsko) 406, vévoda Konrád Syfrid Jan, kencléf saského vévody Viléma 67—69 268 Syrovice (Surovice), okres Zidlochovice 444, 445 Szamotťuly, krajské město v Poznaňsku 257 ze Szamotul Jan, kastelán kališský 257, Ondřej 257 Szetes, zaniklá ves u Přilic, okres Židlochovice 444, 445, Žešovský rybník 444, 445 Szommerde v. Sömmerda Szprotawa, okresní město v Polsku (Slezsko) 400, městský obvod 400 Szymanów (Sunlisdorf), okres Trzebnica v Polsku (Slezsko) 38 Scinawa (Steinau, Steinaw, Steinaw an der Oder),. okres Olava 441, městský obvod 403, 409 Šcinawa v. Stinavsko Ścinawa Malá (Steynaw), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34 Środa Śląska (Nawmarckt, Newmarckte, Newnmargk, Neimark), okresní mésto v Polsku 84, 221, 240, kraj 275 $ Šardice, okres Kyjov 185, 279, 361, mýtný 185, mýto a clo 279, 361, rychtář 279 ze Särova a na Krumsine Jakub, nejvyšší hof- rychtéř markrabství Moravského 233, 399 Šaška v. z Újezda ze Sebifova.na Libčchové Beřkovský Radslav, nejvyšší písař království Českého 379— 381, 383, 384, 411 Sech Helia, kanovník litomyšlský, farář jind- řichohradecký 250 ze Šelmberka a na Kosti (Šelnberk, de Sselm- berk) Jan, nejvyšší kancléř království Českého, pán na Stráži 223, 245, 247, 249, 262, 266, 268, 269, 273, 274, 278, 279, 281, 284, 285, 297, 300, 303, 307, 430 Jaroslav, nejvyšší komorník království Českého 307, 315, 379—383, 415, Jindřich 307, Jiří 307 Selnberk v. ze Selmberka Šestiměstí v. Lužice Horní Šimek řezník, měšťan litomyšlský 392 Škop Kryštof (z vévodství Hlohovského) 408 Škopek' v. z Dubé Škvoreoký v. z Klinštejna Zdeněk Šlechta Jan, sekretář české kanceláře krá- lovské 293, 295, 308 Šlejnic Arnošt, správce pražského arcibiskup- ství 219, v. též Schleinitz Šlikové (Slick): Kašpar (Caspar Slick), flegar chebský a loketský, kancléř. krále Al- 

Strana 269
brechta II. 7, 11, Mates z Lažan (von Lo- san), purkrabí loketský 26, jeho manželka Kunhuta 26 Šoproň (Ednburg), hlavní město stejnojmen- ného komitátu v Uhrách 388 Špaček, konšel klatovský 54 Španělsko (Hispania), bývalé království král Karel ze Špaňova a v Dolci Otík 234, jeho dvůr v Lukavici 234 Špetle v. z Prudic . Spilberk, královsky zámek v Brné 279 Spir (Speier, Spira), hlavní mésto Rynské Falce 61, 70, cechovní starší Konrád Erer, Fridrich Fritz, Mikuláš „Od .labutě“, hos- tinec ,Na zrcadle" (,zum spiegel") 70, purkmistr a rada 70, purkmistr Klaus Konig, radni Klaus Borlin, sném říšský 61, 70 ze Sternberka pani (ze Stermberka) 223 — Holičtí: Aleš 30, Petr, nejvyšší komorník království Českého 353 — Konopištští: Albrecht na Zelené Hoře, hejtman Plzeňského kraje 359, 364, 439, Jan 179, 198, Jan na Bechyni, purkrabí karlštejnský 433, Jaroslav, zemský správ- ce (fojt) v Horní Lužici 179, 200, 281, Ladislav na Bechyni (Laclaus de Stern- bergk in Bechyna), nejvyšší komorník království Českého, nejvyšší kancléř krá- lovství Českého 348, 349, 359, 362, 411, 415, 421, Mariana, manželka Jana z Lipé, Zdeněk, nejvyšší purkrabí pražský 56, 57, 61, 82, 88, 179, 198, Zdislav, popravce kraje Chrudimského 379 : — z Kurovic: Albrecht 2 — z Lukova: Albrecht starší na Holešově 204, 217, 282, 283, 386, Albrecht mladsi 277, 282, Jiřík 2 ze Šternberka v. též z Dubé Štědrá, okres Toužim 179 Štěpán, probošt hlohovský (Stephanus Glo- goviensis) 201 Štěpán, falckrabě rýnský 22 m. Štěpán 171 ze Štěpánova Štěpánovský Petr 392 Štětín, město v Polsku na Baltu: vévodové Albrecht, arcibiskup mohučský, Albrecht Achilles Štýrsko, bývalé vévodství, nyní část Rakous- ké republiky 44, písař zemský Vítek na Sumburku Novém v. Apl Victum na Sumperce v. ze Zerotina Sváb v. z Lantova Švábsko, část Bavorska 44 ze Švamberka Bohuslav 56, 88, 175, 179, 198, Jan na Strakonicích, veliký mistr svato- jánského (maltézského) řádu v Čechách, ma Moravě, v Rakousku a ve Slezsku 263, 284, Jindřich na Zvíkově 284, Kryštof 365, 366, 411 Švédsko, království 118, 253, 297, 440, archiv státní ve Stockholmu 222, listiny švédské 118, 222, 253, 297, 320, 346, 440, president vojenský Alexander Eřskein, vyslanec ra- kouský u $védského dvora Jan Antonin Nostic na Švihově Švihovský v. z Ryzmberka Švihovec, konšel klatovský 54 T Tábar, okresní město 334 Tachau Fridrich 309 Tachov, okresní město 362 z Tachova František Matějův, veřejný notář 395 Talafús v. z Říčan z. Talburgu Volf, zvaný Kemerer, flegar na Waldecku 82 Talkenberg Bernard na Honštejnu (Hoenstain) 119, 121 z Talmberka Štěpán 30 Tamb v. Tann Tann (Tamb), okres Pfarrkirchen v Bavorsku 127 Tarant v. Tharandt Tarent, město a přístav v Jižní Italii 6, arci- biskup Jan Targewicz v. Darkowice Tarnów, krajské město v krakovském voj- vodství 257 z Tarnowa Jan, krakovský palatin 257 Tas (Protasius), biskup olomoucky 164, 165, 175, 198, 225, 225 z Tasova v. z Chlévského Taulow v. z Rosenthalu Taust v. DomaZlice z Tautenbergu Schenk Burchart 84, 88, 90 Tünnesberg (Tennesperg), okres Vohenstrauss v Bavorsku 175, 176, 337 z Techwitz bratří“ Hanuš, Mikuláš a Děpolt 428 Tein v. Praha, Staré Město von Tein v. z Týna Teltscher v. Doeltsch Tenmesperg v. Tännesberg Tepelles v. Tepliöka 269 

Strana 270
Teplá (Teplicense monasterium), premon- strátský klášter, okres Toužim 7, 11, kon- vent 11, opat Racek Teplicka (Tepelles), okres Karlovy Vary-okoli. 313 Terbil v. Trieb Teschen v. Těšínské vévodství z Tetova (von Tettaw) Apel, man pánů z Plavna 183, 187, Kašpar 26 Těšínsko (Teschen), slezské vévodství 84, 240, vévodové Kazimír II., Přemek Thalbůrgel (Bůrgel), vesnice u Bůrgelu, měs- ta v Durynsku, okres Stadtroda 21, bene- diktinský klášter 21, opat Erhart Thanstein, okres Neuburg vorm Wald v Ba- vorsku 264 Tharandt (Tarant), okres Drážďany v Sasku 88, 238, 344 Thateus, opat kláštera sv, Jakuba v Řezně 62, 65 de Theramo L., úředník papežské kanceláře 250 Thiel Gerhard, vyslaný z Bastogne 21 Thierlstein (Tůrllstein), okres Cham v Bavor- sku 264 Thionville (Diedenhofen, Dietenhofen), město v Lotrinsku 21, 39, proboštství 39, rychtář Kuneš z Urkingen, šepmistři Klaus Mulber, Jan Gumpelmann z Remichu Tholosanus senescalcus v. z Languedoc Thomas v. Tomáš, Tůma Thrawtnaw v. Trutnov Thumbstauf v. Donaustauf Thumsenreut (Tumssenreut), okres Neustadt an der Waldnaab v Bavorsku 264 Thurzo Stanislav, biskup olomoucky 331— 333, 373, 375, 384, 407; v. t6Z z Betlanovcü Tiefenau, okres Grossenhain v Sasku 88, 238, 344 Tiefenbach v. Hluboká Do'ní Tilo, arcibiskup mersebursky 240 Tlamík Matěj, měšťan litomys!sky 392 Tobek řezník, měšťan litomyšlský 392 Toberreut v. Dobareut Točník, hrad u Žebráku, okres Hořovice 329, hejtman Jan Habart ze Strochovic Toén:k, kon&el klatovsky 54 Tomá$, kardinál-knéz titulu sv. Martina in Montibus, arcibiskup ostfihomsky (Stri- goniensis), kancléf Vladislava II. jako krále uherského 317, 389 Tomáš, opat konventu regulovaných kanov- níků řádu sv. Augustina u P. Marie na 270 Písku ve Vratislavi (in arena Wratisla- viensi, ufem sande) 287, 328, 405 Tomáš, havíř z Jílového 255 Tonowicz v. Stanovice Tontz Jan starší, kanovník kapitulního kos- tela sv. Petra v Budyšíně 29 z Topolan Mikeš 2 Torgau (Torgaw), okresní město v Sasku 259 Torrendorf v. Dórndorf Torsmed Mikulá$, řádový bratr kláštera v Altenzelle 40 Toš (Toss) Jan, mistr kuchyně české královny 182 Toul, hlavní město stejnojmenného arrondis- sementu ve Francii 52, 61, biskup Vilém z Toušené Bradáč Jan 435, manželka Anna z Forchheimu, dcera Anna 435 Toużetin, okres Louny 178 Tovačov, okres Kojetín 223, 224 z Tovačova v. z Cimburka, z Pernštejna z Trachenbergu bratří Jan a Mikuláš (Rachm- berkové) 406, Jan (Rachenberg) 400, Kurz- bach Zikmund 275, 430 Traubach (Trawpach), hrad v Bavorsku, okres Cham 264 Traubenbach v. Obertraubenbach Traubing (Traublingen), okres Starnberg v Bavorsku 264 Trausnitz, okres Nabburg v Bavorsku 264 x Trausnitz Zenger Jan 265 Trautenaw v. Trutnov Trawpach v. Traubach Trčkové v. z Lípy Trčka pekař, měšťan litomyšlský 392 Trčka Jan, měšťan litomyšlský 392 Trebiano A., úředník papežské kanceláře 250 Treffelstein (Dreflstain), okres Waldmünchen v Bavorsku 264 z Treffelsteinu v. z Rótzu Trenčín, okresní město na Slovensku 149 Treutnau v. Trutnov Trevir (Trever, Trir), krajské mésto v Porýní 21, 22, 151, arcibiskup 205, Jan, Jakub de Sirok, arcibiskupský palác 21 Trieb (Terbil), místo v Sasku u Plavna- 88, 90 Triftlfing (Triiftelfing), okres Rezno v Bavor- sku 264 Trir v. Trevir z Trojanovic bratří Petr a Zikmund 325 z Tropčic Kamýcký Vojtěch 315 z Trpist v. z Gutštejna, z Hrádku Truchses Jindřich 88—90 Truchses M'kulá$ na Uherském Ostrohu (Niclas Drugses zu Stenicz, Niklas Druk- 

Strana 271
Sas), dvorní maršálek krále Ladislava 72, 81 z Truchtlingen Vilém 52 Truthenaw v. Trutnov Trutnov (Trautenaw, Treutnau, Truthenaw, Thrawtnaw), okresní město 152, 191, 267, 280, 436, jeho část Staré Město 191, listiny trutnovské 191, městská rada 191 Trutnov panstvi: hutě 191 na Trutnově v. z Varnsdorfu Trüftelfing v. Triftlfing Trybaw v. Třebová Moravská Trzebina (Conzenstadt, Kunzinstadt), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34, 38, 310, Hanuš a Jan Borsniczové Trzebnica (Třebnice), okresní město v Polsku (S'ezsko) 275, manové této krajiny 275 Třebíč, okresní město 233, benediktinský klášter, opat 225 Třebnická krajina v. Trzebnica Třebová Moravská (Trybaw), okresní město 436 z Třebové Moravské v. z Boskovic z Tulešic Václav 17, v. též z Peče, ze Želetic Tullensis v. Toul Tůma (Thomas), man olomouckého biskupa Brunona 73 Tůma řezník, radní hradčanský 356 Tumlř Fr., archivář kolínský (nad Labem), jeho archivní repertorium v. Kolín n. L. Tumssenreut v. Thumsenreut Tumstauf v. Donaustauf Tunkl v. z Brnicka z Tupadel Jošt 30 z Tupanova v. z Bezděkova Turci 132, 446, 447 Turndorf v. Dörndorf Turzo v. z Betlanovců Tus v. z Laku Türlinger v. z Kammern Türllstein v. Thierlstein Twarczkaw v. Tworków Tworków (Twarczkaw), okres Ratibof v Pol- sku (Slezsko), Hans Sto$ 34 Týn nad Vltavou, okresní město 288 z Týna a z Kynšperku Kryštof (von Tein und Kinsperg) 353 Týnec Panenský, klášter klarisek, okres Louny 178, abatyše Ludmila Tynecz v. Tyniecz Maly Tünecek, zanikiá ves mezi Panenským Týn- cem a Vrbnem 178 Tyniecz Maly (Tynecz), statek vratislavskych křížovníků, okres Vratislav -v Polsku (Slezsko) 134 Tyroly, bývalé hrabství, nyní část Rakouské republiky 44 U Úherce, okres Louny 178 z Úherců Marek, 178, syn Janek 178 Uherčice v. Určice Uhry, Uherské království (Hungaria, Hun- garn) 11, 43, 50, 97—101, 185, 223, 224, 226, 331, 343, 390 — číšník nejvyšší královský Jan Dragfi z Beltóku — kancléf nejvyšší Jiří, biskup clujsky, Tomáš, arcib'skup ostřihomský — komora královská v Kremnici, správce Thurzo z Betlanovců — komora solná uherská 101 -= komorník nejvyšší Jan Podmaniczky — král uherský 99, 100, 223, 224, 227, Al- brecht II., Ladislav, Ludvík, Matyáš, Vla- dislav II., Zikmund — královna uherská Alžběta, manželka Al- brechta II., Anna, manželka Ferdinanda I. — města horní královská, správce Jan Thurzo z Betlanovců — páni, barones 224, 226, 227 — preláti 224, 226, 227 — stavové 225, 227 — štolba nejvyšší Emerich z Palocze — taverník nejvyšší Jan Tus z Laku — vicekancléř Mikuláš Barius Uherská koruna 343 uherská řeč v. jazyk uherský Újezd Jenišův (Genissow-Ugezd), okres Bílina 218 z Újezda a ze Slavkova Jan Šaška 37 Ulik, konäel klatovskÿ 54 Ullersreuth (Ulrichsreut), okres Schleiz v Durynsku 233 Ulmutz v. Olomouc Ulrichsreut v. Ullersreuth z Ümyslovic (Aumyslovic) Bohumila 294, manžel Víšek z Veselice Uničov, okres Šternberk 223, 224, 386 Urach, mésto ve Virtembersku 236 Urban soukenik, móśtan litomyślsky 392 de Urbino A., úředník papežské kanceláře 250 Určice (Uherčice), městečko, okres Prostějov 444, 445 Urhel Klaus (Clais), rychtář z Echternachu 21 271 

Strana 272
Uriel, biskup poznańsky 257 z Urkingen Kuneš (Conen), rychtář z Thion- ville. 21 Ursin, papežský legát 292 Uršula mlynářka, měšťka litomyšlská 392 na Úsově v. z Vlašimě z Ústí Jan, popravce v kraji Bechyňském 379 „z Ústí Šimon Duchkův, arciděkan a kanovník Pražského kostela, probošt staroboleslav- sky. 395 Uswezcin v. Osvětímsko z Ütéchovic Blekta Jan 324 Utrecht, město v Holandsku, 62, 63, kanovník Vilém z Hosten, v. též Gerhart Gravant Uwerbach v. Auerbach V sv. Václav: svatováclavská pečeť zemská království Českého v. pečeť zemská česká Václav IV. (Wenceslaus), král český 21, 71, 135, 138, 179, 180, 195, 196, 216, 246, 266, 299, 376, 379, 434 Václav, vévoda lucemburský, bratr Karla IV. 64, 67 Václav, vévoda těšínský 188, bratr Přemek Václav z Holcmarku (v Kutné Hoře) 23 Valda Jan, měšťan litomyšlský 382 z Valdštejna Albrecht 177, Jan (Joannes de Waldstein) 71, 88, 149, Jindřich Šťastný na Rychmburce 402, Hefiik na Židlochovicích 2 — vald&tejnská část archivu pánů z Lipé 180 z Valečova Václav (Vaněk), podkomoří krá- lovství Českého 79, 115, 175 z Valečova a Hrádku Samuel (de Hradek et Waleczow), podkomoří království Čes- kého 202, 208—210, 212 Valečský v. z Mírova Valentin, vévoda opavský a ratibořský 369— 371, 408, 410, 412, 416, 424, 442 Valtinov (Wlastinow), okres Liberec 324, chalupa Mathesa Kyzlinka, potom svo- bodná krčma 324, právo vrchní 324 Vaněk od Holubóv z Kutné Hory 23 Vaněk řezník měšťan litomyšlský 392 Vaněk Zlatoústý, konšel klatovský 392 Varadin, město v Uhrách: biskup Jan z Varie Vilém 171 z Varnsdorfu Jan (Hans von Warnsdorf, Warnstorf), královský hejtman v Klad- sku, pán na Trutnově a Katzensteinu 75, 76, 102—104, 112, 151, 152, 191, 243, 423 272 z Varnsdorfu a Bolkowa (Pulkhain) Václav 173, 190 z Vartemberka a Děčína Jan, popravce kraje Litoméfického 379, Jan 88, Zikmund, nej- vyšší číšník království Českého a zemský hejtman v Horní Lužici 284 z Vartemberka a na Zvířeticích Petr 284, Vilém, popravce kraje Boleslavského 379 Vasguez Petr, vyslanec burgundského vévody Filipa 49, 52, 61 Vávra řezník, měšťan litomyšlský 392 Vavřinec, biskup wůrzburský 359 Vavřinec, převor břevnovského kláštera 27 na Vedrovicích v. z Drahanovic Veistritcz v. Bystrzyca z Veitmile Beneš, kutnohorský mincmistr a purkrabi karlStejnsky 88, 223, 225, 247, Jan na Mostě 355 z Velburgu a Wernbergu Jiří Wispeck 359 Velcz v. Wiltz Velden, město v Bavorsku, okres Hersbruck 84, 240 z Velešovic v. z Osvětiman na Veletinách v. ze Zahrádky Veltruby, okres Kolin nad Labem 150, Bač- kova dědina, farářská louka, Sakova louka 150 na Veltrubech v. z Jezera Veltz v. Wiltz z Velvar m. Stanislav, kanovník Pražského kostela 142 vendský vévoda Albrecht, arcibiskup mohuč- ský, Albrecht Achilles Venzka (Weńtzka), okres Schleiz v Durynsku 233 z Vercelli (Vercellensis) Jan, ćlen paulánského řádu 292 Ves Nová (Neudorf), okres Mariánské Lázně 313 z Veselice Jan Dítťko 294, Jiřík v Jesenici 271, 294, Víšek 294, jeho manželka Bohumila z Ümyslovic Vestfálsko, bývalé vévodství, nyní část Ně- meocka: vévoda Heřman Veszprém (Wesprim), hlavní město župy té- hož jména v Uhersku 226, 227, biskup Albert na Veveří v. z Ludanic z Věřic Petr Kule (Cule) seděním v Pyšelich 150 z Věžného Panvicz Hanuš 298 z Vickova a na Cetechovicích Vilém 386, 407, 419 z Vickova az Prusinovic Filip 272 

Strana 273
Victum Apel, tajny rada a hofmistr saského vévody Fridricha 20—22, 56 Victum Apl na Novém Sumburku (Apl Vicz- dum auf Neuen Scheuberck) 353, 359, 364 az 365, 367, 368 z Vidbachu Pavlovskÿ Väclav 386 Vídeň (Viedeň, Vienna, Wien, Wienna), hlavni -mésto Rakouské republiky 14, 22, 57—61, 71, 72, 156—158, 219, 220, 232, 387, 390, 417, 446, :447 — Akademie věd, vicepresident Th. G. Ka- rajan — archiv Domůcí, dvorní a státní 1, 145, 150, 191, 216, 232, 235, 250, 252, 292, 324, 591, 395, 406, první ředitel Theodor Antonín Taulow z Rosenthalu, ředitel Alfred Ar+ neth, mistoreditel J. Chmél — archiválie slezské, vrácené r. 1743 z Vidné 446, 447 — knihovna dvorní 262, 292, 295, 296, 316, 324, ředitel Th. G. Karajan — měšťané, jejich vzpoura proti Fridrichovi III. 156—158 — ústřední úřady 191 Vídeňské Nové Město (Newenstatt, Newnstat, Newenstadt, Nova Civitas), okresní měso v Dolním Rakousku 50, 158, 161, 177 Vienna v. Vídeň Vieterovský Bernard z Mierzowicz (von Mal- sterwicz) 34 Viktorin, syn krále Jiřího, vévoda minster- berský a hrabě kladský, fundátor žďár- ského kláštera 82, 88, 164, 175, 181, 207, 246; bratří Boček, Jindřich starší a Jind- řich mladší Vilém, biskup toulský (Tullensis) 52, 61 Vilém (Wilhelm), vévoda saský, lantkrabě durynský a markrabě míšeňský 8—10, 21, 22, 65, 68, 69, 84, 88, 90, 117, 146, 240 — bratr Fridrich II., manželka Anna, dcera Albrechta II., — hejtman Arnošt z Gleichen, kancléř. Jan Syfrid, maršálci Jiří z Bebenburgu, Ekart Schotte de Villak Vavřinec, syn boseňského krále Mikuláše (regis Bozna) 226, 227 Virtembersko (Wirtemberg, Wirtenberg, Wir- tmberg), bývalé vévodství v Německu 290, vévodové Eberhard starší, Eberhard mlad- ší, Ludvík, Oldřich na Višňovém v. z Petrovce Vit, klíčník kláštera ve Žďáře 246 Vít Zlatník v. Zlatník Vít 18 — Archiv koruny České Vítek, zemský písať štýrský 177, bratr Rúdi- ger Vitoraz (Weittra), město v Dolním Rákousku, okres Gmünd 352 . Vítův Mikuláš z Litoměřické diecése, Miku- láš Litoměřický, veřejný notář 395; 396 Vizovice, okres Gottwaldov-okolí 282 Vladislav II. (Wladislaus, chybně Ladislav), král uherský a český, též nejvyšší. kníže slezský 200, 205, 206, 208—210, 216, 218— 220, 222—229, 233, 235—237, 239—241, 244—247, 249, 951, 252, 254, 256—562, 264—200, 268, 269, 275—278, 281, 204, 285, 287—291, 295, 295, 297—305, 305, 507—309, $11—315, 317—319, 322—325, 329, 3350, 352—334, 336—344, 349—552, 355, 358—361, 369, 370, 573—378, 381— $84, $86— 390, 400, 402—406, 412, 414, 416, 430, 431, 434, 436 — dcera Anna — kancelář jakožto krále uherského: kancléř Tomáš, arcibiskup ostřihomský — pečeť jakožto krále uherského 317 — stavové z jeho zemí 225 — vůle poslední 390 Vladislav III., král polský 6, bratr Kazimír IV. Vladislavské zřízení zemské české v. Čechy, zřízení zemské Vlachy v. Italie Vlasatý Prokop, měšťan litomyšlský 392 z Vlašimě Jan 217, Jindřich Jankovský na Slatině 286, 345, Jiřík na Úsově, podko- moří markrabství Moravského 360, 361, 386, Karel, podkomoří markrabství Mo- ravského 56, 57, 127, 175, 262 na Vlašimi v. též z Lípy Vlček. v. z Minic z Vlčňova a na Novém Světlově Burián Svět- lovský 419 Voda Kalná, okres Trutnov 191 Vodnikaw v. z Vodniku z Vodniku (Vodnikaw, Wodnikaw) Zikmund Miskoťa, kancléř braniborského markra- běte Jiřího 369, 371 Voigtsberg, okres Oelsnitz v Sasku 184, hejt- man Meé z Miliny Voitsberg v. Grofivoigtsberg Volhin, konsel klatovskÿ 54 Volšovský Havel, kverk z Jílového 255 Vorarlbersko (citra Arl et Ferřen), země Ra- kouské republiky 44 Vosiek v. Osek Velký z Vranova v. z Boskovic, z Lichtemburka 275 

Strana 274
Vratislav (Wratislavia, Bresla, Breslaw, Bre- slow, Preslaw), bývalé hlavní město Slez- ska 3, 53, 55, 56, 83, 84, 198, 211, 215, 221, 238— 240, 316, 328, 351, 404 — archiv státní 342, 409 — biskup 198, Jan, Jošt, Rudolf — hejtman Achacius z Byrnic — kancelář královská 275 — kancléř a kanovník Apian Cole — kapitula 198 — klášteř sv. Jakuba (conventus Wratisla- viensls ad. s. Jacobum ordinis Minorum) 316, kvardián Baltazar z Lehnice — klášter regulovaných kanovníků sv. Au- gustina u P. Marie na Pisku (in Arena, zu unser lieben Frawen aufem sande zu Breslaw) 316, 405, 409; opat Tomás — klášter sv. Vincence 316 — křižovníci 134, statek Olszany a Tyniec Maly — preláti 83 — purkmistr a rada 446, radni 83 — radnice, rathüz 275 — soud královský 53, 56, 238, 239, 344 vratislavská puška 275 Vratislavsko, slezské vévodství 223, hejtman Jindřich z Rožmberka, hejtmanství 221 Vratislavšti 374 z Vřesovic Jakub, podkomoří království Čes- kého 411, 433 ze Vsi Dlouhé Jan Koník 23 ze Vsi Nově a Radkova Jan Radkovský 242 ze Všebořic Mikuláš, zvaný Buben 218 Výmar (Wymarum), hlavní město Durynska 64, 67—69 Vysoká Mysl Jiřík, měšťan litomyšlský 392 Vyšehrad v. Praha Vyškov, okresní město 164, 165 Vyškovice v. Býškovice W Waeltzli Old¥ich (Weltzli Udalricus), kancléř císaře Fridricha III. 50, 94 Wagner Simon, měšťan leutenberský 309 Wachsenberg (Wechsenberg), místo v Ra- kousku: flegar Wolfgang Geörger Wachtel Mikuláš (z Ratajna) 310 Wald, okres Guben v Braniborsku 88, 90, 240 Waldau, okres Vohenstrauf v Bavorsku 264 z Waldau Jiří 265, Šebestián 265 Waldeck, místo v Bavorsku, okres Kemnath 82, flegar Volf z Talburgu 274 Waldenburg, zámek a město v Sasku, okres Glauchau 88, 90, 240 z Waldenfe'su v. z Wildenfelsu Waldner Jan, protonotář kanceláře Fridricha IH. 219, 220 z Waldsbergu (Waltsperg) Petr, man pant z Plavna 183, 187 Waldstein (Waltstein), hrad blíže Miinchber- gu v Bavorsku 84, 240 de Waldstein v. z Valdštejna Waldthurn, město v Bavorsku, okres Vohen- strauß 264 de Waleczow v. z Hrádku a Valečova Walfirsdorf v. Wilkocin z Wallenrode Šebestián 89 Walmunchen v. Mnichov nad Lesy Waltersdorf, okres Zitava v Sasku 434 von Waltsperg v. z Waldsbergu Waltstein v. Waldstein Wantberger v. z Kürnachu von Wagnsdorf, von Warnstorf v. z Varns- dorfu z Wartenbergu v. z Polheimu Wartenbergk v. Syców Warter v. ze Steinachu Wartmberk v. Syców Weesenstein (Weissenstein), okres Pirna v Sasku 88, 238, 344 Wehlen, město v Sasku, okres Pirna 88, 238, 344 Wechsenberg v. Wachsenberg Weiden, okresní město v Bavorsku 84, 240 z Weieru Mikuláš 89 Weiker Osvald, písař leutenberský 309 z WeiBenbachu Hefman 240 Weißenstadt, město v Bavorsku, okres Wun- siedel: hejtman Jan z Hirschbergu Weifenstadt, hrad v Bavorsku, okres Regen 264 Weifenstein, hrad v Bavorsku, okres Hoch- stadt an der Aisch 264 Weiflenstein v. Weesenstein z Weifensteinu Nothaft Jan 265 Weittra v. Vitoraz Wellisch-landen v. Italie Weltzli v. Waeltzli Wenceslaus v. Václav IV. Wentzka v. Venzka Werdenhain, místo v Sasku 88, 238, 344 Werdenstein, hrad v Bavorsku 84, 240 Wernberg, okres Nabburg v Bavorsku 264 z Wernbergu Nothaftové Jindřich 265, Jiří 265, Kaspar 265 z Wernbergu v. też z Velburgu 

Strana 275
Wernstein, zámek u Neuburgu na Innu, okres Pasov 161 z Wernsteinu v. z Kindsbergu z Westerburgu v. z Leisnigu Westrich (Westerich), část Rýnské Falce 60 Wien, Wienna v. Vídeň z Wiersbergu Jan 89 Wierzch (Polnischmilwan), okres Prudnik v Polsku (Slezsko) 34 Wiesenfelden, okres Bogen v Bavorsku 264 z Wildenfelsu a Penigu Jindřich 90 z Wildenfelsů a na Plavně Jiří, mistr komory braniborského markraběte Fridricha 89, 207 z Wildenfelsu a Schünkirchen Anark 265 Wildenstein, zàmek, okres Pirna 88, 258, 344 Wilhelm v. Vilém , Wilkocin (Walfirsdorf, Wolfersdorf), okres Szprotawa v Polsku (Slezsko) 103 Willanzheim (Willentshain, Willentsheim), okres Kitzingen v Bavorsku 84, 240 Willentshain, Willentsheim v. Willanzheim de Willer Jan, sekretář burgundského vévody Filipa 52 Wiltz (Dewtschen-Veltz, Velcz), město v Lu- cembursku, okres Diekirch 41 z Wiltzu (Veltz) Gerhart 41, Jiří 41 | Windesch-Raslawicz v. Racławice Śląskie Wirtemberg, Wirtenberg, Wirtmberg v. Vir- tembersko Wispeck v. z Velburgu Wittgendorf (Witchendorf), okres Zitava v Sasku 434 z Wittlich Petr, šepmistr v Echternachu 21 z Witzleben Fridrich 88, 90 Wladislaus v. Vladislav , Wladislav, Wladislavia v. Wloclawek Wlastinow v. Valtínov Wień (Leen), hrad a mésto v Polsku (Slezsko), okres Lwówek Śląski 173 Wioclawek (Wladislav, Wladislavia), mésto v Polsku na Dolní Visle: bískup Matyáš, Petr Wodnikaw v. z Vodniku Wohlaw v. Olava Woland W., úředník Anny, manželky arci- knížete Ferdinanda 446, 447 Wolaw- v. Olava, Olavsko Wolfersdorf v. Wilkocin Wolfring, okres Nabburg v Bavorsku 264 z Wolfringu Lichtenecker Jindřich 265 Wolfshof, dvůr u Bečova 313 Wolfstein, město v Bavorsku, okres Kusel 337 Wolleber Hartung, radni gothsky 19 18* Wolner Albrecht, radni gothsky 19 Wolow v. Olava z Wordy Štěpán, probošt v Sedmihradském Bělehradě (Alba Transilvania) 52 Worms, krajské město v Hessensku: biskup ‘Reinhard Wratislavia v. Vratislav Wronów (Fronaw), okres Bieh v Polsku 38, z Wronowa Hanuš 38, Jindřich 38 z Wiirschwitz Krekwitz Melchior 400 Wiirzburg, hlavní město bavorského vládního obvodu Dolní Franky: biskup 117, 127, Jan, Vavřinec, kostel (=biskupství) 84, 240 Wymarum v. Výmar z Wyszonowic v. z Redern Wytzperg v. Grofivoigtsberg Y 'Ylenburg v. Eilenburg Ypphofen v. Iphofen Z Zabeltitz (Zabaltitz, Zcabelticz, Zcabeltitz), okres GroBenhain v Sasku 88, 238, 344 ze Zábřeha v. z Brníčka Zagiecz v. Zajíc z Hazmburku Zaháňsko, slezské vévodství 84 ze Zahrádky «' na Veletinách Přibík: 282 Záhřeb, hlavní město Chorvatska: biskup Osvald . ná Zajecicích v. z KunGiho Zajíc v. z Hazmburku Zajíček v. z Miroslavě Zajtřek Pavel, měšťan litomyšlský 392 Zalčar, vinohrad v. Ivančice Zalesie (Petzin), okres Zlotoryja 300 ze Zalhausu v. ze Salhausen Zangenstein, okres Neunburg vorm Walde v Bavorsku 264 ze Zap vladykové, manové. pánů z Lipé Hanek na Ratibořicích 286, manželka Anna z Kralovic Zápolský Emerich, hrabě spišský (Scepusien- sis) 226, 227, Štěpán (ze Zapulie), hrabě spiśsky, hejtman slezský 223, 225 ze Zárubic Mikuláš 286 ze Zástřizl a na Čejkovicích Protivec v. ze Zástřizl a Pavlovic ze Zástřizl a na Kyjově Filip 277 ze Zástřizl a na Miloticích Mikuláš 277, 419 ze Zástřizl a na Morkovicích Jaroš. 283 275 

Strana 276
ze Zástřizl a z Pavlovic Heřman 272, Protivec na Čejkovicich 272, 277 Ząbkowice Sląskie, (Frankenstein, Frank- štejn), okresní město v Polsku (Slezsko) 57, 84, 240, 296, 408, hejtman Hanuš Zeid- litz, puška vratislavská 275 Zcabelticz, Zcabeltitz v. Zabeltitz Zdena, Zdenka, dcera krále Jiřího a manželka Albrechta, syna saského vévody Fridricha 47, 48, 85—87 Zdeněk, purkrabí donínský a pán na Auer- bachu 240 Zdeněk z Hory (Kutně) 23 ze Zdislavic Rybničkové Jan, purkrabí na Moravském Krumlově 74, 131, 180, Václav z Jarohněvic 180, 214, 272 von Zeberg v. ze Žeberka Zedlitz (Czedlicz) Arnošt 113, sestra Anna Schellendorferová ze Zedlitz (Czedlitz) Affové Jiři a Kryštof bratři 173 ze Zedlitz Rechlitz Hanuš 173 ze Zedwitz a Hirschbergu (Herczberg, Hirs- perg) Konrád 89, Petr (von Czedwitz), jeho syn 233 ze Zedwitz (Czewicz) a Neidbergu Konrád 89 ze Zeech v. ze Felsöszek ze Zefeldu Kyryngar Albrecht 28, vdova po něm Kateřina z Lipé Zeidlitz Hanuš, hejtman ve Šlaskiech Zabko- wicích, posel opolského vévody Jana 408 Zeißewitz (Czeschwicz, Czissewitz) Fridrich 151, 152 na Zelené Hoře v. ze Šternberka Zelenohorská jednota 179, 180 de Zelch v. ze Felsöszek Zendener Klaus z města Diekirch 21 Zenger v. ze Schneebergu, ze Schwarzenbergu, z Trausnitz Zhořelec (Gerlicz, Görlicz), okresní město v Sasku, jedno z hornolužických měst 200, 213, 221, 284, 376, městská rada 201 — rytiři a manové městského obvodu 284 Zhořelecko 84, 240, rytířstvo 213, věvodkyně Alžběta Zielenice (Grün-Hartau, Krynn), okres Strze- lin v Polsku (Slezsko) 310 Zielina (Czelim), okres Prudník v Polsku (Slezsko) 34 Zigl řezník, měštan litomyšlský 392 Zikmund, biskup pětikostelecký 226, 227 Zikmund (Sigismundus), císař a král římský, uherský a český 11, 31, 138, 145, 155, 180, 216, 247, 269, 434 Zikmund I. (Sigismundus, Zigmund), král polský 389, 394, 404, 417, 418 Zikmund, syn Albrechta III., falckraběte rýn- ského a vévody bavorského, sám falekrabě rýnský i vévoda bavorský 115, 135, 153, 154, 205 Zikmund, vévoda rakouský a strýc královny Alžběty 44, 117 Zikmund švec, radní hradčanský 358 Zittaw v. Žitava Zlatník Vít, radní Menšího Města pražského 357 Zloczow (Slochow), město v Polsku, kraj Ka- liš 418, hejtman Rafael z Lešna“ Zlotoryja (Goldberg, Goltberg, Goltperg, Koltperg), okresní město v Polsku (Slez- sko) 3, 5, 47, 83, 111, 126, 133, Pangrác Princ manové městského obvodu 188, 300 — věvoda Fridrich I., vévoda lehnicko-břež- ský Znameniš Zikmund, měštan litomyšlský 392 Znojmo, okresní město 198, 386 Zolčar vinohrad v. Ivančice ze Zolhausu v. ze Salhausen Zolveren v. Bolchen ze Zruče Mikuláš, popravce kraje Čáslavského 379 ze Zvíkova v. ze Švamberka ze Zvířetic v. z Vartemberka ze Zvole Bohuš, olomoucký biskup 73 ze Zvole a na Kolštejně Hynek 204, Jan 354 Ž Žatecký kraj: hejtmané Burián z Gutštejna, Jan z Lobkovic, popravce purkrabí kadaň- ský Ždánice, okres Kyjov 37, „Kaplanovský“ lán 37 ze Ždánice Melichar Doník 298 Žďár nad Sázavou, okresní město 246, cister- ciácký klášter 246, 295, 296, fundátor Viktorin, vévoda minsterberský, klíčník Vít, konvent 262, opat 262, Linhart, převor Jindřich ze Žeberka Bohuslav 88, 175, Hanuš Henigar (Hans Henynger von Zeberg) 26, jeho švagři Pavel Sparenlaib, Otto ze Sparnecku ze Žehrovic v. z Kolovrat Želenský v. ze Sebuzína ze Želetic a na Tulešicich Jiřík Rechenberk 448 Želina, okres Kadaň 308, mlýn na Ohři 308 276

Strana 277
ze Žeravic a z Kvasic Jan Kužel 2 Žeretice, okres Jičín 73 ze Žerotína a z Dřevohostic Bernard 203 ze Žerotína, z Fulneka a na Strážnici Jan starši 283, 386 ze Žerotína a na Šumperce Petr 386 ze Žerotina Plichta Jaroslav 156, 174, 178, bratr Jan 155, poddaný Žiška ze Žher a na Čivicích (Čijeviciech) Václav Opršal 402 Žešovský rybník v. patrně Szetes ze Židlochovic v. z Valdštejna ze Žirovnice Purkart Kamarýt 88 Žiška, poddaný Jaroslava Plichty ze Žerotína 178 Žitava (Zittaw), okresní město v Sasku, jedno z hornolužických měst 200, 221, 434 pivo 324 Žižka Martin, měštan litomyšlský 392 277

Strana 278
REJSTŘÍK VĚCNÝ (Čísla značí regesty.) A administrátor pražského arcibiskupství Hila- rius Litoměřický, Jan Sak advocatus v. fojt agazonum regalium magister v. taverník nej- vyšší Akademie věd ve Vídni: vicepresident Th. G. Karajan archiv České koruny, archiv karlštejnský inventáře v. inventáře archivy české 222 archivy církevní: kapitulní v Praze 299, farní v Jindřichově Hradci 250, klášterní 292, Osek 218, Sedlec 1 — archivy městské: Český Brod 235, 325, 435, Kutná Hora 1, 118, Cheb 391, Kolin nad Labem (Tumlifovo repertorium) 150, 248, Litomyšl 260, 392, Most 393, 395, Praha 157 — archivy radinné a patrimoniální: pánů z Lipé (část valdštejnská 180, část fiůr- stenberská 180), Redernů na zámku frýd- lantském 310, stadionský v Koutu na Šumavě 232 — archivy pražské: městský 157, pražských střelců 31, 145, 216 Státní ústřední (SUA): listiny klášterů zrušených 250, 262, 292, listiny místodržitelské 2, v. též archivy klášterní a městské, registratura místo- držitelská archivy moravské státní v Brně 273, 372, 390 archivy v Německu 222, v Prusku 27 archivy v Polsku (Slezsku): státni ve Vrati- slavi 342, 409, vévod lehnicko-břežských: jeho inventář z let 1606—1607 v. inven- táře, seznam listin z let 1676—1677 v. se- znam listin, vévod olešnických 275 archivy rakouské: rakouských vévod 177, Domácí, dvorní a státní v. Vídeň, archivní pomůcka v. archivní pomůcka archiv švédský státní ve Stockholmu 222 278 archiválie slezské 446, 447, jejich restituce r. 1743 446, 447 archivní pomůcka A XII 389, archivní reper- torium, vídeňské repertorium 150, 177, 191, 232, 235, 292, 310, 391, 395 arcičíšník (arcišenk), arcikancléř, arcikomor- ník, arcimaršálek, arcitruksas v. Římská říše arcufices v. střelci pražští artikule čtyři pražské 138 ban uber das plut v. právo hrdelní, banérský úřad“ (banirampt) v Lucemburském vé- vodství 41 berně a daně 51, 179, 213, 297, 414, 438, vý- běrčí v Moravském markrabství 414 biskup (všeob.) 341 bludy pikhartské 333 brnění 408 bulla papežská, druh papežských písemností 397 bulla zlatá, pečeť zhotovená ze zlata 67, 158 bulla zlatá cisaře Karla IV., říšský zákoník 339, 413 c capitaneus v. hejtman cedule dílčí 444, 445 cech kożelużskij ve Vysokém Mýtě 358,. 436, stolařský v Klatovech 54, cechmistr Jakub „Bezručka, Bárta Homolín, cechovní starší ve Špýru Konrád Erer, Fridrich Fritz, Mikuláš „Od labutě“ cesty 185; v. též si'nice cín 313, hamry na cín mezi Horním Slavko- vem a Krásnem nad Lesy 313 církev římská 250 cizozemci 342 clo 157, 230, 273, v Drážďanech 88, 238, 344, v Hodoníně a pod tamním hradem 185, ma Labi u Píšťan 443, v Novém Městě (okres Teplice) 92 

Strana 279
consilium v. rada císařská, příp. královská cubiculariorum magister v. nejvyšší komor- mík uherského krále cúda brněnská v. soud zemský moravský v Brně, cúda olomoucká v. soud zemský v Olomouci czuda v. soud č Čeština v. jazyk český číšník dědičný Římské říše v. Římská říše číšník nejvyšší království Českého Zikmund z Děčína a z Vartemberka číšník královský nejvyšší uherský Jan Dragti z Beitöku člověk v. poddaný D daně v. berně a daně dar jitřní 85, 207 dávky 7, dávky městské 213, dávky peněžité 440, dávka, vybíraná od měšťanů, kteří se z města vystěhují (ve Zhořelci) 376 desátek 263, desátek obilni 246, desátek vinný 246, v Ivančicích 399 desky dvorské 92, 275 desky zemské české 1, 178, 202, 218, 244, 247, 249, 263, 275, 303, 306, 308, 318, 319, 334, 341, 377, 382—384, 400, 404 — komorník nejvyšší a písař nejvyšší v. ko- morník, písař — velátoři k deskám 247, 249, 303, 318, 382 až 384, 400, úřednici větší 1 mensi 435, výpisy z desk 318, 319, 348, 349, 355 desky zemské moravské 262, 345, 421 — v Brně (tabule czude Brunensis) 17, 59, 242, 354, 399, komorník nejvyšší Jan a Vratis'av z Pernštejna v Olomouci (olomoucké cůdy) 167; v. též Olomouc dědictví 85, 240, 343, v. též nápad, nároky, právo, ujednání, úmluva dědina orná 1, 18, 392 | dluhy 138, 414, 419, 420, 438, 448, dluhy krá- lovské 390, v. též úpis dlužní dlužník pravý 294 doly, dolování 377, v. též Hasištejn, Hora Kutná, Hůrka Komáří, Kladsko, Rabštejn (na Moravě), Skály; v. též právo, řád domini v. páni i| dříví — sklad ve Starém Koliné 118 důchody královské 342, 414, 438 dvořák polouveský Jan Doubrava dvůr českého krále v. český král dvůr poplužní v Blučině E erb 378, přijetí k erbu 322, udělení 378 erbovní privilegium 378 erbschenk v. číšník: dědičný erckaféř kutnohorský Prokop F flegar, pflegar: chebský Kašpar Šlik, loketský Kašpar Šlik, v Nabburgu Oldřich z Leu- tersheimu, ve Wachsenbergu Wolfgang 'Gedrger, na Waldecku Volf z Talburgu fojtove: zemský v Chotěbuzi Zikmund z Ro- thenburgu, zemský lužický Jindřich III. z Plavna, Albrecht Kostka z Postupic, dolnolužický 342, hornolužický, šestiměst- ský 342, Téma XII. z Koldic, Beneš Lib- štejnský z Kolovrat, Karel z Minsterberka, Jindřich z Rožmberka, Jaroslav Konopišt- ský ze Šternberka: opolský Heinz, saský Jindřich Loser, šestiměstský v. hornolu- žický — fojt ze Skorogoszcze Heinz fojtství zemské v Elsasku 60, 61, v Lužici 32 fojtství v. Polouvsí fundätor 178, 246, 296, fundátor kláštera žďárského. Viktorin, vévoda minsterber- ský G gesellschaft gemaine des lewen v. spolek lva glajt (glejt, ochranný list) 156, 223, 224, 407, 408 gubernátor království Českého Jiří z Kun- štátu a z Poděbrad, frisijský Jiří, vévoda saský H halsgericht v. právo.hrdelní hamry v; Bečov, Louka, Maršov (Haunštejn); hamry na cín mezi Horním Slavkovem a Krásnem nad Lesy 313 handfest 267 hanéni 198 havíř z Jílového Tomáš hejtmané, jmenovaní římským císařem, příp. králem 156, 158 279 

Strana 280
hejtmané královští, českého krále 173, 190, hejtman královských lén Jindřich III. z Plavna hejtmané zemští, království Českého 223, 224, 227, nejvyšší zemský hejtman Karel z Minsterberka hejtmané krajští (v Čechách): kraje Boleslav- ského Jan z Cimburka a z Tovačova na Mladé Boleslavi, Čáslavského Jan z Ru- šinova, Hradeckého Bedřich ze Schon- burgu, Chrudimského Jan Kostka z Po- stupic, Plzeňského Albrecht ze Šternberka na Zelené Hoře, Podbrdského Kunata Pe- šík z Komárova, Rakovnického Burián z Gutštejna, Kunata Pešík z Komárova, Žateckého Burián z Gutštejna, Jan z Lob- kovic hejtman zemský moravský 167, 224, Jan z Cimburka a Tovačova, Jindřich z Lipé, štejna — hejtman polní moravský 204 — hejtman Brněnského kraje 59 hejtman zemský slezský: Kazimír II., vé- voda těšínský, Jan z Rožmberka, Štěpán Zápolský, vrchní slezský 342, nejvyšší slezský 372, 408, 430, Fridrich II., vévoda lehnicko-břežský — hejtman vévodství Hlohovského 342, Ka- rel z Minsterberka, vévodství Javorského 342, Jindřich z Rožmberka, vévodství Opavského 342, Bernard Bírka z Násilé, vevodstvi Svidnickeho 342, Jindřich z Ro- Zmberka, vevodstvi Svidnicko-javorskeho Albrecht I. z Koldic, vévodství vratislav- ského Jindřich z Rožmberka hejtman zemský v Horní Lužici Zikmund z Vartemberka a z Děčína „hejtman královský v Kladsku Jan z Varns- dorfu hejtman nejvyšší z Polheimu hejtman saského vévody Viléma Arnošt z Gleichen a Blankenheinu hejtman na Hohenbergu Jindřich a Jošt ze Schirndingen, na Moravském Krumlově Zikmund Valečský z Mírova, v Litomyšli Jindřich Spetle z Prudic, v Medved? Petr z Konigsfeldu, v Prudniku Viktorin Hon- bicky, v Kezné Zikmund z Rorbachu, na Schellenbergu Jindfich ze Schónbergu, rà Toéniku, Jan Habart ze Strochovic, na Voigtsbergu Konrád Meč z Miliny, ve Weiflenstadtu Jan z Hirschbergu, v Zqb- dolnorakouský Wolfgang 280 kowicich Šlaskiech Hanuš Zeidlitz, ve Zloczowě Rafael z Lešna hejtmanství zemské slezské 287 hlas kurfiřtský, volitelský českého krále 84, 240, 251, 252, 254, 256, 258, 259, 417 hlásky 51 hofmistr 145, 247, Slavata z Chlumu a Ko- šumbenka, Albrecht Libštejnský z Kolo- vrat, Petr Kdulinec z Ostroměře, Jan z Roupova, Břetislav Švihovský z Ryzm- berka, Jindřich z Ryzmberka na Švihově, hofmistr nejvyšší Jiří z Kunštátu a z Po- děbrad, Vilém z Pernštejna, Vojtěch z Pernštejna, Jindřich ze Strážnice hofmistr královnin (magister curie regine) 145 hofmistr braniborského markraběte Jindřich z Ausses hofmistr rýnského falckraběte Jiří z Limbur- gu, Albrecht Nothaft. hofmistr saského vévody Apel Victum hofrychtéř královský Mikeš z Černčic hofrychtéř nejvyšší markrabství Moravského Jakub ze Šárova hofrychtéř dvora pánů z Lipé Jeníček z Ol- bramic hold 223, holdování 198, holdování králi 77, 108, 163, 223, 227, holdování poddaných vrchnosti 80, 108, 163 hory ivančické, evančické 242; v. též doly, právo, řád houfnice a tarasnice 76 hrabě 306 hrad otevřený, zámek otevřený 79, 173, 175, 190, 264, 311, 337 hranice 223, 224, 226, 227, 287 hrdelní právo v. právo hrdelní hutě v obvodu trutnovského panství 191 I inkolát 232 instrument notářský 19, 40, 64—69, 142, 163, 292, 309, 395, 396 inventář archivu České koruny z r. 1719 54, 118, 127, 138, 170, 178, 189, 195, 201, 202, 211, 213, 222, 234, 244, 253, 263, 266, 269, 270, 281, 284, 288, 293, 297, 308, 320, 3253, 334, 346, 370, 374, 376, 377, 380, 411, 412, 415, 417, 422, 424, 427, 434, 437, 440, 442 inventář: lehnicko-břežského archivu z let 1606—1607 108, 188, 230, 300, 317, 409, 425, 426 investitura českého krále římským císařem, příp. králem 156, 158 

Strana 281
jazyk český, čeština, česká řeč 179, 225, 227, 343, 351, 390, latinský, latina 225, 390, 404, uherský, uherská řeč 343 jednota zelenohorská 179, 180 jesuité 250, 292, v Hradci Jindřichově 250, 292 jidlonoš nejvyšší Římské říše v. Římská říše, arcitruksas jídlonoš císaře Maxmiliána I. Wolfgang Geörger jistci 242, 399, jistec první 294 jízda korunovační řimských králů do Říma 156, 158 johanité v. Brno K kacíři 250 kancelář česká, kancelář českého krále, kan- celář česká královská: notáři Jiří Chval z Kolína, Jan z Lestkova, písař nejvyšší Mikuláš z Ledče registrátoři Jan z Brna, Jakub z Kadaně, sekretář Jošt z Einsiedlu, Jan Slechta kancelář papežská v. papež kancelář říšská v. římský císař kancléř kolínského arcibiskupa Heřmana Jan Menchen císaře Fridricha III. Oldřich Waeltzli království Českého, krále českého 336, Ja- roslav z Boskovic, Jan Zajíc z Hazmburka, Adam z Hradce, Albrecht Libštejnský z Kolovrat, Prokop z Rabštejna, Jan ze Šelmberka, Kašpar Slik, Ladislav ze Stern- berka a na Bechyni královny Alžběty Augustin de Salank uherského krále Jiří, biskup clujský, To- máš, arcibiskup ostřihomský braniborského markraběte Jiřího Zikmund Miskota z Vodniku, rakouských věvod Oldřich Nussdorfer, rýnských falckrabat Mathias Ramung, Michael Riedrer, sas- ských věvod Jan Syfrid, virtemberského věvody Řehoř Lennparter kardinál-kněz titulu sv. Chrysogona Albrecht, arcibiskup mohučský, sv. Martina in Mon- tibus Tomáš, arcibiskup ostřihomský kastelán z Brudzewa Mikuláš, z Dembna Ja- kub, kališský Jan ze Szamotul, lęčický Rafael z Lešna, poznaňský Jan z Ostro- rogu kláštery: Altenzelle, Altötting, Břevnov, Bürgel (Thalbürgel), Gotha, Jablonné v Podještědí, Kaisheim, Klášter u Nové Bystřice, Kounice Dolní, Krzeszów, Kukl- vejt, Louka, Louňovice, Lublaż, Marien- stern, Marienthal, Osek, Postoloprty, Řezno, Sedlec u Kutné Hory, Světec, Teplá, Třebíč, Týnec Panenský, Vratislav, Žďár; archivy klášterní 292, listiny klášterní 250, 262, 292, rušení klášterů za Josefa II. 250, 262, 292 klatba 223, 224 klenoty korunovační české na Karlštejně 179, 433 knihovny: pražské university, dvorní ve Vídni knihy privilegi z r. 1547 178, 202, 225, 244, 263, 308, 334, 377, 380, 390, 411 kríže (všeob.) 341, 342, knížata říšská 342, knížata slezská 408, kníže slezské nejvyšší 374, 375 komise stavovská z r. 1750 249, 303, 306, 323, 382, 411 komora česká královská 92, 202, 224, 227, 297, 308, 377, mistr komory Burián z Gut- štejna, registratura 414, statky 227 komora královská uherská v. Uhry komorník královský Jan Calta z Kamenné Hory, Albrecht Libštejnský z Kolovrat komorník nejvyšší 249, Jindřich z Hradce, Konrád Krajíř z Krajku, Jindřich z Mi- chalovic, Vilém z Ryzmberka a z Rabí, Jaroslav ze Šelmberka, Ladislav ze Štern- berka a na Bechyni, Petr Holický ze Šternberka komorník nejvyšší markrabství Moravského v. Morava, komorník nejvyšší komorník nejvyšší desk a soudu práva zem- ského v Brně v. Brno, desky zemské, soud zemský komorník nejvyšší olomoucké cúdy v. Olo- mouc, soud zemský komorník nejvyšší Římské říše v. Římská říše, arcikomorník komorník císaře Fridricha III. Hans z Ror- bachu komorník nejvyšší uherského krále (magister cubiculariorum) Jan Podmaniczky komorník v Brabantsku (magister compoto- rum ?) Adrian van den Ee komorník minsterberského věvody Karla Jan Rotenberg kompaktáta 138 konfirmace 370 281

Strana 282
kontribuce 287 korunovace římského krále 155, 158 kovy 377 koželuzi ve Vysokém Mýtě 358, 436 krčma svobodná ve Valtinove 324 křížovníci v. Vratislav kuchyně králova; mistr 145 kuchyně královny české: mistr kuchyně Jan Toš kupci 260, zaručení svobodné cesty 39, 49, 221, 226, zaručení volného vstupu 226 kurfiřté — volitelé Římské říše 39, 88, 94, 132, 251, 252, 254, 256, 258, 259, 339, 413, 417, v. též arcibiskupové mohučský, ko- -línský a trevírský, král český, falckrabě rýnský, markrabě braniborský, vévoda saský kutací právo v. právo kutací kverci pánů z Lobkovic na Hasištejně 377, v Hoře Kutné 317, v Jílovém 255, Bílý, Mikuláš Černý, Holub, Válek Král, Havel Volšovský kvitance 223 L lán 33, 231 landfridy (zemské míry) království Českého s markrabstvím Moravským 373, 375, 386, 407, 408, landfrid mezi českými 'a slez- skými stavy (Glatská smlůva) 372, 374, 381, landfríd markrabství Moravského se slezskijmi vevody 372 lání 198 latina v. jazyk latinský legát papežský Jan, arcibiskup tarentsky, Jan, biskup v Senji, Rudolf, biskup vra- tislavsky, Ursin „léna 73, 156, 158, 160, 177, 180, 185, 187, 309, 310, 403 — léna v Čechách, v. Čechy, českého krále v. český král, Českého království v. Čechy, České koruny v. Česká koruna — léna duchovní 26 — léna Ehrenfelserů v. Ehrenfelserové — léna markrabství Moravského v. Morava — léna odumřelá 42 — léna Preiteneggerů v. Preiteneggerové — léna Rakouského vévodstvi, která leží v Říši v. Rakousko — léna říšská v. Římská říše — léna světská 26 — lenní list 290, 313, lenní pán 183, 187, lenní pán vrchní 48, lenní poměr 238, lenní po- 282 vinnosti 68, lenní přísaha 184, 190, 313, 344, lenní řegistratura v. seznam z r. 1787, lenní slib 337, 344, lenní statky 211 lesy 246, 275; v. též Drahotuch, Kuklvejt „léta plná, dospělá a rozomná“ 274, „léta pravá a dospělá“ 435, „léta svá“ 347, v. též zletilost „venia aetatis“ levlaři v. spolek Iva ležení 74, 231, 242, 283, 294, 354, 399 448 „list hlavní“ 203, list lenní v. lenní list, list mocný 286, „list odevřený“ 30, list ochranný 53, 56, 265, list smluvní 80, list věřící 36, 411, list zápisný 72 listiny zrušených klášterů v. Praha, archivy, listiny lipské v. archiv pánů z Lipé, listiny místodrZitelské v. Praha, archivy, registratury, listiny $védské 118, 222, 259, 297, $20, 346, 440, listiny trutnovské 191 lomy 191 losunk, lozunk 51, 297 loupežníci 374 M magister compotorum v. ? komomík v Bra- bantsku magister cubiculariorum v. komorník nej- vyšší uherského krále magister curie v. hofm'str Maiestas Carolina, zemsky zakonik, pfipravo- vany Kariem IV. 380 majestáty 377, 382, 585, majestáty a smlou- vy na království České 318 manové České koruny 90, českého krále ve Slezsku 133 man olomouckého biskupa Brunona Tůma manové světští a duchovní městských obvodů lehnického, zlotoryjského chojnowského, olavského a němčického 188, manové Hlo- hovského vévodství a Třebnické krajiny v. Hlohov, Trzebnica manové zhořeleckého městského obvodu v. Zhořelec manové kladští v. Kladsko manové Jindřicha z Lipé v. z Lipé, ze Zap manové pánů z Plavna 183, 187, Jan Geils- torf, Jošt Pašek, Hans Roder, Heinz Ro- der, Kašpar Sack, Apel z Tetova, Petr z Waldsbergu manské právo v. právo manské manské zřízení pánů z Lipé 347 manství 240, 275, 291, manství pravé 305, manství České koruny 90 

Strana 283
maršálek dědičný Římské říše Konrád a Kryštof z Pappenheimu maršálek dvorský českého krále 145, Václav číč z Nemyčevsi maršálek nejvyšší království Českého 145, 223, 224, 227, Jan z Lipé, Jindřich z Lipé, Pertold z Lipé, Vilém z Pernštejna (do- časný) maršálek dvorský krále Ladislava Mikuláš Truchses maršálek braniborských markrabat Konrád z Kinoeringen, minsterberského vévody Karla Petr z Estedt ?, dédiènÿ v Rÿnské Falci Hess, lantkrabë z Leiningen, mar3d- lek rÿnského falckrabéte ^ Détfich ze S'ckingen, saského vévody Jiří z Beben- bergu, Hildebrand z Einsiedlu, Hugolt a Jindřich ze Schleinitz, Ekart Schotte Menší bratří: vikář pannen řádu bratří men- ších v České zemi a v Moravské Jakub z Prahy města 124, 269, města a krajiny, patřící ke království Českému 138, města odbojná (r. 1547) 284, privilegia 4, řády 201 v. též Čechy, Lužice Horní, Morava, měst- ského obvodu Niemcza a Olava, Římská říše, Slezsko, Svídnicko,: Svídnicko-Javor- sko, Uhry mince 179, 377, mince kutnohorská 208, mincmistři královští kutnohoršti 91, 247, Zdeněk Kostka z Postupic, Beneš z Veit- mile, mincovnictví 12353 mir 224, 226, 227; mir zemskÿ v. landfrid mistodrZitelské listiny v. Praha, archivy místodrZitelská registratura v. Praha mistohofmistr Petr Kdulinec z Ostroméie mistokomornik království Českého Jan Dou- povec z Doupova místopisař království Českého Jan Josef Lów z Erlsfeldu, Václav z Chvojence mistr kuchyně královy v. český král, kuchyně králova místr kuchyně královny české Jan Toš mlýny v. Bečov, Budyšín, Louka, Mühlhausen, Račice, Želina mýto v Šardicích 279 N nadání 320 nález 247, nálezy obecní 304, nález zemský 341 nápad 342, nápad dédický 370, 371, 412, 416, 424, nápadník statku 420 nároky dédické 61 naučení panské 282 notář královské kanceláře v. kancelář česká, notář města Mostu Viktorin Salpheldanus, notófi veFejnt Petr Tlusty z Cavaillonu, Mikuláš Fabri z Ekkelstete, Gerhard Gla- diator, Jan z Chodovlic, Jindfich z Lito- měřic, Kašpar Mertz, František Matějův z Tachova, Mikuláš Vítův notarius supremus v. písař nejvyšší o obchod 226, 328 obvod městský (weichbild, weichpild) 188, 400, gorsky, hlohovsky, chojnowsky, ko-, Zuchowsky, lehnicky, némüicky, olavsky, polkowiczky, rudnovsky, schwiebusky, strzelinskÿ, szprotawskÿ, écinawskÿ, zho- felecky, zielonogorsky, zlotoryjsky očišťění statku 74, 275, 354 odcizování statků i zemí od České koruny 431 odkaz 390, právo volného odkazu v. právo odpor branný 183, 187 odpustky 389, 395 odůmrť, právo odůmrtní 168, 224, 270, odu- mřelé léno 42, odúmrtní majetek 179 opevnění 232 opis notářsky ověřený 292 opovédéni 30, opovédnici 356, 357, 372, 407, 408 „oprduce mocny" 198 „orfrid pravý“ 174 ostatky: hlava sv. Pavla 433 P palatin brzezinský Jan z Opporowa, v Inow- lodzi Dobeslaw z Kurozweky, krakovský Jan z Tarnowa, łęczycki Mikulas z Kutna, lublinskij Ondfej z Kozlova, ivovskij Jan z Pilszka, podolskÿ Jakub z Buczacze, sieradskÿ Spithko páni, domini 124, 218, 306, pán dědičný 296, pán lenní 48, 183, 187, v. též Čechy, České království, Hlohovsko, Morava, Slezsko, Uhry panské naučení 282, panský potaz 249 pann uber das halsgericht v. pravo hrdelni panoš usedlý 30 papež 84, 95, 117, 127, 138, 154, 205, 223, 224, 240, Alexander VI., Evžen IV., Inno- cenc VIII., Julius IL, Lev X., Pavel IL, Pius IL, Sixt VI. papeZská kancelár (cancellaria apostolica) 250, üednici de Attavantis Hie., Balbanus, 285 

Strana 284
H. Lipomanus, Marciaci, S. Portius, D. Scapucius, Jo. de Stecchatis, L. de The- ramo, A. Trebiano, A. de Urbino papežský legát Jan, arcibiskup tarentský, Jan, biskup v Senji, Rudolf, biskup vra- tislavský, Ursin patent verbovact 125 patrimoniälni archivy v. archivy rodinne a patrimoniälni patronätni prävo v. prävo patronätni pauläni, pavläni v. de Paula pečeť zemská česká svatováclavská, králov- ství Českého 348, 349, 355, 363—367, 406, pečeť zemská Svídnicko-javorského vé- vodství 221, pečeť Vladislava II. jako krále uherského 317 pfleger v. flegar pikharti 333, 390 písař. nejvyšší království Českého Mikuláš z Landštejna, Burián z Lípy, Radslav Beř- kovský ze Šebířova písař nejvyšší české královské kanceláře Mi- kuláš z Ledče písať desk zemských. 247 písař v české kanceláři Naidekar písař. míšeňského biskupa Kašpara Kašpar Mertz písař zemský štýrský Vítek písař. důchodní na Poděbradech Bohuslav z Kolínce pivo 390, pivo žitavské 324 platy 7, 74, 92, 178, 444, plat dědičný 399, peněžitý 395, roční, úrok 189, 211, 272, od rybářů 74 pobránie 30 pod jednou 388, pod obojí 388 podací kostelní v Blučině 246, 444 poddaní (lidě, člověk) 103, 104, 110, 117, 146, 153—156, 158, 218, 223, 224, 227, 228, 229, 240, 270, 271, 318, 319, 330, 338, 340, 352, 364, 390, 599, 435, v. též Holus, Chalupa, Mníšek, Mulner poddanost a poslušenství 223, 224, 227, 229 podkomoří, podkomořský úřad 51, 247, 295, Samuel z Hrádku a Valečova, Ferdinand Jakub z Kokořova, Albrecht z Leskovce, Burián Trčka z Lípy a na Lipnici, Václav z Valečova, Jakub z Vřesovic, podkomoří české královny Petr Rašín z Ryzmburka, podkomoří markrabství Moravského v. Morava podskarbí království Polského Jakub z Dubna poklad královský 43, pokladna královská 118 pokuta 439 284 poměr lenní v. lenní poměr pomoc válečná 125, pomoc vojenská 179, 257 ponůcky 51 ; poprava 204, popravci 379, v. též kraj Be- chyňský, Boleslayský, Čáslavský, Hradec- ký, Chrudimský, Kouřimský, Litoměřický, Mýtský, Plzeňský, Prácheňský, Žatecký porady olomoucké 1478—1479 223—229 poručníci 2, 245, 417, 421, poručník, tutor a obránce království Českého Zikmund I., král polský posel v. relátor k deskám postavení státoprávní Svídnicka, Svidnicko- javorského věvodství 287 potahy v. robota potažní potaz panský nebo vladycký 249 potvrzení privilegii a práv v. Čechy, Česká koruna, český král povinnosti lenní v. lenní povinnosti povstání českých měst r. 1547 422 práva České koruny v. Česká koruna, Čes- kého království v. České království, čes- kých stavů v. Čechy, práva Svidnicko- Javorska v. Svídnicko-Javorsko právo dědické, dědictví 84, 240, horní 26, 377, hrdelní (ban uber das plut, pann uber das halsgericht) 50, 177, kutaci 91, 261, mag- deburské 183, 187, manské 74, odkazu volněho 216, 260, 402, 403, 422, 425, od- úmrtní, odůmrť 168, 224, 270, patronátní 218, 250, presentační 250, purkrechtní 23, saské 238, 344, věnní 294, „vrchní“ v. Val- tínov, zemské v. Čechy, židů v. židé právo hledati 117, 226 pravomoc soudní 352 preláti v. Čechy, Morava, Slezsko, Uhry presentační právo v. právo presentační president vojenský švědský Alexander Erskein . privilegia českých králů v. český král, Českého království v. České království privilegium erbovní 378, městská 4, v. též Litomyšl, Lužice Horní, Morava, Praha a pražští střelci, Slezsko, Svídnicko-Javor- sko prokurátor královský, českého krále Čenek z Klinštejna proposice královská ke sněmu 332 protonotář kanceláře papežské H. Lipomanus, kanceláře Fridricha III. Jan Waldner přijetí za obyvatele 385, za obyvatele králov-- ství Českého 427—429 příměří 6, 88, 102, 146, 153, 198, 221 

Strana 285
přísaha 305, skládání přísahy 223, 224, 227, přísaha lenní v. lenní přísaha, přísaha věr- nosti 96, 287 příslušnost soudni 273, 319 přiznání k zemi 304, 385 půjčky peněžité 297 purkrabí: z Donína, Hradecký kraj, Javorsko, Kadaň, Karlštejn, Krumlov Moravský, Leisnig, Loket, Míšeň, Norimberk; — pražský nejvyšší 249, 332, 333, 372, 373, 386, 407, 408, Jan z Janovic a na Petro- hradě, Zdeněk Lev z Rožmitálu, Zdeněk Konopištský ze Šternberka; — Pražského hradu, Račice purkrabství norimberské v. Norimberk purkrechtní právo v. právo purkrechtní puška vratislavská 275 rychta královská v. Löbau rychtářství svobodně v. Petříkovice rytíři, rytieřstvo 124, v. též Čechy, Hlohovsko, Morava, Slezsko, Zhořelecko Ř řád královstvie Českého v. Čechy, řád a oby- čej markrabství Moravského v. Morava řád horní 255, řády městské 201 řády duchovní, jejich zrušení 250, řád Ně- meckých rytířů v. Němečtí rytíři, Maltéz- ský řád v. Svatojánský řád, pauláni v. de Paula řeč česká v. jazyk český, uherská v. jazyk uherský „ředitelé zemští“ v. Čechy, Morava řizení trestní 273 R rada cisařská (consilium) 50, 284, královská (krále římského) 7, královská česká 247 rada královský přísežný 249, rada cisaře Fridricha III. Hans z Rorbachu, cisaře Maxmiliána I. Dr. Vilém z Reichenbachu, Zikmund z Rorbachu registra 325, registra královská 336 registrátor říšské kanceláře Henricus Fye, v kanceláři Albrechta II. Jan Richter, české kanceláře v. kancelář česká registratura české dvorské kanceláře v. kan- celář česká, české komory v. komora čes- ká, lenní v. seznam z r. 1787, pražského místodržitelství v. Praha relátoři k deskám, poslové v. desky zemské renty 100, 101 repertorium Tumliřovo v. Kolín nad Labem, městský archiv restituce slezských archiválii r. 1743 446, 447 reversy k zemi v. přiznání k zemi roboty 74, 279, 392, 440, královské 7, potažní, potahy 270 rodově čeští starožitní 303, 306 rok soudní 56 rozhodči 49, 116, 117, 178, 205, 223, 240, 338, 353, 359, rozhodčí vrchni 353, rozhodčí výrok 215, 338 rozsudky panské a vladyckě 304 ruka věrná 74, 399, 448, „ruka svěcká“ 178, 354 rukojmi 74, 188, 231, 448 rybáři 275, platy od rybářů 74 rybniky 235, 246, 275, 361, 419, 444, v. též Bečov, Kladsko, Nosálovice, Pístovice, Radslavice, Žešovský sekretář české kanceláře královské v. kance- lář česká sekretář braniborského markraběte Jiřího Zikmund Nürnberger, burgundského vé- vody Filipa Jan de Willer senešal v Languedoc a Albigeois Hugo z Bour- nasel seznam listin lenní registratury, pořízený r. 1787 127, 201, 211, 213, 234, 266, 281, 284, 370, 412, 424, 437, 442 seznam lehnicko-břežských listin, pořizený v letech 1676—1677 3, 5, 108, 188, 207, 285, 426, 441 silnice 185, silnice otevřené pro kupce 39, 49, 221, 226, silnice „Čejetská“ 185; v. též cesty sjezd augšpurský 417; olomoucký 1478—1479 223—229 sklad dřiví v. Starý Kolín slib lenni v. lenní slib, slib pomoci 223, 340, pomoci a přátelství 400, přátelství 183, 187, 199, věrnosti 183, 187, věrnosti a po- moci 337, věrnosti a poslušnosti 41, 173, 223, 227, 285, 429, věrnosti a spojenectví 265 služba vojenská 287 smlouvy 163, 165, 175 smlúva Glatská v. landfrid mezi českými a slezskými stavy, smlouvy mírové 148, 226, 227, smlúvy olomůcké v. olomoucké porady a smlouvy, smlouvy přátelské 82, 89, 95, 110, 116, 117, 135, 136, 169, 171, S 285

Strana 286
172, 205, 206, 226, 227, 240, 318, 319, 330, 338, 349, 352, smlouvy spojenecké 84, 89, 95, 110, 117, 127, 128, 132, 135, 136, 148, 169, 171, 172, 205, 206, 224, 240, 330, 337, 338, 352; smlouva svatební 207 smluvci 30, 225 sněmy v. Benešov u Prahy, Čechy, Kladsko, Morava, Římská říše sněmovní svolení v. svolení sněmovní soud 226, 336. 341, 388, 390; apelační v. Praha, arcibiskupský v. Kob!enz, dvorský v. Čechy, hrdelní v. Oberstadion, knižecí v. Slezsko, krá!ovský v. Vratislav, zemský v. Čechy, Morava, Slezsko soudci zemští čeští v. Čechy soudní v. pravomoc, přís'ušnost, rok, výnos spolek (přijmouti na spolek) 2, 34, „spolek pravý“ 245, spolek lva (levlaři, gemaine gesellschaft des lewen) 264, 265, spolek obranný 78 správci království Českého, správci zemští, zprávci v. Čechy správce královské komory uherské v Krem- nici Jan Turzo z Betlanovců správce v. též fojt statky komorní 227, korunní 227, lenní v. lenní statky Státní ústřední archiv v. Praha, archivy státoprávní postavení v. postavení státo- právní stavově 342, v. též Čechy, Hlohovsko, Chiny, Lucembursko, Lužice Dolní, Lužice Horní, Morava, Niemcza, Olava, Slezsko, Svíd- nicko-Javorsko, Uhry strelci-hotovitelé štítů (arcufices) 145, archiv v. Praha stříbro 91, 377 sudí nejvyšší 249, Jan z Cimburka a z Tova- čova na Mladé Boleslavi, Zbyněk Zajíc z Hazmburka, Jiří Bezdružický z Kolovrat, Lev z Roźmitalu, Pita z Ryzmberka a na Švihově, sudí dvorský nejvyšší, sudí krá- lovského dvora 249, Jan Zajíc z Hazmbur- Ка, Václav Bezdružický z Kolovrat, sudí nejvyšší markrabství Moravského Znata z Lomnice; dvorský vévodství lehnicko- břežského Adam Grudtschreiber, nejvyšší brněnské cúdy v. Brno sůl — solná komora uherská 101 ^ rA x. svatojänskÿ řád, Maltézský řád: komenda v Kadani, komendor Jan, farář kadaňský, velmistr Jan ze Švamberka „svědomie hodnověrné“ 325 svobodství 23 286 svolení sněmovní 218, 318, 382, 383, zemské v. zřízení zemské Vladislavské $ Sacurik 223, 224 šenk rýnského falckraběťe Fridricha Bern- hard z Eberste'nu „šikování vozuov“ 208 škůdce 30, 372, 373, 386, 408, v. též zhoubce šos 257 śtolba nejvyšší (agazonum regalium magister) uherského krále Emerich z Palocze T taverník nejvyšší (tavernicorum magister) uherský Jan Tus z Laku transumpt 328 „trápení“ (= mučení) 356, 357 truksas v. jídlonoš, truksas nejvyšší v. Řím- ská říše, arcitruksas U ujednání benešovské 204, 224, dědické v. úmluva úmluva dědická, ujednání dědické 369, 370, 410, 412, 416 | úpis dlužní 210 urbura královská 91, 377 úrok 23, 119, 121, 218, 253, 297, 448, v. též plat roční úřad arcičíšnický v. český král, úřady české v. Čechy, český král, úřad číšnický v. Římská říše, úřad podkomořský v. podko- moří, úřad purkrabství Hradeckého kraje v. Hradecký kraj, úřady ústřední v. Praha, Vídeň úředníci desk zemských v. desky zemské, úředníci nejvyšší čeští, zemští čeští v. Čechy usnesení olomoucká v. olomoucké porady a usnesení, plzeňské v. Plzeň užitky 100, 101, 260 válka 80 várky piva 390 vasalové 61 venia aetatis" 274; v. téZ léta dospělá, zle- tilost 

Strana 287
věno 3, 34, 43, 44, 59, 85, 129, 130, 168, 275, 345, 370 věnní právo v. právo věnní vicekancléř královny Johanny Jindřich Berka z Dubé, království Polského Řehoř z Lub- raniece, Petr, biskup v Przemyslu, uher- ského království Mikuláš Barius victum Bavorské Falce Reinhart z Leisnigu a Penigu, v Neuschonbergu Rus vidimát, vidimus 13, 32, 60, 108, 142, 159, 163, 170, 193—196, 219, 249, 260, 261, 291, 303, 306, 309, 323, 335, 342, 377, 379—5383, 392, 395, 396, 430, 431 viny menší 260, těžké, „úhlavní“ 178, 260 vinohrady, vinice v. lvančice, Kadaň vladaři moravští, jeden z nich v. Jindřich z Lipé vladykové čeští v. Čechy, stav rytířský, mo- ravští.v. Morava, slezští v. Slezsko, rytíři vladycký potaz 249 vojsko 112, 124, 156, 158 volba římského krále v. římský král volitelské právo českého krále v. římský král, volba „vůle dobrá“ 203, 360, 361, vůle poslední 390, Vladislava II. v. Vladislav IL, Viléma z Pernštejna v. z Pernštejna Vilém výběrčí berní Moravského markrabství v. berně a daně vyhoštění ze země 226, 341, 353 výnos soudní 247 výpis z desk zemských v. desky zemské, výpis ověřený 383 výplata (=ze zástavy) 244, 246, 268, 275, 278, 288, 293, 295, 296, 312, 325, 334 výprava křížová 132 výrok rozhodčí 45, 284 výsady Českého království v. Čechy výtržníci a zloději 204 vzbouření pánů z Plavna proti českému křáli 183, 184, 187 vzdání 301, 302 vzpoura videńskjch měšťanů a rakouských pánů proti císaři Fridrichovi III. 156—158 W weichbild, weichpild v. obvod městský z zajatci 88, 153 zámky královské 390, zámek (hrad) otevřený v. hrad otevřený zástava 7. 57, 61, 75, 84, 115, 192, 210, 212, 223, 224, 227, 235, 240, 268, 275, 278, 281, 288, 291, 311, 312, 325, 329, 342, 431 — zástavy duchovního majetku 390 záštie 30 zatykač 111 zcizení zámků a j ných zboží od České koruny 138 zemané čeští v. Čechy, stav rytířský zhoubci (v. těž škůdci) 386, 407, zhoubci zem- ští (České země) 373, 439, zhoubci země Rakouské 137, Gamaret Fronauer zlato 91, 377 zletilost 245, v. též léta plná, léta pravá, „venia actatis“ zločinci 223, 224, 227, 372, 386, 407, 408 zplnomocněnci 352, 353 zprávci v správci zřízení královské 336, manské pánů z Lipé v. z Lipé páni, zemské Vladislavské, zem- ské české v. Čechy, zřízení zemské zůstání plzeňské v. Plzeň Z židé 7, v království Českém 297, práva a vý- sady 297 „životy“ 307 287 

Strana 288
OBSAH I. Provenience listin archivu České koruny z let 1438—1526 . . . 1. Úvod 2. Kmenová část archivu České koruny . . 3. Činnost Jana Josefa Löwa z Erlsfeldu v archivu České koruny 4. Rosenthalův zásah do archivu České koruny. Archiv pánů z Lipé. Astfeldská sbírka 5. Pražský zlomek archivu České koruny. Listiny z lenní registratury . 6. Další přírůstky vídeňské části archivu České koruny, organické . i neorganické II. Rubní poznámky na listinách archivu České koruny z let 1438—1526 . . 1. Úvod 2. Kmenová část archivu České koruny . 3. Rubní poznámky na listinách t. zv. cizí provenience v archivu České koruny z let 1438—1526 . 4. Rubní poznámky z 19. století . . . . . . III. Poznámky vydavatelské . . . . . . . . . . Regesty listin z let 1438—1526 . . . . . . . . . . . . Seznam použitých rukopisů . . Seznam použité literatury Résumé rusky a německy Rejstřík osobní a místní Rejstřík věcný . . . 3—22 3 4 6 10 16 18 23—29 23 23 26 28 30 31—212 213 214—218 219—224 225—277 278—287 . . . . . . . . . . . .