260 D. XIII. Registra soudu komorního. byl jemu pan Bohuslav bratr jeho z dobré vuole přidal, ale dielu pana Bohuslava jest neprodával. Actum feria III ante Nicolai [29. listopadu] anno oc XCI. Ad idem. Johannes de Broda Bohemicali, annorum prope L, ut solus dixit, facto solito juramento testatus est in hunc modum: To mi svědomo, že nebožtík Bohuslav z Nebovid, bratr muoj ujčený, pravil mi, že již se jest rozdělil s bratrem Jindřichem o ten statek v Nebovidech, a že se jest Jindřichovi na jeho diel dostala tvrz Okrúhlá a polovice dvoruov kmecích, luk, dědin i jiných věcí; což jest pak týž Jindřich prodal byl nebožci Plzákovi. A Bohuslavovi na jeho diel dostala se tvrz pustá s polovicí dvoruov kmecích, luk a kostelní podánie celé, kteréhožto pak Bohuslav z dobré vuole polovici toho podánie přidal bratru svému Jindřichovi; a tak řka, že již on z své polovice muož učiniti, což chce, prodati anebo dáti, komuž chce, než já jemu svého nedám, — nebo sú v dobré vuole nikdy nebyli a vždy se bíti chtěli, že sem já mnohokrát měl dosti činiti krotě je s jich mateří. Actum feria V ante Lucie. [8. prosince 1491]. Ad idem. Margaretha de Chrzenowicz, relicta olim Johannis Plzak de Ne- brzezin, facto solito juramento testata est in hunc modum: To mi svědomo, že když sem s nebožtíkem mužem svým přijela do Nebovid k Jindřichovi Bazkovi, chtiec ten statek u něho kúpiti, a když sme tu byli, tehda nebožtík muž muoj tázal se Jindřicha Bazka, které by ceny byl, a on sobě jej vysoce pokládal a procenil jej dva tisíce. Tu se jeho muž můj tázal, kterak by mu se toho tak mnoho dostalo na jeho diel? A on řekl, že on má otbývati sestr svých a bratru Janovi že ještě má něco dodati, toho nepomním, co jest pověděl. A dále řka: A z té příčiny bratr muoj Bohuslav přijal jest tvrz pustú a sedm lánuov dědiny bez dluhuov a polovici platu v Nebovidech a lesu polovici za Labem. A když nebožtík Bohuslav bratr jeho přijel na Nebovidy, tehdá se jeho muž muoj tázal: Jest-li tvá vuole pane Bohuslave k tomu, že sem Nebovidy kúpil? A on mu řekl: Milý pane Jene! Co mi jest do toho; on jest prodal své, komu jest chtěl, však když bych já byl chtěl tomu, však by mi se bylo to dostalo, ale přijal sem radše tvrz pustú a polovici dědiny a platu bez dluhuov, než bych měl ty dluhy platiti, však bych to musil potom prodati, nemaje odkud platiti, a protoť tobě toho radše přeji pane Jene, než komu jinému. A muž muoj pověděl: Vieš-li o tom, pane Bohuslave, že mi máš spravovati podle bratra svého, neb mi se jest tak bratr tvuoj zavázal? A on vysoce přísáhl, že toho učiniti nechce pro svého bratra. A muž muoj nebožtík prosil jeho, aby učinil, což mu jest bez škody. On vece: Učiním-li co pane Jene, učiním tobě k vóli a pro tě, pro bratra svého toho bych neučinil. A tu Bohuslav své lidi hned poručil mému muži a přikázal jim, aby s bratrem nic neměli činiti, než což by jim potřebie bylo, aby se k muži mému utiekali. Také mi to svědomo, že nebožtík muž můj listy dielčie mezi Jindřichem Bazkem a Bohuslavem bratrem jeho s pečetmi dobrých lidí na