312 Cap. X. Statuta operariorum. Das selbe sol man behalten an den chnecht, der vierzehen tag vor einer hochzeit seim maister auf steet. Ez sol auch der maister recht auf ir chinder erben. Dor uber zu einer bestetigung und einer ewigen gedecht- nusse haben wir disen brif mit der stat insigel ze Prage ver- sigelt. Der ist gegeben zu Prag noch Cristes gepurgt uber dreu- zehen hundert iar, darnach in dem ain und vierzigsten iar, des nechsten mantags nach dem suntag noch mitter vasten. (Roeszler 33.) 12. Privilegia combustorum argenti in Chutnis 1343. 24. Junii. My Jan král český zhlédše na věrné služby věrných Naších milých prennerův na Horách Kutnéch v Našem prengadie, kteráž se Nám děje od ních a od starších jích, jímiž jest ten prengad obsazen, a zhlédli jsme a znamenitý půžitek, kterýž Nám a Naším urburéřům a Našé mince a obecně chudému i bohatému Hory Kutné jích práce v prengadie, kdyžto stříbro pálé a čistie usta- vičně, pohodlen jest a pohodlen můž býti, že jsme je a jích budúcí Naší královskou milostí s radou Naších starších uroze- ných a Naších urburéřův zvláštní milostí a zvláštním ustano- vením, jehož na věky požívati a držeti mají, obdařili a půjčili jsme jim a chceme, aby ta ustanovení na věky mocna a cela bez porušení zůstala, a přikazujem všem Naším úředníkom krá- lovství Českého, také hejtmanóm, podkomořímu a urburéřóm, i kdožby ten prengaden od Nás držel nebo najal, i rychtáři a konšelóm Hory Kutné, aby Naších prennerův v těchto usta- noveních a milostech, jichž jsme jím tímto listem propůjčili a zapsali na věky, pod zachovávaním Naší milosti zbraňovali, a kdožby jím v tom řečí neb skutkem překáželi a směl tomuto Našemu ustanovení odporen býti, nebo proti tomu odmluviti, ten má na věky v Našem hněvě zůstati. 1. A nejprvé jsme jím Naší knížetskú mocí tohoto práva půjčili a milosti, aby v jích tova- řišstvu jích více nebylo než jedno deset prennerův, kteřížto kna- pové slovu, a své mzdy zaslúžiti umějí a mohú, a všeho což by se jím dostalo aneb což by zaslúžili celý týdeň, to mají pod přísahú v sobotu jednu summu neb hromadu položiti, a tu roz- děliti na X hromádek, aby se jednomu tolikéž jako druhému dostalo, kromě tří starších anebo kteříž od ních vydaní budú,