U večer sv. Ondřeje čili dne 29 listopadu roku 1378 o třetí hodině po slunce západu vypustil vznešenou svou duši největší panovník český, císař Karel IV, v královském sídle svém na hradě Pražském, jsa tři a šedesát roků stár. K neobyčejné slavnosti pohřební konaly se po jede- náct dní velkolepé přípravy, po kterýž čas tělo císařovo nabalšámované a nádherně ustrojené vystaveno bylo v síni hradu Pražského. Po celou tu dobu modleno a zpíváno bylo jak v kostelích farních a klášterních tak i v hlavním chrámě u sv. Víta na hradě Pražském za zemřelého, načež dvanáctého dne (11 prosince) přenešeno bylo tělo císařovo ve slavném průvodu na Vyšehrad, odtud druhého dne (12 pros.) po slavné mši k sv. Jakubu na Starém městě, dne následujícího (13 pros.) taktéž po slavné mši do kostela Panny Marie při klášteře řádu sv. Jana Křtitele na Malé straně, kdež potomního dne (14 pros.) zase se sloužila mše a tělo Karlovo pak donešeno bylo do hlavního chrámu u sv. Víta, zde pak dne 15 prosince za velkého pláče a nářku po slavných službách božích a veliké ofěře v hrobce v kůru Panny Marie bylo pochováno. Při příležitosti té měl nejdříve pohřební řeč arcibiskup Jan Očko z Vlašimi a druhou po něm slavný scholastik kostela Pražského mistr Vojtěch Rankův z Ericinia. Arcibiskup Jan byl po dlouhá léta přední důvěrník císaře Karla IV a znal dobře události celé vlády velikého toho panovníka, jakož i vnitřní spojení jejich a zajisté i pohnutky, kterými se císař při výkonech svého panování řídíval, a byl by nám mohl nakresliti věrnější obraz vlády Karlovy než kdokoli jiný, kdyby se byla ve směru tomto řeč jeho nesla. Ale pohřební řeč arci- biskupova má docela ráz obřadního výkonu a jsouc vyzdobená hojnými výňatky ze svatého písma a jinými tehdy čítanými spisy líčí nám císaře více jen se stanoviska povšechného. Přes to jest v ní mnohé zlaté zrnko ku karakteristice velkého panovníka toho obsaženo. Řeč ta držána byla v jazyku latinském a zachovala se, pokud nám známo, ve dvou rukopisech, v jednom c. k. dvorní knihovny vídeňské a v druhém knihovny veledůstojné kapi- tuly Pražské. 1. Rukopis cís. kr. dvorní knihovny vídeňské č. 556 popsali jsme již na str. 330, řeč arci- biskupa Jana jest na listech 91 a—116a. Dle správného a pěkného rukopisu tohoto učiněno jest naše vydání. Při udání různočtení znamenáme jej číslicí 1. 2. Rukopis knihovny kapitulní mající poznamenání O. VI jest papírový kvartant malého formátu o 186 listech, z nichž prvních 18 zvlášť a druhých 168 též zvlášť jest znamenáno. Řeč arcibiskupa Jana nalezá se na listech 85 b—90 a druhého poznamenání. Psána jest rukou věku XIV