JINDŘICHA HEIMBURSKÉHO. fuit pax et tranquillitas in omni dominio suo. Fuit quippe rex potentissimus, destruens et edi- ficans municiones multas, humiliens et exaltans multos, super ommes predecessores suos. Extitit namque rex Bohemie, marchio Moravie, dux Au- strie et Stirie, Carniole, dominus Egre et Portus Naonis. Regnavit autem quintus à primo rege Bohemie Vratislao annis XXVII et reliquit filium unum nomine Wenceslaum et duas filias. Isti sunt principes contemporanei et vicini sui: episcopus Patawiensis Otto et Petrus, epi- scopus Pragensis Nicolaus et Iohannes, episco- pus Olomucensis Bruno; reges, videlicet Ungarie, Bela et Stephanus, et minor Bela, et invenis rex filius Stephani; duces Bavarie Heinricus et Otto filius eius; comes palatinus Ludvicus, frater Heinrici; duces Carinthie Ulricus et Philippus, frater eius; dux autem Austrie et Stirie fuit ipse rex personaliter, et marchio Moravie, ut supra dixi. Marchiones eciam fuerunt isti con- temporanei sui: marchio Misnensis Heinricus et filius eius Theodericus, et marchio Brandebur- gensis Otto, qui habuit sororem regis; marchio Brandeburgensis Iohannes filius Ottonis, qui occi- sus fuit; marchio Otto, frater Iohannis, filii so- roris regis. Iste Otto intromisit se de puero regio et de terra ipsius, occiso patre eius Ottakaro. Ipso anno obiit Iohannes episcopus Pra- gensis, nacione Bohemus, qui me dyaconum ordi- navit. Post hunc eligitur Thobias Moravus, prae- positus Pataviensis, frater Benesskonis et Mi- lothe, qui obiit anno domini 1296. 1219. Petrus, episcopus Patawiensis, post- quam celebraverat ordines sacros aput Sanctum Yppolitum, ubi me indignum cum aliis in gra- dum sacerdocii promovit, obiit VII Kal. Marcii; et. eligitur Wikardus de Perchtoldesdorf in locum ipsius. Ipso anno Zawiss!) nocte civitatem Bud- weys intravit, eamque omnia depredatus est. Ipso tempore miseria magna in Bohemia; ipsi idem nobiles inter se terram devastabant, ut vere posset dici: Ve terre, cuius rex puer est; quia dominus terre Wenceslaus puer adhuc fuit. 1280. Rudolphus Romanorum rex, sicut prima fronte intraverat civitatem Wiennam, mansit ibi !) Záviš z Falken&teina 317 jeho říši. Neboť byl král velemocný, který mnoho 1218 hradů zničil a vystavěl, mnohé ponížil a povýšil, více než všichni předchůdcové jeho. Byltě krá- lem českým, markrabím moravským, vévodou ra- kouským, štyrským a korutanským, pánem Chebu a Pordenona a vládl, jsa pátým králem českým, od prvního krále českého Vratislava, 27 let a za- nechal jednoho syna Václava a dvě dcery. Tito pak mu byli ze sousedních knížat sou- časni: Biskupové pasovští Otto a Petr, biskupové pražští Mikuláš a Jan, biskup olomúcký Bruno; králové uherští Bela, Štěpán a mladší Bela a mladý král syn Štěpánův; vévodové bavorští Jin- dřich a syn jeho Otto; falekrabí Ludvík, bratr Jindřichův; vévodové korutánští Oldřich a bratr jeho Filip, vévodou rakouským a štyrským byl on sám i markrabím moravským, jak jsem výše řekl. Markrabími byli tito současníci jeho: mar- krabím míšenským Jindřich a syn jeho Dětřich a markrabími braniborskými Otto, který měl se- stru krále, markrabí braniborský Jan, syn Ottův, který byl zabit, markrabí Otto bratr. Janův, sy- nové sestry královy. Tento Otto uvázal se po smrti krále Otakara v poručenství nad jeho sy- nem a jeho zemí. Téhož léta zemřel biskup pražský Jan, jenž byl rodem Čech, který mě za jahna posvětil; po něm zvolen byl Tobiáš Moravan, probošt pasov- ský, bratr Benešův a Milotův, který zemřel 1. p. 1296. L. 1279 zemřel dne 23. února Petr, biskup pasovský, když byl vykonal svěcení ve S. Hipo- lytu, kde mě nehodného s mnohými jinými po- výšil na stupeň kněžský, a na místo něho zvo- len byl Wikard z Perchtoldsdorfu. Téhož léta vskočil Záviš v noci do města Budějovic a vy- loupil je. Téhož léta byla v Čechách velká bída; neboť šlechticové sami plenili si zemi, tak že se může říci: Běda zemi, jejíž král dítě jest; neboť pán země Václav byl ještě dítě. L. 1280. Rudolf, král římský, bydlel od svého prvního příchodu do Vídně v městě tomto s krá-