X ÚVOD. Za starších let svých kronista přebýval v Novém Městě pražském, to jest, na Malé Straně, kteráž tehdá ovšem mnohem užší měla meze, nežli za doby naší. 4) Zeď, kterou Nové Město na jih bylo ohrazeno, vedena byla od nynější Ostruhové ulice, podél Ovocného trhu až ku kostelu Johannitův, ku kterémuž tehdá i most dosahoval. Vymezení toto v příčině naší není bez významu. Vítek z Landšteina 1. 1309, zvěděv o vtržení Míšňanův na Staré Město, hned s hradu proti nim kvapil, ale již bylo pozdě. Odpůrci Míšňanův, Volbramovici a Kokotovici, byli zajisté nuceni, za- vříti se na křižovnickém špitále konec mosta. Tím Vítek k návratu byl připuzen, ale odstup svůj již nemohl vykonati bez nesnáze, jelikož mu na Novém Městě (tedy již na Malé Straně) přivrženci Míšeňských, stranníci Welflovicův, ulice přepjali řetězy a k pobití jeho se strojili. Sudek sice řetěz přetal a tím průchod svým uvolnil, že mohli ujížděti na hrad, ale Vítkův oř tak-byl poraněn, že se po něm třeva vláčela. Skladatel kroniky díval se na ně, když takto na hrad ustupovali (CIII, 33—34.)5) L. 1310 Čechové s Korutany a Míšňany, hrad pražský držícími, na předhradí čili dle něm. překladatele na stráni (uf der littin) svedli bitvu, na niž se skladatel „z města“ díval. Mě- stem tu nelze jiného rozuměti než Nové Město, z něhož na předhradí hradčanské ovšem byla vy- hlídka nejvolnější (CIV, 28). Vyloživ všecko, čeho se o osobnosti skladatelově dohledati bylo, bude již na čase, abych vyslovil i své o něm mínění. V Rukověti k dějinám lit. české (I str. 155) pronesl jsem domněnku, že byl pěvcem. K tomu bych nyní jen dodal, že nebyl to pěvec, podobný Dobřatě za Vladislava I. anebo Kojatě za Soběslava II. 6), ke dvoru nebo k někomu jinému službou přikázaný, nýbrž muž samostatný, o své ujmě skládaním se bavící. Pobývání jeho na Malé Straně a hledění na boj bez skutečného účastenství vede mne pak k domněnce další, totiž že byl rytířem-laikem řádu Jo- hannitského, a že v 1. 1309 i 1310 již co stařec přebýval v klášteře konec mostu na Malé Straně. Stav tento vysvětlil by nejpřípadněji i vzdělanost jeho, i velikou zálibu ve šlechtických věcech, i značné na onen čas vědomosti jeho zeměpisné a národopisné. Že v řádu Johannitském četně za- stoupena byla šlechta česká, o tom bohdá šířiti se netřeba. 7) Nicméně neupírám, že domněnce té poněkud na závadu jest úplné mlčení kronisty o řádu tomto. Když jedna domněnka již pronešena, chtěl bych se odvážiti i druhé, totiž že skladatel rýmované kroniky byl členem rodu Hronovicův či Ostrvanův. O Hronovicích, počna od Chvala, za- kladatele rodu toho (LXXIV, 47), jehož jméno se i potomně v rodu tom opětuje8), až po Hynka z Dubé a po Jindřicha z Lipé, v porovnání k jiným rodům českým nejvíce zpráv se v kronice vy- skytá, tak že domněnka, hledající původce jejího mezi přečetnými tehdá Hronovici, nikterak se nevidí býti všeliké podstaty prázdna. Hronovici statky své měli v těch končinách českých, kde 4) Tomek, Dějepis města Prahy, I str. 224. 5) Tomek klade přepnutí řetězů na Nové Tržiště u sv. Havla na Starém Městě (Děj. Prahy I, 474). Proti tomu svědčí 1. že starší rukopisy, mimo J. P. F. C, všecky kladou „Nové Město“, 2. že by kůň, tak těžce ra- něný, sotva byl mohl unesti svého těžkého jezdce od sv. Havla až na hrad. 6) Die Echtheit der Königinhofer Handschrift (Prag 1862, str. 101 atd.) 7) Srov. Dr. Emlerovu rozpravu o stavu rytířského řádu sv. Jana Křtitele v Čechách r. 1373 (Zprávy o zased. kr. české společnosti nauk 1877 str. 191 sld.). 8) Palacký, Děj. I, 2 str. 468 sld.