136 RÝMOVANÁ Řka: „Znaju to, że króle móżete jmieti, ale koronu musite ote mne vzieti.* 11 Ten boj sé sta ot narozenie syna bożieho 60 po tisiiciu po stu po tfech dcśtech ćtvrtehu. LXV. (Nadpisu není.) Toho léta Polené v zemiu vnidi, Čechy je bojem podjidú. Tehdy Polan mnoho zbichu , i polská zemiu poplenichu. 5 Tehdy nalezü svatého Vojtécha hłavu, jeho ukázáním ješče krvavú. 10 Tehdy kněz svej zemi k okrasě KRONIKA ČESKÁ. behabin ymmer furbaz schon; abir ir muszt dy kron von mir intphan. Darzcu solt ir gan.“ Der strid geschach, du Christus geborn wart, dar nach eilf hundirt vnd xxxiiij iar. LXV. Desselbin iars vir war di Polan gingin in daz lant. Di Behem bestrittin si zcu hant. Si irslugin vel Polan vnd beraubtin alezu hant Polanir lant, do dy funden Sand Woyceks houbt zcu den stundin, daz si von danne brachtin. Daz selb haubt, dez si nit achtin, blutigs in sich noch bewist. Czu der zcit sich vlist der herczog zcu zcir dem lant zdiú obnovi hrad u Prazé. Po 58 Biskupi a opati musiechu slíbiti, Že nechtie viec na českú škodu býti. J?. 59 od porozenie I. 69—60 opit v Camb. 60 po tisíci po stu po tfidcetech čtvrtého I. po tFidcśti Ff. po tfidceti Z. Po 60 V rkp. P. F. C. J*. klade se nyni vstavek o Mirostavovi 2 (v J*. co počátek hl. LXV), jejž před sebou měl i Hfm.: Tehdy biskup Sylvester snide, Minhart (Heřman P. F.) na jeho stolec vznide. Ten s pánem Mirostavem proti knězi bieše, a Bořivoje knězem učiniti chtieše. s I poččsta to mtuviti (mysliti P.F.), » kako by (byśta C.) to mohła uči- niti. Mirosłav pfipravi panoši svého, jenž by zabil kněze šlechetného. Ale jeden, jenž byl v té radě, » nechtě zemi které vadě, knězi všecko povědě. A jakž kněz to brzo vzvědě, toho (Mirostavova P. F.) panoti kâza jieti. Panoëäi ktos to da védéti. 1» Pano&é, to váecko zvéda, vnd vmgab alezu hant na běh on sě inhed otda. Toho inhed tu chopichu, a ttumok k nému pfiloZichu, złodejstvim jej viniece (viniechu C.), tiem pravdu utajiti chtiece (chtiechu C.). Miroslav, té Isti nevéda, s bratrem do Prahy přijeda, je sé knéze prositi, aby rácit jeho pano&i pustiti. Knéz Miroslava i s bratrem Stíézmi- rem (Stfezemirem C.) káza jieti ; zvédév, Ze vinni (vzvédév pravdu P.), káza oběma (všem C.) hlavy stieti. Jich přátelóm (vinným C.) káza z ze- řka: Ty's byl kázal židy kititi; proč si připustit opět jim zžido- véti? Bylo se tobé o pravdu prosü- diti a v tfetie zemi nebyło-f kfesfan- stva tupiti. Pójd na súd před súdce pra- vého, vydaj počet z úřadu svého.“ S velikým pláčem s světa snide, a na jeho stolec Heřman vznide. Na to počíná se text hl. LXV. mě jíti 1 Tehdy C. Poláci Z. Polané Ff. J. a jinym káza na &títé lvovu nohu no- vnidechu V. vejdń L. Z. siti, 2 Cechové Z Ff. J. pojidechu V. aby na paméti jméli, že sú lva odřieti chtěli. (Veršů 27—30 v P. není.) Biskup drbi (musi P. F.) k Mohu- ckému jíti a sč té viny očistiti. Po ukončení tohoto vstavku čte se vP.a F.: V skuofë biskup Hefman snide atd. (prvních 10 veršův této hlavy). V C. tyto verše zní takto: Biskup Menhart snide, neb před smrtí hlas k němu přijide, o 4 b 9 6 = oo podejdu L. Z. Fy. Tu Polan V. L. J. Polákóv Z. zbili P. a jich země mnoho dobyli P. nalezechu V. nalezná Ff. L. Z. dasselb jar. dieselbe zeit Hfm. jeho pokázáním, a ješče krvavú V. L. J. k uokras& Camb. v Camb. chybi. obnovi hrad u Praze L. zdí a věžemi hrad obnovi na Praze Z.