JINDŘICHA HEIMBURSKÉHO. magno exercitu cepit ire versus Ungariam contra Heinricum comitem et complices eius. Illo tem- pore Ulricus de Duirenholcz,') gener regis, occi- sus est ab Ungaris. Intravit autem Ottakarus rex Ungariam, iacuitque ibi in terra inimicorum octo ebdomades, multasque municiones machinis acquisivit, tam ex illa parte Danubii quam ex ista, terram potenter devastando. 1274. Celebratum est consilium a domino Gregorio, sedis apostolice pontifice, et aliis ponti- ficibus et prelatis ecclesie quam plurimis in Lugduna, in quo concilio Gregi ad cristiane re- ligionis fidem conversi et apostolice?) sedi obe- dire professi sunt. In ipso autem concilio statu- tum est, ne de cetero ecclesia tam diu pastore careat, set infra 10 dies apostolicus?) eligatur. 1275. Obiit papa Gregorius X. Ipso anno opposuerunt se quidam de Austria regi Otta- karo. Ipse siquidem tam potenter regnavit in Austria et Stiria sicut in Boemia et Moravia. 1976. Obiit papa Innocencius V. Ipso anno quedam cognacio in Boemia, cognomine Witi- genses, opposuerunt se regi Ottakaro, quorum precipui fuerunt Sawiss?) et amici eius et Borso de Risemburg. Ipso auno XV Kal. Maii cecidit grando et audita sunt tonitrua horrenda; circa Octavam autem Michaelis, nix et gelu grande *) fuit in partibus nostris. Ipso anno, Romanorum rex, descendens in Danubio cum navibus et appa- ratu multo nec non exercitu magno, intravit Au- striam, venitque in civitatem Witunensem. Prius autem quam intraret civitatem, occurrit ei rex Boemie ex ista parte Danubii cum magno exer- citu, ita ut Danubius separaret amborum exer- citum; ubi occisus est Bernhardus de Welger- dorf. Videns autem rex Ottakarus se non posse tante fortitudini resistere, nec alio modo cum honore ab eo posse separari, transiit Danubium ad regem Romanorum, et subdidit se ei valde libenti animo. Resignatis autem terris suis, et reddita sibi Boemia et Moravia, pacifice cum rege confederatus ad propria est reversus. Qui veniens ad sua, tactus dolore intrinsecus pro eo, quod se subdiderat, cepit moliri contra regem Romanorum insidias, ut postmodum rei exitus comprobavit. 315 byl jest zabit od Uhrů Oldřich z Drnholce, zeť králův. A král Otakar vtáhnuv do Uher ležel v té zemi nepřátelské za osm neděl, pleně strašně zemi na té i druhé straně Dunaje, a dobyl mnoho pevností stroji. L. 1274 odbýváno jest v Lionu koncilium za přítomnosti pana Řehoře, apoštolské stolice bi- skupa, a jiných biskupů a přemnohých prelatů církve; a na tom koncilium přivedeni byli Řekové na víru křesťanskou a slíbili poslouchati papeže. A na tom konciliu bylo ustanoveno, aby budoucně církev nebyla tak dlouho bez pastýře, nýbrž aby se v 10 dnech vždy zvolil papež. L. 1275 zemřel papež Řehoř X. Téhož léta protivili se někteří z Rakous králi Otakarovi. On totiž tak mocně panoval v Rakousích a ve Štyr- sku jako v Čechách a Moravě. L. 1276 zemřel papež Inocenc V. Téhož léta protivil se v Čechách králi Otakarovi jistý rod, Vítkovci zvaný, z nichž přední byl Záviš a přátelé jeho a Boreš z Risenburka. Téhož léta sedmná- ctého dne měsíce dubna padaly kroupy a bylo slyšeti strašné hřmění, a v oktavě sv. Michala bylo sněhu a velkého náledí v krajinách našich. Téhož roku táhl král Rudolf po Dunaji s loďmi a mnohými válečnými přípravami a s četným vojskem do Rakous a přišel do města Vídně. Dříve však než vešel do města, setkal se s ním král český s druhé strany řeky, tak že Dunaj obě vojska od sebe dělil; a tam zabit byl Ber- nard z Welgersdorfu. Král Otakar znamenaje, že nemůže takové moci odolati ani jinak se ctí ustoupiti, přešel přes Dunaj ku králi římskému a podrobil se mu. A když mu byl odevzdal své země a obdržel nazpátek Čechy a Moravu, a smluviv se pokojně s králem vrátil se domů. A přišed domů nesl to bolestně ve svém vnitru, že se podrobil, i začal strojiti úklady králi řím- skému, jak potom se ukázalo. !) Dmrenholcz ruk.; Diur. Pertz. — ?) appost. ruk. — ?) Záviá z Falkenáteina. — *) grando ruk. 1273 1276