606 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: das erwähnte Justizhofdekret für den Fall, wenn das obrigkeitliche Bezugsrecht strittig ist, ausdrücklich bestimmt, dass ein derlei Streit zwischen Obrigkeit und Unterthan oder ihren Emphiteuten von dem Landrechte der Provinz nach Weisung der Jurisdikzionsnorm zu ver- führen sei. Nach dieser Bestimmung ist dem Zivilrichter in strittigen Fällen nicht blos die Schöp- fung des richterlichen Urteils, sondern auch die daraus sich ableitende Erkenntniss über die Exekuzionsführung im gerichtlichen Wege um so mehr vorbehalten, als durch die erwähnten Hofdekrete keineswegs erkannt worden ist, dass der politischen Behörde überhaupt, folglich auch in Fällen, wo ein richterliches Urteil vorliegt, die Anwendung der landesgebräuchlichen Zwangsmittel zustehe. — Gub. Dekret vom 13. Februar 1830, G. Z. 5066, an die k. Kreis- ämter, Unterkammerämter [sic], Staatsgüterverwaltung und das Fiskalamt. Prov. Gesetzsammlung, XII. Band von 1830, str. 146 č. 35. 1100. 1830, 10. února: Nájemné chalupy se zádušními pozemky ve vsi Krso- vicích (Sv. Janě) na panství Pečeckém zákupem přecházejí v emfyteutické vlastnictví svých uživatelů. Předesláno o starších osudech toho místa. Šest kilometrů na jihovýchod od města Uhlířských Janovic, jeden kilometr na jih ode vsi Kralic, stojí obnovená ves Svatý Jan, kteráž za starodávna slula Krsovice; to jmeno od prostředka 19. století opět vešlo v užívání. Tamější kostel sv. Jana Křtitele byl v době před- husitské farským. V 15. století ves Krsovice zahynula, ale kostel zůstal a náležel ke statečku Kralickému, s nímž r. 1582 byl připojen k většímu statku Pečeckému. Roku 1623 zanikla též tamější fara, když lutheránský kazatel musel odejíti. I jméno Krsovice upadlo v zapomenutí; zbylý kostel sv. Jana o samotě stojící počítán byl k blízským Kralicům a jmenován Kralickým. Maje mnohé pozemky, byl i z malého jich výnosu vždy opravován. Správou náležel jako filiálka k faře Nebovidské, kdež farář počítal se okolo r. 1700 za administratora všech kostelů na panství Pečeckém. K tomu, co napsali o Krsovicích Vávra ve Sborníku Hist. 1885 str. 160, a Sedláček ve Slovníku míst. 473, dodám o majetku toho kostela některé zajímavé zprávy, jež ředitel Dr. V. J. Nováček vyhledal v písemnostech panství Pečeckého, darovaných nedávno baronem Hrubým z Jelení do archivu zemského. Nejstarší popis toho záduší nachází se v úzkém sešitě, nadepsaném „Registr k záduší Kralicskému k kostelu sv. Jana Křtitele náležející“. Jsou v něm zapsány troje účty zádušní. Nejstarší počet byl dělán roku 1639 v úterý velikonoční v Kralicích u přítomnosti 13 osob z 5 vsí: z Kralic, Všesok, Žandova, Švabinova a z Vernířova. Vyčítá se v něm kostelní ná- řadí, pak 11 krav zádušních, které někdy byly dány k několika sedlákům v okolních vsech; mělo se platiti z nich po 10 gr. č. čili po 23 kr. 2 d. Druhá pořádnost byla konána dne 31. ledna 1656 v Kralicích; jednání řídil hejtman panství Pečeckého Jiří Knapovský; tu jsou po- psány pozemky toho záduší takto: „1. Nejprv 5 kop záhonů rolí, ležící ch] z druhé strany kostela sv. Jana mezi kostelem a Pečeckým lesem, a dotýkajících se gruntův Žandovských přes troje hony na dýl. Lesem zarostly. — 2. Dvě louky na lánu, jednu drží Jakub Černý [z Kralic kostelník], platí z ní 35 kr., rešto od [16 50. leta 3 kopy m.; druhou drží Michal Koutský, platí 35 kr.; učiní za 6 let 3 kopy m. [zasedělého nájmu]. — 3. Jednu louku nad Podjed- lickým rybníkem, drží ji Václav Chalupka rychtář [v Kralicích]; it. nějaký kout podle řečené