Strana I
ARCHIV ČESKÝ ČILI D STARÉ PÍSEMNÉ PAMÁTKY ČESKÉ I MORAVSKÉ, SEBRANÉ Z ARCHIVŮ DOMÁCÍCH I CIZÍCH. NÁKLADEM DOMESTIKALNÍHO FONDU KRÁLOVSTVÍ CESKÉHO VYDÁVÁ KOMISE K TOMU ZŘÍZENÁ PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NÁUK. REDAKTOR: JOSEF KALOUSEK. DIL XXV. Řády selské a instrukce hospodářské 1781—1850. Vydal Josef Kalousek. V PRAZE 1910. Knihtiskárna: Dr. Ed. Grégr a syn. — V komisi knihkupectví: Bursík & Kohout.

Strana II

Strana 1
D. XXII. ŘÁDY SELSKÉ A INSTRUKCE HOSPODÁŘSKÉ. Vydává Josef Kalousek. (Čísla této sbírky 1—193 z let 1350—1626 jsou tištěna v díle XXII., čísla 194—332 z let 1627—1698 v díle XXIII., čísla 333—555 z let 1698—1780 v díle XXIV. Archivu Českého.) 556. 1781, 8. února: Směnky poddaných nebuďe přijímány, leč by poddaný s povolením vrchnosti provozoval obchod nebo průmysl. 118. Circulare in alle Kreise (ddo 8. Februarii 1781): dass von böhmischen Unter- thanen keine Wechselbriefe angenommen werden sollen, es wäre dann, dass sie sich als Kom- merzianten oder Manufaktursunternehmer mit obrigkeitlicher Erlaubnis legitimiren könnten Výtah z vyhlášek, vydaných českým guberniem od 1. ledna do konce března 1781; výtisk v arch. Č. Musca. 557. 1781, 24. března—1787, 10. února: Z dvorských dekretů o provádění Raabova systemu k odstranění roboty v Čechách. Tyto výtahy z dvorských dekretů otiskují se zde podle tří sborníků, jichž tituly uvedeny jsou v AČ. XXIV. str. 524; zde při každém kuse ukazuje se na ně jmény jich vydavatelů: Kropáček, Roth-Blažek, Engelmayr. U některých kusů jsou také odkazy na čtvrtletní tištěné výtahy, jež vycházely o všech vyhláškách českého gubernia; výtisky těch výtahů chovají se v archivě Českého Musea. 1. Hofdekret vom 24. März 1781. Den Herrschaften, Städten und geistlichen Obrig- keiten soll frei stehen, auf ihren Gütern das Robotabolitionssystem, wie solches bereits auf den k. k. Kameralherrschaften besteht, einzuführen oder nicht; jedoch kann diesfalls kein Beitrag vom Arario geleistet werden. Roth-Blaseck VIII. 389. Totéž má Engelmayr 1. 119. — Širší výtah s datem 27. bř. 1781 uvádí Kropatscheck III. 360, též tento důvod k nepovolování zaloh od státu na raabisaci: die vermehrten und sicher einfliessenden Einkünfte auf den eingerichteten Herrschaften, der bluhende Stand der Kameral- und Jesuiten- unterthanen, dann die beiderseitige Zufriedenheit und Wohlergehen die einzigen und wahren Reize zur Nachahmung auch bei den Partikularen abgeben müssen. Archiv Český XXV.

Strana 2
2 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 2. Hofdekret vom 4. September 1781. Das Robotabolitionssystem soll da, wo es besteht, ausgeführet und genau fortgesetzt werden. Roth-Blaseck VIII. 389. Totéž u Engelmayra I. 119. Výtah českého gubernia (za červenec — září 1781) ohlašuje cirkulář toho smyslu do všech krajů ze 11 září 1781 č. 59. 3. Circulare in alle Kreise (ddo 19. Junii 1782): dass die Finalisirung des bei den königl. Städten eingeführten Robotsabolitions-Systems, und eine gleiche Einrichtung bei den noch übrigen königlichen Städten, wo solches noch nicht bestehet, befolget werden solle. Výtah českého gubernia za duben—červen 1782 č. 59. 4. Hofdekret vom 10. Hornung 1783 verordnet: Das für den Staat sowohl als Grund- herrn und Unterthan vortheilhafte Robotabolitionssystem soll auf allen kameralischen, Exjesuiten- dann sämmtlichen geistlichen und Fundationsgütern, sie mögen von aufgehobenen oder nicht aufgehobenen Kapiteln, Stiften oder Klöstern herrühren, (welche insgesammt als Majorate der Religion und Gemeinde, so unmittelbar unter der Aufsicht und Verwaltung des Staates sind, angesehen werden müssen), sowie bei den Gütern sämmtlicher Städte eingeführet, oder wenig- stens auf jedem dieser Güter versuchet werden, ob nicht unter verschiedenen Modalitäten, welche die Lage und die Umstäude dieser so sehr unterschiedenen Güter und Unterthanen fordern, — massen in diesem so ausgebreiteten Geschäfte keine Vorliebe für irgend ein System, und keine gezwungene allgemeine Anwendung desselben Platz finden darf, — doch folgende drei Hauptmaassnehmungen zu erhalten seien; nämlich: 1. die Abolition der Natural- robot wenigstens zum grössten Theil; 2. die Vertheilung der herrschaftlichen Maierhofgründe nach Maass ihrer Zahl und Lage, endlich 3. die Einräumung des vollkommenen Eigenthums der von den Unterthanen wirklich schon besitzenden Haus- und Überlandsgründe. Daher auch jedermann zur Beförderung dieses Geschäfts dem eigends ah. dazu ernannten Kommissär alles Mögliche beizutragen hat. Kropatscheck III. 361; Roth-Blaseck VIII. 389; Engelmayr I. 119. Výtah českého gubernia za leden až březen 1783 oznamuje toho smyslu cirkulář do všech krajů z 19. února 1783 pod č. 27. Nejv. rozhodnutí ze 4. února 1783, na němž ten dv. dekret se zakládá, otiskl Grünberg, Bauernbefreiung II. 424. 5. Hofdekret vom 20. Februar 1783. Bei Publicirung des finalisirten Robotabolitions- kontraktes soll die von den Kreisämtern gegen die Unterthanen gebrauchende Konstituirungs- formel: ob sie wider ihre finaliter in dem Kontrakte bestimmte Zahlungsschuldigkeiten etwas beizubringen hätten, und ob sie den Kontrakt unterschreiben wollen? gänzlich hinweggelassen, und falls die Unterthanen in Gaben nicht höher gespannt wären, selbe zur Unterschrift des Kontraktes verhalten werden. Jedoch versteht sich dieses nur in Ansehung der in wirklicher Einleitung des Robotabolitionssystems dermalen stehenden und zu finalisirenden Städte. Kropatscheck III. 361. Poslední větu má jenom Roth-Blaseck VIII. 390. Výtah českého gubernia za leden — březen 1783 oznamuje o tom cirkulář do všech krajů z 18. března 1783 pod č. 46. 6. Hofdekret vom 24. März 1783. Jene Beamte, die sich mit wirksamen Trieb zur Beförderung des Robotabolitionsgeschäfts verwenden, sollen der allerhöchsten Gnade versichert, auch bei Gelegenheit auf ihre weitere Unterbringung vorgedacht; diejenigen aber, die gegen das Robotabolitionssystem Einstreuungen machen, sie seien Zivilbeamte oder Militares, als sträflich angesehen werden. Roth-Blaseck VIII. 390. 7. Circulare in alle Kreise (ddo 2. Aprilis 1783): dass der Hofrath von Hoyer als Hofkommissarius zu der Robot-Abolitions-Einrichtung allergnädigst ernennet worden, und dem- selben alle Mitwirkung und Unterstützung zu leisten sei.

Strana 3
Raabova soustava hospodářská 1781—1787. 3 Výtah českého gubernia za duben—červen 1783 č. 3. Kropatscheck III. 361 má o tomto jmenovaní Hoyera za komisaře zmínku při dvorském dekretě z 10. února 1783 výše č. 4 citovaném. 8. Ministerialschreiben von 27. April (1784), aus Gelegenheit der gänzlich aufhörenden Robotabolitionskommission mit dem Auftrag, dass in Hinkunft alle in dieser Angelegenheit einschlagende Geschäfte mittels des Herrn Hofkommissarii von Hoyer unmittelbar nach Hof zu befördern angewiesen werden. Durch Gubernialdekret von 6. Mai sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht worden. Výtah českého gubernia za leden — červen 1784, Hofverordnungen č. 52. 9. Hofdekret vom 7. März (1785). Dass das Robotabolitionsgeschäft dem Hofrath von Hoyer abgenommen, und dem Gubernialrath und Kammeraladministrator Erben übergeben worden sei; durch Gubernialdekret vom 7. März sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht worden. Auszug Jan.—Mart. 1785 českého gubernia č. 51. 10. 1786, 18. března. Seine Majestät haben mittelst der in Böhmen kundgemachten Hofentschliessung vom 18. März 1786 die Instruktion, auf was Art der für den Fundus instructus bei den noch unter der Geistlichkeit stehenden Gütern durch das Robotabolitionssystem eingelöste Geldbetrag verwendet und sichergestellt werden könnte, mit der Modifizirung begnehmiget, dass dergleichen geistliche Obrigkeiten die Verwendung der für den Fundus instructus einge- henden Verkaufsgelder durch ordentliche Rechnungen zwar der Robotabolitions-Operations- kommission, so lang sie besteht, auszuweisen schuldig seien, diese aber dergleichen Aus- weisungen mit ihren Erinnerungen der Landesstelle vorlegen soll. Und da Se Mt bemerkten, dass der Termin längstens vorbei sei, wo durch freiwillige Einverständniss zwischen den geist- lichen Obrigkeiten und Unterthanen oder durch Entscheidung der Robotabolitionskommission die Roboten hätten aufgehoben sein sollen: so wurde dem Robotabolitions-Hofkommissär unter einstens aufgetragen, bei den Gütern der noch bestehenden Geistlichkeit mit der Einführung dieses Systems ohne weiters von Amtswegen vorzugehen. Die vorerwähnte Instruktion war folgenden Inhalts : Wo das Robotabolitionssystem ein- geführt wird, muss jeder Lokalkommissär, dem die Bearbeitung anvertraut wird, sich die Kenntniss aller obrigkeitlichen Gebäude beilegen, und solche mit Zuziehung der Bauverständigen in Bezug auf ihren Stand beurtheilen; von jenen Gebäuden, die bei der Zerstückung beibe- halten werden, den wahren Baustand, folglich auch die vorläufigen Herstellungskosten mittels ordentlich zu Stand gebrachter Bauüberschläge, so wie von denen, welche bei dem Systeme entbehrlich werden, die Schätzung abfassen, und sofort vorläufig jene Verkaufssumme der Ro- botabolitions-Hofkommission anzeigen, welche durch Verkauf der entbehrlichen Gebäude sowohl, als des entbehrlichen Viehes eingehen dürfte. Wenn das System eingeführt, und der Zeitpunkt zur Zerstückung der obrigkeitlichen Gründe, somit zum Verkaufe der obrigkeitlichen Gebäude und des Viehes vorhanden ist, so hat die geistliche Obrigkeit den Verkauf, den sie von ihrer Seite mit den entbehrlichen Gebäuden und dem Viehe vornehmen will, der Robotabolitionskommission bekannt zu machen, um in Gegenwart eines Lokalkommissärs bei einem solchen Verkaufe die eingehenden Beträge ordentlich zu erheben, und mittelst genauer Verzeichnisse sicherstellen zu lassen. Von diesem auf solche Art gelöstem Betrage kann sodann ein Theil auf jene Wirt- schaftsgebäude, welche die Obrigkeit auch nach eingeführtem Systeme beizubehalten nöthig findet, wenn selbe baufällig sind, nach Abzug der bei der Abolirung aufgelaufenen Kommissions- und anderweiten Kosten verwendet, der andere Theil aber zur Unterstützung der neuen Ansiedler so, wie hierinfalls die ah. Befehle bestehen, gewidmet werden. Wenn alles dieses 1*

Strana 4
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: geschehen ist, so ist der Uberrest in öffentlichen Fond anzulegen; jedoch bleibt dessen Auf- kündigung der geistlichen Obrigkeit auf immer verboten, und es muss hierüber zu Ende eines jeden Jahres zu Handen der Robotabolitionskommission, und bei deren Erlöschung zu Handen der k. Kreisämter eine besondere Rechnung gelegt werden, damit ersehen werden kann, wieviel von den hievon abfallenden Zinsen entweder zur Aufrechthaltung der beibehaltenen Gebäude, oder zur Aushilfe der neuen Ansiedler, oder wo diese nicht bestehen, zu andern gemeinnützigen Anstalten, als wozu dieser ganze Fond eigentlich und immerhin gewidmet bleibt, verwendet, oder ersparet worden sei. Kropatscheck III. 262 — 364. 11. Hofdekret vom 4. Mai (1786). Dass die Gewährscheine oder Kontrakte über Dominikal-Gründe, die den Unterthanen nach dem Robotabolizionssystem eigenthümlich über- lassen werden, für das erstemal vom Stempel zu befreien sein. Den 18. Mai zum Drucke befördert, sämmtl. Kreisämtern, der Tabak- und Siegel, dann Bankogefällenadministrazion, dem Generaltaxamte und Fiskalamte zugefertiget. Auszug Apr. — Jun. 1786 českého gubernia č. 40. 12. Hofdekret vom 10. Hornung (1787). Dass jenen Obrigkeiten, wo das Robotabo- lizionssystem eingeführet ist, wenn die auf vertheilten Dominicalgründen haftende Steuer ent- weder durch die Steuerregulirung oder durch andere allgemeine Anordnungen erhöhet werden," immerhin der mehrere Betrag zur Last falle. Durch Gubernialdekret vom 19. März sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. Auszug Jan. — Mart. 1787 českého gubernia č. 67. — Čti: wird. 558. 1781, 6. dubna—1785: Policejní předpisy o vyhazování sněhu, o ručnicích u poddaných, o cikánech uherských. 9. Circulare in alle Kreise (ddo 6. April 1781): dass die an den Strassen auf ein und eine halbe Meil anliegende Dominien ein für allemal, und ohne dass es nothig seie, die Verordnung alle Jahr zu erneuern, zur ohnentgeldlichen Schneeausschauflung angewiesen werden sollen. II. Verordnungen des Gubernii. Nr. 1. Circulare von 15 Jenner 1784. Dass von nun an in Ansehung der bei den Visitationen der Unterthanen vorgefundenen Gewehr keine Anzeige mehr an die Landesstelle zu machen, sondern mit derlei vorgefundenem Gewehr vorschrift- mässig fürzugehen seie, ausser wenn sich dabei ein besonderer Umstand, der eine Aufmerk- samkeit verdiente, ereigne. Schriftlich an gesammte Kreisämter. Předcházející dva kusy vzaty jsou z výtahů, jež české gubernium vydávalo čtvrtletně v svých vyhláš- kách. (Výtisky v arch. Č. Musea.) Cirkular von dem königl. böhmischen Gubernium. Es ist vom allerhöchsten Ort unterm 9. Mai d. J. die Entschliessung ergangen, dass der Verbot der Relegirung inländischer Unterthanen sich auch auf die in Hungarn aufhaltenden Zigeuner erstrecke; daher seien die- selben zwar in Ansehen der ihnen untersagten Gränzübertretung nach Beschaffenheit der

Strana 5
Z roku 1781. 5 Umstände allemal zn bestrafen, niemals aber zu verweisen. Welches man also hiemit zur allgemeinen Wissenschaft kund macht. Ex consilio Gubernii, Prag den 27. Juni 1785. Franz Anton Graf von Nostitz. (L. S.) Tištěná vyhláška v arch. Č. Musea. Johann von Hennet. Karl Lederer. 559. 1781, 7. dubna: Císařský patent nařizuje, že všeliká podání poddaných ke dvoru mají býti podepsána od agenta zřízeného k bezplatnému zastupování poddaných, sice dvorští úřadové nemají si jich všímati. Wir Joseph der Zweite . .. Geben all- und jeden in unseren böhmisch- und deutschen Erblanden befindlichen Unterthanen, die sich bemüssiget finden, am unsern Hoflager etwas anzubringen, hiemit zu vernehmen: Wasmassen wir zeithero beo- bachtet, dass immerhin so sehr viele Unterthanen am unsern Hoflager erscheinen, welche uns und unsere Hofstellen theils mit unrichtigen, meistentheils aber mit ungegründeten und unstatthaften Beschwerden und sonstigen Anbringen und Bitt- schriften, welche von Winkelschreibern verfasst sind, behelligen, ohne sich an den für die Unterthanen eigends bestellten, aus unserm Arario besoldeten eigenen Agenten, der sie ohnentgeldlich zu vertreten hat, zu verwenden. Ob es nun zwar unsere Gesinnung nicht ist, jemanden zu verwehren, benö- thigtenfalls an uns und unsere Hofstellen sich verwenden zu können; so finden win doch nothwendig, dem Überlaufe der Unterthanen mit vorerwähntermassen gearteten, von dem Unterthansagenten nicht unterschriebenen Beschwerden, Bittschriften und Anbringen für das künftige Einhalt zu thun, und selbe von den Auslagen, die sie bei den Winkelschreibern aufwenden müssen, zu entheben. Wir haben dahero zu dem Ende bestimmt und verordnet, dass kein Me- morial, Bittschrift, Anbringen von Unterthanen, so von dem Unterthansagenten nicht unterschrieben ist, angenommen werden wurde und solle; und falls jegleich- wohlen ein dergleichen von dem Unterthansagenten nicht unterschriebenes Memoriale, Bittschrift, Anbringen zu unseren Handen kommen, und von uns an unsere Hof- stellen gegeben wurde, oder unmittelbar bei diesen in Vorschein käme, von unseren Hofstellen darauf gar kein Bedacht genommen werden solle. Wie wir denn auch unseren Landesstellen gebothen haben, auf die Winkelschreibere genaue Obacht tragen zu lassen, und selbe bei Betretung ihres treibenden Unfuges mit behörigen Ahndung, und nach Umständen mit verdienter geschärfter Bestrafung zu behandeln. Wornach sich also sämmtliche Unterthanen gehorsamst zu achten und deme unfehlbar nachzukommen haben; den hieran beschichet unser gnädigster Wille und Meinung.

Strana 6
6 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: Gegeben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien, den 7. April 1781. Unserer Reiche des Römischen im 17ten, und der Erbländischen im ersten Jahre. Joseph. (L. S.) Ad Mandatum Sac. Caes. Reg. Apost. Henricus Comes à Blümegen, Majest. proprium F. J. v. Greiner Reg. Boh. Sup. & A. A. Prim. Canc. Maria Joseph Graf v. Auersperg. Z původní tištěné vyhlášky, kteráž jest ozdobena císařským orlem, jenž má na prsou červený štít s českým lvem. 560. Technické předpisy, pobídky a rady, přicházející od vlády ku prospěchu polního hospodářství (1781, 10. srpna—1789). Převzaty jsou sem skoro vesměs ze čtvrtletních výtabů, jež české gubernium vydávalo o svých vy- hláškách. Výtisky jsou v archivě Českého Musea. Číslo, kterým označen byl každý kus v guberniálním výtahu, jest v tomto otisku postaveno na konci v závorkách. 1. Circulare in alle Kreise (ddo 10. Augusti 1781), excepto Klattau und Tabor, dass bei Vertheilung der Praemien für die Vermehrung der Obstbaumzucht vornehmlich auf die Menge, Grösse und Güte der erziegelten Bäumen, dann auf deren Dauer zu sehen seie. (28) 2. Circulare in alle Kreise (ddo 7. Decembris 1782): dass Ihro Majestät 3 Stück Medaillen zu Vertheilung an die, in der Baumzucht sich besonders ausgezeichnete 3 Individuen Viktorin David, Franz Benedarž und Franz Rosstocžil, anhero zuzusenden geruhet haben, kund zu machen. (56) 3. Circulare vom 20. Jenner 1784. Dass diejenigen, die sich mit Herstellung lebendiger Zaune um ihre Acker oder Gärten vorzüglich hervorgethan, anher namhaft zu machen seien, um ihnen das zugesicherte Praemium von 50 fl. zuwenden zu können. Schriftlich an sämm- tliche Kreisämter. (II. 2) 4. Circulare von 22. Jenner 1784: Dass mit Ende eines jeden Jahrs von den Dominien die Auskünfte anzuverlangen und einzusenden seien, ob einige Landwirthe ihre Fruchtbaum- zucht vorzüglich kultivirt haben. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (3) 5. Hofdekret von 4. März 1784. Mit Zusendung der drei silbernen Medaillen zur Belohnung der drei Individuen, benanntlich: Anton Spindler von Kaaden, Franz Lukesch von Oppotschna und Podiwin Dreihausen von Czaslawek, wegen angepflanzten und kultivirten Obstbäumern; durch Gubernialdekret von 22. März sämmtlichen Kreisämtern und Ackerbau- gesellschaft kundgemacht worden. (I. 32) 6. (Gubernial)-Verordnung vom 17. Juli (1784): Dass von den Dominien erhoben werden solle, ob und bei welchen Dorfsgemeinden die Wiesen ganz mit lebendigen Häcken

Strana 7
Technické předpisy o polním hospodářství 1781—1789. eingezäumet worden, und wie stark die betreffenden Gemeinden sind, um ihnen das zugesicherte Praemium ausfolgen zu können. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter (Il. 36.) 7. Gubernialverordnung vom 7. December 1784. Dass die vom 12. April 1782 wegen Maulbeerbäumenkultur ergangene Cirkularverordnung republiziret, und mit Ende des 1785. Jahrs, von welchen Gemeinden die meisten Maulbeerbäume gepflanzet worden, an die Landes- stelle die Anzeige erstattet werden solle. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (II. 27) 8. Hofdekret vom 7. Jänner (1785). Dass eine verlässliche Auskunft höchsten Orten erstattet werden solle, auf was Art die Vermehrung der Viehzucht und des Mastviehes ge- schehen, und wie dessen Hindernisse aus dem Wege geraumet werden könnten. Durch Gu- bernialdekret vom 24. Jänner von sämmtlichen Kreisämtern die Auskunft anverlanget worden. (17) 9. (Gubernial)-Verordnung vom 11. April (1785). Dass die Dorfsgemeinden der Herr- schaft Hradischt, welche ihre Wiesen mit Hecken eingeschlossen, und an derlei lebendigen Zäunen bereits 13.874 Klafter zu Stand gebracht haben, bei Einzäunung der noch übrigen Wiesen das zugesagte Prämium per 50 fl. erhalten werden, und die von diesen Gemeinden bezeigte lobenswürdige Zuthat den übrigen dortkreisigen Gemeinden kund zu machen, und selbe auf dessen Nachahmung anzueifern sein. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (83) 10. (Gubernial)-Verordnung vom 18. April (1785). Mittelst welcher die Verfertig- und Erklärung des auf der Herrschaft Horaždiowitz erfundenen und eingeführten Flachsdörrofens, dann der Abriss der Hebzeuge zu Aushebung der Stöcke in den Waldungen mitgetheilet wird. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter und den Prager Stadtmagistrat. (85) 11. (Gubernial)-Verordnung vom 28. April (1785). Dass das Volk von Geniessung der sehr schädlichen Wurzel Apium Palustre, Wasser-Apfel, Froschwurzel, böhmisch Rospuku genannt, zu warnigen sei. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (90) 12. Hofdekret vom 6. Juni (1785). Mittelst welchen sechs Stücke silbernen Medaillen für die in der besseren Kultur der Obstbäume sich ausgezeichneten Individuen mit dem Auf- trag zugesendet werden, nicht nur die Agrikultursozietät hievon zu verständigen, sondern auch solches zur Aufmunterung anderer im Lande kund zu machen. Durch Gubernialdekret vom 20. Juni sämmtlichen Kreisämtern und der Ackerbaugesellschaft bekannt gemacht worden. (71) 13. Hofdekret vom 1. September (1785) über die Verbreitung der Bienenzucht, und in Ansehung des dem Staate dadurch zugehenden Nutzens, darauf in jedem Kreise der ge- sammten deutschen Provinzen gesezten zweien Prämien, und zwar eines mit 12 fl., und das zweite mit 6 fl., den 15. September zum Drucke befördert, und sämmtl. Kreisämtern zuge- fertiget. (58) 14. (Gubernial)-Verordnung vom 11. September (1786). Dass der Bedacht zu nehmen sei, damit das hin und her mit einer Art Würmer behaftete Getraid wohl gereiniget und überhaupt die bevorstehende Saat mit tüchtigen Körnern bestellet werde. Schriftlich an sämmt liche Kreisämter. (118) 15. Hofdekret vom 30. September (1786). Uber die Betheilung der Dominien mit spanischen Stöhren, und dass jene Dominien, die die Zahl der verädelten Schafen von 300 ausweisen können, in ein tabellarisches Verzeichniss zu bringen sein. Durch Gubernialdekret vom 9. Oktober den betreffenden Kreisämtern bekannt gemacht. (2) 16. (Gubernial)-Verordnung vom 9. November (1786). Das Mittel, wie aus ausge- wachsenen Getreide genussbares und der menschlichen Gesundheit unschädliches Brod zu backen sei. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (72)

Strana 8
D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: 17. (Gubernial)-Verordnung vom 23. November (1786). Wie die den Wintersaaten schädliche Schnecken zu vertilgen und ihrer häufigen Vermehrung vorzubeugen sei. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter. (80) 18. (Gubernial)-Verordnung vom 30. November (1786). Dass das der Pferdzucht höchst schädliche harte Verfahren der Bauernknechte gegen trächtige Stutten bei Bemerkung eines zugefügten Schadens mit 25 Stockstreichen zu bestrafen sei. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (87) 19. (Gubernial)-Verordnung vom 20. Jänner (1787). Dass in Oppotschna und Königin- hof ein Vorrath von Memler uud Rigaer Leinsamen erliege, wohin die Ortschaften anzu- weisen sein. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter. (92) 20. Hofdekret vom 2. Hornung (1787), mit den Beschreibungen der zur Heilung der trockenen und nassen Raude, dann der Egeln*) beim Schafviehe bewährt befundenen Mitteln. Durch Gubernialdekret vom 19. Hornung sämmtl. Kreisämtern zugefertiget. (38) *) motolice. 21. (Gubernial)-Verordnung vom 5. März (1787). Die Aneiferung der Kreisinsassen, damit selbe sich auf den Anbau des Rübsaamens und Erzeugung des Rübenöls verlegen. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter. (121) 22. Hofdekret vom 7. März (1787). Dass dem Stadt-Berauner Bürger Georg Hesse und dem Herrschaft-Wossecker Emphyteuten Wenzel Kalliwoda silberne Medaillen wegen besonderer Auszeichnung in Anpflanzung der Obstbäume zuerkannt sein. Durch Gubernial- dekret vom 22. März sämmtl. Kreisämtern, dem Prager Stadtmagistrate und der Ackerbau- gessellschaft bekannt gemacht. (74) 23. Cirkulární nařízení od král. Českého gubernium. Na nejvyšší poručení byl jest prostředkem dvorního listu od 17. března toho roku zkušený [bewährte] předpis, jak se při zbírání housenek z ovocných stromů a jich zhubení pokračovati má, k všeobecnému prohlášení a vyplnění sem přislán, totiž: 1) Zbírání housenek má se obzvláštně pozdě v podzimku předsevzíti, a zase při začátku jara obnoviti. 2) Musí se celý strom v podzimku dřevěným nožem od všeho mechu očistiti, poně- vadž housenky svá vajíčka nejen na list, nýbrž také, a to mnohem více, do stromového mechu kladou. 3) Strom a obzvláště jeho větvičky musí se drobet popelem posypati, neb popel umrt- vuje housenčí plod, kazí jich vajíčka a tak strom od housenek osvobozuje. Konečně musí se 4) Zbírání housenek ze stromů na jednom místé téměř v stejném času, jejž hospo- dářský úřad, srozuměje se s místním rychtářem, vysaditi [bestimmen] má, vykonati. V Praze dne 29. března 1787. Frant. Ant. hrabě z Nostitz (L. S.) František Josef hrabě z Saurau. Tištěná německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. Emanuel Ledwinka z Adlerfelsu. 24. (Gubernial)-Verordnung vom 29. Mai (1787). Dass die Parteien, welche Leinsamen brauchen, an das königgratzer Kreisamt oder unmittelbar an die Oppotschner Handlungskom- pagnie sich zu verwenden hätten. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter. (78) 25. Hofdekret vom 23. August (1787). Dass jenen Dominien, welche spanische Stöhre zu überkommen wünschen, sich an den Direktor der k. k. Familienherrschaften Hofrath von

Strana 9
Technické předpisy o polním hospodářství 1781—1789. Mayer zu wenden haben, und der Preis eines Stöhrs auf sechs Dukaten bestimmet sei. Durch Gubernialdekret vom 4. September sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (44) 26. Nařízení od c. kr. českého guhernium. V Kralohradeckém kraji přihodilo se, že jest jedna drobet poodrostlá dívčice, pasa dobytek, semeno blínové (Hyoscyamus, Bilsen- oder Schlafkraut) jedla a z toho následující noci umřela. Ta smutná příhoda oznamuje se z toho ohledu, aby požívání té byliny těm, jenž jí docela neznají, aneb alespoň za jedovatou nedržejí, obzvláštně ale školní mládeži od učitelů se odrazovalo. V Praze dne 22. listop. 1787. Lud. hrabě Cavriani (L. S.) Tadyaš Bayer. Německo-české tištěné nařízení v archivě Českého Musea. Karel Rosentretter. 27. (Gubernial)-Verordnung vom 3. November (1788). Die erhaltenen Bienenzuchtsprämien sind im Lande kund zu machen, und die unterm 15. September 1785 erflossene Verordnung, wie die Eingaben der Bienenzucht zu verfertigen sind, zu republiziren. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter. (92) 28. 1789, 7. listopadu: Zpráva královského českého gubernium: Na jaký způsob suchý dětel [Klee] před plesnivinou zachován býti může. Zpráva byla uveřejněna s nejvyšším povolením. Radí hlavně nestlačovati jetel, když se ukládá na zimu, a opatřiti čistému vzduchu přístup k němu. Podepsán jest Karel Lederer. Výtisk obojjazyčný na 4 foliových stranách v archivu Českého Musea. Podle čtvrtletního výtahu z gubernialních nařízení (č. 37) byla ta zpráva sepsána c. kr. hospodářsko- vlastenskou společností, a dvorským dekretem z 29. října poslána českému guberniu, kteréž ji pak tiskem uveřejnilo. 561. Patent o poddanosti a vrchnostenské moci, vydaný 1. září 1781. My Josef Druhý z boží milosti volený Římský císař, po všecky časy roz- množitel říše, král v Germanii, v Uhřích, v Čechách oc oc, arcikníže Rakouské, kníže Burgundské a Lotringské oc oc. Vzkazujeme společným našim věrno-nejposluš- nějším stavům, vrchnostenským ouředníkům, rychtářům, konšelům a ostatním pod- daným v Čechách, v Galicii, Lodomerii, v Moravě, v Slezsku, v Horních a Dolních Rakousích, v Štýrsku, v Korytanech, v Kránsku, v Osvědcímě a v Zatoru, v Gercku, v Gradištku, v Triestu a v Předních zemích Rakouských naši zemo-knížecí milost a dáváme vám tuto k vyrozumění: Kterak jsme my, aby se z jedné strany k po- dosáhnutí a k zachování všeobecného dobrého a stálého pokoje zapotřebná podro- benost a poslušnost, s kterou poddaní svým pravým vrchnostem zavázáni jsou, upevnila, z druhé strany ale aby se i taky poddaní proti všemu nepořádnému provozování vrchnostenské moci hájili, zapotřebí uznali, následující řízení gruntovním vrch- Archlv Český XXV.

Strana 10
10 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: nostem a jichž ouředníkům, jakož i taky poddaným k nejpřísnějšímu pravidlu ustanoviti: Předně: Jeden každý poddaný povinen jest, nejenom naše vlastní nejvyšší poručení i rozsouzení, vyřknutí a nařízení našich zemoknížecích ouřadů, nýbrž i taky spořádání a poručení své gruntovní vrchnosti a též ouředníkův poslušně vyplniti. Za druhé: Kdyby se poddanýmu zdálo, že by nějaké takové nařízení neslušné bylo, a on se tudy stížen býti mínil; tak mu předce není dovoleno svým vlastním rychtářem býti, nýbrž má proti takovému nařízení jedině svou stížnost dle předepsa- nýho řádu védsti, zatím ale takové nařízení tím bedlivěji vyplniti, čím jistějic jemu, když by se jeho proti tomu nařízení vedoucí stížnost za opravdivou uznala, dokonalá náhrada a zadostučinění od gruntovní vrchnosti neb též ouředníkův zaopatřiti se musí. Za třetí: Každý poddaný, který by se protivil, takové nařízení vyplniti, zaslouží potrestán býti, a my chceme ustanovení trestu jeho vrchnosti ponechati; v té jediné případnosti ale, kdyby trest nějakýho takovýho neposlušnýho poddanýho od nás samých, anebo od některýho našeho zemoknížecího ouřadu již uznán byl, nebude vrchnost mocti poddanýho z ohledu takového provinění ještě s nějakým obvzláštním trestem stížiti. Za čtvrté: Mají se i taky oni poddaní, kteří by za popuzníky a podvodníky uznáni byli, a víceji poddaných neb celé obce k neposlušenství proti své vrchnosti vzbuzovali, i taky ti, u kterých by se neposlušenství neb nějaké násilné protivení a rušení obecnýho pokoje, aneb snad dokonce rukou vložení na svou vrchnost a též ouředníky seznalo, bez odkladu do arrestu vzíti a nejbližšímu hrdelnímu právu s pí- sebným poznamenáním jejich provinění k zaslouženému odsouzení odevzdati. Za páté: Dříve nežli gruntovní vrchnost neb její ouředník poddanýmu nějaký trest, jakýkoliv by byl, uloží, má se mu jeho provinění při řízení neb správě v pří- tomnosti svýho rychtáře neb dvouch dobře zachovalých a podobnému provinění nepodrobených sousedů předstírati, a jeho vejmluva, pokudž by nějakou k přednešení měl, po dobrotě slyšena býti. Uznala-liby pak gruntovní vrchnost neb její ouředník, že by se takový poddaný z toho jeho obviňujícího jednání neb opominutí dostatečně nevyvedl, neb že by on, ačkoliv by své trestné jednání zapíral, buďto s svým jednáním samým neb svědectvím jiných dobře zachovalých mužů předce přesvěčen byl; tak se mu má od vrchnosti nějaký s jeho proviněním se srovnávající trest uložiti. Za šesté: Od nynějšího času ale bude každá vrchnost povinna v příčině nápodobných příběhů k vyslejchání a potrestání poddaných zapotřebný vlastní pro- tokoll na svým kanceláři založiti a stále držeti; do kterýho protokollu se pokaždý bez prodlení u přítomnosti oných rychtářů neb sousedů, kteří se při vyslejchání poddanýho vynacházeli, nejenom pravé a vlastní provinění poddanýho s zaznamenáním tím, zdaliž on se k tomu přiznal, v čem obviňován jest, aneb zdaliž on buďto

Strana 11
Patent o poddanosti a vrchnostenské moci z 1. září 1781. 11 s svým jednáním samým neb s svědkami přesvědčen byl, nýbrž i taky uložený trest a den spořádání té důležitosti pravdivě a neomylně se zapsati, pak taky takový protokoll jim se přečísti, a konečně ode všech k vyslejchání přitažených sousedů poddepsati se musí. Za sedmé: Kdyby se poddanýmu nějaký uložený trest neslušný neb nemírný zdál, a on tudy stížnost védsti chtěl, tak se mu na vůli zanechává, od své vrchnosti pravdivý vejpis z podotknutého protokollu žádati, který se mu taky bez odepření a neodplatně vydati musí; však ale může vrchnost ihned skutečné trestání pod- danýho předevzíti. Za osmé: Pod těmi, gruntovní vrchnosti neb ji zastávajícímu ouředníkovi k uznání zanechanými tresty poddaných chceme my a) nějaký mírný a na zdraví patrně neškodlivý arrest, a takový třebas při chlebě a vodě, b) pracování z pokuty, c) zostření arrestu a práci pokutní s připiatýma pouty, pak d) zhození z hospodářství vyrozuměné míti; a má se při ukládání tělesnýho trestu nejenom na starý neb velmi mladý věk, nýbrž i taky vesměs na sílu a spů- sobnost tělnou proviněnýho poddanýho slušný ohled vzíti, i také potupnější a ostřejší trest jen těm poddaným uložiti, kteří se na předešlý levnější trest nepolepšili; pročež takový předešlý tresty v nadřečeným protokollu v krátkosti se vždy zaznamenati mají. Při čemž my taky přísně nařizujeme, aby se skutečné stížení s arrestem a tre- stání s prácí v čas neodkladné práci polní odložilo, a jenom teprva po skoncování hospodářské práci takové trestání se předevzalo. Za deváté: Chtělaliby ale některá vrchnost svýho poddanýho dýle, nežli osm dní s arrestem neb trestní prácí stížiti, aneb shozením z svého hospodářství stíhati, tak má strany takového potrestání předběžně krajsko-ouřadní uznání a přivolení pohledávati. Za desáté: K tomu cíli a konci bude vrchnost povinna, takový trestu se tejkající protokoll krajskýmu ouřadu odeslati, a při tom v krátkosti zaznamenati, na jaký spůsob by ona ustanovení trestu žádala; kdežto potom krajský ouřad povinen bude, do takovýho protokolu nahlídnouti, a kdyby v něm spůsobnost uznaného provinění poddanýho dostatečně vyšetřenou vynalezl, má bez prodlení, a to sice nejdýl v osmi dnech, onen trest, který se má poddanýmu uložiti, vrchnosti oznámiti; jinak ale, kdyby se ta věc tak nevynalezla, bude jeho povinnost, další pořádné vyšetření pře- devzíti, pak ale dle uznaného provinění zasloužilý trest neodkladně určiti. Za jedenácté: Poddaný nemá se k žádnýmu platu od arrestu přidržovati, a taky nižádným spůsobem na penězích neb na něčem jiném, co by za peníze stálo

Strana 12
12 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: pokutován býti; naproti tomu ale má v takových případech, kde se o náhradě ně- jaké, buďto vrchnosti neb někomu jinému, učiněné škody jedná, povinné a slušné vynahražení své místo míti, však ale jen tehdáž, když ta škoda dříve s přitažením takových cenitelův, kteří ani jedné, ani druhé straně nenadržují, náležitě vyšetřená a vyzdvižená bude, a když vyřknutí nějakého takového vynahražení u krajskýho ouřadu rovně tak, jakž v pátým článku strany trestu nařízeno jest, do protokollu vyslejchání a trestání se tejkajícího, s všemi okolostojičnostmi vtažené bude. Za dvanácté: Jakož jsme my tedy sobě pevně a neproměnitedlně umínili, k zachování dokonalýho řádu a všeobecnýho prospěchu nevyhnutedlně zapotřebné poslušenství dle přítomně předepsanýho spůsobu se vší přísností upevniti; tak taky naproti tomu společným vrchnostem a jejich ouředníkům tudy přísně nařizujeme, aby poddaným nic neslušného neukládali, nýbrž je při jejich právách a příslu- šenstvích všemožně hájili. Pročež i taky oné vrchnosti, které by proti lepšímu na- dání svým poddaným něco takového, k čemu oni zavázáni nejsou, ukládali, nejenom k udělení dostatečného, poslušnýmu poddanýmu patřícího vynahražení a zadost- učinění přísně přidržané, nýbrž i také dle povahy okolostojičností k ostrému odpovídání a trestu potažené býti mají; ku kterýmužto konci mají krajští ouřadové nejenom každé neslušné jednání neprodleně zameziti a v té příčině vrchnostem vejstavky dělati a jim zasloužilý trest neomylně uložiti, nýbrž i taky našim zemo- knížecím ouřadům každýho čtvrt léta o tom známost učiniti, též také pořádný protokolla, v kterých příčiny a skutečné uložení trestu zaznamenané býti musejí, k nahlídnutí neodkladně odeslati. Dle čehož se tedy jeden každý jak říditi a trestu vystříhati věděti bude; naši představení krajští a jiní vyšší ouřadové ale mají toto nařízení za nevyhnu- tedlné pravidlo držeti a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost vynaložiti. Neb v tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídní 1. dne měsíce září 1781. Království našich Řím- ského osmnáctého a dědičných zemských prvního roku. Josef (L. S.) Henricus Comes à Blümegen, Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Canc. Jindřich hrabě z Auerspergku. Josef Maria hrabě z Auerspergku. Z původní tištěné vyhlášky. Ad Mandatum Sacrae Caes. Regiac Majest. proprium Jan Václav z Margeliku.

Strana 13
Patenty z 1. září 1781 o poddanosti a o stížnostech poddanských. 13 562. Patent daný 1. září 1781 o tom, kterak se mají vyřizovati stížnosti poddaných naproti vrch- nostem pořadem instancí politických, pocházejí-li ze svazku poddanského, jiné pak cestou soudní; s dvěma dodatky. Wir Joseph der Zweite, von Gottes Gnaden erwählter Römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reiches, König in Germanien, Hungarn und Böheim oc, Erzherzog zu Österreich, Herzog zu Burgund und Lotharingen oc. Entbieten unseren gesamten treugehorsamsten Ständen, grundobrigkeitlichen Beamten, Ortsrichtern, Ge- schwornen und übrigen Unterthanen zu Böhmen, Galizien, Lodomerien, Mähren, Schlesien, Österreich unter und ob der Enns, Steiermark, Kärnten, Krain, Auschwitz, Zator, Görz, Gradiska, Triest und den Vorlanden unsere landesfürstliche Gnade und geben euch hiemit zu vernehmen: wienach wir über die Art und Weise, wie die Beschwerden und Strittigkeiten der Unterthanen gegen ihre Obrigkeiten behandelt und wie beide Theile ihr vermeintliches wechselseitiges Recht bei unseren Kreis- ämtern, Länderstellen und endlich bei uns selbst zu suchen befugt sind, unsern ernstlichen Willen und Befehl zur allgemeinen Richtschnur und gehorsamsten Nach- achtung in Folgenden gnädigst kund gemacht haben wollen. § 1. Wenn ein Unterthan an seine Grundobrigkeit eine gerechte Forderung zu stellen, oder durch eine von der Obrigkeit oder ihren Beamten und Dienern an ihn gestellte Forderung gekränkt zu sein vermeinet, hat er vor allen sich bei seiner Obrigkeit zu melden und von selber gütliche Abhilfe anzusuchen. § 2. Jede Klage des Unterthans, in welcher nicht gezeiget ist, dass diese Anmeldung bei der Obrigkeit geschehen, ist zu verwerfen, und der Unterthan an die Vorschrift dieses Gesetzes anzuweisen. § 3. Diese Anmeldung der vermeintlichen Beschwerde hat auf der obrigkeit- lichen Kanzlei an einem Amtstag zu geschehen; daher jede Obrigkeit von nun an wenigstens in jeder Woche einen eigenen Amtstag halten und selben den Unter- thanen kund machen solle. § 4. Ausser dem Amtstag ist die Obrigkeit nicht schuldig, die Anmeldung einer Beschwerde anzuhören, ausser die Beschwerde wäre so geartet, dass bei der mindesten Verzögerung die Beschaffenheit der Sache nicht mehr gründlich erhoben werden könnte, oder dass dem Unterthan ohne alsogleich erfolgender Abhilfe ein unwiederbringlicher Schaden zugienge.

Strana 14
14 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 5. Die Anmeldung der Beschwerde hat folgendermassen zu geschehen: a) Dass nämlich der Unterthan auf der obrigkeitlichen Kanzlei erscheine, daselbst in Gegenwart der ohnehin bei jedem Amtstage anwesenden Richter oder Geschwornen ohne Ungestüm und mit aller Bescheidenheit, mündlich oder schriftlich beibringe, was er an seine Obrigkeit für ein Recht suche, oder von welcher obrigkeitlichen Forderung er befreiet zu sein verlange. b) Dass er die zur Behauptung oder Ver- theidigung seines Rechts dienende Urkunden und Zeugen mitbringe, und zwar die Zeugen zur ordentlichen Vernehmung darstelle, die Urkunden aber im Original vor- weise; und wenn er selbe aus den Händen zu geben Bedenken hätte, die Abschriften hievon, die er sich vorläufig beizuschaffen hat, falls sich die Urkund nicht etwan schon in der obrigkeitlichen Kanzlei befände, einlege. § 6. Die Obrigkeit ist schuldig, die angebrachte Beschwerde des Unterthans, die aufgenommenen Aussagen der Zeugen, bei denen jedoch niemal ein Eid einzu- schreiten hat, die aus Urkunden gezogenen Behelfe in ein ordentliches Protokoll getreulich einzutragen, und wenn die Anmeldung der Beschwerde vollendet ist, dem Unterthan das Protokoll vorzulesen, auch selbes vom Unterthan selbst und zweien der anwesenden Richtern oder Geschwornen unterfertigen zu lassen. § 7. Wäre ein Unterthan des Schreibens nicht kündig, so solle ein anderer der Anwesenden dessen Namen unterschreiben; der Unterthan aber mit einem ihm gewöhnlichen Handzeichen bestätigen, dass die Unterfertigung seines Namens mit seinem Vorwissen und seiner Einwilligung geschehen seie; welches auch in allen Fallen, wo es auf die Unterschrift eines Unterthans ankommet, zu beobachten sein wird. § 8. Uber die solchergestalten geschehene Anmeldung der Beschwerde hat die Obrigkeit derselben Beschaffenheit in reife Erwägung zu ziehen, und wenn sie dieselbe gegründet erachtet, dem Unterthan die ungesäumte Abhilfe zu verschaffen. Die Art der Abhilfe aber ist in das Protokoll einzutragen und dem Unterthan mittelst Erledigung seiner schriftlichen Klage oder mittelst Ertheilung eines schrift- lichen Bescheides zu bedeuten. § 9. Wäre aber die Beschwerde des Unterthans nicht gegründet und also zur obrigkeitlichen Abhilfe nicht geeignet, so ist dem Unterthan an dem *) nach acht Tagen folgenden Amtstag oder — wenn die Beschwerde von wichtigerer Erwägung und also geartet ist, dass etwan von den obrigkeitlichen Beamten die Belehrung und Weisung der abwesenden Obrigkeit eingeholet werden müsste, — längstens binnen 30 Tägen der schriftiiche Bescheid durch den Ortsrichter gegen Empfangschein zustellen zu lassen, und sind in diesem Bescheide die Ursachen, wegen welchen der Beschwerde nicht statt gegeben worden, klar und deutlich auszudrücken. *) Tištěno: den.

Strana 15
Patent z 1. září 1781 o vyřizování stížností poddanských. 15 § 10. Der Unterthan hat also nach dem Tag der Anmeldung annoch durch 30 Täge den obrigkeitlichen Bescheid ruhig abzuwarten und inzwischen sein Recht auf keine andere Art zu suchen, auch der obrigkeitlichen Forderung (gegen der ihm bei künftig etwan entdeckten Ungrund ohnehin zustatten kommenden Entschädigung) Folge zu leisten; und eben so ist der Unterthan den erhaltenen obrigkeitlichen Bescheid, wenn er sich andurch auch wirklich gekränket zu sein erachtet, in gleicher Art zu vollziehen schuldig. § 11. Sollte aber der Unterthan in gleicherwähnter 30tägigen Zeitfrist auf seine Beschwerde den obrigkeitlichen Bescheid nicht erhalten, oder sich durch den erhaltenen Bescheid wie immer gekränket achten, so stehet ihm frei, von der Obrig- keit eine getreue Abschrift des Anmeldungsprotokolls anzuverlangen, die ilm dann auch unweigerlich und binnen 24 Stunden, aber nicht später, zu ertheilen ist. Da anbei der Unterthan die Protokollsabschrift anverlangt zu haben vorgeben könnte, ohne dass solches wahr seie, oder auch der Beamte das wirklich geschehene An- verlangen abläugnen könnte; so hat der Beamte dem Unterthan mit wenigen Worten ein Zeugnis, dass das Protokoll anverlangt worden, zu geben, oder wenn der Beamte es zu geben verweigerte, der klagende Unterthan, der diese Abschrift jedesmal in dem Amte verlangen soll, sich von zween gegenwärtigen wohlverhaltenen Männern ein schriftliches Zeugnis, dass er es verlanget, geben zu lassen, um sich mit diesem in das Kreisamt zu verfügen, welchem obliegen wird, der Obrigkeit anzubefehlen, das Strittige von dem Kläger bis zum Ausgang der Sache nicht zu fodern. § 12. Mit dieser Protokollsabschrift hat sich der Unterthan zu dem Kreis- amte zu verfugen, die zur Erweisung seiner Kränkung oder zur Widerlegung der obrigkeitlichen Entscheidungsgründen diensamen Behelfen an Urkunden und Zeugen- schaften mitzubringen, und die eigentliche Beschaffenheit seiner Beschwerde orden- tlich vorzustellen. § 13. Sobald nun eine derlei Beschwerde oder Klage beim Kreisamte ange- bracht wird, so hat dasselbe, insoweit als neue Umstände vorkommen, die in dem Anmeldungsprotokolle entweder gar nicht oder nicht hinlänglich erörtert sind, alle diese Umstände mit ihren Behelfen in ein ordentliches, von dem Unterthan zu unter- fertigendes Protokoll pünktlich aufzunehmen, solche gehörig auseinanderzusetzen, den eigentlichen Grund der Klage sorgfältig zu erheben und zu bestimmen, und wann selbe in Facto beruhet, die mit zur Stelle gebrachten Urkunden nachzusehen und Abschriften davon zu den Akten zu nehmen, die Zeugen gehörig zu vernehmen, überall das Begehren des Unterthans genau und deutlich zu bestimmen; überhaupt aber dieses Protokoll dergestalten abzufassen, dass der Unterthan sich nicht erst des Beistandes eines Advokaten oder sonstigen Rechtsfreundes, als welche davon gänzlich ausgeschlossen werden, gebrauchen därfe.

Strana 16
16 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 14. Findet das Kreisamt sonach die Beschwerde widerrechtlich und unge- gründet zu sein; so hat dasselbe sich alle Mühe zu geben, den Beschwerdführer davon zu überzeugen und ihm die Folgen eines so muthwilligen Prozesses vor- zuhalten. Bestehet aber der Beschwerdführer gleichwohl auf der ordentlichen Aus- führung seiner angebrachten Klage, so solle solche angenommen und nach Gegen- wärtiger Vorschrift fortgesetzet, jedoch wenn es mehrere Unterthanen oder ganze Gemeinden betrefete, den erschienenen Deputirten eine Abschrift des Protokolls, in welchem alle ihnen geschehene Vorhaltungen genau enthalten sind, mitgegeben, und die Sache mit den übrigen ihrer Gemeinde zu überlegen nachdrücklich empfohlen werden. § 15. Wird hingegen die Beschwerde gegründet und zur gehörigen orden- tlichen Verhandlung geeignet, jedoch noch ein- und anderes zur vollkommenen Auf- klärung der Sache erforderlich zu sein befunden; so muss das Kreisamt dem Unter- than umständlich bedeuten, was er zur gänzlichen Erörterung der Sache annoch zu thun habe ; zum Beispiele : dass er bei diesem oder jenem Punkte, wo er noch mit keinen Beweismitteln versehen ist, sich darum bewerben und solche binnen kurzer, vom Kreisamte jedesmal nach Umständen zu bestimmenden Zeitfrist herbeischaffen, auch was etwa sonst noch zur Auseinandersetzung des Facti nothig ist, nachtragen solle; welche Verbescheidung nicht allein dem Unterthan schriftlich mitgegeben, sondern auch vom Kreisamte umständlich erkläret und soviel als möglich begreiflich gemacht werden muss. § 16. Wenn nun solchergestalten die Beschwerde des Unterthans vollkommen instruiret ist, so hat das Kreisamt der Obrigkeit die instruirte Klage zuzufertigen, und selbe ausdrücklich anzuweisen, dass sie sich auf alle Gegenstände bestimmt und deutlich zu äussern, auch wo dergleichen nöthig sein könnte, auf den Gegen- beweis gehörig vorzubereiten, somit die Urkunden und Zeugen beizubringen haben werde; zu welchem Ende beeden Theilen Tag und Stund zum Verhör zu bestimmen sein wird. § 17. Bei diesem Verhör hat das Kreisamt vor allem auf eine genaue, deutlich und hinlänglich bestimmte Ausserung der beklagten Obrigkeit zu dringen; was von der Beschwerde und den dabei zum Grund liegenden Thatsachen zugestanden und was davon geläugnet wird, Punkt für Punkt sorgfältig auseinanderzusetzen; auf die Einwendungen der Obrigkeit den beschwerdführenden Unterthan mit seiner Ant- wort zu hören, und alles dergestalt einzuleiten, dass der wahre und eigentliche Stand der Sache deutlich zu entnehmen, was liquid und was noch zu beweisen ist, hinlänglich ausgemittelt, und das Kreisamt selbst die ganze Sache vollständig zu übersehen im Stande sein möge.

Strana 17
Patent z 1. září 1781 o vyřizování stížností poddanských. 17 § 18. Das über diese Verhörsverhandlung aufgenommene ausführliche Pro- tokoll ist sofort beeden Theilen, wie auch den sonst etwan dabei vernommenen Personen, insoweit es solche betrifft, vorzulesen, auch nöthigen Falls zu verdol- metschen, und wenn keiner der darunter betroffenen Theilen etwas dabei zu erinnern findet, von solchen unterfertigen oder von denen, die nicht schreiben können, auf gehörige und bereits vorgeschriebene Art unterzeichnen zu lassen. § 19. Da es bei dieser Instruktion der Sache lediglich auf Eruirung des Facti ankommet, so hat das Kreisamt sich an die sonst gewöhnliche Zahl der Sätze und andere Prozessförmlichkeiten gar nicht zu binden, sondern dasselbe ist vielmehr schuldig und befugt, alles von Amtswegen anzuwenden, was die Sache ohne Um- schweife in vollkommenes Licht zu setzen dienlich sein kann. § 20. Es stehet daher dem Kreisamte frei, wenn in der Folge sich erhebliche Umstände hervorthun, die durch die Aussagen der Zeugen noch nicht hinlänglich ins Licht gesetzet sind, die Abhörung derselben über dergleichen Umstände zu wieder- holen; sie, wenn sie einander in wesentlichen Punkten widersprechen, zu konfrontiren, und überhaupt alles zu veranlassen, wodurch die Wahrheit und das eigentliche Factum gründlich und vollständig, dann in möglichster Kürze erläutert werden mag. § 21. Wenn daher bei einer solchen Sache die Beurtheilung von Kunst- verständigen, z. B. Wasser- und Landbauverständigen, Feldmessern, Schätzleuten oc erforderlich ist, so müssen dergleichen Kunsterfahrne ebenfalls beigezogen werden. § 22. Wenn alles dieses geschehen, muss das Kreisamt zwischen den Parteien ein güïtliches Abkommen ernstlich versuchen, denenselben die Lage der Sache und die aus der Fortsetzung ihrer Klagen entstehende Folgen wohl begreiflich machen; vorzüglich aber demjenigen Theil, welcher vermög der vorläufigen Instruirung die wenigste Hoffnung auszulangen für sich hat, den ungewissen und bedenklichen Ausgang des Prozesses, die hierbei immer unvermeidliche Kosten und Versaumniss insbesondere vorstellen; der Billigkeit und beider Theile Konvenienz, soviel als möglich, gemässe Vergleichsvorschläge machen, und solchergestalt die strittigeu Punkten, wo nicht ganz, wenigstens zum Theil gütlich abzumachen sich angelegen sein lassen. § 23. Wenn kein gütliches Abkommen zu erreichen ist; so hat das Kreisamt in jenen Fällen, in welchen der Unterthan hauptsächlich, und zwar blos als Unter- than wider seine Herrschaft als Herrn klaget, mithin wenn derlei Beschwerden das Kontributionale oder sonstige Landesanlagen an Geld, Vorspann, Rekrutirung, Trans- porten, Naturalienlieferungen und Bonifikazionen, oder sonstige Katastralangelegenhei- ten betreffen; ferner alle Klagen, die wegen Roboten und andern patent- und gene- ralien-widrigen Exzessen enstehen, unverzüglich salvo recursu an die politische Landesstelle zu entscheiden und zu sprechen; dem Unterthan diesen seinen Spruch, welcher gans kurz die Wesenheit der Klage und die darüber geschöpfte Erkenntniss, Archlv Český XXV. 3

Strana 18
18 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: nicht minder die mit selber etwan verknüpfte Strafe zu enthalten hat, beim Kreis- amte selbst bekannt zu machen und abschriftlich zu behändigen, auch unter einem selben zu befragen: ob er sich bei dieser Erkenntniss beruhigen wolle, oder was er noch dagegen zu erinnern habe, mit dem Bedeuten, dass er seine diessfällige Grava- mina oder gleich, oder längstens binnen 14 Tagen ad Protocollum anzeigen solle. § 24. Erachtet sodann der Unterthan durch den kreisamtlichen Spruch noch ganz oder zum Theil beschwert zu sein, und sein vermeintliches Recht weiter suchen zu müssen: so hat derselbe auch entweder gleich, oder binnen der auf dem *) kreis- amtlichen Spruch angemerkten Zeitfrist sein diesfalliges Gesuch samt den Ursachen, warum er sich durch den kreisamtlichen Bescheid beschweret zu sein glaubet, beim Kreisamte schriftlich oder mündlich beizubringen; gleichwie auch der Obrigkeit, im Falle sie sich durch den kreisamtlichen Spruch beschwert zu sein erachtet, der *) Tištěno: den. weitere Rekurs bevorstehet. § 25. Dieses Anmelden und die Gravamina, dann was etwan zu deren Unterstützung vorläufig angeführet wird, hat das Kreisamt in ein ordentliches Pro- tokoll aufzunehmen, auch, wenn dieselbe offenbar ungegründet und muthwillig sind, dem anmasslichen Rekurrenten seinen Unfug und die daraus für ihn zu gewärtigende Bestrafung zu Gemüth zu führen, und wie alles dieses geschehen, umständlich ins Protokoll zu vermerken, und dieses Protokoll mit den Akten längstens binnen 14 Tägen an die Landesstelle einzubefördern. § 26. Die politische Landesstelle hat derlei an sie einlangende Rekurspro- tokolle und Akten in wichtigen und verwickelten Fallen vorläufig dem Unterthans- advokaten zu dem Ende und mit dem Auftrage mitzutheilen, dass er binnen 14 Tägen mittelst eines einzureichenden Promemoria zu erklären habe: was er etwan zu Unterstützung deren von den Unterthanen erhobenen Gravaminum in Facto zu erinnern, zu erläutern oder nachzutragen finde, massen auf das punctum juris dabei gar nicht eingegangen werden darf. § 27. Findet die Landesstelle, dass in diesem Promemoria noch ein und an- derer erheblicher Umstand in facto vorgekommen, dessen nähere Aufklärung in die Entscheidung der Hauptsache einen Einfluss haben könnte, somit eine nochmalige nähere Untersuchung der Sache an Ort und Stelle erforderlich seie; so muss solche dem Kreisamte aufgetragen werden, und dieses hat die Sache eben so, wie in der ersten Instanz ad Protocollum von Amtswegen zu instruiren, in Gestalt einer Unter- suchung, bei welcher von keiner Seite eine Dunkelheit, Zweifel und Ungewissheit übrig zu lassen ist, zu verhandlen, und ein gütliches Abkommen zwischen beeden Theilen nochmal ernstlich zu versuchen, sonach aber das aufgenommene Protokoll an die Landesstelle einzusenden.

Strana 19
Patent z 1. září 1781 o vyřizování stížností poddanských. 19 § 28. Wenn dieses Protokoll einkommet, hat die Landesstelle oder das getroffene und billig findende gütliche Abkommen zu bestätigen, oder über die nun- mehr vollkommen erörterte Sache zu sprechen, und wird mit Kundmachung der von der Landesstelle geschöpften Erkanntniss es eben so, wie mit dem kreisamtlichen Spruch gehalten; daher denn auch das Kreisamt die Partheien von den ihnen annoch durch eine zweimonatliche Zeitfrist offenstehenden Rekurs an Uns selbst, zugleich aber auch von den dabei in Erwägung zu ziehenden Bedenklichkeiten um- ständlich unterrichten muss. § 29. Die Anmeldung des an Uns selbst nehmenden Rekurses wird zwar auf eben die Art, wie an die Landesstelle aufgenommen, und unser landesfürstliche Entscheidung wird eben so, wie die vorigen zur Publikazion gebracht; nur ist dabei den Unterthanen auch jedesmal besonders anzudeuten, dass sie bei dem, was diese festsetzt, nunmehr schlechterdings beruhen, den ihnen nochmals zu erklärenden Entscheidungen in allen Stücken genaue Folge leisten, und sich alles ferneren Que- rulirens bei schwerer Strafe enthalten müssen. § 30. Es verstehet sich von selbst, dass die Stellen dergleichen Erkenntnisse möglichst zu beschleinigen, und bei deren Fassung alle nur ersinnliche Deutlich- keit und Bestimmung anzuwenden haben. § 31. Ein gleiches ist auch von den von denen Kreisämtern errichteten Vergleichen zu verstehen, als welche nicht weniger so deutlich, bestimmt und um- ständlich als möglich gefasst werden, und die Kreisämter nicht etwan durch zwei- deutige und auf Schrauben gesetzte Ausdrücke und Erklärungen die Partheien zu Vergleichen induciren müssen; massen daraus im Kurzen neue Beschwerden und Prozesse, welche alsdenn mit desto grösserer Verbitterung geführet werden, unfehlbar zu entstehen pflegen. § 32. Um nun aber auch in Ansehung jener Gegenstände und Klagen der Unterthanen, welche nicht unter der Eigenschaft als Herr und Unterthanen entstehen, und den Nexum subditelae nicht betreffen; wenn nämlich ein Herr von seinem Unter- than, oder der Unterthan von seinem Herrn etwas kauft, oder verkauft; etwas in Bestand nimmt, oder verlasset; leihet, oder zu leihen nimmt; ferners in Waisen-, Kuratel-, Testaments- und andern derlei Strittigkeiten; und endlich auch in Fallen, wo die Strittigkeiten zwar ex Nexu subditelae entstehen, wobei es jedoch nicht um die Erörterung des Facti, sondern des Rechts zu thun ist, z. B. wenn es um eine Robot, einen Zins, oder was immer für eine anderweite Schuldigkeit zu thun ist, welche sich auf ein Urbarium, eine Handfeste, ein Privilegium gründet, dessen Gil- tigkeit aber von einem oder andern Theile widersprochen wird, folglich deren Ent- scheidung den Kreisämtern nicht, sondern den ordentlichen Gerichtsstellen zustehet; die daher auch, sobald sie dahin gelangen, nach Vorschrift der allgemeinen Gerichts- 3*

Strana 20
20 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: ordnung behandelt werden müssen: um also für derlei Fälle das Erforderliche zu verfügen, so verstehet sich von selbst, dass auch in Betreff dieser Klagen und Be- schwerden die Kreisämter auf gleiche Art fürzugehen, nach vollkommen aufgeklärter Sache ein gütliches Abkommen zu versuchen, bei dessen Nichterreichung aber das zu Stand gebrachte Protokoll binnen den nächsten 8 Tägen an den in der Hauptstadt eines jeden Landes aufgestellten Unterthansadvokaten gegen Recepisse zur Amts- handlung einzusenden, und beede Theile hievon unter einem zu verständigen haben. §. 33. Beineben hat das Kreisamt auch für den Fall, dass entweder gar kein obrigkeitlicher Bescheid ertheilet worden, oder dass das Kreisamt den ertheilten für den Unterthan allzu beschwerlich erachtete, mit Rücksicht auf den vor der angemeldeten Beschwerde bestandenen Besitzstand ein solches Provisorium zu treffen, damit keinem Theile bis zum rechtlichen Austrage der Sache ein unwiederbringlicher Schaden zugehe. § 34. Findet der Unterthansadvokat in dem eingesendeten Protokoll den Gegenstand der Strittsache zur Einreichung ordentlicher Klage noch nicht hinlänglich erörtert, oder die Besprechung mit dem Unterthan selbst unumgänglich nothig ; so hat er sich zu Überkommung der diessfälligen Nachträge, oder zu Anweisung des Unterthans zur persönlichen Besprechung unmittelbar an das Kreisamt zu verwenden. welches ihm die Nachträge mit möglichster Beförderung zu verschaffen, oder den Unterthan selbst zuzuweisen hat. § 35. 1st dagegen in dem eingesendeten Protokoll alles erschöpfet, so hat der Unterthansadvokat längstens binnen 8 Tägen nach erhaltenem kreisämtlichen Proto- koll bei der Gerichtsbehörde seine Klage nach Vorschrift der allgemeinen Gerichts- ordnung einzureichen; und ist über derlei Klagen so, wie über jede andere Klage, der Ordnung nach zu verfahren. Fände aber der Unterthansadvokat die Klage des Unterthans ganz ohne Grund, so solle er die Ursachen, warum er zu klagen sich nicht getraue, der Landesstelle anzeigen; diese hat den Fiscum darüber zu ver- nehmen, und wenn derselbe nebst der Landesstelle die Klage ganz unbillig fänden, solches dem Unterthan zu erkennen zu geben, diesem aber frei zu lassen, sich wegen dieser Abweisung an die Hofstelle verwenden zu mögen. § 36. Der Unterthansadvokat hat zwar den Unterthan der erfolgten Erkennt- nissen durch das Kreisamt verständigen zu lassen; doch hat er, solang noch ein weiterer Rekurs nach Vorschrift der Gerichtsordnung offen stehet, selben ohne An- frage bei dem Unterthan gleich von selbst zu ergreifen, und auf die zu Prosequirung des Rekurses bestimmte Frist den Bedacht zu nehmen; zugleich aber immer den Unterthan zu befragen: ob er mit der erfolgten Erkenntniss sich befriedige, oder aber die Sache durch weitern Rekurs zu betreiben finde; wo dann der Unterthan

Strana 21
Patent z 1. září 1781 o vyřizování stížností poddanských. 21 jenen Falls, als er die Folgen seines Entschlusses etwan nicht recht eingesehen hätte, noch immer darüber eines bessern belehret werden kann. § 37. Wenn der Unterthan mit Ausserachtlassung gegenwärtiger Vorschrift und Ordnung sein Recht suchen will, ist er nicht zu hören; und wenn er nur um Absprünge zu suchen und unsere Stellen oder Uns selbst zu behelligen, ausser seinem Kreise sich begebete: ist er nach Umständen auch noch zu bestrafen. § 38. Was wir von Beschwerdführungen einzelner festgesetzet haben, ist auch denn zu beobachten, wenn mehrere Unterthanen oder ganze Gemeinden Be- schwerde zu führen vermeinen; in welchem Falle jedoch dieselbe zwei Deputirte wählen, diesen eine schriftliche Vollmacht, welche von allen an der Klage theil- nehmenden zu unterfertigen ist, ausstellen;*) die Deputirte aber nach Vorschrift gegenwärtigen Gesetzes durchgehends sich genau achten und benehmen sollen. § 39. Die Deputirte sollen den übrigen Unterthanen oder der Gemeinde keine übermässige Kosten verursachen, noch auch übertriebene Gebühren aufrechnen; daher dieselben sowohl über die Kosten, als ihre Gebühren ein genaues und ver- lässliches Verzeichniss zu verfassen, hierbei aller überspannten Anforderungen sich zu enthalten, und nach geendigtem Geschäfte dieses Verzeichniss dem Kreisamte zur billigen Mässigung zu überreichen haben. § 40. Wenn eine Beschwerde von mehr, dann zween Deputirten, oder wohl gar von einem Haufen der Unterthanen angebracht werden wollte, ist solche nirgends anzuhören oder anzunchmen, wohl aber sind die unter einem solchen Haufen begriffene Unterthanen, wenn sie auf den ersten Befehl der Obrigkeit nicht alsogleich auseinandergehen, empfindlich zu strafen, auch nach Beschaffenheit der Umstände als Stöhrer der öffentlichen Ruhe halsgerichtsmässig zu behandlen. Wornach also sich Jedermann zu achten und vor Strafe zu hüten; unsere vorgesetzte Kreisämter und Stellen aber dieses Gesetz zur unabweichlichen Richt- schnur zu nchmen und auf dessen Befolgung genaueste Obsicht zu tragen haben werden. Denn es geschiehet hieran unser höchster, auch ernstlicher Willen und Befehl. Gegeben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien den 1. Monatstag September im 1781, unserer Reiche des römischen im achtzehnten und der erb- ländischen im ersten Jahre. Joseph. (L. S.) Henricus Comes à Blümegen Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Can. Heinrich Graf von Auersperg. Maria Jos. Gr. v. Auersp. Původní patent, tištěný na 6 foliových listech, chová se v archivě Českého Musea. — *) Tištěnc chybně: auszustellen. Ad Mandatum Sacrae Caes. Regiae Apostol. Majest. proprium Johann Wenzel von Margelik.

Strana 22
22 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Tamže jest uložena následující instrukce, tištěná na jednom foliovém listě, bez datum a bez podpisu; nepochybně byla vydána od českého gubernia podle rozkazu ode dvora, a to nedlouho po hořejším patentě z 1. září 1781 o vyřizování sporů mezi poddanými a vrchnostmi, na nějž instrukce naráží hned ve svém nadpise a též v článcích 3. a 7. Týká se ta instrukce dílem věcí, které upravil tento patent, dílem i jiných; jmenovitě také nařizuje krajským úřadům zakročovati proti vrchnostenským útiskům poddaných. Instruction für die Kreisämter, die neue Verfahrungsart in Unterthanssachen betreffend. 1. Da die entgegen widerspenstige und unruhige Unterthanen zu verhängende Strafen auch vorzüglich die Erspieglung der übrigen Unterthanen zur Absicht haben, und eine am entfernten Orte vollzogene Strafe eben keinen sehr wirksamen Ein- druck zurücklässt; so sollen derlei Strafen soviel möglich immer an Ort und Stelle, nicht aber beim Kreisamte vorgenommen und vollzogen werden. 2. Die Abstiftung, als eine sehr harte und äusserste Strafe, ist schon niemal leicht zu verhängen; und wird daher dem Kreisamte anmit ernstlich erinnert und eingebunden, dass selbes die Abstiftung der Unterthanen den Dominien nur aus den allerwichtigsten Ursachen und auf den letztern und äussersten Fall gestatten solle. 3. Die für den Unterthan, wenn er vom Kreisamte an die Landesstelle oder von dieser an die Hofstelle den Rekurs nehmen will, festgesetzte Zeitfristen und Terminen sind auch in allen, von den Kreisämtern hinausgebenden abweislichen Bescheiden jedesmal ausdrücklich zu erwähnen und beizusetzen, damit die diesfallige Unwissenheit dem Unterthan nicht zu Schaden gereichen möge; und hat es zwar überhaupt bei den im Patente festgesetzten Praeclusions-Terminen sein Verbleiben. Doch wird in besonderen Fällen, wenn nämlich der Unterthan erhebliche Verhin- derungsursachen anzugeben hätte, demselben das weitere Gehör nicht zu versagen, und solchen Falls jedesmal die Anzeige an das Gubernium, welchem allein bei unterwaltenden derlei erheblichen Verhinderungursachen dem Unterthan das weitere Gehör zu verstatten einberaumet sein solle, zu machen sein. 4. Das Kreisamt hat auch die von der Obrigkeit wider seine, oder auch wider die Entscheidung der Landesstelle in den diesfalls im Patente festgesetzten Zeitfristen einbringende Gravamina, nebst dem Protokoll und Akten, jedesmal läng- stens binnen 14 Tagen an die Landesstelle einzubefördern. 5. Da übrigens auch erforderlich ist, dass die Länderstellen genau und ver- lässlich wissen, wie überhaupt und auch besonders in jenen Fällen, in welchen der Rekurs an dieselben nicht ergriffen wird, der Unterthan vom Kreisamte behandelt und geschützet werde, und um die in der Aufrechterhaltung und Schützung des Unterthans daselbst sich äusserende Beflissenheit oder Nachlässigkeit beurtheilen,

Strana 23
Instrukce ku patentu z 1. září 1781 o vyřizování stížností poddanských. 23 dann alles, was diesfalls vorgehet, jederzeit klar einsehen zu mögen: so solle das Kreisamt über alle bei ihm vorkommende Unterthansklagen besondere monatliche Protokolle führen und selbe eben auch allmonatlich zur Landesstelle einschicken. 6. Dem Kreishauptmann selbst sowie den übrigen Kreisbeamten wird auch obliegen, bei jeder Gelegenheit ihrer Verrichtungen im Kreise auf die gesetz- und generatienwidrige Unterthansbedrückungen sorgfaltigst nachzuforschen, und wo immer eine derlei Bedrückung wirklich erhoben wird, hat der Kreishauptsmann den wider ein klares Gesetz verletzten Unterthan ohne Verzug wider alle Zudringlichkeit zu schützen und schadlos zu halten. Wenn aber die Sache zweifelhaft ist und zugleich keinen Verzug leidet, so hat das Kreisamt inzwischen und bis zur Aufklärung und Erörterung der Sache das nöthige Provisorium anzukehren. 7. Endlich sollen auch jene Obrigkeiten und Beamten, welche die Unter- thanen wider Recht und Billigkeit bedrücken oder misshandeln, oder der nunmehr allergnädigst festgesetzten und vorgeschriebenen Verfahrungsart in Unterthanssachen zuwider handeln, jedesmal mit gemessenen Strafen angesehen werden. Und wird anmit diesfalls ausdrücklich verordnet, dass, wenn ein Beamter an derlei gesetz- und generalienwidrigen Unterthansbedrückungen wirklich Schuld zu tragen über- wiesen würde, das Kreisamt befugt sein solle, einen solchen Beamten nach Gestalt der Sache mit einer Geldstrafe von 10 bis 50 fl., oder auch mit Arrest zu be- legen; auch jenen Falls, als ein derlei Beamter nach zweimaliger Bestrafung sich nicht bessern und sich zum drittenmal einer Unterthansbedrückung schuldig machen sollte, diesen sogleich der Landesstelle anzuzeigen und namhaft zu machen haben; gleichwie auch jenen Falls, als wider alles Vermuthen die Obrigkeit selbst an derlei Unterthansbedrückungen zum Theil oder vielleicht gar allein die Schuld hätte, das Kreisamt den Fall an die Landesstelle umständlich und mit genugsamen Proben einberichten solle. 8. Schlüsslichen wird in jenen Falle, als das Kreisamt selbst die vermög seiner Eidespflichten ihm obliegende Sorge für den Unterthan ausser Acht setzen sollte, von selben genaue Rechenschaft gefordert und jede diesfalls wider selbes her- vorkommende Nachlässigkeit ernstlich und unnachbleiblich geahndet werden. Ve čtvrtletním výtahu cirkulářů a vyhlášek, vydaných českým guberniem od začátku dubna do konce června 1782, pod číslem 1. jest obsažen následující kus, jenž ohlašuje zase jiný doplněk ku předstojícímu pa- tentu o vyřizování stížností poddanských na vrchnost, ježto poučoval krajské úřady, kterak si mají počínati ve sporech mezi poddanými, které byly rozsouzeny v první instanci úřadem vrchnostenským. Circulare in alle Kreise (ddo 5. Aprilis 1782): Entscheidung über den Recurs des Dorf Tržebautitzer Chalupners Christoph Richter gegen den erfolgten obrigkeitlichen und kreis- ämtlichen Spruch wegen eines, auf seinem Grunde einführenden Durchwegs, und Vorschrift, wie die Kreisämter in allen zwischen den Unterthanen sich ergebenden, von der Obrigkeit bei dem foro dominicali in 1. instantia entschiedenen Strittigkeiten überhaupt fürzugehen haben.

Strana 24
24 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 563. 1781, 26. řijna—1784: Drobná nařízení o stěhování lidí v zemi, ven ze země i odjinud do země. Následující kusy, vyjma č. 2, jsou vzaty ze čtvrtletních tištěných výtahů, jež české gubernium vy- dávalo o svých vyhláškách; číslo, kterým každý kus byl ve výtahu označen, poznamenáno jest zde na konci jeho v závorkách. 1. Circulare in alle Kreise (ddo 26. Octobris 1781), dass jenen Unterthanen, welche der Religion halber transmigriret sind, und sich wieder in ihr Vaterland zurück begeben, keine Hindernis in Wege gelegt, sondern derlei Transmigranten ohne weiters an- und aufgenommen werden sollen. (13) 2. Seine kais. königl. Majestät haben mittelst allerhöchsten Hofdekrets de dato 4. et recepto 15. Decembris 1781 allergnädigst zu entschliessen geruhet, dass alle jene Unterthanen, welche blos der Religion halber aus denen kais. königl. Erblanden emigriret wären, und binnen Jahr und Tag freiwillig revertiren würden, die Nachsicht der andurch verwirkten Strafe zuge- sichert, und diese auf gleiche Art, wie es bereits in Betreff deren, der Religion halber trans- migrirten Unterthanen verordnet worden, behandelt werden sollen. Gegeben in der königlichen Stadt Brünn den 5. Oktober 1782. Wenzl Hassenwein von Festenberg. Ludwig Graf von Cavriani (L. S.) Tištěný cirkulář v arch Č. Musea. 3. Circulare in alle Kreise (ddo 8 Martii 1782), dass kein Unterthan ohne Erlaubnis seiner Obrigkeit aus dem Lande gehen könne, ohne dass diese wegen Zurückkunft desselben die Sicherheit habe. (73) 4. Circulare in alle Kreise (ddo 5. Aprilis 1782) : dass so oft ein so anderer Unterthan aus hinlänglichen Verdacht als Emigrant angehalten wird, die Kordonsmannschaft solchen bei dem nächsten Amte oder Magistrate abgeben, mit ihm das Constitutum auf der Stelle aufnehmen, sofort über die richtige Ablieferung sich einen Schein ausstellen lassen solle. (76) 5. Circulare in alle Kreise (ddo 3. Maji 1782): dass in Hinkunft alle hierländige Unterthanen, auch sogar jene, welche nur wegen Handel oder um eine Arbeit zu suchen, über die Gränze sich begeben, mit den erforderlichen Pässen versehen sein sollen. (83) 6. Circulare in alle Kreise (ddo 18. Sept. 1782), mit der Weisung, wie sich die Obrig- keiten bei dermal aufgehobenen Leibeigenschaft [in] Beziehung auf die Abfahrtsgelder zu verhalten haben. (45) 7. Circulare in alle Kreise (ddo 19. Nov. 1782), wie die Entlass-Scheine für die böhmische Unterthanen in Hinkunft ausgefertiget werden sollen. (84) 8. Circulare in alle Kreise (ddo 9. Julii 1783: die genaue Obsicht zu tragen, dass von den Obrigkeiten denen Unterthanen in Absicht der Übersiedlung zum Verkauf ihrer Häuser und Gründen die Erlaubnis nicht voreilig ertheilet werde, massen für die inländische Ansiedler in Gallizien keine Beihilfe ab Aerario bestimmet sei. (60) 9. Hofdekret vom 3. Mai (1784). Dass allen einwandernden nützlichen Professionisten und Ackersleuten, welche auf Privatdominien zur Ansiedlung aufgenommen würden, von dem Aerario nach den über Verwendung bereits bestehenden Vorschriften 50 fl. zu Gründung ihres

Strana 25
O stěhování. Nevolnictví zrušeno 17581. 25 Gewerbes ausgezahlt werden sollen. Durch Gubernialdekret vom 17. Mai sämtlichen Kreis- ümtern und Stadthauptleuten bekanut gemacht worden. (Hofverordnungen Nr. 59.) 10. Hofdekret vom 3. Juli 1784: Dass auf die frembden Werber, welche den Unter- thanen zur Auswanderung nach Gallizien zu verleiten suchen, und dadurch sieh die Gelegen- heit, um Leute ausser Laud zu entführen, zu Nutzen inachen kóunteu, ein obachtsames Auge zu tragen seie. Durch Gubernialdekret vom 8. desselben Monats sümwutliehen Kreisümtern und Stadthauptleuten bekaunt gemacht. (Hofverordnungen Nr. 3.) 11. Hofdekret vom 29. Juli 1784: Dass $chleunig angezeigt werden solle, ob einige der bóhmisehen und deutschen Sprache kündise geringere Wirthschaftsbeamte und Schreiber, welche sich zur Anstellung als Beamte auf den Kameralherrschaften iu Gallizien wollten gebrauchen lassen, vorhanden seien. Durch Gubernialdekret vom 12. August von sämmtlichen Kreisämtern und Stadthauptleuten die Auskunft arverlanget worlen. (Ibidem 10.) 5 64. Patent císaře Josefa II. z 1. listopadu 1781, kterým zrušeno jest nevolnictvi, jinak člověčenství ancb tělesná poddanost. Wir Joseph der Zweite, von Gottes Gnaden erwählter Römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reiches, König in Germanien, Hungaru und Böheim 5e, Erzherzog zu Osterreich, Herzog zu Bur- gund und Lotharingen oc oc. Entbicten unseren gesammten treu- gehorsamsten Ständen, grundobrigkeitli- chen Beamten, Ortsrichtern, Geschwornen und Unterthanen Böhmen, Mähren und Schlesien unsere landesfürst- liche Gnade und geben euch hiemit gnàá- digst zu vernehmen: übrigen in Da wir in Erwägung gezugen, dass die Aufhebung der Leibeigenschaft und die Kinführung einer gemissigten, nach dem österreichischen Erblande eingerichteten Unterthänigkeit auf die Verbesserung der Landeskultur und Industrie den nützlichsten Kiufluss habe, und dass Vernunft und Menschen- Archiv Cosky XXV. Beispiel unserer My Josef Druhý, z boží milosti vo- „ lený Římský císař, po všecky časy roz- množitel říše, král v Germanii, v Uhřích, v Čechách 5e oc, arcikniże Rakouskć, kniże Burguudskć a Lotarynskć oc oc. Vzkazujeme společným našim věrno- nejposlušnějším stavům, vrchnostenskym oufednífküm, —rychtárüm, konšelům a ostatním poddaným v Čechách, v Mo- ravć a v Slezsku, naši zemoknížecí mi- lost, a dáváme vám tuto nejmilostivéji k vyrozumění: Pouévadz jsme rezvázili, že vyhla- zení à vyzdvizení télesné poddauosti neb Clovéceuství a / uvedení mírné, dle pří- kladu našich rakouských dědičných zemí sporádané poddanosti, k zvelebóni vorby a společnýho polního hospodářství, jakož i taky k pricindlivemu vyhledávání užitku velmi že se taková 4 prospěšné jest, a 

Strana 26
26 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: liebe für diese Änderung das Wort spre- chen; funden, von nun an die Leibeigenschaft gänzlich aufzuheben, statt derselben eine gemässigte Unterthänigkeit einzuführen, und hierunter den Grundobrigkeiten und ihren Beamten, dann den Unterthanen Folgendes zur genauesten Nachachtung gesetzmässig vorzuschreiben : so haben wir uns veranlasst ge- Erstens: Ist jeder Unterthan blos gegen vorherige Anzeige und unentgelt- liche Meldzettel sich zu vereheligen be- rechtigt. So wie zweitens: jedem Unterthan frei steht, unter Beobachtung dessen, was das Werb- bezirks-System vorschreibet, auch von der Herrschaft hinwegzuziehen und inner Landes anderswo sich niederzulassen oder Dienste zu suchen. Nur haben jene Un- terthanen, die von ihren Herrschaften hinwegziehen und sicl anderswo hàuslich oder inwohnungsweise niederlassen wollen, ebenfalls den unentgeltlichen Entlassschein, den sie auch der neuen Grundobrigkeit aufzuweisen und anmit, dass sie von der vorigen grundobrigkeitlichen Pflicht ent- lassen seien, zu bewähren hätten, anzu- begehren. Drittens: Können die Unterthanen nach Willkuhr Handwerke und Künste oc erlernen, und ohne Losbrief, welche ohnc- hin schon gänzlich aufhören, ihrem Nah- rungs-Verdienste, da wo sie ihn finden, nachgehen. Viertens: Sind die Unterthanen kiin- ftig einige Hofdienste zu verrichten nicht mehr schuldig. Nur haben proměna s dravým [sic] rozumem, tak taky s láskou bližního srovnává: protož jsme pohnuti byli, tělesnou poddanost neb clovécenství hned od této chvíle zcela vyzdvihnouti, místo ní ale mírnou poddanost uvédsti, a tudy gruntovním vrchnostem a jejich ouředníkům jakož i poddaným následující pravidlo k nej- psati : 1. Má jeden kazdy poddany právo, jedině na předběžné ohlášení a neod- platně k obdržení mající ceduli, v stav manželský vstoupiti. Jakož i taky 2. jednomu každýmu poddanýmu na vůli se zanechává, že on s pozorováním toho, co naše nejvyšší ustanovení strany okršleckýho verbování předpisuje, i také z panství se odstěhovali, a někde jinde v zemi se usaditi anebo sluzbu hledati může; však ale mají oni poddaní, kteří se ze svých panství odebrati, a jinde buďto s nějakým hospodářstvím a domem zaopatřiti, anebo jenom jakožto podruzi se usaditi chtéji, rovné ncodplatny list svého propuštění žádati, a tudy sc vy- kázati povinni budou, že z předešlýho vrchnostenskýho závazku propuštění jsou. 3. Můžou se poddaní dle libosti ře- meslům a kunstüm oc oc učiti, a bez vejhostných listů, který beztoho již zcela přestávají, k svému vyživení potřebný vejdélek tu, kdeby ho najíti mohli, hle- dati. 4. Nebudou poddaní povinni, bu- doucně nějaké dvorské služby víceji ko- nati. Však ale 

Strana 27
Nevolnictví zrušeno 1781, 1. listopadu. 27 fünftens: jene, die beider Kltern verwaiset sind, wegen der von der Obrig- keit unentgeltlich besorgenden Obervor- mundschaft die üblichen Waisen-Jahre, welche jedoch nirgends drei Jahre zu übersteigen haben, und nur jener Orten, wo sie Herkommens sind, auf dem Hof abzudienen. Und da endlich sechstens: alle übrige auf den un- terthànigen Gründen hafteude Roboten, Natural und Geld-Praestationen, zu welchen die Unterthanen auch nach auf- gehobener Leibeigenschaft verbunden blei- ben, in unseren bóhmischen Erblanden durch die Urbarial-Patenten ohnehin be- stimmet sind; so kann ausser diesen den Unterthanen ein Mehreres nirgends auf- erleget, am wenigsten aber, da sie an- jetzo als nicht mehr leibeigene Menschen anzusehen Sind, der Rubrik der vorigen Leibeigenschaft von ihnen mehr etwas abgefordert werden. Übrigens ver- stehet sich von selbst, dass die Unter- thanen ihren Obrigkeiten auch nach auf- gehobener Leibeigenschaft ^ vermóg der diesfalls ohnehin bestehenden Gesetze mit Gehorsam verpflichtet bleiben. unter Wornach sich also in Hinkunft zu achten, unsere vorgesetzte Kreisümter und Stellen aber in vorkommenden Fällen dieses Gesetz zur unabweichlichen Richt- schnur zu nehmen, auch auf dessen Be- folgung genaueste Obsicht zu tragen ha- ben werden. Denn geschiehet hieran unser hóchster auch ernstlicher Wille und Befehl. 5. budou oni poddaní, kteří od otce a matky osiřeli jsou, z té příčiny, že gruntovní vrchnost jejich vrchní poru- čenství neodplatně obstarává, povinni, sirotéí léta jenom v těch místech, kde v obyčeji jsou, na dvorské služby vyna- ložiti, které ale nikde dýle nežli tři léta trvati nemají. A poněvadž 6. všechny ostatní roboty, naturální a peněžité daně, jenž z podacích gruntův k vykonání jsou a ku kterém [sic] pod- daní i taky po vyzdvižené tělesné pod- danosti zavázáni zůstanou, v našich Če- ských zemích dle robotních patentův beztoho vyměřené a ustanovené jsou: tak se mimo nich nikde něco viceji podda- nym uloziti nemüze, tím mínéji ale, po- névadz oni nyní za tělesný poddaný vice uznání býti nemohou, bude se mocti jménem předešlé tělesné poddanosti něco jiného od nich žádati. Konečně vyroz- umívá se samo od sebe, že poddaní svým gruntovním vrchnostem i taky po vyzdvi- žené tělesné poddanosti dle oných, v ná- podobných případnostech beztoho pozů- stávajících našich nejvyšších příkazův s poslušenstvím dáleji zavázáni zůstanou. Podle čehož se tedy gruntovní vrch- nosti a poddaní budoucně ríditi, nasi představení krajský a jiný ouřadové zemský ale v takových vyskytnouti se mohoucích případnostech toto nařízení za nevyhnutedlné pravidlo drZeti, a na téhož vyplnění tu nejbedlivější pozornost vynaloziti povinní budou. Neb v tom po- zůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. 4* 

Strana 28
28 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Gegeben in unserer Residenzstadt Wien den ersten Tag des Monats No- vember im siebenzehnhundert ein und achtzigsten, unserer Reiche der römischen im achtzehenden und der erbländischen im ersten Jahre. Joseph. (L. S.) Henricus Comes à Blümegen Reg. Boh. Sup. & A. A. pr. Cancellarius. Heinrich Graf von Auersperg. Maria Joseph Graf v. Auersperg. Ad mandatum Sacrae Caes. Regiae Majestatis proprium Johann Wenzel von Margelik. Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídni 1. dne měsíce listopadu 1781, království našich římského osm- náctého a dědičných zemských prvního roku. Josef (L. S.) Henricus Comes à Blümegen, Reg. Boh. Sup. & A. A. Pr. Cancellarius. Jindřich hrabě z Auerspergku. Maria Josef hrabě z Auerspergku. Ad mandatum Sacrae Caes. Regiae Majestatis proprium Jan Václav z Margelíku. Z původních exemplářů, jež byly tištěny v německé řeči zvlášť a v české řeči zvlášť, každý o dvou foliových listech. České gubernium rozeslalo tento patent do krajů s cirkulářem ze 7. prosince 1781. Český text byl nově tištěn 1905 v Praskově Selském Archivě IV. 117—118. 565. Patent z 1. listopadu 1781 o vlastnickém právě poddaných ke statkům a o jeho zakupování. Wir Joseph der Zweite, von Gottes Gnaden erwählter Römischer Kaiser, zu allen Zeiten Mehrer des Reiches, König in Germanien, Hungarn und Böheim oc, Erzherzog zu Österreich, Herzog zu Burgund und Lotharingen oc oc. Entbieten gesammten treugehorsamsten Ständen, grundobrigkeitlichen Beamten, Ortsrichtern, Geschwornen und übrigen Unterthanen in Böhmen, Mähren und Schle- sien unsere landesfürstliche Gnade, und geben euch hiemit zu vernehmen: Wienach zwar schon seit mehreren Jahren wegen Überlassung des Eigen- thums der unterthänigen Gründe an die Unterthanen verschiedene Verfügungen getroffen worden, ohne dass jedoch bis jetzt der andurch abgezielte Endzweck durchgehends hätte erreichet werden können. Da nun aber dermalen nach aufge- hobener Leibeigenschaft die Einberaumung des Eigenthums für beede Theile um so dringender und wichtiger wird, als mit der durch eben diese Aufhebung der Leib- eigenschaft und Einberaumung des Eigenthums beförderten Wohlfahrt der Unterthanen die Vortheile der Dominien selbst verbunden sind, weil sie des richtigen Bezugs

Strana 29
Patent o vlastnickém právě poddaných 1781. 29 ihrer Praestationen, die auch bei dem eingeraumten Eigenthum stehen bleiben, bei den verbesserten Umständen der Unterthanen mehr gesichert sind, und ohne ihrer Verkürzung das Eigenthum, so wie es auch anderwärts die Erfahrung bestätiget, dem Fleisse, der Arbeitsamkeit und Industrie des Unterthans einen neuen Trieb geben wird: als versehen wir uns gnädigst, dass die Dominien da, wo das Eigen- thum den Unterthanen noch nicht eingeraumet ist und die Unterthanen hierum anlangen, solches denselben gegen einen angemessenen billigen Entgelt einzube- raumen sich bereit finden lassen werden. Die Vortheile, die den bereits ihre Gründe eigenthümlich besitzenden und selbe in Hinkunft ins Eigenthum übernehmenden Unterthanen zu statten kommen sollen, wollen wir mit folgenden gnädigst bestimmet und festgesetzet haben: Erstens: Können die Unterthanen, sobald sie ihre Gründe eigenthümlich be- sitzen, diese ihre Gründe vermög des ihnen gebührenden Dominii utilis, jedoch ohne Nachtheil der grundherrlichen Gerechtsamen, nach Gutgedünken benützen, versetzen, verpfänden, verkaufen und vertauschen; nur allein die zu den Häusern gehörigen Gründe ausgenommen, welche vermög ihrer Bestimmung ohne dem Haus nicht verkaufet werden können. Zweitens: Sind die Unterthanen nicht schuldig, den obrigkeitlichen Consens zur Einschuldung anzusuchen; doch soll sich der Unterthan über zwei Drittel seines liegenden Vermögens nicht einschulden, und kann derselbe widrigenfalls von seinem Grunde mit Beobachtung der diesfalls bestehenden Vorschriften abgestiftet werden. Drittens: Hat die Vormerkung der Schulden nur damal, wenn sie die Gläu- biger verlangen, zu geschehen. Gleichwie nun nicht zu zweifeln ist, dass die Unterthanen in Ansehung dieser mit dem Eigenthum verbundenen Vortheile sich hierum von selbst, und zwar um so mehr sorgsamst bewerben werden, als jene, die ihre Gründe nicht eigenthümlich besitzen, zwar für ihre Person nicht leibeigen sein, dahingegen in Ansehung der Gründe so lang den Gesetzen ihres dermaligen Nexus sich unterziehen müssen, bis sie selbst den Einkauf sich verschaffet haben werden: so wollen wir anmit auch ernstlich verordnet haben, dass die Dominien ihre uneingekaufte Unterthanen wider Willen zum Einkauf ihrer Gründe keinerdings verhalten sollen und können, und werden unsere aufgestellte Kreisämter und Länderstellen die genaueste Obsicht zu halten haben, damit hierunter nicht der geringste Zwang vorgehe, noch hierbei den Unterthanen drückende Bedingnisse zugemuthet werden. Denn hieran geschiehet unser gnädigster Wille und Befehl. Gegeben in unserer Residenzstadt Wien den ersten Tag des Monats November im siebenzehn-

Strana 30
30 hundert ein und achtzigsten, unserer Reiche der römischen im achtzehnten, und der erbländischen im ersten Jahre. Joseph. (L. S.) Henricus Comes à Blümegen Reg. Boh. Sup. & A. A. pr. Canc Heinrich Graf v. Auersperg. Maria Joseph Graf v. Auersperg. Z prvotního tištěného exempláře. Ad Mandatum Sac. Caes. Regiae Majestatis proprium Johann Wenzl von Margelik. D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 566. 1781, 16. listopadu: České gubernium patentem vyhlašuje císařské povolení, že kdo r. 1775 zvolil si novou robotu, a ta by byla větší, ten může ještě v šesti měsících vrátiti se ke své staré menší robotě. Wir Joseph der Zweite oc. Entbieten unsern gesammten treugehorsamsten Ständen, grundobrigkeitlichen Beamten, Ortsrichtern, Geschwornen und übrigen Unter- thanen in Böhmen und Mähren unsere landesfürstliche Gnade, und geben euch hiemit gnädigst zu vernehmen: Da schon zu mehrmalen wahrzunehmen gewesen, dass einige Unterthanen und Gemeinde bei Gelegenheit des letzten Robotpatents de dato 13. Augusti 1775 (sei es aus falschen Wahn oder Vorspieglung: dass sie durch Auswahl der neuen Schuldigkeiten zukünftig mehrere Vortheile erlangen würden) verleitet worden, zu höheren Praestationen, als ihnen wirklich vorher obgelegen, durch freie Auswahl sich einzulassen; So wollen wir hiemit pro ultimato verwilligen, dass dergleichen Unterthanen und Gemeinden, die sich in diesem Falle befinden, binnen den Termino praeclusivo von 6 Monaten à die publicationis des gegenwärtigen Patents freistehen solle, auf ihre vorhin immer geleistete Schuldigkeiten so, als wenn sie die neuen nie ausge- wählet hätten, zurückzutreten. Hieran geschiehet unser gnädigster Wille und Meinung. Gegeben ob dem königl. Prager Schlosse den 16ten November im ein tausend sieben hundert ein und achtzigsten Jahre. N. N. Der römisch-kaiserlich, auch in Germanien, zu Hungarn und Böheim königl. apostol. Majestät oberster Burggraf, Präsident, dann Räthe des k. k. Landes- gubernii im Königreich Böheim. Ad Mandatum Sac. Caes. Regiaeque Apostolicae Majestatis ex Consilio Caesareo-Regii Gubernii Regni Bohemiae Karl Egon Fürst zu Fürstenberg. (L. S.) Z původní tištěné vyhlášky. Johann Joseph Nitsch.

Strana 31
Volba roboty 1781. Svobodný dvůr 1782. 31 567. 1782, 2. ledna: Karel kníže z Dietrichšteina na Mikulově potvrzuje list z 11. listopadu 1380 na svobodný dvůr Dvořákovský v Hrbově u Polné, a stanoví jeho nynější povinnosti; syn jeho hrabě Jan Karel Dietrichštein ve Vídni 24. ledna 1783 proměňuje některé povinnosti v jiné. Von Gottes Gnaden Karl, des heiligen röm. Reichs Fürst von Dietrichstein zu Nickolsburg, Graf von und zu Proskau, Herr der freyen Reichsherrschaft und Vöstung Trasy, Freyherr zu Hollenburg, Finkenstein und Thalberg, Erbschenk in Kärnten, Erblandjägermeister in Steyer, Ritter des goldenen Vlisses, Ihro Röm. kais. königl. apost. Mayt. wirklich geheimer Rath und Kämmerer oc oc, bekennen öffen- tlich anmit und geben Jedermann zu vernehmen: Es habe uns der Franz Dworzak, Nachbar und Innwohner des zu unserer fürstlichen Herrschaft Polna angehörigen unterthänigen Dorfs Hrbau, gehorsamst gebeten, Wir geruheten demselben die ihm und seinen vohergegangenen Grundbesitzern von dem Herrn Johann Ptaczek von Pirkenstein als ehemaligen Innhabern benannter Herrschaft Polna ertheilte Be- gaabnuss, welche von Wort zu Wort also lautet : Následuje český list Jana Ptáčka z Pirkšteina, daný 11. listopadu 1380, tištěný v Archivě Českém XXII. str. 5. č. 6. in Gnaden gleichfalls zu bestätigen. Da wir nun in billigen Dingen un- seren lieben getreuen Unterthanen gerne willfahren, als erneueren und bekräftigen wir obbesagte Begaabnuss, inwieweit derselbe nämlich zur Zeit noch in deren Ausübung bestellet ist, und mit der von ihm selbst gewählten, von einer löbl. kais. kön. Robot-Adjustirungs-Commission aber bestätigten Verbindlichkeit: alljähr- lich an S. Georgii und Michaelis Zinsen, jedesmal 2 fl. 32 kr., zusammen fünf Gulden Rhein. vier Kreutzer, in unsere Renten richtig und bar zu bezahlen; — dann in der Robot 1. das Malz zu jedem Gebräu aus dem Polnauer Bräuhause, auf gleiche Art auch 2. dem Brandweinbrenner seinen Schrot in die Mühle und wieder zurück; 3. allerley Getraydsamen bei dem Polnauer und Konsbuler Hof sowohl im Früh- jahr als im Herbst nach Anordnung unseres Oberamts, und wie es die Nothdurft erfordern wird, von Schüttböden auf die Felder; 4. zu den dreymaligen Wallfahrten nach Sopoth und Ransko das benöthigte Kuchelgeschirr hin und wieder; endlichen aber 5. uns oder unsere Bevollmächtigte und Repraesentanten gegen Abreichung eines täglichen Kostgelds per fünfzehn Kreuzer, dann eines niederösterreichischen Viertel Haabers zu jedem Futter auf vier Pferde, nebst dem gewöhnlichen Heu, ohne veiterem Entgelde auf allmaliges Verlangen in und ausser der Herrschaft zu führen — aus obrigkeitlicher Macht und Gewalt in Gnaden anmit. Befehlen auch unter einem unseren sowoll itzigen als künftigen Oberamt- männern und übrigen Beamten unserer fürstlichen Herrschaft Polna ernstlich und

Strana 32
32 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: gebieten, eingangsbenannten Franz Dworák und alle seine Grund-Nachfolger nicht nur bei dieser unserer obrigkeitlichen Bestätigung in alle Wege selbst zu schützen und hierob feste Hand zu halten, sondern auch bei Vermeidung unserer Ungnade nicht zu gestatten, dass selbe durch Jemand anderen hierinfalls am mindesten beirret oder gekränket werden möge. Zu mehrerer Befestigung dessen haben wir uns eigenhändig unterschrieben und unser grösseres fürstl. Insigl anhängen lassen. So geschehen in unseren fürstlichen Residenz-Schloss zu Nikolsburg den zweyten Jener des siebzehn hundert zwey und achtzigsten Jahrs [2. ledna 1782]. Carl Fürst von Dietrichstein Proskau m. p. Ad Mandatum suac Serenissimac Celsitudinis Proprium Fr. Ant. Edler von Sonnenfels, kais. könig. Rath und fürstl. Hofrath. Auf gehorsamstes Bitten des eingangsbenanuten Franz Dwořák aus dem Dorf Hrbau wird demselben die in dem 2., 4. und 5. Absatz des von meinem fürstlichen Herren Vater untern 3. [?] Jenner 782 bestätigten Privilegii enthaltene Verbindlichkeit der Verführung des Schrots für den herrschaftlichen Brandweinbrenner und des Kuchlgeschirrs zu den Wallfahrten, dann der zu leisten habenden unbestimmten weiten Fuhren, aus besonderer Gnade, auch obrigkeitli- cher Macht anmit erlassen und dahin abgeändert, dass er seinen eigenen freywilligen Aner- biethen gemäss itzt und in Zukunft das herrschaftliche Malz aus dem Polnauer Bräuhaus auf allmaliges Verlangen sowoll in die Mühle, als zurück, desgleichen im Herbst und Frühling bei den Polnauer 2 Meyerhöfen den Saamen aus den Schüttböden auf die Felder unentgeltlich zuführen; nicht minder statt der obgedachten unbedüngten Fuhren fürohin gegen Abreichung der patentmässigen Gebühr jährlich eine zwyspannige Fuhr von drey Meilen zu entrichten, dann ein Pferd zu einer weiten Fuhr auf 10 oder 12 Meilen zuzuspannen schuldig und ge- halten seyn solle. Wienn den 24. Jenner 1783. Johann Carl Graf Dietrichstein Proskau m. p. Originál jest majetkem rolníka Dvořáka v HIrbově u Polné; opsal dr. Václav Řezníček. Srovnej AČ. XXII. str. 5—6 č. 6. Také Sommer v topografii Čáslavska str. 165 má zmínku o tom svobodném někdy dvoře v IIrbově. 568. 1782, 19. února: České gubernium vyhlašuje císařské nařízení z 8. t. m., že čeledínové v panských dvořích jsou povinni dosluhovati do smluvené lhůty, jako jiná čeládka. Circulare in alle Kreise und die königl. Prager Städte. Se k. k. Majestät haben bei dem angezeigten Umstande, dass die sowoll in obrigkeitlichen Mayerhöfen, als auch bei den Bauern in Diensten stehende Dienst- boten bei Kundmachung des Leibeigenschafts-Aufhebungs-Patents ihre Dienste zu verlassen sich haben beigehen lassen, untern 8. Hornung d. J. ernstgemäss zu ver- ordnen geruhet: dass von dem Augenblick des kundgemachten diessfälligen Patents

Strana 33
O čeledi v panských dvořích, O kolkových poplatcích 1782. 33 alle, bei den obrigkeitlichen Mayerhöfen sich befindende Dienstboten (die beeder Eltern verwaiste allein ausgenommen, in Anschung welcher sich ebenfalls genau nach dem Patent zu halten, und keinem Theil nicht die mindeste widrige Ausdeu- tung zu gestatten seie) in Categorie aller übrigen ordentlichen Dienstboten eintreten, somit nach der bestehenden Gesindordnung durchgehends behandelt, und bei ihren Dienstherren gegen den in der Gegend gewöhnlichen Lohn und Kost die festgesetzte Dienstzeit auszuhalten schuldig sein sollen. Worauf also sowohl die Obrigkeiten, als auch die Dienstboten anzuweisen, denen letztern aber auf Sr k. k. Majestät ausdrücklichen höchsten Befehl der Irrwahn, als wenn sie zur Erwerbung ihrer Nahrung, ohne an ihre dermalen noch bestehende Dienstzeit mehr gebunden zu sein, sich an andere Orte begeben könnten, zu benehmen, und ihnen zu erklären ist, dass nach der nicht aufgehobenen, fortan noch bestehenden Dienstbotenordnung jeder seine kontraktmässige Dienstzeit gegen den bedungenen Lohn und Kost vollständig auszuhalten, und diess also auch kün- ftighin jedermann zu beobachten verpflichtet sein solle. Geben Prag den 19. Hornung 1782. Karl Egon Fürst zu Fürstenberg. Z původní tištěné vyhlášky formátu foliového. Joseph Duchet. 569. 1782, 24. května—1784, 6. září: O kolkových poplatcích při listinách v záležitostech selských. Podávají se zde výtahy, jež České gubernium dávalo čtvrtletně tisknouti o svých vyhláškách. (Vý- tisky v arch. Č. Musea.) 1. Circulare in alle Kreise (ddo 24. Maji 1782), dass in Hinkunft die denen Unter- thanen von den obrigkeitlichen Amtern zu verabfolgende Meldungszetteln stempelfrei, die Ent- lass-Scheine aber so wie vorhero gestempelt sein sollen. (96) 2. Cirkulare in alle Kreise (ddo 31. Julii 1782): dass bei jenen Entlass-Scheinen, wenn ein Unterthan von einer Herrschaft zur andern überziehen will, der 15 kr. Stempel zu gebrauchen seie. (84) 3. Hofdekret vom 12. August (1784): Dass die Unterthanen, wie bisher geschehen, auch noch künftig in allen Praegravationsangelegenheiten stempelfrei seien. Durch Gubernial- dekret vom 26. August sämmtlichen Kreisämtern und k. Fisko, k. Appellationsgericht, Judicial-, dann Gubernialtax- und Expeditamt bekannt gemacht worden. (In camerali. I. Hof- verordnungen Nr. 143.) 4. Hofdekret vom 6. September (1784): Dass die Meldzettel der Unterthanen zur Heurath stempelfrei; die Meldzettel der Unterthanen, um ausser der Herrschaft zu dienen, aber, als welche von den Entlass-Scheinen aus dem Dienste ganz unterschieden sind, allerdings stempelmässig; endlich die Entlass-Scheine der Unterthanen von einer Herrschaft zur andern oder in völlige Freiheit, nach der dritten Klasse des Stempelpatents ebenfalls stempelmässig 5 Archiv Český XXV.

Strana 34
34 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: sein. Ist zum Druck befördert und sämmtlichen Kreisämtern, der Siegelgefällsadministration, k. Landrechten und Appellationgericht unterm 20. September bekannt gemacht worden. Ib d. 145.) 570. 1782, 29. června: Kníže Jan Nep. Schwarzenberg nařídil, aby při stěhování pod- daných do jiných zemí ještě vždy bralo se 10procentové odchodné dle patentu z r. 1769. [Krumauer Hofrath řediteli Vorlického panství.] Director! Ich habe zwar schon vorhin das Gubernialdecisum communicirt, kraft welches von einem ausser Lande ziehenden Unterthan 10 pct. Abfahrtgeld abzufordern gestattet wird. Es tragen mir aber Se Dt auf meinen hierüber erstatteten Bericht wiederholt auf, die genaue Beobachtung dieser in dem gedruckten Patent von 1769 begründenten Entscheidung genau einzubinden, mit dem Beisatz, dass dieser 10pctige Abzug nach dem angezogen Patentauszug auch bei Emigranten, deren Vermögen dem Fisco anheim fallet, nicht ausser Acht gelassen werden solle. Wo übrigens und soviel es den Abzug, welcher von Unterthanen, so nur im Lande von einer Herrschaft auf die andere überziehen, belanget, Se Dt das Nähere zu bestimmen sich zurzeit annoch vorbehalten haben wollen . . . Krumau 29. Jun. 1782. Original archivu Vorlického 5. AU. 16. Hartmann mp. 571. Řád čelední vydaný dne 30. září 1782 pro Čechy, Moravu a Slezsko. Řízení pro zemskou čeládku [Ordnung für Landgesind] v Čechách, Moravě a Slezsku; od 30ho dne měsíce září roku 1782. My Josef Druhý z Boží milosti volený Římský císař, po všecky časy rozmno- žitel říše, král v Germanii, v Uhřích, v Čechách oc oc, arcikníže Rakouské, kníže Burgundské a Lotringské oc oc. Vzkazujeme společným našim zemským obyvatelům v Čechách, Moravě a Slezsku naši milost, a dáváme vám tímto k vyrozumění: kterak jsme my k podosáhnutí [zur Beförderungl domácí svornosti, z kteréžto i také sku- tečně všeobecný prospěch a pokoj pochází, za dobré uznali, z ohledu povinnosti jak domácího pána neb hospodáře zemského [auf dem Lande], tak také jehož če- ládky, naši přísnou vůli a poručení k všeobecnému pravidlu nejmilostivěji oznámiti, a tudy následující s nynějším časem se srovnávající řízení čelední pro zemský lid [Gesindordnung für das Landvolk] k nejbedlivějšímu pozorování ustanoviti. § 1. Jedenkaždý čeledín jest povinen, svému hospodáři všecky služby, ku kterým on se zavázal, neméně i takové, které se mezi umluvenými službami dle slušnosti a rozšafnosti vyrozumívati mohou, volně a ouplně vykonávati.

Strana 35
Odchodné. — Řád čelední 1782. 35 § 2. Každý čeledín, který by se odporoval, takové služby vykonati, může k nim, dle potřeby, nejenom právním donucením [durch gerichtlichen Zwang] při- držán býti, nýbrž bude také povinen tu škodu, kterou by svému hospodáři skrze svévolné odporování spůsobil, nahraditi aneb odsloužiti. § 3. Vesměs jedenkaždý čeledín povinen jest, svou službu pilně vykonávati, svému hospodáři poslušnost a počestnost proukazovati, jeho užitek a zisk všemožně pohledávati a ode vší škody ho vystříhati; následovně musí za všechnu skrze svou nedbanlivost pošlou škodu státi. § 4. Samojediné povinnosti čeledina podosáhnou [erhalten] beztoho skrze přirozenost služby, ku kteréž on se zavázal, samy od sebe své ustanovení; leč že by nějaká písební smlouva neb tak nazvaná špancedule mezi hospodářem a čeledí- nem vyhotovena byla; v kteréžto případnosti se obojí strana vesměs [nach selben = podle ní] zachovati musí. § 5. Oné až dosaváde obyčejné stavení čeládky má tak dalece pozorované býti [sind beizubehalten], aby se zjednaný čeledín hospodářovi pořádně připsal a jeho mzda se zaznamenala, tudy ale vší roztržitosti v příč vkročeno bylo. § 6. Čelední knihy, které se v té případnosti védsti musejí, mají se dle zde u konce připojeného formuláře založiti, a ouředníkovi za pořádné a pravé vedení těch čeledních knih od každého čeledína při stavení čeládky, jménem kance- lářské příslušnosti [Kanzleigebühr], 6 krejcarů odvedsti. § 7. Takové pořádné všeobecné stavení čeládky má budoucně pokaždýkráte s novým rokem svůj začátek vzíti, a při tom nemají se vesměs žádné hostiny neb hodování, noční pitky, zlé zvyky a vejtržnosti trpěti; a kdyby se předce něco ta- kového přihoditi mělo, tak se mají takové vejstupky potrestati a zameziti. § 8. Nápodobně mají při takovém stavení čeládky všechna jejich srozumění buďto o zvejšení mzdy, neb jiné nové možnost hospodáře přestupující požádání na zdravě a pití, vejminky [Ausnahmen] od jisté práce, neméně o vyjímání neb osvobození [Freilassung] jistých dnův od díla, obzvláštně ale když takové požádání vesměs se stane, bedlivě se zameziti, a původníci takového neslušného požádání, aneb kdyby se oni vyzkoumati nemohli, aspoň ti, jenž by takové pohledávání nejprve přednesli a je podporovali, s arrestem neb pokutnou prácí se potrestati. § 9. Mezi vystoupením ze staré a vstoupením do nové služby mají se čeledínům na nejvejš tři dni k obstarání jejich vlastních potřebností popříti a na vůli nechati. § 10. Jeden každý čeledín, který z jednoho panství na druhé do služby se odevzdá [übergeht], má od kanceláře ouřadního s cedulkou svého propuštění [Entlassschein] na neštemplovaném papíře zaopatřen a bez ní nikdež přijat býti. 5*

Strana 36
36 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 11. Taková propuštění cedulka má se v tom místě, kde čeledín do služby vstupuje, na kanceláři ouřadním ukázati a tam do čeledních knih se zaznamenati a schrániti. § 12. Hospodář má tedy od čeledína takovou cedulku jeho propuštění žádati a ji rychtářovi odevzdati, kterýžto tu cedulku potom na kanceláři při nej- prvnějším řízení neb správě k tomu cíli a konci předložiti musí, aby se do knihy čelední zaznamenati a schrániti mohla. § 13. Kdyby se nějakému čeledínu bez cedulky svého propuštění u někoho přebývání povolilo, tak má vrchnostenský ouředník, majíc toho povědomost, k pří- slušné pokutě přidržán, hospodář ale s arrestem neb obecním dílem potrestán býti. § 14. Čeledínové, kteří ještě nikde nesloužili, a na jiném panství by sloužiti chtěli, mají od vrchnosti téhož místa, kde se až dosaváde zdržovali, vysvědčení svého přicházení [Herkommens] a dobrého chování, a že s vědomím svých rodičův neb poručníkův do služby vstupujou, vyzdvihnouti; kteréž jim také vrchnost na jejich žádost neprodleně bez platu vydati povinna bude. § 15. Aby ale žádný čeledín bez služby dlouho nebyl a zlé následky v ta- kové případnosti se zamezily, tak se mají ouřadové vrchnostenští vynasnažiti, aby ze služby vystupujícím a s žádnou jinou službou zaopatřeným čeledínům, neb ta- kovým, kteří mimo obyčejného a pořádného času ze služby vystoupili, buďto na panství k nějaké službě neb k jinému vyživení dle možnosti se dopomohlo, anebo aby oni sobě jinde službu hledali. § 16. Vrchnosti mají také ony rodiče, jenž více k sloužení schopných dětí doma mají a jich k své vlastní službě nepotřebujou, přidržeti, aby oni takové děti na službu dali; a rovně tak mají se k sloužení schopní sirotkové službami zaopa- třiti: ku kterému cíli a konci vesničtí rychtářové a přísažní nejenom ony hospodáře a podruhy, jenž s víceji dětmi, nežli jich při domě potřebujou, zaopatřeni jsou, nýbrž také k sloužení schopné sirotky hospodářskému ouřadu oznámiti mají. § 17. Zjednání čeledína dosahuje svou dokonalost tudy, když hospodář čeledínovi strany přijímání, on ale hospodářovi strany vstoupení do služby slovo dá; pročež tedy závdavek jedině k důkazu skutečného zjednání slouží, následovně v případnosti takového zjednání, při kterém v obyčeji byl, ještě dáleji, však ale na tento způsob se ponechá: a) aby závdavek nikdy více, nežli dvadcátý díl mzdy nevynášel, a b) že jej hospodář při nejprvnější záplatě mzdy čeledínovi zase odtá- hnouti může. § 18. Kdyby hospodář zjednaného čeledína pro jeho zlé zachování nebo strany nějaké jiné patrné chyby do služby přijmouti nemohl, tak bude čeledín po- vinen závdavek zase vrátiti.

Strana 37
Řád čelední 1782. 37 § 19. Jestliby se ale hospodář odporoval [weigern], zjednaného čeledína bez pravdivé a důležité příčiny do své služby přijmouti, tak má hospodář závdavek tratiti, čeledín ale jej podržeti. § 20. Při zjednání má mezi hospodářem a čeledínem rozličnost služby [Gattung des Dienstes], a za ni umluvená mzda, tak jako vesměs všeckno, patrně vyjádřeno a ustanoveno býti; však ale mají se při tom všechny neobyčejné [un- schickliche] a proti všeobecnému dobrému směřující smlouvy a vejminky [Beding- nisse] odstraniti; ku příkladu: aby čeledín mohl jisté určité časy v hospodě neb při tanci stráviti, neb v čas vyzdvižených svátečních dnův aneb v jiných časech od práce a vykonávání své povinnosti osvobozen býti, nebo že se čeledínovi na jistých dnech nějaké hody a hostiny, které by hospodář lehce vydržeti nemohl, dáti mají. Kdyby ale předce takové vejminky umluvené býti měly, tak nejenom mají za neplatné a ničemné držány, nýbrž také oni, jenž by něco takového sobě vymínili, obvzláštně potrestáni býti. § 21. Ustanovení mzdy se zanechává dobrovolnému dorozumění mezi hospo- dářem a čeledínem. § 22. Kdyby čeledín přijatý závdavek vrátil a do služby, ku které on se uvolil, vstoupiti nechtěl, tak má k vstoupení do služby u oného hospodáře, od kte- rého on závdavek přijal, nejenom přidržán, nýbrž i také dle uznání [willkührlich] potrestán býti. § 23. Čeledín, který by ode dvouch neb snad od víceji hospodářův závdavek byl přijal, má se za to, dle okolostojičnosti, vždy potrestati, pak také povinen býti, u oného hospodáře, od kterého závdavek nejprvé přijal, do služby vstoupiti a zá- vdavek od druhého hospodáře přijatý navrátiti; leda žeby druhý hospodář o tom, že se čeledín již jinde zjednati dal, vědomost by měl, v kteréžto případnosti zá- vdavek od něho daný nejenom nazpátek vzatý, do kasy chudých vtažený, nýbrž i také takový hospodář dle uznání peněžitou neb tělesnou pokutou stížen býti má. § 24. Jestliby někdo nějakého skutečně sloužícího čeledína skrze dary a slibování větší mzdy neb jiných prospěchů k vejpovědi neb k nějakému jinému opuštění své služby sám neb skrze jiného přemluvil, má takový — tak jako onen, který by se při tom byl za dohazovače dal potřebovati — dle okolostojičnosti na penězích neb arrestem pokutován, čeledín ale, který by se k vejpovědi neb k opu- štění své služby přemluviti dal, rovně potrestán býti. § 25. Čeledín jest povinen, každou sobě uloženou práci volně, pilně a věrně vykonati, a nebude mocti se takové práce pod žádnou vejmluvou, obzvláště pod takovou varovati [sich zu weigern und zu entschlagen], jakoby snad ta práce jinému domácímu čeledínovi patřila, aneb on k ní zjednaný nebyl.

Strana 38
38 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 26. Nemá také žádný čeledín bez obzvláštního dovolení svého hospodáře nějakých nápomocníků, kteří vždy k roztržitostem a k roznášení potravních pokrmů příležitost dávají, k své práci potřebovati. § 27. Čeledínové, kteří své služby špatně, lenivě a mrzutě vykonávají, aneb jinak se nepříslušně chovají, aby tudy jenom propuštění od svého hospodáře jim odepřené vynutili, mají podle vůle potrestáni, a k donalému vyplnění svých povin- ností se vší ostrostí přidržáni býti. § 28. Všichni čeledínové vesměs, obzvláštně pak marštalní pacholci a chlívní děvky mají s světlem opatrně zacházeti, neméně od kouření tabáku v mar- štalích, na půdách a jiných nebezpečných místách se zdržeti, a žádnou hořící svíčku, leč v dobře zaopatřených lucernách tam přinášeti. § 29. Bez dovolení hospodáře nemá žádný čeledín v neděli a ve svátek do hospody a do tanečních domů, aniž někam jinam choditi, a dostanoucí k tomu dovolení, má se zase v ustanovené hodině domů navrátiti. § 30. K zamezení u čeládky přílišného hraní o peníze budou povinni vrchnostenští ouředlníci, vesničtí rychtářové a přísažní obzvláště v neděli a ve svátek hospody a šenkovní domy od času k času přepadnouti a trestuhodné hospodské a čeledíny k odpovídání přidržeti. § 31. Každý čeledín má svou povinnost věrně a volně vykonati, až jeho propuštění v ustanoveném čase následovati bude. § 32. Osmělil-li se čeledín bez pořádného vypovězení, které se v ustano- veném času státi mělo, odejíti, následovně svou službu před vejpovědí soukromně [heimlich] neb veřejně opustiti, tak má všudy hledán a ode všech vrchnostenských a právních ouřadův, pod jejich odpovídáním, přidržán, pak ale na to místo, odkud zběhl, zase nazpátek dodán býti. § 33. Kdyby se takový zběhlý čeledín zase nazpátek přivedl, aneb se snad sám od sebe dobrovolně navrátil, tak má strany svého utečení k odpovídání při- držán, a dle nálezu obtěžujících neb zlehčujících okolostojičností arrestem neb prací v poutách, neb jinak potrestán býti; při čemž však na hospodáře obzvláštní ohled se vzíti musí, poněvadž by mu snad mnohdykráte na neprodleném navrácení tako- vého zběhlého čeledína velmi mnoho záležeti mohlo, a on až do vyjití trestního času ne tak lehce bez čeledína býti nemůže. § 34. Pročež tedy především takový zběhlý a nazpátek přivedený čeledín bude povinen, nejenom u svého hospodáře ostatní čas dosloužiti, nýbrž i také jemu onu, skrze své utečení způsobenou škodu, buďto na hotových penězích neb skrze srážku na své mzdě neb také skrze další sloužení nahraditi, a pak teprv po vyjití takového dalšího sloužení jemu uloženou pokutu vyplniti.

Strana 39
Řád čelední 1782. 39 § 35. Však ale na vůli hospodáře se jedině zanechává, zdaliž on zběhlého a nazpátek přivedeného, neb snad také ze své vlastní vůle navráceného čeledína zase přijmouti, a jej až k dosloužení jeho času a až on skrze jeho odejití hospo- dáři způsobenou škodu odslouží, při sobě nechati chce neb nechce. V první pří- padnosti má, dle již předepsaného způsobu, takovému zběhlému čeledínovi uložena býti mající pokuta až do vyjití času služby odložena, v druhé případnosti ale ihned vyplněna býti. § 36. Jeden každý, který by takového zběhlého čeledína vědomě přecho- vával, má nejenom hospodářovi tudy způsobenou škodu a outraty nahraditi, nýbrž i také s třídenním arrestem při vodě a chlebě potrestán býti. § 37. Aby ale takovému odbíhání přísně vpříč vkročeno bylo, má ouředník vrchnostenský pokaždé, když se nějaký poddaný o cedulku svého propuštění ohlásí, bedlivě zkoumati, zdaliž on snad již někde v službě nestojí. § 38. Jedenkaždý čeledín, který se v manželském stavu nevynachází, má také svou truhlu a nábytek pro větší jistotu hospodáře do jeho příbytku sebou vzíti. § 39. Kdyby se čeledín proti svému hospodáři s potupnými a hanebnými slovy stratil [sich mit Schimpf- und Schmähworten verginge], a v té případnosti u rychtáře se stížnost vedla, má se tak proviněný čeledín citelně na těle potrestati. § 40. Větší provinění čeledínův má se na ouřadním kanceláři při řízení neb správě [am Amtstag] oznámiti, kdežto potom takoví čeledínové, dle uznání ouředlníka, s ostřejším trestem na těle, však ale na nejvejš jenom s desíti karabá- čními ranami trestáni býti můžou; kterýžto trest vždy do trestního protokollu se zapsati musí. § 41. Kdyby se ale čeledín pokusil, i snad na svého hospodáře neb ouře- dlníka ruku vložiti, tak má takový bez prodlení do krajského ouřadu veden a odtud do kázního domu [Zuchthaus] odevzdán býti. § 42. Každý čeledín jest povinen za všechny jemu svěřené věci a za všechno to, co on k své potřebě a opatrnosti převzal [was er unter seiner Ver- waltung und Verwahrung hat], státi, a při jeho ze služby vykročení svému hospo- dáři vsechno zase odevzdati. § 43. Kdyby se ale při tom nějaký schodek [Abgangl vynalezl, aneb něco z neopatrnosti, lenivosti a nepořádnosti neb nedbalosti čeledína se ztratilo aneb v zkázu přišlo; tak bude čeledín povinen, dle slušného vycenění, takovou škodu svému hospodáři nahraditi, tak jako vesměs hospodář právo míti bude, takovou skrze neopatrnost čeledína způsobenou škodu od mzdy sobě stáhnouti a zaplatiti [abzuziehen und sich zu vergüten].

Strana 40
40 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 44. Kdyby se čeledín v něčem pronevěřil, a takové pronevěření přes jeden zlatý nevyneslo, tak hospodář právo míti bude, sobě tudy pošlou škodu skrze srážku na mzdě nahraditi, a přes to ještě čeledína buďto u rychtáře neb na ouřadním kanceláři potrestati dáti. § 45. Jestliby ale nějaké takové pronevěření víceji nežli jeden zlatý vyneslo, anebo kdyby čeledín na skutečné krádeži dopadnut a zastížen byl: tak má on hrdelnímu právu odevzdán býti. Však ale takové odevzdání nemá se z nějaké outrpnosti neb zle vyrozuměné svědomitosti zanechati; pročež tedy má se oným ouředlníkům, jenž by to přece zanechali, strany takového všeobecnému dobrému velmi škodlivého prominutí peněžitá pokuta po pěti zlatých uložiti, hospodář ale s třídenním arrestem při vodě a chlebě se potrestati. § 46. Každá taková osoba, která by čeledínovi k zanešení nějakých věcí a ke krádeži neb k nějaké jiné nepořádnosti příležitost dala, má se, mimo nahražení hospodáři způsobené škody, také ještě s arrestem, neb dle okolostojičností s jinou citelnou tělesnou pokutou stížiti. § 47. Hospodářové budou povinni, svým čeledínům s dobrým příkladem svého živobytí předcházeti, a s nimi přívětivě a křesťansky zacházeti, aby sobě tudy slušnou vážnost, lásku a důvěrnost u nich získali. § 48. Každý hospodář má také čeledínovi smluvenou mzdu v ustanoveném času zouplna vydati, neméně přislíbenou a slušnou zdravu, pití a co by snad ještě smluveno bylo, poskytovati, vesměs ale všechno to dokonale vyplniti, k čemu on se při zjednání zavázal. § 49. Pročež má vrchnostenský ouřad ke konci každého roku při stavení čeládky jednoho každého čeledína se tázati: zdaliž on svou mzdu, a cokoliv více smluveno bylo, náležitě a zouplna obdržel; aby oným, kteří by sobě v té případnosti stížnost vedli, k obdržení své mzdy a k vynahražení té škody, kterou by oni skrze zadržení takové mzdy byli trpěli, bez prodlení se dopomocti mohlo. § 50. Mimo toho ale, co se smluvilo, hospodář k ničemu jinému zavázán nebude, a každá jiná odměna, ku příkladu dar k novému roku oc, neb co se čeledínovi za jeho dobré chování neb za jiné obzvláštně konané služby dává, nemá se to za povinnost, nýbrž za pouhou dobrotivost pokládati. § 51. Hospodář nemůže od smluvené mzdy v takové případnosti, kdyby snad čeledín strany utečení podezřelý byl, k své jistotě něco za sebou podržeti; však ale může sobě u oných čeledínů, kteří peníze za zdravu neb tak nazvaný Kostgeld dostávají, následovně se sami zdravují, jednoměsíčnou mzdu, naproti tomu ale u takových, kteří zdravu u hospodáře mají, vejnos čtvrtletní mzdy k své jistotě zpátky podržeti.

Strana 41
Řád čelední 1782. 41 § 52. Kdyby hospodář s svým čeledínem nepříslušně a zle zacházel aneb jej bez příčiny odstrčil [verstosset], tak má on nejenom s dvojnásobní náhradou čeledínovi tudy způsobené škody, nýbrž i také ještě, dle okolostojičnosti, s větší neb menší peněžitou neb arrestní pokutou trestán býti. § 53. Pakliby se ale hospodář snad tak dalece zašel a proti svému čele- dínovi se nějaké do hrdelního jednání padající ukrutnosti vinným učinil, tak se má s ním dle pozůstávajícího hrdelního zřízení [nach den peinlichen Gesetzen] po- kračovati. § 54. Hospodář má svým čeledínům vypasení luk a osetých polí, a všechny škodlivosti, které by se jeho sousedům činiti mohly, co nejpřísněji zakázati, a při spatření nějaké takové nepravosti [Unfugs] to rychtářovi sám oznámiti, aby takoví čeledínové náležitě trestáni byli. § 55. Kdyby ale snad hospodář sám vypasení sousedských luk a osetých polí, aneb něco jiného škodlivého nařídil, má se mu, mimo nahražení takové škody, také ještě třídenní arrest uložiti. § 56. Poněvadž hospodářům těžko přichází, každého času zapotřebnou čeládku vynalézti, při tom ale také polní práce a jiné dílo tak způsobené jest, že téhož nejmenší přetržení neb odložení mnohdykráte nejenom samojediným hospo- dářům polním, nýbrž také v následku všeobecnosti samé velmi škodlivé by býti mohlo, tak se tudy čas služby polní čeládky nejméně na jeden celý rok ustano- vuje; pročež tedy před vyjitím toho času žádný čeledín, nechť on jest pacholek, pasák neb děvečka oc, svého hospodáře svévolně opustiti mocti nebude; kdyby se to ale přece stalo, má takový čeledín se vší přísností k vyplnění a k dosloužení svého času skrze právní neb vrchnostenský ouřad přidržán, a ještě obzvláště po- trestán býti. § 57. Kdyby hospodář svého čeledína ze služby propustiti, neb čeledín z ní vykročiti chtěl, tak má jeden jako druhý v náležitém času vejpověď dáti taková vejpověď ale se tudy vesměs a beze všeho rozdílu na tři měsíce před novým rokem vyměřuje a ustanovuje, mezi kterým časem se hospodář o nového čeledína, čeledín ale o nového hospodáře postarati může. § 58. Na důkaz, že se taková vejpověď z jedné neb z druhé strany sku- tečně stala a přijala, musí se to rychtářovi oznámiti; on ale bude povinen na příští den řízení neb správy [am nächsten Amtstag] vrchnostenskému kanceláři o tom známost učiniti, aby taková vejpověď v čelední knize zaznamenána býti mohla. § 59. Mimo takové pořádné a v slušném čase učiněné vejpovědi povinnost čeledína i také tenkráte přestane: a) kdyby se hospodář na ustavičné časy ze zemi odebral; b) kdyby čeledína nějaká nemoc přepadla, která by ho k službě neschopného učinila; c) kdyby čeledín do stavu manželského vstoupiti chtěl; d) kdyby Archlv Český XXV. 6

Strana 42
42 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: rodičové neb příbuzní čeledína příčinu měli, jej k zastání v jichž starém věku neb k převzání gruntu [zur Antretung eines Grundes] nazpátek povolati; e) kdyby čeledínovi někde jinde nějaké dědictví připadlo, tak že by tam musel přítomný býti: kterážto příčina ale vždy s hodnověrným vysvědčením potvrzená býti musí. § 60. Hospodář má právo v následujících případnostech svého čeledína ihned, a beze všeho ohledu na ustanovený čas vejpovědi, ze své služby odpraviti [abzuschaffen]: a) kdyby čeledín službu, ku které zjednán byl, z jakékoliv příčiny zastávati a vykonávati nemohl; b) kdyby čeledín v nějakém pronevěření, v krádeži neb v nějakém provinění zastihnutý byl; c) kdyby čeledín opilství a ožral- ství neb jinému zlému činění [Ausschweifungen] v domě neb krom domu hospo- dáře oddaný byl; d) kdyby se čeledín buřlivě a nepokojně choval a ostatní domácí čeledíny buďto proti hospodáři, nebo z nich jednoho proti druhému popudil; však ale musí se takové odpravení čeledína pokaždé u rychtáře a od něho na kanceláři oznámiti. § 61. Rovně tak má čeledín právo míti, své propuštění ihned žádati mocti, kdyby on v nebezpečenství byl, z příčiny násilného a ukrutného jednání svého hospodáře na oudech svých, neboližto dokonce snad na svém živobytí škodu trpěti; však ale musí čeledín takovou příhodu na patřícím místě oznámiti, a dříve nežli nějaké uznání [Erkenntnis] následovati bude, sám od sebe službu neopustiti, leda žeby se patrného nebezpečenství živobytí neb nějakého uškodění obával. § 62. Mezi hospodářem a čeledínem povstávající žaloby, stížnosti a rozepře mají se ve vsích a v městečkách u práva [bei den Gerichten], a v městách u magistrátu přednésti, a tam oustně, ouhrně a bez ouplatku vyšetřené a sprostřed- kované býti. § 63. Všechny čeledínské rozepře, které by se u rychtáře, jakožto u první instancí, sprostředkovati nemohly, mají se při řízení neb správě [Amtstägen u přítomnosti rychtáře a přísažního, a to sice vždy bez ouplatku rozsouditi; kdyby jedna neb druhá strana skrze vyřknutí [Spruch] vrchnostenského ouřadu aneb v městách skrze vyřknutí magistrátu stížena býti se domnívala, tak se jim na vůli zanechává, po vyžádání a obdržení písebného rozsudku od ouředního kanceláře neb od magistrátu, na krajský ouřad se obrátiti, který takové stížnosti nejdéle v osmi dnech vyšetřiti a rozsouditi povinen bude. §. 64. Pronevěření, krádež, násilné ruky vložení [Vergreifungen an der Person na hospodáře a jiné nápodobné činy, které s obyčejným trestem [Polizeistrafe] spro- středkované [abgethan] býti nemůžou, mají se hrdelnímu právu oznámiti, a tam také nápodobný přestupník s sepsaným vyznáním, neméně s vyzdviženými důkazmi a corpore delicti se odevzdati.

Strana 43
Řád čelední 1782. 43 §. 65. Pracné pokuty [Strafarbeiten] jsou v přítomném čeledním řízení [Gesind- ordnungl proto ustanovené, aby se skrze ně nejenom privátní neb samojediná osoba polepšila, nýbrž i také všeobecnosti prospěch pocházel; pročež tedy takové pokuty, obzvláštně mimo měst, při opravování cest a mostů (kdyby snad k tomu někdo jinší již zavázán nebyl), neméně při čištění ulic a jinších všeobecných [gemein- nützigen] prácí se vynaložiti mají. §. 66. Přítomné řízení [Gesindordnung] má se nejenom na každém vrchno- stenském kanceláři, nýbrž i také v každé vesnici u rychtáře vždy vynacházeti, které rychtář ku konci každého roku v neděli a ve svátek vesnickým čeledínům k jejichmu dokonalému pochopení přečísti povinen bude. §. 67. Konečně i také duchovní faráři a pastýři [geistliche Scelsorger] se důkladně vynasnažiti mají, aby čeládku strany jejich povinností z kazatedlnice napo- mínali a je vyučovali, neméně všechny mezi čeládkou panující nepořádnosti, vejtržnosti [Ausschweifungen] a vše skrácení [Benachtheilungen] svých hospodářů docela vyplemenili. V tom pozůstává naše nejvyšší i přísná vůle a poručení. Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídni 30. dne měsíce září, léta Páně 1782, království našich římského devatenáctého a dědičných zemských dru- hého roku. Josef (L. S.) Thadaeus Baro à Reischach. p. t. Regis Bohlme Sup“ & A. A. pr“s Cancell" s Ad Mandatum sacrae Caes" Regiae Majestatis proprium Jan Václav z Margeliku. Formulář. Podle kterého čelední knihy vedeny býti mají. Jméno vesnice Nro domu Jméno domácího pána neb hospodáře Jméno čeledína Mzda na penězích naturalních věcích do služby vstoupení Cas ze služby vystoupení Z původní vyhlášky, tištěné ve Vídni u Trattnera ve formě foliového sešitu o 11 listech; na titulním listě spatřuje se císařský dvojhlavý orel, na jeho prsou štít se znaky habsburským, babenberským a lotrinským, na křídlech a na ocase rozestaveno jest 10 znaků zemských, mezi nimi nejvýš v pravo znak uherský, v levo znak český. Text německý vyšel v též podobě u Trattnera; prof. J. Čelakovský půjčil mi z něho starý opis, z něhož některé německé výrazy vzal jsem do přítomného otisku. 6

Strana 44
44 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 572. 1782, 2. října: Nezakoupené statky selské buďte držitelům postupovány zápisem k vlastnictví; 1785, 7. ledna: však bez nucení. Circulare in alle Kreise (ddo 2. Octobris 1782): dass die Obrigkeiten vermög aller- hochsten Befehls zu eigenthumlicher Überlassung der Gründen an die Unterthanen aufgemuntert werden sollen. (65) Hofdekret vom 7. Jänner (1785). Dass die Unterthanen zum Einkauf der Rustikal- gründe noch ferners ungezwungen bleiben sollen. Durch Gubernialdekret vom 27. Jänner sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht worden. (21) Výtahy z vyhlášek českého gubernia za říjen - prosinec 1782 č. 65, leden - brezen 1785 č. 21. 573. 1782, 29. října: Krumlovský vrchní Hartmann Třeboňskému direktorovi ohlašuje knížecí nařízení o služebných letech poddaných sirotků, též o ochranném platu z podruhů a ze řemeslníků. H. Wirthschafts-Director! Es geben mir Se Dt untern 29. prät. zu vernehmen, die sichere Wissenschaft erhalten zu haben, dass ehenächstens eine gedruckte Ordnung für das Landgesind zur allgemeiner Richtschnur publicirt, und hierdurch eine gewisse Modalität vor zuführen*) kommenden Dienstboten-Büchern gegen einer bestimmten Kanzleigebühr vorge- *) Snad lépe čisti: von zu fuhren. schrieben werden würde. Gleich wie aber der Antrag dahin ginge, dass die Waisen- oder Gesindstellung in Zukunft jedesmal mit Anfang des Jahres vorgenommen werden solle: als hätte ich sammen- tliche HH. Herrschaftsvorsteher unverzüglich dahin anzuweisen, dass bis zur erfolgenden Publi- cation ersagter Gesindordnung auch mit den Waisenstellungen nachgewartet, sodann aber die Gesindbücher nach bekommenden Formulare geführet werden sollen. Ausser deme wollen Se Dt gn. befolget wissen, dass die beider Eltern verwaiste Unterthanen genau vorgemerket, und zu Abdienung der schuldigen 3 Waisenjahre angehalten; auf den Fall aber und soferne sich einer oder der andere vor Abdienung der Waisenjahren verehelichen wollte, einen solchen, wenn sonst kein Anstand unterwaltete, zwar auch die Erlaubniss ertheilet, jedoch vor [jedes?] unabgediente Jahr ein Lösegeld von 1 fl. 20 kr. abgefordert und in die Verrechnung gebracht werden solle, wo zumalen diese Ablösung auch höheren Orten vor billig erkannt worden wäre. Und da Se Dt auch besorgen, dass durch ungleiche Ausdeutung der neuen Landes- verordnungen ein so andern Orts unterlassen worden sein dörfte, das von denen Inleuten insgemein per 7 kr., von denen Handwerksleuten aber in unterschiedenen Beträgen abgenommene Schutz-Geld einzufordern, derlei Zahlungen aber zur Zeit noch niemalen ausdrücklicher ein- gestellet worden wären, und als fassionirte, mithin versteuerte herrschaftliche Gefälle so platterdings auch nicht zuruck gelassen werden könnten: als wären sothane Schutzgelder au€ dem Fuss, wie sie vorhin üblich waren, und wo etwa mit deren Einforderung ausgesetzet worden wäre, ohne weitern wiederum in Gang zu bringen, und ohne allen Anstand,*) dass [sic]

Strana 45
z roku 1782. 45 auf welcher Herrschaft oder Gut derlei Schutzgelder nicht vorhin eingeführet waren, also auch dermalen keine Abnahme platzfinden könne... Hartmann. Krumau 2. Nov. 1782. Z knížecího arch. Třeboň. I B. 5 AU. 1. — *) Zde schází několik slov, také asi slovo: ausgenommen 574. 1782, 5. listopadu: Instrukce daná od vrchnosti kostelníkům při farním kostele v Jenišovicích. Uveřejnil jí Jan Hájek v Časopise přátel starožitností českých 1898, VI. 104, o 8 článcích. Vyšla z nařízení hraběte Františka Ant. Desfoursa jakožto pána panství Hruboro- hozeckého a tudy patrona farního kostela sv. Jiří v Jenšovicích; složena byla u přítomnosti faráře Jenšovského skrze vrchního direktora panství na kanceláři Rohozecké. Podle práv a povinností, jež se vypisují v té instrukci, kostelníci v Jenšovicích nebyli již správci záduší a důchodů kostelních, než jen služebníky kostela a zvoníky; kostelníci byli tam dva, a přidán jim ku pomoci třetí, jemuž říkali kapelník; u něho měly býti vždy klíče. 575. Pravidla k výkupu z roboty na panstvích knížete Jana Schwarzenberka, vypracovaná r. 1782 a 1783. V knížecím archivě Třeboňském (VI. Gp. 36) jest uloženo několik akt s navrženými pravidly, jež vypracovala knížecí Schwarzenberská účtárna ve Vídni k tomu cíli a konci, aby po vrchnostenském schválení jich bylo poddaným na Schwarzenberských panstvích v Čechách dovoleno, vykupovati se podle nich z roboty. Návrhy byly r. 1782 s datem 24. prosince vy- pracovány (A, B) a potom r. 1783 pod datum 10. července v několika kusích proměněny (C, D); v tomto pozdějším způsobu z roku 1783 dal je vytisknouti Josef Riegger v Archiv der Geschichte und Statistik vom Böhmen (v Drážďanech 1795, III. díl str. 166—173). Riegger byl v letech 1782—1785 za radu u knížete Schwarzenberka. Ani v písemnostech Třeboňských, ani v otisku Rieggerově nenašel jsem poznamenáno, zdali ten plán došel schválení knížete Schwarzenberka. Tuším, že takové schválení obdržel, ale že poddaní asi málo užívali toho obecného svolení k výkupu pod ustanovenými výminkami. Zde tisknou se všechny texty z roku 1782 i 1783, však s tím obmezením, že částky nezměněné tisknou se jenom jednou. A. Pravidla o výkupu z roku 1782. Slova tištěná v hranatých závorkách přidal jsem z vyhotovení pozdějšího (1783), tištěného Rieggerem. Skratky ZT, IIT znamenají Zugtage, Handtage, dni roboty potažné a dni roboty pěší. Entwurf, nach welchem die Robotreluition bei gesammt fürstlich Schwarzen- bergischen Herrschaften in Böhmen, diese möge von einzelnen Unterthanen oder ganzen Gemeinden, auf ein oder mehrere Jahre, entweder in der Rücksicht der

Strana 46
46 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Unvermögenheit, oder wegen Verpachtung der Maiereien nachgesucht werden, [allenfalls] einzuleiten und [die Zahlung] zu bemessen wäre, wie folget : Bei denen Zug-Roboten: 1° Hier solle sich die Robotreluition gegen der monatlichen Ordinari�Steuer wie 3 gegen 5 verhalten, mithin ein ganzer Angesessener, welcher monatlich zu 5, ganzjährig aber 60 fl. zu steuern hat, an Robotgeld monatlich 3, ganzjährig aber 36 fl. zu entrichten haben. 2° Der höchste Betrag der Reluition solle jedoch über 42 fl. 54 kr. nicht steigen, es möge alsdann die Steuer auch 100 fl. [und mehr] betragen, weilen dieser Zahlungsbetrag aus dem Grunde hergeleitet wird, dass, da die ganzjährige Robot- schuldigkeit in 156 ZT und 39 HT bestehet, und wenn erstere zu 15, letztere aber zu 6 kr. zu Geld berechnet werden, diese eben jene 42 fl. 54 kr. ausmachen. Dagegen 3° kann für die Zugrobotreluition, wenn diese Naturalschuldigkeit auch nur in 156 einspännigen ZT bestehen sollte, weniger nicht als 15 fl. 36 kr. ange- nommen werden, weilen in diesem Fall ein solcher Robotstag ohnehin nur mit 6 kr., gleich einem HT, vergütet wird. Woraus dann folget, dass 4° derjenige Unterthan, welcher zur Verrichtung wöchentlich 3 einspännigen ZT nach der neuen Robotverzeichnus verbunden ist, er möge auch weniger an der Steuer zu entrichten haben, dieser an Robotreluition dannoch 15 fl. 36 kr. zu ent- richten hätte ; welcher jedoch an der Ordinari-Steuer mehr dann 15 fl. 36 kr. und bis 20 fl. zu bezahlen hat, dieser solle entrichten am Robotgelde 16 fl.; alsdann kommet von jedem zu denen 20 fl. weiters zuzuwachsenden 30 kr. Steuerschuldigkeit, zu denen bemerkten 16 fl. Robotreluition zu 15 kr. zuzuschlagen; wornach dann, wie § 1. gesaget wird, von 60 fl. Steuer an Robotreluition 36 fl. ausfallen. Und wenn auf nemliche Art weiters fortgefahren wird, so ergibt sich, dass erst von 74 fl. Steuer die zum Ziel gesetzte ganze Reluition mit 42 fl. 54 kr. zu berichtigen kommet; wer aber noch mehrers zu steuern hat, dieser wird gleichwohlen nur bei dem letzten Quanto zu belassen und nicht weiters zu erhöhen sein. Bei veran- lassender Ausrechnung werden aber die Zwischen-Kreuzer der Steuergiebigkeit also zu verstehen sein, dass wer 1 Kreuzer über einen halben oder ganzen Gulden mehr steuert, in Ansehung der Robotreluition zu dem Betrag des nachfolgenden Postens zuzuzählen sei. 5° Der Orten, wo die alte Robotschuldigkeit gewählet, oder andere stärkere Bespannung, jedoch weniger Täge festgesetzt worden, da kommt dem Unterthan die Berechnung eben auf nemliche Art zu machen, und die wenigere Tage wiederum durch höhere Tax auf den gleichen Betrag zu berechnen. Zum Beispiel ein Unter-

Strana 47
Schwarzenberská pravidla k výkupu z roboty 1782. 47 than hätte nur wochentlich 2, mithin ganzjährig 104 ZT, entweder mit 2 Pferden oder 4 Ochsen zu verrichten, so wird ein Tag statt obigen 15 auf 24 kr. gesetzet: so erscheinet schon, dass ein solcher für die blosse Zugrobot 41 fl. 36 kr. zu reluiren hätte. Wenn er aber nach obiger Ausrechnung nicht so nach denen Tägen, als vielmehr nach Entrichtung der Steuer belegt wird, so gehet ihm auch in An- schung der wenigeren Tägen noch keine Verkürzung zu, und bei den mehresten dörfte der Tag kaum auf 18 kr. zu stehen kommen. Bei den Hand-Roboten: 6° Hier lasset sich die Reluition nach der Steuer nicht wohl bemessen, wohl aber nach denen zu verrichten habenden Robottägen, und zwar: Wenn ein Unter- than wochentlich 1, mithin ganzjährig 52 Tage zu roboten schuldig ist, dieser solle hiervor à 6 kr. rechnend zu bezahlen haben . . . . . . . . . . . 5 fl. 12 kr 6 „ 30 „ wegen wochentlich 11/2, ganzjährig aber 78 Täg à 5 kr. . . . . . . 8 „ 40 „ 104 „ à 5 „ . . . . . . 2, „ 130 „ à 5 „ . . . . . . 10 „ 50 „ 21/2, „ 156 " à 5 „ . . . . . . 13 „ 3, „ Und wenn diese letztere an der Contribution ein mehreres zu bezahlen haben so kann hiernach das Robotgeld ebenfalls erhöhet, über 15 fl. 36 kr. aber nicht gesteigert werden. Die Klein-Häusler und Inleute kommen nach jedesortigen Umständen zu taxiren, ein Tag aber über 10 kr. nicht anzurechnen. Schlüsslich 7° verstehet sich von selbsten, dass wo das Amt eine [solche] Unvermögen- heit mit Grund einsiehet, und nothig findet, [dass] bei diesem oder jenem Unter- than [auch noch] von dem nach vorstehender Berechnung [Ausmass] ausfallenden Robotreluition-Betrag auf einen mässigen Nachlass einzurathen [wäre], es auch hinfüro beschehen könne, und dieses [lediglich] der Gnade Sr Dt anheim zu lassen sei. Es kommet aber ein solcher Unterthan dahin zu bringen und zu verständigen, dass ihme die Reluition von Seiten des Amts nicht anders, als nach der Vorschrift bewilliget werden könnte, das Uebrige aber noch besonders zur gnädigsten Genehmi- gung gelangen müsse. Wordurch dann die Unterthanen an eine bessere Ordnung gewöhnet, und die bisherig ganz ungleiche Robots-Zahlungen sich beheben werden. Alles wird jedoch der hf. gn. Begnehmigung submittiret. Sign. Wien, den 24. Dec. 1782. Hochfürstlich Schwarzenbergsche Buchhalterei.

Strana 48
48 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: B. Zu leichteren Begriff wird auch ein Schlüssel zur Ausrechnung der Robotreluition hier angebogen: Tabella, nach welcher sowohl die Zug-, als auch Handrobot-Reluition à proportione der Ordinari-Steuer berechnet werden solle. V jiném opise Třeboňského archivu tato tabelka jest takto nadepsána: Copia einer von Frauenberger H. Burggraten erhaltenen Tabella, nach welcher sowohl die Zug-, als auch Handrobot-Reluition a proportione der Ordinari-Steuer bei einem jeden unterthänigen Contribuenten zu berechnen kommt, u. zw. Die Zugrobot betreffend: Betrag der Ordinari�Steuer von 15 fl. 36 kr. bis 20 fl. — kr. „ 20 „ 30 „ „ 20 „ 1 „ „ 21 „ — 21 „ 30 „ „ 22 „ — „ „ 30 „ — „ 40 „ — „ 50 „ — „ „ 60 „ — „ 70 „ — „ 73 „ 30 74 „ „ „ Betrag der Robotreluition 16 fl. — kr. 16 „ 15 „ 16 „ 30 „ 16 „ 45 „ 17 " — „ 21 „ — „ 26 „ — „ 31 " — „ 36 „ — „ 41 „ — » Iposlední dva jsou:] 42 „ 45 42 „ 54 „ [odtud vynechávám mnohé řádky Zde jest otištěno jenom prvních 5 řádků a poslední dva řádky tak při sobě, jak v rukopise jdou po sobě; ostatně vynechal jsem 97 řádků, jež možno snadno sestrojiti. Sloupec kontribuce totiž postupuje vždy o 1/2 zlatého, dle vzorce 20 1/2 n, a sloupec reluice pokročí při tom vždy o 1/4 zl., dle vzorce 16 † , n, při čemž n znamená postupné každé celé číslo v řadě od 1 až do 107; jenom poslední řádek vymyká se z toho pravidla, ježto by dle pravidla měl ukazovati výkupu 43 zl., a udává o 6 kr. méně. Wenn ein robotbarer Unterthan jährlich an der Steuer mehr dann 74 fl. zu entrichten hat, so solle derselbe nicht mehr als 42 fl. 54 kr. an der Robotreluition zu bezahlen haben, massen die ganzjährige Robotschuldigkeit, so in 156 ZT und 39 HT bestehet, nach der festgesetzten Tax eben nicht mehr, als obige 42 fl. 54 kr. betraget. Respectu deren Zwischen-Kreuzer ist aber zu beobachten, dass wenn einer an der Steuer 20 fl. 1 kr. zu entrichten hat, solcher [nicht] mit 16 fl. Robotgeld, sondern wie es die nächstfolgende Post aufweiset, mit 16 fl. 15 kr. zu berechnen ist, und so weiter.

Strana 49
Schwarzenberská pravidla k výkupu z roboty 1783. 49 Die Handrobot betreffend: Ein Unterthan, der wöchentlich 1, mithin ganzjährig 52 Tage zu roboten schuldig ist, dieser solle hievor, à 6 kr. rechnend, zu bezahlen haben . . 5 fl. 12 kr. wegen wochentlich 11/2 Tag ganzjährig 78 T à 5 kr. . . . 6 „ 30 „ 104 T à 5 „ . . . 8 „ 40 „ 2 130 à 5 " . . . 10 „ 50 „ 21/2 „ 156 5 " . . . 13 „ 3 „ Wenn aber einer mehr als 13 fl. an der Contribution zu bezahlen hat, so kann hiernach das Robotgeld eben erhöhet, über 15 fl. 36 kr. aber nicht ge- steigert werden, z. B.: a proportione der Steuer kann von 13 fl. 1 kr. an Robotgeld 13 fl. 1 kr. „ 13 „ 2 „ „ „ „ 13 „ 2 „ 15 „ 36 „ auch " und so weiter von . 15 „ 36 " . . anverlanget werden. Wenn aber die jährliche Contribution 15 fl. 37 kr. oder auch mehr betraget, in solchem Fall kann die Handrobotreluition nicht höher als auf 15 fl. 36 kr. berechnet werden. Wien, 24. Dec. 1782. Hochf. Schwarzenbergsche Hofbuchhalterei. C. Pravidla o vykupu z r. 1783. Předcházející návrhy A byly poněkud přepracovány; text opraveného vyhotovení v Třeboňském archivě má datum ve Vídni 10. července 1783 a poznámku, že jest to kopie. Nápis (Entwurf ... zu bemessen wäre) jest týž, jako při A, a také články 1., 2. a 3. o potažných robotách srovnávají se s těmi, jež jsou zde tistěny na straně 46. Za nimi ve vyhotovení z r. 1783 následují tři nové články 4., 5. a 6. tohoto znění: 4° Es wäre, dass ein oder der andere Unterthan, welcher zu Verrichtung wochentlicher 3 einspännigen ZT nach der neuen Robotverzeichnis verbunden wäre, an der Steuer wirklich weniger, als obige 15 fl. 36 kr. zu entrichten hätte; in welchem Fall dann die Billigkeit eintritt, dass von einem solchen an der Robot- reluition eben nicht mehr, als dessen Steuerschuldigkeit beträgt, abgefordert werden könne. 5° Derjenige aber, welcher an der Ordinari-Steuer mehr dann 15 fl. 36 kr. und bis 20 fl. zu bezahlen hat, dieser solle entrichten an Robot-Geld 16 fl.; alsdann kömmt von jeden zu denen 20 fl. weiters zuwachsenden 30 kr. Steuer- Schuldigkeit, zu denen [bemerkten] 16 fl. Robotreluition zu 15 kr. zuzuschlagen; wornach dann, wie § 1. gesagt wird, von 60 fl. Steuer an Robotreluition 36 fl. ausfallen. Und wenn auf nemliche Art weiter fortgesetzt wird, so ergiebt sich, dass erst von 74 fl. Steuer die zum Ziel gesetzte ganze Reluition mit 42 fl. 54 kr. zu Archiv Český XXV.

Strana 50
50 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: berichtigen kommet. Wer aber noch mehreres zu steuern hat, dieser wird gleich- wohlen nur bei dem letzten Quanto zu belassen und nicht weiters zu erhöhen sein. Bei veranlassender Ausrechnung werden aber 6° die Zwischen-Kreuzer der Steuergiebigkeit also zu verstehen sein, dass wer 1 kr. über einen halben oder ganzen Gulden mehr steuert, in Anschung der Robotreluition zu dem Betrag des nachfolgenden Postens zuzuschlagen [zuzuzählen sei; z. B. von 20 fl. 1 kr. wird soviel, wic von 20 fl. 30 kr., und von 20 fl. 31 kr. wie von 21 fl. an der Robotreluition zur Schuldigkeit bestimmet, wie alles dieses aus dem am Ende beigefügten Schlüssel des mehreren zu entnehmen ist. Následuje článek 7° ve vyhotovení z r. 1783, jenž rovná se článku 5° z r. 1782, tak jak jest zde již otištěn na straně 46. Potom přidán jest nový článek 8° o robotách ručních: Bei denen Handroboten. 8° Zu deren künftigen Reluition wird nachfolgender Schlüssel vorgelegt, nach welchem dann die Zahlung bemessen werden könnte. Bei denen Kleinhäuslern oder Inleuten, welche das ganze Jahr hindurch IIT à 5 kr. IIT à 6 kr. nur 26 HT zu verrichten schuldig sind, betraget die Reluition . . 2 fl. 36 „ 2 fl. 10 „ Chalupner, welche wochentlich 1, oder ganzjährig 52 T verrichten 4 „ 20 „ 5 „ 12 „ 6 „ 30 „ 78 " 7 „ 48 „ 1/2 8 „ 40 „ 10 „ 24 „ 104 „ 2 10 „ 50 „ 13 „ — 130 " 21/2 „ — „ 13 „ 15 „ 36 „ 156 " Diese zweierlei Ausmass wird von darumben hier angesetzt, weil ein grosser Unterschied unter derlei Chalupern anzutreffen ist, da diese auf einer Herrschaft ohne allen Verdienst schr erarmt sind und kümmerlich sich ernähren, auf der andern Herrschaft aber viel besseren Nahrungsstand zu geniessen haben, mithin die letztere auch ein mehreres, als die erstere, zu bezahlen im Stand sind; und eben bei Wahrnehmung solcher Ungleichheiten wurde man dahin geleitet, in gehorsam- sten Vorschlag zu bringen, dass der Orten, wo der Nothstand fürwaltet und derlei Chaluper ohngeachtet einer geringeren Steuer durch die neue Robotausmass gleich- wohlen in höhere Class gekommen sind, von diesen für die Robotsreluition eben nur soviel, als die Steuer betraget, abgefordert werden möchte; mit dem einzigen Unterschied, dass bei einem Chaluper die Robotzahlung, er möge auch weniger steuern, unter 4 fl. nicht fallen, dagegen aber auch bei dem Vermöglicheren über 15 fl. 36 kr. nicht steigen solle. Welche Eintheilung und Bemessung denen Pflichten der Vorstehern überlassen werden muss.

Strana 51
z roku 1783. 51 Poslední článek 9° v návrhu z r. 1783 jest zase roveň staršímu článku 7., tištěnému zde str. 47; na konci však schází věta: „Alles wird jedoch der hochfürstlich gnädigen Begnehmigung submittieret,“ (snad že již kníže ty návrhy byl schválil). Datum a podpis jsou: Wien 10. Juli 1783. Hofbuchhalterei. Tato pravidla z roku 1783 dal otisknouti Riegger ve svém Archivě III. str. 166—169 od počátku až do konce; toliko vynechal na konci datum a podpis, a přidal letopočet 1783 k nadpisu. D. Také k návrhům z r. 1783 přidána jesi tabelka a poznámky o tom, kterak se vy- počte suma výkupu, jaká náležela ku které sumě kontribuce, vše tak, jak jest oznámeno výše pod B. na str. 48. Riegger v Archivě III. str. 169—173 otiskl bez poznámek pouhou tabelku s nápisem: Schlüssel, nach welchem die Zugrobot-Reluition auszurechnen kommet. Rieggerův klíč v cifrách shoduje se zcela se skrácenou tabulkou zde tištěnou (str. 48); má 110 řádků, o jeden řádek více, nežli tabule, z níž jest zde tištěn hořejší výtah; nový řádek u Rieggera jest první na počátku, a udává, že kdo platí kontribuce 15 zl. 36 kr., může se vykoupiti z roboty touž sumou 15 zl. 36 kr. Při kontribuci 60 zl. jest tištěna poznámka: oder ein Angesessener. 576. 1783, 1. února—1788: Drobná nařízení o poměrech mezi vojskem a poddanými. 1. Circulare in alle Kreise (ddo 1. Februarii 1783): dass die unbestimmt Beurlaubte von Bürgern und Bauern ausser aller Besorgniss, dass dieselbe in der Zeit, wo sie am nöthig sten bei dem Feldbau wären, würden einrücken müssen, ohne Anstand in die Dienste ange- nommen werden können. (68) 2. Hofdekret vom 7. April (1785). Dass die zu leistende Naturalvorspann und Trans- porte unter die Unterthanen nach Gleichheit repartiret, und die Vorspanns- und Transports- fuhren, ausser dringenden Fällen, in einer solchen Zeit, wo der Bauer mit seiner Feldarbeit nicht beschäftiget ist, gefordert, übrigens aber die Unterthanen zu Beihaltung der Pferden er[n]stlich angeeifert und in der Pferdzucht unterstützet werden sollen. Durch Gubernialdekret vom 21. April sämmtlichen Kreisämtern zur Nachachtung bedeutet worden. (17) 3. (Gubernial)-Verordnung vom 12. August (1785). Dass den Werbbezirksregimentern alle Beurlaubte, die mit Grund bei der rückständigen Feldarbeit und der Ernte nothwendig sind, namhaft angezeiget, die übrigen aber zur Exerzierzeit abgehend gemacht werden sollen. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter und den Prager Stadtmagistrat. (96) 4, (Gubernial) Verordnung von 3. Junius (1787). Wie die Kundmachung der Patente und Circularien an alle Dominien durch die Kreisdragoner zu geschehen hibe. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (79) 5. (Gubernial)-Verordnung vom 24. Jäner (1788). Dass die ältesten Bauernsöhne in den Konskripzionsbüchern in die Rubriken der Gewerbsnachfolger einzutragen sein. Schriftlich an sämntl. Kreisämter und das Generalmilitärkommando. (85) Výtahy z vyhlášek českého gubernia. Na konci každého kusu stojí zde v závorkách číslo, pod kterým ten kus byl tištěn ve čtvrtletním výtahu.

Strana 52
52 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 377. Výtah ze smlouvy emfyteutické, zavřené s domkářem ve vsi Dražejově na statku Střelo- hoštickém dne 5. února 1783. Spojené statky Střela a Hoštice příslušely od roku 1660 kolleji jesuitské v Klatovech, kteráž r. 1713 k nim připojila i statek Zuklín. Náleželo k nim městečko Katovice a 15 vesnic, jež jsou vypočteny v Palackého Popise str. 340. Když po zrušení řádu jesuitského ty statky připadly studijnímu fondu, státní správa v letech 1783—1787 rozdělila tamějších 6 panských dvorů a 4 ovčíny mezi poddané k držbě emfyteutické podle soustavy Raabovy. Tak udává Sommer (Prachensko 130); podle pozemkové knihy počalo se to však již roku 1777. Na národopisné výstavě v Praze 1895 byla z okresu Strakonického vystavena knížka, která pochází z raabisace, jak se provozovala r. 1783 na Střelohošticku. Byly takové knížky tištěny k tomu cíli a konci, aby se v nich do náležitých rubrik zapsalo, kolik který poddaný má do vrchnostenského důchodu platiti peněžitého výkupu za robotu z domu, z rustikálních pozemků i z panských pozemků obdržených pod právo emfyteutické, a kolik peněžitého úroku má platit ze svých pozemků rustikálních i z pozemků panských přijatých k emfyteusi. Po těchto dvojích peněžitých povinnostech následují ve 13 paragrafích výminky té smlouvy aneb jiné povinnosti a práva, kteréž podle předpisů Raabových připadly v oněch letech každému emfy- teutovi vůbec. Za smluvou uzavřenou mezi vrchností a emfyteutem následuje ještě tabule, ve které jsou popsány pozemky panské, které obdržel jednotlivý poddaný k emfyteusi, a jaká jest jejich výměra geometricky vyšetřená. Knížka tištěna jest německy a česky, ale vyplňována byla pérem po česku. Na výčet peněžitých povinností určeny byly strany 4. a 5. Výminky smlouvy v 13 paragrafích zaujímají 8 stran. Na popis pozemků bylo ustanoveno 9 listů, ale v knížce na výstavu poslané jsou z toho vyplněny jenom dvě strany; bylať ta knížka vyhoto- vena pro chudého poddaného, který nejspíš měl dříve dům bez polí, a při raabisaci r. 1783 obdržel k němu jenom dva kousky pole a louku, tak že všech emfyteutických pozemků měl potom jen něco přes čtyři měřice. Zde otiskuje se z knížky Dražejovské text český, tištěný i psaný; z tištěného textu německého přidána jsou zde některá slova v závorkách. Co v knižce jest psáno pérem, to v přítomném otisku postaveno jest mezi dvojtečky : Od strany vrchnosti gruntovní :czisaržo-král.: panství :Strahl-Hossticzkého a Czuklina: se poddanýmu :Witowy Hokrowy*) ze wsy Dražegowa: následovní grunty, dle na nové ustanovení zavřeného kontraktu, do neodvolávajícího emphiteutického *) Slovo Hokrowy jest v knížce přeškrtnuto, a jinou rukou připsáno: Nahlikowy; jmeno Witowy zůstalo nepřeškrtnuto. Tomu jest snad tak rozuměti, že Hokr byl na tom domku předchůdcem Víta Náhlíka, ale při vyplňování té knížky r. 1783 byl na tom domku již Vít Náhlik, kterýž se tam přiženil ke vdově po Hokrovi. To vysvítá z pozemkové knihy č. 120, jež od okresního soudu Horažďovického dostala se do archivu zemského v Praze (Dominikal-Grundverschreibungsbuch der k. k. Herrschaft Strahlhoschtitz und Czuklin ... anfangend mit dem im Jabre 1777 eingeführten Robotabolitions-System). V té knize na str. 202 otčím Vít Náhlík nevlastní dceři Marianě Hokrově, jež se měla vdávati, postupuje dne 19. října 1798 chalupu č. 13

Strana 53
Smlouva emfyteutická na Střelohošticku 1783. 53 vlastenstva pro něj a jeho dědiče tímto propouštějí. Z kterýchž on, mimo zemo- knížecí kontribuce ze sedlských gruntů, své gruntovní vrchnosti k placení a k za- pravování míti bude; totiž I. robetní odměny [die Robotreluition . z domu z těch již dříve posedlých zakoupených vlastních selských gruntů [von schon ehemals besessenen eingekauften eigenen Rusti- . . . . kalgründen] . . . z těch panských buďto zakoupených aneb v nově do vla- stenstva bez zakoupení obdrželých rustikalních, aneb z těch za- koupených vrchnostenských gruntů dle nového kontraktu [von herrschaftlichen entweder eingekauften oder neu ins Eigenthum über- kommenen uneingekauften Rustikal-, oder von eingekauften Domi- nikalgründen nach dem neuen Kontrakte] :1 fl. 30 kr.: II. Vrchnostenský dědičný ourok neb činži z emphiteutických gruntů: Z těch již předešle posedlých zakoupených panských gruntů dle starého zakoupení [von schon ehemals besessenen eingekauften herrschaftlichen Gründen nach dem alten Kaufkontraktej Z těch v nově do vlastenstva bez zakoupení obdrželých panských gruntů dle kontraktu nového ustanovení [von neu ins Eigenthum überkommenen herrschaftlichen Gründen nach dem neuen Kontrakt] . . . v sumě ročně . . A to každoměsíčně proti zapsání do knížky platu důcho- denského v rukouch mající [und in monatlichen Fristen gegen jedesmaliger Einschreibung in das demselben behändigte rentliche Gabenbüchel] . — 351/2 kr.: . k doplnění téhož vejnosu ještě v jednom z těch 12 měsíců :— 23/ kr.: Na to jsou pro poddanýho následující dobrodiní, i také naproti tomu jeho 7 fl. 8 /4 kr.: 5 fl. 383/ kr.: závazky: v Dražejové s dominikálními grunty, 6 měr 514 mírky, ve 426 zlatých; platilo se z toho vrchnosti 7 zl. 271/ kr. gruntovní činže a 1 zl. 30 kr. robotní odměny, dohromady 8 zl. 571/ kr. ročně. Tedy Vít Náhlík po roce 1783 dostal ještě něco panských pozemků, a platil proto potom také větší úrok emfyteutický. Z domku aneb z pouhé chalupy každý poddaný na Střelohošticku platil tehdáž po 1 zl. 30 kr. ročního výkupu z roboty, nechť domek byl starý nebo nový teprv při raabisaci vystavěný, i nechť při něm bylo něco pole nebo ne- bylo žádné.

Strana 54
54 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 1. Vrchnost propouští poddaným pro ně a pro jejich potomky tu až po- savadní tělesnou kmetičnost [erlässt die bisherige Leibeigenschaft] bezplatně, pročež oni od nyní svobodní lidé a svobodní poddaní jsou. § 2. Naproti těm zvrchu podotknutým platům vyzdvihuje a propouští [hebt auf] vrchnost všechny panské roboty, majíc oné jméno jaké koliv, též i ouroky na penězích a na obilí zcela zouplna. A poddaní za vše ty vejš jmenované, v neodvo- lávajitedlnou vlastnost obdržené grunty žádnou koupi trhovou k placení míti nebudou [haben keinen Kaufschilling zu erlegen], a vrchnost ty z nich vypadající zemoknížecí daně z důchodů zapraví. § 3. Vrchnosti zůstává nade všemi, poddaným propuštěné společné grunty, své [sic] panské vrchnovlastenství vymíněné [Der Obrigkeit bleibt über alle, dem Unterthan erblich überlassene sämmtliche Gründe das Dominum directum (herrschaft- liches Obereigenthum) vorbehalten]; však ale bude moci v následovních třech pří- padnostech poddaný ze svého vlastnictví propuštěn a shozen [entsetzt] býti: a) jestliže by on své grunty nedobře, a tak jak bedlivému hospodáři pří- sluší, nevzdělával; b) jestli by on svou ležící mohovitost [liegendes Vermögen] přes dvě třetiny zadlužil; c) jestli by on tu v kontraktu vyměřenou, k odvedení mající daňy [!] povin- nost skrze jeden celý rok nezapravil [die kontraktmässige und alljährlich zu be- zahlende Gaben durch ein ganzes Jahr nicht berichtiget]; leč by bylo les wäre dann], že by on skrze obzvláštní neštěstí v tom zaneprázdněn byl [hieran gehindert würde]. Mimo těch příhod [ausser diesen Fällen], a když on vše své povinnosti a zá- vazky věrně vyplní, pokojný a vrchnosti své poslušný bude, nemůže on ze svého v užívání majícího vlastenství shozen [seines Besitzes entsetzt] býti, anobrž bude mocti s ním dle vůle jednati, a takové dědičům svým, aneb komu chtíti bude, zanechati. § 4. Poddaní jsou povinni oné práce a pogizdky [Arbeiten und Fuhren], které vrchnost ještě buďto k svému hospodářství aneb k jinší důležitosti potřebovat bude [oder zu sonstigen Betrieb jedesmal bedarf], na předcházející oznámení, nechť jest i postoupně aneb po pořádku [auf Verlangeu derselben allenfalls reihenweis], za mzdu v novým kontraktu vyměřenou vždy vykonávati. § 5. Poddaní jsou zavázáni s svými vlastními lesy opatrně zacházeti, a bez předcházejícího vejkazu [ohne vorläufiger Anweisung] od strany ouřadu jak hospo- dářského tak polesného porážení dříví se varovati. § 6. Poddaní jsou dle jejiho kontraktního uvolení [vermög ihrer kontrakt- mässigen Erklärung] zavázáni, vesměs a zvláštně [sammt und sonders] jeden za

Strana 55
Smlouva emfyteutická na Střelohošticku 1783. 55 všeckny a všeckny za jednoho, vrchnostenské daně v měsíčných lhůtách zapravovati, k čemuž oni všechny společně a jeden každý bezprostředně [alle insgesammt und jeder unmittelbar] od strany vrchnosti s obyčejnými nutkajícími prostředky [Zwangs- mitteln] přinuceni býti mohou. § 7. Bez ohledu se vyskytnout mohoucí škody od povětří neb potlučení [Un- geachtet der sich etwa ergebenden Wetterschäden] jest poddaný přece zavázán, vrch- nostenskou dávajičnost [Gaben] neb povinnost zapraviti. § 8. V čas vojny jest poddaný, který panské pole obdržel, povinen dle míry a vejnosu svých gruntů, a když on své povinnosti vrchnosti na penězích vybejvá, onen díl naturálních lifrunků a magacínů [an Naturallieferungen] snášeti, který na samou vrchnost vypsán bude [auf die Obrigkeit selbst]. Pakli by on skrze to škodu trpěl, tak vrchnost polovic té škody na sebe bere; zejská-li ale při tom poddaný, tedy jemu samému ten celý zisk patřiti bude. Pokudž by ale vrchnost své daně od poddanýho na obilí dostávala [wenn die Obrigkeit ihre Gaben im Getreide bekommt], tak nemají poddaní ty v onom čase na vrchnost vypadající lifrunky, mimo sena a slámy, nižádným spůsobem zapravovati. § 9. Při každé změně jest nový nástupník v gruntu [der neuc Besitzer] budoucně povinen, jmenem zaslíbení [die Angelobung] neb tak nazvané laudemium zapraviti, a to sice při zhůru neb dolů stupujícím rodu [in auf- und absteigender Linie] dva a půl ze sta, při postranním rodu [in den Steitenlinien] a jinších pro- měnách ale pět ze sta. § 10. Poddaní nesmějí své grunty rozkusovati [verstücken] neb na kusy od- vlastňovati, tím méně ale je dříve, nežby oni vrchnosti jiného příjemného a dosta- tečného [annehmlichen und tauglichen] hospodáře postavili, opustiti. Vrchnost bude však vždycky slušnost pozorovati [alle Billigkeit gebrauchen], toto postupnýmu rodu a zeměvládařství užitečné rozkusování [die den Familien und dem Staate nützliche Verstückung] nezabraňovati, nýbrž dle dosavadních nejvyšších nařízení podporovati. § 11. Poddaní jsou zavázáni pod ztrátou svých gruntů čtvrtý díl užívající země, tu kde se dělati dá, k píci pro dobytek obrátiti, a tady rozplemenění dobytka v znik přiváděti [um die Viehzucht empor zu bringen]. § 12. Poddaní budou povinni v prácech, které se dobrého obecného bud všech nebo jednotních obcí tejčou, jakož jsou: k zvedení vod neb provádění potoků a řek [zur Ableitung oder Durchschneidung der Bäche], k vyhazování příkopů a hrází, k zlepšení a správě cest z jedné vesnice do druhé, jak daleko se hranice panství vztahují [inner den Gränzen der Herrschaft], dle předepsání v novém kontraktu skrze stejné a mírné přispění se potřebovati nechati [werden sich durch gleiche und proportionsmässige Concurrenz gebrauchen lassen].

Strana 56
56 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: [13.] Konečně mají se společní [alle] poddaní všemu tomu navrhnutí a na- pomenutí [Anleitungen und Ermahnungen] k jejich samotnému dobrému podvoliti, které jim dle prošlých direktorialních nařízení [zufolge der ergangenen Direktorial- cirkularien] od ouřadů hospodářských k zlepšení jich živnosti [ihres Nahrungstriebes skrze přádlo a jiné vypracování Ausarbeitung], skrze setí jetele, rozmnožení dobytka, a skrze jiné prostředky [Hilfsmittel], zvláště ale v zlepšení cvičení mládeže [zu Verbesserung des Unterrichtes der Jugend] ve víře a v mravích [Sittenlehre], na- devše ale tejkaje se zlepšení jejich dobrého stavu, zavázáno bude [und überhaupt ihres Zustandes werden eingebunden werden]. K známosti téhož jest přítomné vrchnostenské vyhotovení [Urkund dessen ist gegenwärtige grundobrigkeitliche Fertigung]. Jenž se stalo při ouřadě Střelhoštickém dne 5. února r. 1783. Jos. Bened. Wirth mp., vrchní správce. Přes niti jest přitištěna pečeť, pokrytá papírem, na ní orel se lvem na prsou, a opis: AMTS SIG DER K K HERR STRAIIL HOSCHTII. Auszug aus den geometrischen Tabellen, ausweisend, was der Unterthan für Gründe namen- tlich besitzet, mit ihrer Angränzung. Vejtah měřických tabell, vykazujíc: jaké grunty poddaný z vejmena posedí i s jejich hranicemi. Panské nově do vlastenstva: obdrželé grunty: :D II. oddělení: 1. M m :V klasse M II. m IV. MmMmM III. : v summě: : rakouské: m: :II. a) pole na Stranie I? Stránce? mezi Nr. 10 z Dražejova a 64 z Katovic . . . :VI. b) pole za ovčínským mezi Nr. 11 a 15 z Dražejova. . XXIV. c) louka na jezeru mezi Nr. 15 a 10 z Dražejova . 2 — 11 1/2 8 5% 8 1 2 11/2 5 101/ 4 Dohromady . 2 — 111/2 — 131/ — 13 4 5% Z těch součtů jest patrno, že 16 malých mírek jde na jednu rakouskou Měřici. Výtah tento z emfyteutické smlouvy byl učiněn pro poddaného, aby měl v ruce výkaz o tom, co emfyteuticky drží, pod jakými platy a pod jakými jinými výminkami. Emfyteut měl také ještě jinou knížku, do které se zapisovaly zaplacené dávky k vrchnosti; ta slove v hořejším textu das demselben behändigte rentliche Gabenbüchel, knížka platu důchodenského v rukou mající.

Strana 57
Emfyteusis a raabisace 1783. 57 578. Výtah z raabisační smlouvy na hraběcím Morzinském panství Lomnickém nad Popelkou, zavřená 31. března 1783. Před 15 lety p. učitel Josef J. Fučík daroval mi četné nové opisy z místních historických pramenů, chovaných v městě Lomnici nad Popelkou a v okolí. Mezi nimi nachází se raabisační smlouva z panství Lom- nického, přeložená, jak soudím podle jazyka, nově do nynější češtiny z předlohy německé a dílem skrácená. Drží v sobě 20 článků, jež věcným obsahem i pořádkem srovnávají se s články smlouvy Poděbradské z 15. října 1783, kteráž níže najde se celá otištěna. Zde uvádím u výtahu jenom to, čím smlouva Lomnická liší se od Poděbradské. Hrabatům Morzinům náleželo Lomnické panství v kraji Bydžovském v letech 1654—1796. Podle Palackého Popisu str. 124 náleželo k němu posledně město Lomnice a 24 vesnice. Úvod smlouvy oznamuje, že poddaní panství Lomnického prosili svou vrchnost, hraběte Františka Xav. Morzina, aby byli zbaveni roboty, tak jako poddaní na statcích komorních; hrabě pak ze své dobrotivosti že chtěl zrušiti porobu vždy nenáviděnou i selskou robotu, kteráž byla pánovi málo prospěšná a poddanému velice obtížnou; přočež žádal císařovnu za svolení, a zároveň aby administrátor komorních panství Josef Karel Schmid tu záležitost řídil. Té žádosti císařovna Maria Terezia vyhověla nejv. rozhodnutím z 3. prosince 1779 a na- řídila, aby byl učiněn návrh, kterak by robota mohla ze zrušiti; panující potom císař (Josef II.) nejv. rozhodnutím ze 7. prosince 1780 nařídil provedení toho. Potom byly na panství Lomnickém všecky panské pozemky geometricky vyměřeny a rozděleny, též pozemkové knihy panské i selské zřízeny atd. (vše ostatní tak, jak stojí v úvodě ke smlouvě Poděbradské). 1° Poddaným promíjí se nevolnictví, tak že od 1. ledna t. r. mají býti považováni za svobodné lidi. Články 2° — 5°, pokud jest v volného překladu rozuměti, znějí jako ve smlouvě Poděbradské. 6° [Vrchnost bude platit poddaným za práce pro ni konané:] a) Nádenníkovi při stavbách a pracech hospodářských od sv. Jiří do sv. Havla denně 12 kr.; od sv. Havla do sv. Jiří 9 kr. b) za dělání tvrdého dříví k topení od dolnorakouského sáhu 14 kr.; za dělání měkkého dříví 12 kr.; c) od kopy šindele 5 kr.; d) mzda poslovi za každou míli 6 kr.; a kdyby musil čekati, též za čekání zvláštní mzda denní svrchu vytčená podle času ročního; e) za dovoz dolnorak. sáhu dříví z lesů nejvzdálenějších 36 kr., z bližších 24 kr., z nejbližších 18 kr.: ƒ) za dovoz jedné borovice do pivovaru a lihovaru 15 kr.; 9) za dovoz jedné klády na pilu 15 kr.; h) za dovoz kopy šindele z lesů až do zámku Lomnického 4 kr.; i) za odvezení sladu do mlýna a z mlýna na jednu várku 18 kr.; k) za odvezení piva ze spilky do lednice z jedné letní várky 15 kr.; l) za dopravu 1 měřice ječmene aneb jiného obilí a od jedné míle 2 kr.; Archiv Český XXV.

Strana 58
58 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: m) za dvouspřežní potah na panství a mimo ně, když se nepřenocuje, za den 30 kr.; n) za dvouspřežní potah mimo panství a když se přenocuje, za den 1 fl., také když povoz musí čekati aneb s prázdnou jeti zpět, však nesmí nic na stravu aneb na koně požadovati; o) za dovoz soli ze skladiště, za míli od bečky neb centu 3 kr. 7° a 8° jako ve smlouvě Poděbradské. 9° [Úvod jako v Poděbradech; po něm:] a) Každý podruh místo roboty ročně 1 fl; b) domkář na pozemcích panských, obecních neb selských, nemá-li pole, náhradu za robotu ročně 1 fl 30 kr; c) chalupník s polem pod 1 až pod 5 měřic, ze samého domku ročně 1 fl 15 kr.; d) chalupník s polem pod 5 — 10 měřic, pouze z domu 45 kr. A od pozemků rustikálních podle přijatých 4 tříd jakostných v průřezu, jakož všichni chalupníci a sedláci, z každé dolnorak. měřice 15 kr. [Závěrečný odstavec toho článku zní jako v Poděbradech.] 10° [O panských pozemcích konec jest rozmnožen:] . . . byly v dědičný nájem ode- vzdány, anebo se příště ve vrchnostenských horách neb lesích nově zřídí, za každou dolnorak. měřici takové půdy dle 4 jakostních tříd v průřezu 30 kr. odváděti budou vrchnosti, každý rok rovněž v měsíčných lhůtách. 11° [Poddaní budou odváděti vrchnosti všechny dávky bez ohledu na škody od povětří, a sice v penězích; tedy o cenách obilí nic nestojí v tom článku]. 12° [První odstavec zní jako v Poděbradech, druhý odstavec schází.] 13° [Laudemium určeno jako na Poděbradsku]. 14° — 17° znějí jako na Poděbradsku. 18° Poněvadž poddaní za geometrické vyměření, jež již dříve k jejich užitku a pro- spěchu bylo vykonáno, dále za nové odhadnutí a roztřídění jejich pozemků selských a těch pozemků dvorských a horských, jež v dědičný nájem přešly, jakož i ostatní komisní útraty, jež vzešly při učiněném prozkoumání a spracování soustavy ke zrušení roboty, sami od sebe si vypůjčili a zapravili: tedy budou jen ti, kteří dle kolikosti a jakosti svých pozemků na tyto útraty ještě něco by měli přidati, nahrazovati to od 1. ledna 1782 počínajíc ve tříletých [? spíš ve třech ročních] lhůtách, tak jako i vrchnost to, co na ni připadne dle kolikosti a ja- kosti polí a lesů podržených, těm, kteří více půjčili a nad svůj povinný obnos více za platili. 19° Tak jako i ti poddaní, kteří koupili stavení dvorská, budou smluvený za to kupní peníz řádně spláceti rovněž ve lhůtách tříletých [rozuměj ve třech ročních], počínajíc od 1. ledna 1782. Jan Weis, t. č. ředitel. Jan Lorensi, lesmistr. 20° zní jako na Poděbradsku. Tak stalo se v Lomnici 31. března 1783. Josef Karel Schmid, c. k. rada, komorní administrator (Pečeť c. k. komorní administrace) a v této věci nejmilostivěji oprávněný místní komisař. Krištof Josef Kocian, kontrib. Václav Hubertus Je... Oberjäger. (Úřední pečeť panství Lomuického)

Strana 59
Soudnictví ve sporech mezi poddanými a vrchnostmi 1783. 59 ††† Josef Prskavec, Bürgermeister Anton Kynčl, Rathsmann (Pečet mésta Wenzel Klemer, radní Lomnice 1642) Anton Hašek, obecní Jiří Ryšavý, Ausschuss Wenzel Tuma, soused. Ferd. Fr. Doubravský Johann Wonka, Rathsmann Ignaz Hirnschal, Stadtrichter Anton Ludwig, Ausschuss Wenzel Wysuček Vesnice Dolní a Stará Lomnice: Josef Rösler, Alt- und Unter-Lomnitzer Richter; Václav Chlumský, konšel; ††† Josef Punčoch, Gem. Aeltester. Ves Rudolfovice: ††† Georg Schida. Richter; ††† Johann Dědek, konšel. Ves Stružinec a Xaverovice: 11† Jiřík Kobrle, rychtář; Jan Pekárek, konšel; Jan Horák, obecní. Ves Pohoří: +† Georg Kodejška, rychtář; ††† Jan Otmar, konšel. Ves Nedvězí, Sutice a Hořensko: ††† Josef Mašek, rychtář; ††† Wenzel Kobrle, konšel. Vsi Tuhaň, Bezděčín a Žlábek: Václav Kobrle, rychtář; ††† Matěj Trejbal, konšel; ††† Fran- tišek Tůma. Vsi Rváčov, Skuhrov, Tikov, Černá a Bitouchov: Jan Mikule, rychtář; ††† František Stránský, konšel; Antonín Janda, konšel. Vsi Košov a Morcinoves: ††† Jiřík Motejl, rychtář; †† Wenzel Crha, konšel. Ves Chlum: ††† Karl Prokeš, Richter; ††† Johann Prokeš, konšel. Vesnice Nová Ves: Josef Bernard, rychtář Novoveský; Josef Zelenka, konšel; 1†† Jiří Ježek, konšel. Ves Kotelsko: Jiřík Plamínek, rychtář Kotelský; ††† Jiřík Štephan, konšel. Tato smlouva byla shromážděným představeným, přísežným a poddaným, též dědičným nájemníkům srozumitelně v řeči zemské přečtena, potom dle znění dvorního dekretu ze dne 8. listopadu 1782 podepsána. Tímto tedy se též stvrzuje, až na nejvyšší schválení. Stalo se na zámku v Lomnici 31. března 1783. Krajský hejtman. Císařské potvrzení v překladě mně darovaném schází, avšak není pochyby, že bylo uděleno, a raabi- sace skutečně tam byla provedena; neboť nyní není na panství Lomnickém žádných panských dvorů, a Sommer (v Bydžovském kraji 157) připomíná při vesnicích Xaverovicích, Rudolfovicích, Morcínově a Bezděčíně, že byly vystaveny na pozemcích emfyteutisovaných dvorů, a sice Xaverovice od hr. Frant. Xavera Morzina, a Rudolfo- vice od hr. Rudolfa Morzina, jenž to panství r. 1796 prodal. 579. 1783, 14 dubna: Při nové organisaci soudů byl zrušen Consessus in causis summi principis et commissorum, a působnost jeho přešla na nově zřízený královský český soud zemský. Allerhöchste k. k. Verordnung ddo 14. April 1783 wegen einförmiger Jus- tizverfassung und Bestellung eines allgemeinen böhmischen Appellationsgerichts, dann eines königlichen böhmischen Landrechts mit 1. Juni 1783. Vyhlášeno bylo toto nejvyšší nařízení královským českým guberniem pod datum v Praze 14. dubna 1783 s podpisem nejv. purkrabího Frant. Ant. hraběte Nostice. Rozděleno jest na 8 článků, z nichž některé se dělí dále v odstavce. V článku čtvrtém vysloveno jest zrušení Consessu in causis summi principis et com- missorum, a ve článku pátém následující dva odstavce přikazují jeho působnost novému soudu zemskému: d) Gleichwie dann auch vor die Landrechten die derzeit bei dem Consessu in causis summi principis et commissorum verhandelte Geschäfte der türkischen 8*

Strana 60
60 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Unterthanen, der Wildschützen, Deserteurs und ihrer Verheeler, dann Tabak- schwärzer gehören. e) Bei den Landrechten sind die Streitsachen zwischen Unterthanen und ihrer rechtmässigen Herrschaft zu verhandeln, insoweit diese Unterthanssachen gemäss Patents vom 1. September 1781 zur richterlichen Justizverwaltung geeignet und nicht bloss der politischen Verhandlung zugewiesen sind. Výtisk vyhlášky v archivě Českého Musea. — O působnosti Consessu v záležitostech poddanských viz AČ. XXIV. str. 314—318, 379. 580. Vysvětlivky k Hoyerovskému plánu na drobný pronájem pozemků od panských dvorů a na výkup z roboty (před 19. květnem 1783). Tato písemnost neoznamuje výslovně nic o svém původci ani o čase, kdy vznikla. Ale z jiných akt, s nimiž pohromadě leží v knížecím archivě Třeboňském (VI. Gß. 36), jest pa- trno, že pochází od Jana Pavla šl. Hoyera, dvorského rady a dvorského komisaře zřízeného ku provádění abolice roboty, i že byla rozšířena v opisích roku 1783, když bylo shora usilo- váno, aby Hoyerovský plán, kterýmž Raabovská soustava v lecčems se měnila, provedl se na statcích klášterů a měst. Mělo se to státi také na statku augustinianského kláštera v Třeboni. Klášter tento byl potom brzo (1785) zrušen, statek jeho přešel koupí do rukou knížete Schwarzenberka, při čemž byl také archiv klášterský připojen k archivu knížecímu. Královský krajský hejtman Budějovický Ott z Ottenthalu dne 6. května 1783 rozeslal oběžník (Laufzettel), v němž ohlašoval, že dvorský komisař Hoyer dne 19. května přijede do Budějovic, a bude pak dne 20. „die Kommission in Betreff des von Sr. Majestät so dringend anbefohlenen Robot-Abolitions-Geschäfts abhalten, wozu vorläufig die zu diesem Geschäfte ge- eignete Beamte, städtische und Stiftsvorstehere fürgeladen werden sollen;“ krajský hejtman zval kláštery (nikoli města), aby k té schůzi již dne 19. května dostavili se z nich způsobilý úředník i představený buď osobně nebo zástupcem svým do Budějovic. Podle toho přítomným vysvětlivkám dávám datum 19. května 1783, ač nepochybně byly sepsány již něco dříve. Klášter Třeboňský skutečně se připravoval k rozepsané komisi; dne 18. května 1783 jest datován rozpočet, jaké práce bývají do roka při pěti dvořích a jinde na klášterství Tře- boňském, jež museli konati poddaní z roboty; vypočteno bylo při tom, že všechna robota na tom statku, počítaje den ruční práce po 4 krejcařích, stojí do roka za 3674 zl. 25 kr., a když by se to rozvrhlo na 1282% usedlostí, z nichž ty roboty se konaly, že by připadlo 28 zl. 381/ kr. na jednoho usedlého. Krom toho počítalo se ještě 1058/6 usedlostí, jichž držitelé (rychtáři a hajní) nerobotovali. Hoyerovské vysvětlivky o rozpachtování panských dvorů a o výkupu z roboty dělí se ve 28 článků, jež se zde otiskují celé. Po straně vedle několika článků stojí kratinké po- známky, psané jinou rukou; ty dávám tisknouti menším písmem pod články, k nimž náležejí;

Strana 61
Hoyerovský způsob raabisace 1783. 61 domnívám se, že ty poznámky připsal si zástupce kláštera Třeboňského na základě toho, co Hoyer dne 20. května 1783 v komisi v Budějovicích ústně vykládal. 1° Diese ganze Einrichtung muss für das erstemal nur auf 6, 9 oder 12 Jahre gemacht, jedoch denen Unterthanen contractmässig zugesichert werden, dass wenn sie sothane Einrichtung für sich nützlich finden und die bestehende Zinsen von Gründen, wie auch die Robotgelder durch die festgesetzte Pachtjahre ihrem Herrn richtig zahlen, ihnen die Nutzniessung der obrigkeitlichen Gründe wegen*) einen neuen Contract, und zwar ohne alle Steigerung der diesfälligen Schuldigkeiten, noch *) Nejspíš má státi: gegen. weitershin eingestanden werden würde. 2° Ehe und bevor zur Einrichtung selbst geschritten wird, muss von einem jeden Maierhof, insbesondere nach dem Beispiel Nr. 1, ein verlässlicher Uberschlag verfertiget, und gemäss desselben eruirt werden, wie viel die diesfallige Einkünften betragen, was so vor [?] die Unterthanen, wenn sie diese Maierhofsgründe annehmen, als einen jährlichen Zins hierwegen zahlen können. Das Conceptum der künftigen Zinsschuldigkeit, mit einer verlässlichen Beschreibung von gesammten dazu gehö- rigen Gründen, wird den Unterthanen zur Einsicht und nöthigen Uberlegung auf eine bestimmte Zeit hinaus gegeben, zugleich aber auch mitgemeldet, dass weder zur Annahm der obrigkeitlichen Gründe, noch zur Reluirung der Roboten jemand gezwungen sei. 3° Sollten nun bei einer Herrschaft oder bei einem Gut 3jährig auf ein- ander gelegte Rentamts-Rechnungen nicht vorfindig, mithin die diesfallige Felder- erträgnuss ebenso wenig zu eruiren, als nach solcher die künftige Zinsschuldigkeit zu bestimmen möglich sein: in diesem Falle haben die betreffende Amter die Do- minical-Fassion zur Hilfe zu nehmen, und den Felderzins nach Ausweis der 8 Qualitäten-Classen auf nachstehende Art zu bestimmen; als: 1 Strich Feld in der Classe von 6 Körnern auf 5 fl. — kr. „ „ 4 „ 30 „ „ 51/2 4 „ — „ „ 5 3 „ 121/2 „ „ » 41/2 4 2 „ 45 „ 31/2 1 „ 40 „ 1 „ 20 21/2 1 „ „ 4° Die obrigkeitlichen Gründe werden denen Unterthanen, wie bald sie sich zur Annahme entschliessen und hierwegen gebührend anmelden, ohne geometrische Ausmessung zu ihrer selbsteigenen, unter einander vorzunehmenden Vertheilung, jedoch mit einer nach dem Beispiel sub N. 2 über die Quantität der Aussaat ge- „ „ „ „

Strana 62
62 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: machten Beschreibung, dann mit der in Hinkunft darauf gelegten Zinsschuldigkeit übergeben. Dem Unterthan nichts zu sagen, gar wegen Zins. 5° Die Robot-Reluition wird nach dem heutigen Steuerfuss, folglich nach eines jeden robotmässigen Unterthans wahren Vermögen, gemäss des Beispiels N. 3, bestimmt, jedoch kein einziger über seine häufig patentmässige Schuldigkeit bei der künftigen Reluition auch nur um einen Kreuzer erhöhet. Fallen können bei dieser Einrichtung in Absicht auf die heutige Naturalschuldigkeiten gegen die künftige Zahlung alle, steigen hingegen kein einziger. 60 Contribution, 60 Robot, 60 neue Einrichtung. Sa 180 fl. 6° Die bisherigen Natural- und Geldzinsen werden bei dieser Einrichtung keineswegs geändert. 7° Jene obrigkeitlichen Gründe, von welchen der Seelsorger, die Kirche, der Schulmeister oder wer nur immer einen Zehent, die 3. oder 4. Mandel zu bezichen befugt war, werden bei dieser Einrichtung von Seiten der Obrigkeit in Rücksicht auf diese Naturalabgab frei gemacht, und einem dergleichen Prätendenten aus den obrigkeitlichen Renten so viel an baarem Geld ersetzet, als der vormals genossene Zehent, die 3. oder 4. Mandel betragen hat. Diese Evaluirung kann um so leichter zu Stand gebracht und der diesfalls ausfallende Geldbetrag eruirt werden, als man nur die obrigkeitliche Bekanntnuss-Tabella einzuschen braucht, in welcher Classe nemlich ein solches Stück Feld fatirt worden, und was vermög der sub Art. 3° ausgezeichneten Zinsberechnung am Gelde ausfalle. 8° Die Maierhofs- und Schäferei-Gebäude werden zu Handen der Obrigkeit unverändert belassen, und inzwischen die dabei befindliche Geräthschaften darinnen aufbewahret. 9° Das obrigkeitliche Rindvieh wird entweder denen Unterthanen gegen einen mässigen Zins auf die festgesetzte Pachtjahre zur Benutzung mit übergeben, oder alsogleich an den Meistbietenden verkauft. Die Abschätzung und 1 fl. 30 kr. zu uberlassen. 10° Das Ross-, Porschten- und Geflügel-Vieh kann ebenfalls alsogleich ver- kauft werden. 11° Das Schafvieh hingegen wird bei Vertheilung der Maierhofs-Gründe, nach dem Beispiel N. 4, denen Unterthanen in Gemässheit der erhaltenen Feldern und Wiesen durchaus zur selbsteigenen Vertheilung mittelst verlasslichen Abschätzung und gegen einen jährlichen Zins von Stuck Mutterschaf 1 fl. und von Stuck Goldten à 30 kr., oder von ersteren 2 Pfund niederösterreicher, und von letzteren 1 Pfund guter Wolle zur eigenen Nutzniessung übergeben. Und wieder mit der Abschätzung.

Strana 63
Hoyerovský způsob raabisace 1783. 63 12° Zur Annahm der obrigkeitlichen Gründen ist jene Contributions-Classe die schicksamste, welche heunt schon eine mittelmässige Wirthschaft, wie auch das hierzu nöthige Gesindel oder erwachsene Kinder, Zug- und Nutzvich, dann die zur Wirthschaft erforderliche Gebäude und Geräthschaften haben. 13° Es können zwar Bauernsöhne und Unterthanen, die bisanher mit gar keinen Gründen versehen sind, an der obrigkeitlichen Grundvertheilung auch einen gemeinnützigen Antheil nehmen, da nemlich die ersten und die letzteren das erfor- derliche Vermögen zu haben erweisen, und die zu einer Wirtschaft ohnentbehrliche Gebäude herzustellen, das hierzu nöthige Vieh und die Geräthschaften beizuschaffen, sich somit in Stand zu setzen, sowohl der Obrigkeit das ihrige zu geben, als sich mit ihren Familien ehrlich nähren zu können. In diesem Fall müssen einem solchen Einsiedler*) nicht 10, 12 oder 15 Metzen, sondern soviel von obrigkeitlichen Gründen gegeben werden, als zur Erhaltung seines Hauses und zur sicheren Befriedigung seines Herrn erforderlich sind. Nebst deme muss einem solchen neuen Einsiedler,*) wenn er einmal zu Herstellung alles dessen sein Vermögen daran gewendet hat, das Erbeigenthum für ihme und seine ganze Nachkommenschaft eingestanden werden. *) Rozuměj: Ansiedler. 14° Wenn während deme, als die Unterthanen die obrigkeitlichen Gründe in Genuss haben, ein oder anderer Unterthan, der von keinem Unglück betroffen worden, die Zins oder Robot verweigern sollte, so verlieret derselbe bei der Zins- verweigerung die obrigkeitlichen Gründe; und der Richter hat solche während dieser Pachtjahre wegen*) den eigenen Zins entweder selbst anzunehmen, oder wieder an einen dritten, jedoch sicheren Zahler zu übergeben. Bei Verweigerung der Robot- gelder hingegen tritt ein solcher Unterthan wieder in seine nach dem Robotpatent *) Snad: gegen. bestimmte Naturalschuldigkeit. 15° Laudemien *) bei Einführung der Robotreluition, wo sie heunt nicht schon *) Přidej: sollen. sind, keine eingeführt werden. 16° Bei jenen Herrschaften und Gütern, wo die obrigkeitlichen Breuhäuser bisanhero mit der eigens verbauten Malzgerste entweder ganz oder zum Theil ver- sehen worden, müssen die Unterthanen, nach Mass der erhaltenen obrigkeitlichen Gründe, und gegen einen auf diese Pachtjahre mit beederseitiger Einverständnuss festgesetzten Preis, die erforderliche Malzgerste auch noch weiterhin entweder ganz oder zum Theil in guter Qualität und in achter Maass in die obrigkeitlichen Malz- Wegen der Gerste höchstens bei Strich 15 kr. als Zuegab. oder Breuhäuser einliefern. 17° Da nun in Hinkunft auch nach vertheilten Maierhofsgründen die Obrig- keit noch immer verschiedene Arbeiten, z. B. Holzschlagen und Zufahren, Eishauen und Einfahren, Salz aus der Leeg-Stadt abholen, Fisch- und Wollverführen, ver- schiedene Baumaterialien beischaffen usw. zu bestreiten hat, folglichen hierzu noch

Strana 64
64 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: weiterhin sowohl Menschen als Vieh nothig sind : so ist gleich bei Anfang dieser Einrichtung von einem jeden Wirthschaftsamt ein Uberschlag zu machen, und in solchen der Betrag aller jener Arbeiten, die noch künftig vorfallen dörften, und nach dem anliegenden Beispiel N. 5 beiläufig auszuzeichnen. 18° Die Zinsen von obrigkeitlichen Gründen sowohl als die Robotgelder werden durch die Richter in halbjährigen Ratis gegen eine Belohnung per 1 fl. von 100 eingenommen, dem Amt abgeführt, und in denen Gemeind-Registern als be- zahlter abgeschrieben. 19° Auf den Fall eines Kriegs müssen die Unterthanen da Orten, wo die Obrigkeit das zur Lieferung benöthigte Ma[teri?ale allezeit selbst erbauet und somit selbst geliefert hat, stets statt der Obrigkeit, — jedoch nicht nach Proportion der erhaltenen Gründe, weil diese von einander sehr unterschieden sind, sondern nach Mass der übernommenen Zinsen, — die hinkünftig auf die Obrigkeit ausfallende Lieferung gegen die alleinige Bonification bestreiten, wenn anders sothane Bonifi- cation die bei dieser Einrichtung zum [Grunde] angenommene Preise entweder über- steigt, oder denenselben wenigstens gleich kommt. Kommt zu erweisen aus denen Rechnungen, ob alles die Obrigkeit aus eigenem geliefert. 20° Eine obrigkeitliche Lieferungs-Quittung, die nicht baar bezahlet oder an denen k. k. Prästandis nicht alsogleich aufgerechnet wird, muss die Obrigkeit an der Zinsschuldigkeit berechnen [abrechnen?] und bei denen Renten statt baarem Geld an- nehmen, sofort den diesfälligen Bonifications-Betrag zu eigenen Handen besorgen lassen. 21° Gleichwie dann auch die pachtende Unterthanen von den zu ihrer Nutzniessung erhaltenen obrigkeitlichen Gründen, falls noch weitershin von aller- höchsten Orten in Absicht dieser Gründen einige Aufschüttung verschiedener Getreid- Gattung und des Heus angeordnet würde, solche statt der Obrigkeit gegen den alleinigen Bonifications-Preis zu gereichen gehalten sind. 22° Jene Unterthanen, welche bis anher und somit vor Einführung der Robotabolition Pferde zu halten schuldig waren, müssen solche auch nach der Ein- führung noch fernerhin halten und bierzu contractmässig verbunden werden. 23° Es ist denen Unterthanen nicht erlaubt, auf die erhaltene obrigkeitliche Gründe auch nur die mindeste Schulden zu machen, weit weniger aber von solchen an Jemanden etwas zu verpfänden oder wohl gar zu verkaufen. Wer also einem solchen Unterhan auf diese Gründe etwas leiht, oder von solchen entweder pfandweis oder käuflich etwas an sich ziehet, verlieret bei einem jeden solchen Fall entweder das gemachte Darlehen, den ausgelegten Pfand- oder Kaufschilling. Hierwegen muss also die Obrigkeit schon per Contractum sicher gestellet und der diesfallige Verbot nach zustandgebrachter Einrichtung bei Amt alsogleich und allgemein gemacht werden.

Strana 65
Hoyerovský způsob raabisace 1783. 65 24° Die Verbindung, dass einer für alle und alle für einen in Absicht auf die Berichtigung der künftigen Schuldigkeiten zu stehen habe, ist denen Unterthanen keineswegs aufzulasten. 25° Mit dem Wieswachs hat es ein ähnliches Bewandniss, wie mit denen Feldern, und müssen hier ebenfalls von 3 nacheinander gefolgten Jahren die Heu- und Grometfechsung zusammen genommen, und sodann der Durchschnitt, was [auf] ein Jahr an Heu und Gromet ausfällt, gemacht werden. Triffts sich nun, dass die Obrigkeit entweder für ihre eigene, für die Beamten�Pferde, oder zu einer ander- weitigen Nothdurft ein oder andere Wiesen für die Zukunft nothwendig noch vor- behalten müsste, so wird von denen herrschaftlichen Wiesen ausser der Vertheilung, mithin auch asser aller Verzinsung ebensoviel belassen, als die diesfällige Nothdurft erheischet. 26° Der Wiesenzins muss in einer jeden Gegend nach Mass der Fuder, ob solche gross oder klein sind, folglich wie viel Centner jedes Fuder ohngefähr halten kann, nicht minder nach dem besseren und schlechteren Futter, dann nach denen verschiedenen Umständen deren Gegenden auf das genaueste beurtheilet und be- stimmt werden. Z. B. im flachen Land kann man ein 2spänniges Fuder auf 7 bis 8 Centner, und in Gebirg auf 4 bis 5 Centner rechnen. Nun kommt es übrigens noch darauf an, was der Centner Heu und Gromet in dieser oder jener Gegend ohngefähr für einen Werth habe. Sodann wird der Centner oder das Fuder nach einer so gearteten Beurtheilung zu Geld gerechnet, und der diesfällige Betrag als ein Zins von Wiesen angeschlagen. Diese Wiesen können auch einem Fremden überlassen werden. 27° Trifft sichs nun aber, dass bei ein oder andern Maierhof zugleich eine Schöfflerei oder ein Hammelhof vorhanden, und die Unterthanen das Schafvich, oder in Ermanglung dessen einiges Rindvich zur Verzinsung mit übernehmen: so muss man nach dem Beispiel N. 6. von dem gesammten Wiesenfutter ebensoviel ab- schlagen und denen Pächtern gegen den alleinigen Viehzins überlassen, weil die Obrigkeit ehedem für ein oder das andere Vich das eigene Futter eben dahin ver- wendet, und hievon, ausser jenem von Vich, keinen weiteren Nutzen bezohen hat Verstehet sich, wann dem Bauern anf 1 St. Kuh gegen 10 St. Schaf. 28° Obst und Grasgärten, so sich einige befinden, da kann das Obst ent- weder zur ferneren obrigkeitlichen Nutzniessung vorbehalten, oder solches alljährlich, so wie zuvor, abgeschätzt und verkauft werden. Wenn jedoch in einem solchen Garten zugleich einige Graserei vorhändig wäre, so kann diese eben auch der Quantität und Qualität nach, wie bei denen Wiesen, denen Unterthanen gegen einen billigen Zins zugeschätzet, und zu ihrer Benutzung mit überlassen werden. Wo aber die Unterthanen einen Anstand machen und besorgen, dass ihnen damals, wenn das Archlv Český XXV. 9

Strana 66
66 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Obst zu zeitigen anfängt, derjenige, so es kauft, der Graserei einen Schaden zu- fügen dörfte: so ist ihnen Unterthanen, welche die Graserei gegen Zins übernommen haben, wenn sie das Nemliche fürs Obst geben wollen, was der Meistbietende dafür antragt, das Vorrecht zum Obstkauf vorzüglich und contractmässig einzugestehen. Auf jenen Fall hingegen, wenn die Unterthanen, welche die Graserei übernehmen. zugleich auch das Obst gegen einen auf die festgesetzte Pachtjahre bestimmten Zins mit übernehmen wollen, hat man den Obstnutzen von 3 oder 6 nach einander ge- folgten Jahren zu berechnen, und im Durchschnitt auf ein Jahr den diesfälligen Betrag als einen jährlichen Zins festzusetzen. Bevor muss man aber wohl beur- theilen, ob die Bäumer in den betreffenden Obstgarten alle schon vollständig aus- gewachsen, oder deren einige noch jung, folgsam eines künftig weiteren Zuwachses fähig sind ; wäre nun das erstere, neml. wo die Bäumer schon vollständig ausge- wachsen, so kann nur nach dem Durchschnitt der ausfallende einjährige Nutzen als ein fürs künftige bestimmter Zins angenommen und contractmässig festgesetzt werden. Im letzteren Fall hingegen, wo die Bäumer noch jung und von guten Wachsthum sind, kann noch ein mässiges Quantum zu dem nach dem Durchschnitt bereits ausfallenden Nutzen zugeschlagen, und beedes als ein künftiger Zins fest- gesetzt; anbei aber der übernehmende Unterthan zugleich dahin verbunden werden, damit er die Bäumer gegen seine stethinige Dafürhaltung [?] weder beschädigen, noch eingehen lassen solle; vielmehr muss er dahin verbunden werden, dass er da und dort, wo noch leere Plätze sind, mehrere Fruchtbäumer gegen eine billige Ver- gütung aussetze, und auf diese Arst den Nutzen von Obst vermehre. Po těchto článcích v rukopise následují ještě příklady (Beispiele), k nimž v některých článcích se odkazuje; jsou to vzorce ku popisům a výpočtům, jakých bylo potřebí ku prove- dení raabisace podle způsobu Hoyerovského. Údaje v nich jsou největším dílem pouhé fikce, pročež jsem si jich neopsal, vyjma následující dvě poučná místa: Příklad N. 5., k němuž odkazuje článek 17°, dává návod, kolik vrchnost i po prove- dené raabisaci bude přece potřebovati roboty. Na konci stojí tato vysvětlivka: Wiebald man den jährlichen Bedarf an Zug- und Hand-Arbeitstagen berechnet hat, so müssen die ehehin zur Zugarbeit verbundene Unterthane und handrobotende Chalupner zusammen gmählet*) werden. Wenn nun z. B. dieses auf einer Herrschaft wäre, [v příkladě provedeném jest po- třebí 551 ZT a 1084 HT], wo ohngefähr 196 Zug- und 220 Handroboter sind, so kann sich das Wirthschaftsamt laut des 21. Puncts in dem Contract von einem jeden Bauer à 3 ZT, znsammen also 588 ZT, von einem jeden Chalupner à 5 HT, in einem aber 1100 IIT *) Snad čísti: gezählet. vorbehalten. Příklad N. 7° poučuje o rozdělení panských polí; je z něho viděti, že sedlák, který měl již dost pole, neměl dostati v nájem nic; jiní sedláci nepochybně dle své velikosti měli dostati panských polí do nájmu po 6 až 15 měřicích, Chalupner [tuším domkáři] též po 15 měřicích, jeden 9 měřic.

Strana 67
Hoyerovský způsob raabisace 1783. 67 Připojím zde ze svých Třeboňských výpisů (VI. Gp. 36) některé zprávy o tom, kterak zamýšlená Hoyerovská raabisace na statku kláštera Třeboňského dále se připravovala a s jakým koncem se potkala. Rozpočtu datovaného 18. května 1783, o němž jest zmínka výše na str. 60, správa statku klášterského se nepřidržela, nýbrž brzo udělala si jiný elaborát, pro vrchnost přízni- vější; ten jest datován 6. července 1783, a zakládá se jednak na vyšším ocenění roboty po- vinné, jednak na kontribuci, kolik jeden každý poddaný platil. Počítal se při tomto elaborátě den potažné roboty čtyřspřežné po 36 kr., trojspřežné po 27 kr., dvojspřežné po 18 kr., jednospřežné po 9 kr., a den roboty ruční po 6 kr. Podle toho cenníku vypočetlo se u kaž- dého poddaného, a u každé vsi, jakou cenu má tam robota konaná dle patentu robotního z r. 1775; tato vypočtená cena roboty byla u každého poddaného a v každé vsi větší, než kolik tam činila kontribuce, a sice byla u mnohých vsí větší asi o třetinu, u některých asi o čtvrtinu, u jiných ještě o méně, někde sotva o desetinu. Budoucí výkup za robotu položen byl za rovný kontribuci; od tohoto hlavního pravidla bylo málo výjimek. A tak každý pod- daný měl budoucně platit peněžitý každoroční výkup za robotu, z pravidla tak veliký, jako byla jeho roční kontribuce. Sečetl jsem sumy budoucího výkupu ze 14 vsí, a vyšel mi součet 6161 zl, 59 kr. 1 d.; scházejí v tom výkupy z pěti ostatních vsí klášterských, kdež poddaní zůstávali při své staré robotě předpatentové, že jim byla lehčejší, a o ní nedostává se vý- počtů. Cenu tehdejší roboty vypočetla správa statku klášterského v těch 14 vesnicích sumou 8743 zl. 48 kr. Srovnáme-li to se součtem budoucího výkupu v těch vsech, ukazuje se, že vrchnost v tom návrhu značně slevovala poddaným; průřezem dělala ta sleva skoro 30 ze sta, (29.6%). Tak to na papíře aspoň vypadalo. Ale zakládalo se to jednak na vysokém ocenění roboty, jednak na libovolném požadavku, aby poddaní dávali tolik výkupu od roboty, kolik platili kontribuce, tedy 60 zl. z usedlého (celolánníka); a to bylo nad možnost jejich. Opat Třeboňský oznámil potom dne 1. října 1783 náležitému úřadu (snad krajskému v Budějovicích), že úplně svoluje k výkupu roboty a k rozdrobení dvorů, a že toliko by si bylo přáti, aby také poddaní k tomu přistoupili a ustanovené platy dodržovali. Vlastní slova opatova s počátku jsou: „Inhalt ergangenen hohen Auftragfs] wird von Seiten meiner Canonie hiemit schuldigst einberichtet, welchergestalten ich und meine Canonie sowohl mit der Robot- abolition, als auch [mit] der Maierhof-Felder-Auftheilung, vermög des H. Hofraths von Hoyer vorgeschriebenen und von allerhöchsten Stelle approbirten System, vollkommentlich zu- frieden sei." Dvorský komisař Hoyer psal 16. října 1783 klášteru, poněvadž císař prudce naléhá (heftigst andringen) na brzké provedení abolice roboty na panstvích k tomu poukázaných, a elaboráty ze statku kláštera Třeboňského jsou u dvorské komise již přehlédnuty, a shledány, krom některých výtek, správnými a srovnalými s vydanými zásadami a vysvětlivkami: pročež dvorská komise svoluje, aby hospodářský úřad s přivoláním král. úřadu krajského, po nápravě vytčených věcí, přikročil co nejdříve k zavedení výkupu roboty a k rozdělení pozemků, a po provedeném zařízení aby odeslal kontrakty s protokolem dvorské komisi ku potvrzení nebo ku případné proměně. Dotčené výtky týkaly se hlavně jen některých domkářů, kteří roboto- vali ručně 13 nebo 26 dní do roka; navržené výkupy měly se jim zmenšiti. V témž smyslu byl dne 12. listopadu od krajského úřadu rozeslán oběžník několika nejmenovaným panstvím, jichž se týkalo, a nařízeno hospodářským úřadům, aby ve svých elaborátech, jež se od dvorské komise vrátily, vyhověly výtkám poznamenaným, potom aby 9*

Strana 68
68 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: jisté kusy elaborátu, počtem sedm, dali na čisto opsati a je poddaným na 14 dní předložili k prohlédnutí a k rozmyšlení; jeden dokument (č. 1.) neměl však nikdy býti dán do rukou poddaným. Nedovídáme se, co bylo obsaženo v které písemnosti pod osmi čísly, jež jsou vy- značena v oběžníku krajského úřadu; jestliže číslo 1. obsahovalo onen levný rozpočet z 18. května 1783 o ceně potřebné roboty na klášterství Třeboňském, pak by se dobře pochopo- valo, proč to číslo nemělo se nikdy dostati poddaným do rukou; neboť podle toho rozpočtu celousedlý platil by ročně 28 zl. 381/2 kr. namísto roboty, a nyní klášter žádal 60 zl, tedy více než dvakrát tolik. Dále hospodářský úřad měl oznámiti krajskému úřadu, na který den by hodlal objednati poddané, aby přednesli svoje vyjádření; k tomu jednání měl se dostaviti také krajský úřad, jemuž bylo uloženo skoncovati tu záležitost. Hospodářský úřad kláštera Třeboňského oznámil potom 22. listopadu 1783 úřadu krajskému, že elaboráty již dal do obcí, i že k jednání ustanovil den 2. prosince, bude-li krajskému úřadu vhod. V Třeboni sešla se dne 2. prosince 1783 ohlášená komise, která měla ujednati smlouvy mezi poddanými a vrchností o připravený výkup roboty a o rozpachtování panských dvorů na statku kláštera Třeboňského. Od krajského úřadu přišel jeho adjunkt von Papa, jsa zřízen za komisaře a zároveň za aktuara komise. Vedle něho byli v ní opat Augustin Marek a tři jiní členové kláštera Třeboňského, a dva hospodářští úředníci z jeho statku. Dostavili se rychtáři a konšelé jakožto zástupci všech 19 vesnic, kteréž byly poddány klášteru celé nebo některou částkou svou; jména těch vsí jsou: Branná, Šalmanovice, Borkovice, Mažice, Neplachov, Dunajice, Dolejší Miletín, Břilice, Domanín, Doňov, Lipnice, Mladošovice, Petro- vice, Vrcov, Ohrazení České, Hrachoviště, Spolí, Libín, Slavošovice. Jednání komise trvalo 4 dni a přineslo zlé překvapení všem, kdož mínili výkupem roboty a rozdrobením dvorů panských prospěti poddaným. O najímání panských pozemků žádná obec nechtěla ani slyšeti; příčiny proti tomu uváděli rozmanité, dílem také pouhé výmluvý. Naproti tomu k výkupu roboty hlásili se všichni, a bylo ku podivu, že toliko Břiličtí kladli při tom výminku, aby výkup se snížil pod tu cenu, která byla v elaborátě podle přijatých zásad ustanovena. Komise sama uznávala, že jenom ves Branná, kdež sedláci přivydělávali si peníze formančním, jest dosti zámožná, aby tam mohli platit výkup v navržené výšce; ostatní vesnice byly od komise uznávány za neschopné k placení výkupu, poněvadž lidé neznali tam jiné živnosti než orbu, a byli chudi a zadluženi. Rovněž vesnice samy uznávaly, že nebudou moci platit tak veliké reluice za robotu, ale všechny se hlásily ku platu v tom přiznaném domnění, že když pří- lišnost toho platu se objeví, císař jej s nich sejme, a oni potom zůstanou již zbaveni roboty skutečné. Ve smlouvu o výkup však vstupovati nechtěli, že by jí nemohli držeti. Mnozí ne- chtěli podpisovati ani protokol o tom psaný, sotva polovice vesnic svolila, aby rychtáři a kon- šelé jej podepsali. Jednání komise v Třeboni skončilo se tedy dokonalým nezdarem; komisař šl. Papa korunoval jej ještě svým zdáním na konci protokolu v ten smysl přidaným: aby se dosáhlo úmyslu císařova, že nezbývá než dvory klášterské (celé) pronajmouti nájemcům, kteří by se odkudkoli k tomu přihlásili, a ti nájemci aby zároveň najali si také robotu, když poddaní nemají čím se z ní vykupovati a klášter má býti zachován při svých důchodech; patrně netušil tento zástupce vlády, že by poddaným se nepolepšilo, jak císař si přál, nýbrž spíše přitížilo, kdyby musili konati roboty, ne již své vrchnosti, nýbrž nájemcům dvorů. Ves Branná při komisi 2. prosince prohlásila se sice ochotnou k zavření smlouvy o výkup roboty; ale potom si to rozmyslila, a když po dvou měsících hospodářský úřad po

Strana 69
Hoyerovská raabisace. Připuzování k robotě 1783. 69 vyšším nařízení chtěl s tou obcí jednati o smlouvu, obec ta již nesvolovala a prohlásila, že zůstane při naturální robotě, tak jako ostatní vsi kláštera Třeboňského. Dvorský komisař Hoyer i po obdržených nepříznivých zvěstech oddával se naději, že výkup roboty provede se aspoň částečně, když ne šmahem na celých panstvích. Psal úředně z kláštera Oseckého 15. února 1784 krajskému úřadu do Budějovic, že podle protokolů abo- ličních komisí na arcibiskupském panství Vltavotýnském a na statku kanonie Třeboňské ně- které vesnice sice hlásily se k výkupu z roboty, ale samy také se vyslovily, že nebudou moci dodržeti ani první půlletní lhůtu; i vysvětloval, že takové vesnice nemohou býti připuštěny k výkupu, a mají robotovati dále. Když by však v nich byli někteří poddaní zámožnější a ti by svolovali k výkupu, s takovými že smlouva o to má se ujednati bez překážky a poslána býti dvorské komisi k potvrzení. Známý nám již šl. Papa, jenž se psal tehdáž k. kreisamtlicher Robot-Abolitions-Local- commissarius, zajel si mezi tím do Prahy pro poučení, kterého tak nevšedně potřeboval, a ohlásil potom z Budějovic hospodářskému úřadu kláštera Třeboňského, aby pro něho poslal saně se čtyřmi koňmi, že chce dne 25. února 1784 přijeti do Třeboně, „um eben denselbigen Tag noch die zu Prag erhaltene fernere Weisungen in Betreff der Robotabolition theils mündlich, theils schriftlich demselben, als auch denen eigens hierzu fürgeladenen Przehorzower und Brandliner Beamten mittheilen zu können.“ Ze vsi Branné měli k tomu býti svoláni do Třeboně všichni robotní kontribuenti. — Spojené statky Přehořov a Brandlín u Soběslavě ná- ležely tehdáž klášteru Zlatokorunskému; tam se tedy r. 1783 a 1784 také raabisovalo Hoye- rovským způsobem, ač není na jevě, s jakým úspěchem. Lokální komisař ve věcech abolice roboty Papa měl pak v ustanovený den 25. února 1784 řízení v klášteře Třeboňském s úředníky klášterskými, jmenovitě jim tam doručil nové vysvětlivky, jež byl obdržel od dvorského komisaře Hoyera; najdou se níže vytištěné pod datem 31. ledna 1784. Tyto nové vysvětlivky neměly skoro žádného vztahu ke stavu, k jakému tehdáž dospělo jednání o výkup roboty a pronájem pauských dvorů na statku kláštera Tře- boňského. Patrně byly sestaveny ku poučení krajských úřadů vůbec a hospodářských úřadů na všech statcích duchovenských a městských po Čechách, kde se tehdáž prováděla raabisace. Budějovický krajský hejtman Ott z Ottenthalu psal dne 28. února 1784 hospodář- skému úřadu kanonie Třeboňské, že podle zásad Hoyerovské soustavy výkupu roboty žádný poddaný nemůže býti nucen k výkupu, a kdo nemá čím platit, že nemůže býti k výkupu při- puštěn, i že jedni i druzí takoví mají býti přidržáni k robotě naturálné; tedy podle těch zásad aby hospodářský úřad zachoval se také k poddaným ve vsi Branné. To byl konec raabisačního pokusu na statku kláštera Třeboňského. 581. 1783, 30. května: Odpěrači roboty kterak mají býti k ní připuzováni. Jene Unterthanen, welche aus dem Irrwahn, als wenn das auf den Kammeral-, geist- lichen, Stiftungs- und städtischen Gütern eingeführte Robotabolitionssystem auch andere, ausser dieser Kategorie befindliche Güter beträfe, durch Trotz und Ungehorsam die patentmässige Robotschuldigkeit verweigern, erwirken dadurch keineswegs die Robotabolition, sondern machen sich derselben vielmehr unwürdig, und haben bei allenfälliger Widerspänstigkeit die erfol-

Strana 70
70 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: gende ernstliche Bestrafung zu erwarten. Daher auch, wenn diese Verordnung die angehoffte Wirkung nicht haben sollte, ohne Zeitverlust zu ernstlicheren Maassnehmungen vorgeschritten, die Haupträdelsführer und Aufhetzer aus jeder Dorfsgemeinde nach Gestalt der Sachen ent- weder abgestiftet, oder mit einer angemessenen Spinnhausstrafe beleget, dann die übrigen widerspänstigen Unterthanen zur Verrichtung der patentmässigen Naturalrobot durch die Militärassistenz mit den in solchen Fällen vorgesehenen ausgiebigen Zwangsmitteln, — worunter auch Stockstreiche, die von 10 bis höchstens 25 im schlimmsten Falle gegeben werden können, zu rechnen sind, — verhalten, und überhaupt mit allem Fleiss getrachtet werden soll, dass derlei Unterthanen zum Gehorsam gebracht, und der Verbreitung dieses Unfuges gesteuert werde; hei welchen sich ergebenden ähnlichen Fällen hierüber von Zeit zu Zeit von den Kreisämtern die Anzeige an die Landesstelle erstattet werden muss. Hofdekret vom 30. Mai 1783. Roth-Blaseck, Auszug aller im K. Böhmen bestchenden Verordnungen u. Gesetze, 1817, VIII. 398. — Necelé u Kropáčka, Buch für Kreisämter, 1791, III. 362. 582. 1783, 21. června: Smlouva obcí Jickovické a Kučeřské na Vorlicku s knížecí vrchností Schwarzenberskou o výkup roboty na tři leta. [Kolek 1 fi). Dnes níže psaného dne a roku jest mezi panství Vorlickém hospodářským ouřadem z jedné, pak s rychtářem a končely a společnýma obcí ves- nice Ickovic a Kučeře z druhý strany, následovní nezrušitedlný kontrakt umluven a až na vysoké potvrzení Jeho Osvícený knížecí Milosti zavřen; totiž: Za první, usnesli se společní poddaní hned řečenejch dvouch obcí, že oni na místě té až dosaváde konané roboty dle pod lit. A. připojeného popsání usta- novenej peněžitej plat skrze celé po sobě běžící tři leta, totiž od 1. července roku 1783 až do posledního června roku 1786, volně dávati, a každého štvrt leta 112 fl. 45 kr., celoročně ale čtyry sta padesát jeden zlatých rejnskejch — kr. do kní žecího důchodu odváděti budou. Naproti tomu za druhý, jak málo hospodářskej ouřad jednoho k robotnímu platu odevzda- ného a tuto zavázaného poddaného, pokudž on jinak s utvrzeným peněžitým platem v čase určitým dodrží, k bytné povinnosti robotní nutiti, rovně tak málo jeho zdet vyměřený robotní plat jen o jeden krejcar vyvejšiti může. Z čeho pak za třetí, následuje, že kdyby v jedné neb druhé obci řečený plat bujd se zadržoval, neb v času ouplně nezapravil, a tady přítomný kontrakt ve svej hlavní přípovědi se rušil, i tenkrát hospodářskej ouřad svobodně před vyjitím] ustano- vených třech let vždy z kontraktu vystoupiti, a na tu přípověď přistupující obec zase předešlou bytedlnou robotní povinnost uvrhnouti mocti bude. Neb jak za čtvrté, ta činže robotní na nejlevnějc počítaná a vzatá jest, tak ony 2 obce žádnou příčinu míti budou, v času nějakého neštěstí, jakožto krupobití,

Strana 71
Trojletý výkup roboty na Schwarzenbersku 1783. 71 ohně, neb jaké koliv jmeno takové míti může, o nějaké ulevení hospodářskej ouřad nabíhati a žádati, nobrž, jak juž upevněno jest, nazvanou činži neb plat nejenom obecně (poněvadž tento kontrakt na oudy neb sousedy rozděleně se nevztahuje), v předepsaným času pak v plným oučtu neomylně odvédsti; ale taky ještě za páté, se tuto ustanovuje, když budoucně se rozličné fůry a lidí, vzláštně při lovení rybníkův a převážení ryb, zapotřebí bude, že v tej důležitosti jeden každej potažník celoročně tři dni, a každej chalupník dva dni vybýti povinen bude; což však, jak dotknuto, v čas potřeby, a nikoli na stálou a obyčejnou povinnost se nesrozumívá; naproti tomu ale na každej vybytej potažní aneb pěší den rovně tolik zaplaceno, aneb jednomu každému na jeho povinovanou činži zoučtováno bude, co on za takový den do důchodu platiti má. Za šesté, oni lckovský a Kučeřský poddaní sobě odmežegy [vymiňují], že pokudž by budoucně neb mezi těmi třema lety od JOMsti v tej dosavadní robotě ně- jaká změna a polehčení následovati mělo, by oni té a takové milosti, tak jako všichni poddaní království tohoto, oučastní býti mohli; což se jim také od strany hospodářského ouřadu tímto připovídá. Posledně a za sedmé, budou oné opačené dvě obce povinny, před vyjitím těch třech let nejmíně v půlletě napřed při hospodářském ouřadu se písebně prohlásiti, zdaliž budoucně při tomto peněžitým platu zase na delší tři leta zůstati, aneb jejich by- tedlnou robotu vykonávati žádají. K větší bytnosti a dokonalosti se tento kontrakt od obojích stran samoručně podpisuje, a jim poddaným do rukou dává. Stalo se na zámku Vorlickém dne 21. června roku 1783. (L. S.) Tho. Johann Stwrtnick mp. Director. (L. S.) Carl Franz Wolf mp. Burggraf. Johann Kral mp. důchodní. (L. S.) Gan Vhljrz rychtář Gickowický ††† Gakub Suchan soused. Vojtěch Povolný soused. Karel Klyma soused. Václav Švec končel Kučeřský t††t Tomáš Domin soused. Přítomnej kontrakt neb dobrovolnou smlouvu stranu robotního platu, kterej na předešlou žádost jich se tejkajících obcí vyhotoven, a ten plat robotní co nej- skrovnějc vyměřen byl, potvrzujeme my jakožto gruntovní vrchnost, a ubezpečujeme gse, že tak jak od nich poddaných našich tamní ouřad hospodářský nic jiného, nežli to, k čemuž oni v tomto kontraktu dobrovolně se zavázali, požádati moci míti nemá: tak také nápodobně oni poddaní ten na ně každoročně z čtyry stami

Strana 72
72 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: padesáte jeden zlatým ren. vypadající robotní plat zcela, zouplna a beze všeho vy- jímání v určitým čase zapraviti, jakož i ostatní závazky věrně vyplniti neopominou. Dáno ve Vídni dne 12. července 1783ho roku. Josef z Rieggeru mp. (L. S.) Jann Kniže ze Sswarzenberka mp. Nach vorgegangener Vernehmung der, in dem jenseitigen Robot-Zahlungs- Vertrag geäussertermassen freiwillig eingegangenen Unterthanen wird dieser Vertrag hiemit gesatzmässig auch korroboriret. Von dem Prachiner Kreisamt zu Pisek den 7. Oct. 1783. (L. S.) Lorenz von Gamsberger mp. Kreishauptmann. Knížecí archiv na Vorlíku 7. Rb. 8. Jsou tam dva originály ve všem srovnalé. Na jednom jest po- známka: Anhang Lit. A. a. zum Worliker Conf. Protokoll N. 16. ddo 28. Jun. 1783 ad Petm 1. gehörig. Ro- botzahlungscontract der Itzkowitzer und Kuczerzer Gemeinde betreffend. — Podle starých urbářu bylo selských pozemků v Jickovicích asi 5 lánů, v Kučeři asi 7 lánů, dohromady 12 lánů, málo více. Dělíme-li sumu výkupu 451 zl.: 12 = 37.58, podíl zl. 37.58 není daleko od 36 zl., a tolik měl dle tabule z r. 1782 (zde str. 48) celo- lánník platiti místo roboty. Z čehož jest přibližně viděti, že tato smlouva Jickovicko Kučeřská řídila se pra- vidly zde str. 45-51 tištěnými. O nevalném užívání všeobecného dovolení k výkupu z roboty na panstvích Schwarzen berských dává některé světlo urbář panství Třeboňského z roku 1784, uložený v kníž. archivě Třeboňském I. A. I. Gß. 36, nedodělaný a nesvázaný. Nadpis udává, co měl obsahovati „Herrschaft Wittingau. Beschreibung deren zur obiger Herrschaft angehörigen Bauern. Cha lupen und Inleuten, wie viel diese dermalen an jährlicher Steuer zu entrichten, und an des nach der letzten Robotauswall festgesetzter Zug- und Handrobot zu verrichten haben, une was sonach an diesfalliger Reluition auf einen jeden jährlich zu bezahlen ausfallet.“ Nařízení aby takové urbáře po panstvích se dělaly, vyšlo z kníž. Schwarzenberské účtárny ve Vídni 5. ledna 1784. Formulář k té práci zároveň vydaný obsahoval tři rubriky, na kontribuci, na robotu a na výkup roboty. K účtárně hned začaly docházeti dotazy z panství Schwarzen- berských, zejmena také kterak rubrika výkupu má se vyplniti. Účtárna odpovídala dne 24. ledna správci statku Bzí, a dne 26. ledna 1784 vrchním správám panství Třeboňského, Ilu- bockého, Protivínského, Vorlického, Postoloprtského, Kornhauského a Jinonického, že rubrika výkupného za robotu má zatím zůstati prázdna, a že ji později vyplní účtárna sama v urbářích všech panství, jež se jí mají poslati: „Die Robotreluition wird nach den jetzig, für gesamut fürstliche Herrschaften angenommenen gleichen Schlüssel hier bei der Buchhalterei eingetragen werden; mithin ist die letzte Colonne leer zu lassen.“ Správa panství Třeboňského byla s novým urbářem hotova již 18. března 1784. Popsáno jest v něm 75 vesnic; rubrika výkupu jest v něm všude prázdna, také u těch vesnic, které mají poznámku na jiném místě při sobě. že se vykupují z roboty. Takové poznámky jsou v mém výtahu toliko při 7 vesnicích, a ně- které nevztahují se k celé vsi; jsou tyto: Dorf Deindles, reluirt; Dorf Kundracz, reluirt; Dorf Stropnitz, reluiren ; Dorf Bukwitz, reluirt 1, zur Kirche ; Dorf Wydow, reluiren à 10 fl.; Dorf Lometz, reluiren ; Dominikalistendorf Baumgarten, 4 reluiren à 5 und 10, Summa 30 fl., Gereuter.

Strana 73
Přímus mlýnský zmírněn 1783. 73 583. 1783, 31. července: Dvorským dekretem obmezen přímus mlýnský tak, že poddaný může mouku na panství namletou vézti na prodej kamkoli v zemi, též mouku z ji- ných panství přivážeti, a že obilí své může mlíti v kterémkoli mlýně na panství, k němuž náleží poddaností. Cirkulare in alle Kreise. Se Majestät haben mittelst eingelangten höchsten Hofdekrets von 31. Juli d. J. über die Beschwerde der Leutmeritzer Gebirgsgemeinden, wegen der wider die Hofverordnung von 16. Jän. d. J. ihnen von Seiten der Schlu- ckenauer Wirthschaftsamts verschränken wollenden Einfuhr frembden Mehls, sothane gleich ernannte Verordnung noch weiters dahin zu erläutern geruhet, dass zwar ein jeder in territorio einer Herrschaft sesshafter, der obrigkeitlichen Jurisdiktion unter- stehender Gewerbs- und Handelsmann oder Unterthan seine in territorio selbst erzeugende oder erkaufende Körner nicht ausser der Herrschaft zum vermahlen ohne obrigkeit- licher Erlaubniss unter der Konfiskationsstrafe befugt, sondern schuldig sein solle, diese Körner in den auf der Herrschaft liegenden Mühlen vermahlen zu lassen; da- gegen aber auch jedem Unterthan, Gewerbs- oder Handelsmanne frei zu stehen habe, das entweder aus eigenen, gefechseten oder auch erkauften Körnern in den auf seiner Herrschaft liegenden Mühlen erzeugte Mehl aller Orten im Lande zum Kauf oder Verkauf sowohl selbst verführen, als auch das zu seiner Nothdurft oder Gewerbs- betrieb nöthige Mehl aus fremden Herrschaften ohne aller Restriktion oder hierzu erforderlichen Beweis, ob es berechtigterweise erzeugt seie, einführen zu können. Um aber die Freiheit der Unterthanen in Habhaftwerdung dieses so nothwen- digen Produkts ohne Beeinträchtigung der Obrigkeiten noch mehr zu erweitern, und ihnen hierum alle thunliche Erleichterung zu verschaffen, haben Seine Majestät weiters allergnädigst anzuordnen geruhet, dass die Obrigkeiten ihren Unterthanen frei zu lassen hätten, ihr Getraid auf was immer für einer Mühle in Territorio der Herrschaft, wo und wie sie es ihrer Konvenienz entweder wegen der näheren Lage oder wegen besserer und schleinigerer Bedienung gemäss zu sein finden, vermahlen zu därfen; wogegen aber auch die Obrigkeiten den von den Müllern beziehenden und ad Extraordinarium fatirten Zins unter dieselben nach der Proportion des mehreren oder minderen Mahlverdienstes dergestalt einzutheilen befugt sein sollen, dass sic im Ganzen nichts verlieren, folglich auch andurch dem Exacquatorio domi- nicali nichts entgehe. Dem königl. Herrn Kreishauptmann wird demnach diese allershöchste Ent schliess- und weitere Erlänterung der Hofverordnung vom 16. Jänner d. J. hiemit zu dem Ende eröffnet, um solche in dem ihme anvertrauten Kreise zu jedermanns Archlv Český XXV. 10

Strana 74
74 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Wissenschaft kund zu machen, und wenn etwa auch daselbst derlei Missbränche bestünden, solche alsogleich einzustellen. Ex consilio gubernii. Prag den 16. August 1783. Franz Anton Graf von Nostitz. Tištěný cirkulář v archivě Českého Musea. Anton Fr. Hohhaus. 584. Raabisační smlouva na komorním panství Poděbradském, uzavřená 15. října 1783. Robotabolitions- und Maierschafts- Verstückungs-Kontrakt, die kaiserl. königl. Kammeral-Herschaft Podiebrad im Königreiche Böhmen betreffend. Nachdem bei der kais. königl. Kammeral-Herrschaft Podiebrad sammentliche Dominikal- und Rustikalgründe geometrisch ausgemessen und aufgenommen, die Qua- litätenklassen genau und verlässlich bestimmet, die Mayerschaftsgründe behörig ver- theilet, hienach die neuen Rustikal- und Dominikalgrundbücher entworfen, folglich zu einer verhältnismässigen gerechten und standhaften Belegung und Subrepartition der Landesanlagen sowohl, als auch der grundobrigkeitlichen Gaben der Grund gelegt worden : so ist nunmehr auch zwischen Obrigkeit und Unterthan für alle künftige Zeiten folgender Kontrakt geschlossen worden: 1. Da die Grundobrigkeit bei Einführung des Robotabolitions- und Mayer- schafts-Verstückungssystems den sammentlichen Unterthanen die Leibeigenschaft für sie und ihre Erben nachgelassen hat, so hat es auch dermal und für die Zukunft. um so mehr dabei sein Bewenden, als die Leibeigenschaft nun Se kaiser. königl. Apostol. Majestät kraft des kundgemachten Patents von 1. November 1781 selbst allergnädigst in den Ländern, wo sie bisher bestanden, aufgehoben hat. 2. Hebt die Obrigkeit alle, was immer Namen haben mögende Robotsschuldig- keiten gänzlich auf, und übergiebt den Unterthanen die Obrigkeitlichen Maiergrüinde, ohne hiefür einen Kaufschilling zu fordern und einzuheben, sowie alle anderweite, vorhin schon den Unterthanen käuflich oder auch nur widerruflich gegen einen willkührlichen Zins überlassene Dominikal- und Rustikalgründe in immerwährenden Erbpacht, um selbe nach Wohlgefallen benutzen und genüssen, auch ihren Erben hinterlassen, vermachen und an wem immer veräussern zu können und mögen. — Wobei auch die Obrigkeit sowoll das Contributionale Extraordinarium für die in Erbpacht überlassenen und noch immer als dominikal anzusehenden Gründe, als auch

Strana 75
Smlouva raabisační na Poděbradsku 1783. 75 die Ordinari-Contribution und andere Landesanlagen für die bisher zu den obrig- keitlichen Mayerschaften gehörig gewesenen, und dermal an die Unterthanen, mit den diesfalligen Dominikalgründen auf ganz gleiche Art und unter den nämlichen Bedingungen gelangenden Rustikalgründe noch fernerhin, so wie bisher, aus den Renten jedesmal abführen und entrichten wird. 3. Bleibet der Grundobrigkeit über die den Unterthanen gleich erwähnter- massen in Erbpacht übergebenen Dominikalgründe sowohl, als auch über sammentliche Rustikalgründe das Dominium Directum zwar gänzlich vorbehalten, jedoch soll der Unterthan nur in folgenden drei Fällen seines Nutzniessungs-Eigenthums entsetzet werden können: a) Wenn der Unterthan die Gründe nicht gut und so, wie es einem emsigen Hauswirth und Ackersmanne zustchet, bearbeitet. b) Wenn der Unterthan sich über zwei Drittel seines liegenden Vermögens einschuldet. c) Wenn der Unterthan der Obrigkeit die vermög gegenwärtigen Kontrakts bedungenen und alljährlich zu bezahlenden Gaben durch ein ganzes Jahr nicht entrichtet, es wäre denn, das er hieran durch einen besonderen Unglücksfall gehindert würde. Jedoch wird die Grundobrigkeit auch bei jedem dergleichen Abstiftungsfalle zween Richter vorläufig zur Uberlegung beiziehen, und wenn nicht beide mit der Abstiftungsursache einverstanden wären, die Sache dem Kreisamte zur Entscheidung übergeben. Dahingegen soll der seinen Pflichten und Verbindlichkeiten getreulich nachkommende, und der Obrigkeit gehorsame Unterthan bei seinem Eigenthume immerhin erhalten und geschützet werden. 4. Ubergiebt die Obrigkeit den Unterthanen die Mayerschaftsgebäude nach der geschehenen billigen Schätzung und in dem bereits mit den Ubernchmern dieser Gebäude paktirten Preise. 5. Hat die Obrigkeit neue, auf die Realausmessung sich gründende Rustikal- und Dominikal-Grundbücher zu Stande und in Ordnung bringen lassen, in welchen die Schuldigkeiten eines jeden Unterthans gegen den Landesfürsten und Obrigkeit genau und verlässlich verzeichnet sind; daher diese Grundbücher für unveränder- liche Instrumente gelten sollen. Die vorfallenden Veränderungen aber werden keines- wegs in dieselben, wohl aber in besondere zu haltende Veränderungsbücher, mit lediglicher Beziehung auf die Stelle des Grundbuches, die es betrifft, eingetragen werden. 6. Wird die Obrigkeit für die in Hinkunft noch erforderlichen, nach dermal vertheilten Mayerhöfen ohnehin sehr wenigen obrigkeitlichen Arbeiten den Unter- thanen folgende baare Bezahlung leisten, oder diese Bezahlung in jenem Falle, da 10*

Strana 76
76 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: die Unterthanen ihre Gaben in Körnern abführen müssen, auf Verlangen derselben an den schuldigen Getreidschüttungen abschreiben; und zwar: a) Einem Taglöhner bei Gebäuden, Teichen und anderen Wirtschaftsarbeiten von 1. May bis letzten October täglich zwölf Kreuzer, und von 1. November bis letzten April zehn Kreuzer. b) Einem Boten für jede Meile sieben Kreuzer, und wenn derselbe warten muss, auch noch besonders für die Wartzeit das gleich vorher nach den Jahreszeiten bestimmte Taglohn. c) Für Schlagung einer Klafter harten Holzes achtzehn Kreuzer, detto weichen fünfzehn Kreuzer. d) Für die Zuführung einer Klafter Holzes, wenn wegen der weiten Ent- fernung in einem Tage nur eine Klafter geführet werden kann, einen Gulden; dagegen wenn in einem Tage zwei Klafter geführet werden können, dreissig Kreuzer; und endlich wenn in einem Tage drei Klafter geführet werden können, zwanzig Kreuzer. e) Für andere Holzgattungen soll ebenfalls nach Maass eines Klafterbetrages das nämliche Fuhr- und Schlagerlohn bezahlet werden. ƒ) Für alle andere zum Wirtschaftstriebe nothige Fuhren mit zwei Pferden in und ausser der Herrschaft für jeden Tag einen Gulden, auch wenn die Fuhr warten und leer zurückfahren muss, jedoch ohne zugleich einiges Futter-, Kost- oder Stallgeld abreichen zu dörfen. Zu dergleichen Fuhren soll aber ein Unterthan ausser der Herrschaft über drei Täge des Jahres ohne seine besondere Einwilligung und Einverständniss keineswegs verhalten werden können. 9) Für die Zuführung des Salzes aus der Legstatt 3 Kreuzer von der Meile für jedes Fassel oder Zentner. 7. Wird die Obrigkeit den Richtern, Schänkern, Hegern und anderen der- gleichen Leuten statt der vorherigen Robotbefreiung eine billige Vergeltung bestimmen und zufliessen lassen. 8. Endlich auch wird die Obrigkeit auf die Waldungen der Unterthanen und der- selben Pflege und Erhaltung durch das obrigkeitliche Forstamt, eben so wie auf die selbsteigenen obrigkeitlichen, wachen und genaue Obsorge tragen lassen. Dagegen 9. verbinden sich die Unterthanen sammt und sonders, einer für alle und alle für einen, die bisherigen grundobrigkeitlichen Naturalrobotschuldigkeiten sammt allen übrigen Giebigkeiten von Rustikalgründen, es mögen selbe in was immer be- standen haben, zu reluiren und hiefür nachstehende jährliche Zahlungen in monat- lichen Fristen zu leisten; und zwar: a) Ein unbehauster Inwohner jährlich 1 fl 12 kr. b) Ein Häusler auf Gemein-, Bauern- oder herrschaftlichen Grunde, worunter auch die neuen Ansiedlere begriffen sind, jährlich 2 fl 30 kr.

Strana 77
Smlouva raabisační na Poděbradsku 1783. 77 c) Ein Chalupner, der zur Handrobot verbunden war, vom Hause 2 fl. 30 kr. d) Ein halber Bauer, der zur Zugrobot verbunden war, gleichfalls vom 3 fl. c) Ein ganzer, zur Zugrobot verbundener Bauer vom Hause 4 fl. Dann die Chalupner sowohl, als diese Bauern beider Gattungen, von jedem N. Ö. Metzen Rustikalgrundes, den sie schon vorhin besessen haben, im Durchschnitte nach den 4 Qualitätenklassen 17 kr. Von dieser gleich oben in a) erwälnten Robotreluitionszahlung werden jedoch alle clende, presshafte oder 60 Jahr alte Inleute, alle sowohl ledige als verheiratete Söhne und Töcher, die bei ihren Eltern oder Schwiegereltern in Diensten stehen, alle ausgetretene Wirte und Wirtinnen, welche nicht aus Liederlichkeit um ihre Häuser und Gründe gekommen sind, alle lnvaliden und verabschiedete Soldaten, solang sie bloss unbehauste Inleute sind, endlich alle Witwen, die mit zwei oder mehr Kindern beladen sind, gänzlich befreit bleiben. 10. Jene Unterthanen, denen schon vorhin einige Dominikalgrände käuflich überlassen worden, werden hiefür die alten, in dem Dominikalgrundbuche vorge- merkten Zinsungen auch noch fernershin abführen. Dahingegen jene, die dergleichen Dominikalgründe bisher bloss widerruflich und gegen einen willkürlichen Zins be- sessen und genossen hahen; dann auch alle jene, denen dermal bei der Vertheilung der Mayerschaften, Dominikal- oder auch zu den Mayerschaften gehörig gewesene Rustikalgründe in Erbpacht übergeben worden, für jeden N. Ö. Metzen solchen Grundes nach den 4 Qualitätenklassen im Durchschnitte 1 fl. 10 kr. der Herrschaft alljährlich ebenfalls in monatlichen Fristen entrichten werden. 11. Haben die Unterthanen den paktirten und auf jeden insbesondere aus- fallenden Betrag der Robotreluition sowohl, als auch der Dominikalgrundzinse, somit ihre sammentlichen Gaben, ohne mindeste Rücksicht auf Wetterschaden, jedesmal ganz, und zwar durch die ersten zehn Jahre im Gelde, sonach aber zur Hälfte im Gelde und zur Hälfte im Getreide abzuführen, nämlich in jener Gattung, die jeder Unterthan selbst anbauen, somit auch um so leichter abzuführen in Stande sein wird ; und zwar in folgenden unveränderlichen Preisen, als: a) den Waitzen für 2 fl — kr. b) das Korn „ 1 „ 30 „ den N. O. Metzen. c) die Gerste „ 1 „ — d) den Haber „ — „ 45 Und wird dieses Getreid in guter und reiner Qualität von den Unterthanen in die von der Obrigkeit angewiesenen, inner der Gränzen der Herrschaft gelegenen obrigkeitlichen Schüttkästen zu liefern sein. Hause

Strana 78
78 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Wollte jedoch die Obrigkeit nach Verlauf der ersten zehn Jahre, statt der festgesetzen Zahlung zur Hälfte im Getreide, wieder ganz bei der Geldabgabe be- harren, so muss sie sich diesfalls und über den Reluitionspreis des Getreides mit den zur ganzen Geldabgabe nicht weiter verbundenen Unterthanen auf weitere 10 Jahre gutwillig einverstehen und übereinkommen, und auf solche Art von 10 zu 10 Jahren fortfahren. 12. Verbinden sich diejenigen Unterthanen, denen die Mayerschaftsgründe zugetheilet worden, nach dem Verhältuisse ihrer diesfälligen Possessionen den ganzen Betrag der durch landesfürstliche Ausschreibung in Kriegsfällen auf die Obrigkeit ausfallenden und in Natura gefordert werdenden Getreid- oder Fouragelieferungen gegen dem abzuführen, dass der ihnen andurch allenfalls zugehende Schaden zur Hälfte von der Obrigkeit und zur Hälfte von ihnen Unterthanen selbst nach Maass ihrer überkommenen Mayerschaftsgründe getragen werde; dagegen aber auch der sich etwa hiebei ergebende Nutzen diesen Unterthanen allein zu statten kommen solle. Wenn jedoch die Obrigkeit nach Vorschrift dieses neuen Kontrakts ihre Gaben zur Hälfte im Getreide bekömmt, so werden die Unterthanen, die es betrifft, die zu selber Zeit auf die Obrigkeit ausfallenden Lieferungen, ausser dem Heu und Stroh, keinswegs ganz, sondern auch nur zur Hälfte, mithin die Obrigkeit dergleichen Getreid oder Mehllieferungen, ausser der Zuführung, für sich selbst zur anderen Hälfte zu bestreiten haben. 13. Bei jeder Veränderung wird der neue Besitzer der Obrigkeit als Domino Directo vom Hause und Gründen, es seien selbe rustikal oder dominikal, das Laude- mium, und zwar in auf- und absteigender Linie mit 2 und 1/2, in den Seitenlinieu aber und ausser der Verwandschaft mit 5 von 100 entrichten; und soll dieses Laudemium nach einer billigen, bei dem Feldbau gewöhnlichen, durch zween Schätz- männer, deren einen die Obrigkeit und den anderen der Unterthan darzu stellen befugt sein soll, vorzunehmenden Schätzung jedesmal bestimmt werden. 14. Werden die Unterthanen die zum obrigkeitlichen Wirtschaftstriebe er- forderlichen wenigen Arbeiten und Fuhren, nach einer allenfalls rollmässigen oder herumgehenden Ordnung, gegen die oben § 6to bestimmte und festgesetzte Baar- bezahlung oder Abschreibung an der schuldigen Getreidschüttung jedesmal leisten und entrichten, dann auch das Salz aus der Legstatt zu allen Zeiten, wann es die Obrigkeit verlanget, für den paktirten Fuhrlohnspreis zuführen. 15. Geloben und versprechen die Unterthanen ihre Gründe gut zu bearbeiten, ihre Schuldigkeiten getreulich abzuführen, und ihre Possessionen ohne grundobrig- keitliche Bewilligung nicht zu verstücken, noch weniger aber ihre Gründe, ohne der Obrigkeit einen anderen annehmlichen und tauglichen Besitzer und Wirt zu stellen, zu verlassen; beinebens auch mit ihren eigenthümlichen Waldungen vorsichtig zu ge-

Strana 79
Smlouva raabisační na Poděbradsku 1783. 79 bahren, und in selben ohne vorläufige Ausweisung des Forstamtes keinen Holzschlag vorzunehmen. 16. Werden die Unterthanen zur Verbesserung der Viehzucht von den er- haltenen obrigkeitlichen Dominikal- und Rustikalgründen, da wo es thunlich und der Grund des Futterwachstums fähig, den vierten Theil zu Wiesen liegen lassen oder in andere Wege zur Verfütterung widmen, auch überhaupt die Emporbringung der Viehzucht sich bestens angelegen sein lassen. 17. Verbinden sich die Unterthanen, dass, da nunmehr die Roboten auf- gehoben worden, sie zu jener Zeit, wann sie mit dem Ackerbaue und Feldarbeiten nicht mehr wesentlich beschäftiget sein werden, auf jedesmalige Anordnung und Anleitung der Obrigkeit sich zu den, den gemeinschaftlichen Wohlstand betreffenden Arbeiten, als zum Beispiel: zur Ableitung oder Durchschneidung der Bäche und Flüsse, zur Errichtung der Strassen von einer Gemeinde zur andern inner der Gränzen der Herrschaft gebrauchen lassen, und hiezu ihren verhältnissmässigen Beitrag leisten wollen. Um aber auch diesen verhältnissmässigen Beitrag gleich dermal in voraus zu bestimmen, und andurch allen Streitigkeiten vorzubeugen, so werden hiebei a) alle nötigen Arbeitstäge mit Fuhren von zwei Pferden nebst dem Knechte auf 24 kr., die Handarbeitstage aber auf 7 kr. angeschlagen; somit b) die erforderlichen Arbeitstäge jederzeit unter sammentliche Unterthanen und Dorfsgemeinden, die von der neuen Arbeit Nutzen haben, nach dem Maasse der Besitzung von Metzen Grundes vertheilt, und der auf jeden ausfallende Betrag durch Verrichtung der Arbeiten mit Fuhren bei den bespannten, und mit Handarbeiten bei den unbespannten Unterthanen erstattet werden. 18. Werden die Unterthanen die aufgelaufenen und aus den Renten vor- geschossenen Kösten für die zu ihrem Nutzen und Vortheil vollbrachte geometrische Ausmessung, dann für die Berechnung und Klassifikation ihrer Rustikal- und der in Erbpacht erhaltenen obrigkeitlichen Mayerschaftsgründe nach der Qualität und Quantität ihrer Besitzungen, vom 1. Jänner 1784 anfangend, in 10 jährigen Raten und Fristen ersetzen. So wie 19. diejenigen Unterthanen, die die Mayerschaftsgebände käuflich übernom- men haben, den hiefür paktirten Kaufschilling ebenfalls von 1. Jänner 1784 anfan- gend in 10 jährigen Fristen und Raten ganz unfehlbar bezahlen werden. Schlüsslich und 20. geloben und versprechen die Unterthanen, allen in diesem Kontrakte ent- haltenen Verbindlichkeiten genau und getreulich nachzukommen; und unterwerfen sich widrigensfalls den unter einem bedungenen Ahndungen. Sowie der Obrigkeit frei stehen soll, die ungehorsamen Unterthanen und saumseligen Zahler mit den ge-

Strana 80
80 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské : wöhnlichen Zwangsmitteln zur Zahlung und Verrichtung ihrer Schuldigkeiten zu verhalten. Podicbrad den 15. October 1783. — cO c0») -10 ct RUN H Joseph Karl Schmidt, k. k. Rath, Kameraladministrator und zu dieser Handlung allergnädigst bestellter Lokalkommissarius. Johann Jos. Deierwek, k. k. Oberamtmann. Joseph Sepp, Rentmeister. Adalbert Johann Manle, Waisenamts-Verwalter. Franz Viktor Krzup |?], Rentamtskontrollor |?]. Johann Klainer. . Stadt Podiebrad: Franz Johann Dworsky; Jakob Adalb. Hutary. . Dorf Kluk: Matieg Negedly Richtarz; Martin Kubka Wobeznik. . Dorf Wosettschek: Matieg Kletczansky Richtarz; Jann Kisilko [Kyselka?} onczel. . Dorf Przedhradi: Wazslaw Siksta Richtarz; Jan Farnik Konczel. . Pniow: Jan Niemetczek Richtarz. . Dorf Gliickzu: Karel Kiselka Richtarz; Waczlaw Stuchlik Konsel. . Dorf Sokolettsch: Karl Kisilko Richtarz ; Matieg Kulich Konczel. . Dorf Beierwek: Wogtiech Jan Wokrzal Richtarz; Waclaw Karboss Wobecznik. . Dorf Wellim: Wogtiech Jan Wokrzal Richtarz. . Dorf Sikfeld: Martin Kratochwile Richtarz; Jan Anhetsky [Rychetsky 7]. . Dorf Przedni Lhotta: Jirzy Schlechta Richtarz; Waclaw Kenzel [?] Konssel. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 80. Dorf Piskowa Lhotta: Waclaw Paupa Richtarz; Mateg Potmieschil Saused. Dorf Kostelni Lhotta: Jirzy Jandiera Richtarz; Mateg Schafranek Konszel. Dorf Werbowa Lhotta: Matieg Schlechta Richtarz; Girzy Urbanek Konzel. Dorf Petschek: Wogtiech Kratochwile Richtarz; Tomass Bartak Konzel. Dorf Miltschitz: Frantissek Xawer Wawak Richtarz; Waczlaw Wosab Konzel. Dorf Chotaun: Franz Siksta Richtarz; Karl Zubik Konzel. Dorf Polabetz: Jan Kurka Richtarz; Matieg Wegtruba Konzel. Dorf Chwalowitz: Georg Paupa Richtarz; Matieg Hradeezky Konszel. Dorf Neujahrsdorf: Girzy Paupa Richtarz; Matieg Hradeezky Konszel. Dorf Horzatew: Waczlaw Mikssowsky Richtarz. Dorf Zwierzinek: Waclaw Kratochwile Richtarz; Matieg Noll obecznik. Dorf Pist: Waclaw Kratochwil Richtarz; Josef Mierl [7] Konezel. Dorf Hradischko: Frantissek Wacha Riehtarz; Tomasch Patczrina |?| Konczel. Dorf Zboschy: Joseph Kisilko Richtarz; Karl Mucha obecznik. Dorf Krzetschkow: Joseph Hotoweez Richtarz; Waclaw Ježek Konczel. Dorf BudimierZitz: Frauz Jawurek Richtarz ; Jirzy Mossiss Konczel. Dorf Raschowitz: Jann Boreczkeg Richtarz; Waczlaw Pomikatssek Konszel. Dorf Westetz: Matieg Placheg Richtarz; Franz Placheg obecznik. Dorf Chleb: Jan Kregczik Richtarz; Filip Kutczera Konczel. Dorf Bobnitz: Jan Wawak Richtarz ; Jan Tikwa Konczel. 

Strana 81
Smlouva raabisační na Poděbradsku 1783. 81 31. Dorf Draho: Franz Jawurek Richtarz; Girzy Schamal z Draha. 32. Dorf Patek: Jan Suchanek Richtarz; Jan Nowak Konszel. 33. Dorf Kauth: Jan Stechlik [Stehlík?] obecznik; Jan Kulich Saused. 34. Dorf Netrzebitz: Franz Howorka Richtarz; Jan Bassa Saused. 35. Dorf Aumislowitz: Matieg Lukawetz Richtarz; Wogtiech Suchanek Konzel. 36. Dorf Tschiniowes: Josef Jerzabek Richtarz; Joseph Nožiczka Konssel. 37. Dorf Wellenitz: Girzy Spinka Richtarz; Pawel Zepek Saused. 38. Dorf Nowihradi: Girzy Spinka Richtarz; Waclaw Geržabek Konszel. 39. Dorf Chotianek: Matieg Tomek Richtarz; Jan Tuheg Konczel. 40. Dorf Libicz: Frantissek Windusska Richtarz; Matieg Wewerka Konszel. 41. Dorf Održepes: Franz Werbenskeg Richtarz; Peter Nowak Saused. 42. Dorf Ober-Opollan: Girzy Mikssowsky Richtarz; Girzy Karban Konzel. 43. Dorf Lustdorf: Girzy Mikssowsky Richtarz; Matieg Pazderka. 44. Dorf Ratschan: Franz Wotawa; Jan Bukatcz. 45. Dorf Opotschnitz: Jann Holeg Richtarz; Jann Schimunek Konzel. 46. Dorf Wolfsberg: Girzy Czepek Richtarz; Joseph Nowak. 47. Dorf Podmok: Pawel Ladra Richtarz; Jann Stekel Konczel. 48. Dorf Serbetz: Waczlaw Možiss Richtarz; Antonin Herzmanek. 49. Dorf Werbitz: Pawel Petrassek Richtarz; Matieg Žak. 50. Dorf Senitz: Waczlaw Bielsky obecznik; Paul Wania Konczel. 51. Dorf Laubenthal: Wenzl Bielsky obecznik; Matieg Bržichnatež. 52. Dorf Chrtschitz et Niemtschitz: Girzy Czermak Richtarz; Waczlaw Nermautel. 53. Dorf Domanowitz: Waczlaw Nowotny Richtarz; Waczlaw Czech Konczel. 54. Dorf Radowesnitz: Girzy Pospissil Richtarz; Waczlaw Debelka Konczel. 55. Dorf Freudenthal: Girzy Pospissil Richtarz; Jan Czech Konczel. 56. Dorf Lipetz: Wogtiech Nezawdal Richtarz; Girzy Kobinsky Saused. 57. Dorf Boschetz: Girzy Kutczera Richtarz; Peter Chalaupetsky Konssel. 58. Dorf Aichelburg: Jann Kral Richtarz; Jan Chladek. 59. Dorf Hermansdorf: Jan Nowak Richtarz; Girzy Peržina Konczel. Vorstehender Kontrakt ist denen versammelten Richtern, Unterthanen und Emphiteuten wortdeutlich vorgelesen, erkläret, dann in Folge Hofdecret von 8. No- vember 1782 unterschrieben worden; wird also von königl. Kreisamts wegen auf A° Begnehmigung hiemit bestätiget. Geschehen auf dem kais. königl. Schloss Podiebrad den 15. Oktober 1783. (L. S.) Wenzl Graf von Cavriani (L. S.) Franz Sadlo von Wrazny königl. Kreisamtsadjunkt. k. Kreishauptmann. Nachdeme Uns gegenwärtiger, mit den Unterthanen der k. k. Kammeral-Herr- schaft Podiebrad errichtete Robotabolitions- und Mayerschaftsverstückungskontrakt allerunterthänigst vorgeleget worden; so haben Wir zu Bezeugung Unsers gnädigsten Wohlgefallens, und um diesem mit Zufriedenheit der Unterthanen zu Stand ge- Archiv Český XXV. 11

Strana 82
82 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: brachten neuen Kontrakt den letzten Grad der Vollkommenheit zu ertheilen, Uns gnädigst entschlossen, solchen auch, wie anmit geschiehet, mit Unserer landesfürst- lichen und höchsten Bestätigung zu versehen; zugleich aber gnädigst anzubefehlen, dass hierüber zu beständigen Zeiten unabweichlich gehalten, und die darinnen mit allgemeiner Einvertändniss der Unterthanen ausgemessene Verbindlichkeiten und Schuldigkeiten auf das genaueste beobachtet, und auf keinerlei Weise, insolang nämlich zwischen den kontrahierenden Theilen kein anderes freiwilliges Einver- ständniss getroffen wird, überschritten werden solle. Denn hieran geschiehet Unsere gnädigste und ernstliche Willensmeinung. Geben in Unserer Stadt Wien den 13. Monatstag November 1783. Joseph mp. Leopoldus Comes à Kollowrat Tobias Philipp Freyher von Gebler. R. Biæe et A. A. pr. Cancellarius. Johann Bernhard von Zenker. Dass diese Abschrift mit dem hier [bei] der k. k. Kameral-Administration erliegenden Originalkontrakt durchaus gleichlautend sey, wird hiemit bestätiget. Pardubitz den 10. Jenner 1784. Sr Römisch kais. königl. Apostolischen Maiestät Rath und Kameral-Administrator der k. k. Domänen im Böheim. Joseph Karl Schmidt. Pověřený opis, jenž jest zde celý otištěn, byl vystaven v hospodářském oddělení jubilejní výstavy zemské v Praze r. 1891. Podpisy poddaných nepochybně byly psány větším dílem od úředníků. (L. S.) 585. 1783, 18. listopadu: Všechna města a městečka na panstvích Schwarzenberských v Čechách, vyjma Lovosické a Slavkovské, jsou v pravomocnosti podřízena vrch- nímu úřadu knížecímu v Krumlově. Präs. 18. Nov. 1783. Circulare. Demnach Se k. k. Mt mittelst h. Hofdecrets von 31. Oct. a. c. agn. anzu- befehlen geruhet, dass über alle, der hierländigen Obergerichtsbarkeit unterstehende erste In- stanzen und Ortsgerichte eine verlässliche Verzeichnuss mit der Bemerkung, wem die Ge- richtsbarkeit jeden Orts eigentlich zustehe, verfasset und an höchste Behörde des ehestens einbefördert werden solle; und wie eine hl. k. k. Appellation derlei Verzeichnuss binnen 8 Tägen von den hierkreisigen Stadtgerichtsbarkeiten und Dominicaljurisdictionen, nebst Anzeige deren dermaligen Jurisdictionsinhabern abgeheischet, und darinnen zugleich den Unterschied bemerket haben will, welche unter denen städtischen Gerichts-Ortschaften die Gerichtsbarkeit und [sic] unmittelbar verwalten, und welche dagegen in Verwaltung der Gerichtsbarkeit von der Ortsobrigkeit abhängig sind, um dieses Verzeichnuss nach der höchsten Weisung an die ah. Behörde schleunigst einbefördern zu können:

Strana 83
Soudnictví vrchnostenské. Zvonění na bouřku 1783. 83 als werden gesammte dieskreisige Dominien binnen 24 Stunden a die praesentati respectu aller ihrer schutzuntergebenen und leibeigenen Städten und Märkten sothane Ver- zeichnisse bei empfindlicher Geldstrafe in duplo anher beschleunigen. Kgl. Kreisamt Budweis 15. Nov. 1783. Ott von Ottenthal, Kreishauptmann. Wl. k. k. Kreisamt! Zu geh. Befolgung der Circularverordnung eines wl. k. k. Kreis- amtes ddo Budweis 15. & rec. 18. d. wird anmit unverhalten, dass ausschliesslich der Herr- schaft Lobositz und Schlackenwerth, alle in Böhmen gelegene fürstlich Schwarzenbergische Städte und Märkte, mithin auch die hierherrschaftliche Stadt Crumau, Markt Kalsching, Ober- plan, Wuldau und Priethall, der fürstlichen Dominicaljurisdiction unterliegen, und insoweit in das hierwegen eigends angestellte hiesige fürstl. Oberamt angewiesen sind; — dass zwar der Stadt Crumau, wie den übrigen fürstl. Schutzstädten, welche insgesammt auf die kgl. Stadt- rechte privilegirt sind, in causis civilibus eine unabhängige Judicatur anstehet; deme uner- achtet aber nach dem allerh. Hofdecret ddo 11. Jul. 1719 der Obrigkeit zwar kein jus appel- lationis, noch revisio sententiae, dennoch aber ein recursus simplex per modum transactionis tam ante quam post sententiam ausdrucklich vorbehalten worden. Ein welches dann sowohl hier, als bei andern fürstl. Schutzstädten bis anhero beobachtet worden. Wohingegen und soviel es obige und alle übrige unterthänige Märkte belanget, selbe immer schuldig waren, bei vorkommenden Anständen sich bei der Obrigkeit oder dem nach- gesetzten Oberamt zu belernen, und sich denen obrigkeitlichen Erkanntnussen zu fügen. Sig. Krumau 18. Nov. 1783. Knížecí archiv v Třeboni A. 5AC. 1a. 586. 1783, 26. listopadu—1788: Zapovídá se zvoniti na bouřku; učitelům však budíž i dále dávána odměna za to dříve obvyklá. Wir Joseph der Zweite... oc. Eine Reihe trauriger Erfahrungen setzt es ausser allen Zweifel, dass die durch das Glockengeläut in Bewegung gesetzten Me- talle, statt die Gewitterwolken zu zerstreuen, vielmehr den Blitz anziehen, und die Gefahr vergrössern. In diesem Jahre besonders ist die schädliche Wirkung des Lautens von allen Orten her durch sehr häufige Beispiele von Menschen, die bei dem Läuten selbst durch den Blitz getödtet, von Thürmen und Kirchen, die vom Donnerstrale gezündet worden, nur zu sehr bestätiget. Wir sind daher überzeugt, unsere Unterthanen werden es als einen Beweis unsrer Sorgfalt für ihr Bestes ansehen, dass wir durch gegenwärtige Vorschrift das Läuten bei einem Gewitter verbieten. Es wird demnach den Seelsorgern und Ortsobrigkeiten aufgetragen, sich nach diesem Verbote auf das genaueste zu achten, und das Volk von dem Nutzen einer so heilsamen Anderung zu unterrichten. 11.

Strana 84
84 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Gegeben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien, den 26. Tag des Monats November 1783, unserer Regierung der Römischen im 20., und der erbländischen im 3. Jahre. Joseph. (L. S.) Leopoldus Comes a Kollowrat, Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. Canc. Tobias Philipp Freiherr von Gebler. Johann Rudolf Graf Chotek. Ad mandatum sac. Cacs. reg. majestatis proprium Franz Salesius von Greiner. Tištěný patent v archivé Českého Musca. Vierteljähriger chronologischer Auszug der von dem k. k. Landesgubernium in Böhmen vom 1, Oktober bis letzten Dezember 1784 bekannt gemachten Verordnungen. Výtisk v arch. Č. Musea. 1. Hofverordnungen, Nr. 31: Hofdekret vom 9. Oktober 1784. Dass ungeachtet des auf allerhöchsten Befehl abgestellten Wetterläutens die vorhin den Schulmeistern abgereichten Wettergarben oder Geldbeiträge auch fernerhin noch bezahlet werden sollen. Durch Gubernial- dekret vom 25. Oktober sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht worden. Verordnung von dem allgemeinen k. k. Appellationsgericht im Königreich Böheim. Se kais. kön. apost. Majestät haben auf Anlass eines, über die nach aufgehobenen Wetterleiten den Schullehrern ungeachtet des bestehenden Normalis verweigerte vormalige Gebühr erregten Rechtsstreits, mittels eingelangten höchsten Hofdekrets vom 13. dieses abeilenden Monats allergnädigst zu entschliessen geruhet, dass die Klagen oder Beschwerden, welche in Absicht auf die Einkünften oder Forderungen der Schullehrer vorfallen, nicht im Wege Rechtens verhandlet, sondern jederzeit an die politische Gehörden gewiesen werden sollen, da es sich um die nothige Sicherstellung des ohnehin geringen Einkommens der Schullehrer handle. Welche höchste Entschliessung den gesammten unterordneten Gerichtsstellen zur Wissenschaft und Nachachtung anmit kund gemacht wird. Von dem k. k. Appellationsgerichte. Prag den Johann Nep. Baumgartner. 21. Juni 1785. Tištěná vyhláška v arch. Č. Musea. Hofdekret vom 11. September (1788). Dass das Glockenläuten bei Entstehung eines Gewitters, selbst als ein Zeichen zum Gebete, nachdeme das Gewitter sich von selbst meldet, nicht zu gestatten sei. Zum Drucke befördert und unterm 25. September sämmitlichen Kreis- ämtern, dem Prager Stadtmagistrate und übrigen Behörden zugefertiget. Výtah z vyhlášek českého gubernia za červenec—září 1788 č. I. 64.

Strana 85
Hoyerovský způsob raabisace 1784. 85 587. Nové vysvětlivky o Hoyerovském provádění výkupu roboty a rozpachtování panských pozemků na statcích duchovenských a městských, sepsané před 31. lednem 1784. Notata zu der untern 31. Jan. abzuhaltenden Commission, u. zw. 1° Solle sowohl über die Annahme der obrigkeitlichen Gründen, als wegen Reluirung der Roboten denen Unterthanen eine begreiffiche Erklärung gemachet und ihnen gesaget werden, dass auf den Fall, wenn sie sich hierzu nicht verstehen wollen, ein jeder anderer, entweder mit oder ohne denen Roboten, einen jeden Maierhof gegen die eigene Zinsen in die Pachtung nehmen kann, und dass sothane die Unterthanen auf alle Zeit hievon ausgeschlossen werden. 2° Können die Roboten auch ohne Annahme der obrigkeitlichen Gründe reluirt werden, gegen deme jedannoch, dass sie die wenige Extratäge, welche die Obrigkeit hinkünftig ausser der Feldwirthschaft noch benöthigen wird, gegen die eigene Bezahlung, wie*) der Obrigkeit berichtiget wird, nothwendig leisten müssen. *) Na místě wic nejspíš ma státi: die von. 3° Jenen Häuslern, welche eigene Häusl haben, sie mögen catastriret oder nicht catastriret sein, können 2 oder 3 Strich Felder zum Anbau einig grünen Wesens in Zins überlassen werden. Ein gleiches verstehet sich auch von jenen mindern obrigkeitlichen Bedienten, die durch gegenwärtige Einrichtung ihr Brod verlieren. 4° Obwohlen von bekannt gemachten Grundsätzen keineswegs abgegangen werden kann, somit nach solchen die Contracten ausgefertiget, auch wegen der nö- thigen Bestätigung an die Hofcommission einsweilen eingeschicket werden müssen; so stehet doch einer jeden Obrigkeit frei, auf eine dritte Art mit denen Unterthanen ein anderes Abkommen zu treffen, und hierüber einen neuen Contract zu machen, auch solchen denen Unterthanen in die Hände zu geben; nur kann ein solcher Contract zuwider des ersteren von der höheren Behörde eben so wenig, als von dem kgl. Kreisamt ratificirt werden. 5° Wo die Unterthanen bis anher ihre Häuser noch nicht angekaufet haben, müssen sie solche unumgänglich käuflich an sich bringen, wenn sie anders an der Vertheilung der obrigkeitlichen Gründe Antheil nehmen wollen. Um nun aber bei einem solchen Fall billig und im ganzen Land durchaus gleich fürzugehen, dörfte

Strana 86
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 86 wohl in Absicht des zu bestimmenden Kaufschillings kein sicherer und leichterer Massstab sein, als wenn ein jeder solcher Unterthan nomine seines Haus-Kauf- schillings eine doppelte Steuer seiner Obrigkeit folgendergestalten bezahlet: nemlich zum Angeld, wenn der Werth sich über 100 fl. belauft, den 10. Theil, an denen Frist- oder Erbgeldern hingegen von dem überbleibenden Quanto jährlich den 20. Theil ; falls nun aber der Kaufswerth nur von 50 bis 100 fl. beträgt, so kann zum Angeld der 12. Theil, und an denen jährlichen Frist- oder Erbgeldern aber der 10. Theil gerechnet werden. Fiele nun aber der Kaufwerth unter 50 fl. aus, so kann das Angeld in dem 6. Theil, das jährliche Erbgeld hingegen in dem 8. Theil bestehen. Wollte nun aber ein oder anderer Unterthan einen so mässigen Kaufwerth gleich baar bezahlen, so ist es gleich nützlich für den Unterthan. Wollten nun aber die Unterthanen hier oder dort sich auf einige andere Zahlungsraten in Absicht auf die An- und Erbgelder verstehen, sind ihnen auch diese um so leichter einzustehen, als der Obrigkeit vorzüglichst daran gelegen sein muss, nebst andern Gemächlich- keiten weit sicherere Unterthanen an ihnen zu haben. 6° Wo Kirchenfelder sind, die bis anhero gegen das 3. oder 4. Mandl, oder gegen einen Geldzins verpachtet waren, diese können zum besten der Kirchen an den Meistbietenden entweder verkauft oder verpachtet werden. 7° Denen geistlichen Communitäten zu ihrem nöthigen Consumo, und jenen Obrigkeiten, welche eine edlere Schafzucht haben, können einige Maierhofsgründe noch weitershin belassen werden. Gleich wie dann auch 8° jene Seelsorger, welche keine Maierhöfe oder keine Unterthanen haben, bei dem bisherigen Genuss ihrer Gründen zu belassen sind. 9° Nachdeme die Robotreluition blos nach der Steuerzahlung berechnet werden muss, so ist nicht darauf zu schen, mit was für einer Bespannung die Unterthanen bisanhero gerobotet haben, ob mit Pferden oder mit Ochsen. Nur ist in einem jeden Contract per expressum festzusetzen, dass die Unterthanen, welche bisher mit Pferden gerobotet [éti: zu roboten] schuldig waren, wegen dermal ein- geführter Robotabolition hinkünftig die Pferde nicht abschaffen dörfen. 10° Einer jeden Gemeinde kann zwar gegen ihre eigene Unkosten die geo- metrische Ausmessung eingestanden werden; jedoch hat sie bei Befund wenigerer Gründen keinen Anspruch auf die Verminderung der Zinsen zu machen, weil die Ausrechnung der Zinsen nicht nach der Aussaat, wohl aber nach der Fechsung berechnet worden, und im Grunde immer einerlei ist, ob man auf mehreren oder wenigeren Gründen die eigene Fechsung hat. 11° Denen Unterthanen muss voraus gesagt, und auch bei Ausfertigung des Contracts ihnen zugesichert werden, dass auf den Fall, wenn sie die obrigkeitlichen Gründe itzt gleich in die Pachtung übernehmen, und ihnen durch die Auswinterung,

Strana 87
Hoyerovský způsob raabisace 1784. 87 durch Schlossen oder durch was immer für einen Unglücksfall an der heurigen Fechsung einiger Schaden zugefügt wird, sie für das erstere Jahr einen proportio- nirten Nachlass an denen Zinsungen von darum erhalten werden, weil sie von diesen Gründen oder aus dieser Pachtung noch keinen Nutzen bezohen haben. Die betreffende Obrigkeiten haben sich hierwegen umso weniger zu beklagen, als sie, wenn die Gründe ihnen eigen geblieben wären, den nämlichen Schaden auch tragen hätten müssen. Für die übrige Jahre hingegen haben sie bei einem Unglücksfall keinen Nachlass zu hoffen. 12° Wo sich der Fall ergibt, dass die Unterthanen nur einen Theil der Maierhofsgrüinden, und nicht alle in die Pachtung übernehmen, da müssen sie von Stuck zu Stuck die Zinsen bestimmen, die Obrigkeit hingegen die freie Macht haben, die behalten wollende Gründe nach Belieben zu wählen; oder muss die Obrigkeit die Zinsen einzelweis bestimmen, und alsdann die Unterthanen die freie Auswahl haben. 13° In der eigenen Proportion, in welcher die Unterthanen einen Theil der Felder übernehmen, muss ihnen auch der Wieswachs zugetheilet werden. Auch sind sie schuldig, den proportionirten Antheil Schafvieh gegen den ausfallenden Zins mit zu übernehmen. 14° Bei jenen Maierhöfen, wo die Gründe gleich gepachtet werden, kann das vorräthige Wiesen- und Strohfutter, dann das lange und nur*) Stroh denen Unterthanen abgewogener und abgeschätzter sogestaltig ihrer freien Disposition über- lassen werden, dass auf jenen Fall, wenn sie nach Ausgang der ersteren Pachtjahren die Gründe wieder zurück geben wollten, eines und das andere in natura der Obrigkeit wieder zurückstellen; in jenem Fall hingegen, wenn sie die Gründe nach Ausgang der ersteren Pachtjahre noch weiters behalten, eines und das andere in dem abgeschätzten Werth der Obrigkeit baar bezahlen. *) Na místě nur nepochybně má státi: kurze. 15° Wo die Unterthanen die obrigkeitlichen Gründe zwar gleich annehmen, jedoch das Schafvieh gleich zu übernehmen einen Anstand machen, da kann solches von Seiten der Obrigkeit bis zur künftigen Weide noch beibehalten werden, mit dieser ausdrücklichen Bedingung jedoch, dass die Unterthanen einsweilen, wenn sie die Gründe wieder zurückgeben sollten, das eigene Schafvieh eben bis dahin in eigenen Futter aushalten müssen; welche Bedingniss in denen künftigen Contracten ausdrücklich beigesetzet werden muss. Ad passum 2° ist denen Obrigkeiten von denen Extrarobots-Fuhrtägen, bei Nicht-Einwilligung der Unterthanen, freiwillig abzusehen einzurathen; dann wegen denen Handroboten die allerhöchste Einwilligung anzusuchen und solche nachzu- tragen, von der Hofcommission angelobet worden.

Strana 88
88 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Ad passum 13° *) Von dieser Ubernahme des Schafvichs ist der kgl. Hofcom- missarius gänzlich abgegangen, und uns insgesammt zur Belehrung mitgegeben, dass da Orten, wo der Unterthane zur Annahme des Schafvichs sich nicht herbeilassen wollte, die Obrigkeit ohne weiters die Schafe fernershin propter bonum universum beibehalten, und für jedes Schaf einen Strich von den obrigkeitlichen Maierhöfen- Gründen, nicht minder den proportionirten Wieswachs und Hutweiden für sich vor- behalten müsse. *) Poznámky ad passum 2" et 13° vztahují se na články 2. a 13. těchto vysvětlivek: nepochybně je připsal Papa k té písemnosti, kterou obdržel v Praze od Hoyera snad 31. ledna 1784. Dass diese Notaten von dem kgl. kreisamtl. Localcommissario von Papa uns endesge- fertigten zu unserer Richtschnur abschriftlich mitgegeben, als auch die nöthige Erläuterung hierüber ertheilet worden, bestätigen wir mit eigener Handunterschrift. Sign. Stift Wittingau den 25. Feber. 1784. [Podpis žádný! Z knížecího archivu v Třeboni VI. Gß. 36. — Srovnej dřívější vysvětlivky o Hoyerovském provádění raabisace, sepsané před 19. květnem 1783, tištěné výše str. 60—69 s poznámkami napřed i vzadu. 588. 1784, 28. března vydán řád viničný pro zemi Českou. Rozdělen jest ve 20 paragrafů; tištěn se najde v Kropáčkově sbírce Österreichs Staats- verfassung, 5. Band 1797 str. 278—290. Český text vydal posledně Josef Šimáček na str. 22—31 knížky: „Důležitější listiny a zápisky pořádku vinařského města Mělníka 1606—1850, a Zprávy o schůzích vinařského spolku okolí Mělníka,“ na Mělníku 1877; tam se praví, že ten řád vydal Jan František Gamperle, guberniální rada, královský komorní prokurátor a di- rektor úřadu vinohradů pražských, spolu s konšely a s nákladníky hor viničných Pražských. Pro zemi Moravskou vydán úplnější řád viničný o 40 paragrafích dne 22. září 1781, jenž vytištěn jest bez datum v téže sbírce Kropáčkově 5. Bd. str. 290—301. Oboje nařízení tištěno jest také v Kropáčkově Gesetzsammlung VI. Teil fol. 83. — Předchůdcem těchto na- řízení Josefinských byl řád viničný Leopoldův z 31. srpna 1666, jenž najde se v Kropáčkově Österreichs Staatsverfassung 5. Bd. str. 273—278. 589. 1784, 17. dubna: Selský pozemek přes tři leta ladem ležící měl býti vyvlastněn. A. Randa v Právu vlastnickém, 4. vyd. 1889 str. 53, učí: „Vlastník selského pozemku nesmí grunty své po delší dobu nežli po tři leta ladem ležet nechati; neučiní-li v příčině té rozkazu správního úřadu zadost, budiž pozemek jeho ve veřejné dražbě na jeho účet prodán. Patent ze dne 17. dubna 1784.“ K tomu poznamenává: „Pochybno, zdaliž ustanovení to posud platí. Srovn. čl. V. zákl. zák. ze dne 21. prosince 1867 č. 141, kterýž vlastnictví prohlašuje za neporušitelné.“ — Josef von Schey ku paragrafu 387 všeob. zákonníka občanského (v Man- zově sbírce 15. vyd. 1896) poznamenává: Das Pat. v. 17. April 1784, Krop. Ges. Slg 7. Bd. S. 501, enthält Vorschriften über öde liegende Gründe, welche nach der Aufhebung des Un- terthanenverhältnisses unanwendbar sind.

Strana 89
z roku 1784. 89 590. 1784, 14. července: Za každé nevysloužené leto sirotčí vybírá se na Třeboňsku 1 fl. 20 kr. An Krumauer H. Hofrath ddo Wittingau 14. Jul. 1784. Vermög Ew. Gn. hochschätz- barsten, an meinen Antecessor seel. Director H. Fux ergangenen Erlass ddo Crumau 2. Nov. [? 1782, und respective Intimirung der fürstlichen gn. Resolution, gemäss welcher von jedem, beider Eltern verwaisten Unterthan, der entweder sich verheiratet oder anderwärts entlassen wird, wegen nicht abgedienten Waisenjahre 1 fl. 20 kr. abzunehmen [an geordnet, habe diese, vor meiner einzunehmen unterlassene Schuldigkeit gleich bei meiner Antretung abzufordern angefangen, und also bis nun continuirend für 3 unabgediente Jahr 4 fl. abgenommen. Nach- deme aber Se Dt der gn. Fürst in dem mir heunt hiesig zugekommenen Conferenz-Protokoll N. 27 die Auskunft und Verantwortung von mir verlanget, auf was für Befehl, dann patentliche Bewilligung ich diese Lösegelder eingenommen; habe dahero Ew. Gn. geh. zu ersuchen, mich hochgeneigt zu verbescheiden: da das Circulare und Rescript 1782 klar führet, dass soferne sich einer oder der andere, beider Eltern verwaister Unterthan vor Abdienung der Waisen- jahre verehelichen wollte, einem solchen, wenn sonst kein Anstand unterwaltet, zwar auch die Erlaubniss ertheilet, jedoch vor unabgediente Jahr ein Lösegeld von 1 fl. 20 kr. abgefordert und in die Verrechung gebracht werden solle: ob nämlich die Abnahme des 1 fl. 20 kr. vor jedes unabgediente Jahr, oder aber für alle 3 Jahr per aversum zu verstehen sei . . . . . H. Wirthschafts-Director! Es ist in der hochfürstlichen Resolution auf mein oberamtliches Protokoll Nro 45 ddo 28. Sept. 1782 pcto 3° ausdrücklich enthalten, dass von jenen Waisen, welche sich vor Abdienung der Waisenjahre verehelichen, ein Lösegeld von jährlich 1 fl.20 kr., wenn es anderst seine Umstände zulassen, abgefordert werden möge ; mit dem Beisatz, dass diese Ablösung auch an höheren Orten für billig erkennet worden sei. Welches ich also auf ihre Anfrage von 14. d. zu dienlichem Gebrauch unverhalte . . Krumau 17. July 1784. Gottfried Hartmann mp. Koncept a originál archivu Třeboňského I. A. VI. Gs. 5b. 591. 1784, 13. září: O odměnách dávaných dohledačům k robotě na Třeboňsku. An Wittingauer Director H. Bernard Petru. Note. Seit einigen Jahren wird bei dem dortigen Burggrafenamt ein sehr pflichtwidriges Betragen wahrgenommen, denn es werden jenen bediensteten Individuen, welche sich als Nachsteher bei verschiedenen Verrichtungen gebrauchen lassen, nicht mehr die von Alters hergebrachte 2 Pfund Robotbrod wochentlich, sondern alltäglich gereichet. Hieraus folget also von sich selbst, dass durch derlei pflichtwidriges Veranlassen dieses Amts viele Tausend Pfund an diesem Robotbrod dem höchsten Interesse muthwillig entzogen worden sind, und dass folgbar hievor besagten Amts Vorstehere mit allem Rechte haften sollen. Inzwischen und damit durch fernere Beobachtung solch eingeführt unverantwortlicher Gewohnheit dem höchsten Interesse nicht noch grössere Nachtheile erwachsen mögen, hat H. Director die Verfügung nur dahin zu treffen, dass sogleich von dieser schädlich ausgearteten und mit keiner deren fürstlichen Herrschaften übereins kommenden Gewohnheit abgegangen 12 Archlv Český XXV.

Strana 90
90 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: werde; und soll folgsam vorerwähnten Individuen, die sich [bei] dem Holzfällen, Schlichten und Führen, dann anderweiten Verrichtungen, — wovon jedoch die Fischerei und Getreidernte ob deme ausgeschlossen bleibt, weil wegen ersterer das Vorschreibungsbuch ohnehin die wirkliche Gebühr für einen jeden bestimmet, wegen letzterer aber ihnen die Ergötzlichkeit schon in Körnern und andern Naturalien zukömmt, mithin sie auf anderweite Erkenntlichkeiten keinen Anspruch mehr machen können, — als Nachsteher gebrauchen lassen, nur die uralte Gebühr wochentlich à 2 Pfund Brod gereichet werden. Wien den 13. Sept. 1784. Und da die Robotbrodregister von denen 70er Jahren, wo die Piaristische Rechnungen geführet worden, hier nicht vorzufinden sind, so wird H. Director den Ursprung dieser nach- theiligen Brodabgabe zu erheben und hiehero umständlich anzuzeigen haben. Hofbuchhalterei. [Koncept odpovědi direktorovy.] Gehorsamster Bericht. Auf die anhero beliebigst erlas- sene Nota ist das für die mindere Commissarien täglich abgefolgte Brod bei dem Burg- grafenamt sogleich eingestellet, und dahin angetragen worden, sich lediglich nach dem Vorschreibungsbuch zu achten. Ich habe also nach dem aufgehabten Auftrag, wo diese Abgabe eigentlich ursprünglich ist, nachschlagen lassen, und fand endlich, dass die hieruntige Befolgung in Absicht der gemachten unterthänigsten Vorstellung, wie die Anlag in mehreren bewähret, von Sr Dt gn. beangenehmigt sei. Ob nun mit der mildesten Placidirung, da diese Abgabe nur mindere und nothdürftige Leute angeht, weiters fortgefahren, oder darmit ein gänzlicher Ab- schnitt gemacht werden solle, hierüber habe eine weitere Weisung gehorsamst zu erbitten. Sign. Wittingau 23. Sept. 1784. An Wittingauer Director H. Petru. Nota. Mit der Robotbrodabgabe für die dortige bedienstete Individua, welche sich in denen weit entfernten morastigen Wäldern bei dem Holzfällen, Ausführ- und Schwemmen als Nachsteher gebrauchen lassen, und ausser ihrer Behausung übernachten müssen, tägl. à 2 Pfund, da selbtes mittelst beigebrachter Resolution von 1. Febr. 1780 als passirlich wirklich erwiesen wird, kann noch ferner fortgefahren werden. Jedoch in Anbetracht deren nahe liegenden Wäldern, Wiesen, Hopfengärten etc, wo sich die bedienstete Individua als Nachsteher gebrauchen lassen, soll es bei der ehehinig alten Gebühr, neml. für einen jeden wochentl. à 2 Pfund, sein Verbleiben haben. Diesfalls hat also H. Director nicht allein die betreffende Amter zu verständigen und auf die hierinfalsig genaue Befolgung selbst zu sehen, sondern auch die Gebühr oberwähntermassen in dem dortigen Vorschreibungs- buche, so wie es untereinst eben allhier beschiehet, vormerken zu lassen. Wien 27. Sept. 1784. Knížecí archiv v Třeboni VI. Gß. 36. 592. 1784, 27. září: Povinnost tažné roboty s koňmi nesmí se konati s voly. Vierteljähriger chronologischer Auszug der von dem k. k. Landesgubernium in Böhmen vom 1. Okt. bis letzten Dez. 1784 bekannt gemachten Verordnungen, v arch. Č. Musea: I. Hofverordnungen. Nr. 5. Allerhöchstes Handbillet vom 27. September (1784): Dass nicht in der Willkühr der Bauern stehe, Pferde gegen Ochsenbespannung zu verwechseln, son- dern dass es bei der Bespannung so, wie sie bei der vormaligen Konskripzion gefunden

Strana 91
z roku 1784, 1785. 91 worden, auch führohin sein unabweichliches Bewenden haben müsse. Durch Gubernialdekret vom 4. Oktober sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht worden. 593. 1784, 19. října—1788: Smlouvy o výkup robot a o rozdělení panských dvorů na Moravě. V Praskově Selském Archivě dosud (1908) vyšlo na světlo sedmero smluv raabisačních, jež prostřednictvím dvorského rady barona z Kašnic byly uzavřeny v zemi Moravské dílem na statcích arcibiskupských, dílem na komorních, dílem dříve klášterských a již zabraných k ná- boženskému fondu a tudy postavených pod správu státních statků. Texty jejich jsou namnoze mezi sebou shodné, a vytištěny jsou tam po česku dílem celé, dílem u výtazích, a to vždy pod nadpisem: Smlouvy na porážení robot. V pořádku časovém jdou po sobě takto: 1784, 19. října smlouva zavřená o uvedení Raabovy soustavy na statek Šitbořický (to jest do dvou vesnic Šitbořic u Klobouk a do Moutnic u Měnína), kterýž dříve náležel klášteru sv. Anny v Brně, jenž r. 1782 byl zrušen. Smlouva o 17 článcích uveřejněna Fr. Noskem v Selském Ar. VI. 1907 str. 9—13. 1785, 16. prosince zavřena byla smlouva s 30 vesnicemi na panství někdejšího kláštera Tišnovského (zrušeného r. 1782), o 17 článcích; poznámka krajského komisaře není datována; císařské potvrzení má datum ve Vídni 12. ledna 1785 (snad omylem místo 1786). Celý český text z německočeského originálu uveřejnil J. Soukal v SA. VI. 43—50. 1786, 5. března smlouva o raabisaci komorního statku Roketnice u Přerova, zavřená s třemi vesnicemi; výtah z ní podal A. Březina v SA. 1902 I. 221. 1786, 12. prosince smlouva s 22 vesnicemi arcibiskupského panství Mírovského o 17 článcích. Výtah z ní od Jak. Lolka v SA. VI. 126—130. 1787, 28. března smlouva s vesnicemi Citovem a Brodkem u Přerova na statku Citovském, zabraném k náboženskému fondu po zrušení kláštera dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci. Výtah ze smlouvy o 15 článcích v SA. I. 220. 1787, 5. října smlouva zavřená na Hradisku aneb Hradišti u Olomouce s 21 vesni- cemi toho zrušeného kláštera v 16 článcích, vytištěna v SA. I. 131—138. 1788, 17. prosince smlouva zavřená s dědinami Kožušany a Tážaly u Olomouce, jež dříve náležely dominikánkám u sv. Kateřiny v Olomouci, o 15 článcích. Krátký výtah v SA. I. 220. 594. 1785, 23. ledna—3. listopadu: Drobná nařízení o vyměřování pozemků za účelem nové úpravy berničné. Vybrána jsou ze čvrtletních výtahů vyhlášek vydaných českým guberniem; výtisky výtahů jsou v ar- chivě Českého Musea. 1. (Gubernial)-Verordnung vom 23. Jänner (1785). Dass die Grundausmessung selbst durch die Gemeinden nach der im kurzen nachfolgenden Instrukzion geschehen, die steilen und zur derlei Bauernausmessung nicht gearteten Gegenden aber anhero angezeiget werden sollen. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (80) 2. Hofdekret vom 16. August (1785). Dass diejenige Unterthanen, welche zu dem Grundausmessungsgeschäfte verwendet werden, wenn sie Fussroboter sind, von aller Robot; 12*

Strana 92
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 92 wenn sie hingegen Zugroboter sind, von der Hälfte ihrer Robotsschuldigkeit für diese Zeit befreit bleiben sollen. Durch Gubernialverordnung vom 25. August an alle Kreisämter zur Kundmachung erlassen. (40) 3. Hofdekret vom 19. August (1785). Dass den Richtern, Geschwornen und Ausschuss- männern bei dem Grundausmessungsgeschäfte keine bestimmte tagweise Bezahlung, sondern nur eine mässige Entschädigung für ihre Zeitversäumniss zu leisten sei. Sämmtlichen Kreis- ämtern durch Gubernialverordnung vom 29. August bedeutet. (45) 4. (Gubernial)-Verordnung vom 3. Nov. (1785). Dass jene Robot, welche die bei dem Ausmessungsgeschäfte gebrauchenden Unterthanen noch vor Einlangung der diesfälligen höchsten Entschliessung neben ihrer Ausmessungsarbeit geleistet haben, denenselben gut zu schreiben sei. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter. (78) 595. Výpisy z raabisační smlouvy na panství města Poličky, kteráž byla zavřena dne 3. února 1785. Originál smlouvy chová se v archivě Českého Musea v Praze. Zevnější úprava jest taková, jako při raabisačních smlouvach Bydžovské z 21. ledna 1786 a Králověhradecké z 21. ledna 1786, kteréž jsou v témž archivě uloženy. Formát jest veliké folio; deštky jsou potaženy bílým pergamenem a ozdobeny vtištěnými ornamenty; uprostřed jich jest dvojhlavý orel. Na přední deštce nahoře na červeném papíře čte se zlatem ti- štěný nápis: Mayerschafts-Verstückungs Kontrakt von den Realitäten der k. Leibgeding Stadt Politschka. Na prvním listě jest takovýž nápis s doloženými ještě slovy: in Chrudimer Kreise. Úvod i všech 20 článků, ve které raabisační smlouva Poličská se dělí, srovnávají se namnoze doslova se smluvami Bydžovskou a Hra- deckou, jež se zde dále pod svými daty uvádějí. Zde podávám všechny věcné rozdíly, kterými smlouva Po ličská od nich se liší. Uvod jest stejný, jako ve smlouvě Hradecké, leč že ku konci praví se kratčeji, že kontrakt byl zavřen zwischen Obrigkeit und Unterthanen für alle künftige Zeiten. Článek 1° má týž smysl, jako v Hradci, ač některá slova jsou poněkud odchylná. 2° Hebt die Obrigkeit alle was immer Namen haben mögende Robotschuldigkeiten und die [atd. jako v Bydžově, až: zu mögen. Ale druhý odstavec jest kratší:] Wobei auch die Obrigkeit das Contributionale Extraordinarium für die in Erbpacht überlassene Dominikal- gründe noch fernerhin, so wie bisher, aus den städtischen Gemeinrenten jedesmal abführen und berichtigen wird. 3° Bleibt der Grundobrigkeit über die den Unterthanen und bürgerlichen Erbpächtern übergebene Dominikalgründe [atd. jako v Hradci. Též články 4., 5. a úvod ke čl. 6. jsou jako ve smlouvě Hradecké.] 6° a) Einem Taglöhner bei Gebäuden, Teichen und andern Wirtschaftsarbeiten von 1. Mai bis letzten Oct. täglich 12 kr., von 1. Nov. bis letzten April 10 kr. b) Einem Bote für jede Meil 6 kr., und wenn derselbe warten muss, noch besonders für die Wartzeit das sub a) nach den Jahreszeiten bestimmte Taglohn. c) Für Schlagung einer Klafter harten Holzes 18 kr. d) Für Schlagung einer Klafter weichen Holzes 15 kr.

Strana 93
Raabisace na panství města Poličky 1785. 93 d. bis) An Steinbrecherlohn von einer Quadratklafter [sic] Kalchsteiner 1 fl. rh.; von einer Quadratklafter Maurerstein 16 kr. e) An Holzführlohn von einer Klafter aus dem Rothmühler Wald bis in die Stadt Politschka den Rothmühler Bauern 48 kr.; den Riegersdorfer Bauern 45 kr. Von einer Klafter harten Holzes aus den Telletzer Wäldern bis ins Steindorfer Breu. haus den Trhonitzer, Kurauer und Sedlischter Bauern 51 kr., denenselben von einer Klafter weichen Holzes 45 kr. Von einer Klafter harten Holzes aus den Rybner, Blattiner und Telletzer Revieren bis in die Stadt den Telletzer, Ribner, Sadeker, Steindorfer, Trhonitzer, Kurauer und Sedlischter Bauern 1 fl.; diesen Bauern von einer Klafter weichen Holz aus gleichgedachten Revieren bis in die Stadt 45 kr. Von einer Klafter harten Holz aus den Bukowiner und St. Kathareiner Revieren bis in die Stadt den Borower, Woldrzischer, Sadeker, Steindorfer und Breitenthaler Bauern 1 fl.; diesen Bauern von einer Klafter weichen Holzes aus vorgesagten Revieren 45 kr. Von einer Klafter harten Holz aus dem Königswald bis in die Stadt den Breitenthaler Bauern 45 kr., denselben für eine Klafter weiches Holz 36 kr. ƒ) Für die Zufuhr einer Quadratklafter Maurerstein aus dem Steindorfer Steinbruch bis in die Stadt den Steindorfer, Sadeker und Breitenthaler Bauern 371/2 kr. g) An Malz-, Gersten- und Getreid-Fuhrlohn von einer nö. Metzen per 1 Meil 22/3 kr. Zu welchen Fuhren vorzüglich jene verbunden sind, die zu keiner Holzzufuhr gebraucht werden können, als wie die Nedwiezer, Makauer und Augezdetzer Bauern; jedoch sollen auch alle übrige Dorfschaften hierzu nach einer billigen Proportion bezohen werden können. h) Für alle übrige, zu Wirtschaftstrieb nothige Fuhren mit 2 Pferden in und ausser der Herrschaft, wenn Pferde und Knecht über Nacht nicht ausbleiben, täglich 36 kr.; wenn aber Pferde und Knecht über Nacht ausbleiben müssen, von 2 Pferden täglich 1 f. Welches Fuhr- lohn sie auch erhalten, wenn die Fuhr oder die Pferde leer zurückgehen oder warten müssen, jedoch ohne zugleich einiges Futter-, Kost- oder Stallgeld abreichen zu darfen, nur einzig und allein wird das allenfalls ausgelegte Mautgeld noch aus den Renten extra vergütet werden. Zu derlei Fuhren soll jedoch ein Unterthan ausser der Ilerrschaft über 3 Täge des Jahrs ohne besonderer Einwilligung und Einverständniss keinerdings verhalten werden können, es wäre dann, dass es eine Reise nacher Prag beträfe, zu welcher höchstens 8 Tage erfordert werden dursten. 9° [Uvod jako ve smlouvě Hradecké]. a) Ein unbehauster Inwohner 1 fl. 30 kr. b) Ein Häusler, auf Kirchen-, obrigkeitlichen, Gemein- oder Bauerngrund, worzu gar keine oder nicht über 1 Metzen eigene Rustikalgrundstücke gehören, vom Hause jährlich 1 fl. 30 kr. c) Ein Häusler, der von 1 bis 2 Metzen eigene Rustikalgründe besitzet, vom Hause 1 fl. 20 kr. d) Dto der von 2 bis 3 Metzen Rustkalgründe hat, 1 fl. 10 kr. e) „ „ „ 3— 4 „ 1 „ „ — „ 50 „ „ — f) „ „ 4— 6 „ 9) „ 40 „ „ 6— 8 „ h) „ „ 30 „ „ 8—10 „ i) „ 10—11 „ 20 „ „ k) „ 10 „ „ 11—12 „

Strana 94
94 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Dann von jeder nö. Metzen unterthänigen Rustikalgrundes in Durchschnitte nach den 4 Qualitätsclassen, sowie alle übrige Häusler, Chalupner und Bauern, die über 12 Metzen und wie viel immer Rustikalgründe besitzen, 10 kr. Von dieser gleich ... bleiben [jako v Hradci]. 10° Jene Erbpächter und Unterthanen, denen . . . [jako v Hradci; avšak ku konci nach den 4 Qualitätenclassen im Durchschnitt 34 kr. 37/8 Pfennig der Obrigkeit.. entrichten. 12° Verbinden sich die Unterthanen und Erbpächter, denen die Maierschafts- und die in widerruflichen Zins gestandenen Dominikalgründe zugetheilt worden, nach den Verhältniss ihrer diesfälligen Possesssionen den ganzen Betrag deren durch landesfürstliche Ausschreibung gefordert werdenden Getreid- und Fourageliefergungen gegen deme abzuführen, dass der ihnen andurch gegen den zur Zeit der Ablieferung bestehenden Marktpreis und gegen der Aerarial- vergütung allenfalls zugehende Schaden zur Hälfte von der Obrigkeit, und zur Hälfte von ihnen Unterthanen und Erbpächtern selbst nach Mass ihrer überkommenen Maierschafts- gründen getragen werde; dargegen aber auch der sich etwan hiebei ergebende Nutzen ihnen Unterthanen und Erbpächtern allein zu Statten kommen solle. 14° Werden ... leisten und verrichten. [Dále nic.] Další články 15—20 se shodují s Hradeckými, vyjma tyto odchylky. 18° . . Possessionen von 1. Jänner 1785 anfangend .. ersetzen. 19° .. diejenige Unterthanen und Erbpächter, die die Maiergebäude käuflich übernommen haben, den hiefür paktirten Kaufschilling ebenfalls von 1. Jänner 1785 in 10 jährigen Fristen und Raten ganz unfehlbar bezahlen werden. So geschehen kgl. Leibgedingstadt Politschka den 3. Hornung 1785. Joseph Carl Schmidt mp., k. k. Rath und zu dieser Handlung bestellter Lokal- kommissarius. [Vedle toho pečef, orel se lvem na prsou a s opisem: Kay. kön. Kameral Administrations Sigill.] Z Poličky podepsáni: Frantz Buresch Burgermeister, Anton C. Negedly Synd, a 17 jiných. Mezi nimi stará pečeť: lev a půl orla vedle sebe, dole dvě kladiva křížem přes sebe, opis v gotické minuskule snad ze 14. věku: sigillum comunitatis civium policz. Dorf Rotmühl: Richter a 2 jini Dorf Makau und Augezdecz: rychtář a 2 jiní. Dorf Riegersdorf : Richter und 2 Geschworne. Dorf Trhonitz: rychtář a 2 konšelé. Dorf Sedlischt: rychtář a 2 konšelé. Dorf Telletzy: Landrat und Mrhow: rychtář a 2 konšelé. Dorf Sadek: rychtář a 2 konšelé. Dorf Steinsdorf: rychtář, 2 konšelé a jeden čtvrtý. Dorf Nedwiezy: rychtář a 2 konšelé. Dorf Kurau: rychtář a 2 konšelé. Dorf Rybna, mit Blattina, Betlehem, Kobili und Swieti: rychtář a 4 konšelé. Dorf Breitenthal: 2 konšelé a někdo třetí. Dorf Woldrzisch: rychtář, 4 konšelé a někdo šestý. Dorf Borowa, Czerkitle, Bukowina und St. Katharina: 9 špatných podpisů. Dass die zu der Stadt Politschker Gemeinde gehörigen Unterthanen dem vorstehenden Kontrakte freiwillig beigetreten sind, und solcher denenselben vortheilhaft befunden worden, wird hiemit bescheiniget. — K. Kreisamt Chrudim den 22. April 1786. (L. S.) J. Duchet, Kreishauptmann mp. (L. S.) Jos. Dacziczky von Heszlowa, Kreiskommissär.

Strana 95
Raabisace na Poličsku 1785. — Stěhování. 95 Nachdeme . . . [formule potvrzovací jako v Hradci.] Geben in unserer Stadt Wien den 5. Monatstag Jänner 1787. Joseph mp. Leopold Gf v. Kollowrat mp. Johann Rudolf Graf Chotek mp. Franz Edler v. Dornfeld mp. Da Se kaiser-königlich apostolische Mt auf den wegen dieser Frohn-Ablösung erstat- teten allerunterth. Vortrag ddo 5. Jänner et reprod. 7. Hornung d. J. agn. anbefohlen haben, dem gegenwärtigen Contrakte ad § 2. beizusetzen: dass die Obrigkeit auch die, aus einer künftig allgemeinen Steuerregulirung sich etwa ergebende Contributionserhöhung abzuführen und zu berichtigen haben werde; dann dass der § 11° zu bestimmen gewesene heutige Geldeswerth der vier Haupt- körnergattungen als der Masstab der künftigen Berechnung, sowie der auch allda mangelnde Vorbehalt der von 10 zu 10 Jahren zu beschehen habenden neuen Evaluirung der Zahlungs- beträge nach dem damaligen Körnerpreise hinzugesetzt; auch auf gleiche Art am Ende des Kontrakts die gewöhnliche Clausel beigefüget werden solle: dass falls in Folge der Zeit durch eine landesfürstliche Verfügung die bisherigen Roboten in natura oder deren Reluition herabgesetzt würde, der gegenwärtige Vertrag kraftlos, und mit den Unterthanen nach Mass der neuen Begünstigung eine andere billige Behandlung zu treffen sein werde: so werden diese ah. resolvirte Nachtragspunkten zu Verständigung der kontrahirenden Theile und unverbrüchlicher Festhaltung hiemit beigerücket. Wien den 17. Hornung 1787. Leopold G. v. Kollowrat mp. J. R. Graf Chotek mp. Franz Edler v. Dornfeld mp. Regist. Kriegl mp. 596. 1785, 14. března: Stanoví se svoboda stěhování uvnitř dědičných zemí Českých, Rakouských a Haliče; při stěhování do Uher a do cizích států bude se vybírati odchodné 10% — 17. března: Odchodné určené k fondu invalidů zůstává. Wir Joseph der Zweite ... oc. Als eine Folge unserer Aufmerksamkeit fur die Freiheit unserer Unterthanen haben wir, nach aller Orten aufgehobener Leib- eigenschaft, auch die Freizügigkeit in unseren Ländern zu erweitern, und gegen- wärtiges Gesetz, das mit 1. Mai 1785 in den sämmtlichen böhmisch-österreichischen deutschen Erbländern mit Einschluss Galiziens seine Wirksamkeit erhält, zu erlassen; dagegen alle vorhin über das Abfahrtgeld erlassenen Gesetze und Anordnungen auf- zuheben, für gut befunden. § 1. Es steht demnach in Zukunft jedermann frei, in dem Bezirke der böhmisch-österreichischen deutschen Erbländer mit Einbegriff Galiziens, mit seinem Vermögen von einem Orte zu dem anderen zu ziehen, ohne dass, unter was immer

Strana 96
96 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: für einer Benennung ein grundherrliches, bürgerliches, oder landesfürstliches Ab- fahrtgeld gefordert werden könne; welche Freizügigkeit sich auch auf unsere Nieder- lande, die österreichische Lombardei und die Toskanischen Staaten erstrecket. § 2. Die Entrichtung eines Abfahrtgeldes findet also nur statt, wann ein Vermögen aus einem der böhmisch-österreichischen deutschen Erbländer entweder nach Hungarn und Siebenbürgen oder nach dem Lande eines auswärtigen Staats gezogen wird. Nach Verschiedenheit, als das Vermögen unterthänig, bürgerlich oder ohne eine dieser beiden Eigenschaften ist, wird auch das Abfahrtgeld auf verschie- dene Art an die Grundobrigkeit, den Landesfürsten oder an beide zugleich zu ent- richten sein; jedoch dergestalt, dass das ganze in keinem Falle zehn Prozento übersteige. § 3. Von einem unterthäinigen, das ist, einem Vermögen, welches entweder einem Unterthane angehöret, oder seiner Eigenschaft gemäss einer Grundobrigkeit als unterthäniges Gut unterliegt, gebühret dem Grundherrn, soweit derselbe das Recht, grundherrliches Abfahrtgeld zu ziehen, aus Verträgen oder dem fatirten und verjährten ruhigen Besitze beweisen kann, von dem wirklich aus den böhmisch- österreichischen deutschen Erbländern gehenden Vermögen das grundherrliche Ab- fahrtgeld mit fünf Prozenten oder 3 Kreuzer vom Gulden; zugleich ist hievon das landesfürstliche Abfahrtgeld, ebenfalls mit 5 Prozenten, abzuführen. § 4. Ist das in dieser Art abziehende Vermögen ein bürgerliches, das ist ein Vermögen, welches entweder einem Bürger (Gewerbsmann) angehöret, oder als eine bürgerliche Realität, ein bürgerliches Gewerb, ein Fond einer bürgerlichen Handlung, die Eigenschaft eines bürgerlichen Guts an sich hat, so bleibt den landes- fürstlichen Städten und Märkten, denen aus besonderer landesfürstlichen Gnade derzeit die Gerechtsame des landesfürstlichen Abfahrtgeldes eingeraumet war, noch ferners die Einhebung des Abfahrtgeldes mit 10 Prozenten oder 6 Kreuzer vom Gulden. Ausser diesen landesfürstlichen Städten und Märkten, ist von dem abzie- henden bürgerlichen Vermögen das bürgerliche Abfahrtgeld der obrigkeitlichen Muni- zipalstadt oder Grundherrschaft, die das Recht dazu aus ausdrücklichem landes- fürstlichen Privilegium, Verträgen oder dem fatirten und verjährten ruhigen Besitze beweisen kann, nur mit fünf Prozenten zu entrichten; das landesfürstliche Abfahrt- geld aber ebenfalls mit fünf Prozenten abzuführen. § 5. Hat das abziehende Vermögen die Eigenschaft eines unterthänigen oder bürgerlichen Guts nicht, und gehöret es zugleich einem Eigenthümer an, der weder Unterthan, noch Bürger (Gewerbsmann), sondern nur als Einwohner an einem Orte sesshaft ist, so kann weder ein grundherrliches, noch bürgerliches Abfahrtgeld ge- fordert werden, sondern es findet nur das landesfürstliche mit zehn Prozenten oder sechs Kreuzer vom Gulden statt.

Strana 97
Patent o stěhování a odchodném 1785. 97 § 6. Da das landesfürstliche Abfahrtgeld nicht statt findet, wenn das Ver- mögen in ein solches fremdes Land gezogen wird, gegen welches das Recht des freien Abzugs entweder im allgemeinen besteht, oder in einem besondern Falle von uns bewilliget wird: so soll auch gegen solche fremde Länder, in denen bei Ab- ziehung eines Vermögens in diese Erbländer weder landesfürstliches, noch grund- herrliches oder bürgerliches Abfahrtgeld bezogen wird, die genaue Wechselseitigkeit (Reziprozität) beobachtet, und das in ein solches fremdes Land abziehende unter- thänige oder bürgerliche Vermögen von dem grundherrlichen und bürgerlichen Ab- fahrtgelde ebenfalls frei gelassen werden. § 7. Die Obrigkeit hat genau darauf zu sehen, wann ein Vermögen, es mag dem grundherrlichen oder bürgerlichen Abfahrtgelde unterliegen oder nicht, nach Hungarn, nach Siebenbirgen oder nach einem auswärtigen Staate gezogen werden sollte. Jeder dergleichen Fall muss ungesäumt dem Fiskalamte des Landes, aus welchem das Vermögen geht, angezeigt, das Vermögen selbst aber bis auf die über die Anzeige erfolgende Entschliessung nicht verabfolget werden. Sollte sich eine Obrigkeit in diesem Punkte die Vernachlässigung überhaupt, allenfalls auch nur eine Verabsäumung in der Zeit, zu Schuld kommen lassen, so würde sie zu strengsten Verantwortung und Strafe gezogen werden. § 8. Von beweglichem Vermögen, sobald dasselbe einem hungarischen oder siebenbirgischen Unterthan, oder dem eines frembden Landes zufällt, oder dass der Eigenthümer dahin abzieht, soll das Abfahrtgeld immer sogleich genommen werden, wenn auch ein solches Vermögen noch in einem der böhmisch-österreichischen deutschen Erbländer gelassen würde. Von unbeweglichem Vermögen aber ist das Abfahrtgeld nur bei dessen Verkauf oder Veräusserung zu fordern. § 9. Die Niederlagsverwandten, wo noch welche sind, erhalten die ihnen bis itzt zugestandene Befreiung vom Abfahrtgelde auch in Zukunft für sich, fur ihre Weiber und Kinder. Diese Befreiung aber erstrecket sich weder auf ihre Kindes- kinder und weiteren Abkömmlinge, noch auf ihre Seitenverwandten und anderen Erben. § 10. Von dem Fruchtgenusse eines im Lande verbleibenden Vermögens, es mag in Zinsen (Interessen) oder sonstigen Nützungen bestehen, ist kein Abfahrtgeld zu fordern. § 11. Auch diejenigen Kapitalien, welche eigentlich durch ein aus fremden Ländern hieher gebrachtes Vermögen entstanden, sind von Abfahrtgelde befreiet; es hätte denn der Eigenthümer derselben zur Zeit, da er in ein fremdes Land ziehen will, sich bereits durch zehn Jahre in unsern Ländern aufgehalten, oder durch Ankauf eines unbeweglichen Guts ansässig gemacht. Archiv Český XXV. 13

Strana 98
98 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 12. Ubrigens aber ist die Verbindlichkeit, zu Entrichtung des durch dieses Gesetz bestimmten Abfahrtgeldes, allgemein, und sind derselben auch die Söhne und Töchter unserer Unterthanen, welche sich in Hungarn, Siebenbirgen oder einem fremden Lande ansässig gemacht, unterworfen. Geben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien, den 14. Tag des Monats März im 1785, unserer Regierung der römischen im 21. und der erbländischen im 5. Jahre. Joseph (L. S.) Leopoldus Comes à Kollowrat Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. Canc. Tobias Philipp Freiherr von Gebler. Tištěný patent v arch. Českého Musea. Johann Rudolf Graf Chotek Ad mandatum sac. caes. regiae Majestatis proprium Johann Bernhard von Zenker. Verordnung von dem königl. böhmischen Gubernium. Se kaiserl. königl. Majestät haben mittels eines unterm 17. März d. J. anher einge- langten höchsten Dekrets allergnädigst zu erklären geruhet, dass gleichwie das Patent von eben diesem Dato den 14. März ausdrücklich nur von dem grundherrlichen, bürgerlichen und landesfürstlichen Abfahrtsgeld handlet, also dasselbe auf die zum Invalidenfond bestimmte, unter dem Name Abfahrtsgeld entrichtete Giebigkeit, als wegen welcher es bei der bisherigen Beobachtung zu verbleiben habe, nicht anzuwenden seie. Welche allerhöchste Entschliessung kund gemacht wird. Ex consilio Gubernii, Prag den 28. April 1785. Franz Anton Graf von Nostiz. Tištěná vyhláška v arch. Českého Musea. Karl Graf Klary. 597. 1785, 9. dubna—1788: Drobná nařízení vládní o kontribučenských fondech obilních. 1. (Gubernial)-Verordnung vom 9. April (1785). Dass den Landesinwohnern die hinter- legte eigene Fechsung bei sich äussernder Noth, sobald solche von den königl. Kreisämtern bestätiget wird, überlassen werden könne. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (81) 2. Hofdekret vom 26. Dezember (1787). Dass der hinterlegte Vorrath an Brodfrüchten sowohl, als an Haber und Gersten unausbleiblich auf die Kontribuzionsschüttböden gebracht, und das hinterlegte Rauhfutter verlässlich in Bereitschaft gehalten werden solle. Durch Gu- bernialdekret vom 29. Dezember sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (59) 3. Hofdekret vom 21. März (1788). Mit der Weisung, inwieweit die obrigkeitliche Körnerhinterlegung zur Bestreitung der Sommersaat verwendet werden könne. Durch Guber- nialdekret vom 28. März sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (60) Výtahy z vyhlášek českého gubernia, jež se vydávaly tiskem čtvrtletně. — Větší výtahy z kusů 2. a 3. najdou se pod svými daty v Rothově sbírce zákonů Josefových.

Strana 99
Z roku 1785. 99 598. 1785, 13. dubna; 1786, 19. června: Ježto sedlákům jest myslivost zapovězena, nemají míti ručnic ani psů jinak nepotřebných. 1. Hofdekret vom 13. April (1785). Dass auf dem Lande nur jenen Gewerbsleuten, welche Hunde brauchen, die ihnen höchst nöthig, den Bauern aber höchsten nur einen Haus- hund, welcher anzuhängen ist, zu halten zu gestatten sei. Durch den Druck den 28. April be� kannt gemacht worden. (24) 2. Hofdekret vom 19. Junius (1786). Inhalt dessen die genaue Beobachtung des neuen Jagdpatents nachdrücksam anempfohlen wird, und dass auf die Verordnungen wegen, dem ge- meinen Mann verbotenen Gewehrs und Abschaffung der nicht nothwendigen Hunde zu wachen sei. Durch Gubernialdekret vom 27. Junius sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht. (2) Čtvrtletní výtahy z vyhlášek českého gubernia v archivé Českého Musea. 599. 1785, 18. dubna: Kterak se má prováděti odsada poddaného navrhovaná od vrchnosti z trestu nebo pro předlužení. Verordnung von dem allgemeinen k. k. Appellationsgericht in Böheim. Gleich wie bereits normalmässig festgestellet ist, dass die Geschäfte der Abstiftungen der Unterthanen, die nicht durch förmliche Einklagung der Schulden, sondern von Obrigkeits wegen, entweder aus Strafe, oder aus überhäufter, nämlich 23 des Vermögens übersteigender Einschuldung, vorgekehret werden, ad politicum gehören: Also ist mittelst eines höchsten Hofdekrets vom 18. April dieses Jahrs die hiebei zu beobachtende Benehmung dahin festgesetzet worden: dass bei antragender derlei Abstiftung das Vermögen des Unterthans durch zwei auswärtige, mithin desto mehr unpartheyische ehrliche und verständige Beamten mit Beiziehung des Unter- thans selbst, oder in dessen Abwesenheit eines aufzustellenden Vertreters unter- sucht, und der Schuldenstand liquidiret werde. Wodann sothane Untersuchung dar- innen zu bestehen habe, dass die Schätzung der Grundstücke und Fahrnissen durch verständige Schätzmänner, desgleichen die ordentliche Aufforderung der Gläubiger geschehen müsse ; wo sodann Aktiv- und Passiv-Stand in ein Inventarium zusammen zu setzen, solches von den dazu gewählten zweien Beamten zu unterfertigen, von der Herrschaft dem königl. Kreisamt mit dem Gesuch um Bewilligung der Abstiftung einzureichen, und von dem königl. Kreisamt sodann sowohl die Herrschaft, als der Unterthan fürzufordern, über die Abstiftung wie über andere Händel zwischen Herrschaften und Unterthanen zu verfahren, ob selbe statt habe, auszusprechen, dem ein so anderen Theile der weitere Rekurs offen zu lassen, und bis dahin mit der Abstiftung selbst nicht vorzugehen seie. 13*

Strana 100
100 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Wo dagegen in allen Fallen, wo ein Partikulär-Gläubiger gegen einen Un- terthan im Wege der Exekution auftritt, oder der Fall eines zu verhängenden Kon- kurses sich darstellt, jenes zu beobachten seie, was diesfalls die allgemeine Gerichts- und Konkurs-Ordnung vorschreibet. Welche allerhöchste Normalverordnung zu jedermanns Wissenschaft und künftigen genauen Nachachtung anmit kundgemacht wird. Von dem allgemeinen k. k. Appellationsgericht. Prag den 26. April 1785. Joseph Malek. Tištěná vyhláška v arch. Českého Musea. 600. Nová úprava berničná připravuje se patentem z 20. dubna 1785, jenž nařizuje seznamenati a změřiti všecky plodné pozemky a vyšetřiti jejich výnos. Úřední vyhláška, kterou byly nařízeny přípravy ku provedení oblíbeného zámyslu cí- saře Josefa II., nové berničné úpravy, vyšla tištěna ve foliovém sešitě o 32 listech, k čemuž připojeny jsou 2 listy kreseb. Německy říkali jí Steuer-Regulirungs- und Ausmessungs-Patent. Archiv Českého Musea chová exemplář německý i exemplář český; z poslednějšího otiskují se zde některé částky, při čemž tu a tam ve hranatých závorkách přidávám některé názvy z německého výtisku. Řečená vyhláška skládá se z několika oddílů. První a hlavní jest patent z 20. dubna 1785 o 10 paragrafích, z nichž některé otiskují se zde celé větším písmem, ostatní u výtahu menším písmem: My Jozef Druhý, z boží milosti vyvolený Římský císař, po všecky časy roz- množitel říše, v Germánii, též Uherský a Český král, arcikníže Rakouské, vejvoda Burgundský a Lotharinský oc. Poněvadž až posavad trvající ustanovení berně [der bestehende Steuerfuss aniž mezi krajinami [Provinzen] německých dědičných zemí, aniž mezi jednotlivými držiteli dle stejnosti a slušnosti určité nebylo [nicht nach Gleichheit und Billigkeit bestimmt worden ist], i také základní pravidla, na nichž ono pozůstává, nejistá a pilnosti k ouhoně jsou [der Emsigkeit nachtheilig sind]: pročež my jakožto otec a vládař [Verwalter] nám od Prozřetelnosti božské [von der Vorsicht] svěřených zemí na prostředky jsme pomysliti ráčili, základ k takovému ustanovení berně [Steuerfusse] položiti, podle kteréhož by bez zvejšení nynějšího přispění [Beitrages], ješto k vybývání potřeb zemstva [zur Bedeckung der Staatserfordernisse] ještě po-

Strana 101
Nový katastr nařízen 1785. 101 třebné jest, jedna každá krajina [Provinz], jedna každá obec, a každý jednotlivý držitel dle obsahu [Verhältniss] svého gruntu svůj díl dokona stejně vybejval [seinen Antheil vollkommen gleich beitrage], pilnost a jemnost [die Emsigkeit] ale po zemi ode všeho břemena osvobozena zůstala. K dostížení toho tedy nařizujeme: § 1. Aby v Čechách, v Moravě, v Slézsku, v Gallicii, v Rakousích nad a pod řekou Anasem, ve Štýrsku, v Korytanech, v Kránu, v Görcu a v Gradišku ihned ty k tomu potřebné přípravy v skutek uvedeny byly, totiž: a) Poznamenání a vyměření všech užitek přinášejících gruntů a bytedlností [Aufzeichnung und Aus- messung aller fruchtbringenden Gründe und Realitäten]. b) Určení obilného vejnosku [Bestimmung des Körnererträgnisses] dle ourodnosti gruntů. § 2. V té důvěrnosti, že jeden každý držitel gruntu k vyvedení našeho dobročinného oumyslu se vším tím, co v jeho moci pozůstává, k svému vlastnímu a s ním spojenému všeobecnému dobrému se přičiní, chceme vyzvědění počtu [Er- hebung der Anzahl] gruntů a jejich vejnosku obzvláštně na vlastním vyznání [Be- kenntniss] držitelů gruntů záležeti nechati. Však ale aby se nevěrným vyznavačům [Fatenten] všecka příležitost ke lstnému udání odjala, tomu vlastnímu přiznání držitelů gruntů přísná kontrolle vstříc se postaví [genaue Kontrole an die Seite gestellet]. § 3. Poznamenání a vyměření všech užitek nesoucích gruntů a bytedlností [Realitäten], a dále vystavení vejnosku [Bestimmung des Erträgnisses] dle ourodnosti těch gruntů má se pod zprávou místné vrchnosti aneb právomocníků [Jurisdizenten] aneb od nich k tomu zřízených zástupníků [ernannten Stellvertreter] a ouředlníků, v přítomnosti vejhozu [Ausschusses] od šesti důvěrnost zasluhujících mužů, kteréžto každá obec sama voliti bude, dle předpisu ku konci připojeného vynaučení vykonati. Místné vrchnosti aneb právomocníkové a ouředlníci obdržejí od té v každém kraji ustanovené, v jednom krajském komisaři, v jednom hospodářství znalém [Oe- konom], a v jednom zemském měřiči [Ingenieur] pozůstávající podřízené komisi [Unterkommission] světlejší cvičné vyjádření [die nähere Erklärung praktisch er- halten], dle kteréhož oni k skutečnému začátku té práce, to jest k vyměřování gruntů a k vynalezení [Erhebung] jejich vejnosku, přikročiti mohou. Poněvadž zpředu jmenovaná podřízená komisí k takové práci stále dohlížeti má, pročež všecky místné vrchnosti, právomocníkové, jejich zástupníci a ouředlní- kové, jakož i také veškeré obce na ni se poukazují, všecko to, což by koli v tom jednání od ní nařízeno bylo, zouplna vykonati. § 4. Ty v krajích ustanovené podřízené komisí z jejich strany obdržují po- třebná nařízení od vlastní, v každé zemi zřízené vrchní komisí [Oberkommission],

Strana 102
102 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: kteráž tomu jednání v celé krajině [Provinz] představena jsouc, o vyplnění našeho zpředu vyjádřeného oumyslu bedlivě pečovati bude. § 5. Ten štastný oučinek, kterýž slušné ustanovení berně [ein billiger Steuer- fuss] za sebou táhnouti musí, jest tak vážný a důkladný [zu wichtig], že nějakému daremnému protahu aneb zameškání místo dáti se nemůže. Pročež nařizujeme všem vrchnostem a právomocníkům, kterýmž zpráva [Lei- tungl toho vyměřování gruntů a vysazení [Bestimmung] obilného vejnosku přísluší, se svou prací dle možnosti popíliti, měření v tom letu a podzimku konati a ku konci měsíce října v skutek uvésti [zustand zu bringen]; vesměs ale takovou oučin- livost [Thätigkeit] proukázati, aby proti našemu lepšímu očekávání podřízená komisí, kteráž se zponenáhla na všech panstvích a statcích najíti dá, aneb vrchní komisí země, kteráž ve všech krajích na rozličných místech potřebné lokální skoumání před sebe vezme, žádné podstatné příčiny nenalezla, k rychlejšímu skončení toho jednání na outraty váhavé vrchnosti místa, aneb právomocníka, vlastní ouředlníky ustano- viti; k čemuž my v potřebné případnosti oboudvoum komisím dokonalou moc pro- půjčujeme. Místné vrchnosti, právomocníci, jejich zástupníci, ouředlníci a obce tedy, jak brzo od té v kraji ustanovené podřízené komisí potřebné vynaučení obdrželi, ihned s zapisováním a vyměřováním gruntů a vyhledáváním jejich obilného vejnosku za- čátek učiniti, a tak dáleji, až se všemi k těm jim podrobeným [untergeordneten] obcem patřícími grunty hotovi budou, nepřetrženě pokračovati mají. § 6. Přiznání vrchnosti aneb jejich plnomocníků a ouředlníků mají v pří- tomnosti obce aneb jejího vejhozu [Ausschusses], přiznání poddaných ale veřejně u přítomnosti rychtáře a obecního vejhozu složena býti. § 7. Aby se žádný neobával, věrné a dokonalé přiznání svých gruntů slo- žiti, prominujeme [sehen .. nach] tímto všecky ty pokuty, kteréž při předešlém zřízení berně [Steuerregulirung] na zatajení gruntů a jejich vejnosků vysazeny byly; a chceme, aby žádný držitel gruntů v tom nejmenším stíhán nebyl, když nyní grun- tové se vyskytnou, kteříž až dosavad nevyzrazeni [unentdeckt] zůstali a do berního uložení [Steueranschlag] potaženi nebyli. § 8. Naproti tomu ale vyhlašujeme a nařizujeme, že když jednou ta nová přiznání odevzdána a shromážděna budou, ty všecky grunty, kteříž ohlášeni nebyli, pokudž by se potom vyjevili [nach der Hand entdecket], za statek zcela opuštěný, žádnému nepřináležející držán, následovně tomu, jenž by jej buď při podřízené krajské komisí, při zemské zřízené vrchní komisí, aneb také u nás nebo u našich ouřadů pronesl [die Anzeige macht], bez oplatku [unentgeltlich] a dědičně k jeho vlastnosti [Eigenthum] zanechán; kdyby ale oznamitel nevyzrazený [unbekannt] zů-

Strana 103
Nový katastr nařízen 1785. 103 stati chtěl, tedy ten zatajený, od něho pronešený [angezeigte] grunt nejlépe platí- címu odprodán, a ty za něj stržené peníze jemu, s zatajením jeho jmena, vydány býti mají. § 9. Každý jiný způsob lsti [Betrug], nechť by se ho dopustil kdo koli při tom je- dnání, bude trestán pokutou, která připadne oznamiteli, a jeho jmeno se zatají. § 10. Přiznání hotová a podepsaná od vrchnosti nebo od jejího úředníka vyloží se u rychtáře nebo u faráře, aby tak mohla kontrolovati jedna obec druhou a držitel držitele. Dáno ve Vídni 20. dubna 1785. Jozef (L. S.) Leopoldus comes à Kolowrat, Reg. Boh. sup. et A. A. pr. Canc. Jan Rudolf hrabě Chotek. Tobiáš Filip sv. pán z Gebleru. Ad mandatum Sac. Caes. Regiac Majestatis proprium Jan Václav z Margeliku. Po tomto patentě následuje „Vynaučení [Belehrung] pro místné vrchnosti, právomoc- níky aneb jejich zástupníky a ouředlníky, jakož i také pro obce, jak oni při nastávajícím jed- nání zápisů [Aufschreibung], měření a přiznání gruntů pokračovati mají.“ Jest rozděleno na 43 paragrafy. Naznačuji zde krátce obsah některých paragrafů, mluvou poněkud obnovenou: 1. Jednání předepsané řídí v každé obci vrchnost; mají se popsati všechny pozemky podle své polohy, má se vyměřiti jich površní obsah [Flächeninhalt], a vyšetřiti jich výnos z plodin. — 2. Vrchnosti k tomu zplnomocní své úředníky, 3. kteří obdržíce o tom poučení od podřízené komise, vysvětlí obcem účel: aby se docílilo co možná stejné uložení [Belegung daní na pozemky, beze všeho rozdílu mezi selskými a dominikálními. — 4. Obec při tom za- stupují rychtář, konšelé a šest rozumných mužů k tomu zvolených většinou. — Tři ze zvo- lených šesti výborů mají býti při každém jednání. — 8. Napřed se určí hranice každé obce; obce příliš drobné nebo domy rozptýlené spojí se při tom v obec, jak podřízená komise pou- káže. — 10. Popis, měření a přiznání výnosu děje se na poli, a musí při tom býti rychtář a konšelé obce, tři vejhozní muži [výboři, ze šesti] k tomu losem povolaní, a držitel pozemku nebo jeho plnomocník. — 13. Při operaci na poli zapisuje se do tištěného formuláře. — 15. Zapíše se jméno pole, a nemá-li jména, dá se mu libovolné jméno s přivolením obce. 17. Měřiti se počne na panských pozemcích, aby rychtář a konšelé se tomu mohli na- učiti a pak obecné pozemky měřiti. — 19. Rychtář a konšelé změří délku a šířku každého pozemku, kteréž se vpíší do přiznavací tabule i s počtem jiter z toho vypočtených. — 20. Kde pozemek má figuru neforemnou, k jejímuž vypočtení nestačí naučení dané rychtářům a kon- šelům, oznámí se to podřízené komisi, aby tam byl odeslán zeměměřič. — 21. Vrchnostenští úředníci dohlížejí a poučují, aby se měřilo správně, i také dají některý pozemek přeměřiti. — 22. K tomu cíli úředníci dostanou praktický návod od zeměměřiče ustanoveného podřízenou komisí. — 23. Vlastník půdy může udati výměru pozemku v míře tam obvyklé, kteráž bývá rozdílná v rozličných krajinách. Plošný obsah [vypočtený z naměřených Vídenských sáhů musí býti přepočten na jitra [Joche] po 1584 čtverečných sázích [tak stojí v německém textu; český praví: po 1600 čtverhranných sáhů]. 25. Každý vlastník neb držitel pozemku musí sám vyznati výnos, a v tom přiznání musejí se rozeznávati čtyři hlavní druhy plodné půdy, totiž pole, luka, vinohrady a lesy. —

Strana 104
104 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 26. Druhy užitečné půdy jsou vlastně: a) pole, b) lada a kopaniny [Trisch- und Rottäcker], c) rybníky, d) louky, e) zahrady, ƒ) pastvišťata a alpy [hory travou porostlé], g) porostliny [Gestrippe], h) vinohrady, i) lesy. Doly na kovy a jiné minerály uvedou se jenom co do své plochy; skály, docela neužitečné hory, bažiny a cesty poznamenají se jenom svým jmenem bez výměry a bez výnosu. 27. Přiznání o výnosu polí děje se podle zrn, kolik se jich naklidí u zimního i jar- ního obilí, totiž u pšenice, žita, ječmene a ovsa; ku př. když by pole mělo 25 měřic výsevku, a držitel řekne, že klidí pšenice 5 zrn, a ječmene též 5 zrn, tedy do přiznavací tabule napíše se do rubriky pšenice 125 měřic, a do rubriky ječmene 125 měřic; pakli držitel řekne, že do svého pole vyseje 3 měřice žita a 4 měřice ovsa, a že klidí žita 7 zrn, a ovsa 6 zrn, tedy do tabule se zapíše 21 měřic žita a 24 měřice ovsa. Pěstuje-li kdo jiné rostliny, udá jich výnos rovněž v obilí. — 29. Vrchnosti a takoví držitelé pozemků, kteří vedou řádné účty, mají devítiletými výtahy z nich za leta 1774—1782 vykázati, kolik jarního obilí sklidili za 3 leta, a kolik zimního obilí sklidili za 3 leta, a třetina toho zapíše se do přiznavacího for- muláře jakožto jednoroční výnos každého druhu při poddanských gruntech. Podle toho posuzují se přiznání poddanská. — 31. Ladem rozumí se pozemek, který se nevzdělává každoročně, než jen za 3 nebo 4 leta, anebo ještě řídčeji. — 33. Výnos rybníků béře se za rovný výnosu nejbližších polí. — 34. Výnos luk vypočte se z množství sena. — 35. Zahrady kladou se na roveň loukám. Po poučení prvním následují dvě formule přísah, jež měli činiti jednak zástupci vrch- nosti, jednak zástupci obcí. Pod číslem 3. jest vytištěn vzorec přiznavací tabule za všecky držitele pozemků v obci Číslo 4. přináší druhé „Vynaučení, jak měření gruntů od obcí skutečně se vykonati má, Belehrung, wie die Ausmessung der Gründe von den Gemeinden praktisch zu vollziehen sei, o 46 paragrafích. Jest to prostičký návod, kterak lidé, kteří o planimetrii nic nevědí, mohou vyměřovati pozemky a vypočítávati jichž plošný obsah. K měření bylo potřebí 7 osob (§ 14); byly předepsány nástroje: řetěz nebo provaz 10 sáhů dlouhý, sáhovka rozdělená na střevíce, několik bidel a kolíků, papír, ingoust, pleyweys a linyál (6). Jedna z osob (úředník) řídila měření a zapisovala naměřené šířky a délky. Udán jest způsob, jak z délek a šířek (neb výšek) vypočte se násobením plošný obsah obdélníka, kosodélníka a lichoběžníka (nic však se nemluví o trojúhelníku); to se mělo v každé obci změřiti a vypočísti. Také ukázáno a obrázkem vysvětleno, kterak pozemek tvaru nepravidelného může se rozložiti v několik obdélníků a licho- běžníků; ba vykládá se též, že kde jest půda silně sklonitá, tam nemá se měřiti její povrch, nýbrž jeho projekce na myšlenou vodorovnou rovinu; ale k těmto nesnadnějším případům měl býti zavolán inženýr. V paragrafu 28. jest opět číselná neshoda: text německý počítá „jedes Joch zu 1584 Quadratklaftern,“ český text „jednokaždé jitro na 1600 čtverhranných sáhů.“ Aby se usnadnilo násobení, předpisují paragrafy 3. a 31., že střevíce mají se psáti jako zlomky sáhu: 1/6 , 2 atd. Od obcí žádalo se výslovně toliko (§ 31), aby „vyměřené dýlky a šířky čtverhranníků ku vnešení do předepsané přiznavační tabelle dodaly;“ kdo má vykonati jich multiplikace, nepraví se; nejspíš se to očekávalo od panských úředníků. Pod číslem 5. přidán jest vzorec summaria za celou obec, jejž měl výplniti úředník. Ten napsal do náležitých rubrik ku př., že polí jest v obci 9 jiter 400 čtv. sáhů, že se na- klidilo pšenice 105, žita 21, ječmene 125, ovsa 24 měřice, z toho vypočetl celou žeň ve dvou letech 295 měřic, žeň v 1 roce 1471/2 měřice, prostřednost [Durchschnitt] na 1 jitro 16 měřic

Strana 105
Z roku 1785. 105 žita, na 1 měřici 51/2 měřice žita; (říkalo se, že půda u té vsi nese v průřezu 51/2 zrna). Též úředník poznamenal běžné ceny plodin, a kolik v obci se naklidilo sena, vína a dříví, a vypočetl, kolik peněz za všechny sklizené plodiny by se utržiti mohlo, jaký jest hrubý výnos všech pozemků v penězích za jeden rok. 601. 1785, 5. května: Stát peněžitě podporuje drobení velkých statků selských. Hofdekret vom 5. Mai (1785). Dass für jeden, auf den Kameral- und Administrations- gütern durch Vertheilung der allzugrossen Bauerngütern entstehenden neuen Bauernhof, nebst den gewölinlichen Bauunterstützungen, auch die Immigranten-Aushilfe per 50 fl. bewilligt worden. Durch Gubernialdekret vom 20. Mai sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht worden. Auszug Apr.—Jun. 1785 českého gubernia pod č. 42. — Engelmayer, Unterth. Verf. 1. 16. 602. 1785, 14. června české gubernium obnovuje zápověď, že v obcích nemají se sbírati peníze na vyjednávání s úřady, leč s povolením vrchností nebo úřadů. Cirkulární nařízení od král. zemského gubernium. Poněvadž se proti prošlé zápovědi často stává, že městské a vesní obce, kteréžto při dvorských aneb zem- ských ouřadech nějaká řízení mají, od nepokojných a zisku žádostivých lidí k vysílání deputírovaných osob navésti se dávají, a potřebnost takového vyslání ani u krajského ani u zemského úřadu neproukážíc, pro takové vyslance v obcích peníze zbírají: pročež Jeho c. k. Milost [Se k. k. apost. Majestät] zapotřebí býti uznati ráčila, takové peněžité zbírky z ohledu [unter dem Vorwande], že se u politických aneb soudních, dvorských a zemských ouřadů oddané (eingereichte) aneb u těch úřadů aneb u samého dvoru k podání přicházející stížnosti vyjednávati [betrieben] musejí, opět [wiederholt] zapověděti. Pokudžby tedy nějaká obec k vyjednávání své důležitosti (zu Betreibung ihrer Geschäfte) na zaplacení právních zástupců a agentů, na poštu aneb poselství a vidimirování neb přepisování potřebných písemností a jiné takové vydání měla, musí se povolení k tomu od vrchností a magistrátů, a jestli by se to jich samých týkalo, tedy od krajských aneb zemských úřadů žádati, a těm úřadům z takového vydání pořádný oučet složiti. Kdyby se pak předce takové proti této zápovědi čelící peněžité zbírky při obcích díti měly, tedy mají ti, jenžto takové peníze obdržují, k složení té celé se- brané summy do kontribuční kassy s exekucí přinuceni býti. Městský aneb vesní rychtářové a magistrátualní oudové ale, kteřížby k ta- kovým peněžitým zbírkám jakýmkoli způsobem nápomocni byli, aneb jen toliko Archiv Český XXV. 14

Strana 106
106 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: o nich vědomost majíce, svému představenému právomocnému úřadu to neoznámili, dle okolostojičností vězením aneb obecním dílem se potrestají. V Praze dne 14. června 1786. František Ant. hr. z Nostic. (L. S.) Jan Frydrých svobodný pán z Lamoth. Jozef Wlach. Tištěná německo-česká vyhláška v arch. Českého Musea. 603. 1785, 10. července: Kterým úřadům náleží trestati krádeže dříví z lesů nehrazených a hracených. Verordnung von dem kön. böhmischen Landesgubernium über eine unterm 10. Julius erflossene allerhöchste Entschliessung, wie Holzdiebe sowohl in landes- fürstlichen, als Privatwaldungen zu bestrafen sind. Wenn Holzdiebe in freien und uneingeplankten (uneingezäumten), sei es landes- fürstlichen oder Privatwaldungen betreten werden, ist die Untersuchung mit denselben noch ferners, wie bisher, von dem Kreisamte, jedoch mit Zuzichung der klagenden Jägerpartei vorzunchmen. Wenn aber die Holzentfremdung in einer mit Mauer, Planke (Zaun) oder auf andere Art eingefangenen Waldung durch Einsteigen oder Einbrechen geschehen, sollen die Thäter als Verbrecher, die sich eines qualifizirten Diebstahls schuldig gemacht haben, den Landgerichten, wohin die Angelegenheit gehörig ist, zur Untersuchung übergeben, und nach Vorschrift der landgerichtlichen Gesetze abgeurtheilt werden. Prag den 12. September 1785. Franz Anton Graf von Nostitz (L. S.) Joseph von Riegger. Tištěná vyhláška v arch. Č. Musea. Franz Ernst Villicus. 604. 1785, 25. července vyšel dvojí řád hasicí, městský a vesnický. Oba patenty vydány byly od císaře Josefa prostředkem dvorské kanceláře česko- rakouské se stejným datum. Jeden hledí obmeziti ohně „v zemských městech a městicech“ (in den Landstädten und den Märkten); jest o 72 paragrafich, však bez udání, v které zemi nebo v kterých zemích má platiti. Druhý současný „řád k hašení ohně“ byl vydán výslovně „pro kraje České země, für das offene Land in Böhmen, tedy pro venkov v zemi České. Rozdělen jest v 59 paragrafů; požadavky jeho jsou mnohem skrovnější, ale ani těm nebylo nikdy ve všem vyhověno. Kladu zde krátce obsah důležitějších paragrafů: 1. Domy nemají se stavěti jeden k druhému, ale tak, aby mezi nimi bylo prázdné místo jednoho sáhu. 2. Stodoly buďte stavěny vzdálené od domů za zahradami. 3. Sušírny na len a konopí mají se stavěti opodál. 4. Mezi domy a u stodol ať se sázejí listnaté stromy. 6. Dřevěné komíny nemají se trpěti; zděné komíny buďte na půl

Strana 107
Raabisace na panství města Kutné Hory 1785. 107 cihly silné. 7. Kamna a ohniska nebuďte u dřevěných stěn. 8. V kuchyních a kde jest výheň, nemá býti podlaha dřevěná. 10. Bez povolení vrchnostenského nemá se stavěti žádné stavení. 12—23 jsou pravidla opatrnosti, aby svícením a sušením věcí vznětlivých nevznikal oheň. 15. Zapovídá se u vesnic stříleti, ohňostroje vypalovati, též svatojanský oheň. 24—26. Komíny aby se dobře vymetaly; úředník vrchnostenský a rychtář s kominníkem ať třikrát do roka ohledávají komíny, kamna a ohniska ve všech domech. 27—30. Aby oheň vypuklý rychle byl zpozorován, ponocní nebo sousedé jeden po druhém mají držeti ponůcky. 33. Vrchnost pečuj o to, aby všude byla voda k hašení po ruce. 35. Každý dům má míti na půdě kadečku plnou vody. 38. Když hoří, žádný soused ani forman neodpírej dostaviti koně k vození vody; „pročež musejí v oných místech, kde koně na společných pastvišťatech přes noc bývají, střídajičně vždy některé doma zanechati, aby v času potřeby před rukama byli.“ 39. Větší domové mají býti opatřeni „s pořádnými hasicími nádobami, totiž s řebřikami na střeše, hákami, ručními stříkačkami a vodními kadečkami.“ Menší domy musejí míti aspoň jeden řebřík, hák, některé konve a plechovou lucernu. Obec má míti aspoň „jeden k ohni způsobný řebřík, dva háky, jednu ruční stříkačku a pár plechových luceren;“ mohovitější obec „také jednu nebo dvě vodní štoudve s přináležejícím vozem neb smykem.“ 40. „Vrchnosti, klášterové, faráři a svo- bodní dvorové mají poznamenání svých hasicích nádob krajským ouřadům poslati, kteřížto na- řídějí, co by ještě zjednáno býti mělo, a také mohovitější k opatření metalových stříkaček nabídnou“ (auch die Vermöglichern allenfalls zu Anschaffung metallener Feuerspritze anzueifern haben wird). 41—54 o hašení ohně. 59. Krajský úřad vyšetří, jak oheň povstal, aby „jak neopatrní, tak i také nezbední počátníci (Urheber) ohně k odpovídání a k trestu potaženi byli.“ V archivu Českého Musea jsou původní výtisky obojího řádu hasicího, jeden i druhý s textem ně- meckým i českým. — V Praskově Selském Archivu 1905, IV. 135—137, jsou vytištěny některé paragrafy řádu k hašení ohně, vydaného Josefem II. dne 24. ledna 1787 „pro malý městyse a dědiny v Moravě a v Slezsku;“ články tam otištěné větším dílem se srovnávají z hasicím řádem Českým z r. 1785, byl však řád Moravský naproti Českému rozhojněn o některá ustanovení, jinde zase skrácen. 605. Raabisační smlouva uzavřená mezi obcí Kutnohorskou a jejími poddanými na statku Lošanském dne 27. srpna 1785. Starý opis z originálu, psaný na 5 listech malého folia, půjčil 1895 J. Plachý z Voděrad č. 28 na národopisnou výstavu do Prahy; někde jsou v tom opise připsány opravy tužkou, což zde jest uvedeno v zá- vorkách. Císařské potvrzení schází. Kontrakt na rozdělení panských gruntů a vyzvižení naturální roboty proti peněžitému platu při statku Lošan, královskému svobodnému hornímu městu Hory Kuttny patřící. Dnes nížepsaného dne jest mezi magistratem cís. svobodného města Hory Kutny jakožto representirující vrchnosti, a společnýma poddanýma statku Lošan, následující nezrušitedlný kontrakt dobrovolně zavřen: 14*

Strana 108
108 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 1° Odevzdává vrchnost poddaným všechny na statku Lošanech prvé ve vlastním užívání držané pole, luka a zahrady, jakož i ty panské grunty, který jen na čas pronajaté byly, též podobně všechny panské a rustikální pole při dvoře Lošanským a Hradenínským, do dědičného pronájmu a k vlastnímu užívání, tak aby oni takové grunty dle své libosti užívati, svým dědicům odkázat, a komu koliv s povolením] své vrchnosti odprodati mohli. 2° Oni poddaní ty panský pole, luka a zahrady, jakož i ty panský grunty rustikální do dědičného nájmu vděčně přijímají, a připovídají: ten v tabelli pod Nr. 1. jmenovitě vysazený dědičný nájem dobrovolně převzíti, a tu v tejž tabelli vysazenou summu 6476 fl. 51 kr. 4 d, pravím . . . [prázdné místo] do důchodu statku Lošan čtvrtletně anticipato náležitě a bez nucení odváděti. Z kterýchžto panských gruntů extraordinarium, a z panských rustikálních gruntů kontribuci [tužkou při- psáno: a jiné zemské daně] vrchnost sama z důchodu platiti povinna jest a bude. 3° Poněvadž emphytevti prosili, by jim ouroda obilní proti složení vypa- dajícího nájmu, navrácení semena a vynahražení vorby propuštěna byla, [tužkou připsáno: kteréžto žádosti vrchnost povolila]. A oni poddaní připovídají, mimo na- vrácení semena neb vysetého zrna a vynahražení outrat na vorbu, celý nájem, který v tabelli Nr. 1. z polí vysazen jest, a to sice přede žněma polovic, a druhou polovici před vánoci bez upomínání složiti; a tak ten dědičný pronájem panských gruntů hned od roku 1785 začnouc, svůj počátek bere. 4° Vyzvihuje vrchnost všechny roboty potažní i ruční, též podobně všechny ouroky peněžitý i naturální, který poddaný dosaváde dle urbaru a jiných starých ustanovení vrchnosti své konati povinen byl. Naproti tomu 5° společní poddaní slibujou, ten v tabelli Nr. 2. jmenovitě vysazený plat, který od roku 1785 svůj začátek bere, a [v] jedný summě 2495 fl. 31 kr. 4 d., pravím . . [opět prázdné místo], vynáší, dobrovolně a nenuceně do důchodu statku Lošan každého čtvrt leta anticipato odváděti. Však ale vymiňujou sobě společní poddaní, kdyby Jejich Magistrat [čti: Milost] císařská nejmilostivější pán země v celé zemi z ohledu robotních povinností nějaký ulehčení ustanoviti ráčila, aby jim taky takové ulehčení popřáno bylo. Kteréžto se jim od representující vrchnosti taky při- slíbilo. 6° Poněvadž Jejich Majestátnost císař pod datum 30. června r. 1784 nej- milostivěji povoliti ráčil, by poddaní své daně vrchnostenské buď v obilí aneb v penězích, však ale vždycky v určitý čas v běžný trhové ceně odváděli; pročež se poddanému také na vůli zanechává, buď zrní aneb peníze na svou povinnost dů- chodenskou odváděti; však ale obilí musí bejt čisté, k prodaji schopné, a vždycky v určitý čas odvedené; kteréžto se poddaným dle běžné trhové ceny hned při odvodu obilí oučtovati bude.

Strana 109
Raabisace na panství města Kutné Hory 1785. 109 7° Každý sedlák, chalupník, novousedlý baráčník neb domkář, nechť jeho stavení na sedlském, obecním aneb panským místě neb gruntě stojí, jakož i všechny novousedlí a baráčníci, který teprv budoucně stavěti budou, bude povinen domovního platu 1 fl. 30 kr., pravím jeden zl. 30 kr., každoročně do důchodu odváděti. 8° Všichni podruzi, podruhyně jsou povinni za tu dosavad vykonávanou ro- botu šest dní 36 kr., pravím třicet šest krejcarů, každoročně odváděti. Od toho jsou ale vyjmuty všechny churaví, přes 60 let starý podruzi, všechny svobodný a ženatí synkové, který u svých rodičů aneb jinde za čeledíny sloužejí, všechny vejminkáři, všechny invalidé a vojáci, dokudž bez chaloupky jsou, všechny starý podruhyně, a ty který dva neb více dětí mají. 9° Zůstává vrchnosti nade všema poddanejma grunty i nad těma do dě- dičného pronájmu odevzdanýma panskýma grunty dominium directum docela zacho- vaný, a poddaný v následujících třech příhodách [s] propůjčeného vlastenstva shozen býti může: a) Když poddaný své grunty jakožto pilný hospodář a rolník dobře ne- zdělává; b) když poddaný na své grunty bez důkladné příčiny dluhy vzdělávati začíná; c) když poddaný vrchnosti ten v kontraktě vyměřený dědičný nájem skrze půl leta neplatí: jedině se vyjímá, kdyby jej nějaké neobyčejné neštěstí bylo potrefilo. Naproti tomu ale ten poddaný, který vrchnosti své povinnosti věrně vybejvá, při svém vlastenstvu zachován a chráněn býti má. 10° Všechno krupobití a jiné všelijaké casus fortuiti vrchnosti neškodějí, anobrž emphytevt takovou škodu sám nésti musí. 11° Všechny poddaní a emphytevti se zavazujou, ty od země v čas vojny neb pokoje na rozdělené panské pole, luka a zahrady i na panský rustikální grunty vypsané magacíny, tak jak nařízeno bude, sami odvísti. Však ale vrchnost se naproti tomu zavazuje, emphytevtům na tu škodu, kterou by při odvodu a dovážení magacínu měli, polovici ihned v hotovosti zaplatit, a druhou polovici emphytevti samí škodovati musejí. Když by se ale přihoditi mělo, že by při odlifrování magacínu nějaký užitek byl, ten docela emphytevtům k lepšímu zůstane. 12° Odevzdává vrchnost emphytevtům všechny dvorské stavení v slušný ceně; a ti poddaní, který jedno neb druhé stavení při licitaci obdržejí, jsou povinni čtvrtý díl zákupu ihned složiti, a ostatní zákup slibujou v 6 letních terminách každý rok při sv. Havle od r. 1786 začínajíc do důchodu odvísti. 13° Poněvadž vrchnost budoucně při rybníkách, lesích, stavení a při všelijakých příhodách ještě ruční a potažní práce potřebuje, pročež slibujou poddaní takovou bu-

Strana 110
110 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: doucně proti takovému zaplacení anebo zoučtování na důchodenské povinnosti vyko- nati; totiž a) za jeden potažní den s 2 koňma 1 fl.; b) za jeden pěší den od 1. máje až do posledního oktobru 12 kr., od 1. no- vembris až do posledního aprile 10 kr.; c) od přivežení jednoho sáhu dříví 1 fl.; d) poslovi od cesty od každé míle 7 kr., při zlé cestě a když by něco těžkého nesl, 9 kr., a když čekat musí, denně 9 kr.; c) když sedlák mimo panství jede, obdrží denně od 2 koní 1 fl.; však ale k takovej dalekej cestě poddaný přes 3 dni ročně bez jeho vůle nesmí bejt při- držaný; f) od přivežení jednoho soudku soli z Prahy do Lošan 18 kr. 14° Vrchnost rychtářům, šenkýřům a hejným, který předešle roboty osvobozeni byli, slušnou odměnu v penězích udělí. 15° Všechny poddaní jsou povinni dle prošlých královských patentů tolik potažního dobytka konského chovati, jak mnoho dosavade chovali. 16° Slibujou a připovídají společně poddaní, svý grunty dobře zdělávati, jejich povinnosti upřímně odváděti, a jejich grunty bez obzvláštního povolení vrch- nostenského neděliti, tím méněji komu odprodati. 17° Jsou všechni emphytevti povinni, z těch od vrchnosti obdržených tužkou připsáno: panských] polí pátý neb šestý díl na zelenou, to jest na luka neb na jetel obrátiti, by sobě dobytek rozmnožit a každý [tužkou každý přeškrtnuto, a při- psáno: tudy] do lepšího stavu přijít mohli. 18° Zavazujou se všichni poddaní, který panské grunty obdrželi, ty outraty, které nyní při vyměření a rozdělení panských gruntů budou, podle dosáhnutí polí ihned [tužkou připsáno: sami] zaplatiti. 19° Vrchnost slibuje a zavazuje se, poddaného v žádném spůsobu neobtěžo- vati, a jeho k větším povinnostem, než v tomto kontraktu řetedlně vyznamenané jsou, nepřidržovati. Však ale 20° zůstávají všechny povinnosti poddanému k zapravení, který od král ouřadu krajského neb slavného zemského gubernium strany spravování cest a jiných všeobecných příběhách nařízené jsou a budou. 21° Slibujou společní poddaní všechny v tom kontraktu podotknutý povinnosti věrně a zouplna vykonati, a v protivném spůsobu podrobujou se těm v tom kon- traktu vyměřeným trestům. Tak jakož i vrchnosti svobodno stojí, neposlušný poddaný

Strana 111
Raabisace na Kutnohorsku 1785. Odměny rychtářům. 111 a váhavé platiče s obyčejnýma tresty k platu a k zapravení jejich povinností při- držeti, i taky v potřebném spůsobu z gruntu schoditi a zbaviti. Přítomný kontrakt se tímto až na další nejvyšší poručení zavírá. Dáno v Lošanech [tužkou opraveno: v Lošankách] dne 27. srpna 1785. Franz Holz mp. Robot-Abolitions-Hofcommissions-Actuarius et ad hunc actum denominirter Commissarius. Johann Nep. Moravec mp. Director. Johann Wenzel Tantz mp. Purgraf. Václav Cukr, rychtář Lošanský. Jan Miškovský, rychtář Mančický. Jan Dvořák, rychtář obce Poboře. Tomáš Mašín, končel Zibohlavský. Jakub Dvořák, končel Kutlířský. Karel Wania, končel z Blinky. Kutná Hora měla dva statky u města, řečené Kutnohorský a Hořanský, pak vzdálenější tři statky, Lošany, Červené Janovice a Veletov. Fr. A. Slavík ve spise: Panství Kutnohorské (vydaném v Kutné Hoře 1882) str. 47—49 podává některé zprávy o raabisaci na Kutnohorsku. Podle toho obec Kutnohorská zavřela raabisační smlouvu na statku Kutnohorském a Hořanském dne 7. února 1786, kteráž podle podaných tam výpisků byla asi téhož způsobu, jako přítomná smlouva Lošanská. Poddaní měli z vrchnostenských pozemků jim k dědičnému nájmu postoupených platiti každoročně 2402 zl. činže do důchodu vrchnostenského, a 720 zl. 513/ kr. výkupu za zrušenou robotu, též po 1 zl. 30 kr. za ochranu, a po 36 kr. za ruční robotu konanou dříve ve žních skrze 6 dní. Činže za postoupené pozemky vrchnostenské šla při dvoře Kutnohorském od 1. ledna 1786, u dvora Hořanského již od prvního ledna 1785, poněvadž na Hořansku sklizeň r. 1785 byla ponechána nájemcům. Na celém panství Kutnohorském do roku 1785 bylo 14 dvorů poplužních, jež Slavík str. 42 vyčítá s jich výměrami a výnosy; dvory potom rozdělené mezi poddané jmenuje na str. 48, počtem 13, a tu Kutnohorský dvůr mezi nimi schází. 606. 1785, 28. list.—1789: Vláda působí k tomu, aby vesničtí rychtáři za svou práci dostávali odměnu také od obce, a ne jen od vrchnosti. Nachdem in manchen Gemeinden die Richter mit Kontributional, Gemeind- und Partei- sachen sehr und weit mehr als mit obrigkeitlichen Geschäften beladen sind, und da sie doch nur für die letzteren durch die Robotbefreiung belohnet werden: so ist die diesfalls auf den Kammeralherrschaften eingeführte Belohnung der Richter den Dominien bekannt zu machen, und ihre Erinnerungen, in wie weit diese Einrichtung auch auf Privatdominien eingeführt werden könnte, abzufordern. Hofdekret vom 28. November 1785. Roth, Vollständiger Auszug aller für d. K. Böhmen unter Joseph II. ergangenen Gesetze. II. Bd. 1785, pg. 348 N. 772. — Podle čtvrtletního výtahu vyhlášek českého gubernia za leden až březen 1786 č. 31 byl ten dvorní dekret oznámen od gubernia všem krajským úřadům dne 7. února 1786. Bei dem Umstande, dass die Kammeraladministration wegen Bestimmung der Be� lohnungsbeiträge für die Richter von allerhöchsten Orten die Weisung erhalten, dass zufolge Hofdekrets auch der Versuch auf allen Privatdominien, in wie weit nämlich diese auf den

Strana 112
112 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Kammeralherrschaften einführende Besoldung der Richter auch für Privatdominien anwendbar wäre, gemachet werden solle, ist es erforderlich, diese ah. Absicht, so viel als möglich, zur Befolgung zu bringen. Dem königlichen Kreisamt wird also hiemit aufgetragen, dass dasselbe alle, von denen der Aufsicht der Kammeraladministration unterstehenden Wirtschaftsämtern demselben dermal und inskünftige zukommende Vorschläge über die Beiträge der Gemeinden zu den Richterbelohnungen kreisamtlicher Seits untersuchen, und wenn sich dabei kein An- stand ergiebt oder solcher erhoben wird, solche bestätigen, und bestätigter den Wirtschafts- ämtern zustellen solle. Verordnung vom 4. Juli 1786. Otištěno zde z též knihy Rothovy str. 497 N. 1032. Článek 7. obyčejné raabisační smlouvy, ku př. Poděbradské (viz výše str. 76), stanoví všeobecně, že vrchnost, když robota jest zrušena, bude rychtářům dávati peněžitou odměnu. Na panství Litomyšlském, kdyby raabisace se byla podařila, měla ta odměna rychtářská za rok činiti nejméně 4 zl., nejvíce pak 24 zl.; viz AČ. XXIV. str. 562. Dvorským dekretem z 2. března 1789 nařízeno, že rychtářové za svou námahu, ko- nanou ve prospěch veřejný (ne pouze vrchnostenský), mají dostávati ročně mezi 10 a 24 zl., a sice z peněz berničných; tištěno v též sbírce Rothově III. Bd. str. 515 N. 907. 607. 1785, 1. prosince: České gubernium po dv. dekretě z 21. listopadu t. r. vyhlašuje, že který poddaný opustí svůj statek neosazený, bude své bývalé vrchnosti vrácen. Verordnung von dem königl. böheim. Landesgubernium. Se k. k. Majestät haben inhalt eines höchsten Hofdekrets vom 21. November d. J. zu entschliessen geruhet: dass da einem Unterthan die Verlassung des Grundes, ohne der Herrschaft einen andern annehmlichen Unterthan zu stellen, nicht erlaubt, auch die Ubersiedlung aus einem konskribirten Lande in ein unkonskribirtes ohne vorläufig erwirkten Ein- willigung der politischen und Militär-Landesbehörde ohnehin schon verboten sei, all jene, so dagegen handeln, wenn sie gleich mit ihren ganzen Familien sich anderstwo ansässig gemacht haben, an ihre vorige Grundobrigkeit werden zurückgeliefert und ihres Ungehorsams wegen gezüchtiget werden. Welch allerhöchste Entschliessung kund gemacht wird. Prag den 1. Dezember 1785. Franz Anton Graf von Nostitz. Karl Graf von Klary. (L. S.) Josef Hardy. Tištěné něm. nařízení v arch. Českého Musea. Jiná nařízení v tom směru vydaná viz níže pod 10. dubnem 1786. 608. 1785, 7. prosince — 1788: Zapovídají se některé lidové obyčeje. a) 1785, 7. prosince moravsko-slezské gubernium po nejv. rozkazu z 22. listopadu t. r. vyhlašuje zá- pověď vykuřování domů o vánocích čili koledu.

Strana 113
Z let 1785—1788. 113 Von dem königl. mährisch-schlesischen Gubernium. Die bisher übliche Aus- räucherung der Häuser*) an den Vorabenden der Weihnachten, des neuen Jahrs, und des heil. 3 König-Festes, wird allgemein aufgehoben. Untern 22. November laufenden Jahrs ist der höchste Befehl erflossen: dass die bisher gewöhnliche Ausräucherung der Häuser an den Vorabenden der Weihnachten, des neuen Jahrs und des Festes der heil. 3 Könige allgemein eingestellet werden solle. — Brünn den 7. December 1785. Ludwig Graf von Cavriani. Ignaz Taulow Edler von Rosenthal. (L. S.) Franz Dominik Hülseberg. *) Ke slovu Häuser připsáno jest starou rukou: so genannte Koleda. — Tištěná německá vyhláška v archivu Českého Musea. b) (Gubernial)-Verordnung vom 5. Julius (1787). Mittelst welcher das gefährliche und ärgerliche nackte Baden in der Moldau, in Bächen oder andern fliessenden Wässern, wie auch das Füsswaschen auf Flosshölzern untersaget wird. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter, den Prager Stadtmagistrat und an die Polizeidirektion. Výtah z vyhlášek českého gubernia za červenec—září 1787 č. 64. c) 1788, 12. června: České gubernium zapovídá o posvícení stavěti oloupané borovice, míníc smrky, na které nahoře zavěšují se odměny pro ty, kdo se k nim došplhají. Nařízení od c. k. českého gubernium. Zápověď na vystavování oloupaných sosen o po- sviceni. [Die Aufstellung abgeschälter Fichtenbäume an den Kirchweihtagen wird untersagt. Jakož se toto řiditelství země dovědělo [Man hat in Erfahrung gebracht], že ledakdes po zemi ještě obyčej jest, o posvícení oloupané hladké borovice aneb sosny (Fichtenbäume) vystavovati a na jich svršek rozličné díly šactva věšeti, ješto tomu za dar připadají, který vyleza nahoru, jich dosáhne. Ten zlý návyk [dieser Misbrauch] ale nejen vzrůstu lesa [Wald- kultur] škodlivý, nýbrž také samému živobytí o to se opovažujícího sedlského lidu nebezpečný jest. Pročež se to co nejostřeji zapovídá, a na přestoupení této zápovědě pokuta 5 říšských tolarů aneb dle povahy okolostojičností náležitý tělesný trest usazuje [gesetzet]. V Praze dne 12. června 1788. Lud. hrabě Cavriani. Jozef hrabě Sweerts. (L. S.) Jozef Vlach. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. — Zápověď zvoniti na bouřku z roku 1783 viz výše str. 83 č. 586. Archiv Český XXV. 15

Strana 114
114 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 609. Výpisy z raabisační smlouvy na panství města Bydžova, kteráž byla zavřena dne 21. ledna 1786. O raabisaci na panství města Nového Bydžova, o přípravách k ní, o jejím provádění a výsledcích uveřejnil prof. Ant. Doležal z místních pramenů vzácné zprávy v pěkné rozpravě: Poddaní a vrchnost na panství král. věnného města Nového Bydžova (otisk z výroční zprávy real. a vyššího gymnasia v N. Bydžově 1906), na stranách 35—44. Zde podávám výňatky z raabisační smlouvy Bydžovské podle originálu, jenž leží v archivě Českého Musea v Praze. Obsah její největším dílem do slova srovnává se s Královéhradeckou smluvou z 24. ledna 1786, která se zde dále (str. 116) celá otiskuje; také zevnější úprava u smlouvy Bydžovské jest docela stejná, jako u smlouvy Hradecké, kterouž níže popisuji. Zde poznamenávám všechny rozdíly obsahu, kterými raabisační smlouva Bydžovská liší se od smlouvy Hradecké: [Nápis zní:] Robotabolitions- und Maierschafts Verstückungs-Kontrakt von den Reali- täten der k. Kreis- und Leibgedingstadt Neubidschow. 2° [První řádky druhého článku znějí jako ve smlouvě Hradecké až do slov:] die obrigkeitliche Maiergründe, ohne hiefür einen Kaufschilling zu fordern und einzuheben; sowie alle anderweiten, vorhin schon den Unterthanen käuflich oder auch nur wiederruflich gegen einen willkührlichen Zins überlassenen Dominikal- und Rustikalgründe in immerwährenden Erbpacht . . . [ostatek toho článku shoduje se zase s Hradeckým]. 6° [V Bydžovské smlouvě články 3°, 4°, 5° rovnají se Hradeckým, též úvod ke článku 6° i jeho odstavec a); obsah Hradeckých odstavců b) a c) schází v Bydžově úplně, a znějí tam všechny odstavce článku 6° takto: a) Einem Taglöhner bei Gebäuden, Teuchten und andern Arbeiten vom 1. Mai bis letzten Oktober täglich 12 kr., und vom 1. Nov. bis Ende April 10 kr. b) Vor Schlagung einer Klafter Holzes sammt dem Fällen des Stammes 15 kr; von Verfertigung 1 Schock Pischeln 14 kr. c) Einem Boten . . [rovná se Hradeckému odstavci e)]. d) Für die Zuführung einer Klafter Holzes oder 1 Schock Pischel aus dem betreffenden Wald bis in die Stadt 30 kr. Für die Zuführung eines Brettklotzes aus dem Wald bis zu der Brettmühle 30 kr. Für die Zuführung des Salzes aus der Legstadt per Meil und jedes Fassel oder Zentner 3 kr. Für die Zuführung des Biers von Wissotschan bis in die Stadt von jedem Fass 15 kr. Für die Zuführung 1 Strich Gersten aus der Stadt bis Wissotschan 3 kr. e) Vom Aufschlichten 1 Klafter Holzes 11/2 kr. ƒ) Für alle übrige . . [rovná se Hradeckému odstavci g), vyjma že v Bydžově v pří- padě bez přenocování ustanovena byla menší náhrada 36 kr.; při přenocování činí jako v Hradci 1 fl.]

Strana 115
Smlouva raabisační na panství města Bydžova 1786. 115 9° [Úvod jest stejný, jako v Hradecké smlouvě, v odstavcích však jsou rozdíly:] a) Ein unbehauster Inwohner jährlich 1 fl. 15 kr. b) Ein Häusler ohne Grundstücke oder der nicht über 3 Metzen eigener Rustikal- besitzet, vom Hause jährlich 1 fl. 30 kr. c) Ein Häusler, der über 3 und bis 6 Metzen Rustikalgründe besitzet, vom Hause jährlich 1 fl. 6 kr. d) Ein Häusler von 6 bis 9 Metzen Rustikalgründe 45 kr. e) Ein Häusler von 9 bis 11 Metzen Rustikalgründe 24 kr. ƒ) Ein Häusler von 11 bis 12 Metzen Rustikalgründe 15 kr. Dann von jeder nö. Metzen Rustikalgrundes, so wie alle übrige Chalupner und Bauern, die über 12 Metzen und wie viel immer eigene Rustikalgründe besitzen, im Durchschnitte nach den 4 Qualitätenklassen 17 kr. 35/8 Pfennig. 10° Jene Unterthanen . . . [jako v smlouvě Hradecké, jen ku konci toho článku jsou rozdíly:] nach den 4 Qualitätenklassen im Durchschnitte 1 fl. 38 kr. 3/4 Pfennig, von den bei der zweiten Vertheilung emphyteutisch hintangegebenen Hutweiden und Teuchten 1 fl. 15 kr. der Obrigkeit alljährlich ebenfalls in monatlichen Fristen entrichten. 19° So wie diejenige Unterthanen, die die Maierschaftsgebäude käuflich übernommen haben, den hiefür paktirten Kaufschilling in 10 Jahresfristen und Raten von 1. Jänner 1784 [sic] anfangend ganz unfehlbar bezahlen werden. [Ostatní články, také 20°, znějí ve smlouvě Bydžovské stejně jako v Hradecké.] So geschehen in der kgl. Kreis- u. Leibgedingstadt Neubidschow den 21. Jänner 1786. Johann Joseph Erben, Gubernialrath und Robotabolitions-Hofkommissär. gründe Dále jsou v originále podepsáni purkmistr a jiní zástupci města Nového Bydžova, a po nich zástupci vesnic, jichž jmena uvádím také tehdejším pravopisem: Dorf Zahraschtian, Zachrašťany: podepsán rychtář, 1 konšel, 1 wamiliant. Dorf Wisotschan, Vysočany: podepsán rychtář, konšel, familiant. Dorf Chudonitz, Chudonice: rychtář, konšel, soused. Dorf Zadraschan, Zadražany: rychtář, konšel, sedlák. Dorf Mienik und Lieben, Mněník a Libeň: podepsali rychtář a 3 jiní. Dorf Lhota, Lhotka: rychtář, konšel, soused. Dorf Zechowitz, Sechovice: rychtář, konšel, soused. Dorf Praszek, Prask: rychtář, konšel, soused a 2 familianti. Dorf Zabiedow, u Palackého Zabidovice: rychtář a 2 familianti. Dorf Ržehot, Řehoty: 3 familianti. Stadt Neubidschow: 2 emfyteuti im Namen der übrigen. Dass gegenwärtiger Kontrakt sämtlichen Emphitekten und Unterthanen der kgl. Stadt Neubidschow von Punkt zu Punkt vorgelesen, in böhmischer Sprache erkläret, und von den kontrahirenden Theilen in meiner Gegenwart freiwillig unterfertiget worden, wird hiemit vi officii regii bestätiget. So geschehen k. Stadt Neubidschow den 21. Jänner 1786. Johann Nep. von Lunnay, k. k. Gubernial-Rath und Kreishauptmann des Bidschower Kreises. Následuje formule císařského potvrzení v táž slova, jako se čte níže pod smluvou Královéhradeckou, též datum Wien 4. März 1786. 15.

Strana 116
116 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 610. Raabisační smlouva na panství města Hradce Králové, uzavřená 24. ledna 1786. Orginál chová se v archivě Českého Musea v Praze: Velké folio, vázané v bílé kůži tlačené, zvenčí na obou deštkách zlatem vtištěna bídná podoba českého lva, a na přilepeném červeném papíře na přední deštce zlatem vtištěn nápis: Kontract des emphyteutischen Robotabolition-System bei der k. Kreis- und Leib- gedingstadt Königgratz. Uvnitř jest 8 listů popsaných, všechny formule od krasopisce. Jenom při 20. kuse datum a co dále následuje, jest psáno jinými rukami. Poněvadž týž krasopisec psal také takové kontrakty do do jiných měst královských, možná že to dali napsati ve Vídni nebo v Praze a rozeslali po královských mě- stech k vyplnění toho psaného blanketu; mezi tím jedna klausule 2. kusu stala se neplatnou, což se naznačilo podškrtem. Srovnej stejný namnoze kontrakt Poděbradský z 15. října 1783 výše č. 584 str. 74—82. Robotabolitions- und Maierschafts-Verstückungs-Contract von den Realitäten der königl. Kreis- und Leibgedingstadt Königgratz. Nachdeme bei der kgl. Kreis- und Leibgedingstadt Königgratz sammentliche Dominical- und Rusticalgründe geometrisch ausgemessen und aufgenommen, die Qualitätsclassen genau und verlässlich bestimmet, die Maierschaftsgründe behörig vertheïlet, hiernach die neue Rustical- und Dominical-Grundbücher entworfen, folglich zu einer verhältnissmässigen gerechten und standhaften Belegung und Subrepartition der Landesanlagen sowohl, als auch der grundobrigkeitlichen Gaben der Grund ge- leget worden; so ist numnehr auch zwischen dem Magistrat der kgl. Stadt König- grätz als repräsentirenden Obrigkeit, den Unterthanen und sammentlichen Erb- pächtern für alle künftige Zeiten nachfolgender Contract beschlossen worden ; als nämlich: 1° Weil allbereits im Jahre 1781 Se kais. Mt alle Unterthanen ah. Dero Erblanden der bisdahin anklebenden Leibeigenschaft insgemein zu entlassen verordnet haben: als sollen die zu der kgl. Leibgedingstadt Königgratz angehörige Unterthanen nicht nur dieser olmentgeltlichen Leibeigenschafts-Entlassung sich gleichfalls zu er- freuen haben, und als freie Menschen und Unterthanen geachtet und behandlet werden; sondern es hebet auch 2° die Obrigkeit alle, was immer Namen haben mögende Schuldigkeiten und die sonst von dem Unterthan zu entrichtende Urbarial-, Getreid- und Geld-Zinse von Rusticalhäusern gänzlich auf, und übergibt den Unterthanen und Erbpächtern die obrigkeitliche Maiergründe †gegen einer mit denselben von 1 nö. Metzen über- kommenen herrschaftlichen Grundes im Durchschnitte insbesondere bedungenen und von 1. Jänner 1784 anfangend in 10 Jahresfristen zu bezahlenden Laudemial-Ab-

Strana 117
Raabisace na panství města Hradce Králové 1786. 117 lösungsgebühr† *) in immerwährenden Erbpacht, um selbe nach Wohlgefallen benuz- zen und geniessen, auch ihren Erben hinterlassen und vermachen zu können und zu mögen. — Wobei jedoch die Obrigkeit das Extraordinarium für die in Erbpacht überlassene und noch immer als dominical anzusehen kommende Gründe, als auch die Ordinari-Contribution für die bisher zu den Maierhöfen gehörig geweste, und dermalen mit den diesfälligen Dominicalgründen auf eine ganz gleiche Art und unter den nämlichen Bedingnissen in Erbpacht gelangende Rusticalgründe, sowie auch übrige Landesgeldanlagen, wie sie immer steigen oder fallen können, noch fernerhin, so wie bishero, aus den Renten jedesmal abführen und berichtigen wird. *) Slova zde mezi křižky postavená jsou v originále podškrtnuta na znamení, že neplatí 3° Bleibet der Grundobrigkeit über die den Unterthanen und übrigen Em- phitewten gleicherwähntermassen in Erbpacht übergebene Dominicalgründe sowohl, als auch über sammentliche Rusticalgründe das Dominium directum zwar gänzlich vorbehalten, jedoch solle der Emphitewt oder der Unterthan nur in folgenden 3 Fallen seines Nutzniessungs-Eigenthums entsctzet werden können : a) wenn er sich über 2 Drittheil seines liegenden Vermögens einschuldet; b) wenn er die Gründe nicht gut und so, wie es einem embsigen Hauswirth und Ackersmann zustehet, bearbeitet; c) wenn er der Obrigkeit die vermög gegenwärtigen Contract[s] bedungene und alljährlich zu bezahlende Gaben durch ein ganzes Jahr nicht entrichtet; es ware dann, dass er hieran durch einen besondern Unglücksfall gehindert würde. Jedoch wird die Obrigkeit auch bei jedem derlei Abstiftungsfall zween Richter zur Deliberation beiziehen, und wenn nicht beede mit der Abstiftungsursache ein- verstanden wären, die Sache dem kgl. Kreisamt zur Entscheidung übergeben. Dahin- gegen solle der seinen Pflichten und Verbindlichkeiten getreulich nachkommende Emphitewt und der Obrigkeit gehorsame Unterthan bei seinem Eigenthum immerhin erhalten und geschützet werden. 4° Übergibt die Obrigkeit den Unterthanen und Erbpächtern die Maierschafts- gebäude nach der beschehenen billigmässigen Schätzung und in dem bereits mit den Übernehmern dieser Gebäude pactirten Preise. 5° Sind auf die Realausmessung sich gründende neue Rustical- und Domi- nical-Grundbücher zustande und in Ordnung gebracht worden, in welchen die Schuldigkeiten des Unterthans und der Erbpächtern gegen die Obrigkeit genau und verlässlich verzeichnet sind, folglich diese Grundbücher als unveränderliche Instrumenta gelten sollen. Es werden dahero die vorfallende Veränderungen keinerdings in diese Grundbücher, wohl aber in besondere Veränderungsprotokolle mit lediglicher Beziehung auf die betreffende Stelle des Grundbuches eingetragen werden.

Strana 118
118. D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 6° Wird die Obrigkeit für in Hinkunft noch erforderliche, nach dermals ver- theilten Maierhöfen ohnehin sehr wenige obrigkeitliche Arbeiten den Unterthanen fol- gende baare Bezahlung leisten, oder diese Bezahlung abschreiben: a) Einem Taglöhner bei Gebäuden, Teuchten und andern Arbeiten vom 1. Mai bis letzten October täglich 12 kr., und vom 1. Nov. bis Ende April 10 kr. b) Einem Grashauer in der Heu- und Gromet-Mähe täglich 15 kr. c) Einem Taglöhner in Heurechen und Dörren täglich 12 kr., im Gromet- rechen und Dörren aber täglich 9 kr. d) Von Schlagung einer Klafter harten eichenen oder buchenen Holzes sammt dem Fällen des Stammes 21 kr.; von einer Klafter weichen Holzes oder Verfer- tigung 1 Schock Pischeln 15 kr. e) Einem Bothe für jede Meile 6 kr., und wenn er warten muss, auch noch besonders für die Wartzeit das vorher sub a) nach den Jahrszeiten bestimmte Taglohn. ƒ) Für die Zuführung einer Klafter harten Holzes oder 1 Schock Pischeln aus dem betreffenden Wald bis in die Stadt 54 kr.; für eine Klafter weichen Holzes ingleichen 42 kr. g) Für alle übrige zum Wirtschaftstrieb und sonst nothige Fuhren in und ausser der Herrschaft, wenn Pferde und Knecht nicht über die Nacht ausbleiben, von 2 Pferden täglich 42 kr.; wenn abes die Pferde und Knecht über Nacht aus- bleiben, von 2 Pferden täglich 1 fl. rh.; welches Fuhrloln auch denen Unterthanen bezahlt werden wird, wenn die Fuhr oder l'ferde warten und leer zurückgehen müssen, jedoch ohne zugleich einiges Futter-, Kost- und Stallgeld abreichen zu dorfen. Zu derlei Fuhren aber ausser der Herrschaft soll ein Unterthan über 3 Tage des Jahres ohne besonderer Einverständniss keinerdings verhalten werden können. 7° Lässt die Obrigkeit den Richtern, Schänkern, Hegern und andern derlei in obrigkeitlichen Dienst stehenden Leuten statt der vorherigen Robotbefreiung eine billige Vergeltung im Gelde oder in Abrechnung von ihren obrigkeitlichen Gaben jährlich zufliessen. Endlich und 8° wird die Obrigkeit auf die Waldungen der Unterthanen und derselben Pfleg und Erhaltung durch das obrigkeitliche Forstamt ebenso, wie auf die selbst- eigene obrigkeitliche wachen und genaue Obsorge tragen lasssen. Dagegen 9° verbinden sich die Unterthanen sammt und sonders, einer für alle und alle für einen, die bisherige grundobrigkeitliche Naturalrobotschuldigkeiten sammt den übrigen Giebigkeiten von Rusticalgründen, es mögen selbe in was immer be- standen haben, zu reluiren, und hiefür nachstehende jährliche Zahlungen in monat- tlichen Fristen zu leisten; und zwar: a) Ein unbehauster Inwohner jährlich 1 fl. 30 kr.

Strana 119
Raabisace na panství města Hradce Králové 1786. 119 b) Ein Häusler ohne Grundstücken oder der nicht über 1 Metzen eigener Rustikalgründe besitzet, vom Hause jährlich 1 fl. 45 kr. c) Ein Häusler, der über 1 Metzen und bis 3 [Metzen] Rusticalgründe hat, gleichfalls vom Hause jährlich 1 fl. 30 kr. [sic]. d) Ein Häusler mit Rusticalgründen von 3 bis 6 Metzen 1 fl. 6 kr. e) Ein detto von 6 bis 8 Metzen 45 kr. f) Ingleichen von 8 bis 10 Metzen 24 kr. g) Ein Häusler mit Rusticalgründen von 10 bis 12 Metzen 15 kr. [sic]. Dann von jeder nö. Metzen Rusticalgrundes, so wie alle übrige Chalupner und Bauer, die über 12 Metzen und wie viel immer eigene Rusticalgründe besitzen, im Durchschnitte nach denen Qualitätsclässen 21 kr. Von dieser gleich voran in a) erwähnten Robotsreluitionszahlung werden jedoch alle elende, presshafte oder 60 Jahre alte Inleute, alle sowohl ledige als verheiratete Söhne und Töchter, welche bei ihren Eltern in Diensten stehen, alle ausgetretene Wirte und Wirtinnen, welche nicht aus Liederlichkeit um ihre Häuser und Gründe gekommen, alle Invaliden und verabschiedete Soldaten, so lang sie blosse unbehauste Inleute sind, endlich alle Wittwen, die mit 2 oder mehreren Kin- dern beladen, gänzlich befreiet bleiben. 10° Jene Unterthanen, denen schon vorhin einige Dominical- oder herrschaft- liche Rusticalgründe käuflich überlassen worden, werden hiefür die alte in dem Dominicalgrundbuch vorgemerkte jährliche Zinsungen auch noch fernerhin abführen; dahingegen jene, die derlei Dominical- oder herrschaftliche Rusticalgründe bishero blos widerruflich und gegen einen willkürlichen Zins besessen und genossen haben, dann auch alle jene, denen dermalen bei Vertheilung der Maierschaften Dominical- oder auch die zu den Maierhöfen gehörig geweste Rusticalgründe in Erbpacht über- geben worden, für jeden Metzen derlei Grundes nach den 4 Qualitätsclassen in Durchschnitte 1 fl. 511/2 kr. der Obrigkeit alljährlich ebenfalls in monatlichen Fristen entrichten. 11° Werden die Unterthanen und Erbpächtere den paktirten und auf jeden insbesondere ausfallenden Betrag der Robotreluition sowohl als auch der Dominical- grundzinse, somit ihre sammentliche Gaben ohne mindester Rücksicht auf Wetter- schäden jedesmal ganz, jedoch nach ihrer Willkür entweder im baren Gelde oder in einer willkürlichen Gattung tauglicher und kaufrechter Körner oder Naturalien, nach dem jedesmal bestehenden Marktpreise, oder aber zum Theile in diesem oder jenem ordentlich entrichten; wornach ihnen also auf ihre diesfallige Gaben, wenn sie Geld bringen, das Geld, und wenn sie Körner oder Naturalien liefern, der Geld- betrag dafür in dem jedesmaligen markgängigen Preise berechnet und abgeschrieben werden wird.

Strana 120
120 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 12° Verbinden sich diejenigen Unterthanen, denen die Maierschaftsgründe zugetheilt worden, nach der Verhältniss ihrer diesfalligen Possessionen den ganzen Betrag deren, durch landesfürstliche Ausschreibung in Kriegsfallen auf die Obrigkeit ausfallenden und in natura gefordert werdenden Getreid- oder Fouragelieferungen gegen deme abzuführen, dass der ihnen andurch allenfalls zugehende Schaden zur Halfte von der Obrigkeit und zur Hälfte von ihnen Erbpächtern selbst, nach Maass ihrer überkommenen Maierschaftsgründen, getragen werde; dargegen aber auch der sich etwa hierbei ergebende Nutzen diesen Erbpächtern allein zu Statten kommen solle. 13° Die interimaliter bedungene Laudemia werden gegen deme behoben, dass die Unterthanen dagegen die patentmässige Jurisdictionstaxen zu entrichten verbunden sein sollen. 14° Werden die Unterthanen die zum obrigkeitlichen Wirtschaftstrieb erfor- derliche wenige Arbeiten und Fuhren, nach einer allenfalls rollmässigen oder her- umgehenden Ordnung, gegen die voran § 6. bestimmte und festgesetzte bare Bezahlung jedesmal leisten und verrichten, auch in jenem Fall, wenn für ihren eigenen und nicht bürgerlichen Verschleiss die Obrigkeit das Salz aus der in loco befindlichen k. Leegstadt nicht haben könnte, und von anderwärts herzuholen notgedrungen wäre, solches in derlei Zeiten gegen 3 kr. per Meil und von jeden Fassel oder Zentner zuführen. 15° Versprechen die Erbpächter und Unterthanen ihre Gründe gut zu be- arbeiten, ihre Schuldigkeiten getreulich abzuführen, und ihre Possessionen ohne grundobrigkeitliche Bewilligung nicht zu verstücken, noch weniger aber ihre Gründe, ohne der Obrigkeit einen andern annehmlichen und tauglichen Besitzer und Wirten zu gestellen, zu verlassen; beinebens auch mit den eigenthümlichen Waldungen vor- sichtig zu gebahren und in selben ohne vorläufiger Ausweisung des obrigkeitlichen Forstamtes keinen Holzschlag vorzunehmen. 16° Werden die Unterthanen und Erbpächter zur Verbesserung der Viehzucht von den überkommenen obrigkeitlichen Gründen, da wo es thunlich und der Grund des Futterwachsthums fahig, den vierten Theil zu Wiesen liegen lassen oder in andere Wege zum Futteranbau widmen, und sich überhaupt die Emporbringung der Viehzucht bestens angelegen halten. 17° Verbinden sich die Unterthanen, dass, da nunmehro die Roboten auf- gehoben worden, sie zu jener Zeit, wenn sie mit dem Ackerbau und Feld�Arbeiten nicht mehr wesentlich beschäftiget sein werden, auf jedesmalige Anordnung und Anleitung der Obrigkeit sich zu den, den gemeinschaftlichen Wohlstand betreffenden und den wechselseitigen Nutzen befördernden Arbeiten, als z. B. zur Ableitung oder Durchschneidung der Bächen und Flüssen, zu Errichtung der nöthigen Graben,

Strana 121
Raabisace na panství města Hradce Králové 1786. 121 zur Herstellung oder Vorbesserung der Strassen von einer Gemeinde zur andern inner der Granzen der Herrschaft gebrauchen lassen, und hierzu ihren verhältniss- mässigen Beitrag, so wie die Erbpächter in dem Umfang ihrer überkommenen Pos- sessionen leisten wollen. Um aber auch diesen verhältnissmässigen Beitrag gleich dermalen im voraus zu bestimmen, und andurch allen Streitigkeiten vorzubeugen, so werden hiebei a) alle nothige Arbeitstäge mit Fuhren von 2 Pferden nebst dem Knechte auf 24 kr., die Handarbeitstäge aber auf 7 kr. angeschlagen; somit b) die erforderliche Arbeitstäge jederzeit unter sammentliche Unterthanen und Dorfsgemeinden, die von der neuen Arbeit Nutzen haben, nach dem Maass der Besitzung von Metzen Grundes vertheilt, und der auf jeden ausfallende Betrag durch Verrichtung der Arbeiten mit Fuhren bei den bespannten, und mit Handarbeiten bei den unbespannten Unterthanen erstattet werden. 18° Werden die Unterthanen und Erbpächtere die für die Vollendung der schon vorhin angefangenen und dermal vollendeten geometrischen Ausmessung, dann für die neue Berechnung und Classification ihrer Rustical- und deren in Erbpacht überkommenen obrigkeitlichen Maierschaftsgründen aufgeloffene und aus den Renten vorgeschossene Kosten nach der Quantität und Qualität ihrer Possessionen à 1. Jan. 1784 [sic] anfangend in 10 jährigen Fristen und Raten ersetzen. So wie 19° diejenige Unterthanen, die Maierschaftsgebäude käuflich übernommen haben, den hiefür paktirten Kaufschilling in 3 Jahresfristen und Raten à 1. Jan. 1783 [sic] anfangend ganz unfehlbar bezahlen werden. 20° Geloben und versprechen die Unterthanen und Erbpächter, allen in diesem Contracte enthaltenen Verbindlichkeiten genau und getreulich nachzukommen, und unterwerfen sich widrigen Falls denen unter einem bedungenen Ahndungen; so wie der Obrigkeit frei stehen solle, die ungehorsame Unterthanen und saumselige Zahler mit den bei dem emphitewtischen Robotabolitionsystem gewöhnlichen Zwangs- mitteln zur Zahlung und Verrichtung ihrer Schuldigkeiten zu verhalten. So geschehen königl. Kreis- und Leibgedingstadt Königgratz den *) 24. Januar 1786. *) Dotud vše psáno jednou rukou, odtud rozdílnými rukami. (Pečeť: Dvojhlavý orel, na prsou se lvem českým, a s opísem: Kays. kön. Kameraladmini- strations-Sigill.) Johann Joseph Erben mp. Gubernialrath und Robotabolitions-Hofkommissär. Stará pečeť nepochybně Hradecká, ale lev jest bez písmene G; nad ním: S. Grece. Johann Nepom. Kříž [?] Primator und Wirtschaftsadministrator, p. t. Bürgermeister. Archiv Český XXV. 16

Strana 122
122 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Franz Schneider Senior als deputatus commissarius mp. — Johan Zahorsky mp. Com- miss. — J. Nepom. Portestein mp. Administ. Comm. — Thom. Freund mp. — Joseph Reichenbach Rathmann, Admin. Comm. — Franz Xav. Träger mp. Commissarius. — Nepomucen. Nabl Rathmann mp. — Johan Georg Atoszt [Moszt?] Gemeineltester. — D. Nachtigall G. Eltister mp. — Johann Gira Auschus. Dorf Lochenitz: Mateg Pospissyl rychtarz; Petr Panenka končel; Gan Pilnaczek konczel; Gana Czesaka konoczle [Jan Česák končel?] Dorf Raudniczka: Matieg Petrzyczek rychtarz; Matieg Ssegwl konczel; Mateg Souczek sowcz sowsed. Dorf Lhota Malschowa : Gan Helczma ? rychtarz ; Mateg Pawlowsky soused ; Girzy Tikal[?] Dorf Wschestar : Waclaw Polak rychtarz ; Waclaw ? ? konssel ; Jakob Mach saused † †. Dorf Platschitz und Bržezhrad: Waclaw Kubec rychtarz; Waclaw Pessek konczel; Waclawace konczel; Mateg Pessek (von Brzezhrad) ; Martin Bohaut? z Brzehradu. Stadt Königgratz sammt Vorstädten: Frantz Wallesch Burger; Wenzel Straka Bürger im Namen der übrigen städtischen Emfiteften; Waczlaw Rzehak? ? von Prager Vorstadt. Wit Žak rychtář Kuklenský; Franz Otmar rychtář Pauchowsky im Namen aller übrigen vorstädtischen Emphitevten. Dorf Kluky und Lhota pod Strání: Gan Prautek rychtarz; Wacl. Lukass konssel; Waclaw Pirautek ze Lhoty pod Strani †††. Dorf Trzebesch: Gakub Srdinko rychtarz; Mateg Morawecz konczel; Gan Wozenylek sowsed. Dorf Przedmierzitz: Mateg?? rychtarz; Gan Hromess konczel; Mateg Cibalka [Ca- sowsed; Karel Zadrobil sowsed †††. balka?] Dorf Plotischt: Jozef Kotrcz rychtarz; Mateg Ssogel [ssoczek?] konczel; Gan Dussek konczel; Jirzy Maly konczel. Dorf Witschkowitz: Matěj Michalek rychtarz †††; Jan Pesseck conczel †††; Gan Morawek saused. Neue Dörfer: Schosten, Bohdanetz, Wiekosch und Klatzow: Wentzel Rzehak ?? [G. Eltester?] in Dorf Schosten; Waczlaw Waczek Richter in Bohdanetz; Jirzik Swoboda richtarz Wiekoszski; Tobgass Kosstial saused Klaczowsky im Namen aller übrigen Emphitevten. Vorstehender Robotabolitions- und Maierhofsverstückungs-Contract, die köng. Kreis- und Leibgedingstadt Königgratz betreffend, den sammentlichen Unterthanen und Erbpächtern von Punct zu Punct vorgelesen, von ihnen eingestanden und frei- willig unterfertigt worden, wird von kgl. Kreisamts wegen hiemit, doch mit der Erinnerung bestätiget, dass es von denen in 2. Punct in Absicht auf die an die Obrigkeit zu entrichten bedungenen Laudemial-Ablösungs-Gebühr, in so weit es in Contract unterstrichen, um so mehr abkomme, als erstens die Emphytevten vermög nämlichen Contract § 13. zur Jurisdictionstax verbunden, somit erstere ganz auf- gehoben ; zweitens auch diese Abgabe bereits generaliter verboten ist. Königgraz den 24. Jänner 1786. (L. S.) Ant. von Hanisch und Greifenthal k. k. Gubernialrath und Kreishaubtmann mp.

Strana 123
Raabisace na panství města Hradce Králové 1786. 123 Následující formule jest psána opět krasopisně, ale jiným inkoustem i jinou rukou, ač podobnou té, která psala smlouvu o 20 článcích. Nachdeme uns gegenwärtiger, mit den Unterthanen der k. Leibgedingstadt Königgratz in Böhmen errichtete Robotabolitions- und Maierschaftsverstückungs- Contrakt allerunterthänigst vorgelegt worden; so haben wir zu Bezeigung unsers gnädigsten Wohlgefallens, und um diesem mit Zufriedenheit der Unterthanen zu Stand gebrachten neuen Contract den letzten Grad der Vollkommenheit zu ertheilen, uns gn. entschlossen, solchen auch, wie anmit geschiehet, mit unserer landesfürstlichen und höchsten Bestätigung zu versehen, zugleich aber gn. anzubefehlen, dass hierüber zu beständigen Zeiten unabweichlich gehalten, und die darinnen mit allgemeiner Einverständniss der Unterthanen ausgemessene Verbindlich- und Schuldigkeiten auf das genaueste beobachtet, und auf keinerlei Weise, in so lang nämlich zwischen den contrahirenden Theilen kein anderes freiwilliges Einverständniss getroffen wird, über- schritten werden sollen. Denn hieran geschieht unsere gn. und ernstliche Willens- meinung. Geben in unserer Stadt Wien den 4. Monatstag März 1786. Tobias Philipp Freiherr von Gebler mp. Franz Edler von Dornfeld. Registr. Kriegel mp. Joseph (L. S.) Leopold Gf. Kollowrat mp. Johann Rudolph Graf Chotek. 611. 1786, 9. února—1789: O trestání poddaných pracemi nebo vězením. 1. Hofdekret vom 9. Hornung (1786). Dass jene Unterthanen, welche die landes- fürstlichen Befehle und Verordnungen übertreten oder nicht befolgen, und deswegen zu Straf- arbeiten verurtheilet werden, nicht zu grundobrigkeitlichen, sondern zu öffentlichen Arbeiten, zum Wegmachen, Stadtsäubern oder den in öffentlichen Kranken- oder Versorgungshäusern vorfallenden knechtlichen Verrichtungen zu verwenden, die Grundobrigkeiten hingegen zur Bezahlung ihrer Atzungskösten anzuhalten seien. Durch Gubernialdekret vom 21. Hornung sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (43) 2. Hofdekret vom 1. Dezember (1788). Die von den Grundobrigkeiten verurtheilten Unterthanen sollen nicht zum obrigkeitlichen Privatvortheil, sondern zu öffentlichen Anstalten, oder wenn es hieran mangelt, zu andern der Gemeinde selbst nützlichen Arbeiten verwendet werden. Durch Gubernialdekret vom 18. Dezember sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (66) 3. Hofdekret vom 29. September (1789). Die Unterthanen, deren Kinder im Müssig- gange und Herumschwärmen betreten werden, sind nicht mit Geldstrafe, sondern mit dem Arreste oder mit einer Strafarbeit zu belegen. Unterm 9. Oktober sämmtl. Kreisämtern be- kannt gemacht. (12) Výtahy z vyhlášek českého gubernia za leden—březen 1786 č. 43, říjen—prosinec 1788 č. 66, říjen až prosinec 1789 č. 12. 16*

Strana 124
124 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 612. 1786, 28. února: Z řádu honebního. Vyšel od císaře Josefa prostředkem dvorské kanceláře českorakouské beze zmínky, pro které zemé platí. Rozdělen jest v 30 paragrafů. Zde podávají se výňatky ostře označující směr nového zákona, jenž po- skytl poddaným větší ochrany proti škodám na osení od zvěři. Die Jägerverordnungen von 1728 und 1743 sind bereits durch verschiedene nachge- folgte Verordnungen in vielen Stücken abgeändert, überhaupt aber den dermaligen Begriffen von dem Eigenthumsrechte nicht mehr angemessen. Wir fanden uns daher bewogen, alle vor- hergehenden, in Ansehen der Jägerei erflossenen Verordnungen hiemit aufzuheben, und in gegenwärtiges Gesetz alles dasjenige zusammenzufassen, was auf der einen Seite den Jagd- eigenthümern den billigen Genuss ihres Rechtes zu erhalten, auf der andern Seite aber dem allgemeinen Feldbau die Früchte seines Fleisses gegen die ungemässigte Jagdlust sicherzu- stellen, fähig sein kann. § 1. Die Inhaber eines Wildbanns sind berechtigt, in ihren Jagdbezirken alle Gattungen von Wild mit Sulzen oder Heuschupfen zu hegen, oder auf was inmer sonst für eine Art zu füttern. Auch steht ihnen vollkommen frei, das Wild, als ihr Eigenthum, gleich jedem zahmen in einem Meierhof genährten Viehe, in was immer für einem Alter, Grösse oder Schwere, zu allen Jahrszeiten, wie es ihnen gefällig ist, zu fangen oder zu schiessen und zum eigenen Genusse zu verwenden, oder zu verkaufen. § 2. Jeder Besitzer einer grossen oder kleinen Jagdbarkeit hat weiters die Freiheit, in Wäldern, Auen oder Gebüschen Fasanen einzusetzen, Hasen und anderes Wild in seinem Bezirke (Territorium) mit Hunden zu jagen oder zu hetzen, insoferne dieses ohne Beschä- digung was immer für eines Grundeigenthümers geschieht, als welche der Jagdinhaber zu vergüten gehalten sein wird. § 3. Schwarzwild (Wildschweine) darf nur in geschlossenen und gegen allen Ausbruch gut gesicherten Thiergärten gehalten werden. Wenn ein Schwarzwildstück ausserhalb eines Thiergartens angetroffen wird, so ist es jedermann zu allen Jahreszeiten erlaubt, dasselbe, wie Wölfe, Füchse oder ein anderes schädliches Raubthier, zu schiessen oder sonst auf eine Art zu erlegen. Sollten sich Jagdinhaber oder Jäger widersetzen, so werden sie zur Strafe 25 Dukaten zu erlegen, und allen durch das ausgebrochene Stück verursachten Schaden zu vergüten haben. § 8. Der hohe Wildbann und das Reisgejagd können nach Belieben verkauft oder ver- pachtet werden. Jedoch ist der Bauern- und Bürgerstand, dem dadurch nur Gelegenheit gegeben würde, Wirthschaft und Gewerbe zu vernachlässigen, von dem Kaufe oder der Pachtung einer Jagdbarkeit ausgeschlossen. Daher auch Jagdbarkeiten, welche Städte oder Märkte als obrig- keitliches Recht besitzen, durch Versteigerung an die Meistbietenden zu verkaufen, oder von Zeit zu Zeit zu verpachten sind; bei welchen Versteigerungen gegen diejenigen, die die Jagd- gerechtigkeit als Meistbietende erstanden haben, das Einstandsrecht nicht Platz greifen kann. § 11. Die Kreisämter haben darauf zu sehen, dass die Jagdinhaber das Wild zum Nachtheile der allgemeinen Kultur nicht übermässig hegen; und sollen sie diejenigen, bei denen sie einen zu grossen Anwachs des Wildstandes wahrnehmen, nach der bereits beste- henden Vorschrift ohne Nachsicht zur verhältnissmässigen Verminderung desselben anhalten. § 12. Jeder Grundeigenthümer ist befugt, seine Gründe, sie mögen in oder ausser den Waldungen und Auen sein, wie auch seine Waldungen und Auen mit Planken oder Zäunen,

Strana 125
Z řádu honebního 1786. 125 von was immer für einer Höhe, oder mit aufgeworfenen Gräben gegen das Eindringen des Wildes und den daraus folgenden Schaden zu verwahren. § 13. Jedermann ist befugt, von seinen Feldern, Wiesen und Weingärten das Wild auf was immer für eine Art abzutreiben. Sollte bei einer solchen Gelegenheit ein Wildstück sich durch das Sprengen verletzen oder zu grund gehen, so ist der Jagdinhaber nicht be- rechtigt, dafür einen Ersatz zu fodern. § 14. Auf Saaten, angebauten Grundstücken von was immer für einer Art, und vor geendigter Weinlese in Weingärten, ist weder den Jagdinhabern, noch den Jägern erlaubt, unter was immer für einem Vorwande zu jagen, zu treiben, oder nur mit einem Vorstehhunde darauf zu suchen, selbst nicht unter dem Vorwande, den Eiern und Nestern von Fasanen und Rebhühnern nachzusehen. Wenn ein Jagdinhaber dieses Verbot selbst übertritt, ist er mit 25 Dukaten zu bestrafen, welche das Kreisamt einzutreiben und demjenigen, auf dessen Grund die Übertretung geschehen ist, zuzustellen hat. Die gemeinen Jäger aber sollen mit drei- tägigem Arreste bei dem Richter der Gemeinde bestraft werden. § 15. Alle Wildschäden, sie mögen in landesfürstlichen oder Privatjagdbarkeiten, an Feldfrüchten, Weingärten oder Obstbäumen geschehen, müssen den Unterthanen nach Maass des erlittenen Schadens sogleich in natura oder in Geld vergütet werden. Daher alle der- gleichen Beschädigungen, da sie noch sichtbar sind und beurtheilt werden können, der Obrig- keit anzuzeigen sind. Die Obrigkeit hat alsdann durch unparteiische Männer aus der näm- lichen oder nächsten Gemeinde den Schaden schätzen zu lassen, und um dessen Besichtigung bei dem Kreisamte anzulangen. Zu dieser Besichtigung hat das Kreisamt, bei landesfürstlichen Jagdbarkeiten den nächsten kaiserlichen, bei Privatjagdbarkeiten den Jäger der Herrschaft dieses Bezirkes beizuziehen, den Betrag des Schadens zu bestimmen, und diejenigen, welche die Vergütung zu machen haben, zur Bezahlung anzuhalten. § 17. Hingegen sollen auch die Eigenthümer der Jagdbarkeit gegen alle Beeinträch- tigungen ihrer Rechte geschützt, und, da die Wilddieberei und Raubschiessen in so mancher Beziehung selbst der öffentlichen Sicherheit gefährlich ist, derselben auf alle Art vorgebaut werden. In dieser Absicht können Hunde, welche in einem Walde oder Felde jagen, von den Jägern des Jagdinhabers erschossen werden. Nur sind darunter diejenigen Hunde nicht ver- standen, welche die Hüter zur Abtreibung des Wildes zu halten berechtigt sind. § 18. Niemand darf in einem fremden Wildbanne, ausser auf der Strasse oder dem Fussteige bei der Durchreise, sich mit einem Gewehre oder Fang- und Hetzhunde betreten lassen. Die Ubertreter dieses Verbots sollen eingezogen und bestraft werden. § 20. Überhaupt ist fremdes Wild, von was immer für einer Gattung, fangen oder schiessen, wie die Entfremdung jedes andern Eigenthums, ein Diebstahl. Die Wildschützen sollen daher wie andere Diebe betrachtet, von den ihnen vorgesetzten Gerichten nach den Kriminalgesetzen behandelt und . . bestraft werden. § 23. Wer hingegen einen Wildschützen entdeckt, erhält 12 Gulden zur Belohnung, welche der Jagdinhaber zu bezahlen hat. § 24. Der Einbringer eines Wildschützen erhält 25 Gulden zur Belohnung, welche Taglia gleichfalls die Jagdinhaber zu bezahlen haben; denen entgegen auch die Geldstrafen, welche dem Ubertreter der Jagdgesetze in ihrem Bezirke zuerkennt werden, anheimfallen. Bei dem Bauernstande haben jedoch keine Geldstrafen, sondern nur körperliche statt.

Strana 126
126 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 613. 1786, 18. března: Obce obdělávejte pole zedníků, kteří pracují na pevnostech. Hofdekret vom 18. März (1789). Dass die Feldarbeiten deren ansässigen Maurern, welche bei dem hierländigen Festungsbau in der Arbeit stehen, von denen Gemeinden unent- geltlich bestritten werden sollen. Durch Gubernialdekret vom 10. April sämmtlichen Kreis- ämtern bekannt gemacht. Auszug April—Jun. 1786 českého gubernia č. 10. 614. 1786, 10. dubna—1789: Drobná nařízení, jimiž svoboda stěhování se obmezuje. Jsou vybrána ze čtvrtletních výtahů, jež české gubernium dávalo tisknouti o svých vyhláškách; vý- tisky jsou v archivu Českého Musea. V tom směru předcházel důležitý kus 1. prosince 1785, jejž viz výše str. 112 č. 607. 1. Hofdekret vom 10. April (1786). Dass die Dominien gegen jene Emigranten, wo wirklich die Absicht der Auswanderung hervorleucht, nach der Strenge der Gesetze vorgehen sollen. Durch Gubernialdekret vom 27. April sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (23) 2. Hofdekret vom 25. Jänner (1787). Dass die gedruckten Entlasscheine der nach Hungarn übersiedeln wollenden Unterthanen jederzeit zur Kontrasignirung der Landesstelle und dem Generalmilitarkommando eingesendet werden sollen. Durch Gubernialdekret vom 3. März sammtl. Kreisämtern und dem Prager Stadtmagistrate bekannt gemacht. (52) 3. Hofdekret vom 8. Jänner (1788). Dass den Ursachen, warum so viele Leute aus Böhmen in andere k. k. Erbländer zu übersiedeln verlangen, nachzuforschen sei. Durch Gu- bernialdekret vom 25. Jänner sämmtl. Kreisämtern und dem Prager Stadtmagistrate bekannt gemacht. (20) 4. (Gubernial)-Verordnung vom 9. Hornung (1788). Dass alle Vorsicht zu treffen sei, damit die Auswanderung hierländiger Unterthanen, die hiezu keine Bewilligung erhalten haben, verhindert werde. Schriftlich an sämmtl. Kreisämter und den Prager Stadtmagistrat. (92) Hofdekret vom 20. Oktober (1789). Jene Unterthanen der konskribirten deutschen Erblande, die in Ungarn ohne einen obrigkeitlichen Erlaubnisschein oder ohne eine von der Obrigkeit mit unverfertigte [unterfertigte] Handwerkskundschaft betreten werden und zum Militärstande tauglich sind, sollen hiezu ohne weiters angewendet werden. Unterm 31. Oktober sämtl. Kreisämtern und dem Prager Stadtrathe bekannt gemacht. (34) 615. 1786, 8. května: Dvorským dekretem vyřčeno, že dědický řád poddaných z 20. pros. 1770 také po zrušení nevolnosti zůstal v platnosti, vyjma jeho článek třetí. — Zdali poddaní nabyli práva pořizovati o majetku svém? V Archivé Českém XXIV. str. 426 č. 488 jest otištěno nejv. rozhodnutí z 20. pros. 1770, kterým zá- konné dědické právo na zakoupených statcích poddanských a při movitém majetku poddaných vůbec v Čechách rozšířilo se do desátého stupně příbuzenstva. Ten text byl mi poskytnut z archivu českého místodržitelstva.

Strana 127
Stěhování. Dědický řád poddaných zkoumán 1786. 127 Nachází se též tištěn, ač s výpustky z předu a na konci i s chybami, v Sammlung aller Verordnungen und Gesetze von 1740—1780, als ein Hilfs- und Ergänzungsbuch zu dem Handbuche aller unter Joseph II. für die k. k. Erbländer ergangenen Verordnungen und Gesetze, VI. Bd., Wien 1786, str. 310 č. 1262; jmenuje se tam Hofdekret vom 20. Christmonats 1770. Nejv. rozhodnutí z toho dne o dědickém řádě poddanském pro Čechy bylo napřed vydáno jenom úřadům, potom vyšlo jakožto dvorský dekret z 11. ledna 1771, a bývá citováno s jedním i s druhým datem. Podle Grünberga, Bauernbefreiung II. str. 410 § 14., tento dědický řád poddanský (unterthänige Successionsordnung) byl rozšířen na Moravu i na Slezsko dvorským dekretem z 20. října 1783. Roku 1786 vrchní úřad panství Bílinského obrátil se k appellačnímu soudu do Prahy o vysvětlení, platí-li dědický řád poddanský z roku 1770 čili 1771 také po zrušení nevolnosti, jež bylo vyhlášeno patentem z 1. listopadu 1781; o jaký dědický nápad tehdáž šlo a ku kte- rému selskému statku na panství Bílinském, nedovídáme se. Appellační soud ten dotaz po- stoupil guberniu k vyřízení; to pak rozhodlo dne 20. března 1786, že dědický řád poddanský z roku 1770 zůstává v platnosti také po zrušení nevolnosti, vyjma jeho článek 3, jenž musí se pokládati za zrušený odstraněním nevolnosti. Gubernium toto své rozhodnutí poslalo hned skrze krajský úřad Litoměřický vrchnímu úřadu Bílinskému, a předložilo je s přílohami také kanceláři dvorské ve Vídni; ta potom 8. května 1786 schválila rozhodnutí guberniální, a gu- bernium dne 26. května 1786 rozeslalo své již schválené rozhodnutí všem krajským úřadům po Čechách ku poučení. Zde otiskuje se guberniální doprovod čili nařízení z 26. května ku krajským úřadům (a), i prvotní rozhodnutí gubernia s 20. března o dotaze Bílinském (b), tak jak oboje bylo vytištěno v Rothově sbírce: Vollständiger Auszug aller für das Kgr. Böhmen unter Josef II. ergangenen Gesetze, v díle II. vyšlém r. 1786, str. 475 č. 989: (a) Mittelst höchsten Hofdekret vom 8. gegenwärtigen Monats ist jene dem Leutme- ritzer Kreisamt unterm 20. März d. J. ertheilte Weisung, ob bei aufgehobener Leibeigenschaft die unterthänige Sukcessionspragmatik vom 11. Jänner 1771 bisher noch bestehe, begnehmiget worden. Man theilet daher von dieser Weisung dem k. Kreisamt in der Absicht eine Abschrift zu, um bei vorkommenden allenfälligen derlei Umständen zur Vorbeigung aller Irrungen, und Vermeidung der erst ansuchenden Belehrung sich hiernach benehmen zu können. Verordnung vom 26. Mai (1786). (b) Die von dem fürstl. Lobkowitzischen Billiner Oberamte bei dem allhiesigen k. Appellazionsobergericht angesuchte, von dannen aber zur hierortigen Beurtheilung eines nach seiner Art politischen Gegenstandes devolvirte Belehrung wird folgendermassen hiemit ertheilet, und zwar: Dass, obwohl durch das Leibeigenschaft-Aufhebungspatent den Unterthanen die freie Macht mit ihren eigenthümlich eingekauften Gründen nach Belieben schalten und walten, folglich sie auch versetzen, verkaufen und darüber testiren zu können, einberaumet worden, dennoch immerhin unangefochten des obigen Patents die unterthänige Erbfolgspragmatik vom 11. Jänner 1771 bestehen müsse; denn da die Obrigkeiten vormög anderweiten in Kontribu- zionali ergangenen Reskripten für die Richtigkeit der Kontribuzion, und für die gute Bewirth- schaftung der unterthänigen Gründe zu haften haben, so muss ihnen nothwendig auch die Wahl desjenigen, aus mehreren in gleichem Grade hinterlassenen Erben noch immer frei bleiben, den sie zur Wirthschaft am tauglichsten finden. Ist es der Fall, dass durch ein förmliches Te- stament, welches zwar noch immer sehr selten geschieht, von dem Erblasser ein Erbe vor an- deren im gleichen Grade stehenden, als Wirth und Besitzer der Wirthschaft ausdrücklich be- nennet wird, da kann die Obrigkeit gegenwärtig freilich wohl nur damals es nicht zugeben, wenn er entweder zu jung, oder sonst zur Wirthschaft nicht tauglich ist; und kann es ex principio, dass sie für die Kontribuzion und für die gute Bewirthschaftung haften muss, und ex

Strana 128
128 iure herili den Obrigkeiten nicht benommen werden, einen tauglicheren fürzuwählen, mit ihm die Wirthschaft zu besetzen, den übrigen Erben aber den Werth ihrer Erbantheile landes- üblich sicherzustellen. Wenn aber der zum Besitzer der Wirthschaft von dem Erblasser durch ein giltiges Testament ausdrücklich benannte Erbe zur Wirthschaft auch tauglich ist, da muss der Wille des Erblassers unmittelbar befolget werden. Ist aber von dem Erblasser kein Erbe als Wirth benennet worden, oder ist dessen Grund uneingekauft, so stehet die Benen- nung, wer aus den Erben vom gleichen Grade zur Wirthschaft gelangen solle, ohnehin nur der Obrigkeit zu. Und auf solche Art kann alles, was in dem 1. und 2. § der unterthänigen Erbfolgspragmatik verordnet wird, auch bei aufgehobener Leibeigenschaft und der den Unter- thanen eingeraumten freien Testirung immerhin bestehen. Diese Pragmatik muss aber auch in Ansehung der Erbfolge ab intestato sowoll der fahrenden, als liegenden Güter bestehen und verbleiben, weil darin diese Erbfolge bis in den 10. Grad nach Maassgabe der Stadtrechten normaliter vorgeschrieben ist, folglich, da diese Sukcession auch bei den Bürgern nur bis im 10. Grad ausgedehnet werden kann, wirket die Erklärung des Patents, dass die itzigen Un- terthanen quoad personam nicht mehr leibeigen sind, auch keinen Unterschied ; und so wie bei dem Bürgerstand in Abgang des 10. Grades der k. Fiskus in die Erbschaft ab intestato eintritt, so tritt auch die Obrigkeit nach dieser Pragmatik in die Erbschaft der beweglichen und unbeweglichen Güter ihrer Unterthanen noch ferners ein, sie mögen Leibeigene oder Nicht-Leibeigene sein. Dadurch aber, dass vermög der Leibeigenschaft-Aufhebungspatents keine Unterthänigkeitslos- und Uberlassungsbriefe mehr vonnöthen sind, sondern ein jeder Unter- than, wenn er sich von einer Herrschaft auf die andere übersiedeln will, nur dasjenige, was in dem Konskripzionssystem vorgeschrieben ist, zu beobachten hat, welches ohnehin allgemein eingeführet ist und beobachtet wird: ist dasjenige, was in dem 3. § der Erbfolgpragmatik wegen eines fremden Erben, der bisher mit der Unterthänigkeit jenem Dominio, wo die Erb- schaft lieget, nicht verbunden gewesen, ohnehin ausser Ubung gesetzet. Und da überhaupt diese Erbfolgpragmatik noch durch kein Gesatz ausdrücklich aufgehoben worden ist, so hat das k. Kreisamt das Billiner Wirthschaftsoberamt obangeführtenmassen auf seine Aufragen vor- zubescheiden. Výtah z guberniálního rozhodnutí z 20. března, potvrzeného dvorským dekretem z 8. května 1786, tištěn byl v knize: Wesentliche Erklarung über den Unterschied zwischen eingekauften oder uneingekauften Bauerngründen in Böhmen, von P. P., Prag und Wien, Schönfeld 1802 (stran 118, 8"), v § 5. na stranách 9 až 10. Jest to pouhý stručný výtah z otisku Rothova, k němuž není přidáno nic nového; o právu pořizování o statku poslední vůlí není v něm zmínky. Dvorskému dekretu z 8. května 1786 připisuje důležitý obsah Grünberg, jenž o něm píše (Bauernbefreiung II. 410—411) takto: „Durch die Aufhebung der Leibeigenschaft war hierin [v dědickém právě poddanském podle řádu z 20. prosince 1770] nichts geändert worden, ausser dass, wie über eine Anfrage des Leitmeritzer Kreisamtes mit Resolution vom 8. Mai 1786 bestimmt wurde, die Besitzer eingekaufter Stellen fortan über dieselben (unbeschadet des Fortbestandes der Successionsordnung von 1770) auch testieren konnten.“ Byl by to zákon nový, který by poddaným na zakoupených statcích přiznával právo, aby o nich pořizovali te- stamentem; neboť v Čechách do té doby po dlouhé věky všeobecně platila zásada, že pod- daný nemůže svobodně kšaftovati, leč když jeho rod nebo jeho obec byli opatření platným privilegiem na to; v ostatních případech testament poddaného neměl platnosti, leč byl-li od vrchnosti nebo od jejího úřadu zvlášť připuštěn neboli schválen. Guberniální rozhodnutí z 20. března 1786 takovým zákonem není a nechce jím býti. Onoť má docela jiný účel, totiž roz- D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské:

Strana 129
Dědický řád poddaných zkoumán 1786. 129 hodnouti, zdali dědický řád poddanský z 20. prosince 1770 také po zrušení nevolnosti ještě veskrz platí. Při tom gubernium mimochodem zmínilo se a diskurovalo o poddanském právu kšaftování, odvozujíc je mylně z patentu o zrušení nevolnosti; gubernium v tu chvíli si ne- uvědomilo, že patent z 1. listopadu 1781 o zrušení nevolnictví nic nestanoví o dědické po- sloupnosti nebo o testování, že však jiný patent z 1. listopadu 1781 vyměřuje dosah vlastni- ckého práva poddaných, ale neklade do něho práva kšaftovního; pravít (zde str. 29, 1°), že pod- daný vlastník může zakoupeného statku „užívati, jej zastaviti, prodati a směniti“, ale slovo poručiti něbo nějaké podobné tam nestojí. Dychtil jsem tedy zvěděti, kterak dvorský dekret z 8. května 1786 zní, kterak definuje to, co potvrzuje. V tištěných knihách jsou sice zmínky o tom dekretě, ale znění jeho jsem nikde nenašel tištěné. Hledal jsem tedy útočiště v rukopisných pozůstatcích kanceláří, ve kte- rých se tehdáž zákony navrhovaly a zdělávaly. Ředitel místodržitelského archivu v Praze p. Karel Köpl ochotně hledal pro mne, i našel formální zmínky o té věci v protokolech, náležitá k tomu akta však v místodržitelském archivě scházejí. Také vypůjčil si archivalie z bývalé dvorské kanceláře z Vídně do Prahy, jež se k tomu vztahují. Z nich vypsal jsem si, co ná- sleduje: České gubernium pod datum 19. dubna 1786 referovalo spojené kanceláři dvorské do Vídně mezi jiným: „und demnächst der ad N. 6364 gemachte Auftrag mit dem erlediget. dass die Anfrage des hiesigen Appellationsgerichtes über das Belehrungsgesuch des fürstlich Lobkowitzischen Biliner Oberamtes wegen nach aufgehobener Leibeigenschaft noch bestehen- der unterthänigen Successionspragmatik ddo 11. Jänner 1771, samt dem derselben beilie- genden, Herrschaft Biliner wirthschaftsämtlichen Berichte in originali, dann die von hieraus mittels des Leutmeritzer Kreisamts dem Wirthschaftsamte gegebene Weisung, und an die Appel- lation erlassene Note in Koncept gegen erbittender dereinstiger Zurückstellung hier anschliessig beifolge." Rozhodnutí o té záležitosti stalo se v sezení spojené kanceláře dvorské dne 8. května 1786. K němu byl připraven delší referát, v němž se praví na začátku: „In dem Patent, durch welches die Leibeigenschaft aufgehoben worden ist, wird über die Erbfolge insbesondere nichts gesagt.. so bleibt die Successionspragmatik vom 20. Dec. 1770 in ihrem Rechtsbestand in jenen Punkten, die nicht ausdrücklich als infolge der Aufhebung der Leibeigenschaft, als auf- gehoben angesehen werden müssen. Die Verbescheidung des Guberniums in diesem besonderen Fall war der Pragmatik angemessen.“ Dále nepodepsaný referent vykládá obšírně, poněvadž by se mohly díti libovolnosti, že potřebí jest vydati zvláštní nařízení o dědění statků selských se zřetelem k jich zachování v nedílnosti, i uvádí šestero důvodů na to, že nemá býti dopou- štěno rozdrobovati statky selské. — Tento referát jest přeškrtán, nejspíš na znamení, že při této příležitosti nepřišel k jednání nebo nedošel platnosti. Relatum ve schůzi 8. května 1786 skutečně vyřízené bylo krátké; protokol obsahuje z něho jenom to, co stojí ve zprávě českého gubernia z 19. dubna. Konklusum pak spojené kanceláře dvorské neobsahuje než tato slova: Da wegen der Erbfolge der Unterthanen für alle Erbländer überhaupt seiner Zeit ein allgemeines Normale im Antrag ist, so ist in gegenwärtigem Falle dem Gubernium das Ver- anlasste lediglich in Ruckantwort zu begnehmigen, und die Allegata sind zurück zu senden. Toto rozhodnutí spojené kanceláře dvorské bylo potom posláno do Prahy jako dvorský dekret v této formé: Archiv Český XXV. 17

Strana 130
130 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: An das kgl. böheimische Gubernium. Die von dem kgl. Gubernium laut Berichts ddo 19. April auf eine von dem kgl. Appellationsgerichte an dasselbe zur Entscheidung gegebene Anfrage des fürstlich Lobkowitzischen Biliner Oberamts, ob bei aufgehobener Leibeigenschaft die unterthänige Successionspragmatik ddo 11. Jänner 1771 bisher noch bestehe, an das Leutmeritzer Kreisamt zur Verbescheidung ersagten Oberamts erlassene Verordnung wird hie- mit ruckantwortlich begnehmiget, und folgen die Berichtsbeilagen verlangtermassen hierneben wieder zurück. Wien 8. Mai 1786. Rosenthal. Ježto přílohy byly roku 1786 z Vídně vráceny do Prahy, žádost vrchního úřadu Bílinského nena- cházela se v písemnostech, jež r. 1909 byly p. řed. Köplovi půjčeny z Vídně do Prahy; pročež nedověděl jsem se, jaká neshoda o dědictví na poddanském statku na Bílinsku dala podnět k tomu úřednímu jednání. Tvrzení Grünbergovo, že by dvorský dekret (jejž nazývá resolucí) z 8. května 1786 byl ustanovil, že poddaným náleží právo pořizovati o zakoupených statcích, jakožto vyplynulé ze zrušení nevolnosti, dle pramenů zde otištěných zakládá se na nedopatření. Právo poddaných, aby svobodně mohli pořizovati o svých zakoupených statcích, přišlo k místu jako důsledek mnohých reforem Terezianských a Josefinských, ač v nich nikdy nebylo vyřčeno všeobecně a určitě. Působily v tom směru všechny agrarně politické opravy, kterými požitečné vlastnictví poddaného na zakoupeném statku se zlepšovalo a sesilovalo, a kterými se omezovala a stenčovala vrchnostenská práva nad poddanými a nad jich statky. V tom směru účinkovaly již za Marie Terezie předpisy, které zapovídaly zabírání rustikální půdy ke dvorům panským, které obmezovaly libovůli vrchnosti při odsazování poddaného ze statku, i které hle- děly selská sídla nezakoupená proměniti v zakoupená. Řád o dědické posloupnosti poddaných z 20. prosince 1770, ježto rozšířil zákonné dědické právo ke statkům zakoupeným až do 10. stupně příbuzenstva, znamenitě upevnil svazek mezi selskou rodinou a jejím statkem, a touž měrou oddálil příležitost, aby vrchnost mohla se chápati selského statku jakožto odúmrti. Josef II. šel v tom směru o několik velkých kroků dále. Zrušením nevolnosti r. 1781 poddaný nabyl nebývalé samostatnosti, poddanský svazek, jímž byl vázán k vrchnosti, valně se uvolnil. Téhož dne 1. listopadu 1781 vyšlý patent o vlastnickém právě poddaných ke statkům zakou- peným ustanovil určitě, že poddaní mohou statky, kteréž jim náležejí požitečným vlastnictvím, „užívati, zastaviti, prodati a směniti“ (viz výše str. 29). Jest věc podivná, že při tomto upra- vování požitečného vlastnictví na statcích selských nebylo hned na tom místě přidáno slovo odkázati nebo nějaké podobné, aby bylo poddaným zabezpečeno zároveň právo pořizovati po- slední vůlí o statku; snad to opominutí stalo se bez úmyslu a jen ze spěchu, neboť takové právo testamentu bylo tehdáž výslovně udělováno v emfyteutických smluvách, kterými se upra- vovalo požitečné vlastnictví poddaných na pozemcích dříve panských (viz smlouvu Košum- berskou u Grünberga, Bauernbefreiung II. str. 347 čl. 2; též smlouvu Střelohoštickou zde str. 54 § 3., Poděbradskou str. 74 čl. 2., Kutnohorskou str. 108 čl. 1., Hradeckou str. 117 čl. 2. ajv.). Několikeré patenty a dvorské dekrety z doby Josefovy (3. dub. 1787 § 2. zde str. 158, 19. kv. 1788 ad 1. str. 170, 25. čna 1789 § 1. str. 203, nejurčitěji 11. května 1789 § 5. str. 201) předpokládají, tak jako přítomné guberniální rozhodnutí z 20. března 1786, že pod- daní na zakoupených statcích mají právo pořizovati o nich poslední vůlí, (ač takové právo nikdy před tím nebylo jim výslovně uděleno). Poslední slovo v tomto vývoji požitečného vlastnictví na statcích poddanských vyřekl. všeobecný zákonník občanský, vydaný r. 1811; tenť v § 1128 požitečnému vlastníkovi, tak jako vrchnímu vlastníkovi, přiznává moc, aby svůj podíl vlastnických práv „zastavil a zcizil mezi

Strana 131
Z roku 1786. 131 živými nebo poslední vůlí.“ — Také Kostecký v knize: Praktisches Handbuch der Gesetze in Unterthanssachen, 2. vyd. v Praze 1819, str. 184 § 295, právo poddaných ku pořizování o statku odvozuje z požitečného vlastnictví, a staví je vedle práva ke zcizení statku mezi živými. 616. 1786, 11. května: Patent o soudní správě vrchnostenské, která budoucně má se konati dílem bez poplatků, dílem za taxy, ale justiciárem. My Jozef Druhý oc . . . . V rozepřech, kteréž mezi poddaným a poddaným se vyskytují a skrz vrchnostenské hospodářské úřady ihned bez pořádného právního jednání a rozsudku porovnány Johne ordentliche Verhandlung und Entscheidung auseinander gesetzt, beigelegt] aneb jiným způsobem upokojeny bývají, má se bu- doucně spravedlnost všudy bez úplatku [unentgeltlich] vykonávati, od žádného pod- daného za to nic nežádaje, aniž přijímaje- V příhodách ale, kdežto s řádnou odpovědí [mit ordentlicher Ein- und Gegenrede] aneb písebně, následovně obšírněji dle pořádného právního běhu pokra- čovati se musí, v kterýchž tedy hospodářští úřadové podle soudního řádu pořádný soudní úřad (judicium formatum) představují, tak se může v předepsaném taxovním pořádku vyměřená taxa ještě dáleji bráti. Však ale taková taxa nikoli těm k zastávání téhož soudního úřadu ustano- veným vrchnostenským osobám, nýbrž vrchnostenskému důchodu k dobrému při- cházeti, a v té důležitosti 434tý § všeobecního soudního řádu bedlivě pozorovati se má. Naproti čemuž z ohledu té obdržené taxy vrchnostem za povinnost se ukládá, k zastávání spravedlnosti [zur Rechtspflege] pro své poddané zkušené pravomocníky*) (Justiciarios) ustanoviti, je slušně platiti, a za jich úřední jednání státi. Dáno v našem hlavním a sídelním městě Vídni, dne 11. měsíce máje v 1786., našeho panování římského v 21. a dědičných zemí v 6. roku. Jozef. Tobiáš Filip svobodný pán z Gebleru. (L. S.) Leopoldus Comes a Kollowrat, Ad mandatum sacrae caes. regiae Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. Cauc. Majestatis proprium Jan Rudolf hrabě Chotek. František Vincenc z Scharfu. Texty německý i český byly tištěny vedle sebe na archu; exemplář v arch. Českého Musea, sborník patentů 1785—1786, listy 597, 598. — *) V něm. textě stojí: geprüfte Rechtsverwalter (Justiziarien). 617. 1786, 18. května: Nedoplatky daní z doby před novým systemem (1748) i po jeho uvedení buďte vymahány nalehavěji od vrchností než od poddaných. Hofdekret vom 18. Mai (1786). Dass die zu dem Feuer- und Wetterschaden Bonifi- kazionsfond bestimmte, in der Zahlung verfallene Ante- und Systemalresten von denen Obrig- 17*

Strana 132
132 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: keiten zwar ohne längerer Nachsicht in dem Laufe des Militärjahrs, von denen Unterthanen aber immer mit der erforderlichen Rücksicht auf die kurrenten Gaben und ohne ihren Fundum instructum zu hemmen, eingetrieben werden sollen. Durch Gubernialdekret vom 6. Junius sämmtl. Kreisämtern bekaunt gemacht. Auszug Apr.—Jun. 1786 českého gubernia č. 57 v archivě Českého Musea. 618. 1786, 6. června: České gubernium vyhlašuje, kterou měrou podle dvorn. dekretu z 18. kv. t. r. velké selské statky mohou se drobiti v kraji, a kterak v horách. Cirkularní nařízení od král. zemského gubernium. Aby se v této zemi uve- dené užitečné rozdělování větších sedlských statků vždy víc a víc rozmáhalo, při tom ale také svého pravého cíle a konce docházelo [nicht von dem wahren Zwecke abzuführen], tuto dle smyslu nejvyššího dvorského nařízení od 18. minulého měsíce máje k všeobecné vědomosti vůbec známo se činí: že ohled, proč zemské řízení [Landesregierung] na rozdělování gruntů pozorlivé býti má, v tom pozůstává, aby se při velmi velikých a hospodářovu možnost svou obšírností převyšujících gruntech [die durch den allzuweiten und gegen die Kräfte der Besitzer allzu unverhältniss- mässigen Umfang der Wirtschaft zurückgesetzte Kultur zu befördern] zanedbané polní hospodářství skrz takové rozdělení k lepšímu vzniku přivádělo. Pročež v po- ložitých krajích [im flachen Lande], kdežto polní hospodářství téměř jediný, aneb v povážení jiných nábytků [der Produkte] aspoň ten nejznamenitější obchod živnosti [Nahrungszweigl jest, nemají se gruntové v malé podíly, na nichž by se hospodář obživiti nemohl, rozdělovati. V takových krajinách tedy musí se při rozdělování větších statků vždy na to ohled míti, aby: 1. aspoň při jednom hospodářství 40 měřic polí v celosti zůstalo, byť se ostatek třebas na skrovnější díly rozdělil. 2. Kdyby však sedlští statkové v takových gruntech pozůstávali, ješto by z ohledu dobrého vzdělávání od statku [von dem Hofe] velmi vzdáleny byly, pro jiné sedlské statky ale příhodlněji by ležely; tedy zabraňovati se nemá, takové jednotlivé grunty skrz koupi, darování aneb poslední vůli od jednoho statku [Hof k druhému připustiti,*) poněvadž takové grunty lepší vzdělávání získají, a to, co je- dnomu statku ubývá, jinému zase přirůstá, následovně žádné škodlivé rozdělení ne- *) To jest: přepustiti. povstává, naproti kterémuž jediné přítomná opatrnost cílí. 3. Musí se všemožný pozor dáti, by skrz takové rozdělení stav potahů, jenž před rozdělením se vynacházel, při všech dílech, dohromady je vezmouc, se ne- umenšil. Konečně

Strana 133
Z roku 1786. 133 4. v horách ale, kdežto ne tak polní hospodářství, jako rozličný industrialní zisk hlavní živnost sedlského lidu jest, tu není potřeba, by se vrchnosti při roz- dělování gruntů podle obmezeného předpisu [obgedachte Verhältnisse] tak zouplna řídily, nýbrž mohou grunty také na menší částky rozděliti, poněvadž v takových krajinách, kde handl, vožení [Fuhrwerk] a manufakturní práce hlavní živnost jest, a největší díl pro lid potřebného obilí vždy z jiných ourodnějších krajů kupovati se musí, také menší díl gruntu domácímu hospodářství prospěšný jest [kleine Grund- besitzungen zur Beihülfe für die Hauswirthschaft dienen], a z takového rozdělení v menší částky žádná pro všeobecné dobré se vztahující škoda povstati nemůže [im Allgemeinen .. kein Schaden entstehen kann]. V Praze dne 6. června 1786. František Antonín hrabě z Nostic. Jan Fryd. svobodný pán z Lamoth. Jozef Wlach. (L. S.) Tištěná německo-česká vyhláška v archivu Českého Musea. 619. 1786, 23. června: Appellační soud v Praze potvrdil rozsudek soudu zemského o stížnostech svobodníků na panství Litomyšlském naproti vrchnosti. V Archivě Českém XXIII. str. 282 č. 243 jest vytištěna prosba poddaných Litomyšlských z r. 1652 k vrchnosti, aby s nich bylo sňato nové břemeno chování panských telat neb volků. Malé ulevení břemen, kteréž tam povolila vrchnost roku 1680, čte se tamže str. 490—493 č. 318. Týkalo se to oboje poddaných vůbec. Na panství Litomyšlském byly ze starých časů také svobodní dědiční rychtáři, kterým v časích po- bělohorských říkalo se krátce svobodníci. Ti podle starých privilegií svých byli osvobozeni od robot i od ně- kterých jiných povinností, jimž podléhali jiní poddaní vrchnostenští; během času však vrchnosti hleděly zbaviti tyto svobodníky jich svobod a srovnati je co možná s ostatními poddanými; k obyčejným robotám sice jich nepotahovaly, ale daleké fůry od nich požadovaly. Hrabě František Václav Trautmannsdorf krátkým nařízením z 26. září 1709 svémocně upravil tuto povinnost svobodníků podle nestejné zámožnosti jejich na ten způsob, že 8 svobodníků bylo povinno vykonati do roka po 4 fůrách, jiných 8 svobodníků konalo potom po 3 fůrách, a ostatních 8 svobodníků po 2 fůrách, všichni a vždy se 4 koňmi. Ty daleké fůry jezdily do Vídně, do Prahy nebo do Drnholce v Moravě; při každé fůře dostal svobodník na jednoho koně 1 zlatý a 1 korec ovsa, krom náhrady za ungeld, za clo a mýto i akciz. Bylo tedy těch svobodníků na Litomyšlsku 24; snížené jich po- stavení jeví se ostře v názvu, jež jim dává hrabě: Freisassen als leibeigene Unterthanen, obschon robotfreie, jedoch zu einigen Fuhrwesen dem alten Gebrauch und eigener Geständnus nach verpflichtet. Od roku 1769 svobodníci Litomyšlští byli s vrchností ve sporu; stěžovaliť si na několikerý útisk, jejž museli od ní snášeti. Předměty stížnosti jsou dosti označeny v rozsudku, jejž vynesl soud zemský v Praze 4. listopadu 1785, a kterýž byl pak v celosti potvrzen soudem appellačním a v tom potvrzení opakován v tato slova: Copia de praes. 6. Jul. 1786. Das kais. kgl. böhmische Appellationsgericht hat befunden, das in der Rechtssache des kgl. Kammerprocuratoris in Vertretung deren Herrschaft-Leutomischler Freisassen Klägern eines, wider die Leutomischler Obrigkeit Herrn Georg Christian Grafen von Waldstein- Wartenberg Beklagten andern Theils, wegen verschiedenen Bedrückungen mit Geldgaben und Roboten dieser Freisassen, von denen kgl. Landrechten untern Dato den 4. Novembris vorigen 1785. Jahres in Absätzen gefällte Urtheil,

Strana 134
134 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: kraft wessen in Betreff der Fuhrenleistung die klagende Freisassen für künftig von der Verbindlichkeit einige nahe oder weite Fuhren für die Obrigkeit zu bestreiten, oder in surrogatum sothaner Fuhrleistung denenselben etwa aufge- bürdet werden wollenden Zinsleistung gänzlich befreiet; in Ansehung der durch die dermalige als fürgeweste Obrigkeit genossenen Fuhren diesfalls sowohl de praeterito als praesenti anverlangte Ersatz aber kein Statt findet, und die Kläger mit dem angetragenen Schätzungseid de practerito auf ein Quantum in circa per 14.000 fl. abgewiesen und dazu nicht zugelassen werden. Belangend aber die weitern Beschwerdpunkten, als 1. wegen der obhabenden Verbindlichkeit, alle drei Jahre ein abgespümktes [t. j. abgespäntes; v rozsudku soudu zemského stojí: abgesaugtes] Oechsel von der Obrigkeit zur Aushaltung übernehmen, und wenn nach drei Jahren der Ochs 13 Schock nicht werth ist, solchen Betrag der Obrigkeit entrichten zu müssen: da habe es hiebei für das künftige so, wie diese Schuldigkeit in dem Urbario de anno 1659 ausgemessen ist, sein künftiges Verbleiben; wie dann auch respectu praeteriti für die Abnahme dieser urbarmässigen Schuldigkeit kein Ersatz Platz greifen; wie dann 2. wegen des von den klagenden Freisassen für die Übernahm eines Knechts, Magd oder Kuhbubens bei der Waisengestellung der Obrigkeit zu entrichten ge- haltenen Geldes, da diese Abgabe dermal behoben, respectu praeteriti kein Ersatz Statt finden ; *) sowie 3. dass die von einem freisässlichen Richter hinterbleibende Söhne das Richteramt entweder annehmen, oder in Fall der Untauglichkeit zu 12, auch 15 fl. in die herrschaftliche Renten erlegen müssten, so denen Witwen aufgedrungen werde, es von diesem Beschwerdpunkte wegen bereits beschehener Entschädigung und replicando eingebrachter Ablassung von selbsten abkommet; dann endlichen dass 4. die den Bierschank führende Freirichter sich das Bier mit eigenen Zug� vieh abholen müssten, ebenfalls kein Fall eines Ersatzes sei, sondern die klagende Freisassen aus Gegenstand der freisässlichen Eigenschaft zur eigener Abholung des Schankbiers levatis expensis nicht verbunden sein, über die von dem Kläger sowohl, als auch Beklagten wider verschiedene Urtheils- absätze ergriffene Appellation in allen Absätzen, verfolgsam in der Gänze zu bestätigen, und die in der zweiten Gehörde aufgelofenen Unkosten gegen einander aufzuheben. Welches denen kgl. Landrechten zur Verständigung beider Parteien mit Ruckan- schliessung der Akten der ersten Gehörde gegen Recepisse hiemit bedeutet wird. Franz Graf von Stampach. Von dem k. k. Appellationsgericht Prag 23. Juni 1786. Paul Foydl.

Strana 135
Z roku 1786 135 Dass gegenwärtige Abschrift mit seinem Originali von Wort zu Wort gleichstimmig seie, wird von Amts wegen hiemit bestätiget. So geschehen in der kgl. Landrechten-Kanzlei den 11. Juli 1786. Johann Bap. Hillebrandt mp. (L. S.) kgl. Landrechten Expeditor. [Na rubu:] Gegenwärtiges k. k. appellatorische Bestätigungsurtheil wird dem Herrn Georg Christian Grafen von Waldstein zur Nachricht hiemit zugestellt. Von dem k. böhm. Landrechten Prag 7. Juli 1786. Anast. Herbig mp. Archivář Českého Musea Václav Schulz vyhledal pro mne tato i jiná akta té věci se týkající z re- gistratury panství Litomyšlského, kterouž šťastnou koupí zachránil před zkázou pro archiv Českého Musea a již v něm srovnal. Ant. Tomíček v Litomyšli půjčil mi starý opis českého překladu tohoto appellačního rozsudku, a sice z exempláře vydaného komornímu prokuratorovi, jenž zastupoval žalující svobodníky. Čeština v něm jest však tak špatná, že jí dílem ani není rozuměti, pročež ho neotiskuji. Po podpise expeditora Jana Hillebranta ná- sledují v tom českém překladě ještě poznámky, z nichž se dovídáme, co se dále dělo s exemplářem vydaným pro žalující stranu; jsou tyto: Přítomný cís. král. appellarní stvrzující rozsudek král. komornímu prokuratorovi v zá- stupu panství Litomyských svobodníků k povědomosti tímto se dodržuje. Od král. soudu zem- ského v Praze dne 7. Juli r. 1786. Od landtaflu. Přítomný de praes. 30. Mai 1789 sub Nr. 4047 dodanej appellatorsky vyřknutí do knihách aneb k zemskich landtaflum přivtělený jest připustěn. Od král. českého soudu v Praze dne 2. Juni 1789. Antonín Prochaska. Ingrossirováno v 4. postříkaným knize quatern, kterej je na supplikací a na všelijaký acciones a všelijakej případnosti 1789 dne 2. Juni sub lit. H. 12 listu. ad prot. 17. Juli. Fol. 4047. Maxmilian Hillebrant. *) Stížnost rozsouzená v čísle 2. vysvětluje se v stížnostech svobodníků z dne 2. října 1770 takto: Bei der Waisenstellung, wann wir ehe vor der in anno 1769 in Leutomischl gehal- tenen Commission einen Knecht oder Magd oder einen s. v. Kuhebuben, so ein Wais gewesen, [dodej: mieten wollten], so hat ein Freisass vor einen Knecht 51 kr. bezahlen müssen, und vor eine Dienstmagd 21 kr., dann vor einen Kühebub 15 kr.; jetzt aber nach oben bemelter Commission ist nun jeder Wais 3 kr. solche Zahlung abgenommen worden, wir müssen vor jeden Knecht dennoch 48 kr., und vor eine Magd 18 kr., und Kuhebub 12 kr. bezahlen, wann wir uns Waisen mieten thuen. Svobodníci Litomyšlští potom vykupovali se z povinnosti, která jim byla přisouzena, aby chovali panské volky; zavíraly se o to smlouvy mezi jednotlivým svobodníkem a vrchností. Takových smluv jest v Li- tomyšlské registratuře v archivě Českého Musea šest kusů, zavřeny byly v listopadě a v prosinci 1789, a výkup v každé smlouvě činí sto zlatých. 620. 1786, 3. července dvorský dekret ruší pokutu, kterou představeným obecním hrozil cirkulář z 16. srpna 1776, když by trpěli sbírání peněz na poslance poddaných, vedoucích stížnost. Cirkulární nařízení od král. zemského gubernium. Pod datum 14. dne měsíce června letošního roku bylo podle nejvyššího dvorského dekretu od 29. měsíce máje

Strana 136
136 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: též toho roku nařízení strany zapovězených peněžitých sbírek pro vyslance žalobu vedoucích poddaných vůbec prohlášeno. Za přísadek [Nachtrag] k naddotčenému nařízení dle poukázání pod datum 3. července běžícího roku na novo obdrženého dvorského dekretu k všeobecné vě- domosti ještě toto známo se činí, že mocí nadřečeného nařízení, ta na takový představence obce v cirkuláři od 16. srpna 1776 uložená peněžitá pokuta přestává, a týž patent, jenž z ohledu pokračování v důležitostech poddaného lidu [Unterthans- sachen] již skrz ustanovení od 1. září 1781 vyzdvižen [aufgehoben] jest, tímto na- řízením také z ohledu toho, co v něm strany zapovězené peněžité sbírky zřízeno jest, své mocnosti docela se zbavuje. V Praze dne 17. července 1786. Antonín Frydrych z Mayern. (L. S) Prokop hrabě z Lažanský. Jozef Vlach. Německo-česká tištěná vyhláška českého gubernia v arch. Českého Musea. 621. 1786, 3. srpna dvorský dekret (vyhlášený českým guberniem 14. srpna) nařizuje, že příště na každém zápise na grunty mají býti podepsány strany, o jichž práva jde. Circulare ddo 14. August 1786. Uber eine vorgekommene Anzeige, was- massen hie und da auf denen Herrschaften die Grundverschreibungen niemals von den kontrahirenden Parteien, sondern lediglich von dem Oberbeamten unterfertiget zu werden pflegen, ist mit dem höchsten Hofdekret vom 3. des gegenwärtigen Monats die Verordnung erfolget, dass zu Vermeidung vieler heraus erwachsen könnenden Streitigkeiten von nun an alle Grundverschreibungen sogleich nach vollbrachter Erb- theilung oder Kaufhandlung schriftlich verfasset und von denen Parteien, um deren Rechte es sich handlet, unterschrieben, und wenn sie nicht schreiben können, ihre Unterschrift durch andere suppliret, endlich auch noch zwei Zeugen zur Beurkundung des Actus erbeten, und dann erst die Amtsfertigung mit der Unterschrift des Juris- diktionsbeamten beigesetzet werden soll. Prag 14. August 1786. Franz Anton Graf Nostitz. Johann von Leinner. Franz Ant. Weiss. Starý opis ve sborníku patentů 1785—1786 v arch. Českého Musea, list 625 b.

Strana 137
Úprava soudů na Schwarzenbersku 1786. 137 622. První úprava vrchnostenského soudnictví s justiciáry na knížecích panstvích Schwarzenberských po Čechách, připravovaná roku 1786 od 16. srpna, 8 dodavky do 15. dubna 1787. Patent z 11. května 1786, tištěný zde str. 131, o konání vrchnostenského soudnictví skrze zkoušené právníky, kteří dostali název justiciárů, vyslovil jenom několik zásadných ustanovení, a ostatně ponechal vrch- nostem volnou ruku při této nové úpravě venkovského soudnictví v první instanci. Konání spravedlnosti bylo touto úpravou uvedeno v lepší poněkud pořádek, nežli v tom býval do té doby; ale ty soudy i s justiciáry byly také potom v závislosti na vrchnostech, a byly mnohé rozdíly v jich zřízení a účinkování, i když byly pod jednou společnou vrchností. V knížecím archivě v Třeboni (A. 5AC. 1a) zachovala se četná akta o zřízení těchto reformovaných soudů patrimoniálních, z nichž důležitější zde dávám tisknouti celé nebo u výtahu. a) 1786, 16. srpna: Krumlovský vrchní, dotud hlava soudní správy na panstvích Schwarzenberských, dává knížeti zprávu o patentě z 11. května 1786 a činí některé návrhy k jeho provedení. Euer Dt! .. Um nun diese ah. Gesinnungen in Erfüllung zu bringen, wird unum- gänglich nöthig sein, dass auf jeder Herrschaft derlei geprüfter Rechtsverwalter angestellet, und gegen Verrechnung der Taxen besoldet werde. Welches dann am füglichsten und mit den wenigsten Unkösten zu erreichen sein dörfte, wenn von dem, jedem Wirthschaftsamt nächst angelegenen Municipal- oder auch andern Städten die geprüfte Syndici, jedoch mit dem Bei- satz, dass man sich der etwa unterlaufenden Gebrechen halber an sie halten würde, ange- stellet würden. Es dörfte demnach vorzüglich darauf ankommen, dass sammentliche Herrschafts- vorsteher unverweilt vernommen würden, was selbe zu Versehung dieser Stelle für ein Sub- jectum in Vorschlag zu bringen wissen; ob sich hierwegen schon einer oder mehrere gemeldet haben, dann was sie für eine Belohnung verlangen. Auf die Stelle eines hierherrschaftlichen Rechtsverwalters hat sich bereits der hiesige Syndicus von Sternegg gemeldet; worwegen ich also das Weitere nachzutragen unermanglen werde. Uebrigens wäre wohl zu wünschen, wenn mittelst Bestimmung gewisser Gerichtstäge ein derlei Bestellter mehrere Herrschaften versehen könnte. Da aber die Fuhren der Ordnung nach die Parteien zu bezahlen hätten, so dörften hieraus wohl Beschwerden erwachsen; an- durch aber könnte den hochfürstlichen Renten in der Folge wohl eine Erleichterung zufliessen, dass daorten, wo zu Besorgung der Archiven eigene Subjecten angestellt sind, diese Dienste mit jenen eines Justizverwalters vereiniget, mithin die doppelte Auslagen wenigstens zum Theil ersparet werden könnten. [V hlavě jest datum 16. Aug.] Exped. Krumau 24. Aug. 1786. Gottfried Hartmann mp. Brzo hlásili se právníci v rozličných úřadech postavení, že by přijali místo justiciárské ve službě Schwarzenberské, a oznamovali své výminky. Hospodářské úřady jednotlivých panství Schwarzenberských po- sílaly svá zdání o tom vrchnímu Krumlovskému. Na tomto základě Archiv Český XXV. 18

Strana 138
138 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: b) 1786, 20. září Krumlovský vrchní (dvorní rada Schwarzenberský) posílá knížeti Schwarzenberkovi návrhy na obsazení justiciárských míst na několika panstvích, též navrhuje několik obecných pravidel k té organisaci. (Zde výtah.) Euer Dt! .. finde ich nun vorzüglich zu erinnern, dass zwar bei den meisten herr- schaftlichen Wirthschaftsämtern gar wohl angehen dörfte, zu Verwaltung der grundobrigkeit- lichen Justizpflege die etwa in Ort selbst befindliche oder nächst angelegene Stadtschreiber oder sonstige geprüfte Rechtsfreunde oder Gerichtsadvocaten aufzunehmen; dass aber in Städten, wo die obrigkeitlichen Gerechtsame öfters mit den gemeinstädtischen in Collision kommen, die Übertragung der grundobrigkeitlichen Justizpflege an die im Orte befindlichen Syndike weder thunlich noch räthlich sein dörfte, in mehrerer Erwägung, dass, wie bereits zu vernehmen, die Gemeinden aus Verdacht einer Parteilichkeit hierzu niemalen einwilligen dörften, endlich auch ein gleiches Bedenken bei der Obrigkeit stattfinden könnte. Diese Bedenklichkeit will nun vorzüglich bei der Herrschaft Krummau unterwalten, [kdež také k vůli velké rozloze měl by býti ein eigener Justiciarius. Hlásí se městský Kru- mlovský syndicus von Sterneck, jenž by syndikatu nechal; chce], dass ihm die Belohnung, welche ihm wegen gleicher Justizverwaltung bei dem hiesigen vormaligen Jungfernkloster ex camerali zugesichert worden, vorbehalten bleiben, [i aby také mohl provozovati advokacii, ač ne proti knížeti, služebníkům a poddaným jeho]. Der entworfene Gehalt [Sterneck má dle svého udaje jako syndicus 705 fl., v čemž 200 fl. salarium a 200 fl. Pragmatical-Accidenzien; jako justiciarius požaduje 400 fl. a deputát v ceně 186 fl.] kann zwar immer als eine neue nicht unbeträchtliche Bürde für die hochfürstlichen Amter angesehen werden, [ale Sterneck spokojí se nepochybně s 500 fl. všeho všudy, kteréžto břemeno může se vrchnosti takto ulehčiti: Da durch die Anstellung eines neuen Justiziars dem Oberamt eine merkliche Arbeit entfallet, so bin ich gar wohl zufrieden, dass ein Oberamtsschreiber [mit 174 fl.] in Ersparung gebracht werde. 2° Hat das Oberamt bisher auf sämmtlichen hochfürstlichen Herrschaften von den Verlassenschaftsabhandlungen die in der Eleonorischen Taxordnung vorgeschriebene Ge- bühren zu geniessen gehabt, deren Verhandlung ich den neuen Justitiariis zum Besten der fürstlichen Renten abzutreten keinen Anstand nehme. Diese Gebühren können von der sammen- tlichen Geistlichkeit, der hochfürstlichen Dienerschaft, und was sonst nach dem Generali von 11. Febr. 1784 in Bezug auf das Officium nobile judicis der grundherrlichen Jurisdiction unterlieget, was Namhaftes eintragen, und stelle ich lediglich der hochfürstlichen Willkür anheim, ob oder was mir hierunter für eine wenige Vergeltung bewilligt werden wolle, da besonders auch die Gebühren für die Rathserneuerungen in Zukunft völlig zuruckbleiben dörften... 4° Wenn die hiesige Registraturstelle auf ein oder andere Art ledig werden sollte, ein zeitiger Justitiarius selbe gar wohl übernehmen, mithin dessen Gehalt wiederum in Ersparung gebracht werden könnte; wie dann auch der gegenwärtige Bittsteller allerdings geneigt ist, sich hierzu zu verbinden... Prachatitz .. [tam se hlásí týž Prachatický syndicus, jako do Vimberka, chce 200 fl., doufaje], dass der Markt Wallern auch der obrigkeitlichen Justizverwaltung unterliegen dörfte. Diese Voraussetzung will aber einem grossen Zweifel unterliegen, da der Markt Wallern vermög Privilegien, wie der Bittsteller vermeinet, nicht überhaupt verbunden ist, seine Urtheile der Obrigkeit zur Bestätigung einzuschicken, sondern nach dem klaren Buchstaben, und wie es der Landesstelle bereits angezeigt worden, ein solches nur damals zu thun schuldig ist, wenn einer „bei ihren Urtheilen und Sentenz nicht bleiben wollte, dass derselbe Macht habe,

Strana 139
Úprava soudů na Schwarzenbersku 1786. 139 von dannen vor uns und unsere Hofkanzleiräthe des Schlosses Krumau als für das höhere Recht zu appelliren.“ Nun ist bei der dermaligen Verfassung den Obrigkeiten nur eine Instanz, und keine Appellation eingeraumt; dahero zur Zeit noch ungewiss bleibet, wohin der Ort in Judicialfällen zugetheilt werden dörfte. [Počkati; 200 fl übertrieben, snad přijme 50 fl.] Též přednáší návrhy z Třeboně, z Postoloprt, z Kornhausu, z Protivína, z Vimberka, z Chýnova a z Jinonic. Z jiných panství Hartmann nedostal ještě návrhů. Obecně radí: a) Es ist gar wohl möglich, dass bei dieser neuen grundobrigkeitlichen Justizverwaltung über kurz oder lang noch anderweitere Vorschriften oder sonstige Abänderungen erfolgen dörften, oder dass auch von Seite der Obrigkeit eine wohlfeilere Bestellung getroffen werden könnte; daher dann besonders in Ansehung der nicht [in] fürstliche Dienste vollkommen ein- tretenden Justitiarien räthlich sein dörfte, in der hierüber erfolgenden Resolution sich aus- drücklich eine halbjährige Aufkündigungsfrist zu bedingen. b) Da die Obrigkeiten für die Verwaltung ihrer Justitiarii haften sollen, so wären selbe eben dahin zu verbinden, dass sie für alle Gebrechen und etwaige Strafgelder, so aus Schuld oder Ubersehen herrühren, aus eigenem zu haften schuldig sein sollen. c) Hätten sie sich dem Officio nobili judicis, mithin allen Verlassenschafts-Abhandlungen um so mehreres zu unterziehen, als hieraus nicht selten contentiosa zu erwachsen pflegen. d) Wird jeder den etwa erforderlichen Schreiber aus eigenem zu erhalten ver- bunden sein. e) In Ansehung der Gerichtstäge könnte es einstweilen zwar bei dem sein Verbleiben haben, bis man etwa sehen wird, ob mehrere Gerichtstäge erforderlich, oder wie die Sache am füglichsten eingeleitet werden könnte. f) Wäre über die Gerichtstaxen ein eigenes Taxenbuch zu halten, und der Betrag jedesmal in das herrschaftliche Amt abzuführen. Uber diese allgemeine Bemerkungen finde ich nur noch beizufügen, dass bei jenen Gerichtsverwaltern, welche von andern Orten zureisen müssen, die Hospitalitätsbewilligung kaum zu versagen sein dörfte, da öfters in Ort kein andere Bewirthung zu finden sein dörfte. [O odměny ať kníže nařídí direktorům jednati a zavříti s kompetenty.] Gottfried Hartmann mp. c) (1786, 28. října): Kníže Jan Nep. ze Schwarzenberka odpovídaje ke zprávě vrchního Krumlovského, rozhoduje o návrzích, které se týkaly prvního dosazení justiciárů na panstvích, a předpisuje některá obecná pravidla o soudech vrchnostenských. Die in diesem Berichte vorgeschlagene Anstellung der Gerichtsverwalter auf unsern Herrschaften in Böhmen scheinet uns grösstentheils zu kostbar, und bei einigen Herrschaften auch den Ortsumständen nicht ganz angemessen zu sein. Wir haben daher nützlich gefunden, bei den gemachten Vorschlägen nach unserem Gut- finden einige Abänderungen zu treffen. Ehe wir uns aber hierüber umständlicher erklären, wollen wir diejenigen Grundsätze vorausschicken, nach welchen unsers Erachtens die Justiz auf unsern Herrschaften zweckmässig administrirt werden könnte: 18*

Strana 140
140 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 1. Bei jeder Herrschaft und bei jedem Gute, welches ein besonderes und abgetheiltes Amt hat, ist ein ordentlicher Gerichtstag in jeder Woche festzusetzen, an welchem alle Parteien, welche Beschwerden, Klagen oder andere in das Justiz- fach einschlagende Geschäfte mündlich oder schriftlich anzubringen haben, zu er- scheinen hätten. Bei den grösseren Herrschaften, z. B. Krumau, Wittingau oc, können nach Erforderniss der Umstände auch zween solche Gerichtstage gehalten werden. 2. Bei jeder Herrschaft und bei jedem eine besondere Amtirung habenden Gute ist ein förmliches Justizprotokoll auf die Art eines Exhibitenprotokolls mit der ordentlichen Zahl der vorkommenden Sachen anzulegen, in welches alle bei dem Gerichtstage von den Unterthanen pro et contra vorkommende Beschwerden, Klagen und Anbringen in jener Sprache, welcher der Beklagte kündig ist, nach der weiter unten vorkommenden Anordnung entweder durch den Gerichtsverwalter selbst, oder durch den Amtsschreiber unter genauer Aufsicht des ersten Beamten und unter Leitung des Gerichtsverwalters ganz kurz eingetragen und vorgemerket werden müssen. 3. Bei Todesfällen der Unterthanen müssen die — durch einen Beamten mit Zuziehung des Richters und Geschwornen oder auch anderer zween Nachbaren — aufgenommenen Vermögenbeschreibungen, so wie auch die von Zeit zu Zeit vorkom- menden Testamente, Kauf-, Tausch-, Schenkungs- oder Schuldbriefe, nicht minder Heirats- oder andere Verträge, ebenfalls bei den Gerichtstagen in Gegenwart der Parteien vorgetragen und verhandlet werden, um alsdann die letzteren zur Ein� verleibung bringen zu können. 4. Bei einem Schuldenconcurse müssen alle einkommende Anmeldungen in das Justizprotokoll genau und auf die Stunde vorgemerket, die Concursordnung pünctlich beobachtet, und überhaupt nach vollendeten Concurse alle rechtliche Vor- bescheidungen vor dem Gerichtsverwalter ausgearbeitet, und dem Amte zur weiteren Zustellung an die Parteien übergeben werden. 5. Sind die nöthigen Kauf-, Schuld-, Testamenten-, Inventur-, Erbabtretungs-, Erbtheilungs- und andere erforderliche Justizbücher, insofern solche noch nicht vor- handen sind, gehörig einzuführen. 6. Hat der jedesortige Gerichtsverwalter auch darauf zu sehen, damit die Waisenverwaltung, welche bisher auf unsern Herrschaften ziemlich gut besorget wurde, auch künftighin ordentlich geführt werde. In welcher Absicht derselbe in zweifelhaften Fallen die nöthigen Belehrungen ertheilen müsste. 7. Die gerichtlichen Taxen müssten nach der im Druck bestehenden ah. Tax- ordnung von den Unterthanen eingehoben, nöthigen Falls executivisch eingetrieben,

Strana 141
Úprava soudů na Schwarzenbersku 1786. 141 alsdann der Herrschaft ordentlich verrechnet, und folglich darüber in der Amts- kanzlei ein ordentliches Taxenbuch gehalten werden. Nach Voraussetzung dieser Massregeln wollen wir nun die Anstellung der Gerichtsverwalter selbst von Herrschaft zu Herrschaft bestimmen. Krumau [kníže nepřijímá Sternecka]. Unsere Absicht ist, den jungen Wazl, einen Sohn des pensionirten Netolitzer Directors, welcher in Prag die juridischen Studien vollendet und sich dem Vernehmen nach auch der obergerichtlichen Prüfung unterzogen hat, zu Krumau mit dem Titel eines Gerichtsverwalters, dem Range nach dem Contributions-Einnehmer, und einem Gehalte von 300 fl. jährlich in unsere Dienste aufzunehmen. Wogegen derselbe die Justizverwaltung auf der ganzen Herrschaft Krumau samt den dazu gehörigen und etwa noch zukommenden Gütern nach den obigen Grundsätzen zu besorgen, bei jedem Gerichtstage nebst dem Director zu erscheinen, das Justizprotokoll auf die angeordnete Art zu führen, und überhaupt in das Justizfach und in das judicium nobile judicis einschlagende Geschäfte nach den ah. Absichten zu behandeln und auszuführen hätte. Wobei sich von selbst ver- stehet, dass er nicht nur dem Wirthschaftsamte, mit welchem er das Meiste zu thun haben wird, sondern auch, u. zw. vorzüglich dem Oberamte, unter dessen Aufsicht und Leitung er überhaupt alle in das adeliche Richteramt einschlagende Sachen zu führen hat, untergeordnet sein müsse. Unsers Erachtens wäre gar wohl möglich, dass derselbe die Justizverwaltung auch auf der Herrschaft Prachatitz mitversehen könnte, u. zw. auf folgende Art: dass nämlich das Justizprotokoll allda und die übrigen Justizgeschäfte entweder durch den Burg- grafen selbst, oder durch den Amtsschreiber, jedoch im letzteren Falle unter genauer Aufsicht des Beamten, und überhaupt alles unter der beständigen und sorgfaltigen Leitung des Gerichtsverwalters geführt würde. Bei dieser Einrichtung hätte der letztere nicht nöthig, alle Wochen in Prachatitz zu erscheinen, sondern es käme nur darauf an, dass die Justizbesorgung gleich Anfangs gut und gründlich einge- leitet würde, wo er sich alsdann nur alle 2 oder 3 Wochen einmal, und späterhin, wenn nämlich das Justizwesen schon in guten Gang gebracht sei würde, auch noch seltener nach Prachatiz zu begeben hätte, um zu sehen, ob alles gut und ordnungs- mässig geführt werde. Mehrerer Sicherheit wegen wäre dem Prachatitzer Burg- grafenamte die Weisung zu geben, dass diejenigen Geschäfte, welche von keiner Wichtigkeit sind und keiner Bedenklichkeit unterliegen, nach geschehener Eintragung in das Justizprotokoll ohne weitere Anfrage, und so wie es sonst geschehen, von dem Burggrafenamte entschieden oder gütlich abgethan werden sollen. Bei wichtigen Vorfällen aber, wo sich das Amt nicht zu entscheiden getraute, müsste der Gegen- stand nur vorgemerkt, das Protokoll indessen geschlossen, vou den betreffenden Parteien unterzeichnet, und die Belehrung von dem Gerichtsverwalter eingeholt

Strana 142
142 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: werden; welcher die Entscheidung dem Amte unverzüglich mitzutheilen hätte, damit die Sache bei dem künftigen Gerichtstag sogleich wieder vorgenommen und die Parteien danach verbeschieden werden könnten. Diesen letzten Punct in Ansehen der Herrschaft Prachatitz wird H. Hofrath noch wohl überlegen und uns seine Meinung hierüber eröffnen, mit dem Beisatze. wo allenfalls der neue Gerichtsverwalter Wazl am füglichsten einquartirt werden könnte. Ubrigens lassen wir dem letzteren, da er sich diesmal in Prag anfhält, seine Aufnahme in unsere Dienste zu gleieher Zeit durch die Prager Agenzie bekannt machen, mit dem Beisatz, dass wir ihn indessen nur auf ein Jahr zur Probe aufnehmen wollen, um in dieser Zeit von seinem Fleisse und Geschicklichkeit sammeln[?] zu können. Wittingau. Bei dieser Herrschaft sind wir gesonnen, theils wegen ihrer Weitschichtigkeit und der vorhandenen mehren Städte und Märkte, theils um den Director, welcher mit der Wirthschaft ohnehin genug zu thun hat, in der Corres- pondenz einigermassen zu überheben, einen eigenen Gerichtsverwalter aufzunehmen. Da aber dermal kein schickliches Subject dazu vorhanden ist, und der Archivarius Hohenstöger allem Anscheine nach noch längere Zeit mit dem Steuerregulierungs- geschäfte zu thun haben wird, so ist unser Wille, dass indessen und bis auf weitere Anordnung der erste Oberamtsschreiber Friedl mit dem Karakter eines Gerichts- actuars, dem Range nach dem Contributionseinnehmer, und dem jährlichen Gehalte von 300 fl., in Wittingau angestellt werde. Welcher auf die nämliche Art, wie wir es oben bei Prachatitz vorgeschrieben haben, unter der Aufsicht des Directors und unter der genauen Anleitung des Budweiser Primators Battista, welcher in Ansehen der Herrschaft Wittingau für den ordentlichen Gerichtsverwalter anzu- sehen sein wird, das Justizprotokoll zu führen, die übrigen Justizgeschafte zu be- sorgen, in zweifelhaften und wichtigern Fallen aber bei dem erwähnten Primator Battista die Belehrung nachzusuchen haben wird. Auch soll derselbe schuldig sein, den Director in Judicial- und Jurisdictional-Fallen in der Correspondenz zu überheben, und die diesfälligen Berichte an uns sowohl als an das Kreisamt selbst zu verfassen. Zur Wohnung kann ihm eines von jenen Zimmern, welche sonst gewöhnlich der Jägermeister im Wittingauer Schlosse ober der Küche zu bewolnen pfleget, und welches einen besonderen Ausgang hat, eingeraumet werden. Wenn nun der erwähnte Friedel die ihm verliehene Stelle eines Gerichtsactuars mit dem gehörigen Fleisse und Geschicklichkeit versehen wird, so kann sich derselbe seiner Zeit der weiteren Beförderung auf eine Beamtenstelle getrösten. Ubrigens wird nach dem von demselben gemachten Antrage bei dieser Einrichtung allerdings nicht nothig sein, die Stelle des Friedl bei dem Oberamt zu ersetzen, weil bei dieser Verfassung das ganze officium nobile judicis von dem Oberamte wegfällt, und von den Gerichtsverwaltern versehen werden muss.

Strana 143
Úprava soudů na Schwarzenbersku 1786. 143 Bei dem Gut Bzy muss die Justizverwaltung auf die nämliche Art, wie wir solches bei Prachatitz vorgeschrieben haben, durch den Burggrafen und Amts- schreiber, jedoch unter der Leitung des Battista als Gerichtsverwalters geführt werden; jedoch mit der Beschränkung, dass der Burggraf Budischinsky in jenen Fällen, wo er sich nicht zu entscheiden getrauet, die Belehrung nicht unmittelbar von dem Gerichtsverwalter Battista, sondern von dem Gerichtsactuar Friedl einzu- holen hat; welcher letztere sich nur in schweren Fallen mit dem Battista zu be- rathschlagen haben wird. Frauenberg. Bei dieser Herrschaft hat sich ebenfalls der Budweiser Primator Battista angetragen, die Aufsicht über die dortige Justizverwaltung auf die nämliche Art, wie bei Wittingau, zu übernehmen. Damit aber der Administrator Czekal in den Stand gesetzt werde, das Justizwesen unter der Leitung des Battista gehörig zu besorgen, wollen wir demselben den jungen Scheure, welcher bisher in Protiwin als Praktikant angestellt war, mit dem Titel eines Kanzleiaccessisten und dem ganzen Gehalte eines Kastenamtschreibers zur Beihilfe zutheilen. Da uns übrigens der Budweiser Primator Battista bei einigen Vorfällen hin- längliche Beweise von seiner Geschicklichkeit und Erfahrung im Justizfache ge- geben hat, so haben wir uns entschlossen, denselben vermöge des beiliegenden Decrets, welches ihm von Oberamtswegen zuzustellen ist, zu unserm Justiz-Consu- lenten zu ernennen, und ihm eine Bestallung von 300 fl. jährlich auszuwerfen; wovon er die Hälfte aus den Wittingauer, und die andere Hälfte aus den Frauen- berger Renten zu beziehen haben soll. Dagegen wird er schuldig sein, nicht nur die Gerichtsverwalterstelle auf den Herrschaften Wittingau und Frauenberg nach der obigen Vorschrift zu versehen, sondern auch die Oberaufsicht über alle übrige Gerichtsverwalter auf allen oberen Herrschaften, mit der einzigen Ausnahme des Cheynower Gerichtsverwalters, zu übernehmen. Zu welchem Ende er auch diese Herrschaften, mit Ausschluss Cheynow, von Viertel- zu Vierteljahr bereisen, die ganze Justizverwaltung genau untersuchen, die vorgefundenen Gebrechen verbessern, und über den Befund jedesmal eine schriftliche Relation an uns abzustatten haben wird. Nicht minder muss sich derselbe bei allen wichtigeren Judicial- oder Juris- dictionalfällen, so wie z. B. vor kurzem bei Wallern der Fall war, nach seinem besten Wissen und Können gebrauchen lassen. Wobei sich von selbst versteht, dass er bei allen diesen Verrichtungen mit herrschaftlichen Zügen von einer Herrschaft auf die andere geführt werden, und jedesorts die Hospitalität zu geniessen haben wird. Sollte etwa der Justizkonsulent in herrschaftlichen Angelegenheiten manchmal viele Schreibereien bekommen, so könnte er in dergleichen Fallen, so lang es unum- gänglich nothwendig wäre, den Frauenberger Kanzleiaccessisten Scheure dazu gebrauchen.

Strana 144
144 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Protiwin und Netolitz. Unserer Meinung nach könnte die Justizverwaltung auf diesen beiden Herrschaften dem Wodnianer Rechtsfreund Buller dergestalt anvertraut werden, dass er bei den wöchentlichen Gerichtsstagen auf beiden Herrschaften persönlich selbst erscheinen, dabei das angeordnete Justizprotokoll selbst führen, und uberhaupt alle Justizgeschäfte nach den vorausgeschickten Grundsätzen be- sorgen müsste. Wir haben also denselben durch das Protiwiner Wirthschaftsamt bereits befragen lassen, ob er auf diese Art die Justizverwaltung von beiden Herr- schaften gegen eine jährliche Belohnung von 200 fl. zusammen, u. zw. zur Hälfte an Naturalien, nebst Passirung der Hospitalität auf jeder Herrschaft übernehmen wollte. Worlik und Krzesstiowitz. Die von dem Piseker Syndicus Zwierzina verlangte jährliche Bestallung von 100 fl. am Gelde, 3 Fass Bier, 3 Strich Weizen und 5 Strich Korn sind wir nicht abgeneigt demselben zu bewilligen, jedoch mit der Bedingung, dass er nebst Worlik auch das unweit Pisek liegende Gut Krzesstiowiz mit übernehmen, auf beiden Herrschaften bei den Gerichtstagen jedesmal erscheinen, dabei das Justizprotokoll führen, und überhaupt alle Justizgeschäfte nach den obigen Regeln gehörig besorgen soll. Wobei er noch jedesorts die Hospitalität zu geniessen hätte, und immer durch herrschaftlichen Zug abgeholet und zurückgeführet werden würde. Winterberg und Przetschin. Wir haben den Bergreichensteiner Rathmann Prinz bereits befragen lassen, ob er die Justizverwaltung bei Winterberg und Przet- schin nicht auf folgende Art übernehmen wollte, dass er nämlich zu Winter- berg selbst erscheinen, das Protokoll führen, und die übrigen gerichtlichen Geschäfte besorgen möchte. Wofür demselben nebst Hospitalität und herrschaftlicher Gelegenheit für jeden Gerichtstag, mithin alle Wochen 1 fl. 30 kr. aus den Renten abgefolget würden. Da aber das Gut Przetschin ziemlich weit entlegen ist, so müsste allda die Justiz nur auf jene Art, wie wir solches bei Prachatitz und Bzy festgesetzt haben, durch das Amt selbst, jedoch unter der Leitung des erwähnten Prinz ver- waltet werden; welcher sich Anfangs in dem ersten halben Jahr etwa alle Monate einmal, später, wenn die Sache in Gang gebracht sein würde, noch seltener und allenfalls nur vierteljährig dahin zu begeben, und alles genau zu untersuchen hätte. Für jeden dergleichen Gang würde er, eben wie bei Winterberg, 1 fl. 30 kr. be- kommen. Cheinow. Den Taborer Syndicus Nowak haben wir gleichfalls schon einver- nehmen lassen, ob er nicht das Justizwesen auf dieser Herrschaft auf die nämliche Art und mit eben den Bedingungen, wie wir solches in Ansehen des Prinz bei Winterberg eben beschrieben haben, einzurichten und zu führen Willens sei. Postelberg, Lobosiz, Werschowitz, Tauschetin, Neuschloss, Gross Lippen und Mohr. Damit auf der entfernten Postelberger Seite die Justiz ebenfalls ordnungs-

Strana 145
Úprava soudů na Schwarzenbersku 1786. 145 mässig und gleichförmig mit den oberen Herrschaften verwaltet werde, haben wir beschlossen, einen geschickten und dem Werke gewachsenen Mann in unsere Dienste aufzunehmen. Wozu wir den Postelberger Syndicus Keil erwählen, und ihm bereits den Antrag haben machen lassen, ob er mit dem Karakter eines Gerichtsver- walters, dem Range nach dem Rentmeister, jedoch vor dem Archivsverwalter Czapek, und einem jährlichen Gehalte von 400 fl. nicht die Rechtspflege auf den genannten Herrschaften und Gütern besorgen wollte, u. zw. auf folgende Art: Dass er nämlich in Postelberg und Lobositz bei den Gerichtstagen jedesmal selbst erscheinen, das Justizprotokoll daselbst führen, und überhaupt alle Rechtsangelegenheiten ge- setzmassig behandlen und ausfülren müsste. Bei den übrigen Amtern aber, nämlich bei Werschowitz, Tauschetin, Neuschloss, Gross-Lippen und Mohr, müsste die Justiz- pflege auf die Art, wie bei Prachatitz, Bzi und Przetschin, durch den jedesortigen Verwalter oder Director und durch die Amtsschreiber, jedoch unter genauer Leitung des Gerichtsverwalters geführt werden. Wobei dem letzteren für Postelberg und Lobositz noch der Archivsverwalter Czapek und Registrator Koffenda [?] zur Aus- hilfe angewiesen, und ilm ausser Postelberg auf den übrigen Herrschaften und Gütern auch die Hospitalität passirt würde. Kornhaus. Bei dieser kleinen Herrschaft kann sich der Neustraschitzer Syndicus Ježek mit einem Gehalte von 50 fl. jährlich und der Hospitalität ganz wohl be- gnügen, wofür [er] bei den Gerichtstagen zu erscheinen, und überhaupt die Rechts- geschäfte selbst zu besorgen hätte. Was endlich die Herrschaft Wildschüz betrifft, da hat zwar die Administration auf eine jährliche Be- lohnung von 52 fl. angetragen. Da aber der Trautenauer Syndicus Filzbauer für jeden Gerichtstag, folglich alle Wochen 1 fl. 30 kr. verlangt hat, so wollen wir es bei diesem Verlangen bewenden lassen. Wogegen er bei den Gerichtstagen selbst erscheinen, und alle in das Justizfach einschlagende Geschäfte führen müsste, sich aber dabei auch der Hospitalität nebst der herrschaftlichen Gelegenheit zu erfreuen hätte. Schlüsslich finden wir noch nothwendig, folgende Puncte beizufügen: 1. Unterliegt ohnehin keinem Zweifel, dass die sämmtlichen Gerichtsverwalter dem Oberamte, und jene von den oberen Herrschaften (mit Ausnahme Cheinow, welches zu weit entfernt ist) auch dem Justiz-Consulenten Battista untergeordnet sein, die ihnen von beiden Orten zukommende Weisungen willig annehmen und pünctlich befolgen müssen. 2. Sowoll die Anstellung, als auch die Besoldungen der sämmtlichen Gerichtsverwalter, mit Einbegriff des Justizconsulenten, Wittingauer Gerichtsactuarius und Frauenberger Accessisten Scheuere, sollen mit 1. Jan. 1787 den Anfang nehmen. 19 Archiv Český XXV.

Strana 146
146 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 3. Wünschen wir wenigstens von einigen Herrschaften die Justizprotokollen monatliich einzusehen. Wie nun solches am füglichsten geschehen, und wie die Protokollen in Abschrift, ohne die Arbeit zu stark zu vermehren, uns monatlich zugeschickt werden könnten, dieses hat derselbe mit dem Justizconsulenten wohl zu überlegen, und ein Gutachten hierüber an uns zu erstatten, 4. Alle obige Anordnungen hat derselbe unverzüglich den betreffenden Herr- schaftsvorstehern, — mit Ausnahme Postelberg, Protiwin, Netolitz, Winterberg und Cheinow, wohin wir ohnehin schon das Nöthige erlassen haben, — bekannt zu machen, damit die Anstände, welche sich vielleicht hie und da noch ergeben könnten, bei Zeiten gehoben werden können. 5. Allen Gerichtsverwaltern, mit Ausschluss des Postelberger, welcher förmlich in unsere Dienste tritt, ist zu eröffnen, dass ihre Anstellung sich indessen auf ein Jahr zur Probe verstehe, in welcher Zeit sich näher aufklären wird, was die Sache weiterhin für einen Gang nehmen, und was in diesem Jahre für Taxen eingehen werden. 6. Müssen sich die Gerichtsverwalter verbindlich machen, für alle Gebrechen, welche sich über kurz oder lang in Ansehen der Rechtspflege ergeben dürften, voll- kommen gut zu stehen. Endlich zweifeln wir nicht, dass er Hofrath die Oberaufsicht über die Justiz- verwaltung auf den sämmtlichen Herrschaften mit allem Fleisse besorgen, und bei wahrgenommenen Gebrechen alsogleich die gehörige Abhilfe schaffen, oder nöthigen Falls die Anzeige an uns machen werde. Datum i podpis schází na konceptě nebo přepise této knížecí resoluce, z něhož jsem opisoval; podle obsahu však nepochybuji, že knížecí resoluce o organisaci soudnictví vyšla po předcházejícím dopise Hart- mannově z 20. září 1786 (str. 138) a před následujícím dopisem Hartmannovým z 22. listopadu 1786; v. knížecím rozhodnutí z 13. ledna 1787 (str. 150) ukazuje se zřejmě na tuto resoluci a přičítá se jí datum 28. října 1786. d) 1786, 22. listopadu: Krumlovský vrchní zpravuje knížete, že dvě nejisté věci v pře- dešlé resoluci zamýšlené se provedou. (Výtah.) Vrchní Gottfried Hartmann ddo Krumau 22. Nov. 1786 zpravuje knížete, že dle po- rady s Battistou může die Prachatitzer Justizpflege von dem hiesigen Justizverwalter auf die vorgeschlagene Art versehen werden. Oberamtsschreiber Bernhard Frydl podrobuje se knížecí resoluci a půjde za aktuara do Třeboně, ač was er seiner Zeit in jure erlernet, davon schon längstens abgekommen, a teda bude míti nesnáze. V knížecí resoluci, která potom následovala, jest podepsán Ploch; není v ní nic důle- žitého nového. e) 1786, 17. prosince: Pravidla a formuláře ke knihám, kolikeré a jaké se měly vésti při soudech vrchnostenských na panstvích Schwarzenberských. Budějovický purkmistr Battista byv od knížete Schwarzenberka přijat za radu ve věcech soudů vrchnostenských, nejprvé vypracoval poučení o knihách soudních, které by se měly vésti při hospodářských

Strana 147
Uprava soudů na Schwarzenbersku 1786. 147 úřadech, a přidal k tomu sedmero formulářů takových knih. V čelo toho poučení, jež jest datováno 16. pros. 1786, postavil návrh, aby se to vydalo za pravidlo oběžníkem všem hospodářským úřadům a správcům na knížecích Schwarzenberských panstvích v krajích Prachenském a Budějovickém. Našed ty písemnosti v kníž. archivě v Třeboni (A. 5AC. 1a), učinil jsem si z nich výtahy, dílem české, jen pro svou potřebu, ne k uve- řejnění; že však v krátkosti poskytují mnohé poučení, jak se provozovalo vrchnostenské soudnictví potom a dílem i před tím, dávám zde přece ty výtahy tisknouti. 1° Weil infolge der Allg. Gerichtsordnung § 15. auf dem Lande in dem Justizwesen alles mündlich verhandlet werden solle, so kommet von dem bei den städtischen Gerichts- stellen, wo fast alle Vorträge schriftlich eingebracht werden, üblichen Protokollo exhibitorum ab. [Bude potřebí jen založiti Register dle formuláře Nr. 1., též] 2° Protokoll über die aufnelhmende Klagen und Einwendungen [dle Nr. 2.; tam se zapisuje:] bei den Tagsatzungen, Klage oder Vortrag nach der in dem Register befindlichen Reihe, unter Vorsitz des ersten Beamten, mit Zuziehung noch eines andern Beamten und eines das Protokoll führenden Schreibers als Actuars aufgenommen, überleget, und entweder in der Güte auseinander gesetzt oder rechtlich entlediget werden nach der neuen Gerichts- ordnung. [Co se nedá hned vyřídit, odloží se při stání a pošle se justiciárovi zur Entscheidung oder zur Belehrung, který to rozhodne anebo osobně tam zakročí.] 3° Sollte eine Sache vorkommen, welche sich bis zum Gerichtstage [ten se držl jednou týdně nebo vicekrát] nicht verschieben, sondern durch eine besondere Tagsatzung einver- nommen und eutschieden werden müsste, so kann selbe ut Nr. 3. mittelst einer besonderen Protokollsaufnahme verhört und entschieden werden. [Tolik o soudcovském úřadě v užším smyslu.] 4° Was aber die Ausübung der Gerechtigkeit im weiteren Verstande oder in dem adelichen Amte des Richters anlanget, besonders in den Verlassenschafts-Abhandlungen, Waisen- und andern Gütern-Verwaltungen, diese kann ein jeder Herrschaftsvorsteher am besten aus der oben angeführten Justizstellen-Instruction [9. Sept. 1785], 5. Abschnitt 2. Abth., abnehmen, und nach den Localumständen sowohl, als seinen anderweitigen Amtsgeschäften, doch allzeit dieser ah. Vorschrift gemäss, durch bescheidene Richter und Geschworne oder untergebene Beamte einrichten und besorgen. [K vûli jednostejnosti] ist es nöthig, 5° damit bei den entlegenen Dörfern die erste Sperr wenigstens bei vermöglicheren Bauern, — wo man versichert ist, dass derselbe nebst der Wirthschaft noch andere Hanti rungen, als da ist: Fuhrwerk, Getreid-, Holz-, Flachsgarn- oder andere Handlung getrieben, mithin dass es zu vermuthen sei, dass er nebst diesen Handlungswaaren auch noch Geld- schulden oder anderes Vermögen habe, welches leicht verschleppt werden könnte, — von den Dorfsrichtern und Geschwornen so angeleget werde, damit des verstorbenen Wirthschafts- betrieb dadurch nicht gehemmt, und gleich darauf der Todesfall ohnverzüglich dem Wirth- schaftsamte angezeigt werde; nach welchem alsdann sogleich jemand von Amt, besonders da unmündige Kinder vorhanden wären, zur Vermögensbeschreibung abzusenden ist; zu welcher Beschreibung das sub Nr. 4, wie auch zu denen darauf folgenden Erbtheilungen das sub Nr. 5, und zu der Erbschaftsantretung das sub Nr. 6 angebogene Formular dienlich sein kann. 6° Da jedoch noch in das adeliche Richteramt die gute und reine Erhaltung der Grundbücher einschlaget, wohin Kauf-, Tausch- und Heiratsbriefe, Testamente, Schenkungen, Verträge und Schuldverschreibungen angehören: so ist es erforderlich, um diesfalls gute Ordnung zu halten, derlei Bücher, u. zw. das Kauf- und Tauschbuch bei einem jeden Dorf, von den übrigen aber nur von jeden ein Buch respectu [des] ganzen Dominii, u. zw. 1° das 19*

Strana 148
148 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Testamenten- und Codicillenbuch, 2° das Inventur- und Erbtheilungsbuch, 3° das Erbschafts- antretungsbuch, 4° Ehe- und sonstige Verträgen, dann Schenkungenbuch, 5° Schuldverschrei- bungs- und Quittungenbuch, und endlich 6° Sentenzen- oder schriftlichen Vorbescheidungenbuch, da, wo solche noch nicht eingeführt sein, anzulegen; dann in denen Kauf- und Tauschcon- tracten, Testament- und Codicillen, Ehepacten, Verträgen, und Schenkungen, Schuldverschreibung und Quittungenbüchern bei jedem Blatt einen Umbug zu nöthigen Anmerkungen nach dem anschlüssigen Formular Nr. 7 zu machen. Budweis 16. Dec. 1786. Adryan Battista, Justizconsulent mp. Nr. 1. Register über die in dem Justizfache bei der Herrschaft N. vorkommende mündliche oder auch schriftliche Anbringen, wie solches der Ordnung nach bei dem Amte vorgekommen, und nach Vorschrift der den 9. September 1785 herausgegebenen Verfahrungs- Instruction in 2. Abth. 1. Abschn. und 2. § in mündlichem auf dem Lande bestehenden Ver- fahren zu führen vorgeschrieben ist. Rubriky: Datum; pořád běžící číslo der Anbringen; Namen der Parteien; Gegenstand des An- bringens; Blatt des mündlichen Protokolls; Anmerkung der Erledigung. Gegenstand [může býti]: wegen schuldigen 20 fl. von Pferdehandel; wegen nicht einhaltenden Aus- nehmen; um Einverleibung des Ehepactes; Anmeldung, dass NN. gestorben; erlegten das Testament desselben [to rychtář oznamuje]; [dědici] um Kundmachung der Inventur; wegen Getreidschuld; wegen neuen Stalls- einrichtung zu Nachtheil des ersteren; bringen den Tauschcontract auf ihre Gründe; [dédici] bringen Wider- spruch gegen das Testament des NN. — [Takové ohlášky mohly se díti každý den, a vyřizovaly se obyčejně při nejbližším týdenním řízení.] Nr. 2. Protokoll über die im J. 1787 bei der Herrschaft N. sowohl mündlich als schriftlich vorkommende Klagen und sonstige in das Justizwesen des adelichen Richteramts einschlagende Anbringen. A. 1787 den 8. Jan. wurde ein Gerichtstag gehalten, wobei zugegen waren: N. Di- rector, N. Castner, N. Ausreiter, N. Amtsschreiber als Actuarius. § 1. Někdo nedoplatil 20 fl. za koně, odsouzen doplatit, ač prosil za lhůtu, zaplatí i náhradu útrat, však menší, než žalobník chtěl; důvody. § 2. Bratr zadržující výměnek bratrovi odsouzen platit, ale bratr mu má pomáhat ve žních atd. Nr. 3. Tagsatzungs-Protokoll vom 16. Nov. 1786. Anwesende: N. Director, N. Rentmeister, N. Kanzleischreiber oder Actuar, žalobník a obžalovaný. Gegenstand: F. Graman bittet, die in dem Wirthshaus [na voze] befindliche, dem A. Vielbaum ge- hörige Getreide in Gerichtsbeschlag zu nehmen wegen schuldigen 11 fl. 24 kr. Vielbaum podává jen 2 strychy, ostatek že není jeho. Soud to přijal, a nařídil ostatek peněz doplatit do lhůty, i polovic útrat, jež žalobník ohlásil. Podepsáni jsou soud i strany. Nr. 4. Vermögensbeschreibung nach dem verstorbenen .. Bauer.., welche in Gegen- wart des Dorfrichters, dann 2 Nachbarn als Schätzern von mir herrschaftlichem Actuario .. beschrieben und abgeschätzt worden. Erben, žena a děti vyčteny. — An Grundstücken .. in lib. rust. .. per 400 fl. zugeschrieben, auf welche derselbe bereits an Angab und Wahrungen ausgezahlt hat 231 fl. 50 kr., jen tato cifra se pokládá za majetek. — An baaren Geld, an Kleidern und Wäsche, an Betten, an angebauten Wintergetreid, an vor-

Strana 149
Úprava soudů na Schwarzenbersku 1786 149 räthigen Getreid, an Vieh, an Haus- und Wirthschaftsrath, an Activschulden, Summa des Vermögens sammt ausgezahlten Währungen 1131 fl. 42 kr. — An Passivschulden 97 fl. 25 kr., defalcirt vom Vermögen, ver- bleibet an klarem, in 4 Theile [ženu a 3 děti] zu vertheilenden Vermögen 1034 fl. 17 kr. — Actum.. podpisy aktuára, rychtáře a odhadců. — Publicirt und zur Einverleibung bewilligt am .. podpis aktuarův. Nr. 5. Erbtheilung po předešlém nebožtíkovi, mezi vdovu, dospělou dceru, nedospě- lého syna a dceru. Activa i passiva summarně sečtena; k passivům přibyly taxy, tak že jest teď majetku 1060 fl., (k aktivům přibylo 28 fl. von verlicitirten Effecten), z toho připadá na každého dě- dice čtvrtina 265, totiž von ausgezahlten Währungen 57 fl. 57 kr. 2 d., von dem Vermögen und Baarschaft 207 fl. 2 kr. 2 d. Welche Wirthschaft indessen die Witib bestermassen mit dem derselben zum Mit- vormund bestellten Bauer .. in so lang verwalten, und für alles gerecht zu stehen haben wird, bis entweder ein convenabler Käufer auf diese Wirthschaft sich ereignen, oder eins von den Kindern im Stande sein wird, dieses alles zu übernehmen und den Erben ihre Antheile auszuzahlen. Auf wessen gute Gebahr- und Erhaltung der Richter oder Geschworne wohl zu invigiliren hat. Datum. Podpisy vdovy, dcery a poručníka za 2 nedospělé. Diese Erbsänderung [sic] ist obrigkeitlicher Seits begnehmigt und zum Amt ange- nommen, auch behörig einzuverleiben bewilligt worden. Datum, podpis direktora i aktuara. Nota. In Fall die Wittib es zum wahren Eigenthum übernehmen wollte, besonders wann selbte in dem Passivstand ihr Illatum versicherter hätte, und vortheilhafte Bedingnisse für die unversorgte Kinder eingienge, bleibt die letzte Clausel aus, und wird ordentlich ein Kaufcontract zu Handen derselben zwischen Erben und Vormünder errichtet, und die Wirth- schaft derselben zugeschrieben; welche sie bei Eintretung zur 2ten Ehe dem Mann eben wiederum verschreiben oder verkaufen kann, weil auf diese Art immer besser ist, wann die Häuser in dem Erbeigenthum erhalten werden, indem solche die nur zeitlich auf einige Jahre [bestellten] Wirthschafter nicht so gut besorgen, sondern nach verflossenen Jahren dem Hause mit dem Ausgeding zum Last fallen, dass der antretende Erbe es oft ohnmöglich er- schwingen kann. Nr. 6. Löbl. Wirthschaftsamt ! Nachdeme unser Vater ohne letztwilliger Dispo- sition verstorben, und unterzeichnete als nothwendige Erben hinterlassen, als thun selbe die nach ihm verbliebene Verlassenschaft hiemit cum (NB. wann die Erben alle grossjährig sein, wird statt cum das Wort absque gesetzt) beneficio legis et inventarii antreten; bitten, diese ihre Erbserklärung und Antretung zum Gericht anzunehmen, und da, wo gehörig, einverleiben zu lassen. Datum Herrschaft N .. Podepsána vdova, dcera, poručník za 2 nezletilé dědice. Nr. 7. Formulare zum Kauf- und Contractenbuch. Mathias Schmid poddaný prodává dvůr se 34 lánu poddanému téhož panství Bumbovi im vorherigen Kaufschilling per 291 fl. 40 kr. Zur Angab erlegt er 100 fl., die übrige 191 fl. 40 kr. wird derselbe in jährlichen Währungen zu 10 fl. den lib. befindlichen Prätendenten abtilgen. Beinebens überlasset der Verkäufer dem Kaufer das in lib. invent. beschriebene ge- sammte Vermögen per 180 fl. in Handen, wogegen er auch die in dieser Inventur befindlichen Schulden mit 120 fl. bezahlen, die übrigen 60 fl. dem Verkaufer verinteressiren, und nach 1/4 jähriger Aufkündigung bezahlen muss. Krom toho prodávající vyhražuje si výměnek: byt, obilí, pro krávu kus louky .. Sign. Herrschaft N.

Strana 150
150 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Anweisung: Auf dem noch unbezahlten Kaufschilling per 191 fl. 40 kr. [gehört] 1° der Obrigkeit an alten Sterbfällen 40 fl.; 2° in das Contributionsamt an alten Resten 51 fl. 40 kr.; 3° nach dem ersteren Besitzer Fl. Schmid 4 Erben, každému po 25 zl. Po straně poznámky: zaplatil nejprv 40 fl. do důchodu; potom každoročně po 10 fl., což brali po starším držiteli dědici, nejdříve první až do vypokojení, pak druhý, třetí a čtvrtý jeden po druhém, a to se platí vždy v prosinci. O rok později contestirt der Contributions-Einnehmer, dass der Besitzer die alte Contribution in 10 jährigen Ratis richtig getilget mit 51 fi. 40 kr, ist also das Haus vor baar bezablt. Předcházející poučení o 6 článcích, datované 16. prosince, spolu se 7 přílohami bylo Battistou po- sláno knížeti Schwarzenberkovi a doprovozeno listem, v němž stojí: An Se Dt .. Was ich wegen gleichförmigen Manipulirung im Justizwesen noch vor Eintritt des neuen Jahrs denen, meiner Aufsicht gn anvertrauten obrigkeitlichen Amtern kund zu machen vor nothig befunden, ermangle nicht Ew. Dt in dem Anschlusse und 7 Beilagen zur .. Entscheidung, ob dieses alles so, oder etwan geändert, unter meiner oder wessen andern Fertigung den Dominien hinausgegeben werden solle, gehorsamst zu übermachen.. Adryan Battista mp. Budweis 17. Dec. 1786. Kníže Jan ze Schwarzenberka schválil všechny ty návrhy Battistovy rozhodnutím daným ve Vídni 15. ledna 1787, a vstoupila tedy nová úprava soudů vrchnostenských na Schwarzenbersku do života při po- čátku roku 1787, již pod platností těchto pravidel. f) 1787, 13. ledna: Dodatečná resoluce knížete Schwarzenberka, kterou se pozměňuje resoluce jeho z 28. října 1786 o první organisaci služby justiciárské na panstvích Schwarzen- berských. An das Krumauer Oberamt exped. Wien 13. Jan. 1787. Wir haben in der Resolution vom 28. Oct. 1786 Meldung gethan, dass es bei einigen Herrschaften nöthig gewesen sei, die Competenten um die Gerichts- verwalterstellen noch über einige Umstände vernehmen zu lassen. Nun sind die Ausserungen bereits eingegangen, und die dabei vorgekommenen Anstände auf folgende Art berichtigt worden: a) Bei Winterberg ist nichts anderes verändert worden, als dass dem Gerichts- verwalter Prinz statt der anfangs versprochenen herrschaftlichen Gelegenheit eine Pferdeportion nach seinem Verlangen passirt wurde. b) Der Wodnianer Rechtsfreund Buller hat die Gerichtsverwaltung auf den Herrschaften Protiwin und Netolitz gegen jährliche Belohnung von 200 fl., u. zw. zur Hälfte von Protiwin an Naturalien, und zur Hälfte von Netolitz an Geld willig angenommen, und sich auch allen übrigen Anordnungen gefügt. c) Der Taborer Syndicus Nowak hat diese Stelle bei der Herrschaft Cheinow nicht anders, als gegen 80 fl. an baarem Geld, und 40 fl. an Naturalien annehmen wollen; welche wir ihm, da sonst kein tauglicher Mann in der Nachbarschaft vor- handen ist, und die Anstellung eines eigenen Justitiarius mit noch grösseren Aus-

Strana 151
Uprava soudů na Schwarzenbersku 1786, 1787. 151 lagen verknüpft sein würde, bewilligt haben. Dagegen hat er sich verbindlich gemacht alle 14 Tage, und sooft es bei wichtigen Vorfällen sonst nothwendig sein wird, bei dem Gerichtstag in Cheinow zu erscheinen, sich allda nach Erforderniss der Um- stände auch mehre Tage aufzuhalten, alle schriftliche und mündliche Behandlungen vorschriftmässig auszuarbeiten, die nöthigen Justizbücher behörig einzuführen, dann aber die Gerichtstaxen genau einzutreiben und zu verrechnen. d) Hat sich bei näherer Uberlegung gezeiget, dass es für eine Person doch zu viel sein würde, auf der Herrschaft Postelberg und Lobositz sammt allen in- corporirten Gütern mit Einbegriff des Guts Tauschetin die Justizverwaltung vor- schriftsmässig zu besorgen, und dass der Gerichtsverwalter bei dieser Einrichtung fast die ganze Zeit mit Herumfahren von einem Orte zum andern zubringen, folglich zur Bearbeitung der Gerichtgeschäfte keine Musse übrig behalten würde. Da nun inzwischen der Launer Syndicus Gallina, dessen Geschicklichkeit und gutes Ver- halten in der dortigen Gegend bekannt ist, um eine Gerichtsverwaltersstelle bei uns eingekommen ist, so haben wir unsere dortige Herrschaften und Güter in Ansehen der Gerichtspflege dergestalt vertheilet, dass Postelberg, Neuschloss, Gross- Lippen, Mohr und Tauschetin demer wähnten Syndicus Gallina, Lobositz, Werschowitz und Kamaik aber dem Postelberger Syndicus Keil zugetheilet worden ist. Wobei dem letzteren nebst freier Wohnung, Holz und Licht 300 fl. jährlich aus den Lobo- sitzer Renten ausgemessen wurden. Dem Launer Syndicus Gallina aber werden wir den Gehalt erst nach Endingung eines Jahrs bestimmen, bis sich nämlich zeigen wird, wie weitläufig und beschwerlich sein Dienst ausfallen, dann wie viel die binnen dieser Zeit eingegangenen Gerichtstaxen betragen werden... Na konceptě jest podepsán Ploch mp. g) 1787, 15. dubna: Hospodářští úřadové neberte důležitých jednání soudních před sebe bez justiciára. Circular, die Beiziehung der Gerichtsverwalter zu wichtigeren Rechtsgeschäften, exped. Wien 15. Apr. 1787 nach Krumau, Wittingau, Frauenberg, Protiwin, Worlik, Ginonitz, Kornhaus, Postelberg, Lobositz, Schlackenwerth, Wildschitz. Netolitz, Win- terberg, Prachatitz, Cheinow. Es haben sich auf einigen von unseren Herrschaften Fälle ergeben, dass über verwickelte Getreiddiebstäle und andere wichtige Jurisdictions-, Judicial- und Criminalangelegenheiten von den Wirthschaftsämtern ohne Beiziehung der betreffen- den Justitiarien Verhöre und Protokolle aufgenommen und Berichte an uns erstattet worden sind. Da nun die Gerichtsverwalter den ah. Absichten gemäss vorzüglich zur gesetzmässigen Behandlung und Entscheidung dergleichen Rechtsgeschäfte aufge-

Strana 152
152 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: stellet werden mussten: so finden wir nöthig anzuordnen, dass von nun an über alle solche Falle die Verhöre, Protokolle und andere Nothdurften entweder durch den Gerichtsverwalter selbst aufgenommen, oder wo dieses nicht möglich wäre, ihnen wenigstens mitgetheilt, von denselben die Mängel verbessert, das Abgängige ergänzet, und ein schriftliches Gutachten, wie die Sache abzuthun wäre, verfasset werden soll. Welches rechtliche Gutachten alsdann, wenn die Sache so beschaffen ist, dass sie uns zur Entschliessung vorgelegt werden muss, an uns einzusenden ist. Uberhaupt müssen alle an uns abzustattende Berichte, welche dergleichen wichtigere Rechtsangelegenheiten betreffen, von dem Gerichtsverwalter mitunterfertigt werden; er wäre denn, dass schon eine rechtliche Meinung desselben dem Berichte beige- schlossen worden wäre. Koncept tohoto knížecího dekretu v archivé Třeboňském (A. 5AC. 1a) podepsán jest: von Ploch mp. 623. 1786, 4. září: Nejvyšší rozhodnutí, že poddanské povinnosti k vrchnosti, zapsané jenom v urbáři, jsou pravoplatné toliko tehdy, byl-li urbář spolupodepsán od poddaných. Ddo 14. Septemb. 1786. Seine Majestät haben höchst zu entschlüssen be- funden, es seie sich als eine Grundregel gegenwärtig zu halten, dass unterthänige Schuldigkeiten, welche weder in den alten Stiftsbüchern, noch in den alten Kaufbriefen ausgedrucket sind, wenngleich in dem Stockurbario davon Meldung geschiehet, nur damals gefordert werden können, wann das Stock-Urbarium mit Einfluss der Unter- thanen zu Stand gekommen und mit ihrer Unterschrift versehen ist; massen widrigens bei einem sich ereignenden Widerspruch, und wenn besonders das Dominium in An sehen der geforderten Schuldigkeiten auch nicht einmal einen 32jährigen ununter- brochenen Besitz zu erweisen vermag, ein dergleichen Stockurbarium eben so, wie das Rectificationsurbarium tanquam scriptura propria zwar wohl gegen, niemals aber für den Verfasser einen rechtsbeständigen Beweis auszumachen habe. Wornach dann das Appellations-Gericht sich selbst zu achten und die unterstehenden Landrechte zu verständigen haben wird. Per imperatorem. Ex Supr. Just. consilio Wien d. 4. Sept. 1786. Vincenz Towara. Starý opis ve sborníku patentů 1785—-1786 v arch. Českého Musea, list 628b. — Schází v Rothové sbírce zákonů Josefových ve svazku II. při 4. září 1786. Seilern. L. Gr. Clary.

Strana 153
O platnosti urbářů; o vybírání desátku 1786. 153 624. 1786, 12. prosince císař Josef patentem nařizuje, že obilný desátek v mandelích na poli má býti ve 24 hodinách vybrán. Wir Joseph der Zweite oc. Es sind mehrere Beschwerden von Unterthanen vorgekommen, dass die Zehendherren, wenn die Frucht bereits in Mandel aufgerichtet ist, den Zehend auszustecken verzögern. Da nun durch diese Verzögerung die Früchte des Unterthans manchen Be- schädigungen ausgesetzt sind, finden wir nöthig, über die Einhebung des Zehends folgende Richtschnur festzusetzen: § 1. Wenn auf einem Felde die Frucht in Mandel aufgerichtet ist, wird der Zehendhold dem Zehendherrn davon die Anzeige machen. § 2. Nach dieser Anzeige hat der Zehendherr den Zehend binnen 24 Stunden auszustecken. § 3. Sollte ein Zehendherr die Aussteckung über diese Zeit verschieben, so ist der Zehendhold befugt, den Zehend von Richter und Geschwornen ausstecken zu lassen, und das Getreid mit Zurücklassung des Zehends von dem Felde weg- zuführen. § 4. Um aber bei dieser Begünstigung der Zehendholden auch den Zehend- herrn gegen Ubervortheilung zu schützen, wird demselben das Recht zugestanden, die Abzählung des Zehends auf jedem Felde bei was immer für einem Mandel an- zufangen. § 5. Durch dieses Gesetz werden allso alle bisher bestandene Gewohnheiten oder Verordnungen in Anschen der Zeit, binnen welcher der Zehend einzuheben üblich oder vorgeschrieben war, aufgehoben. Geben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien, den 12. Tag des Monats December im 1786., unserer Reiche des römischen in 22. und der erbländischen im 7. Jahre. Joseph. (L. S.) Leopoldus comes à Kollowrat, Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. Canc. Johann Rudolf Graf Chotek. Ad mandatum sac. caes. regiae majestatis proprium Joseph Maria Freiherr von Friedenthal. Tištěný patent v archivě Českého Musea. — Praskův Selský Archiv 1907 VI. str. 20 č. 6 přinesl český výtah z „návěští“, jímž tento desátkový patent z 12. prosince 1786 se obnovuje pod datum v král. městě Brně 17. května 1790. Archiv Český XXV. 20

Strana 154
154 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 625. 1786, 19. prosince—1787, 22. března: Vláda usiluje, aby přestalo porůzné pasení dobytka, a děti aby byly posílány do školy. 1. (Gubernial)-Verordnung vom 19. December (1786). Die Republikazion der untern 28. Hornung 1785 ergangenen Verordnung wegen des der Schule und Industrie nicht nur allein sebr nachtheiligen, sondern auch der Landwirthschaft sehr schädlichen einzelnen Vieh- hütens und wegen fleissiger Abschickung der Kinder in die Schulen. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. Auszug Okt.—Dez. 1786 českého gubernia č. 101. 2. Verordnung von dem k. k. böhmischen Landesgubernium. Durch ein Hofdekret vom 2. dieses Monats Jänner haben Se Majestät das Hüten alles Viehes zur Nachtzeit, doch mit Ausnahme der Alpen und der eingezäunten Hutweiden, nicht minder des Streuschlages für das Schafvieh auf Brach, und gegen den Aus- tritt der Schafe gut verwahrten Felder zu verbieten geruhet [sic]. Prag den 20. Jänner 1787. Anton Franz Hohaus. Franz Anton Graf von Nostitz. (L. S.) Mathias Joseph von Smitmer. Tištěná vyhláška v archivě Českého Musea. České gubernium vydalo z dvorského dekretu výtah nedbale zhotovený, až nesrozumitelný, jejž tak otiskl také Roth III. str. 1 č. 1. — Kropáček, Buch für Kreis- amter III. 135, má z téhož dvorského dekretu z 2. ledna 1787 tento výtah: Doch sind von diesem Verbot [des freien Hütens des Viehes zur Nachtzeit] ausge- nommen die eingezäunten Hutweiden und der Streuschlag des Schafviehes auf den gegen den Austritt der Schafe gut verwahrten Brachfeldern. 3. Verordnung von dem k. k. böhmischen Landesgubernium. Zufolge des durch ein Hofdekret vom 28. Hornung d. J. anher cröffneten höchsten Befehls, sollen die Kreisämter nachdrücklich darauf dringen, damit nach der bestehenden allgemeinen Vorschrift die Kinder auf dem Lande in dem bestimmten Alter in die Schule ge- schickt, und solang die Gemeinden *) noch bestehen, nicht früher zum Viehhüten ver- wendet, folglich dadurch von dem Schulgehen nicht zurückgehalten werden. Prag den 9. März 1787. Franz Anton Graf von Nostitz (L. S.) Joseph Anton von Riegger. Tištěná vyhláška v archivě Českého Musea. — *) Gemeinweiden, Roth III. str. 47 č. 82. Johann Debrois. 4. (Gubernial)-Verordnung vom 22. März (1787). Die wiederholte Untersagung des Viehhütens zur Nachtzeit und Verbreitung des Kleesaamens wird dem Landmann anempfohlen. Schriftlich an sämtl. Kreisämter. Výtah z vyhlášek č. gubernia za leden—březen 1787 č. 131. Celé nařízení viz pod 22. bř. 1787.

Strana 155
Z let 1786—1787. 155 626. 1787, 4. ledna: Císař zapovídá líbání ruky a klekání před člověkem jakožto známku bývalé nevolnosti. Unterm 4. Jänner d. J. ergieng der ah. Befehl, dass von nun an und in Zukunft der Handkuss von Männern und Weibern gegen den allerhöchsten Landesherrn und alle höchste Personen vom durchlauchtigsten Erzhause, sowie die kniegebogenen Reverenzen und das Niederknien selbst, von jedermann und in allen Fällen gänzlich unterlassen werden; folglich auch niemand, wer er immer sei, der um etwas bitten oder sonst etwas einzureichen hat, künftig mehr niederknien soll, weil dieses von Mensch zu Mensch keine anpassende Handlung sei, sondern solche gegen Gott allein vorbehalten bleiben müsse. Es wird daher diese ah. Verordnung als ein sicheres Zeichen der ganz aufgehobenen Leibeigenschaft allgemein bekannt gemacht, mit dem Beisatz, dass dieselbe an den Amtstägen von den Beamten den Richtern schriftlich hinausgegeben, und damit sie den Inhalt wohl begreifen, auch mündlich zu erklären sei. Verordnung vom 18. September (1787). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 197 č. 321. 627. 1787, 10. února: Vrchnost má nésti každé zvýšení daně z půdy dominikální, která jest emfyteuticky pronajata. Se Mt haben entschlossen, dass den Obrigkeiten, wo das Robotabolitionssystem ein- geführet ist, es möge die auf den, den Unterthanen oder neuen Ansiedlern überlassenden Dominicalgründen haftende Steuer entweder durch die jetzt für sich gehende Steuerregulirung, oder durch andere allgemeine Anordnungen erhöhet werden, immerhin der diesfällig mehrere Betrag zur Last zu fallen habe. Hofdekret vom 10. Febr. (1787). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 32 č. 62. 628. 1787, 17. února, 26. března: dvorské dekrety zapovídají všechno nucené dodávání a kupování potravin mezi poddanými a vrchnostmi. a) Verordnung von dem k. k. böhmischen Landesgubernium. Seine k. k. Majestät haben mittelst höchsten Hofdekrets vom 17. Hornung des laufenden Jahrs zu verordnen geruhet: dass nachdem bei Gelegenheit eines aus Österreich ob der Enns eingelangten Robotabolizionsoperati bemerket worden, dass hier und da noch die sogenannten Ruthabgaben oder Viktualienlieferungen bestehen, die dem Unterthan höchst lästig fallen; alle diese Abgaben der Unterthanen an die Obrigkeiten um geringere als die allgewöhnlichen Kaufspreise, sie mögen paktirt worden sein oder nicht, von nun an als ein Prohibitum generale abgestellet, und die künftig dawider handelnde Dominien behörig bestrafet werden sollen. — Prag den 19. März 1787. Franz Anton Graf von Nostitz (L. S.) Joseph Wlach. Joseph Graf von Sweerts. Tištěná vyhláška v archivě Českého Musea. 20*

Strana 156
156 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: b) Hofdekret vom 26. März (1787): Dass der den Grundobrigkeiten unterm 17. August 1784 gemachte Verbot, ihren Unterthanen Lebensmittel oder Getränke zum Kaufe oder Verkaufe oder Ausschanke auf obrigkeitliche Rechnung aufzudringen, neuerlich kundgemacht werden soll. Durch Gubernialdekret vom 9. April sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht. Výtah z vyhlášek českého gubernia za duben—červen 1787 č. 5. — Dovolávané nařízení ze 17. srpna 1784, kteréž bylo zde výše str. 89 opominuto, čte se v Rothově sbírce zákonů Josefových II. str. 106 č. 229 v tato slova: Allen Grundobrigkeiten wird neuerdings hiemit bei schwerster Bestrafung verboten, ihren Unterthanen, unter was immer für einem Namen und Vorwand, Lebensmittel oder Getränke zum Kaufe, Verkaufe oder Ausschank auf obrigkeitliche Rechnung aufzudringen oder dieselben zu zwingen, zu einem höheren Preise als die Obrigkeiten auszuschänken; und hingegen jedem die Freiheit ertheilet, die von ihm selbst erzeugten Lebensmittel, Wein und Obstmost zu allen Zeiten des Jahres, wie, wann und in welchem Preise er will, zu verkaufen oder auszuschänken. Patent vom 17. August (1784). 629. 1787, 24. února: Na panstvích Schwarzenberských výplata za nevysloužená dvorská leta po 1 zl. 20 kr. nemá se požadovati, ale přijímati, když se místo služby nabízí. Circulare auf alle fürstlichen Herrschaften in Böhmen exped. Wien 24. Hornung 1787. Damit unsern Herrschaften*) wegen des Lösegeldes, welches von den, beider Eltern verwaisten Unterthanen für nicht abgediente Waisenjahre abgenommen zu werden pflegt, über kurz oder lang nicht zur Schuld geleget werden könne, finden wir nöthig, folgende Vorsichten vorzuschreiben. 1. Sind dergleichen Waisen nie ausdrücklich und geradezu zur Ablösung der dreijährigen Hofdienste mit barem Gelde, sondern allemal zur gesetzmässigen Ab- dienung derselben in Natur anzuhalten. Wenn sie nun dieses, entweder um ihr Glück durch eine Heirat zu befördern, oder ein anderes nützliches Vorhaben auszuführen, nicht leisten können, werden sie selbst freiwillig und aus eigenem Antriebe ein mäs- siges Lösegeld der Herrschaft antragen. 2. Dieses Lösegeld soll in keinem Fall höher, als mit 1 fl. 20 kr. für ein Jahr abgenommen werden. 3. Um noch sicherer zu gehen, ist jeder solcher Ablösungsfall ganz in der Kürze zu Protokoll zu nehmen, welches nicht nur von dem betreffenden Waisen selbst, sondern auch von einem Richter oder Geschwornen unterfertigt, und darin ausdrücklich angeführt werden muss, dass der Unterthan ungezwungen, freiwillig

Strana 157
Z roku 1787. 157 und zu Berförderung seines Besten den Ablösungsbetrag der Herrschaft angeboten, und um dessen Annahme statt der vorgeschriebenen Hofdienste gebeten habe. von Ploch mp. Koncept kníž. archivu v Třeboni A. 5AU. 1a. — *) Po straně jest vyjmenováno 15 panství a statků, jež v Čechách náležely knížeti Schwarzenberkovi. 630. 1787, 22. března: Gubernium dává skrze krajské úřady naváděti poddané ke zlepšení hospodářství polního. Aus Gelegenheit einer Anzeige der Ackerbaugesellschaft hat man für nöthig befunden dem k. Kreisamte aufzutragen, auf die durch Verordnung vom 2. Jänner d. J. verbotene Hütung des Viehes zur Nachtzeit, dann in jungen Wäldern und andern verbotenen Orten ein obachtsames Aug zu tragen, und die Landleute nicht bloss durch Cirkularien, sondern bei jeder Gelegenheit und besonders bei Bereisung zur Einführung des Kleebaues, der Stallfütterung, der lebendigen Zäune und überhaupt zur Verbesserung ihrer Wirtschaft aufzumuntern, ihnen nicht in dem gebieterischen Ton eines Vorgesetzten, sondern in dem Vertrauen erweckenden Ton eines Rathgebers die schädlichen Vorurtheile zu benehmen, und ihnen die auf die Zucht der Obstbäume, der Bienen, und auf die Einführung des Kleebaues von höchsten Orten aus- gemessene Belohnungen im Gedächtniss zu erhalten; überhaupt auch dies den Obrigkeiten, Wirtschaftsbeamten und Seelsorgern einzubinden, welche ihre Warnungen zugleich mit der Erfahrung, welche sie auf ihren eigenen Gründen erlangen, verbinden, und auf diese dem Landmann weit begreiflichere Art unzähliges Gutes stiften können. Verordnung vom 22. März [1787]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 62. č. 118. 631. 1787, 2. dubna: Dvorský dekret zapovídá směňovati selské pozemky za panské bez guberniálního schválení. Verordnung von dem k. k. böhmischen Landesgubernium. Mit höchstem Hof- dekret vom 2. gegenwärtigen Monats haben seine k. k. Majestät zu entschliessen geruhet, dass den Obrigkeiten nicht mehr gestattet sein solle, ihre eigenen gegen Rustikalgründe zu vertauschen, und zwar unter Strafe des doppelten Werths; es sei dann, dass das Kreisamt vorläufig hierwegen die Untersuchung gepflogen, der in das Protokoll vernommene Unterthan seine ungezwungene Einwilligung, wenn ihm die vertauschenden Gründe eigenthumlich gehören, gegeben, und die Landesstelle solches begnehmiget habe; und ohne dieser des Unterthans freiwilliger Einwilligung sei der Tauschhandel nicht zu bestätigen. Prag, den 23. April 1787. Franz Anton Graf von Nostitz. Joseph Graf von Sweerts. (L. S.) Joseph Wlach.

Strana 158
158 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Tištěná vyhláška v archivě Českého Musea. — Čtvrtletní výtah z gub. vyhlášek za duben - červen 1787 č. 16. udává obsah toho dvorského dekretu mylně: Dass der bereits bestehende Verbot, keine Rustikal- gründe einzuziehen, befolgt werden solle. Gubernium rozeslalo ten dekret krajským úřadům dne 23. dubna. 632. 1787, 3. dubna patent stanoví, že selský statek z pravidla má připadnouti nejstaršímu synovi; kterak poručník má býti zřízen; o nedílnosti statku selského a dědických podílech. Wir Joseph der Zweite oc. Bei den Erbfolgen und Kuratelen des Bauern- standes ist bisher der Gebrauch bestanden, dass bei jeder Verlassenschaft, wo mehrere Kinder des Erblassers sind, das Bauerngut dem jüngsten, meistens unmündigen Sohne übergeben worden; und weil die Kuratelen minderjähriger Bauernkinder fast immer dem zweiten Manne des zurückbleibenden Ehweibs, mithin dem Stiefvater der Kinder, anvertraut waren, in fremde Verwaltung gekommen ist. Um nun das Vermögen unmündiger Bauernkinder vor aller Gefahr zu sichern welcher dasselbe durch diese Gewohnheit ausgesetzt ist, finden wir zuträglich, fol- gende Vorsehung zu treffen: § 1. In dem Falle der gesetzlichen Erbfolge soll bei Theilung der Erbschaft zwischen mehrere Kinder das Bauerngut oder die sogenannte Wirthschaft allezeit dem altesten Sohne zufallen. Von dieser Verordnung wird nur dann abgegangen werden, wann die Obrigkeit gegen denselben einen gegründeten Anstand fände; in welchem Falle die Entscheidung über die Gründlichkeit oder Ungründlichkeit des Anstandes dem Kreisamte überlassen ist. § 2. Alles, was in dem fünften Hauptstücke des allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuches von den Vormundschaften vorgeschrieben wird, ist überhaupt auch bei dem Bauernstande zu beobachten. In denjenigen Fallen aber, wo in dem letzten Willen kein Vormund oder Kurator benennet worden, muss die Obrigkeit darauf bedacht sein, die Aufsicht über die Person des Waisen und die Verwaltung des Waisenguts einem Manne aus der Verwandschaft des Erblassers anzuvertrauen, welcher in allen Fällen den minderjährigen Eigenthümer vorzustellen, die auf dem Gute haftenden Obliegenheiten genau zu verrichten, die Bestellung der Wirthschaft auf das beste su besorgen, und das Bauerngut so lange, bis der Eigenthümer das- selbe anzutreten fahig ist, im aufrechten Stande zu erhalten hat. Da derjenige, welcher mit eigener Wirtschaft beschäftiget ist, diese Pflichten nicht auf sich nehmen kann, muss der Stiefvater des Waisen davon ausgeschlossen werden. § 3. Um aber die auf den Schutz der Waisen gerichtete Absicht desto ge- wisser zu erreichen, werden hiemit alle Gründe, welche zu einem steuerbaren Hause

Strana 159
Z roku 1787. 159 unmittelbar gehören und demselben in dem Kataster zugeschrieben sind, von dem Hause untrennbar und unvertheilbar erkläret; und ist der Werth, nach welchem der alteste, der von dem Erblasser ernannte, oder der von der Obrigkeit mit Wissen des Kreisamts gewählte Sohn das Bauerngut anzutreten hat, immer nach der Schäz- zung des Rektifikatoriums, jedoch dergestalt zum Grunde zu legen, dass die Kon- tribuzion und herrschaftlichen Gaben zu Kapital geschlagen, und nur nach Abzug dieses Kapitals den übrigen Erben die Erbtheile an baarem Gelde in fristenweiser Zahlung ausgemessen werden. Gegeben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien den 3. Tag des Monats April in 1787., unserer Regierung der römischen im 24. und der erbländischen in 7. Jahre. Joseph. Johann Wenzel Graf von Ugarte. (L. S.) Leopoldus comes à Kolowrat, Ad mandatum sacrae caes. regiae Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. Canc. majestatis proprium Johann Rudolph Graf Chotek. Anton Friedrich von Mayern. Tištěný patent v archivě Českého Musea. — Patent byl dv. dekretem z 26. dub. doprovozen k česk. guberniu, které jej dne 3. května rozeslalo krajským úřadům, Pražskému magistrátu a soudu appellačnímu. Čtvrtletní výtah z vyhlášek českého gubernia za říjen—prosinec 1788 pod č. 13 oznamuje o dodavku ku přítomnému patentu: Hofdekret vom 30. September (1788). Dass das wegen der Erbfolge des Bauern- standes unterm 3. April 1787 ergangene Patent auf jene Einwohner der Städte nicht anwendbar sei, die neben dem Besitze eines Bauernguts auch ein Gewerbe treiben, bürgerliche Realitäten besitzen und das Bürgerrecht haben. Durch Gubernialdekret vom 16. Oktober sämmtlichen Kreisämtern und dem Fiskalamte bekannt gemacht. Jiné dodavky viz níže při 31. březnu 1788 a 19. květnu 1788. 633. 1787, 24. května dvorským dekretem odstraňuje se desátek z pícnin vypěstovaných na úhorech. Nařízení od královského [něm. k. k.] českého gubernium. Aby se žádný ne- pozastavoval [Anstand nehme], úhory, ješto větším dílem bez užitku ladem ležejí, zelenou pící osívati a tak k rozmnožení dobytka přispívati, bylo jest 24. minulého měsíce máje dvorním listem nařízeno: že na úhořích vyvedené pícovní byliny [er- zeugte Futterkreuter] od všeho desátku, kde by takový za povinnost byl, na vždycky osvobozené býti, z všelikého obilí a zahradních zelin ale, kteréžto do úhoru se sejí, desátky ještě dáleji, jako kdy prve, vybejvati [entrichten] se mají. V Praze dne 4. června 1787. (L. S.) Frant. Ant. hrabě z Nostitz. František Jozef hrabě z Saurau. Tištěná německo-česká vyhláška v archivé Českého Musea. Emanuel Ledvinka z Adlerfelsu.

Strana 160
160 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 634. 1787, 8. června: Gubernium znova zapovídá pastvu a žetí trávy v mladých lesích. Se Mt haben gemäss eines am 21. Mai 1. J. erlassenen höchsten Hofdecrets unter an- deren im Bezug auf die, bei dem so sehr einreissenden Holzmangel nothwendige Waldkultur anzuempfehlen geruhet, dass diesfalls das strengste Augenmerk auf die Erzieglung der Wälder und des jungen Anflugs gerichtet werden solle. In dieser Rücksicht haben Se Mt wiederholt die hierunter obwaltende zwei Missbräuche: das Viehweiden mit vollen Heerden und Abmähung des Grases in jungen Waldungen, schärfstens verboten. Daher wird auch die ungesäumte Kundmachung dieses höchsten Befehls dem k. Kreisamte aufgetragen und verordnet, das höchste Waldordnungspatent vom Jahre 1754 zu republiciren, und zur Steuerung dieser zween Missbräuche, in Absicht auf neu angeflogene Strecken alles Hüten und Grasmähen in diesen jungen Waldungen, bis sie nicht die hinlängliche Höhe gereichen, unter unnachsichtlicher Bestrafung der Uebertreter schärfstens einzustellen ... Verordnung vom 8. Juni [1787]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 113 č. 211. — Též tištěno v Engelmayrově Unterthans- verfassung II. str. 246, kdež str. 236—256 najdou se i četná jiná nařízení vydaná 1754—1800 k zachování a pěstění lesů. 635. 1787, 16. června dvorský dekret vysvětluje, kterou měrou velké selské statky měly by se drobiti. Mit Hofdecret vom 16. gegenwärtigen Monats ist eröffnet worden, wienach wahr- genommen wurde, dass die Zertheilung der grösseren Bauerngründe bei ein und andern Indi- viduen in gar zu kleine Theile ausgefallen seie, und man sich höchstenorts versehe, dass die gar zu kleine Theile nicht etwan unangesessenen Leuten zukommen, oder damit wohl gar Familien gestiftet, sondern nur solchen Leuten zugetheilet worden sind, die zuvor schon mit einer gewissen Zahl eigener Gründe versehen waren, welche aber zur Erhaltung ihrer Fami- lien noch nicht hinreichten. In dieser Absicht wird daher dem k. Kreisamt aufgetragen, die diesfällige höchste Vorschrift vom 15. Mai [čti 18. Mai] vorigen Jahrs*), vermög welcher be- sonders in den Gegenden des flachen Landes die Vertheilungen nicht unter 40 Metzen zu geschehen haben, in dem ihm anvertrauten Kreise zu republizieren, und die Obrigkeiten sowohl als die Unterthanen zur Vertheilung der allzu grossen Gründe, die für die Verbesserung der Agrikultur und für die Vermehrung der Population so wesentlich ist, bestmöglichst anzu- eifern. Verordnuug vom 21. Juni [1787]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 118 č. 220. — Opakováno v guberniálním nařízení ze 14. srpna 1789 (u Rotha III. str. 631 č. 1096) a přidána tabulka na vzor pro ty, kdož by chtěli žádati za po- tvrzení rozdílu statku selského. Srovnej dv. dekret ze 16. srpna 1787 zde níže. — *) Pod 15. květnem 1786 není v Rothově sbírce (II. str. 472) vytištěn žádný podobný předpis, a nepochybně také nevyšel; ale dne 18. května 1786 byl vydán takový dvorský dekret, jenž se čte v guberniálním nařízení z 6. června 1786 výše na str. 132 č. 618. 636. 1787, 5. července: Vrchnostenské výhradné propinační právo přestává. Aus Gelegenheit einer höchsten Orts gemachten Anzeige haben Se Mt durch Hof- dekret vom 5. dieses Monats angeordnet, dass die wegen der zumuthenden Abnahme obrig-

Strana 161
Z roku 1787, 8. čna--16. srp. 161 keitlicher Feilschaften am Getränke neuerlich erlassene Zirkularverordnung vom 17. August 1784*) wiederholt allgemein republizirt, und sämmtlichen Kreisämtern eine besondere Aufmerk- samkeit auf den richtigen Vollzug des Angeordneten eingebunden werden solle. Wo übrigens aber es sich von selbsten verstände, dass da, wo ein Dominium sein eigenthümliches obrig- keitliches Wirtshaus und Ausschanksrecht an einen unterthänigen Wirt mit der kontraktmässigen, unter beiden Theilen freiwillig verabredeten Verbindlichkeit überlässt, dass er kein anderes, als obrigkeitliches Getränk ausschenken solle noch könne, es in Ansehung dieses Wirts bei dem Kontrakte sein Bewenden habe; den übrigen Unterthanen aber der Zwag nicht aufgelegt werden könne, ihr Getränk von diesem obrigkeitlichen Verleger abnehmen zu müssen. Das Kreisamt hat diese höchste Entschliessung kund zu machen, auch darauf sehen zu lassen, damit das Bier unter Konfiskationsstrafe in echter Qualität ausgeschänket werde. Verordnung vom 19. Juli [1787]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 136 č. 246. — *) Zde tištěno na str. 156 k číslu 628. 637. 1787, 16. srpna vyšel dvorský dekret na vysvětlenou dvorského dekretu z 18. května 1786: drobením velkých statků selských v kraji nemají vznikati živnosti menší pod 40 měřic, v horách však se to může dopustiti. Nařízení od královského [něm. k. k.] českého gubernium. Nejvyšším dvorním listem od 16. běžícího měsíce bylo jest strany rozdělování větších sedlských statků nařízeno, že z ohledu oněch statků, ješto v horách ležejí a kde rolní práce [Ackerbau] ne tak, jako rozličný jiný vejdělek hlavní obchod [die verschiedenen Gattungen des Industrialverdienstes die Hauptnahrung] sedlského lidu jest, při 4. článku dvorního listu dne 18. máje 1786 roku vydaného*) nezměnitedlně pozůstati má, podle kteréhož vrchnosti a krajský úřadové v horách na počet 40 měr tak zouplna hleděti nemají [sich nicht genau zu binden haben], a takové zdělení [Ver- theilungen] při nových osadách [Ansiedelungen] na menší, však taky zase ne velmi malé díly k napomoci hospodáství jiným obchodem neb vejdělkem [Gewerbe oder Industrialverdienst] již opatřenému povoliti mohou. Co se ale položitého kraje [flaches Land] dotýče, kde sedlák toliko z polního hospodářství živ jest a nějaký jiný vej- dělek [Nebenverdienst] jenom zřídka mívá: tu se za základní pravidlo pozorovati má, že když z jednoho sedlského hospodářství více živností aneb oddělených nových osad [mehrere Besitzungen oder abgetheilte neue Ansiedelungen] se dělá, každý ta- kový podíl, skrz kterýž nová familije povstává, nikdy méně než 40 měr obsahovati nemá; aň [da] věc jistá jest, že familije na skrovnější osadě [Besitzungl, nemaje kromě svého hospodářství jiného znamenitějšího vejdělku [Nahrung], nikoli živa býti, všecky své povinnosti vybejvati a také potřebný potah, na jehož zadržení [Beibehaltung při takovém dělení vždy obzvláště hleděti se má, vychovati [aushalten] nemůže. Archlv Český XXV. 21

Strana 162
162 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Když ale takové grunty před rukama jsou, jenž do počtu k statku náležejících rolárních gruntů nepatřejí, byvše skrz koupi aneb jiným způsobem k statku při- vlastněny;**) aneb když při dělení větší sedlské živnosti některé grunty k nějaké již usazené osadě [zu einer schon bestehenden Ansiedlung] aneb menšímu hospodářství se přidělují, a tady menší hospodářství aneb osada toliko větší se dělá [verstärket], následovně žádné nové osady aneb sedlský statkové se nezakládají: tu se samo v sobě srozumívá, že i také v položitém kraji na tom dosti jest, když jenom při jedné živnosti alespoň 40 měr z toho rozděleného statku pohromadě zůstane, ostatní pak grunty [der Ueberrest] mohou se také v menších, 40 měr nedržících podílech k jiným již usazeným sedlským statkům aneb chalupám, když samy v sobě již dosti veliký nejsou, přiděliti a k jich zvětšení [Verstärkungen] sloužiti. V Praze, dne 27. srpna 1787. Jozef hrabě Sswerts. Prok. hrabě Lažanský Jozef Wlach. (L. S.) Tištěná německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. — *) Cirkulář č. gubernia z 6. června 1786 o dvorském dekretě z 18. května 1786 jest tištěn výše na str. 132 č. 618. — **) V něm. originále stojí krátce: Wenn aber Ueberlandgründe vorhanden sind. Český text má tedy celou právnickou definici pojmu, jenž v ra- kouských zemích byl označován slovem Ueberlandgründe. Vláda dala opět pobízeti k drobení selských statků: Hofdekret vom 29. November (1787). Dass den Unterthanen die aus einer, jedoch nicht leicht unter 40 Metzen im flachen Lande zu geschehen habenden Zertheilung allzugrosser Bauergründe durch leichtere und bessere Benützung des Bodens entstehenden wesentlichen Vortheile begreiflich gemacht werden sollen. Durch Gubernialdekret vom 8. Dezember sämmtl. Kreisämtern und dem Prager Stadtmagistrate bekannt gemacht. Čtvrtletní výtah za říjen—prosinec 1787 z vyhlášek českého gubernia pod č. 46. 638. 1787, 12. listopadu: Kdy hodnota selského statku má se znova odhadovati. Es hat zwar bei dem wegen der Erfolge in die Bauerngüter unterm 3. April d. J. erlassenen Patente, und insbesondere bei dem 3. § desselben sein Verbleiben ; jedoch soll so lange, als der neue Steuerfuss nicht reguliret sein wird, für den Fall, wenn die dermalige rektifika- torische Einlage offenbar zu gering wäre, oder die Richtigkeit derselben bezweifelt würde, zur unparteiischen Schätzung des wahren Werths des Gutes geschritten werden. Hofdekret vom 12. November (1787). V Rothově sbírce zákonů Josefových III str. 226 č. 376. — Tohoto předpisu dovolává se dvorský dekret z 19. května 1788 ad 8, ad 9, níže str. 172. 639. 1787, 16. listopadu: Kterou měrou mohou se drobiti svobodnické statky. Jeder kann seinen Freisassenhof an wen immer, er sei von Herrn-, Bürger- oder Bauernstande, verkaufen oder vertheilen, wenn nur dabei die Vorschrift beobachtet wird, dass die Gründe nicht stückweise hindangegeben, und zu andern unterthänigen Bauerwirthschaften

Strana 163
Z roku 1787, 16. srp.—15. pros. 163 zugetheilt, sondern jene Gründe, die wegen ihrer geringen Zahl von den Freisassenhöfen allenfalls nicht trennbar sind, auch dabei für immer verbleiben, die grösseren aber in mehrere Be- sitzungen, deren keine unter 40 Metzen, wohl aber mehr Aussaat enthalten darf, vertheilet werden. Hieraus ergibt sich von selbst, das auf jede derlei Besitzung neue Ansiedelungen erbauet werden müssen. Auch haben diese Gründe immerhin in der Eigenschaft der Freisassengründe zu ver- bleiben, und insolang sie der Gerichtsbarkeit der benachbarten k. Städte nicht einverleibt werden, hat die Zerstückung nach den für die Bauerngründe bestehenden Vorschriften mit Vorwissen des Fiskalamts, sonach aber mit Vorwissen der betreffenden Stadt und des Kreis- amtes zu geschehen; die darauf haftenden Lasten sind nach Mass der Gründe mit zu ver- theilen, und derlei Zerstückungen jederzeit dem k. Gubernium zur Genehmigung und zur Abänderung des Landeskataster vorzulegen. Hofdekret vom 16. November (1787). V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 228 č. 382. 640. 1787, 15. prosince: Knížecí nařízení o tom, kdo na panstvích Schwarzenberských má vésti knihy pozemkové, inventáře pozůstalostní a účty sirotčí. Circulare (mit Ausschluss Postelberg, Schlackenwerth und Wittingau) exped. Wien 15. Dec. 1787 nach Krumau, Frauenberg, Protiwin, Worlik, Kornhaus, Lobositz, Netolitz, Winterberg, Prachatitz, Cheinow. In dem Hofdecrete vom 10. Aug. d. J.*) wird unter andern angeordnet, dass die obrigkeitlichen Wirthschaftsämter nicht nur diejenigen Beschwerden und Streitigkeiten zwischen Unterthanen, welche durch gütliche Wege und ohne orden- tliche gesetzmässige Verhandlung beigelegt werden können, für sich allein und ohne Beiziehung der Gerichtsämter entscheiden, sondern auch die Besorgung der Grundbücher und was dahin einschlägt, die Vornehmung der Inventuren und die Aufsicht über Vormundschaftsrechnungen übernehmen sollen. Was nun den ersten Absatz, näml. die Beilegung der geringeren Unterthans- beschwerden ohne Beziehung einiger Taxen, betrifft: dies muss ohne Anstand allent- halben nach dem Patent vom 13. Jul. 1786 beobachtet und befolgt werden, obgleich dadurch den Wirthschaftsämtern einige Mühe zuwachsen wird, weil dergleichen aussergerichtliche Entscheidungen doch allemal schriftlich in dem Protokolle zur künftigen Wissenschaft und Nachachtung vorgemerkt werden müssen. Bei den übrigen Puncten aber ergeben sich verschiedene wichtige Anstände, und zwar : 1. Müssen die Grundbücher, aus deren unrichtiger Führung viele Streitigkeiten entstehen, durch die Gerichtsämter nach der ah. Vorschrift eingeleitet und verbessert werden. Dieses kann nicht anders geschehen, als wenn dem Justizamte die Führung des Grundbuches oder wenigstens die Mitwirkung dabei gestattet wird. 2. Soll jeder aufgesetzte Kauf-, Ehevertrag, Schuldverschreibung, Cession, In- 21*

Strana 164
164 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: ventur, Testament, Erbtheilung, Quittung oc allezeit vorläufig durch das in der Justizinstruktion vorgeschriebene Register laufen, beim Gerichtstage vorgebracht werden, und erst durch den Bescheid zur Einverleibung gelangen. Bei welchen Umständen die Grundbuchsführung von dem Gerichtsamte auf keine Weise getrennt werden kann. 3. Die Inventuren sind vermög der nämlichen Justizinstruction der erste und wahre Grund zur Erbschaftsabhandlung. Sie können freilich wohl auch durch die Wirthschaftsämter mittelst eines Abgeordneten mit Zuziehung der Dorfsrichter, Geschwornen und Schätzmänner vorgenommen werden. Aber welche Richtigkeit lässt sich bei den Erbschaftsabhandlungen versprechen, wenn den Gerichtsämtern aller Einfluss bei Vornehmung der Inventuren benommen werden sollte? Um nun einerseits diesen Anständen auszuweichen, andererseits aber auch die höchste Vorschrift zu erfüllen, glauben wir am besten zu thun, den Mittelweg einzuschlagen; dass nämlich a) die Grundbücher zwar durch das Wirthschaftsamt geführt, jedoch bei denselben ohne Beiziehung, Berathung und ohne genaues Einverständniss mit dem Justizamte nichts veranlasset werde. b) Auf gleiche Art sollen zwar auch die Inventuren durch einen Abgeordneten des Wirthschaftsamtes mit Beiziehung der Richter oder Geschwornen und der Schätz- männer vorgenommen werden; doch muss jederzeit auch der Gerichtsverwalter dabei zugegen sein, und überhaupt alles nach seiner Weisung geschehen. c) Was die Aufsicht auf die Vormundschafts-Rechnungen betrifft, diese kann als eine in das Rechnungswesen einschlagende Sache, und weil die Waisenrechnungen ohnehin ausser dem Gerichte geführt und erlegt werden, ohne Anstand noch fernerhin bei den Wirthschaftsämtern verbleiben. Damit alles dieses richtig befolget werde, ist diese Resolution nach ihrem ganzen Inhalte auch dem Gerichtsverwalter der dortigen Herrschaft gehörig mitzu- v. Ploch mp. theilen. Koncept v archivě Třeboňském A. 5AC. 1a. *) Dvorský dekret z 10. srpna 1787 (v Rothové sbírce zákonů Josefových III. Bd. str. 158 č. 275) předpisuje: 1. Soudní práce, jež podle patentu z 11. kv. 1786 mají obstarávati hospodářští úřadové, vyřizují se bezplatně; 2. rovněž hospodářským úřadům náleží vedení knih pozemkových, inventování a dohled k účtům poručenským; 3. správu soudní ve věcech sporných, exekučních, v konkursích a projednání pozůstalostí má obstarávati justiciár zkoušený soudem appellačním, který ve svém soudním okrese sídlí na takovém místě, odkud není přes 2 hodiny ke hranici; 4. s tou podmínkou se dovoluje, aby několik panství si zvolilo společ- ného justiciára, anebo aby panství odevzdalo soudní správu magistrátu blízkého města, jemuž přenechá taxy

Strana 165
641. 1787, 26. prosince: O povinném ukládání plodin do kontribučenských sýpek pro vojsko. Da zufolge der unterm 10. Juni 1782*) ergangenen Vorschrift von jedem Dominium und Unterthan nach dem Verhältnisse seiner Fechsung von einem Jahre zu dem andern ein gewisses Quantum an Brodkörnern, dann an harten und rauchen Futter hinterlegt werden muss, wozu der zwölfte Theil an Haber oder Gerste, dann der achte Theil an Heu bestimmt worden, um zum Behuf der Truppen hievon den sichern Gebrauch machen zu können: so haben Se Mt neuerdings befohlen, dass nicht nur fortan über den gewissen Vollzug dieser Anordnung ganz unverbrüchlich gehalten, sondern auch von nun an der nach dieser Be- stimmung hinterlegte Vorrath an Körnern, nämlich an Brodfrucht sowohl, als an Haber und Gerste, um sich dessen auf den Fall des zumachenden Gebrauches zu versichern, unaus- bleiblich auf die Kontributionsschüttböden gebracht, mithin sowohl der Dominikalantheil, als der unterthänige Vorrath vollkommen sicher gestellt, nicht minder auch das hinterlegte Quantum an rauchen Futter verlässlich in Bereitschaft gehalten werden soll, um darauf bei vorkommender Erfoderniss zählen zu können. Hofdekret vom 26. December (1787). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 246 č. 418. Z tohoto dvorského dekretu tištěn jest zde výše str. 98 č. 597, 2 výtah nedostatečný. — *) Nikoli dne 10., ale 19. června 1782 vyšel takový dvorský dekret; Roth podává z ného následující výtah (I. str. 201 č. 473), též gubernialní nařízení o něm z 8. července 1782 (I. str. 206 č. 491): Jedes Dominium und jeder Unterthan, wovon die Kammeralherrschaften nicht ausge- nommen sind, soll zum Behuf der Militar- Verpflegung bei einem ausbrechenden Kriege von der jährigen Fechsung an Brod-Körnern 1/12 Theil, an Haber samt Gersten 1/10 Theil, und an Heu 1/8 Theil individualiter hinterlegen. Hofdekret von 19. Juni (1782). Infolge des Hofdekrets vom 19. Juni d. J. wird eine gedruckte Instruktion, zu welchen Endzweck und auf was für eine Weise diese Hinterlegung der Brodkörnern, dann des Hart- und Rauhfutters zu veranlassen seie, den Dominien und Unterthanen zu deren Nachachtung vertheilet; und beinebst anbefohlen, dass von dieser Hinterlegung mit Lichtmess 1783 sonder Einwendung das Totale oder Summarium nach den beikommenden Formular an das k. Landes- gubernium eingesendet, und ein Exemplar davon den Verpflegsbeamten des Kreises übergeben, sofort auf diese Art alljährig kontinuiret werden soll. Wesswegen die k. Kreisämter zu sorgen haben, damit sie zu Ende jeden Jahrs alle in der Instruktion angeführte Partikular-Eingaben habhaft werden, und von der geschehenen Hinterlegung sicher sein mögen. Weil aber die Fechsung in jedem Jahre anders ausfällt, daher sollen die Kreisämter zu Lichtmess 1786 das dreijährige Totale zu gleicher Zeit mit einschicken, damit daraus ein dreijähriger Durchschnitt gemachet, und ein richtiger Satz angenommen werden könne, was jede Partei und der Kreis zusammen eigentlich zu den abgesehenen Endzweck zu hinterlegen habe. Verordnung vom 8. Juli (1782). 642. 1788, 24. ledna: Nejstarší selští synové jakožto dědicové jsou osvobozeni od vojenské povinnosti. Vermöge Konskription- und Werbbezirksystem soll bei jedem angesessenen Hauswirth ein Sohn oder Tochtermann als Erb von der Militargestellung frei sein. Welches dann auch bis

Strana 166
166 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: nun bei der Konskription dergestalt beobachtet worden, dass gewöhnlich der jüngste Sohn in der Rubrike der Erben angesetzt worden. Da nun aber das Patent vom 3. April 1787 § 1. den Erben oder Wirtschaftantreter in der Person des ältesten Sohnes bestimnt: so sind nunmehr nach diesem Gesetze die ältesten Söhne der Bauern in den Konskriptionbüchern in der Rubrike der Gewerbnachfolger einzutragen, folglich von der Militargestellung zu befreien. Verordnung vom 24. Jänner [1788]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 261 č. 455. 643. 1788, 9. února: Stěhování poddaných do ciziny se stěžuje. Es ist von der Reichswerbungsdirektion einberichtet worden, dass im Reiche viele böhmische konskribirte Unterthanen ohne Pässe in Vorschein kämen, welche theils weiter gehen, viele aber auch preussische Dienste nehmen. Es ist daher alle mögliche Vorsicht zu treffen, damit die Auswanderung der Unterthanen ohne Erlaubniss soviel möglich verhindert werde. Gleichwie dann auch das Grenzpersonale zur genauesten Invigilirung diesfalls von seiner Gehörde angewiesen wird. Verordnung vom 9. Februar [1788]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 267 č. 470. 644. 1788, 27. února: Panské nápoje odbírati jsou povinni jenom ti nájemci panských hospod, kteří se k tomu dobrovolně zavázali. Nařízení od cís. král. českého gubernium. Vyměření, od koho hospodští a poddaní nápoj bráti mohou. Dle obsahu dvorního listu od 27. minulého měsíce, ráčili Jejich cís. král. Milost ná- sledující nejvyšší ustanovení zříditi (Entschliessung zu schöpfen): Všickni hospodští, kteří vrchnostenské hospody v nájmu mají a se vej- slovně kontraktem aneb skrze jinou dobrovolnou smlouvu zavázali, ročně jistou určitou částku aneb také svou celou potřebu nápoje od vrchnosti k šenku bráti, jsou k ta- kovému brání, jak dalece kontrakt aneb dobrovolné snešení v tom cíl a míru dává, ještě na delší čas [ferners] zavázáni. Mimo toho závazku ale nemohou ani nájemníci vrchnostenských hospod, mnohem méně pak ti, kteří své vlastní, aneb takové hospody držejí, jenž vrchno- stenské nejsou, k brání a šenkování vrchnostenského nápoje přidržáni býti, nýbrž jest šenkýřům, jakož i také každýmu poddanýmu svobodno, nápoj buď na panství aneb kromě panství od koho chtějí v dědičných zemích sobě objednávati; nic však méně má se taková mocnost [Befugniss] z ohledu poddaného, jenž práva k šenku nemá, jen na jeho vlastní domácí potřebu vztahovati, a protož zůstává mu zapově- zeno, takovým sobě opatřeným nápojem šenk na jakýkoli způsob provozovati.

Strana 167
Z roku 1788, 9. února—28. br. 167 Pročež takové, potažlivě (in Folge) na onen dne 5. července 1787 prošlý (erlassene) dvorní list, vydané další nejvyšší ustanovení k všeobecné vědomosti a ku pravidlu se ozna- muje. V Praze dne 13. března 1788. Lud. hrabě Cavriani. (L. S.) František hrabě Saurau. Německo-česká tištěná vyhláška v archivě Českého Musea. Emanuel Ledwinka z Adlersfelsu. 645. 1788, 21. března: Jestliže panského uloženého obilí užije se k setí, budiž nahrazeno jiným, aby bylo pohotově k vojenské potřebě. Mittels höchsten Dekrets vom 21. März ist die höchste Entschliessung dahin erfolgt, dass zu Bestreitung der Sommersaat die obrigkeitliche Hinterlegung der Orten, wo keine andere Aushilfe erübrigt, zwar verwendet werden könne; jedoch den Kreisämtern einzubinden sei, dass sie diese Bewilligung keineswegs allgemein, sondern nur für besondere Fälle, immer so schleunig als möglich ertheilen, und zugleich den sorgsamsten Bedacht darauf nehmen sollen, dass die Sommersaat vollständig bestellt werde. Wonächst zugleich befohlen worden, den betreffenden Obrigkeiten und Unterthanen zu bedeuten, dass, — da es doch möglich wäre, dass die gegenwärtigen Umstände, wenn der frei- willige Ankauf nicht gut vor sich gienge, eine fernere Lieferungsausschreibung des hinterlegt sein sollenden Körnls fodern sollten, — dieselben bedacht sein sollen, statt deren von der Hinter- legung zur Saat verwendeten Körner andere auf andern Wegen sich nach und nach wieder herbei zu schaffen. Diese höchste Entschliessung wird also dem k. Kreisamte zur Wissenschaft mit dem Auftrage bedeutet, dass bei Ertheilung der Erlaubniss zur Verwendung der obrigkeitlichen Hinterlegung zur Sommersaat sich aufs genaueste nach der höchsten Vorschrift zu benehmen. folglich diese Bewilligung nur da Orten, wo keine andere Aushilfte erübrigt, zu geben, und eben von darumben, ehe und bevor die Erlaubniss ertheilet wird, auf das genaueste zu unter- suchen sei, ob wirklich keine andere Aushilfe vorhanden ist. Alle jene Dominien, wo solcher- gestalten die obrigkeitliche Hinterlegung zur Bestreitung der Sommersaat erfolget wird, sind sonach mit den Ursachen, aus welchen die obrigkeitliche Hinterlegung, und wie viel davon ausgefolget worden ist, anher anzuzeigen. Welchen Obrigkeiten und Unterthanen sodann die obige höchste Weisung, dass selbe den Bedacht nehmen sollen, damit statt deren von der Hinterlegung zur Saat verwendeten Körner andere auf andern Wegen sich nach und nach wieder beigeschafft würden, zu bedeuten ist. Verordnung vom 28. März [1788]. Rothova sbírka zákonů Josefových III. str. 291 č. 518. 646. 1788, 28. března: Když na panství jest nedostatek obilí k setí nebo na chleb, má se pomoci poddaným půjčkou z kontribučenských fondů okolních panství nebo krajů. Mit höchsten Hofdekret vom 28. März d. J. ist man wegen des vom Pilsner Kreisamt besorgenden Brodmangels an die in Betreff der Herrschaft Chlumetz unterm 19. März 1 J

Strana 168
168 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: von höchsten Orten ertheilte Weisung angewiesen worden, welche dahin gehet, dass man bei der von der Chlumetzer Obrigkeit vorgestellten Unmöglichkeit denen Unterthanen mit den nöthigen Körnern zur Sommersaat auszuhelfen, in Betracht der obwaltenden Wichtigkeit, Felder auf einer so grossen Herrschaft an Samenanbau nicht unbesäet zu lassen, alles Mögliche anzuwenden habe, damit denen Herrschaft Chlumetzer Unterthanen so geschwind, als möglich, und ohne die gegenwärtig dringende Saatzeit zu verabsäumen, das erfoderliche Getreid ver- schaffet werde. Gubernium habe daher zu trachten, dass entweder von den benachbarten, auch anderer Kreise Kontributionsschüttböden die Körner in natura, die jedoch die Chlumetze€ Unterthanen selbst abholen müssen, gegen billiges Interesse erborget, oder aber auch mit den benachbarten Kontributionskassa-Barschaften ebenfalls gegen Interesse ausgeholfen, oder auch angrezende Dominien zu einem Vorschuss der erfoderlichen Getreidegattungen bewogen werden möchten. Wobei sich ohnehin verstehe, dass erstlich die ganze Gemeinde in solidum, und dann als Bürge auch die Chlumetzer Obrigkeit für diese Vorschüsse, sie mögen auf was immer für eine von den ersterwähnten Arten geschehen, zu haften, und die Zurückzahlung gleich nach dem heurigen Schnitt mit dieser Naturalaufgabe oder Interessen zu leisten schuldig sein ; *) wofür die Versicherung des Kreisamtes den Vorschussleistenden zu ertheilen, und um die si- chere Einbringung auch der sorgsamste Bedacht zu nehmen sei. Wann aber diese Fürkehrung zur Aufbringung der nöthigen Anbaukörner nicht ausgiebig wäre, so habe man die Obrigkeit zur Aufnahme und Vorschuss des nöthigen Kapitals, für welches jedoch die Unterthanen die landüblichen Interessen der Obrigkeit zu vergüten hätten, ohne Verzug zu verhalten. In einem Hofdekret vom 28. März d. J. wurde überdies noch verordnet, dass auch, jedoch nicht allgemein, sondern immer nach erhaltener kreisämtlicher Erlaubniss und Vor- merkung, zugelassen werden könne, die nöthigen Brodkörner von der Hinterlegung des Kreises zur Aushilfe der nothleidenden Unterthanen und zur Steuerung des Brodmangels gegen Wieder- ersatz nach der heurigen Ernte benützen uud verwenden zu können. Diese zwei höchste Vorschriften werden daher dem k. Kreisamt in der Absicht bekannt gemacht, um sich in ähnlichen, den dortigen Kreis etwan betreffenden Fällen des Brod- oder Getreidmangels nach denen in diesen zwei Hofdekreten enthaltenen Weisungen benehmen, und nöthigen Falls mit andern Kreisämtern ins Vernehmen setzen zu können Verordnung vom 10. April (1788). Z Rothovy sbírky zákonů Josefových III. str. 299 č. 537. — *) To jest: seien. 647. 1788, 31. března dvorský dekret o dědické posloupnosti v stavu selském po rodičích spoluzápisných. Nařízení od c. k. českého gubernium. Patrnější vyměření strany dědičné posloupnosti sedlského stavu z ohledu manželů. Dvorním listem od 31. března běžícího roku bylo této vrchní správě země [v něm. jen: hieher] následující v známost uvedeno: O patentu dne 3. dubna 1787 strany dědičné posloupnosti sedlského stavu vydaném byla tato otázka předložena: zdaliž v té případnosti, když sedlský statkové oboum manželům knihami pojištěny jsou, po smrti jednoho manžela druhý při živo-

Strana 169
Z roku 1788, 28. bř. 19. kv. 169 bytí pozůstalý manžel sobě knihami pojištěný díl statku, poněvadž takový podíly nerozdílny jsou, nejstaršímu synu postoupiti povinen jest, aneb zdaliž takový díl statku, kterýž synu připadl, s vrchnoporučenským povolením na sebe potáhnouti může. Na to ráčili Jejich c. k. Milost ustanoviti, že, když manželové nějaký sedlský statek buď polovičně aneb dílem za vlastní knihami pojištěný mají, otec přečekav smrt ženy své, na tom celém statku na delší čas tak hospodařiti může, že povinen není, onen díl, jenž matce vlastně [eigenthümlich] přináležel, za svého živobytí nej- staršímu synu odstoupiti, nýbrž toliko dětem mateřské dědičné podíly, jak venku obyčej jest, po kopách [fristenweise] spláceti; následovně nejstarší syn v takové případnosti celý statek jak z ohledu otcovského tak také mateřského podílu teprv po smrti otce obdržeti, a otcovské podíly svým bratrům a sestrám, jestli které před rukama jsou, po lhůtách vypláceti má. Když ale žena muže přečeká, a matka s synem v společnosti [in Gemein- schaft] zůstati nechce, tedy že se má takový statek, nechť jest veliký aneb malý, bez všeho dělení synu odevzdati, a matce její podíl s pozorováním předepsaných opatrností v snesitedlných lhůtách vypláceti. V Praze dne 17. dubna 1788. Lud. hrabě Cavriani. (L. S.) Jozef hrabě Sweerts. Z německo-české vyhlášky v archivě Českého Musea. Jozef Vlach. 648. 1788, 19. května dvorský dekret dává vysvětlivky k dvorskému dekretu z 3. dubna 1787 o dědickém právě a poručenstvích ve stavu selském. Nařízení od c. k. českého gubernium. Vyjádření patentu dne 3. dubna 1787 strany dědičného nápadu a poručenství sedlského stavu vydaného. [Erläuterung des unterm 3. April 1787 in Betreff der Erbfolgen und Kuratelen des Bauernstandes erlassenen Patents.] Dle obsahu dvorního listu od 19. minulého měsíce byly o patentu, strany dědičného nápadu a poručenství sedlského stavu dne 3. dubna 1787 vydaném, následující otázky učiněné. Totiž na první § patentu: 1. Jak se má pokračovati, kdyby nejstarší syn na jakýkoliv způsob již nějaký statek měl, a jestě druhý syn před rukama byl, který by svým časem ten statek ujmouti mohl, aneb kdyby v nedostatku druhého syna dcera se vynacházela, která by skrze prospěšné pro- vdání při otcovském hospodářství zachována a zaopatřena býti mohla? 2. Zdaliž v nedostatku syna nejstarší dceři nápad k dědictví statku přináleží, a kdyby již vdaná a na nějakém jiném statku zaopatřena byla, zdaliž právo přednosti [das Vorrecht) na druhorozenou dceru padá? 3. Jak se má v té případnosti rozdělení předsevziti, když se nejstarší syn opomíjí [übergangen wird], zdaliž totiž druhorozený syn také toho práva dosahá, které nejstaršímu synu právy [durch das Gesetze] uděleno jest? Archiv Český XXV. 22

Strana 170
170 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Na druhý § patentu: 4. Zdaliž vládnutí s sedlským statkem na matku přenešeno, aneb kdyby více ne- dorostlých dětí bylo, proti povinnému jich vychování živnost statku [die Nutzniessung des Grundes] na nějaký určitý čas matce zanechána býti může? 5. Zdaližby vočím, nemající žádné vlastní živnosti, k hospodaření na sirotčím sedl- ským statku nejbližším přátelům v té případnosti předtažen [vorgezogen] býti nemohl, kdyby oni vlastním hospodářstvím dostatečně zaneprázněni byli, následovně by se živnosti sirotka málo ujímati mohli? 6. V té příhodě, když k vdavkám způsobná dcera a velmi mladý syn před rukama jest, zdaliž nemůže dcera grunt ujmouti, poněvadž by se skrz to mohla vdáti, a při tom také ostatní sirotci od svého švagra, kterému by se taková vejminka uložila, vychováni a živeni býti? Na třetí § patentu: 7. Zdaliž se mají grunty, který sice katastryrovány jsou, však ale k domu nenáležejí, následovně od domu odděleny býti mohou, v rektifikatorním odhadu některému dítěti, a kte- rému přiděliti, aneb zdaliž se má jich pravá cena, jakou by po smrti držitele měly, vysaditi a s nimi podle předpisu pokračovati? 8. Poněvadž podle práv [nach dem Gesetze] kontribuce a vrchnostenský poplatky na kapitál uvedeny býti mají, zdaliž se to také při rektifikatorním odhadu státi má? 9. Zdaliž se nemá také od držitelů gruntu vybejvaná robota na peníze spočítati, a takový vypadající výnosek [der ausfallende Betrag], tak jako vrchnostenský poplatky, z podílu k vyplacení přicházejího sraziti? 10. Zdaliž se má také dům anebo jiné stavení v nějaké a v jaké ceně vysaditi, aneb dokonce za nic pokládati? 11. Zdaliž nějaký určitý fundus instructus na obilí, koních, vozích a jiným hospodář- ským nářadí, při statku zanechán, aneb obzvláště vyšacován; a zdaliž na grunt přistupujícímu oseté aneb neoseté pole přepuštěné, následovně v té příhodě, když pole zaseté jsou a k obilí naděje jest, takové obilí přejímateli statku náležeti, aneb do dědičné massy potaženo [in die freie Verlassenschaftmasse einzuziehen] a mezi dědiče na stejné díly rozděleno býti má? 12. Zdaliž ujímatel sedlského statku z jeho ceny stejný podíl, jako druzí spoludědičové, obdržeti má, následovně z vypadlého odhadu toho statku takový podíl sobě sraziti může, aneb zdaliž jen s samým statkem spokojen býti musí? Na ty otázky ráčili Jejich c. k. Milost dle dalšího obsahu vejše dotknutého dvorního listu následující ustanovení vydati Ad 1. Že se týž patent jen na oné případnosti vztahuje, kde se žádná dů- kladná poslední vůle dědictví zanechávajícího [giltiges Testament des Erblassers] ne- vynachází; pročež se samo v sobě srozumívá, že se má tu, kde pořádná poslední vůle před rukama jest, podle ní pokračovati. V příhodách ale pod týž patent patřících, když nejstarší syn skutečně ně- který jednotlivý grunty a pole drží, že to nepřekáží, aby vždy právního nadání [gesetzmässige Begünstigung] z ohledu [in Absehen auf] otcovského sedlského statku užíti neměl.

Strana 171
Vysvětlivky o právě dědickém 1788, 19. kv. 171 I také v té příhodě, kdyby nejstarší syn před smrtí otce svého již nějaký statek držel, že podle smyslu práva za slušné [nach dem Sinne des Gesetzes billig jest, aby se mu na jeho vůli zanechalo voliti, zdaliž ten otcovský statek převzíti aneb své prvnější hospodářství podržeti chce; poněvadž dva statky pospolu držeti nemůže, nýbrž dle hlavního oučelu práva [Hauptabsicht des Gesetzes] jedenkaždý statek svého hospodáře [Mann] míti musí. Aby ale volíc sobě otcovský statek, povinen býti měl, to prv držené hospodářství po ňom nastupujícímu nejstaršímu bratru, aneb kdyby žádného bratra nebylo, své nejstarší sestře přepustiti, to že by k velikému útisku práva vlastnosti bylo [würde das Eigenthumsrecht allzusehr kränken]; a proto také jeho vlastní vůli zanecháno býti má, když nadzmíněný statek jemu docela vlastně [ganz eigenthümlich] přináleží, jej komu koli prodati; skrz což mimo toho, že nejstarší syn své jmění na nejlepší způsob odbyde, i také smysl práva [die Absicht des Gesetzes], aby jeden každý statek svého hospodáře obdržel, splněn bude. Ad 2. Že v nedostatku mužského dědiče nápad k sedlskému statku na nej- starší dceru podle toho samého způsobu a zřízení připadá, které z ohledu synů, jakž vejše dotknuto, předepsáno jest. Ad 3. V takové příhodě že se má nápad na sedlský statek vždy podle pra- videl [Anordnungen] patentu říditi, nechť on na nejstaršího neb na jiného syna aneb na dceru padá. Ad 4. Kdyby při smrti otce i také nejstarší syn nezletilý byl, tedy že se má podle toho pokračovati, co v pátým hlavním dílu [Hauptstücke] všeobecných městských práv [des allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuches] o poručenství vesměs a také z ohledu matek již předepsáno jest. Jestližeby ale nejstarší syn svých plných let [Grossjährigkeit] již dosáhl, tedy že jeho patentem mu přiřknutá spravedlnost [Rechte) tou okolostojičností, že mateři vychování druhých nezletilých dětí náleží, ani v tom nejmenším se nemění, a mateř na vládnutí [Verwaltung] aneb užívání statku žádného nápadu [Anspruch] nemá. Ad 5. Že v 2. § patentu ku konci patrně a vejslovně obsáhnuto jest, že očímové sirotků od všeho poručenství a vedení hospodářství vymknuti*) [ausge- schlossen], a takové některému muži z přátelstva dědictví zanechávajícího [des Erb- *) Dodej: jsou. lassers] svěřeno býti, a při tom také dále pozůstati má. Ad. 6. Že namítnutá přednost [der Antrag eines Vorzuges] dcery k vdavkám schopné před nezletilými syny patrnému právu [dem klaren Gesetze] docela protivna jest. Ad 7. Že patent nařizuje, aby se jen ty grunty neoddělovaly, které ne- prostředlně [unmittelbar] k nějakému sedlskému statku [steuerbaren Grunde] aneb 22*

Strana 172
172 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: tak nazvané živnosti [Wirtschaft] náležejí; s jednotlivými grunty [Grundstücke] tedy, ješto k sedlskému statku neprostředlně nepatřejí, že se může podle všeobecných strany dědictví vydaných práv [Gesetzen] nakládati, a z té příčiny ku koupi takového odděleného gruntu [abgesonderten Grundstücke] i také cizí, víc podávající kupec připustiti. Ad 8. Že se nikdy přihoditi nemůže, aby hospodářský úřad aneb vrchnost rektifikatorní odhad předsevzíti měla. Jestli se ale o onen nový odhad jedná, který až do skoncování nového berničného zřízení [Steuerregulirung] jen tenkráte povolen jest, když výnosek rektifikatorního šacuňku [Schätzungswert] zřejmě buď tuze vysoký aneb velmi skrovný jest: tedy že se má jedině podle dvorního listu od 12. listopadu mi- nulého roku, kterýž o tom patrný [deutliche] předpis obsahuje, pokračovati. Ad 9. Že ovšem dle patrného předpisu 3. § patentu i také robota, kdyby snad při vysazení [Bestimmung] rektifikatorního šacuňku již odražena nebyla, pod vrchnostenskými poplatkami, ješto na kapitálu sraženy býti mají [in Kapital abzu- schlagenden], obsáhnuta jest. Ad 10. Wenn das Bauerngut nach dem Werthe des Rektifikatoriums in An- schlag komme, so seien das Haus und die übrigen Gebäude in dem Werthe schon begriffen; hingegen habe man dieselben bei einer, zufolge dem Hofdekrete vom 12. November 1787 vorzunehmenden anderweiten Schätzung nach ihrem wahren Werthe in Anschlag zu bringen. Tento text ad 10. vzal jsem z Rothovy sbírky: Vollständiger Auszug aller f. d. K. Böhmen unter Joseph II. ergangenen Gesetze, III. Bd č. 565 str. 318. — V německo-české vyhlášce, z níž otiskuji všechno ostatní, schází tato odpověď k hořejšímu 10. dotazu. Pod označením ad 10. jest tam vytištěno to, co náleží k číslu 11, jakož zde dále se otiskuje. Ad 11. Není žádné pochybnosti [Anstande] podrobeno, že určitý fundus in- structus na obilí, koních, vozích a jiném hohpodářském nářadí zanechán býti musí, poněvadž se jedno i druhé za první potřebu [erste Notwendigkeit] vzdělávání [zur Be- wirtschaftung] gruntu drží; co ale z toho všeho od fundum instructum náležeti má, to že dle podstaty gruntu [Beschaffenheit des Gutes] beztoho jednomu každému ho- spodářskému úřadu povědomo býti musí. Co se dalších otázek strany obilí [Früchte dotýče, tu že z obilí skutečně stojícího aneb co nejdřív očekávaného tomu, jenž statek ujal, napřed jen tolik náleží, co k semenu pro budoucí zasetí a vesměs [über- haupt] ad fundum instructum patří, ostatek ale do společné dědičné massy potažen a mezi dědiče s ostatním dědictvím na stejné díly rozdělen býti má. Ad 12. Poněvadž 3. § patentu jen vyměřuje, podle jakého vypočítání [Be- rechnung] a v jaké ceně [Betrag] hospodářství ujímateli přepuštěno býti má; pročež že patrné jest, že ujímatel gruntu z vypočtěného vejnosku [Betrage] svůj vlastní jemu přináležící podíl svým spoludědičům vyplatiti má [hinauszuzahlen habe]; jakož ostatně

Strana 173
O právě dědickém. Zřizování obilních fondů 1788. 173 to celé pravidlo [Gesetze] jenom ad casum intestati, kdyby totiž dědictví zanechá- vající nic jiného svou poslední vůlí nanařídil, směřuje. V Praze, dne 5. června 1788. Josef Vlach. Lud. hrabě Cavriani (L. S). Josef hrabě Swerts. Německo-český výtisk na 9 foliových stranách v archivě Českého Musea. K tomu oznamuje výtah z vyhlášek českého gubernia Jul.-Sept. 1788 č. II. 17: (Gubernial)-Verordnung vom 7. August (1788). Der Nachtrag zur Erläuterung des unterm 3. April 1787 in Betreff der Erbfolgen und Kurateln des Bauernstandes erlassenen Patents. Zum Drucke befördert und sämmtlichen Kreisämtern, dann übrigen Behörden zugefertiget. 649. Císař Josef II. patentem z 9. června 1788 nařizuje všude v zemích českých zřizovati obilní fondy, souvislé 8 kontribučenskými kassami poddanskými. Wir Joseph der Zweite oc. Die in dem Königreiche Böhmen und Markgraf- thum Mähren auf einigen Herrschaften und Gütern eingeführte Anstalt für die Unterthanen, einen gemeinschaftlichen Getreidvorrath zusammen zu legen, hat auf den Wohlstand des Landmanns so wohlthätige Folgen gezeiget, dass wir beschlossen haben, diese Anstalt in Böhmen, Mähren und Schlesien allgemein einzuführen. Diesemnach verordnen wir hiemit : § 1. Dass da, wo die Gemeinden bereits einen Getreidvorrath angeleget haben, und wo sie solchen in Zukunft anlegen, auf desselben Erhaltung, Vermehrung und richtige Verrechnung von der Landesstelle, den Kreisämtern und der Landes- buchhalterei die nämliche Aufmerksamkeit gewendet werde, die ihnen in Besorgung der landesfürstlichen Steuern von Amtswegen obliegt. § 2. Wo solche Getreidevorräthe noch nicht bestehen, soll mit derselben Anlegung vom 1. November dieses Jahres der Anfang gemacht werden. § 3. Diese Gemeindevorräthe sollen nur aus den vier Fruchtgattungen Weizen, Rocken (Korn), Gerste und Haber bestehen. § 4. Zur ersten Anlegung derselben hat jeder Unterthan, der Ackerbau besitzt, von derjenigen dieser 4 Gattungen, welche er anbauet, nachdem er die Aussaat abgezogen und sicher gestellt hat, den dritten Theil des sonst zu Bestreitung der Winter� und Sommersaat nöthigen Betrags an Saamenkörnern von jeder Gattung,

Strana 174
174 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: von guter, unverdorbenen Eigenschaft, auf den Schüttkasten der Gemeinde abzu- führen, und diese Abführung durch 3 Jahre nacheinander fortzusetzen, damit in dieser Zeit auf jeder Herrschaft bei jedem Gute, und in einer jeden landesfürstlichen Stadt ein so grosser Vorrath zusammengebracht werde, als zu Bestreitung einer jährigen Winter- und Sommersaat erfoderlich ist. § 5. Wenn zwischen diesen 3 Jahren Misswachs, Wetterschaden oder Wasser- güsse die Abführung erschweren, oder wohl gar unmöglich machen sollten, ist in dem ungünstigen Jahre von dem zu Schaden gekommenen Unterthan die Zuschüttung seines Antheils nicht zu fodern; doch hat er solche in den nächstfolgenden glück- licheren Jahren nachzutragen. § 6. Wo in den Kassen der Unterthans-Steuern entbehrliche Barschaften vorhanden sind, gestatten wir, solche mit Vorwissen der Kreisämter zum wohlfeilen Einkaufe oben erwähnten 4 Getreidgattungen zu verwenden, und dadurch den Unterthanen die Anlegung des Vorrathes zu erleichtern. Eben so können auch an Unterthanen verliehene sogenannte Kontributionskapitalien, wie sie allmählig zurück- gezahlt werden, zu diesem Zwecke verwendet werden. Die in öffentlichen Fond an- gelegten Kapitalien solcher Steuerkassen dürfen ebenfalls hiezu verwendet werden, sobald derselben Aufkündigung wieder gestattet sein wird. § 7. Da den Obrigkeiten durch diese Anstalt der Vortheil zufliesst, dass sie ihrem dürftigen Unterthan nicht immer mit eigenem Getreide und Gelde Vorschuss leisten müssen; so versehen wir uns, dass auch dieselben da, wo solche Gemeinde- vorräthe entweder gar nicht, oder nicht zureichend genug vorhanden sind, zu deren Anlegung oder Vermehrung von ihrer Seite alles Mögliche beitragen werden, und wird unsere Staatsgüterverwaltung auf sämmtlichen Kammeral- und Staatsgütern hierin mit gutem Beispiele vorgehen, und diese heilsame Anstalt auch für neue Ansiedler einführen. § 8. Zur Aufbewahrung dieser Vorräthe muss auf jeder Herrschaft, jedem Gute, ein eigener, von obrigkeitlichen Körnern abgesonderter Schüttkasten sein. Auf den Kameral- und anderen Staatsgütern sind dazu die leeren, entbehrlichen Getreid- behältnisse, auf Privatgütern aber entweder ein wohl abgesonderter Theil eines obrigkeitlichen Schüttbodens mit einer eigenen Sperre, oder da, wo alte Schlösser, gesperrte Kirchen und Kapellen, oder leerstehende Klöster sich befinden, auch diese anzuwenden, und dazu ohne vielen Aufwand herzustellen. Wo aber solche Gebäude nicht sind, müssen eigene Schüttkästen auf trockenen und der Feuersgefahr nicht ausgesetzten Plätzen erbauet werden, wozu die Unterthanen, da diese Einrichtung vorzüglich zu ihrem Besten gereichet, mit Hand� und Zugarbeiten beizutragen haben. Das nöthige Bauholz dazu ist aus den Gemeinwaldungen, wo welche sind, her- zunehmen.

Strana 175
Zřizování obilních fondů 1788. 175 § 9. Diese nach der vorgegangenen Vorschrift zusammengebrachten Vorrathe sind bestimmt, den bedürfenden Landmann nöthigenfalls zu unterstützen und ihn folglich gegen Noth und Mangel zu decken. § 10. Es muss daher der Obrigkeit eben so schr als der Gemeinde und jedem Landmanne daran liegen, dass diese Vorräthe sichergestellet, stets gut erhalten und vermehret werden. § 11. Für die Sicherheit dieser Vorräthe hat jede Obrigkeit in eben dem Masse, wie für die bereits in die einheimische Steuerkasse eingeflossenen landes- fürstlichen Steuergelder zu haften. § 12. Die Erhaltung der Körner liegt überhaupt dem an jedem Orte ange- stellten Steuereinnehmer ob; besonders aber.muss getrachtet werden, den auf den Schüttkasten befindlichen Vorrath alle Jahre an sichere Unterthane ganz auszuleihen und das Ausgeborgte sammt der Zinsaufgabe alle Jahre nach der Ernte wieder hereinzubringen. § 13. Zu Vermehrung des Fonds nämlich werden von einem jeden ausgeborgten n. ö. Metzen jährlich 2 n. ö. Masseln (zwei Sechszehntel eines n. ö Metzens) von der nämlichen Körnergattung, in welcher geliehen worden, als Zinsaufgabe, jedoch erst bei der Zurückzahlung abzuführen, und in Rechnungsempfang zu nehmen sein. § 14. Sind in der Folge durch diesen Umlauf die Vorräthe so sehr ange- wachsen, dass nach Bestreitung der jährlichen Erfordernisse ein namhafter Uberschuss bleibt, so kann dieser mit Bewilligung des Kreisamtes in marktgängigen Preise ver- kauft, das gelöste Geld in öffentlichen Fond oder gegen hinlängliche Sicherheit auch bei Unterthanen zu Händen der Steuerkasse zinsbar angeleget werden. Kapital sammt Zinsen sind dann jährlich zu verrechnen. Der Verkauf muss durch den Steuereinnehmer, in Gegenwart von zwei Gemeindevorstehern, nämlich Richtern oder Geschwornen, geschehen, welche den Betrag und den Preis der verkauften Körner schriftlich zu bestätigen haben. Die Bestätigung muss der Rechnung in der Urschrift beigelegt werden. § 15. Uber die Gemeindekörnervorräthe hat der Steuereinnchmer ein orden- tliches Vormerkbuch zu führen, die Ausleihung sammt der Zinsaufgabe dem borgenden Unterthan in sein Steuerhandbüchel als Schuldigkeit einzutragen, wenn derselbe beides abführt, ihm die Rückzahlung sammt der Zinsaufgabe durch Quittung zu bescheinigen, und über das ganze eine mit allen Beilagen versehene Getreidrechnung durch das Kreisamt zu eben der Zeit, wann die Steuergeldrechnungen abgegeben werden, zur landesbuchhalterischen Revision einzusenden. Uber die mit Schluss der Rechnung verbliebenen Ausstände ist ein von Richtern und Geschwornen bestätigter Individual- ausweis jederzeit beizulegen.

Strana 176
176 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 16. Bei dieser Rechnung ist dem Steuereinnehmer verwilliget, von jedem Hundert n. ö. Metzen Haber 2, und von jedem Hundert n. ö. Metzen Weizen, Rocken und Gerste 1 n. ö. Metzen als Kastenschwendung jährlich in Rechnungs- ausgabe zu bringen. Auch von einem jeden zurückgezahlten oder verkauften n. ö. Metzen Getreide ohne Unterschied der Gattung wird dem Rechnungsführer 1 Kreuzer als Staubgeld verwilliget, welcher jedoch nicht vorhinein, sondern erst bei der Zu- rückzahlung, auch nicht von der Zinsaufgabe, sondern nur von dem erborgten und zurückbezahlten Metzenbetrage abzunehmen und in Rechnungsausgabe zu bringen ist. § 17. Wenn an Kastenschwendung oder an Staubgeld ein mehreres, als vor- geschrieben ist, oder wenn das letztere sogleich bei der Ausborgung abgenommen würde, hat die Obrigkeit, welche für ihre Beamte haften muss, den zweifachen Ersatz zu leisten, mit dem ihr vorbehaltenen Rechte, sich an dem treulosen Beamten zu entschädigen; der Rechnungsführer aber ist nach Beschaffenheit der Umstände körperlich zu bestrafen. § 18. Auf Veruntreuung der Gemeindekörnervorräthe werden die nämlichen Strafen festgesetzt, die wegen Veruntreuung und übler Verwaltung landesfürstlicher Steuergelder bestehen. § 19. Die Kreisämter sind angewiesen, auf die baldige allgemeine Zustand- bringung dieser heilsamen Anstalt, auf derselben ununterbrochene Aufrechthaltung und auf gute Haushaltung mit den Vorräthen sorgfältig zu wachen, bei den Kreisberei- sungen von Zeit zu Zeit unvermuthete Liquidazionen vorzunehmen, die Ausweise einzusehen, die Vorräthe stürzen zu lassen, und diese Liquidazionen durch das Guber- nium der Landesbuchhalterei zur letzten Prüfung abzugeben. Gegeben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien den 9. Junius im 1788., unserer Regierung der römischen in 25., und der erbländischen im 8. Jahre. Johann Wenzel Graf von Ugarte. Joseph. (L. S.) Leopoldus Comes à Kollowrat, Ad mandatum sacrae caes. regiac Maiestatis Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. Canc. proprium Johann Rudolf Graf Chotek. Anton Friedrich von Mayern. Původní výtisk na 7 foliových stranách v archivě Českého Musea. K tomuto patentu vztahuje se, co oznamuje výtah z vyhlášek vydaných českým guberniem Jul.- Sept. 1788 pod čísly I. 28, I. 38: Hofdekret vom 22. Julius (1788). Mit dem Patente wegen Zusammenlegung eines gemeinschaftlichen Getraidvorraths für die Unterthanen. Durch Gubernialdekret vom 31. Julius sämmtlichen Kreisämtern, der Staatsgüteradministrazion, und der Buchhalterei bekannt gemacht. (I. 28.) Hofdekret vom 1. August (1788). Dass die vorgeschriebene Fechsungshinterlegung für heuer aller Orten ohne Abgang geschehen und zuverlässig aufbewahret werden solle. Durch Gubernialdekret vom 14. August sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht. (I. 38.) Nový český výtah z patentu daného 9. června 1788 tištěn jest v Selském Archivě 1904, III. 215—217, kdež redaktor Prasek podal i jiné zprávy o vzniku kontribučenských sýpek na Moravé, jmenov tě z Nezamyslic a z Trusovic.

Strana 177
Z roku 1788, 9. čna—15. čce. 177 650. 1788, 3. července a 24. listopadu: Obnovuje se zápověď krmení vepřů u pohodných. 1. (Gubernial)-Verordnung vom 3. Julius (1788). Dass auf genaue Befolgung des, unterm 7. Mai 1761 wegen Halt- und Mastung des Schweinviehes von den Abdeckern und Scharfrichtern ergangenen Verbots zu halten sei. Schriftlich an sämmtliche Kreisämter. (II. 1) 2. Hofdekret vom 24. November (1788). Dass die bei den Abdeckern gewöhnliche Mastung der Schweine mit Asern oder Fleisch vom gefallenen Vieh, und das hie und da übliche Einwerfen der Knochen in die Flüsse zu verbieten sei. Durch Gubernialdekret vom 4. Dezember sämmtl. Kreisämtern, dem Prager Stadtmagistrate und der medizinischen Fa- kultät bekannt gemacht. (55) Výtahy z vyhlášek českého gubernia za červenec- září 1788 č. II. 1, za říjen- prosinec 1788 č. 55. 651. 1788, 3. července: Gubernium zapovídá doušky, t. j. slavnost ohledávání hranic a mezníků. Es kömmt hervor, dass im Lande sowohl bei Städten, als in Dörfern, die am Montage nach dem allerheiligsten Dreifaltigkeitsfeste allgemeine höchst verschwenderische Abhaltung der sogenannten Dauschken annoch bestehen soll; an welchem Tage früh sich die Gemeinden scharweise auf die Felder zu begeben, daselbst kleine, nichts bedeutende Gränzstreitigkeiten in der vorgeblichen Güte summarisch untereinander beizulegen, die übrige Tagszeit aber, öfters wohl auch zwei und mehrere folgende Täge mit Fressen, dann Saufen, Zanken und Schlägen zuzubringen pflegen; ja an manchen Orten schon gewisse Einkünfte ihre Bestimmung zu dieser uralt eingewurzelten Gewohnheit, Unwirthschaft und Verschwendung haben. Die Kreis- ämter werden diesen allenfalls in einigen Ortschaften bestehenden Missbrauch sogleich einzu- stellen, und bei dessen Befund zugleich anzuzeigen haben, ob zu derlei Verschwendungen be- stimmte Fonds vorhanden sind, deren Betrag ebenfalls mit anzugeben ist. Verordnung vom 3. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 351 č. 621. Juli (1788). 652. 1788, 15. července: Vláda vždy usiluje o rozmnožení pícnin a dobytka. Dvorský dekret z 15. července 1788, tištěný v Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 357 č. 632, předpisuje, kterak se mají skládati a zkoumati výkazy o dobytku po panstvích a z celých krajů; k tomu připomíná: Ferners ist von den k. Kreisämtern Allmögliches anzuwenden, damit die edlere Zucht der Schafe soviel möglich vermehret, und vorzüglich auf Erbauung mehrerer Futterkräuter be- sondere Rücksicht getragen werde; da aus der Hauptlandestabelle sich veroffenbaret, dass es mit dem Bau der besseren Gattungen der Futterkräuter, und so auch des Rübensames und der Anlegung der Kunstwiesen noch nicht recht fortkömmt, und so überhaupt aus Mangel des nöthigen Futters der Stand des Viehs der so grossen Zahl der Acker und Felder bei weiten nicht angemessen ist, ohne welchem die Verbesserung der letztern und derselben bes- sere Fruchtbringung, insolange nicht mehreres Vieh wird ausgehalten werden, gar nicht zu hoffen ist. Hofdekret vom 15. Juli (1788). Archiv Český XXV. 23

Strana 178
178 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: 653. 1788, 21. srpna: Po zřízení justiciárů, která částka soudnictví zůstává hospodářským úřadům. Auszug aus dem Hofdecret vom 21. Aug. 1788. Zu Regulirung der Gerichtsbehörden, soweit die Gerichtsbarkeit durch Dominien und Herrschaften ausgeübt worden, werden folgende Grundsätze aufgestellt: 1. Soll auf dem Lande nicht alles zum Gerichtsstande gezogen werden, sondern folgende Justizgeschäfte von dem Wirthschaftsamte derjenigen Grundobrigkeit verhandlet werden, unter welche in Streitsachen der Beklagte, in den Grundbuchsgeschäften die Realität, in den Ge- schäften des adeligen Richteramts der Waise oder der Erblasser gehört: a) In den Grundbuchsgeschäften die Führung des Grundbuchs, Ertheilung der Ge- währen, Ausfertigung der Satzbriefe, Vormerkung und Tilgung der die Realität betreffenden Lasten, die Schätzung, Licitirung, Sequestration des Reals. b) In den Geschäften des adelichen Richteramts die Bestellung des Gerhaben, Aufsicht auf das Waisengut, die Bestätigung aller den Mündel betreffenden Contracte, die in Waisen- geschäften vorkommende Consens Ertheilungen, die Aufnahme und Berichtigung der Waisen- rechnungen, die Verlassenschafts-Abhandlungs-Pflege mit allen Abhandlungen, die dahin gehörig sind, die Entwerfung des Abhandlungsvertrags oder der eigentlichen Verlassenschafts- Einantwortung, welche jedoch über die Gesetzmässigkeit dem Ortsgerichte zur Einsicht und Bestätigung vorzulegen kommt. c) In den Geschäften des Richteramts in Streitsachen die Schuldklagen, wenn die Schuld eingestanden wird, die Executions Führung, die Injurienhändel. 2. Alle übrigen Justizgeschäfte und Streitigkeiten sollen nicht bei dem obrigkeitlichen Wirthschaftsamte, sondern bei dem Ortsgerichte angebracht werden. Nur sollen die Parteien, che sie bei dem Ortsgerichte die Streitigkeiten wirklich anhängig machen, sich bei dem Wirth- schaftsamte zu dem Ende anmelden, damit durch dieses die Zustandbringung eines Vergleiches noch vorläufig versuchet werde. Kopie v knížecím archivě Třeboňském A. 5AC. 1a. — Plnější výtah z dvorského dekretu z 21. srpna 1788 jest tištěn v Rothové sbírce zákonů Josefových, díl III. č. 666 str. 371—374. Paragraf 5. toho dv. dekretu ustanovil, že v místech smíšených, kde bydleli poddaní rozličných vrchností, budoucně bude držeti místní soud jen jedna vrchnost, a to ta, která má justiciára v tom místě, nebo která jest tomu místu nejbližší. Justiciárovi nebylo zapovězeno spravovati také hospodářství (§ 4). — Srovnej níže krajský výnos z 11. června 1791. 654. 1788, 22. září: Poddaní nejsou povínni kupovati sůl z vrchnostenských skladů, ale mohou ji koupiti z erárních solnic a ji mezi sebou děliti. Nachdem die im Jahre 1750 ergangene und im Jahre 1783 erneuerte Verordnungen, dann das Hofdekret vom 11. Dezember 1786 jedem Bürger und Unterthan gestatten, entweder für sich allein, oder in Gesellschaft mit andern, das für ihr eigenes Bedürfniss nöthige Salz aus den Legstädten selbst unmittelbar zu erkaufen und sich darein zu theilen,*) so kömmt es gar nicht darauf an, in was für Porzionen und wie viele sich in die Salzfassel theilen, da den Unterthan, ausser dem ihm untersagten Kleinverkauf, sonst kein Verhot bindet. Hofdekret vom 22. September (1788).

Strana 179
Z roku 1788, 21. srp.—1. říj. 179 V Rothově sbírce zákonů Josefinských III. č. 708 str. 392. — Podle výtahu z vyhlášek českého gu- bernia za řijen—prosinec 1788 č. 6 durch Gubernialdekret vom 9. Okt. sämmtlichen Kreisämtern, dem Prager Stadtmagistrate und der Bankogefallenadministration bekannt gemacht. *) Kostecký, Gesetze in Unterthanssachen, 1819, str. 86 č. 13, dovolávaje se dvorských dekretů z 11. pros. 1786 a 22. září 1788, vložil zde tato slova: „ohne der Obrigkeit die 40 kr., die sie wegen der Zufuhr und kleinweise verkaulten Fasselsalz zu beziehen haben, entrichten zu dürfen“ [sic]. Dv. dekret z 11. pros. 1786 (u Rotha II str. 591 č. 1188) upíráním 40 kr. z bečky obrací se proti nájemcům prodeje soli. 655. Nová zakladací listina z 1. října 1788 a stanovy vlastensko-hospodářské společnosti v království Českém, též o zřízení stolice věd hospodářských při universitě. Joseph der Zweite oc. Um der in Prag bestehenden Agriculturs-Gesellschaft in ihren Arbeiten eine bestimmte Richtung zu geben und den Umfang ihres Wirkungs- kreises zu erweitern, haben wir dieselbe nach den angehängten Grundsätzen zu einer ökonomisch-patriotischen Gesellschaft erhoben und ihr das Recht ertheilt, in allen ihren sowohl öffentlichen als Privatverhandlungen sich eines eigenen Sigills mit der Umschrift: k. k. ökonomisch-patriotische Gesellschaft im Königreiche Böhmen zu gebrauchen. Gebieten demnach jedermann, diese Gesellschaft von nun an in dieser Eigen- schaft zu betrachten und zu behandeln, und halten uns überzeugt, dass jeder, dem es Stand, Geschäfte und andere Umstände möglich machen, zu des Vaterlandes Wohl die nützbaren Bemühungen dieser Gesellschaft zu unterstützen bereit sein wird. Um aber zu den Vortheilen, welche diese Gesellschaft zu verschaffen fähig ist, vorzubereiten und dieselben in der Anwendung desto weiter zu erstrecken, haben wir für zuträglich gefunden, an der Universität ein ökonomisches Lehramt zu er- richten und solches mit der Gesellschaft und der Universität in Verbindung zu bringen. Die Vorlesungen dieses neuen Lehramtes, wozu der Eintritt unentgeltlich offen steht, werden mit dem 1. Jäner 1789 den Anfang nehmen. Nach dieser jedermann angebotenen Gelegenheit, sich in ökonomischen Kenntnissen die nothwendige Vorbereitung zu verschaffen, verordnen wir: § 1. Dass nach Verlauf des ersten Lehrkurses der ökonomischen Vorlesungen im Königreich Böhmen bei der Landwirthschaft kein Beamter neu angestellet werde, der nicht durch Zeugnisse darthun kann, dass er über die zu seinem Amte erfor- derlichen Kenntnisse geprüfet worden ist. Die Prüfung soll von dem Lehrer der ökonomischen Wissenschaften in Gegenwart zwei wirklicher Mitglieder der ökono- misch-patriotischen Gesellschaft geschehen. 23*

Strana 180
180 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 2. Sowohl diejenigen, welche mit einem Zeugnisse von dem Lehrer der ökonomischen Wissenschaften versehen sind und erst in Wirthschaftsämter eintreten, als alle in Böhmen bereits angestellte Wirthschaftsbeamten, wenn letzte noch nicht bei der bisher zu Prag bestandenen Ackerbau-Gesellschaft die Immatrikulation er- halten haben, sind verpflichtet, von nun an sich bei der ökonomisch-patriotischen Gesellschaft einschreiben (immatrikuliren) zu lassen. § 3. Vom 1. Mai des Jahres 1789 angefangen soll demnach ohne einen solchen Matrikulationsschein kein Beamter in Wirthschaftsdiensten behalten oder aufgenommen werden. § 4. Um den Matrikulationsschein von der ökonomisch-patriotischen Gesell- schaft zu erhalten, haben die wirklich in Diensten stehenden Wirthschaftsbeamten längstens bis 1. Februar 1789 an die Kreisämter, zu welchen sie gehören, mit einer Meldung sich zu wenden und darin Namen, Geburtsort, Wohnort, Amt und die Obrigkeit, der sie dienen, anzugeben. § 5. Zugleich mit dieser Meldung hat der Wirthschaftsbeamte eine nach dem Amte, so er bekleidet, verschiedene, mässige und gegen die vorigen auf die Hälfte her- abgesetzte Taxe für den Matrikulationsschein nach folgenden Klassen zu entrichten: 1. Klasse : Beeidete Landesbuchhalter, Wirthschaftsräthe, bevollmächtigte In- spektoren, Wirthschaftsadministratoren oder Pächter bezahlen mit Einschluss der Stempelgebühr, welche auch bei der Taxe aller folgenden Klassen bereits mitbegriffen ist, 4 fl. 15 kr. 2. Klasse : Direktoren, Oberbeamte, Wirthschaftssekretäre, Forstmeister und Hausbuchhalter 3 fl. 15 kr. 3 Klasse: Die ersten Beamten auf kleinen Herrschaften und die Revidenten 2 fl. 45 kr. 4. Klasse: Amtleute, Burggrafen und Rentmeister 2 fl. 15 kr. 5. Klasse: Verwalter und Rentschreiber 1 fl. 45 kr. 6. Klasse: Kastner, Waisenschreiber und Steuereinnehmer 1 fl 9 kr. 7. Klasse: Fischmeister, Gewölbschreiber, Wald- und Wirthschaftsbereiter 8. Klasse: Bier-, Holz- und Lederschreiber, Kanzelisten, die sogenannten Amanuenses und Schreiber bei Beamten der 1., 2. und 3. Klasse 39 kr. 9. Klasse: Schreiber bei Beamten der 4. Klasse 30 kr. 10. Klasse: Schreiber bei Beamten der 6. Klasse wie auch alle Praktikanten 24 kr. § 6. Uber die mit der Taxe begleitete Meldung wird das Kreisamt einen Interimsschein ausstellen, alle bei ilm eingegangenen Meldungen und Taxen in einen Hauptausweis zusammenfassen, und solche mit Ende Februars 1789 durch den 45 kr.

Strana 181
Vlastensko-hospodářská společnost v Praze 1788, I. říj. 181 Filial-Kreiskassier an den Präses der k. k. ökonomisch-patriotischen Gesellschaft in Prag, zugleich mit der Anmerkung senden, in wie weit dem Kreisamte bekannt ist, dass alle Beamten des Kreises sich nach der Vorschrift genau gemeldet haben. Die Gesellschaft fertiget alsdann für die in dem Ausweise angezeigten Beamten die Ma- trikulationsscheine nach dem beigefügten Formulare A aus, und sendet dieselben längstens bis letzten März 1789 an die Kreisämter, damit sie noch vor Ausgang des Aprils den Beamten zugestellet werden können. § 7. Wenn ein bereits immatrikulirter Beamter in eine höhere Klasse be- fördert wird, hat er davon der ökonomisch-patriotischen Gesellschalt binnen 4 Wochen auf die nämliche Art durch das Kreisamt die Anzeige zu machen, und zugleich die Taxe des erhaltenen Amtes, mit Abschlag des in der vorigen Klasse schon ent- richteten Betrags zu erlegen, wofür er einen Schein nach dem beigefügten Formu- lare B erhält. § 8. Schreiber oder was sonst für Personen, welche noch nie ein wirkliches Wirthschaftsamt verschen haben, sind, bevor sie ein solches antreten, verpflichtet, bei der okonomisch-patriotischen Gesellschaft sich zu melden, und das Zeugnis über die Prüfung aus den ökonomischen Wissenschaften beizubringen. Dann erst wird diese den Matrikulationsschein nach dem Formulare C ausstellen. § 9. Da Leute von übeln Betragen unwürdig sind, einer unter öffentlichem Schutze stehenden Gesellschaft einverleibt zu sein ; so ist ein Wirthschaftsbeamter, der auf einer Untreue betreten und nach ordentlich erhobenen Umständen dieser- wegen seines Dienstes entsetzet wird, auch zugleich bei der Gesellschaft ausge- schlossen. Daher die Obrigkeit ihm bei der Entlassung den Matrikulationsschein abzunchmen und denselben zugleich mit der Anzeige der gegen den Beamten ver- hängten Strafe an das Kreisamt zu senden hat. Dieses ist angewiesen, darüber die weitere Anzeige an das Gubernium zu machen, welches den Matrikulationsschein an die Gesellschaft zur Tilgung und Vormerkung zu befördern hat. Eine Obrigkeit, welche die Anzeige in einem solchen Falle unterlässt, oder einem der Untreue wegen seines Dienstes entsetzten Beamten sogar ein Zeugnis des Wohlverhaltens ertheilt, soll, wenn es entdecket wird, zu dem Erlage von 50 Gulden an die Kasse der Gesellschaft und nach Umständen auch zu einer höheren Geld- strafe verhalten werden. Gegeben in unserer Haupt- und Residenzstadt Wien, den 1. Oktober im 1788., unserer Regierung der römischen im 25. und der erbländischen im 8. Jahre. Joseph. (L. S.) Johann Wenzel Graf von Ugarte. Leopoldus Comes à Kollowrat, Ad mandatum sacrae caes. regiae Majestatis proprium Reg. Boh. Sup. et A. A. pr. canc. Johann Rudolph Graf Chotek. Anton Friedrich von Mayern.

Strana 182
182 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: V prvotním tisku následují formuláře vysvědčení: A o zápise u Hospodářské Vlastenské Společnosti, B o povýšení v úřadě, C o vykonané zkoušce; což se zde vynechává. Grundsätze, nach welchen die ökonomisch-patriotische Gesellschaft be- stehen und geleitet werden soll. 1. Zum Protektor bestellen Se Majestät den obersten Burggrafen als Lan- deschef. 2. Zum Präses hat das Gubernium jedesmal einen ansehnlichen Staatsbe- amten, der Kenntnisse von der Landwirthschaft besitzet, zu wählen. In Abwesenheit desselben oder in Verhinderungsfällen hätte der alteste Beisitzer das Präsidium zu führen. 3. Nebst diesem soll die Gesellschaft aus 20 wirklichen und 32 korrespon- direnden Mitgliedern bestehen. Der Protomedikus und die auf der hohen Schule zu Prag angestellten öffentlichen Lehrer der Naturkunde, der Vieharznei, der Kräuter- kunde, der Mechanik, der Technologie, der politischen Wissenschaften, wie auch der Kameraladministrator und der neu anzustellende Lehrer der Landwirthschaft, ge- hören immer als wirkliche Mitglieder zu dieser Gesellschaft, und sind zu derselben Aufnahme mitzuwirken und zu arbeiten von Amtswegen verbunden. Die übrigen wirklichen Mitglieder sind aus Güterbesitzern, wie auch aus Landesinspektoren oder Wirthschaftsbeamten, welche gute theoretische und praktische Kenntnisse von der Landwirthschaft besitzen und wenigstens 12 Jahre bei derselben angestellet waren von der Gesellschaft selbst zu wählen und von dem Gubernium zu bestätigen. Bei dieser Wahl muss stäts darauf geschen werden, dass unter den wirklichen Mit- gliedern wenigsten zwei des Forstwesens wohl kündig sein. 4. Zu korrespondirenden Mitgliedern sind in jedem Kreise zwei in der Land- wirthschaft erfahrne Männer von der Gesellschaft selbst zu wählen, ohne die Be- stätigung des Gubernium einzuholen. Auch können Ausländer zu korrespondirenden Mitgliedern angenommen werden. Ubrigens wird allen geschickten Wirthschafts- beamten gestattet, mit der ökonomisch-patriotischen Gesellschaft über Gegenstände der Landwirthschaft in Briefwechsel zu treten. 5. Die Gesellschaft hat des Jahrs wenigstens 12 ordentliche Sitzungen, das ist am ersten Montage jeden Monats eine, wenn aber Umstände es fordern, auch noch ausserordentliche Sitzungen zu halten. Wenn die korrespondirenden Mitglieder gelegenheitlich sich zu Prag befinden, sollen dieselben zu den Sitzungen den Zutritt haben und geladen werden. 6. Die Beschäftigung dieser Gesellschaft soll zwar allein auf die Verbesserung und Aufnahme der böhmischen Landwirthschaft in allen ihren Zweigen und Abthei-

Strana 183
Z roku 1788. 1. říj.—1. pros. 183 lungen abzielen; doch bleibt derselben unbenommen, auch mit anderen in- und aus- ländischen Gesellschaften sich in Briefwechsel zu setzen. 7. Die wirklichen sowohl, als die korrespondirenden Mitglieder haben von Zeit zu Zeit über Gegenstände des Acker- und Weinbaus, über Kultur der Walder, über die Vich-, Pferd- und Bienenzucht oc, über Mechanik, Hydraulik u. d. gl. Vorschläige, welche auf wahrgenommene Gebrechen, auf Thatsachen und Erfahrungen sich beziehen, und der eigentliche Zweck der Gesellschaft sind, zu liefern, und ihre gemachten Bemerkungen mitzutheilen. Die nach gehöriger Prüfung wichtig, zweckmässig und gemeinnützig erkannten Abhandlungen und Belehrungen sollen auf Kosten der Gesellschaft in Druck gele gt in öffentlichen Blättern angekündiget, und der nach Abschlag der Auslagen aus- fallende reine Gewinn zur Hälfte der Gesellschaft, zur Halfte dem Verfasser zuge- theilet werden. Nebstdem ist zu trachten, dass eine ökonomische Monatschrift, oder wenigstens ein ökonomischer Almanach, von wesentlichem nutzbaren Inhalte, worzu jedermann Beiträge postfrei einsenden kann, von der Gesellschaft geliefert werde. 8. Von allen Abhandlungen, Monatschriften, Almanachen, oder was immer für wichtigeren Schriften, welche von der Gesellschaft in Druck erscheinen, hat-sie jedesmal ein Exemplar an die Prager Universitätsbibliothek abzugeben, und die gewöhnlichen 3 Exemplarien durch das Gubernium nach Hof einzusenden. Výtisk na 11 foliových stranách s poznámkou připsanou: Praes. d. 27. Decemb. 1788. (V archivě Českého Musea). — V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 395—401 č. 718. 656. 1788, 30. října: Statek selský držený měštanem neřídí se posloupností selskou, ale nemůže se volně děliti. Das Patent vom 3. April 1787 wegen der Erbfolge in die Bauerngüter ist auf jene Einwohner der Städte nicht anwendbar, die neben dem Besitze eines Bauernguts auch Gewerb treiben, bürgerliche Realitäten besitzen, das Bürgerrecht oder sonstigen bürgerlichen Nahrungs- stand haben, und daher nicht zum eigentlichen Bauernstande, sondern zum Bürgerstande ge- hören. Dennoch bleibt auch bei solchen Besitzern die Unzertrennbarkeit des Bauernguts in ihrer Wesenheit. Hofdekret vom 30. Oktober (1788). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. 417 č. 748. 657. 1788, 1. prosince dvorským dekretem nařízeno jest soudům, vybírati z pozůsta- losti poplatek k fondu normálních škol. Nařízení od c. k. appellací v království Českém. Jejich c. k. Milost ráčili 1. tohoto měsíce dvorním listem přikázati, že úřadové, v nichž se dědičné pozůstalosti vyjednávají [durch die Abhandlungsinstanzen], z každé takové pozůsta-

Strana 184
184 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: losti, když její čistá mohovitost [das reine Vermögen] 300 zl. aneb více vynáší, jistý usazený plat [bestimmte Abgabe] pro důchod normálních škol, — a to sice od prelátů a stavu panského při každém úmrtí hlavy familije, do čehož také manželky a vdovy vpočtěné býti mají, 4 zl., od stavu rytířského, od vzáctnějších [Honorazioren] a od kupců 2 zl., od řemeslníků, měšťanů a sedláků 1 zl., to pak bez ohledu, zdaliž takové pozůstalosti ab intestato aneb kšaftem dě- dičům připadají, a bez rozdílu, zdaliž zanechávatel dědictví [Erblasser] o důchodu normálních škol jakou zmínku učinil aneb nic, — [mají] správně vybírati, a každého půl leta poznamenání takového shromážděného poplatku [der eingegangenen Beträge] této appellací přisílati. Kteréžto nejvyšší přikázání všem podřízeným právním úřadům [Gerichtsbehörden] k vě- domosti a ku pravidlu [Nachverhalt] tuto se oznamuje. Od c. k. appellací. V Praze dne 11. prasince 1788. Pavel Foydl. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. — V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 459 č. 831 toto nařízení appellačního soudu má datum 31. prosince 1788. 658. 1788, 1. prosince: Poddaní odsouzení ku práci konejte ji k užitku obecnému, ne vrchnostenskému. Die Kreisämter sollen sorgfältig darauf invigiliren, damit die durch Strafarbeit von den Grundobrigkeiten verurtheilten Unterthanen nicht zum obrigkeitlichen Privatvortheil ver- wendet, sondern mit jenen Arbeiten, die entweder zu einer öffentlichen Anstalt gehören, oder wenn die Gelegenheit in der Nähe dazu mangelt, mit andern, so der Gemeinde selbst auf eine oder andere Art nützlich sein können, beschäftitigt werden. Hofdekret vom 1. Dezember V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 433 č. 790. (1788). 659. 1789, 8. ledna: Poddaní mohou jakkoli užívati hornin i uhlí, které se najdou na jejich pozemcích. Keinem Unterthan kann verwehret werden, die auf seinen Gründen vorfindigen und sich ergebenden Steinbrüche aller Gattungen, als Kalk-, Marmor-, Mauer- und andere Steine, dann Ziegelthon, Steinkohlen, Torferde u. dgl., wie auch die Erzeugung der Potasche, als wahre Industrialgegenstände auf was immer für eine Art zu benützen; besonders da alles dieses zur Oberfläche des Erdreichs zu zählen ist, und nach dem Steuerregulirungspatente vom J. 1785 künftig versteuert werden muss, auch sogar auf Erfindung einiger dieser Ru- briken, als der Steinkohlen, Torfe u. dgl. der Staat Prämien zur Aufmunterung ausgesetzt hat. Hofdekret vom 8. Jänner (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 466 č. 841. — Šíře ustanovuje o tom dv. dekret z 6. srpna 1789 (u Rotha III. str. 623 č. 1082): Ferner soll einem jeden Unterthan auf den Gründen, welche er eigenthümlich besitzet, der Bergban sowohl auf Steinkohlen, als auch auf alle andere metallische und mine- ralische Erzeugnisse in jenem Falle, wenn sie nicht schon von andern nach bergmässiger Muthung und Be- lehnung gebauet und im wirklichen Umtriche erhalten würden, vorzüglich zustehen; und erst dann, wenn der Unterthan selbst einen neuen Bergban zu betreiben nicht willens oder nicht vermögend ist, jedem andern baulustigen Gewerken derlei Bergbau auf fremden Grundstücken zu führen eingeräumt sein...

Strana 185
Z let 1788, 1. pros.—1789, 26. led. 185 660. 1789, 12. ledna: Duchovenstvo oznamuj krajskému úřadu, kde s poddanými nakládá se zle. Auf jenen Herrschaften, wo nicht gut gebahret wird, soll die Republikation auch älterer noch bestehender Verordnungen von der Kanzel öfters veranlasset, solches jedoch nicht bloss der Willkür der Geistlichkeit überlassen, sondern derselben die Weisung gegeben werden, dass wenn sie wahrnehmete, dass Unterthanen in einer Herrschaft übel behandelt, und die bestehenden Verordnungen überschritten werden, sie solches dem Kreisamte anzuzeigen hätte, damit dieses die Abhilfe verschaffe, und auch die in Vergessenheit gerathenen diesfälligen älteren Verordnungen republiziren mache. Hofdekret vom 12. Jänner (1789). V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 469 č. 848. 661. 1789, 26. ledna: Správky a stavby obecních sýpek platí se z kontribučenské kassy nebo od kontribuentů. Die Unterthanen haben bei vorkommenden Herstellungen und Zurichtungen jener, zur Aufbewahrung ihrer Gemeinkörner überlassenen obrigkeitlichen Schüttböden die Unkösten nach Mass des an den obrigkeitlichen Schüttböden besitzenden Antheiles, wenn ihnen aber ein der- gleichen Behältniss von der Obrigkeit ganz abgetreten würde, dieselben auch die Herstellungs- und Unterhaltungskösten ganz aus der Steuerkassa zu tragen. Auf alle Fälle sollen jedoch von einer derlei vorzunehmenden Herstellung oder Zurichtung die Überschläge bevor zur Buchhaltereiadjustirung eingesendet, und der auf die Unterthanen ausfallende Betrag aus der Kontributionskasse gehörig angewiesen werden. Und da solchergestalten die Unterhaltungskösten von den Unterthanen entweder ganz oder zum Theil gemeinschaftlich zu tragen sind, so lässt sich wegen eines eigenen Zinses für die Behältnisse nichts bestimmen, zumal da der Obrigkeit wegen des durch Errichtung der- gleichen Gemeinschüttböden auch ihr zugehenden Nutzens, und wegen der für die Körner derselben obliegenden Haftung selbst daran gelegen sein muss, dass solche gut und sicher untergebracht würden; auch obrigkeitliche Behältnisse nur da verlanget werden, wo solche entbehrlich sind, oder ein entbehrlicher Raum vorhanden ist. Wo keine obrigkeitliche entbehrliche Behältnisse für die Unterthanen vorhanden, sollen zur Aufbewahrung der Gemeinkörner entweder ganz neue Schüttböden errichtet, oder gesperrte Kirchen und andere derlei entbehrliche Gebäude dazu verwendet werden; in welchen beiden Fällen die Unterthanen nebst zu leistenden unentbehrlichen Hand- und Zugarbeiten, auch da, wo Gemeinwaldungeu mit Bauholz vorhanden sind, oder wo die Gemeinde eigene Steinbrüche oder Ziegelöfen besitzet, die nöthigen Baumaterialien im Erzeugungspreise, oder wenn die Errichtung eines solchen Schüttbodens nur eine Gemeinde allein beträfe, solche un- entgeldlich herzugeben schuldig sind; die übrigen Kösten aber sind entweder aus dem Kon- tributionsverlag herzunehmen, oder wenn solcher nicht zureichend wäre, auf sämmtliche Kon- tribuenten zu repartiren, bevor aber immer die Köstenüberschläge der Landesstelle zur Adju- stirung einzusenden. Hofdekret vom 26. Jänner (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 481 č. 872. Archiv Český XXV. 24

Strana 186
186 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 662. Patent berničný a urbariální, vydaný císařem Josefem II. dne 10. února 1789. Steuer- und Urbarialpatent. Wir Joseph II. oc. Da die nach Vorschrift des Patents vom 20. April 1785 in Böhmen, Mähren, Schlesien, Oesterreich ob und unter der Ens, in Steyermarkt, Kärnten, Krain, Görz und Gradiska unternommene Ausmessung der Gründe und die Erhebung ihres Ertrages nunmehr vollendet ist, so finden Wir Uns in Stand gesetzt, den Beitrag zu dem öffentlichen Aufwande sowohl für einzelne Grundbesitzer, als ganze Gemeinden, Kreise und Provinzen, nach einem, durch das erlangte möglichst genaue Kenntniss der wahren Kräfte an die Hand gegebenen Massstab bestimmen zu lassen, und dadurch die in dem bisherigen Kontributionsfusse so sehr vermisste Gleichheit herzustellen. Und da auch sonst alle zu diesem Ende erforderlichen Anstalten bereits getroffen worden, so kommt es noch nur darauf an, dasjenige vorzuschreiben, was zu Erreichung eines so wichtigen Zweckes allgemein zur Richtschnur genommen und befolgt werden muss. I. Von der landesfürstlichen Grundsteuer. § 1. Wie die Bedürfnisse des Staats, welche durch die Belegung des frucht- bringenden Bodens ihre Bedeckung erhalten sollen, verhältnissmässig allen Provinzen gemein sind ; eben so müssen auch die Beiträge hiezu nach diesem Massstabe überall gleich, und ohne Rücksicht auf die bisherige Länderproportion bestimmet werden, welche, da sie für fehlerhaft erkennet worden, hiermit gänzlich aufgehoben wird. § 2. Die bisherige Kontribution kann wegen des unentbehrlichen Bedürfnisses und der Sicherheit des Staates nich vermindert, jedoch soll dieselbe bei der gegen- wärtigen neuen Untertheilung auch keinesweges erhöht werden: nur ist derselben, zum Besten der allgemeinen Landwirthschaft, der Ertrag derjenigen Zwischenmänte zugeschlagen worden, die dem freien wechselseitigen Absatze der landwirtschaftlichen Erzeugnisse zwischen den an dem neuen Kontributionsfusse theilnehmenden Provin- zen hinderlich sind, folglich neben der überall gleichen Versteuerung des Grunder- trages nicht mehr bestehen können, und daher in dem nämlichen Zeitpunkte auf- zuhören haben, in welchem mit der Entrichtung nach der neuen Untertheilung der Anfang wird gemacht werden. § 3. Die ganze, bisher unter der Benennung Kontribution behobene Entrich- tung, mit Zuschlag dessen, was bisher von den Häusern des Bürgerstandes, des

Strana 187
Patent berničný a urbariální z 10. ún. 1789. 187 Adels und der Geistlichkeit*) gezahlet worden, und des Ertrages der im vorhergehenden § erwähnten Zwischenmäute, hat künftig einzig und allein als Grundsteuer auf Grund und Boden zu ruhen. *) Rozumí se všechna daň z domů, i ze selských; viz níže 26. června 1789 kus 3. Bei diesem Gegenstande der Belegung würde es wider die Billigkeit und un- verkennbaren besseren Grundsätze streiten, auf Stand und Eigenschaft des Besitzers Rücksicht zu tragen, und nach denselben einen Unterschied einzuführen oder bei- zubehalten: daher hierin eine durchgängige Gleichheit zu beobachten ist. Dagegen werden die Urbarialeinkünfte der Obrigkeiten und die Gewerbe frei gelassen werden. § 4. Die übrigen, neben der Kontribution bestandenen Abgaben bleiben in- dessen ohne einige Abänderung. Jedoch werden Wir Bedacht nehmen, auch hierin zwischen den Ländern die nöthige Gleichheit einzuführeu. § 5. Zur Bedeckung der Kontributionshauptsumme sind, der gemachten Be- rechnung gemäss, in Böhmen, Mähren, Schlesien, Oesterreich ob und unter der Ens, in Steyermarkt, Kärnten, Krain, Görz uud Gradiska, von Hundert Gulden des daselbst angegebenen (fatirten) und kontrollirten Grundertrages im Durchschnitte 12 fl. 131/3 kr. zu entrichten. Um jedoch den, durch Verschiedenheit der Kulturauslagen auch verschieden fallenden Ertrag zwischen Aeckern, Weingärten, Wiesen, Waldungen und Hutweiden, in ein angemessenes Verhältniss zu setzen und dadurch die Belegung der auf ver- schiedene Art benützten Gründe gegen einander auszugleichen, wird die auf 12 fl. 131/8 kr. im Durschschnitt bestimmte Anlage nach Unterschied der Gattungen und Anwendung des Grundes folgendermassen untertheilt: Von ordentlich baubaren Aeckern, Trischfeldern, von Teichen, die nach ihrer Eigenschaft mit Aeckern verglichen sind, von Weingärten, wie auch von Seen und Flüssen sind zu entrichten 10 fl. 371/2 kr. vom Hundert; von Wiesen und den mit Wiesen verglichenen Gärten und Teichen 17 fl. 55 kr. vom Hundert. Von Hutweiden, Gestrippen und Waldungen, bei welchen letzteren nach Abzug des Schlagerlohns der erhobene Anwerth oder Holzpreis zum Gegenstande der Be� legung genommen wird, 21 fl. 15 kr. vom Hundert. § 6. Es ist die Einleitung bereits geschehen, dass jedem Besitzer die schriftliche Ausweisung zugestellt werde: wie viel die Steuerschuldigkeit von seinem verschie- denen Grundertrage ausmache. Binnen 4 Wochen nach dieser Zustellung hat der- jenige, dem vielleicht bei dem eigenen Anschlage, oder auch bei den Anschlägen an- derer Steuerpflichtigen (Kontribuenten), welche einzusehen jedermann das Recht ge- geben wird, Zweifel und Bedenken aufstossen, solche zu erklären, der Gemeinde zur öffentlichen Beurtheilung vorzutragen, und bei derselben erledigen zu lassen, damit die Steuereinhebung mit voller Beruhigung angefangen werden kann. Indessen bleibt 24*

Strana 188
188 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: auch nach der über die empfangenen Steueranschläge erfolgten Erklärung, und nach geschehener wirklichen Belegung, sowohl einzelnen Steuerpflichtigen, als wo es um einen alle Mitglieder betreffenden Umstand zu thun ist, ganzen Gemeinden unbenommen, sich der Ordnung nach, zuerst bei der leitenden Obrigkeit zu melden, welche die Sache mit Beiziehung des Gemeinderichters und der Ausschussmänner zu erörtern, und darüber den Bescheid zu geben hat. Wäre das Bedenken dadurch nicht ge- hoben, so ist sich weiters an das Kreisamt, hierauf an die zu diesem Geschäfte be- stellte Oberkommission, so lang solche noch besteht, und wenn diese nach geendigtem Geschäfte das Ziel ihrer Bestimmung erreicht, mithin aufgehört haben wird, an die Landesstelle zu wenden. Endlich, wofern es nöthig sein sollte, kann selbst bei Un- serer höchsten Behörde Abhilfe angesucht werden, welche dieselbe nach Billigkeit und Umständen durch Ausgleichungen in dem Innern der Provinzen zu verschaffen bedacht sein wird. § 7. Die Aufsicht über die Steuereinhebung haben dort, wo die Dominien nicht geschlossen sind, keineswegs alle in einer Gemeinde begülteten [sic] Obrigkeiten zu führen, sondern eine einzige, und zwar diejenige, welche dazu eigens bestimmt worden, und für eine angemessene Anzahl von Gemeinden zu Bestreitung der mit der aufgetragenen Obsorge verbundenen Arbeiten, mit einem Steuereinnehmer auf Kosten der Gemeinden, zu versehen sein wird. Die Einsammlung der Steuerbeträge von einzelnen Grundbesitzern geschieht, gegen eine mässige Belohnung aus dem Gemeinde- vermögen, durch die Richter, welche jede Gemeinde sich nach ihrem Gutfinden zu wählen berechtiget ist. § 8. Bei dem neuen Grundsteuerfusse und mit dessen Anfang hat jede Ge- meinde für ihre Entrichtung selbst zu haften. Zu diesem Ende aber wird derselben, auch zu Erleichterung ihrer nach Umständen zu sehr belegten Kontribuenten, unter der Aufsicht ihrer Obrigkeit, das Mittel einer verhältnissmässigen Untertheilung und bei üblen Haushältern das Recht eingeräumt, die kreisämtliche Eintreibung (Exe- cution) anzusuchen, ehe die Rückstände sich häufen. Diese Haftung der Gemeinden dauert so lange, bis der Richter die Grundsteuer der Gemeinde an den obrigkeitlichen Einnehmer abgeführet hat. So bald aber der obrigkeitliche Einnehmer die Grund- steuer aus den Händen des Richters übernommen, hat die Obrigkeit bis zur Ablie- ferung der Baarschaft an die angewiesene landesfürstliche Kasse, für den Steuerein- nehmer zu haften, da ihr die Auswahl dieses Beamten und die Vorsicht, sich in Ansehung desselben die erforderliche Sicherstellung zu verschaffen, uneingeschränkt überlassen wird. § 9. Nach vollendeten Subrepartitionsarbeiten wird die neue Steuer vom 1. Nov. 1789 den Anfang nehmen, und daher die Bestimmung der Zahlungstermine von diesem Zeitpunkte auszugehen haben.

Strana 189
Patent berničný a urbariální z 10. ún. 1789. 189 II. Von den herrschaftlichen Urbarialforderungen. Der Endzweck des Staates, durch eine verhältnissmässige Untertheilung der Grundabgaben die Gleichheit herzustellen, und dadurch die Grundbesitzer bei Kräf- ten zu erhalten, dass sie ihre Bürgerpflichten ohne Beschwerlichkeit zu tragen, und ihre Emsigkeit nicht bloss fortzusetzen fähig sein, sondern auch zu vermehren ange- eifert werden sollen, — könnte niemals erreicht werden, wenn nicht zu gleicher Zeit denjenigen Unterthanen, welche die Last oder Forderungen ihrer Grund, Vogt- und Zehendherrn zu schwer drückt. Erleichterung verschafft würde. § 10. So schr Wir demnach entfernt sind, in das Eigenthumsrecht der Obrigkeiten willkührlich einzugreifen, oder diejenigen Ursachen, Gewolnheiten oder Verträge zu untersuchen, von welchen die bisherigen Frohn-, Geld- und Naturalien- Entrichtungen, und die zum Theile in Abgaben bei Sterb- und Veränderungsfallen bestehenden sogenaunten Unterthansgiebigkeiten abgeleitet werden; so fordert doch die Pflicht, durch welche Wir über die Erhaltung des Ganzen zu wachen verbunden sind, dass da, wo die bisherigen Giebigkeiten an die Obrigkeiten die Vermögens- kräfte des Unterthans, die er aus Grund und Boden zieht, übersteigen, ein billiges Ziel und unabweichliche Schranken gesetzt werden. In dieser Absicht, und da durch die vorausgegangenen Anstalten der blosse Bruttoertrag erhoben, mithin weder Saamen, noch die baaren Kulturkosten abgerechnet worden, überdies der Grundbesitzer noch den eigenen und der Familie Unterhalt, die Gemeindeauslagen und die Entrich- tungen an die Seelsorger und Schullehrer besonders zu tragen hat, so setzen Wir zum allgemeinen Massstabe hiermit fest: dass dem Unterthan zu Bestreitung dieser Erfordernisse von dem fatirten und kontrollirten Bruttoertrage im Durchschnitte wenigstens 70 fl. vom Hundert frei gelassen werden, und nur die übrigen 30 vom Hundert sollen zu Bedeckung der in der I. Abtheilung dieses Patents bestimmten landesfürstlichen Grundsteuer und Abtragung der obrigkeitlichen Forderungen, für die erstere (wie der 5. § bereits bestimmt) mit 12 fl. 131/2 kr., für die letztere mit 17 fl. 46 /3 kr., und zwar auf solche Art gewidmet werden, dass unter diesen 17 fl. 462/3 kr. alles begriffen sei, was der Unterthan seinem Grundvogte und Zehendherrn zu leisten hat, es sei in Baarem, oder an den nach Geld berechneten Naturalien, Zug- oder Handfrohnen, wie auch an den in einigen Provinzen üblichen Taxen, Sterb- und Veränderungsfällen, welche letztere nur in so weit, als sie Realität und Gewerbe betreffen, nach einem Mittel von 20 Jahren anzuschlagen, und hiernach in eine bestimmte jährliche Zinsgiebigkeit zu verwandeln sind. Bei Berechnung der Urbarialschuldigkeiten ist nach Verschiedenheit der Grundgattungen, aus welchen der Besitz eines Unterthans besteht, das nämliche Ver- hältniss zu beobachten, welches bei Bestimmung der landesfürstlichen Grundsteuer

Strana 190
190 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: zwischen Aeckern, Wiesland und Waldungen in dem 5. § vorgeschrieben worden; nach welchem Verhältnisse also der höchste Massstab für die Urbarialschuldigkeiten von Aeckern und Weingärten auf 15 fl. 25 kr., von Wiesen, Gärten und Teichen auf 26 fl. 22/4 kr., von Hutweiden und vom Waldungen auf 30 fl. 50 kr., endlich von Seen und Flüssen auf 15 fl. 25 kr. vom Hundert festgesetzt, und dadurch im Ganzen der nie zu übersteigende Hauptdurchschnitt von 17 fl. 462/3 kr. erreicht wird. Es versteht sich jedoch, dass wo der Unterthan schon gegenwärtig weniger zu leisten hat, derselbe auch künftig bei der geringeren Schuldigkeit zu verbleiben haben wird. § 11. Nach diesen Grundsätzen ist also künftig bloss das Geld der einzige unabänderliche Massstab zur Bestimmung aller Urbarialschuldigkeiten; und kann die Obrigkeit der allgemeinen Regel nach von dem Unterthan weiter nichts als Geld fordern. Aber es steht beiden Theilen frei, diese Geldbestimmung nach einem frei- willig unter sich getroffenen Einverständnisse in Naturalgiebigkeiten, Frohnen oder Lohnarbeiten umzugestalten; nur muss dieses Einverständniss wenigstens jedesmal auf 3 Jahre festgesetzt und von dem Kreisamte bestätigt werden. In dem Falle, wo über den Werth der bisherigen Frohnen (Roboten), Natural- arbeiten oder Naturalgiebigkeiten zwischen Herrn und Unterthanen nicht übereinge- kommen werden könnte, hat das Kreisamt unter Anleitung der in dem Geschäfte aufgestellten Steuerregulirungs-Oberkommission die Schätzung der Frohnen (Roboten) und Naturalarbeiten, nach dem Beispiele des in dem Kreise und in der nämlichen Lage befindlichen Staatsguts, wo die Frohnen (Roboten) bereits in eine billige ver- hältnissmässige Geldentrichtung verwandelt sind, die Naturalgiebigkeiten aber nach dem Lokalpreise zu bestimmen. Nach diesem Massstabe und Geldanschlage hat das Kreisamt unter Leitung der Steuerregulirungs-Oberkommission auch in jenen Fällen, wo der Unterthan dar- zuthun in Stande ist, dass seine dermalige sämmtliche Urbarialschuldigkeiten die auf das höchste bestimmten 17 fl. 46 /3 vom Iundert übersteigen, die Abgaben, die er in Zukunft an seinen Grundvogt oder Zehendherrn zu leisten haben wird, herab- zusetzen. Diese Beschwerden und Beweise einzubringen, wird den Unterthanen die längste Zeitfrist auf 2 Jahre bestimmt, nach deren Verlauf keine weitere Klage mehr soll angenommen werden. § 12. Wird bei einer solchen, gegen die bisherige Ausübung der obrigkeit- lichen Rechte geführten Beschwerde gefunden, dass nach dem allgemeinen Grund- satze des 10. § der Fall zu einer Mässigung eintritt, und der beschwerdeführende Unterthan ist an verschiedene Grundvögte und Zehendherrn zu abgesonderten Ent- richtungen verbunden, so muss jeder Theilnehmer sich nach Mass seines vorigen Genusses eine Verminderung gefallen lassen. Doch ist die Ausgleichung in diesem

Strana 191
Patent berničný a urbariální z 10. ún. 1789. 191 Stücke von der Steuerregulirungs-Oberkommission nach den vorigen Fassionen und Einlagen, und nach dem hiernach ausfallendeu Verhältnisse zu berechnen und zu bestimmen. § 13. Die Vorschrift des 10. § bezieht sich ledig auf die sogenannten Rustikalgründe, welche von jeher dem Landvolke zur sogenannten Anstiftung und seinem Unterhalte dienten, und vermög der erlassenen Patente zum obrigkeitlichen Genusse unter Strafe nicht mehr angezogen werden durften. Auch macht es bei diesen keinen Unterschied, ob dieselben käuflich und erbrechltich oder uneingekauft besessen werden. Bei Dominikalgründen aber wird in das Einverständniss zwischen den Grundherrn und ihren Pächtern oder Emphyteuten keine Einsicht genommen. Sollte hier und da über die Eigenschaft der Gründe: ob solche Dominikal- oder Rustikalgründe sind? eine Frage entstehen, so hat man zu Vermeidung aller verzögernden Weitläufigkeiten sich an den gegenwärtigen Besitzstand zu halten, und ist den Unterthanen, welche einige Gründe in Händen der Obrigkeit für Rustikal- gründe angeben, so wie den Obrigkeiten, welche diese oder jene in Händen der Unterthanen befindliche Realität als wirklich dominikal ansprechen, der Beweis auf- zulegen, dass solche in den Normaljahren, welche zu Unterscheidung der Dominikal- und Rustikalrealitäten in jeder Provinz festgesetzet worden sind, zu derjenigen Gattung gehöret habe, unter welcher gegenwärtig Anspruch darauf gemacht wird ; zum Beispiele also: dass dieser oder jener Grund, den jetzt ein Unterthan geniesst, von einem obrigkeitlichen Meyerhofe herrühre, der in Normaljahren bestanden, und dass diese Ableitung allgemein bekannt, oder wenigstens dass der in die Frage ge- kommene Grund in der letzten Dominikalfassion zur Versteuerung angezeiget worden sei. § 14. Die Häusler olne Unterschied, so wic die Inleute, haben in Ansehung des Schutzes bei ihren dermaligen vorschriftmässigen Schuldigkeiten zu verbleiben, die sie mit Einverständniss ihrer Herrn ebenfalls mit baarem Gelde ablösen (reluiren) können ; so wie auch dort, wo ihre Schuldigkeit in gewissen Entrichtungen bei Sterb- und Veränderungsfallen besteht, solche in eine jährliche Ablösung, nach dem Durch- schnitte des obrigkeitlichen Genusses in den letzten 20 Jahren, zu verwandeln ist. Wenn Häusler nebst ihrem Hause, oder wenn Inleute auch steuerbare Gründe be- sitzen, so sind sie in Anschung derselben gleich allen andern Grundbesitzern nach dem allgemeinen Massstab zu behandeln. Dagegen verordnen Wir: Müller, Bräner, Schänker und dergleichen Besitzer eines mit einem Gewerbsrechte verbundenen Eigenthums, in so fern sie zugleich Rustikalgründe besitzen, in Beziehung auf diese zwar gleich andern Grundbesitzern nach dem allgemeinen Massstabe zu behandeln, die Entrichtung jedoch, welche nach dem Grundbesitze ausfällt, soll von derjenigen Last, welche auf der Realität im Ganzen haftet, abgezogen, und der Ueberrest, der eigentlich auf dem Gewerbe ruht, da, wo

Strana 192
192 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: statt jährlicher bestimmter Zinse oder anderer Schuldigkeiten wandelbare Sterb�, Veränderungsfalle und Taxen eingehoben werden, nach dem erweislichen obrigkeit- lichen Genusse, welcher sich gemeiniglich alle 20 oder 25 Jahre zu ergeben pflegt, in eine bestimmte jährliche Ablösung verändert werden. Es versteht sich jedoch, dass diese in einen jährlichen Zins veränderte Abgabe nur von dem unbeweglichen Vermögen gefordert werden kann. K vysvětlení § 14. vyšlo gub. nařízení 6. prosince 1789, jež se níže najde. § 15. Zu den sämmtlichen, auf den Körper einer Gemeinde fallenden öffen- tlichen Auslagen muss von allen denjenigen, welche in dem Gemeindeumfange Gründe von was immer für Gattung, auch Waldungen nicht ausgenommen, besitzen, sie mögen Obrigkeiten oder Unterthanen, und in der Gemeinde selbst wolinhaft sein oder nicht, nach dem Verhältnisse ihrer Grundbesitzungen in gleichem Maasse beigetragen werden. § 16. Da nun hiermit alles, was die unterthänigen Grundbesitzer betrifft, auf eine solche Art eingeleitet worden, dass sie künftighin ihrer Erwerbung ohne irgend ein Besorgniss obliegen können, so verschen Wir Uns, dass sie Unsere väterliche Absicht mit Dank erkennen, Unsere Befehle nicht zum Vorwande einer Wider- spenstigkeit oder voreiligen Behelligung missbrauchen; dass sie den für den Anfang dieser neuen Verfassung bestimmten Zeitpunkt ruhig abwarten, und inzwischen durch genaue Erfüllung ihrer für jetzt noch bestehenden Obliegenheiten, als getreue und folgsame Unterthanen sich Unserer Vorsorge würdig machen werden ; wie Wir dann gegen diejenigen, welche in der Zwischenzeit zu gegründeten Klagen Anlass geben sollten, mit nachdrücklicher Strenge vorgehen lassen würden. Gegeben oc Wien, den 10. Hornung 1789. Joseph. (L. S.) Johann Wenzel Graf von Ugarte. Leopoldus Comes à Kollowrat, Ad mandatum sacrae caesareae regiae Regis Bohemiae Supremus & A. A. Majestatis proprium. primus Cancellarius. Joseph von Koller. Franz Karl Freiherr Kressel. Patent jest zde tištěn celý, vyjma formuli titulu císařova a dlouhé datování. Opsal jsem jej z tiště- ného exempláře, jenž se chová v hraběcím archivě Jindřichohradeckém, Elench Nr. 1272, Paket 82. 663. 1789, 12. února: Kterak se vymahá a zjištuje náhrada přisouzená pod- daným utiskovaným. Se Mt haben in Absicht auf die Eintreibung der von der politischen Gehörde erkannten Unterthansbedrückungs-Ersätze oder andern Vergütungen Folgendes zu entschliessen befunden: 1. Im allgemeinen ist die Regel zu beobachten, dass die Erkenntnisse der politischen

Strana 193
Z roku 1789 10. ún.—2. bř. 193 Gehörde auch durch dieselbe zur Vollziehung zu bringen, und sich hierzu der ihr gesetzmässig eingeräumten Exekutionsmittel zu bedienen sei. 2. Diese Regel leidet nur damal eine Ausnahme, wenn entweder die politischen Exekutions- mittel zur Eintreibung des Ersatzes nicht zureichen, oder wegen des eintretenden Rechts eines Dritten nicht anwendbar sind. Wenn also der Ersatz so beträchtlich, oder das Gut, woraus solcher geleistet werden soll, so verschuldet ist, dass die Befriedigung der bedruckten Parteien nicht anders, als durch die Veräusserung der Realität erzielet werden kann; wenn ein Konkurs über das Vermögen des Eigenthümers, mithin die Nothwendigkeit einer Klassifizirung gesammter gegen ihn erregten Forderungen entstehet; wenn das Gut, woraus der Ersatz einzutreiben ist, für Rechnung eines Dritten bereits gerichtlich sequestrirt ist ; wenn ein landtäflich vorgemerkter Gläubiger den bedruckten Parteien das Vorzugsrecht in der Exekution streitig macht: in diesen Fällen kann die Eintreibung des Ersatzes durch die politische Gehörde nicht geschehen, sondern ist in dem gerichtlichen Wege unter Vertretung des Fiskalamts zu suchen. 3. Der Gerichtsstelle, bei welcher das Exekutionsgesuch eingereicht wird, steht die Erörterung der Rechtmässigkeit der auf ein Erkenntniss der politischen Gehörde gegründeten Forderung keineswegs zu, sondern sie hat in eben der Art zu verfahren, als wenn das Exekutions- gesuch ein gerichtliches Erkenntniss zu Grunde hätte. 4. Nachdem es aber in so gearteten Fällen oft auf die, der Gerichtsstelle allerdings zukommende Entscheidung über das Vorzugsrecht der durch das Fiskalamt vertretenen Partei ankommen muss, so ist sich desselben mittelst landtäflicher Vormerkung jedesmal im voraus zu versichern, es wäre dann der einzutreibende Ersatz entweder an sich selbst oder im Ver- hältnisse zu den bekannten Vermögensumständen des Schuldners zu unbeträchtlich, um diese Vorsicht zu erheischen. 5. Diese Sicherstellung kann aber niemal darin bestehen, dass, wie es hie und da beobachtet worden ist, der sachfällige Grundeigenthümer zur Ausstellung einer Schuldverschreibung über den Betrag des Ersatzes verhalten, und diese Schuldverschreibung zur landtäflichen Vor- merkung gebracht werde; sondern es ist (mit Vermeidung dieses unnützen und oft nachtheiligen Umweges) die landtäffiche Vormerkung des politischen Erkenntuisses, wodurch die Richtigkeit des Ersatzes entschieden worden ist, unmittelbar einzuleiten. 6. Endlich ist die Vormerkung jederzeit ohne mindesten Zeitverlust zu bewirken, damit andern Gläubigern des nämlichen Schuldners die Gelegenheit benommen werde, durch frühere Ansuchung derselben das Vorzugsrecht zu erwerben. Hofdekret vom 12. Februar (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. 501 č. 886. 664. 1789, 2. března: Z dvorského dekretu o výběrčích daní, též o rychtářích a jich pracech při správě veřejné i o odměnách za to. Da nach den von Sr Mt genehmigten Grundsätzen die Grundsteuer vom 1. November gemeindeweis einzuheben ist, dann so viele Einnehmer in Böhmen angestellt werden müssen, als es hierlandes das Steuerregulirungsgeschäft leitende Dominien giebt; folglich sind für 953 derlei Dominien eben so viele Steuereinnehmer erforderlich. 2° Die Bestellung der Steuereinnehmer ist überhaupt den für sie haften müssenden Obrigkeiten dieser leitenden Dominien ganz zu überlassen; jedoch sind dieselben bei den Kreis- Archiv Český XXV. 25

Strana 194
194 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: ämtern ihrer Fähigkeit wegen zu prüfen, zu bestätigen und in Eidespflicht zu nehmen; und den Dominien ist vorläufig zu erinnern, dass sie diese Stellen vorzüglich mit denjenigen Beamten zu besetzen suchen mögen, die das Steuerregulirungsgeschäft bisher geleitet, und die bei der ersten Ausführung die meisten nöthigen Kenntnisse davon sich beigelegt haben. 3° Die bei grossen Dominien blos mit dem Steuergeschäft und den kreisamtlichen Auf- tragen, keineswegs aber mit obrigkeitlichen Privatdiensten beschäftigten Steuereinnehmer, haben ihren künftigen Unterhalt lediglich von den Grundbesitzern nach dem Steuergulden zu beziehen. 4° Bei kleineren Dominien hingegen, wo der Steuereinnehmer mit dem Steuergeschäfte nur wenige Mühe hat, und grösstentheils zu obrigkeitlichen Privatdiensten verwendet wird, müssen*) demselben für diese Privatdienste der übrige Beitrag zu seinem Lebensunterhalt *) Čti: muss. von der Obrigkeit noch fernerhin geleistet werden. 5° Unter der von den Grundbesitzern nach dem Steuergulden dem Steuereinnehmer nur in einer Hauptsumme auszuweisen kommenden ganzjährigen Besoldung muss überhaupt schon all dasjenige enthalten sein, was derselbe sowohl für sich, als auch für die etwan nöthigen Schreiber, Kanzlei- und Reisespesen, nach Maass der demselben zugetheilten mehreren oder wenigern, und näher oder weiter entfernten Gemeinden zu empfangen hat. Und da alles nach dem Steuergulden zu repartiren kommt, so versteht sich von selbst, dass die Obrigkeiten nach Maass der auf sie ausfallenden Steuer zur Belohnung des Steuereinnehmers das ihrige vor- schriftsmässig beizutragen haben. 6° Nach der von der Steuerregulirungs-Kommission gezohenen Billanz und nach dem auf 3,635.446 fl. 54 kr. angenommenen Masstabe ist nunmelir die für 953 Steuereinnehmer auf 90.886 fl. 10 kr. ausfallende Besoldung sogleich nach dem Steuergulden zu repartiren. 7° Belangend die Belohnung der Richter, wird Folgendes zur Richtschnur vorge- schrieben: a) Dass die Repartirung, Einhebung und Abfuhr der Steuer an den Steuereinnehmer des leitenden Dominiums, die Besorgung aller Konskripzions-, Lieferungs-, Transports- und aller Militärangelegenheiten, danu die Polizei- und Publikumsgeschäfte überhaupt keineswegs Privatangelegenheiten, sondern allerdings öffentliche, das Publikum und den Herrndienst be- treffende allgemeine Schuldigkeiten seien. b) Dass nur die Anzahl der Hausnummern und der Bevölkerung in jeder Gemeinde, und nur die Entfernung derselben von dem Amtsorte überhaupt betrachtet, die grössern oder mindern Lasten des Richterdienstes bestimmen. c) Dass der Dienst eines Gemeinderichters, das ist desjenigen, der nebst allen obge- nannten publiken Angelegenheiten seines Dorfes auch das Steuerwesen der übrigen ihm zuge- theilten Dörfer zu besorgen hat, eine grössere Belohnung erheische, als jener des Dorfrichters, desjenigen nämlich, der mit dem Steuerwesen und mit andern Gemeinden gar nichts zu thun, sondern nur die publiken Geschäfte seines Dorfes allein zu besorgen hat. d) Dass zur Besorgung dieser publiken Geschäfte in jedem Dorfe, oder auch in zwei oder drei kleineren, näher an einander liegenden Dörfern und dazu gehörigen zerstreuten Häusern immer ein Richter unumgänglich nöthig seie, mithin auch künftig angestellt, und nach obigen Grundsätzen verhältnissmässig gegen den Gemeinderichter belohnt werden müsse; nur muss diese Belohnung für jeden Gemeind- oder Dorfrichter nicht geringer, als zehn Gulden, und nicht höher als vier und zwanzig Gulden ausfallen. Dass endlich

Strana 195
Z roku 1789, 2. bř.: O výběrčích pozemkové daně Josefinské. 195 e) ein jedes Dorf seinen Dorfrichter nach Maass der grösseren oder minderen Be- mühung selbst belohnen, und zur Belohnung desjenigen Gemeinderichters, an den es in Steuer- sachen angewiesen ist, nur insoweit beitragen solle, als diesem Gemeinderichter für die Be- sorgung des Steuerwesens mehrere Dörfer eine mehrere, jedoch nicht 24 fl. übersteigende Be- lohnung zuerkennt wird. Hieraus erhellet von selbsten, dass sich dasjenige, was zur Bestreitung der Belohnung aller dieser Dorf- und Gemeinrichter auf den Steuergulden anzuschlagen sei, vor der Hand nicht bestimmen lasse, sondern das Gubernium hat sämmtlichen Kreisämtern aufzutragen, dass dieselben unter Leitung der Unterkommissionen, welche eines gleichen durch die Oberkommission belehret worden sind, — mit genauer Beobachtung des Unterschiedes zwischen den Gemeind� und Dorfrichtern, nämlich derjenigen,*) die nebst den publiken Geschäften ihres Dorfes noch das Steuerwesen von mehreren ihnen zugetheilten Dörfern zu besorgen haben werden, und die- jenigen,*) die mit dem Steuerwesen gar nichts zu thun, sondern nur lediglich die publiken Geschäfte zu besorgen haben, dann mit Rücksicht auf die Zahl und Entlegenheit der zugetheilten Dörfer überhaupt, und der grösseren oder kleineren Zahl der Hausnummern eines jeden Dorfes ins- besondere, und der nähern oder weitern Entfernung derselben von dem Amtsorte, — zu bestimmen hätten, was ein jedes Dorf für seinen Dorfrichter an jährlicher Belohnung, die nicht weniger als 10 fl., und nicht höher als 24 fl. sein darf, zu entrichten, dann für den Gemeinderichter, an welchen jedes Dorf mit dem Steuerwesen angewiesen ist, nach Billigkeit beizutragen habe. *) Čti: denjenigen. Aus den sämmtlichen Eingaben ist sodann nach vorheriger Prüfung, ob überall ein gehöriges Ebenmaass beobachtet worden, von der Buchhalterei ein Totale zu verfassen, und darin spezifisch zu bestimmen, wieviel ein jeder Gemeind- oder Dorfrichter an jährlicher Be- lohnung zwischen 10 bis 24 fl. zu empfangen habe, und was für ein Betrag für jede Dorfs- gemeinde auf den Steuergulden jährlich ausfalle; welche theils Orten nothwendigerweise etwas höher, theils Orten aber wieder etwas niedriger ausfallende Beiträge von der Obrigkeit sowoll, als von den kontribuirenden Unterthanen nach ihren Steuergulden gleich beizutragen sind. Dieser Betrag ist durch den Steuereinnehmer von jedem Dorfe mit der Steuer -zugleich ein- zuheben, und dem Richter viertel- oder halbjährig gegen Quittung auszuzahlen, uud in der Steuerrechnung ordentlich zu verraiten. Es ist demnach die Zustandbringung des erwähnten Totalis möglichst zu beschleinigen, und wenn dasselbe nach den angeführten Grundsätzen einmal vollkommen adjustirt und in Evidenz gebracht sein wird, hat es vom 1. November 1789 als eine bestimmte Zinosur, von welcher nicht abgewichen werden darf, auf immer zu bestehen. Sollte aber die Obrigkeit der Bemühungen des Richters zu ihren eigenen Geschäften oder zu irgend einigen Privatdiensten sich gebrauchen, in solchen Fällen muss sich zwischen der Obrigkeit und dem betreffenden Richter wegen der Belohnung insbesondere freiwillig, folglich mit Beseitigung alles Zwanges, einverstanden werden; und in Parteisachen ist der Richter für seine Bemühung und Versaumniss nach der Gerichts- und adelichen Richteramtstax- ordnung zu belohnen. Hofdekret vom 2. März (1789). Tištěno zde podle Rothovy sbírky zákonů Josefových III. str. 513—517 č. 907. — První dodavek k tomuto dv. dekretu vyšel v guberniálním nařízení z 9. dubna 1789, kteréž zde najde se ot ištěno v poznámce ke dvorskému dekretu z 15. září 1789.

Strana 196
196 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 665. 1789, 17. března: O státním dozoru k lesům. Sedláci o svatbách nechť sázejí ovocné stromy. Da es eigentlich dem Staat, wie es aus den Steuerausmessungs- und Fatirungsoperationen zu ersehen war, an der nothwendigen Holzerfoderniss nicht mangelt, und jeder Erzeuger, wenn er seine Waren um einen guten Preis an Mann zu bringen weiss, seines eigenen darunter waltenden Nutzens halber die Waldpflege sich bestens angelegen sein lässt: so hat sich die Aufsicht des Staates über das Waldwesen nur dahin zu beschränken, damit wald- und forst- mässig geschlagen, üblen Wirthen, Holzdiebereien, Schwendungen, dem Eintriebe des Viehes und besonders des Geissviehes in die Waldungen Einhalt gethan, gegen die Uebertreter ohne Rücksicht der Person mit den ausgemessenen Strafen, gegen die richtigen Anzeiger aber mit Belohnung fürgegangen werde. Es bestehen deshalb bereits die bündigsten Anordnungen, und- kömmt es nur darauf an, dass selbe genau vollzogen, und den Kreisämtern die strengste Aufsicht über die Befolgung, besonders bei der*) ihnen ohnehin obliegenden jährlichen vor schriftmässigen Kreisbereisungen noch nachdrücklichst eingebunden werde. Uebrigens kann den heiratenden Bauersleuten die Verbindlichkeit zur Anpflanzung einiger Bäume aufgelegt werden ; die Auswahl der Baumarten selbst, jedoch immer Obstbäume, ist lediglich der Willkür der Unterthanen zu überlassen. Hofdekret vom 17. März [1789]. V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 525 č. 926. — *) Čti: den. 666. 1789, 27. března: Zadlužené statky selské k žádosti věřitelů mohou se pronajímati. Se Mt haben aus Gelegenheit der verschuldeten und auf 3, 6, 9 Jahre zu verpachten antragenden Bauerngründe agn. zu erinnern geruhet, dass da Orts, wo Obrigkeiten, welche meistens die grössten Gläubiger zu sein pflegen, oder auch andere Gläubiger, die Sequestrirung, Administrirung oder Verpachtung eines auch über die Hälfte oder zwei Drittel verschuldeten Bauerngrundes für gut befinden, und zu der im letzten Exekutionsfalle vorgeschriebenen gericht- lichen Abstiftung des Wirthes nicht schreiten wollen, kein Anstand unterwalte, dieses als ein bloss politisches Provisorium allenthalben gelten zu lassen, folglich diesem Ansinnen, ohne solches eben gesetzmässig vorzuschreiben, keine Hinderniss zu legen sei, massen im äussersten Falle keinem Gläubiger dasjenige dadurch benommen würde, was in Ansehung der gerichtlichen Exekution gesetzmässig vorgeschrieben ist. Hofdekret vom 27. März [1789]. V Rothově sbírce zakonů Josefových III. str. 530 č. 941. 667. 1789, 18. dubna: Jak mají býti zařízeny jámy na brambory. Das k. Kreisamt hat die geschehene Erstickung zweier Knaben in einer Erdäpfelgrube mit dem Auftrag kund zu machen, damit zu Verhütung mehreren derlei Unglücksfällen sämmtliche Unterthanen dahin verhalten würden, bei Eröffnung derlei Erdäpfelgruben, (die da und dort aus Mangel eines Behältnisses im Hause, auf dem Felde aufbewahrt zu werden pflegen), immer ehe man sich hinein begebe, eine geraume Oeffnung machen, die Gruben auslüftern, sodann

Strana 197
Z roku 1789, 17. bř.—14. kv. 197 aber diese Gruben mit einer Thür samt Thürschwelle und anhangenden Schlössel versehen zu lassen, um andurch das Hineinkriechen zu verwahren. Auf dass aber diese Verordnung wirklich beobachtet werde, so hat das k. Kreisamt die Kreiskommissären dahin anzuweisen, damit sie bei ihrer Kreisbereisung auf den Erfolg genau wachen. Verordnung vom 18. April [1789]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 561 č. 971. 668. 1789, 27. dubna: Dvorským dekretem nařízeno, že právo pastvy na panských i poddanských pozemcích potrvá také po ukončené úpravě urbariální. Nařízení od c. k. českého gubernium. Právo pastvy na vrchnostenských a poddanských gruntech má i také po urbarním zřízení [nach der Urbarialregulirung] své pozůstání míti. Jejich c. k. Milost ráčili ku prospěchu a vzniku chování ovčího dobytka 27. minulého měsíce dvorním listem naříditi, že pastva na strnišťatech a ouhořích vrch- nostem a poddaným, jak na vrchnostenských, tak také na poddacích gruntech pořád i po dokonaném urbarním zřízení promiscue (vesměs) [wechselseitig] povolená býti má; však ale samo v sobě se srozumívá, že ty grunty, které držitel neouhoří, nýbrž s pící zelinami [mit Futterkräutern] aneb na jiný způsob zapravené užívá [bebauet und benützet], od pastvy vyjmuty jsou. V Praze, dne 8. máje 1789. Ludwig Graf Cavriani. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. Joseph Graf v. Sweerts. 669. 1789, 30. dubna: Přestává rozdíl mezi domkáři usazenýmí na selské půdě před katastrem a po něm. Se Mt haben bei Gelegenheit der dermaligen Steuer- und Urbarialregulirung unter andern zu entschliessen geruhet, dass der Unterschied der Häusler zwischen jenen, die ante et post catastrum auf Rustikalgründe angesiedelt wurden, in Absicht auf die Verschiedenheit ihrer bisherigen Robotschuldigkeiten ganz aufzuhören habe, und alle Häusler ohne Unterschied in Absicht auf die Robotschuldigkeit jenen gleich zu halten seien, so post catastrum auf Ru- stikalgründe gestiftet worden sind. Hofdekret vom 30. April [1789]. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 568 č. 984. 670. 1789, 14. května dvorským dekretem k odstranění pokoutního písařství na- řízeno, že u dvorských spojených úřadů nebudou se přijímati podání leč od přísež- ných dvorních agentů. Nařízení c. k. českého gubernium. Ona nařízení, ješto strany pokoutních písařů vydaná jsou, neměla až posavad žádného oučinku; ano časté příhody dokazují, že

Strana 198
198 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: hnedzmínění pokoutní písaři obvzláště prostý lid pod všelikým fochem [unter ver- schiedenen Vorspieglungen] k nepodstatným prozbám, častěji také k svévolným ža- lobám a ku kolikerému zanepraždnování nejvyššího dvora popouzejíce, a tak nejen k zmaření času a vejdělku, nýbrž také do těžkých útrat přivádějíce, ouhlavně svou po zisku dychtící ouskočnost provozovati na nejvejš se vynasnažují. Aby se tedy ta z ohledu pokoutných písařů jen pro dobré lidu [der Parteien) vydaná nařízení k skutečnému pozorování [Beobachtung] přivedla, prohlašuje se tuto k všeobecnému pravidlu [zu jedermanns Richtschnur] přikázání [in Folge ah. Befehls Jejich císařské Milosti, které dvorním listem dne 14. máje sem vyhotoveným [anher eröffneten] oznámeno bylo, že totiž počnouc od 1. července t. r. při protokolu [Ein- reichungsprotokol] spojených nejvyšších dvorních úřadů [Hofstellen], kdež se žádosti podávají, žádné politických partikulárních důležitostí se týkající žádosti, představování [Vorstellungen] aneb stížnosti od někoho jiného, leč od zřízených [admittirten], skou- šených a přísežních dvorních agentů, jichž jmena v šematismu každého roku tisknutém se nacházejí, přijímané nebudon. Ostatně dává se též na vejslovné nejvyšší poručení obci [dem Publikum) věděti, že kdyby někdo dokázati mohl, že od některého dvorního agenta přetažen aneb zdržán byl [überhalten oder aufgezohen], jeho povinnost agentská [die Agentie mu odňata bude. V Praze, dne 28. máje 1780. Ludwig Graf Cavriani. Johann Marzel v. Hennet. Johann Wenzel Freiherr von Margelik. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. — K témuž cíli směřovalo 5 nařízení z let 1778—1784, oznámených v AČ. XXIV. str. 544 č. 550, a patent ze 7. dubna 1781 tištěný zde str. 5 č. 559. 671. K Josefinské úpravě berničné a urbariální: vysvětlivky a dodavky dvorského dekretu z 11. května vydané českým guberniem 19. května 1789. Nařízení od cís. král. českého gubernium. Důkladnější vyjádření nejvyššího úmyslu, v důležitosti gruntovní daně a ur- bárního zřízení. [Nähere Erklärung der höchsten Gesinnung in Betreff der Grund- steuer- und Urbarialregulirung./ Jejich cís. král. Milost ráčili za příčinou rozličných otázek o plnění [Be- folgung] patentu, jenž 10. února běžícího roku v důležitosti gruntovní daně a ur-

Strana 199
Vysvětlivky o úpravě daní a dávek z 19. kv. 1789. 199 bárního zřízení prošel, následující ustanovení k lepšímu vysvětlení svého nejvyššího úmyslu vydati, poroučejíce, aby ku všeobecnému pravidlu [Nachachtung] pro vrch- nosti a podanný prohlášena byla. § 1. V článku 10tém patentu jest sice již patrně předepsáno, že v urbární povinnosti právně [gesetzmässig] vyměřené všecko obsaženo jest, co podanný svému gruntovnímu právomocníku [Grundvogt] a desátečnímu pánu vybejvati má; jakož ale též tam také se o tom jedná, že podácí [unterthänige] držitel gruntu ještě mimo toho obecní vydání, a poplatky pro duchovní pastýře a školní učitele obvzláště pod- nikati [tragen] musí, z čehož otázka povstala: zdaliž snad desátek, když se ducho- venstvu odvozuje, mimo vyměřené urbární povinnosti ještě dále jakožto obvzláštní poplatek zůstati má? Pročež nařizují Jejich Milost císařská, že mezi desátkem, jejž světští táhnou [beziehen], a desátkem, který duchovenstvu přichází, žádný rozdíl místa nenalezá: že desátek vesměs, nechť ho kdo koli obdržuje, pod urbární poplatky patří, od kterých podanný proti vybejvání urbární povinnosti podle vejnosnosti svého gruntu vyměřené se osvobozuje [enthoben wird]; že následovně pod onými obvzláštními poplatky pro duchovní pastýře, které patent podannýmu i také na budoucí čas vybejvati ukládá, nikdy onen vlastní desátek, to jest: 10tý díl žně neboliž snopů aneb na místě toho v zrnu aneb v penězích umluvené vykoupení, nýbrž jen ostatní mírná přispění [Bei- träge] srozumívati se mají, která se pod všelikým nazváním (třebas by jim i ne- náležité jméno desátku, jako v České zemi, dáno bylo) podle návyku v každém místě obyčejného k vyživení duchovních pastýřů odvozují. § 2. Z nadstojícího vyjádření [Erklärungl vyrozumívá se, že, poněvadž právně [gesetzmässigl vyměřená urbární povinnost podanného, vykoupení [den Entgeld] všech posavádních, vrchnosti povinných poplatků v sobě zavírá, budoucně od něho také i při pádu smrti a proměny v držení gruntu až posavád v obyčeji bývalý plat za protokolirování [Pfundgelder, Protokollsgefálle], kancelářské rady, a jiný takový pla- tové více žádany býti nemohou; nic však méně ustanovuje se tuto vejslovně: že ty a jiný těm podobný platové z počátkem nového urbárního systému neboliž ber- ničného zřízení docela přestávají, a že z toho jen oné, patentem od 1. listopadu 1781 roku v rozepřech, a v patentu od 13. září 1787 za konání urozeného úřadu soudce [für die Ausübung des adelichen Richteramtes] povolené taxy vyjmuté jsou. § 3. Jakožby se ani s právem poddaného, kterého skrz odvozování vyměřené urbární povinnosti z ohledu docela svobodného a nezávadného užívání [auf eine im übrigen ganz freie und unbeschwerte Benützung] svých gruntů nabývá, aniž také s zá- kladem [Grundsätzen] dobrého hospodářství srovnati nemohlo, kdyby vrchnostenský dobytek na grunty poddaného, obilím, pící aneb na jiný způsob zadělané, aneb také na jeho luka v jakékoli částce roku vyháněl; tedy má vyhánění vrchnostenského dobytka tu, kde až posavád v obyčeji bývalo, jen na strnišťata a ouhory, když a jak

Strana 200
200 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: dlouho je hospodář ze své dobré vůle nezdělané ležeti nechá, obmezeno, a naproti tomu podobným způsobem pastva na vrchnostenských strnišťatech a ouhořích pod- daným povolená býti. Na takový způsob spojí se prospěch dobrého opatrování rolí a luk s užitečným chováním dobytka, obvzláště ovčího, aby jeden díl polního ho- spodářství druhému na překážce nebyl. § 4. Poněvadžby vrchnosti mající mnoho dominikálních gruntů, který posavád robotním potahem vzdělané bývaly, až do 1. listopadu běžícího roku, kde nové ur- bární zřízení svůj počátek bere, ne tak snadno zaopatřiti mohli, co k budoucímu vlastnímu vzdělávání polí potřebné jest; tak tedy povolují k tomu jejich Milost císařská, aby poddaní, jichžto vrchnost podstatně dokáže, že bez zřejmé spousty [Zurücksetzung rolního hospodářství bez prácné nápomoci [Arbeitshilfe] svých poddaných býti ne- může, jedině ku prospěchu rolního vzdělavání [der Kultur] a všeobecného dobrého ještě skrz celý hospodářský rok, to jest: až do posledního října 1790 roku zavázani byli, jistý počet dní za plat na srážku v hotových penězích vyměřené urbární po- vinnosti pod následujícími vejminkami pracovati: a) Oné vrchnosti, jenž prácné nápomoci [Arbeitshilfe] svých podanných k vzdělání polí a luk (neb z ohledu ostatních hospodářských předmětí [Wirthschafts- zweige] musí každá vrchnost od 1. listopádu běžícího roku sama, co k tomu zapotřebí jest, zaopatřiti) nevyhnutedlně potřebují, mají o tom své důkazy ustanovené pod- zřízené komisi předložiti, a ta počet a způsob zaplatné práce [Lohnarbeit] pro budoucí hospodářský rok dle poukázání vrchní komise vyměří. b) Cena zaplatné práce s rukama za jeden den v měsíci říjnu, listopádu, pra- sinci, lednu a únoru má se na 7 kr., v měsíci březnu, dubnu, máji a červnu na 10 kr., v měsíci červenci pak, srpnu a září na 15 kr. vysadit [anschlagen]. Kdyby se též potřebnost zaplatné práce s potahem seznala, tedy má jednospřežní práce za jeden den s koňmi v ceně jednodenní práci s rukama stejná, a na tentýž způsob dvou-, tří- a čtyrspřežní práce jednoho dne v platu za dva, tři a čtyry pracné dni s rukama počítaná; práce potahu s volmi ale o čtvrtý díl laciněji nežli s koňmi vysazená, a při cenění potažní práce jak s koňmi tak s volmi ty samy stupně, jako při práci s rukama, dle rozličnosti měsíců pozorovany býti. c) Při povolování zaplatné práce nemá se náležitá mírnost přestupovati, ná- sledovně nikdy tak veliký počet pracních dní povolovati, kterýby svým peněžitým vejnoskem peněžitou urbární povinnost, tím méně ale počet oněch robotních dní pře- vyšoval, které poddaný v týhodni až posavád vybejvával. d) Konečně zaplatná práce nemá se jednotlivým poddaným, nýbrž obcem v celosti ukládati, a má od představeného obce tak rozdělena býti, aby ti, kteříž s vlastním hospodářstvím méně zaměstknáni jsou, aneb sami práci vyhledávají, před onými, jenž sami pro sebe dosti co pracovati mají, k tomu potaženi byli. Ku konci

Strana 201
Vysvětlivky o úpravě daní a dávek z 19. kv. 1789. 201 měsíce října 1790 vezme také i to nucení podanných k zaplatné práci svůj konec, a pak nastoupí 11. § patentu, mocí jehož poddaný dle pravidla svou urbární po- vinnost jen v penězích vybejvati povinen jest, do své celé moci a oučinlivosti. § 5. Podle § 13tého patentu nečiní při vyměřování urbárních povinností z kmetcích (rustikálních) gruntů žádný rozdíl, zdaliž je kdo z koupě a dědičně, aneb bez zakoupení [uneingekauft] drží. Skrz což však oněm zákupním smlouvám, které z ohledu předešle nezakoupených rustikálních gruntů mezi vrchnostmi a pod- danými uzavřené byly, až posavád ale pro nedoplacené na lhůty smluvené zakoupení konečně vyplněné nejsou, na jejich mocnosti se nic neujímá; ano Jejich Milost císařská nařizují, že takové zákupní smlouvy, nechť na zaplacení smluveného zákupu ve lhůtách, aneb na jinou, za přepuštěné vlastenství [für die Uberlassung des Eigen- thums] gruntu vejslovně umluvenou náhradu znějí, dokonale vyplněné býti mají. Jakož se i také s nejvyšším úmyslem srovnává, aby se nezakoupení poddaní s svými vrchnostmi též budoucně, však bez všeho přinucení a pod stvrzením krajského úřadu, o mírné zakoupení gruntu srozuměli, by tím sobě právo zejskali, jak při svém živobytí, tak také skrz poslední vůli svým gruntem vládnout mocti, kteréžto právo nezakoupeným sice nenáleží. Ostatně potvrzují Jejich císařská Milost ona časnější pravidla, podle nichž jak nezakoupený, tak zakoupený rustikální gruntové nikdy k vrchnostenskému užívání potaženi býti nemohou, nýbrž vždy poddaným, k jejichž osídlení [Anstiftung] patřejí, zanechaný býti musí. Přikazujíce dále: že odsazení z gruntu [Abstiftungen], když se v příhodách právem vyměřených děje, vždy jen za osobné potrestání držitelů gruntů, jichž se tejče, držáno býti má, a na jejich dítky žádného oučinku míti nemá, a to sice tak: že oni v držení hospodářství podle právního po- řádku o dědičném nápadu na sedlské statky patentem od 3. dubna 1787 roku vy- měřeného i v té příhodě, kdyby otec ze statku zsazen byl, následovně tím více tenkrát následovati mají, když otec jakožto skutečný držitel umře, a tím samým pří- hoda k právnímu dědičnému nápadu [der Fall zur gesetzlichen Erbfolge], necht jsou grunty zakoupeny aneb nezakoupeny, před rukami jest. § 6. Větším dílem jest sice skrz obyčej, a dílem také skrz právní vyměření [gesetzliche Bestimmungen] již ustanoveno, jaký druh poddaných za domkáře [Häusler] o nichž § 14. patentu jedná, se drží; aby ale všecka ostatní pochybnost v té důle- žitosti odstraněna byla, tedy má se onen za domkáře držeti, který na rustikálním gruntu svůj domek maje, buď docela žádných, aneb něco málo gruntu drží, tak že od nich samých s svou rodinou živ býti nemůže, nýbrž největším dílem mohovitou zaplatnou prací [Handlohnarbeit] aneb řemeslem sobě a svým přináležícím obživení objednávati musí. Takový poddaný zůstává jako domkář z ohledu vrchnostenské ochrany, které oučasten jest, k nynějším předepsaným povinnostem tak dlouho zavázán, jak dlouho Archlv Český XXV. 26

Strana 202
202 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: královská daň [landesfürstliche Steuer] z jeho rustikálních gruntů přes dva zlaty nevynáší; jinák přestupuje do druhu sedláků, a obvzláštním ochranním poplatkem [Schutzgebühr] povinen býti přestává. Při tom také musí oněm domkářům, jichžto královská gruntovní daň dva zlaty nepřevyšuje, z toho ohledu, že oni nikoli v dvoj- násobné vlastnosti, totiž jako domkáři a jako držitelové gruntu, daní uloženi [bebürdet býti nemohou, to, co podle všeobecního pravidla ze svých rustikálních gruntů jakožto urbární povinnost platějí, od jejich domkářské povinnosti vždy odraženo býti. Mimo toho přisazuje se [wird beigerückt] tuto, že jejich Milost císařská tomu míti chtějí, aby onen rozdíl, který až posavád podle předpisů o vybejvání robot mezi domkáři, jenž před zaražením [Abschlusse] předešlého katastru před rukama byli [bestanden haben], a onými, jichžto domkové později vystavěni jsou, v obyčeji býval, zrušen, a všickni domkáři bez rozdílu v svých povinnostech tak jako ti držáni byli, kteří po zaražení předešlého katastru přirostli, a jen třinácte dní robotovat mají. § 7. Konečně mají ku přípřeži veřejné služby se týkající všecky ti, ješto potahy držejí, bez rozdílu, zdaliž potah poddaným aneb vrchnostem náleží, poukázani býti; a jak dalece obyčejná náhrada přípřeže k zaplacení těch, kteří přípřež dávají, postačitelná nejní, aneb když přípřež zdarma se žádá, mají k tomu všickni držitelové dominikálních a rustikálních gruntů v obci dle míry své usedlosti [Besitzungenj na tentýž způsob nápomocni býti, jak o tom v § 15. patentu z ohledu obecného vydání [Gemeindauslagen] vesměs předepsáno jest. V Praze, dne 19. máje 1789. Ludwig Graf Cavriani. Johann Freiherr von Lamoth. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Z tištěné vyhlášky německo-české o 7 listech. — Roth ve sbírce zákonů Josefových III. str. 572 až 578 č. 993 jmenuje tento předpis Hofdekret vom 11. Mai. 672. 1789, 25. května. Vrchnostem jest zapovězeno nabývati selské půdy jakým- koli způsobem, vyjímaje směnou. Die Einziehung unterthäniger Gründe zu obrigkeitlichen Handen ist in vorzüglicher Rücksicht auf die Bevölkerung schon durch die Hofreskripte vom 31. Juli 1750, 23. Jänner 1751, dann 22. Dezember 1769 selbst unter festgesetzten Strafen untersagt, und in den pro- hibitis generalibus *) zufolge höchster Entschliessung vom 8. September 1770 ausdrücklich anbe- fohlen worden, dass alle von der Zeit der letztern Rektifikation von Obrigkeiten eingezogene steuerbare Realitäten den Unterthanen zurückgestellt werden sollen, sowie auch die Obrig- keiten mehrmal angeeifert worden, die noch vor der letztern Rektifikation eingezohenen Ru- stikalgründe wieder an die Unterthanen zu überlassen. Dem Geiste dieser Gesetze und An- ordnungen gemäss kann also den Obrigkeiten der Ankauf unterthäniger Gründe auf keine Weise gestattet werden, und es hat sich demnach das k. Kreisamt gegenwärtig zu halten,

Strana 203
Z roku 1789, 19. kv.—25. čna. 203 dass diese einzig und allein zur Dotirung der Unterthanen gewidmeten Rustikalgründe von den Obrigkeiten auf keine Weise, den Fall der Vertauschung unter den gesetzlichen Vor- schriften lediglich ausgenommen, an sich gebracht werden können. Hofdekret vom 25. Mai (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 588 č. 1013. — *) Prohibita generalia jsou zmíněna v AČ. XXIV. 533. 673. 1789, 25. června. Stanoví se dědická posloupnost na selských statcích, když držitel zemře bez testamentu a bez potomků, ale jsou na živě jeho rodiče nebo jejich potomci. Nachdem in den bisher erlassenen Gesetzen und Anordnungen bestimmet worden ist, wie aus der Verlassenschaft eines ohne letztwillige Anordnung verstorbenen Landmannes dessen Bauerngut an Söhne oder Töchter übertragen werde, so wird nun auch die Vorsehung getroffen, an wen in dem Falle, dass der Erblasser keine Nachkommenschaft hat, und daher dessen El- tern und derselben Nachkommen in seine Erbschaft eintreten, das darunter begriffene Bauern- gut zu gelangen habe. § 1. Wenn ein in dem Besitze eines Bauernguts befindlicher Unterthan, er mag gross- jährig oder minderjährig sein, ohne letztwillige Anordnung stirbt, und keine Kinder hinter- lässt, wird das Bauerngut an seinen Vater, wenn solcher noch lebt, uud wäre er schon ver- storben, an dieses Vaters ältesten noch lebenden Sohn, und wofern keiner vorhanden wäre, an die älteste Tochter übertragen. Wäre weder Sohn noch Tochter mehr am Leben, wird das Bauerngut dem ältesten Enkel aus dem ältesten der Söhne, oder in deren Ermangelung aus der Tochter, zugetheilet. Hinterliesse aber der ohne Kinder und letztwillige Anordnung ver- storbene Besitzer eines Bauerngutes weder einen Vater, noch eine Nachkommenschaft von demselben, doch aber eine Mutter, so erhält diese, als alleinige rechtmässige Erbin, auch den Besitz des Bauerngutes. § 2. In allen diesen Fällen tritt der Erbe das Bauerngut mit allen den Begünstigungen an, welche für den Fall, dass solches an ein leibliches Kind übergeht, festgesetzt sind; doch immer auch unter der Bedingung, dass er den ebenfalls vorhandenen gesetzmässigen Miterben ihre Erbsantheile mit barem Gelde fristenweis abtrage. § 3. Wenn jedoch weder Vater, noch jemand von dessen Nachkommenschaft, imgleichen auch die Mutter nicht mehr am Leben wäre, und daher die ganze Erbschaft auf die Nach- kommen von der Mutter Seite fiele, dann verliert alles, was in den Gesetzen wegen Zuthei- lung des Bauernguts an eine einzige Person, und zur besonderen Begünstigung des Ueber- nehmers angeordnet ist, seine Wirkung und Anwendung. Patent vom 25. Juni (1789). V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 603 č. 1044. 26*

Strana 204
204 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 674. Výtahy z dvou písemností, kteréž ku provedení úpravy berničné a urbariální vydala podkomise kraje Táborského dne 26. června 1789 Našel jsem ty písemnosti v hraběcím archivě v Jindřichové Hradci (Elench Nr. 1272, Paket 82). Byly psány ve vsi Včelnici, sídle nevelkého soujmenného panství (severně od Jindřichova Hradce), když tam úřa- dovala podkomise kraje Táborského, aby řídila nové upravování berně státní a povinností k vrchnosti. Nepochybně byli k té krajské komisi povoláni úřední zástupci okolních panství, aby dostali ústní i písemné poučení o úloze, která jim při tom nastala; dává to na srozuměnou úvod k druhé písemnosti (B), kdež se praví o prvnější pí- semnosti (A), že byla do péra diktována. Písemnost A jest psána na 10 arších v půli zlomených; rozdělena jest na 28 číslovaných kusů. Nej- větší část obsahu tvoří parafrase patentu z 10. února a vysvětlivek vydaných k němu guberniem 19. května 1789. Těch známých předpisů jsem neopisoval. Mezi nimi jsou však vtroušeny také poučky jiné, tedy opět nové vysvětlivky a dodavky ku patentu; ty jsem si opsal a zde dávám tisknouti, na některých místech jen zkrácenými českými slovy. Písemnost druhá, kterou označuji písmenem B, jest psána na 6 arších. Dávala vrchnostenským úřed- níkům ve vedlejších věcech na ruku, kterak si mají při provádění nové úpravy berničné a urbariální počí- nati, co a v jakém pořádku jedno po druhém mělo se konati, a ukládá lhůty k těm pracem. Z toho následují zde jenom některé výtahy. [A] Taborer Kreis, Herrschaft Neuhaus. Sätze, welche theils aus dem Steuer- und Urbarialregulirungspatente vom 10. Hor- nung d. J. fliessen, theils aber auf nachgefolgte höchste Anordnung sich gründen, welche bei der Ausführung des Steuer- und Urbarialregulirungs-Geschäftes auf das genaueste zu beo- bachten, und allen obrigkeitlichen Jurisdicenten und Stellvertretern, und durch dieselbe den Unterthanen bekannt zu machen sind. 3. Der in dem Patent § 3. berührte Zuschlag desjenigen, was bisher von den Häusern des Bürgerstandes, des Adels und der Geistlichkeit gezahlet worden, erstreckt sich auch, wie es sich von selbst versteht, auf den Bauer- und Gewerbebestand. 7. Die Frage, ob bei Dominikalgründen der zeitliche Besitzer oder die Grundobrigkeit die Steuer künftig zu tragen oder abzuführen habe? wird aus dem obberührten Grundsatz, dass die Steuer auf dem Grund hafte, erlediget, und hat der Grundnutzniesser in der Regel die Kontribution von dem in seinen Händen befindlichen Grunde an den Kontributionsein- nehmer abzuführen, der Dominus directus aber dafür zu haften...; jedoch bleibt dem zeit lichen oder Erbnutzniesser die Ersatzforderung an dem Grundherrn, so weit er nach Massgab des Contractes eine ansprechen zu können glaubt, ohnbenommen. 8. Da zufolge § 8. des Patents die Gemeinde für die Entrichtung der Steuer zu haften hat, so muss sie auch für die leerstehende Gründe eben so, wie für jene der üblen Haushälter Bürge sein... 11. [Desátek k duchovenstvu bude vyvazen také již příštím urbarialním platem, týmž, kterým poddaný vyprostí se z dávek k vrchnosti; a kde patent mluví o platech, jež poddaný příště musí dávati duchovenstvu a učitelům, tím se nerozumí] der eigentliche Zehend, d. i. die Abgabe des 10. Theiles der Ernte oder die an deren Stelle in Körnern oder im Gelde ver-

Strana 205
Výnosy podkomise Táborské z 26. čna 1789 o úpravě daní a dávek. 205 glichene Ablösung, sondern bloss die übrigen mässigen Beiträge, welche unter verschiedenen Benennungen (wenn man gleich denselben so, wie in Böhmen, den unächten Namen eines Ze- hends beigelegt hätte) nach der in einzelnen Orten üblichen Beobachtung zum Unterhalt der Seelsorger, oder pro actibus ministerialibus annoch abgereichet werden. [Viz nařízení z 19. kv. 1789 § 1.] — Bei der Einrechnung des ordentlichen, an den Seelsorger bisher entrichteten Zehends in den Concretalbetrag der künftigen höchsten Urbarialschuldigkeit wird derjenige Geld- betrag angenommen, welchen sie Seelsorger bei der letzten Fassion angegeben haben; wenn daher dieser Betrag, in so fern derselbe auf die einzelne Individuen, welche den Zehend ent- richten, ausgeschlagen wird, nach dem Verhältuiss, in welchem diese Schuldigkeit an den Seelsorger mit den übrigen Urbarialschuldigkeiten, welche an die Obrigkeit entrichtet werden, diejenige Summe übersteiget, welche für jede Grundkategorie als das höchste anzunehmen ist: so muss der Zehend in eben diesem Verhältnisse vermindert werden, und den diesfälligen Verlust der Seelsorger als Zehendherr tragen. Uebrigens sind die zur Berechnung der Steuer angenommenen Körnerpreise auch zur Berechnung der Zehendschuldigkeiten anzuwenden. 12. [Přestávají teď] auch bei Sterb- und Besitzveränderungsfällen die bis itzt üblich gewesen Pfundgelder, Protokollsgefälle, Kanzleitaxen und dergleichen Gebühren nicht mehr verlangt werden können. [Nařízení z 19. kv. 1789 § 2.] 13. [Na statcích, kde] Robotabolitionssystem eingeführt ist, an Orten, wo nach den Frohnablösungskontrakten auf die Unterthanen mehr ausfällt, als dasjenige, was in dem Pa- tent § 10. als das höchste für jede Grundkategorie ausgemessen ist, hören diese Kontrakten von selbsten auf, und muss in jedem Falle innerliche Ausgleichung zwischen Unterthanen nach dem Verhältniss des Rustikalgrundbesitzers getroffen werden. 25. Von jenen Hutweiden und Waldungen, welche ganzen Gemeinden gehören.., von welchen bisher an die Obrigkeit nichts entrichtet worden, sind auch künftig von allen Prä- stationen frei zu lassen; [ze kterých přece šly dávky k vrchnosti, s těmi se nyní naloží jako s jinými urb. dávkami]. 27. In Ansehen der Dominikalhutweiden und Waldungen, auf welchen die Unterthanen Genuss der Mitweide, der Holzung, des Klaubholzes, Laubbrechens, Mooshauens, der Eichel- und Waldweide und dergleichen bisher ausgeübt haben..., haben die Unterthanen für diesen Genuss, welcher ihnen als unentbehrlich nicht entzogen werden kann, — es wäre denn, dass er bloss precarie von der Obrigkeit gestattet worden sei, — wenn sonst dafür etwas Aus- drückliches insbesondere nicht pactiret worden, (welches auf diesen Fall ausser dem in dem § 10. als das Höchste ausgemessenen Urbarialprocenten, weil es die Unterthanen titulo lucra- tivo geniessen, zu entrichten wäre), der Obrigkeit gleichfalls uichts zu prästiren; jedoch sind sie schuldig, nach Mass ihres Genusses der Obrigkeit einen angemessenen Beitrag zur landes- fürstlichen Steuer für diese Waldungen und Hutweiden zu leisten, weil diese Grundstücke dermalen von den Obrigkeiten durchaus versteuert werden müssen. Es ist endlich höchst er- wünschlich, und es werden zufolge höchsten Befehles die Obrigkeiten hiemit aufgemuntert, dass dieselben in Fällen, wo den Unterthanen und Gemeinden die unentgeltliche Holzung zustehet, eine zu ihrer unentbehrlichen Nothdurft zureichende Strecke an Waldungen und Hut- weiden gegen Uebermachen der ganzen darauf fallenden Steuer, und gegen der Verbindlich- keit als ihr Eigenthum auf immer legaliter abtreten möchten, dass die Unterthanen in den Waldungen nach Vorschrift der Waldordnung ohne obrigkeitliche Anweisung nie eigenes Holz eigenmächtig zu fällen befugt seien, und die Obrigkeiten das unterthänige Waldzeichen

Strana 206
206 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: immer in ihrer Verwahrung haben sollten; in welchen Fällen auch dem k. Kreisamte orden- tliche Uebergabsinstrumente zur Bestätigung vorzulegen sind. [Cf. 9. Oct. 1789.] Wezelnitz den 26. et 25. Juni 1789. [B] Herrschaft Neuhaus und Stadt Neuhaus. Belehrung zur praktischen Ausführung sowobl des höchsten Patents vom 10. Hornung d. J., welches von der landesfürstlichen Steuer und von den herrschaftlichen Urbarialforde- rungen handelt, als auch der in Sachen noch weiters erflossenen höchsten Vorschriften. [Uvod.] Das Wesentliche, was hauptsächlich zur allgemeinen Wissenschaft sämmtlichen Obrigkeiten, Beamten und Unterthanen gehört, enthalten die in die Feder diktirte 28 Sätze; daher überhaupt sich darauf bezohen und hier nur noch jenes mitgegeben wird, worauf Obrig- keiten und deren Stellvertreter ihr Benehmen zu gründen haben. [Následuje 5 číslovaných kusů. V 2. kuse vypisuje se, kterak vrchnost může vymoci sobě u podkomise svolení, aby ještě do podzima 1790 mohla užívati roboty. Patrně se směřo- valo k tomu, aby takových případů bylo málo. Podkomise nemohla sama tažné roboty povoliti ani jeden den, ale mohla by o to zakročiti u vrchní komise, pak by se provedla Lokalunter- suchung, teda velmi nesnadno dosíci toho.] 4. [Poněvadž dosud málo kde urbarialná úprava jest vykonána, ustanovuje se nyní] ganz unabänderliche Zeitfrist bis den 8. Juli, an welchem Tage die Berechnung und Eintra- gung in die Individualfassions-Auszugsbögen unfehlbar beendiget sein.. muss. [K tomu poznamenal J. Hradecký vrchní Friedl]: Den 8. Juli d. J. Bericht an die löbl. Kreiskommission erstattet, dass die Individualfassions-Auszugsbögen schon bis 7. Juli wirklich in alle Gemeinden hinaus gegeben worden sind. Friedl. [Poddaní měli pak po 14 dnech své vyjádření na kanceláři vrchnostenské přednésti, totiž řici], ob er bei seiner vorigen Schuldigkeit verbleiben, oder ob er künftig vom 1. Nov. 1789 anzufangen dieselbe blos am Geld an die Obrigkeit abtragen, oder aber diese Geldbe- stimmung nach einer freiwilligen Einverständniss mit der Obrigkeit in Naturalgiebigkeiten, Frohnen oder Lohnarbeiten umzustalten wünsche... Zur Einbringung dieser Erklärungspro- tokolle [na čem poddaný a vrchnost pro budoucnost zůstali] wird der 30. Juli ohnabän- derlich festgesetzt. [Podkomise je prohlédne, a když shledá vše v pořádku:] In Fällen, wo zwischen Obrigkeiten uud Unterthanen entweder auf blosses Geld, oder auf Naturalgiebigkeiten, Frohnen und Lohnarbeiten einverständlich paktiret wird, wird von der Unterkommission zwar die Bestätigung darüber folgen, die Erklärungsprotokolle aber werden bei derselben zurückbehalten und den obrigkeitlichen Stellvertretern aufgetragen werden, dass sie nach den getroffenen Uebereinkommen mit einer jeden Gemeinde insbeson- dere einen Urbarialkontrakt in der bei jeder Gemeinde herrschenden Sprache, und zwar in triplo, nach dem von der löbl. Oberkommission allererst gewärtigenden tabellarischen Formular zu entwerfen, und einestheils selbst [Stellvertreter], andererseits aber von den Unterthanen durch Richter, Geschworne und Ausschussmänner nach geschehener Vorlesung an die letztere unterfertigen zu lassen, dann ungesäumt an die Unterkommission zur Bestätigung einzusenden hätten. [Ta to přezkoumá, a je-li vše v pořádku, potvrdí; jeden exemplář si nechá, druhý vydá obci, třetí hospodářskému úřadu.] [Závěrek: Vrchnostenští zástupci mají si všechna pravidla pamatovati, aby se od nich neodchýlili], annebst aber auch bei Vorrufung zu einer löbl. Oberkommission, welches dem-

Strana 207
Z roku 1789, 26. čna—30. čce. 207 nächst geschehen wird, von allem hinlänglich verständiget, Red und Antwort geben, und die allenfalls nicht vorsehende, sich noch ereignen könnende, wesentliche Anstände deutlich und wohlverständlich vortragen könnten. Die meisten obrigkeitlichen Jurisdicenten und Stellver- treter dieses Kreises [Táborska] haben sich bei dem Steuerregulirungsgeschäft bishero durch einen rühmlichen Eifer und der ah. Absicht entsprechende Bearbeitung besonders ausgezeichnet. [Napomenutí, aby každý byl v čas hotov, nikdo ať nežádá za prodloužení lhůty; podkomise hrozí tresty nedbalým.] Sig. Wtschelnitz den 26. Juni 1789. Niklas Stab, Kreiskommissär. Mocker k. Oekonom. 675. 1789, 20. července: Zemědělců při odvodě buď co možná šetřeno. Bei der Rektrutirung sollen vorzüglich die zum Ackerbau nöthigen Leute und die Professionisten bei den Fabriken so viel wie möglich geschonet, dagegen aber hauptsächlich Livreebediente, Reitknechte, Friseurs und sonstige müssige Leute in der Hauptstadt zu Re- kruten ausgehoben werden. Hofdekret vom 20. Juli. Roth, Vollständiger Auszug oc III. str. 615 č. 1061. — K témuž cíli předpisuje dvorní dekret z 29. července 1789 (u Rotha III. str. 619 č. 1072): so ist den sämtlichen Dominien und Magistraten neuerlich einzubinden, dass sie, da ihnen die Beschäftigung ihrer Unterthanen am besten bekannt sein muss, wer davon entbehr- lich sei, keine andere Leute stellen sollen, als von denen sie gewiss wissen, dass auch ohne ihnen die vorerwähnten Beschäftigungen ihren guten Fortgang haben können. 676. 1789, 20.*) července: Přisouzeny jsou tresty vsi Vleticům na panství Vysoko- chlumeckém za zamlčení polí při popise katastrálním. Hofdekret vom 30.*) Julius (1789). Die bei der Dorfsgemeinde Wletitz Berauner Kreises in Absicht auf die Steuerbelegung verschwiegene Felder, Wiesen und Waldungen sind dem Angeber zuzusprechen, der Richter und die Ausschussmänner ihrer Bedienstung zu ent- setzen, und diese Bestrafung der Gemeinde sowohl, als auch des Richters und der Ausschuss- männer im Lande kund zu machen. Unterm 10. August sämmtl. Kreisämtern bekannt ge- macht; auch wurde der Steuerregulirungsoberkommission diese höchste Entschliessung mit- getheilet. Výtah z vyhlášek českého gubernia za červenec—září 1789 č. 29. — *) Výtah uvádí ten dvorský dekret ke 30. červenci, ale mylné; výnos podkomise Táborské z 31. července, níže str. 209 č. 679 vytištěný, klade týž dvorský dekret ke 20. červenci, a ovšem tehdáž v Táboře nemohl nikdo dne 31. července věděti o dekretě, který by byl učiněn ve Vídni dne 30. července. Pročež přijal jsem datum 20. července. 677. 1789, 30. července: Přestává přímus mlýnský aneb povinnost poddaných, mlíti své obilí v panském mlýně jim přikázaném. Der im Königreiche Böhmen noch bestehende sogenannte herrschaftliche Mühlzwang ist vom 1. November 1789 angefangen ganz abzustellen, und jedermann die Freiheit einzuge-

Strana 208
208 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: stehen, seine Körner da, wo er will, in und ausser der Herrschaft, zu welcher er gehöret, frei und ohne aller Abgabe an die Obrigkeit, vermahlen zu lassen. Hofdekret vom 30. Juli (1789). Roth, Vollständiger Auszug oc III. str. 620 č. 1074. — Výtah z vyhlášek českého gubernia za čer- venec- září č. 27 dodává: Durch den Druck untern 9. August sämmtlichen Kreisämtern, dem Prager Stadt- rathe und ubrigen Behorden bekannt gemacht. 678. 1789, 31. července: Zatímné naučení pro ty případy, když poddaní odpírají vy- jádření nebo podpis při úpravě urbariálné. — Dotaz o desátku. Präs. 2. Aug. 1789. Zirkular. — Auf den von hieraus an eine hl. k. k. Steuerregulirungs-Oberkommission abgestatteten Bericht, dass von verschiedenen Unterthanen wegen der neuen Urbarialschuldig- keiten theils die Erklärung verweigert, theils die Unterschriften in den vorgeschriebenen Pro- tokollen versagt werden, hat hochbesagte Oberkommission unterm 23. d. M. anher zu ver- nehmen gegeben, dass in Sachen bereits bei höchsten Orten um die nöthige Verhaltungs- befehle angesuchet worden sei, welche dann auch bei ihrer Ankunft anhero werden zu ver- nehmen gegeben werden. Wo inzwischen den Unterthanen in Fällen, wo sie sich weder zu der alten, noch zu der neuen Urbarialschuldigkeit, folglich zu keiner aus beiden, erklären wollen, ohne weiters zu bedeuten wäre, dass sie bei ihrer bisherigen alten Schuldigkeit zu verbleiben haben würden. Wohingegen in Fällen, da sie sich zu einer oder der andern Schul- digkeit zwar bestimmt erklärten, jedoch zur Unterschrift der Erklärungsprotokollen nicht be quemen wollten, auf die Unterschrift weiter nicht zu bestehen, sondern die Verweigerungs- ursach der Unterkommission anzuzeigen wäre, als welche sodann diese Verweigerungsursachen der *) Protokollen unter ihrer eigenen Fertigung beizurucken, anbei den Stellvertretern die Auf- nahm der Urbarialkontrakten anzuempfehlen hätte; ferner dass den widerspenstigen Parteien zu bedeuten wäre, wienach ihre Widersetzlichkeit an Se Mt einberichtet werden würde, wor- über sie die ah. Entschliessung zu gewärtigen, und sich auch die für sie etwa ausfallende *) den? üble Folgen nur sich allein zuzuschreiben hätten. Den gesammten obrigkeitlichen Stellvertretern wird hiemit in Sachen die Eröffnung zu dem Ende gemachet, damit jene, welche Erklärungs-Protokollen, worinnen von den Grund- besitzern bestimmte Aeusserungen nicht enthalten waren, anhero bereits abgegeben haben, den Grundbesitzern die erfolgte hohe Oberkommissions Entschliessung deutlich beibringen; und auf den Fall, da die Grundbesitzere sich eines Besseren entschliessen sollten, andere Proto- kolle aufnehmen, und statt deren anhero abgegebenen nächstens hierorts einbringen möchten Jene Stellvertretere aber, von welchen die Erklärungsprotokollen anhero noch nicht abgegeben worden sind, werden die Grundbesitzere nach vorstehenden hohen Verfügung wohlvernehmlich zu belehren, und die Erklärungsprotokolle auf das baldeste anhero abzuführen haben, weilen solche widrigen Falls mit Zwangsmitteln eingetrieben werden müssten. So viel es die Aufnahme der Urbarialkontrakten anbetrifft, da müssen solche nun- mehro unverweilt zu Stande gebracht werden, so bald als die Grundbesitzer sich zu einer oder der andern Schuldigkeit bestimmt bereits erklärt haben, es mögen von selbten die Er- klärungsprotokollen unterschrieben worden sein oder nicht.

Strana 209
Z roku 1789, 31. čce. 209 Ausserdem hat eine hl. Oberkommission untern 16. d. M. anher zu vernehmen ge- geben, dass auf die hierortige Anfrage, ob der Zehend in die Urbarialschuldigkeiten, wenn solcher auch den 10. Theil der Ernte nicht ausmacht, einzurechnen sei? an die höchste Hof- stelle eine Vorstellung gemacht worden sei, und das Weitere anhero bekannt gemacht werden würde; so bald nur als hierwegen eine Entschliessung hierorts eintreffen wird, wird solche auch im Kreis bekannt gemacht werden. [Ostatek týče se zamlčování při fassích.] Unterkommission Tabor 31. Juli 1789. V hraběcím archivě Jindřichohradeckém, Elench Nr. 1272, Paket 82. Staab, Kreiskommissär. 679. 1789, 31. července: Kterak mají býti trestáni poddaní, kteří při fassi zamlčeli svůj pozemek. [Táborská podkomise dává všem vrchnostenským zástupcům věděti mimo jiné:] Schliesslichen, wie von einer hl. Oberkommission untern 28. d. M. anhero eröffnet wird, ist aus Gelegenheit einiger, auf der Herrschaft Chlumetz in der Gemeinde Wletitz Be- rauner Kreises ausser der Fatirung gebliebenen, und von einem Kalupner dieser Gemeinde nach der Hand angezeigten Gründen mit Hofdekret vom 20. d. M. entschieden worden, dass, da bereits in dem Patentsnachtrag vom 18. Aug. 1785 die Frist zu Verbesserung unächter Bekenntnisse bis zum 1. April 1786 peremptorisch erweitert worden sei, auf eine nochma- lige Erweiterung dieses Termins nicht mehr angetragen werden könne, weil sich sonst die ungetreue Fatenten von einer Verlängerung auf die andere verlassen würden. Mit Bestrafung falscher Angaben, die durch die 3. Hand vorkommen, könnte also um so weniger eingehalten werden, als bereits in Nieder�Oesterreich in dem zu der Gemeinde Eüchbach gezohenen Dorf Höra mit der Konfiskation einiger verschiedenen Gründen, nach vorläufig specifisch eingeholten ah. Genehmigung, vorgegangen sei. Die bei der Gemeinde Wletitz verschwiegen gebliebenen Gründe wären demnach der klaren Vorschrift des Hauptpatents vom 20. April 1785, welches im 8. § nicht fatirte für ein ganz verlassenes, Niemanden zugehöriges Gut anzusehende Realitäten dem Angeber unent- geltlich und erblich als sein Eigenthum zuspreche, ohne weiters dem Angeber gegen Ueber- nehmung des auf den kontrollirten Ertrag dieser Gründe ausfallenden neuen Steuerbetrags und der darauf haftenden Urbarialschuldigkeiten jenenfalls zu überlassen, wenn die Besitzer der verschwiegenen Gründe nicht etwan mit dem Angeber ein Abkommen, wobei ihm aber nicht der mindeste Zwang anzuthun sei, treffen können. Uebrigens wären die Ausschussmänner und der Richter der Gemeinde Wletitz zur Bestrafung ihres Amtes zu entsetzen. Diese höchste Entschliessung wird den obrigkeitlichen Stellvertretern mit dem Auf- trag bekannt gemacht, dass sie solche allen Gemeinden zu wissen machen sollen, damit die Kontribuenten durch eine freiwillige Entdeckung ihrer etwan verschwiegenen Gründen aus einer diesfälligen Denunciation für sie entstehenden nachtheiligen Folgen vorkommen möchten. *) — Unterkommission Tabor den 31. Juli 1789. Publicirt [v J. Hradci] den 2. Aug. 1789. Staab, Kreiskommissär. V hrab. archivě J. Hradeckém, El. Nr. 1272, Paket 82. — 2) Teda dovoluje se opraviti fassi, ač na- hoře v důvodech se to zamítá. Archiv Český XXV. 27

Strana 210
210 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 680. 1789, 3. srpna—8. prosince: Drobná nařízení o kontribučenských fondech obilních i peněžních. 1. Hofdekret vom 3. August (1789). Das aus den Gemeindvorräten von den Unterthanen erborgte oder wieder dahin erstattete Getraid ist bei Verführung desselben gegen Vor- zeigung wirthschaftsämtlicher Pässe von der Weg- und Brückenmaut frei zu lassen; würde es aber zum Verkaufe geführet, so unterliegt dasselbe der Mautentrichtung. Unterm 20. August sämmtlichen Kreisämtern und der Bankaladministrazion bekannt gemacht. (41) 2. (Gubernial)-Verordnung vom 1. September (1789). Mittheilung eines Entwurfs, nach welchem der Ausweis über die bei den Herrschaften, Gütern und Städten bereits befindlichen Kontribuzionskassekapitalien und Getraidvorräte zu Ende Oktobers einzusenden ist. An sämmt- liche Kreisämter. (95) 3. Hofdekret vom 8. Dezember (1789). Von der gewöhnlichen Hinterlegung der Körner hat es für das Jahr 1790 abzukommen. Unterm 18. Dezember sämmtl. Kreisämtern bekannt gemacht. (61) Výtahy z vyhlášek českého gubernia za červenec—září 1789 č. 41, 95, za říjen—prosinec 1789 č. 61. 681. 1789, 13. srpna dvorský dekret ustanovuje, jaké povinnosti mají se postaviti do nového urbáře těm poddaným, kteří v obci mezi sebou se o to nedohodli aneb nechtějí se nijak vysloviti. Nařízení královského českého gubernium. Jejich Milost císařská ráčili 13. běžícího měsíce dvorním listem ustanoviti, že tu, kde poddaní při nynějším urbarním řízení ve zvolení způsobu k vybejvání svých urbarních povinností rozdílného mínění jsou, ti a takoví, jenž se od více hlasů oddělují, přidržováni býti nemají, aby k většímu dílu přistoupili [dem grösseren Theile beizupflichten], nýbrž že se má s nimi podle zvolení jednoho každého naložiti. Naproti tomu ale že se mají oni poddaní, ješto se dokona prohlásiti nechtí, a ve vyšší ur- barní povinnosti stojejí, nežli ty v patentu předepsané 172/ pro cento (ze sta) vy- nášejí, z ohledu toho poplatku na tentýž způsob [auf diese Giebigkeit in eben der Art], jak své urbarní povinnosti nyní odsluhují, totiž buď s skutečnou robotou, s pe- nězi aneb s jinými poplatky naturálních svržků [Prästazionen in Naturalien] vy- saditi; pokudž ale jejich povinnost menší, a pod těmi 17 pro cento byla, tedy že mají tak, jak nyní jsou, pozůstati. V Praze dne 27. srpna 1789. Ludwig Graf Cavriani. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Joseph von Rosenthal. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. — Viz týž předpis s některými rozdíly níže pod 2. zářím 1789 str. 213 č. 685.

Strana 211
682. 1789, 24. srpna dvorským dekretem ustanoveno, že smlouvy o rozdělení nebo nájem vrchnostenských pozemků poddaným mají se předkládati kraj- ským úřadům ku potvrzení. Nařízení královského českého gubernium. Aby budoucně všem, při rozdělování aneb najímání vrchnostenských gruntů mezi poddaný povstati mohoucím rozepřem aneb nedorozumění tím jistěji zamezeno bylo, ráčili Jejich c. k. Milost dvorním listem od 24. srpna běžícího roku naříditi, že od této chvíle všeliké vrchnostenské rozdělení gruntů, pronájmy aneb jiné smlouvy, které se mezi vrchnostmi a poddanými alespoň na tři leta zavírají, pokaždý král. krajskému úřadu oznámené, od něho pak potvrzené a zaznamenané býti mají. V Praze dne 3. září 1789. Ludwig Graf Cavriani. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Německo-český výtisk v archivě Českého Musea. Joseph von Boulles. 683. 1789, 31. srpna: Guberniální nařízení o způsobu stavby obecních sýpek. Dem k. Kreisamt wird zur künftigen sorgsamsten Bedachtnehmung bei Erbauung unterthäniger Gemeinschüttböden andurch bedeutet, dass bei solcher Bauführung sorgfältig darauf zu sehen, damit die Dachung dergestalt eingerichtet würde, dass auf dem oberen Tramen ein guter Estrich oder Ziegelauspflasterung veranlasst, die Haupt- oder Umfangsmauer aber er- höhet werden möchte, wo alsdann ober dieser Ausgleichung die Mauerlatten und der Dachstuhl auf Stich und Wechsel einzurichten ist ; als wodurch bei Feuersgefahr, und wenn der Dachstuhl auch abbrennen sollte, dennoch der untere Theil ohne grösserer Verkürzung des Unterthans stehen bleiben, und leichtlich gerettet werden könnte. Verordnung vom 31. August (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 636 č. 1107. 684. (1789, 1. září): Vysvětlivka o příští urbariálné povinnosti domkářů. [Es] hat eine hl. Oberkommission untern 1. d. M. nachstehende Verordnung anher erlassen : In dem Steuer- und Urbarialregulirungspatent von 10. Hornung d. J. wird verordnet, dass die „Häusler ohne Unterschied, so wie die Inleute, in Ansehen des Schutzes bei ihren dermaligen vorschriftsmässigen Schuldigkeiten zu verbleiben haben, die sie mit Einverständniss ihrer Herren ebenfalls mit baarem Gelde reluiren können.“ [§ 14. výše str. 191.] In der nachgefolgten, durch das k. Gubernium zirkulirten Erklärung dieses Patents von 19. Mai § 6. [výše str. 201] wird, nachdem bestimmt worden ist, welche Unterthanen als Häusler auszusehen seien, weiters gesagt: „Ein solcher Unterthan bleibt als Häusler, in An- sehen des obrigkeitlichen Schutzes, den er geniesst, zu den dermaligen vorschriftsmässigen 27*

Strana 212
212 Schuldigkeiten so lange verbunden, bis nicht die landesfürstliche Steuer von seinen Rusti- kalgründen den Betrag von 2 fl. übersteigt, als wodurch er in die Klasse der Bauern übertritt und eine besondere Schutzgebühr schuldig zu sein aufhört. Zugleich muss jenen Häuslern, deren landesfürstliche Grundsteuer nicht 2 fl. übersteigt, in der Betrachtung, dass sie keines- weges in einer doppelten Eigenschaft, als Häusler und Grundbesitzer, bebürdet werden können, jenes, was sie nach der allgemeinen Bestimmung von ihrem Rusticalgrundbesitz entrichten, von ihrer Schuldigkeit als Häusler allemal abgerechnet werden.“ Der angeführte Inhalt dieser 2 Normalverordnungen hat zu Darstellung der folgenden vorgekommenen 3 Fällen Gelegenheit gegeben, welche der höchsten Entscheidung vorzulegen für nöthig erachtet worden; nemlich: 1. Wenn nach dieser bestehenden Vorschrift [bei] einem Häusler dessen alte, für den obrigkeitlichen Schutz leistende Schuldigkeit z. B. 2 fl. 38 kr. jährlich beträgt, der aber von seiner Grundbesitzung 1 fl. 50 kr., mithin nicht vollends 2 fl. steuert, und an der ausfallenden Urbarialschuldigkeit 2 fl. 36 kr. zu entrichten hätte, dieser letztere Betrag von seiner alten Schutzschuldigkeit abzuschlagen kommet, so blieben der Obrigkeit nicht mehr als 2 kr. übrig, ohngeachtet dieselbe, wenn der Häusler, welcher nicht 2 fl. steuert, bei seiner alten Schuldigkeit zu verbleiben hat, in dem vorliegenden Fall 2 fl. 38 kr. zu empfangen hätte. 2. Die alte Schutzschuldigkeit eines andern Häuslers beträgt z. B. 1 fl. 30 kr., derselbe steuert nur 1 fl. jährlich, und die auf seinem Grundbesitz ausfallende neue Urbarialschuldigkeit macht 1 fl. 30 kr. aus. In diesem Falle erhielte die Obrigkeit an ihrer alten Schutzgebühr gar nichts, obschon dieser Häusler in der Regel bei seiner alten Schuldigkeit zu verbleiben und dahero der Obrigkeit 1 fl. 30 kr. zu entrichten hätte. Endlich 3. wurde ein Häusler angenommen, dessen alte Schutzschuldigkeit 2 fl. 34 kr. beträgt, der aber auch nicht volle 2 fl. steuert, und dessen auf den Grundbesitz ausfallende neue Urbarialschuldigkeit 2 fl. 50 kr. beträgt; wesswegen daher die Frage entstehet, wie in einem solchen Falle die § 6. der Gubernialverordnung von 19. Mai vorgeschriebene Abrechnung gegen die alte mindere Schutzgebühr gepflogen werden solle, und worzu ein solcher Häusler in Zu- kunft verpflichtet sein wird ? Endlich und da bei dieser bestehenden Vorschrift diejenigen Häusler, welche gar keine Grundstücke haben, viel härter als jene daran sein werden, die mit Grundstücken ver- sehen sind, von welchen die Grundsteuer 2 fl. nicht erreicht, indem die ersten volle 13 Täge, die letzteren aber nur soviel, als von den 13 Tägen nach Abrechnung der auf ihren Grund ausfallenden Urbarialschuldigkeit übrig bleibt, zu leisten haben, folglich letztere gegen die ersteren ungemein erleichtert werden, ohngeacht sie in Betracht der besitzenden Grundstücke schon in einer besseren Lage sich befinden: so ist auch diesfalls die höchste Belehrung erbeten worden. Zu Entscheidung dieser gemachten Anfrage wurde nun mit höchsten Hofdekret von 23. d. v. M. August zu erkennen gegeben, dass künftig keine Obrigkeit den in dem ersten Beispiel angeführten Verlust leiden werde, da sie nach dem 6. § der Zirkularverordnung von 19. Mai d. J., wenn der Fall dieses Beispiels eintritt, nicht allein 2 kr., sondern mit Zuschlag und Einrechnung der neuen Urbarialschuldigkeit per 2 fl 36 kr. eben die nemlichen 2 fl. 38 kr. künftig zu beziehen haben werde, die sie bisher von einem solchen, mit Rustikal-Gründen versehenen Häusler zu fordern berechtigt war. Nur der entgegengesetzte Fall wurde im obberührten 6. § verboten, dass nemlich ein dergleichen Unterthan in der Urbarialschuldigkeit einmal als D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské.

Strana 213
Z roku 1789. 1. a 2. září: úprava urbariálných povinností. 213 Häusler, und einmal als Grundbesitzer, folglich nicht doppelt belegt werden darf; woraus folgt, dass der im ersten Beispiel angenommene Häusler, wenn er nicht über 2 fl. steuert, nicht das einemal als Häusler mit seiner bisherigen Schuldigkeit per 2 fl. 38 kr., und das zweitemal als Grundbesitzer mit der auf seine Gründe ausfallenden neuen Urbarialschuldigkeit per 2 fl. 36 kr., zusammen also nicht zu 5 fl. 14 kr. verhalten werden könne; sondern dass jene 2 fl. 36 kr, die er nach der allgemeinen Bestimmung von seiner Grundbesitzung an Urbarialgiebigkeit zu entrichten hat, ihm von jenen 2 fl. 38 kr., die ihm als Häusler zu zahlen obliegen, abge- schlagen werden müssen, dass er mithin nicht zu 5 fl. 14 kr., sondern als ein Häusler und Grundbesitzer zusammen nur [zu] 2 fl. 38 kr. künftig verhalten werden könne. Auf gleiche Weise verhalte es sich mit den übrigen Beispielen, da der im 2. Fall angenommene Häusler seiner Obrigkeit noch ferner den vorigen Betrag per 1 fl. 30 kr., und der im 3. Fall nach dem Usu minori die vorigen 2 fl. 34 kr. künftig an Urbarialschuldigkeit abzutragen habe. Dadurch geschehe auch jenen Häuslern, die gar keine Gründe besitzen, kein Unrecht, da man von ihnen nicht mehr, als jene vorschriftmässige Schuldigkeiten, die sie in Ansehung ihres Schutzes dermal geleistet haben, fordern könne, und die Erleichterung, die allenfalls einigen mit Rustikalgründen versehenen Häuslern zugehen wird, auf Hausler ohne Gründe gar keinen Bezug haben könne. Man habe sich daher in Ansehung der mit Rustikal- gründen versehen Häusler, in so lange sie nicht mehr als 2 fl. künftig zu steuern haben werden, lediglich nach dem buchstäblichen Inhalt des 6. § der Zirkular-Verordnung v. 19. Mai ohne alle Kopie Archivu J. Hradeckého, El. Nr. 1272, Paket 82. Abweichung zu benehmen. 685. (1789, 2. září.) Co při nové úpravě urbariálné činiti, když poddaný ni- kterak se nevysloví? Zirkulare. Iuhalt hl. Oberkommissions-Verordnung von 27. Aug. d. J. haben Se Mt über die Frage, ob jene Unterthanen, die bei gegenwärtiger Urbarialregulirung sich zu gar keiner Erklärung herbeilassen wollen, nach ihren bisherigen Natural-, oder nach den im Pa- tente vorgeschriebenen Geldschuldigkeiten behandelt werden sollen? vermög eingelangten Hof- dekrets vom 21. Aug. dahin zu entscheiden geruhet, dass da, wo die Unterthanen über die Auswahl in ihren Meinungen getheilt sind, jene, welche von den mehreren Stimmen sich ent- fernen, nicht verhalten werden können, dem grösseren Theile beizupflichten, sondern dass diese letztere lediglich nach ihrer einzeln getroffenen Wahl zu behandeln sein; dass aber übrigens diejenigen Unterthanen, die sich gar nicht erklären wollen, wenn sie höher in der Urbarialschuldigkeit stehen, als die in dem Patente für jede Grundkategorie ausgemessene Percente betragen, auf diese Giebigkeit auf die nämliche Art, wie sie jetzt ihre Urbarial- schuldigkeit abdienen, als nemlich entweder mit Naturalrobot, Geld oder andern Prästationen in Naturalien, zu setzen wären; falls sie aber in ihren Giebigkeiten unter der im Patente für jede Grundkategorie ausgemessenen Percenten gestanden sein sollten, sie zu verbleiben hätten, wie sie itzt sind. Diese höchste Entschliessung hat eine hl. Oberkommission untern 2. d. M. in dem weitern zu erklären erforderlich befunden.*) Kopie v hrab. archivě v J. Hradci, El. Nr. 1272, Paket 82. Datum cirkuláře a podpis podkomise kraje Táborského scházejí. — *) Ostatní, dvakrát větší část cirkuláře vynechávám; vrchní (zemská) komise

Strana 214
214 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: jenom smysl slov uvedených z dvorského dekretu z 21. srpna: „auf diese Giebigkeit ... zu setzen wären“ vyjádřila srozumitelněji takto: „auf diese patentmässigen Schuldigkeiten herabzusetzen wären.“ Komise ukázala také příkladem, že kdo se nevysloví, co si zvolil, tomu mají se urbariální povinnosti snížiti na míru paten- tovou, byly-li větší, ale nemají se zvyšovati, byly-li menší. Srv. výše str. 210 č. 681, též níže str. 222 § 6. 68 6. 1789, 5. září: Nejv. rozhodnutí o rozdíle nájmu dědičného a dočasného mezi krčmáři a vrchnostmi. Povinnost krčmářů v dědičných hospodách k odbírání piva přestává bez náhrady. Abschrift der ah. Resoluzion über den Vortrag der k. k. vereinigten Hofstelle ddto 5. reprod. 14. Sept. 1789. Wenn die rekurrirenden Tafernwirthe blos solche obrigkeitliche Bestandwirthe sind, welche nach Verlauf der bedungenen Bestandjahre wieder abgeändert oder mit ihnen neue Kontrakte geschlossen werden können, so ist sich nach jenem genau zu achten, was zwischen beiden kontrahirenden Theilen durch Pacht- oder Bestand� kontrakte bestimmt worden. Im Falle aber die Tafernwirthe diese Häuser mit der darauf haftenden Tafern- gerechtigkeit als ein vererblich und veräusserliches Eigenthum besitzen, so folgt von selbst, dass so wie vermög prohibitorum generalium, und meiner wiederholt erlassenen Anordnung gemäss, keine Herrschaft befugt ist, ihre Feilschaften den Unterthanen zum Konsumo oder Verschleiss aufzudringen, also auch kein Geldäquivalent für die Entledigung von einer Verbindlichkeit, die schon durch das Gesetz aufgehoben ist, jemals mehr statt haben könne.*) Diesemnach hat die Kanzlei sowohl der oberensischen Regierung, als auch den übrigen Länderbehörden für den Fall, wenn ihnen derlei Zweifel auffielen, die Belehrung zu ertheilen, und zugleich auch die Steuerregulirungs-Hofkommission zu verständigen, damit diese die Provinzial-[sic] Unterkommissionen gleichförmig unter- richten mögen. [An die] Taborer Unterkommission. Aus dem Anschlusse wird die Unterkommission ersehen, welche höchste Entschlies- sung in Ansehung der Tafernwirthe zur allgemeinen Kundmachung der Oberkommission zuge- kommen sei. Obwohlen nun diese höchste Anordnung einen Gegenstand betrifft, welcher eigentlich nur in den österreichischen Provinzen vorkömmt, zumalen von Tafernen und Tafern- wirthen in Böhmen überhaupt nichts bekannt ist ; Da jedoch aus der Eigenschaft der hierlands vorkommenden Schenker, welche denen in den österreichischen Provinzen befindlichen Tafernwirthen gleich kommen, die obige höchste Entschliessung auch für Böhmen in so fern anwendbar ist, als derlei Schenker, welche obrig- keitliche Wirthshäuser mit der darauf haftenden Schankgerechtigkeit als ein vererblich und veräusserliches Eigenthum, jedoch mit der Verbindlichkeit besitzen, das Bier oder ein anderes Getränke von der Obrigkeit allein abzunehmen.

Strana 215
Z roku 1789, 5. a 7. září. 215 Daher ist zufolge dieser höchsten Entschliessung in solchen Fällen keine Obrigkeit befugt, für die Entledigung von einer solchen Verbindlichkeit, die schon durch das Gesetz, welches denen Obrigkeiten allgemein verbietet, ihre Feilschaften den Unterthanen zum Konsumo oder Verschleiss aufzudringen, gehoben ist, sich ein Geldäquivalent entrichten zu lassen. Die Unterkommission hat daher diese höchste Entschliessung sämtlichen obrigkeitli- chen Stellvertretern des Kreises kundzumachen, und auch ihrerseits in vorkommenden Fällen sich genau hiernach zu benehmen. Den 9. Oct. 1789. Johann Franz v. Herrmann [z vrchní komise]. Z hrab. archivu J. Hradeckého, El. Nr. 1272, Paket 82. — Německé slovo Tafern patrné jest utvo- řeno z latinského taberna, kteréž v Čechách překládalo se krčma, nyní hospoda. *) Přítomná resoluce z 5. či 14. září 1789 až k této tečce, málo přestylisovaná, vyšla jakožto dvorský dekret z 21. září 1789, jenž se najde v Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 647 č. 1122. 687. 1789, 7. září dvorský dekret určuje, že jenom manský statek může odůmrtí spadnouti na vrchnost. Nařízení královského českého gubernium. Jejich Milost císařská ráčili dvorním listem od 7. běžícího měsíce z ohledu úmrtního práva [Kaduzitäts, Heimfälligkeits-Rechtes] toto ustanoviti: Statek od poddanýho držený připadá naspátek vrchnosti jen v té příhodě, když jeho lenní způsob dostatečně [standhaft] dokázán, a za tou příčinou pořádně vyhotovený lenní list před rukama jest; takové připadení však má se jen na samý lenní grunt, nikoli ale také na vlastní dědictví [das Allodiale] vztahovati. Jestliže vrchnost lenní způsobnost základně [standhaft] dokázati nemůže, a žádného lenního listu před rukama není, tedy povstává důmění o svobodě gruntu, a v té příhodě má všeobecný pořádek dědičnýho nápadu [allgemeine Sukzessions- ordnung] své místo. Vrchnostenské úmrtní právo [ius caducitatis] ale nemůže kromě svazku lenního [nexu feudali] v žádné příhodě průchod míti, nýbrž zemstvo [der Staat] dědí tu, kde privátní nápad přestává. Podle čehož ve všech takových přího- dách pokračováno býti má. Kteréžto nejvyšší ustanovení jakožto pravidlo pro statky zemstva [Staatsgüter] a pri- vátních vrchností platící k všeobecné vědomosti se oznamuje. V Praze dne 18. září 1789. Joh. Wenzel Freih. v. Margelík. Johann Marzel von Hennet. Ludwig Graf Cavriani. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. — Roth, Vollständiger Auszug aller f. d. K. Böhmen unter Joseph II. ergangenen Gesetze, otiskl dvorský dekret toho znění dvakrát, jednou již k 22. říjnu 1788 v díle III. str. 414 č. 742 (snad mýlkou), podruhé k 7. září 1789, tamže str. 637 č. 1111. — Kostecký, Gesetze in Unterthanssachen, Prag 1819, na str. 31 § 36 uvádí týž text k 7. září 1789, a v následujících §§ 37. a 38. dodává pozdější předpisy z let 1790—1798, podle nichž vrchnost přece někdy měla odúmrtní právo ke statku rustikálnímu (když jí svědčila starší smlouva) i ke statkům emfyteutickým.

Strana 216
216 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 688. 1789, 13. září: Ničí pozemky spravuj vrchnost nebo obec. — Vrchní komise zasedne v Táboře a v J. Hradci, k čemuž vrchnostenští zástupcové dostavte se s pochybnostmi svými o úpravě berničné a urbariálné. Präs. 17. Sept. 1789. Zirkulare. In dem Zirkulari einer hochlöbl. k. k. Steuer- und Urbarienregulirungs-Ober- kommission von 22. Juni l. J., welches von dieser Unterkommission untern 30. ejusdem kund gemacht worden ist, wurde in Ansehung solcher strittigen Gründen, die in Niemands Besitze sich befinden und auch Niemanden im Kataster zugeschrieben sind, dahin vorgesehen, dass für selbe ein Sequester anzustellen sei, der für die Steuer zu haften habe, und dass die Ver- äusserung nur damal erst geschehen solle, wenn dergleichen Gründe so unbeträchtlich sind, dass sie die Mühe und Unkösten der Sequestration nicht lohnen. In Folge eines höchsten Hofkommissionsdekrets von 5 d. M. haben Se Mt erst kürz- lich zu entschliessen geruht, dass wenn ein solcher Grund obhanden, der im Stritte befangen, jedoch von Niemand besessen ist, die Obrigkeit oder die Gemeinde die Besorgung dieses Grundes zu veranstalten, von den Einkünften vorzüglich die Kontribution zu bezahlen, und mit dem Ueberrest vermög Rechtens das Behörige zu veranlassen habe. Diese höchste Entschliessung wird den obrigkeitlichen Stellvertretern mit dem Beisatz nachträglich eröffnet, dass hiedurch eigentlich in dem Wesentlichen der vorbesagten Zirkular- verordnung nichts, sondern nur der einzige Umstand verändert wird, dass es nun die Obrigkeit oder die Gemeinde sein solle, welcher die Besorgung solcher Gründen obliegen wird. — Ausserdem hat die hl. Oberkommission untern 11. d. M. anhero zu vernehmen ge- geben, wienach es nunmehro an der Zeit sei, dass hochbesagte hl. Oberkommission zu Folge des 21. § der Urbarialgeschäftssätze zu der Einberufung sammentlicher obrigkeitlichen Stellver- tretern fürschreite, um die Gegenstände des Urbarialregulirungsgeschäftes mit selbten durch- zugehen, und ihnen nothigen Falls die erforderliche Belehrungen zu ertheilen. Zu solchem Ende wird wiederholte hl. Oberkommission den 2. Oct. in dieser Stazion Tabor, und den 4. ejusdem in der Stazion Neuhaus eintreffen. Die Obrigkeitlichen Stellvertretere werden sich dahero in denen unten benannten Stazionen, und in den*) dabei bemerkten Tag früh morgens sehr zeitlich und unfehlbar gehörig instruirt einzufinden haben; das ist, dieselbe haben gleich nach Empfang gegenwärtigen Befehls alle Anstände und Zweifel, die ihnen bisher in der Aus- führung des Urbarialgeschäfts aufgestossen sind und worüber sie eine Belehrung benöthigen, schriftlich aufzusetzen, und diese Aufsätze zur Entscheidung der hl. Oberkommission in die Stazion mit sich zu bringen. Sollte wider Vermuthen dieser oder jener obrigkeitliche Stell� vertreter in den *) festgesetzten Tag früh zeitlich ohnausbleiblich nicht erscheinen, so würde derselbe der allerhärtesten Strafe unterliegen. *) an dem. Unterkommission Tabor 13. Sept. 1789. Staab, Kreiskommissär. Opis v hrab. archivé J. Hradeckém, El. Nr. 1272, Paket 82.

Strana 217
689. 1789, 15. září dvorský dekret o státních výběrčích daní, kteří budou ustanoveni po všech krajích a nových okresích. Nařízení c. k. českého gubernium. Jejich Milost císařská ráčili 15. tohoto měsíce dvorním listem nejen z ohledu jistotného v skutek uvedení, nýbrž také obzvláště z ohledu budoucího upevnění nového berního systému, a považujíce, že v oněch zemích, kde již nyní vrchnostenští kontribuční vejběrčí ustanoveni jsou, větší díl z nich schopností k zachování v dobrém stavu toho systému potřebnou ani obdařen, ani také dobrou vůlí k němu náchylen není, nejmilostivěji naříditi, že a) každý kraj podle okolostojičností a místného položení jen na některé větší okršlky [Bezirke] rozdělen, a v každém kraji tolik okršlních vejběrčích daně [Bezirkssteuereinnehmer ustanoveno býti má, kolik jich zapotřebi jest, aby žádná jemu přidělená obec přes dvě míle od něho vzdálena nebyla; b) že ti okršlní vejběrčí daně zrovna jakožto sloužící pána země [unmittelbar als landesfürstliche Beamte] ustanoveni a pod přísahu vzati býti mají; že c) ku placení jak těch okršlních vejběrčích, tak také obecních rychtářů, o jejichžto ustanovení již prv nařízeno bylo, jedno ze sta (percent) z udaneho a kontrolirovaného celého (bruto) vejnosku jakožto předběžné pojištění důchodu, z něhož se žold vyměří [Vorläufige sichere Bedeckung des zu bestimmenden Besoldungsbedarfs], též také pro záplatu rychtářů a pro všeliké ostatní vydání nazatím jen pro jistotu vyvrženo [ausgeschaltet] býti má; takové vymě- ření však aby se na žádný způsob nepřestupovalo; d) že řečeným okršlním vejběrčím daně v Německých zemích 500 až do 600 zl, v Galicii ale podle nynějšího zřízení 400 až do 450 zl.; krajským vejběrčím daně, ježto místo posavádních filialních kassírů jak tu, kde již jsou, tak také, kde jich nebylo, v každém kraji ustanoveni býti mají, 800 až do 900 zl., jejich pak kontrolorům, kteříž též všudy ustanoveni budou, 400 až do 500 zl. žoldu [Besoldung] vykázáno; však ale ku polehčení všech vrchno- stenských a poddacích kontribuentů a pro všemožné umenšení onoho platu jednoho ze sta [des Prozentbeitrags] v těch zemích, kde nynější kassírové a jejich kontrolorové již ze stavovského důchodu [aus dem ständischen Fond] placeni byli, ten samý vejnosek platu [Betrag], který posavád táhli [bezogen], z toho důchodu i budoucně k nápomoci těch žoldů pro ty samé země oddán zůstati má [gewidmet bleiben soll]. e) Že okršlní vejběrčí tolik kauce na penězích aneb v písemných jistotách ku pojištění nejvyšší pokladnice složiti mají, co do jejich příjmu přicházející [die von ihnen einzuhebende] jednoměsíčná daň vynáší; že ƒ) při těch v nově ustanovenu býti majících sloužících zemstva [Staatsbeamten] ani karens [Karenz-] a karakterní taxa, ani také srážka arrhy, naproti tomu ale též žádná pense aneb odbytí jistou najednou zaplacenou summou, ani pro ně samé, kdyby na krátce neb dlouze k službě nedostateční učiněni byli [dienstunfähig würden], ani po jejich smrti pro jejich man- želky a dítky místa míti nemá; nýbrž že jim takové při jiných sloužících zemstva obyčejné srážky k jejich vlastnímu, jakož i jejich dítek a manželek budoucímu zaopatření, a třebas i k založení vlastního důchodu, z kterého by potomně penzionýrováni býti mohli, zanechané býti mají. Archiv Český XXV. 28

Strana 218
218 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: g) Že pro ty okršlní vejběrčí co nejdříve pravidlo o jejich rozložení a platu s do- konalým a patrným vynaučením o jejich úřadu a jednání následovati bude. h) Že se má vypisování berních povinností a zakládáni knížek daně od častořečených okršlních vejběrčích ihned, jak jen ustanoveni budou, pod ředem [unter der Leitung] krajského vejběrčího daně předsevzíti. i) Že krajští vejběrčí daně, kde by již před rukama nebyli, obzvláště z oněch ho- spodářství znalých lidí [ekonomů], kteří při komisích berního řízení s dobrým prospěchem sloužili; okršlní vejběrčí ale ze schopných a tomuto systemu dobře přejících řiditelů berního vypracování [Gešeftslaytrů], z úředníků ze služby vystoupených, ze zemanů [Junkern v žádné vrchnostenské službě nestojících, z schopných vrchních rychtářů a z dostatečných penzionistů zemstva [tauglichen Pensionisten des Staats] aneb z kviescentů podle dobrozdání vrchní komise zvoleni, a potomně v přítomnosti jedné osoby od vrchní komise při krajských úřadech bez prodlení pod přísahu a do povinnosti vzati, a jednomu každému místo, kde bu- doucně dle největší možnosti uprostřed svého okršlku bydleti bude, vykázáno býti má; že následovně k) tady nynější vrchnostenští kontribuční vejběrčí, kde kteří jsou, s posledním dnem měsíce října dokona přestati, nic však méně až do toho času a z minulého ouplnou pořádnost konati mají. Toto nejvyšší ustanovení oznamuje se tedy k vědomosti jednoho každého, a všecky krajští úřadové, vrchnosti a poddaní poukazují se k jeho bedlivému vyplnění. V Praze dne 18. září 1789. Ludwig Graf Cavriani. Joseph Graf von Sweerts. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Německo-český výtisk v archivě Českého Musea. S datem 15. Sept. 1789 tištěno u Rotha, Volistän- diger Auszug aller f. d. K. Böhmen unter Josef II. ergangener Gesetze, Bd III. str. 640 N. 1120. V též sbírce Rothově III. str. 555 N. 955 čte se nařízení málo starší, neshodné s článkem c) přítomného dvorského dekretu: Das k. Kreisamt hat bei Bekanntmachung des Hofdekretes vom 2. vorigen Monats Marz auch in Ansehung der Steuereinnehmer kund zu machen, dass nachdem von höchsten Orten zur Bezahlung der Steuereinnehmer von jedem Steuergulden 11/2 kr. dergestalt bestimmet worden, dass unter dieser Hauptsumme auch schon die ehedem genossene Kanzlei- und Reisekostenbeiträge begriffen sind, jeder Kontributionseinnehmer, sobald der neue Steuerfuss mit 1. Nov. 1. J. anfängt, von jedem Gulden Steuer der ihm untergebenen Gemeinden den Betrag von 112 kr. zu seiner Belohnung einzuheben habe; und hat das Kreisamt bei der Approbation der Steuer- repartition darauf zu sehen, womit von keinem Stenereinnehmer mehr eingehoben werde. Verordnung vom 9. April 1789. 690. Výtah z dodatečných ustanovení o nové úpravě berničné a urbarialné, vydaných patentem ze 17. září 1789. Wir Joseph der Zweite oc. Um das neue Grundsteuer- und Urbarialsystem in Böhmen, Mähren, Schlesien, Oesterreich ob und unter der Ens, Steyermark, Kärnten,

Strana 219
Dodatečný patent ze 17. září 1789 o úpravě daní a dávek. 219 Krain, Görz und Gradiska, zu welchem durch unser Patent vom 10. Hornung 1789 die Hauptvorschriften gegeben worden sind, mit 1. Nov. als dem Anfange des Militär- jahrs 1790 in wirkliche Ausübung zu bringen, sind noch verschiedene nähere Bestim- mungen erforderlich, die Wir Uns auf den gegenwärtigen Zeitpunkt vorbehielten. § 1. Die dem freien inneren Absatze der landwirthschaftlichen Erzeugnisse hinderlichen Zwischenmäute, welche vermöge § 2. des Patents vom 10. Hornung mit dem Anfange des neuen Steuerfusses aufzuhören haben, derer Einhebung Wir also vom 1. Nov. an durch die Behörde einstellen lassen, bestehen namentlich in folgenden: a) Der ständische und Bankalweinaufschlag an den Gränzen von Böhmen, mit Einschluss des ständischen Aufschlags auf die Weinerzeugung im Lande selbst; b) der Weinaufschlag der mährischen Stände; c) der ständische Weinimpost in Schlesien; d) der Kammeralaufschlag auf hungarische Weine in Niederösterreich; e) der ständische Getränkaufschlag in Oesterreich ob der Ens, sammt dem sogenannten alten und neuen Sarmingsteiner Aufschlage; ƒ) der ständische Getränkaufschlag in Kärnten, mit Einbegriff der Getraid- maut, wie auch des Weinzapfentazes und der Brandsteuer daselbst. § 2. [týká se Gorice]. § 3. [odklad něčeho]. § 4. Jede Gemeinde im Ganzen und jeder Grundbesitzer im Einzelnen muss die im 5. § des Patents vom 10. Hornung 1789 ausgemessene Grundsteuer in dem Betrage, wie dieselbe bei der Untertheilung anfänglich für ganze Gemeinden, und nachher für jeden einzelnen Besitzer bestimmt worden ist, in monatlichen Fristen, u. zw. immer zum voraus, folglich die erste Monatrate für das mit 1. Nov. an- fangende Militärjahr 1790 im October entrichten. In der Gemeinde besorgt die Steuereinhebung ein vertrauter Mitnachbar, den sich die Gemeinde frei und unabhängig zu ihrem Vorsteher und Richter wählen kann, und der bei diesem Amte so lange, als ihn die Gemeinde ihres Vertrauens würdig achtet, zu verbleiben hat. Für seine Treue und Ordnung, so wie überhaupt für die Sicherheit der Steuer, bis dieselbe in die Hände des in dem Bezirke bestellten landesfürstlichen, mithin keineswegs von den Dominien, sondern von der Steuer- regulirungs-Oberkommission und von dem Kreisamte abhangenden Steuereinnehmers abgeführt wird, hat die Gemeinde zu haften. Der Gemeinderichter muss die Einhebung zeitlich genug anfangen und die eingesammelten Gelder sogleich abführen, damit der landesfürstliche Steuereinnehmer nicht gehindert werde, die monatliche Schul- digkeit der Gemeinden, welche er zu besorgen hat, längstens am 21. des Monats bei der Kreiskassa abzustatten. § 5. [Během roku nic se nemění v berni, ani při odprodeji.] 28*

Strana 220
220 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: § 6. Wie bereits im 8. § des Patents vom 10. Hornung 1789 verordnet worden, hat jede Gemeinde für die Entrichtung ihrer Stener selbst zn haften. Dieses verstehet sich auf die Art, dass die Mitglieder der Gemeinde durch den von ihnen gewählten Richter, mit Beistand der ihm beigegebenen Ansschussmänner, dafür sorgen lassen sollen, damit keiner aus ihnen mit der schuldigen Steuer zurückbleibe, und dass sie, wenn sich gleichwohl Rückstände ergeben, für diejenigen, welche selbst zu steuern unfähig sind, die Zahlung zu übernehmen haben. Wenn daher die monatliche Steuersumme der Gemeinde nicht aufgebracht wird, muss der Abgang auf der Stelle auf sämmtliche Mitglieder der Gemeinde, ohne Jemanden, als nur diejenigen, welche selbst im Rückstande sind, auszunchmen, durch den dem Bezirke vorgesetzten landes- fürstlichen Steuereinnehmer, nach dem Steuergulden vertheilt, und auf diese Weise mit Vorbehalt der Wiedereinbringung von den Rückständern ergänzt werden. Da auf einer Seite die Grundbesitzer bei Feuer-, Wetter- oder Wasser- Schäden, wie auch bei einem Viehumfalle aus dem dazu bestimmten Ertrage der künf- tigen Häusersteuer werden unterstützt werden, und auf der andern Seite den Ge- meinden das Befugniss eingeräumt wird, im Falle durch die dermalige individuelle Steuervertheilung die wahre Gleichheit unter den Mitgliedern derselben nicht erreicht worden wäre, zu Ende des Jahrs auf eine verbesserte Eintheilung anzutragen, so kann sich kein Gemeindekörper durch die verordnete Haftung für die demselben im Ganzen aufgelegte Steuersumme beschwert finden. Sollte daher eine oder die andere Gemeinde diese Verbindlichkeit nicht erfüllen und die schuldige Steuer nicht richtig und ganz abführen, so wird wider dieselbe zu dem unangenehmen Zwangsmittel der Execution geschritten werden. § 7. [Nová daň z domů počne se vybírati na rok 1790, ale procento její a účel po- drobný oznámí se později.] § 8. In Ansehung der im 10. § des Patents vom 10. Hornung 1789 aus- gemessenen Urbarialschuldigkeiten versteht sich von selbst, dass bei denselben weder eine Vorausbezahlung, noch auch die gemeinschaftliche Haftung der Gemeindeglieder eintrete. Jeder Unterthan hat daher seiner Obrigkeit für die Berichtigung der ihn treffenden Urbarialschuldigkeiten ganz allein, und ohne Theilnehmung der Mitnachbarn, zu haften. Diejenigen Unterthanen, die sich mit der Obrigkeit über die Art der Ab- stattung nicht insbesondere verglichen haben, welche also, der allgemeinen Regel nach, ihre patentmässigen Urbarialpercente im Gelde abzutragen schuldig sein werden, sollen diese ihre Schuldigkeit, vom 1. Nov. an, in veirteljährigen Fristen, jedoch (wie schon oben erinnert worden ist) nicht zum voraus, sondern zu Ende des verflossenen Vierteljahrs abführen; die übrigen Unterthanen aber, die sich nach dem Fingerzeige des 11. § im Patente vom 10. Hornung 1789 mit der Obrigkeit über die Abtragung

Strana 221
Patenty ze 17. a 19. září 1789 o úpravě daní a dávek. 221 ihrer Urbarialschuldigkeiten eingens einverstanden haben, müssen die in dem Ver- gleiche ausgemessenen Fristen genau zuhalten. In einem wie in dem andern Falle hat es zu Betreibung der etwan zurückbleibenden Urbarialentrichtungen bei der bisher in jeder Provinz bestandenen Ordnung zu verbleiben; jedoch wird davon allemal die Militarexecution ausgenommen, welche nur zur Einbringung landesfürstlicher For- derungen angewendet werden kann. Gegeben oc Wien 17. Sept. 1789. Joseph. (L. S.) Leopoldus Comes à Kollowrat, Johann Wenzel Graf von Ugarte. Regis Bohemiae Supremus & A. A. Ad Mandatum Sacrae Caesareae Regiae primus Cancellarius. Majestatis proprium Franz Karl Freiherr von Kressel. Anton Friedrich v. Mayern. Tištěná německá vyhláška v hrab. archivě v Jindřichově Hradci, El. Nr. 1272, Paket 82. 691 1789, 19. září: Císař naléhá u poddaných na provedení svých rozkazů o úpravě berničné a urbariálné. Wir Joseph II. oc. Obschon wir durch das Patent vom 10. Hornung heu- rigen Jahrs, und durch die nachgefolgeten Cirkularverordnungen deutlich genug unsern festen Entschluss jedermann zu erkennen gegeben haben, auf was für eine Art sowohl der neue Steuerfuss nach möglichster Gleichheit und ohne allen Unterschied zwischen dem bisherigen Dominikal- und Rustikalbesitz, als auch die von jedem Unterthan an seine Obrigkeit künftig zu leistende Urbarialschuldigkeiten reguliret, und wie mit beiden vom 1. Nov. 1789 an der Anfang sicher gemacht werden soll; so haben wir doch nicht ohne Missvergnügen vernommen, dass diese unsere väterliche Absicht hie und da, theils von unerfahrenen oder falsch belehrten, und theils von übel unter- richteten Unterthanen verkannt wird. Da nun unsere Absicht nur allein dahin geht, für den Unterthan zur kün- ftigen Urbarialschuldigkeit ein solches Mass zu bestimmen, welches er nach seiner Grundbesitzung zu tragen im Stande ist, dadurch aber denselben von den dieses Mass übersteigenden unerschwinglichen Schuldigkeiten zu befreien; so sehen wir uns veranlasst neuerdings zu erklären: 1. Dass sicher und ohne weiters das neue Steuer- und Urbarialregulirungs- system mit 1. Nov. 1789 seinen Anfang nehmen müsse; 2. dass auf keine Art von dem, in dem Patente vom 10. Hornung 1789 zur Regulirung der Steuer- und Urbarialschuldigkeiten bestimmten Masstabe abgewichen werden könne; sondern dass bei allem dem, was durch dieses Patent und durch

Strana 222
222 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: die nachgefolgten Cirkularverordnungen angeordnet worden ist, sein festes unabänder- liches Verbleiben haben müsse. Daher die Unterthanen 3. wohlbegreiflich zu entnehmen haben, dass die durch das Patent vom 10. Hornung 1789 ausgemessene Percente ganz unwiderruflich jenen Masstab liefern, gegen dessen Betrag sie Unterthanen von allen ihren vorigen Schuldigkeiten an ihre verschiedenen Obrigkeiten, als Grund-, Vogt-, Robot-, Zehend- oder Bergrechtsherrn oc entlastet werden sollen. Nur hat es 4. in jenem Falle, wenn der Unterthan vorhin weniger bezahlt oder geleistet hat, als die patentmässige Percente betragen, auch bei diesem wenigeren Betrage zu verbleiben. Es ist daher 5. nach dem 11. § des Patents vom 10. Hornung 1789 blos das Geld ein für allemal der unabänderliche Masstab zur Bestimmung der Urbarialschuldigkeiten, und die Obrigkeit kann, der allgemeinen Regel nach, von dem Unterthan nichts als Geld fordern; es steht beiden Theilen aber frei, diese Geldbestimmung nach einem freiwillig unter sich getroffenen Einverständnisse in Naturalgiebigkeiten oder Lohn- arbeiten umzustalten. Sollte aber 6. wider Verhoffen ein oder der andere Unterthan weder zu dem patentmässigen Percent, noch zu einem freiwilligen Einverständnisse sich bequemen wollen, so ist derselbe ohne weiters mit seinen künftigen Urbarialgiebigkeiten zu jenem Geldbetrage zu verhalten, welcher für ihn nach dem patentmässigen Percent ausfällt, und die Obrigkeit ist allerdings berechtigt, diesen Betrag in Geld, der jedoch die im Durch- schnitte ausfallende 172/ Percente niemals übersteigen darf, zu fordern und einzu- bringen; auch kann dieser Unterthan in jenem Falle, wenn er den Betrag abzuführen sich weigerte, denselben mit Naturalien abzustatten oder abzuarbeiten allerdings ver- halten werden, dessen Wert jedoch jedesmal nach den Lokalumständen von der Ober- kommission auszumessen [?]. Wir versehen Uns daher zuverlässlich, dass die sämmtlichen Unterthanen diese Unsere feste Entschliessung nun vollkommen einnehmen, und sich derselben in allem Gehorsam und genau fügen, der in jedem Lande hiezu eigens aufgestellten Oberkommission sowohl, als den Kreisämtern alle schuldige Folge leisten, und sich durch Uebertretung dieses ernstlichen Befehles Unserer höchsten Gnade und wahrhaft väterlichen Vorsorge nicht unwürdig machen, somit Uns in den Fall nicht setzen werden, zu Handhabung alles dessen und zur Sicherstellung der landesfürstlichen sowohl, als der künftigen obrigkeitlichen Urbarialgiebigkeiten, wirksame Zwangsmittel und nachdrückliche Schärfe anzuwenden. Gegeben oc Wien 19. Herbstmonat 1789. Německý tisk v hrab. archivě J. Hradeckém, El. Nr. 1272, Paket 82. — V Rothově sbírce tento patent není vytištěn.

Strana 223
z roku 1789, 19. září - 3. říj. 223 692. 1789, 24, září, 3. října: O volbě vesnických rychtářů. Da nach dem neuen Steuersystem jede Obrigkeit, in Ansehung ihrer Grundbesitzungen und deren hievon zu entrichten kommenden Landesabgaben, als Mitkontribuent zu betrachten ist, so kann dieselbe von der Wahl der Gemeinderichter zwar keineswegs ausgeschlossen werden; jedoch hat selbe auch nur als Mitkontribuent ihre Stimme dabei mitzuführen. Hof- dekret vom 24. Sept. (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 649 č. 1126. (Gubernial)-Verordnung vom 3. Oktober (1789). Die Wahl der Gemeindrichter ist ungesäumt zu veranlassen. An sämmtliche Kreisämter; auch wurde der Steuerregulirungs- Oberkommission von dem Veranlassten Nachricht ertheilt (71.). Ve čtvrtletním výtahu z vyhlášek českého gubernia za říjen—prosinec 1789 č. 4 a 71. 693. 1789, 28. září dvorský dekret nařizuje, kterak úřadové mají nabádati k pěstování picnin, a pokud zamezovati pastvu dobytka. Durch die Kreiskommissärs ist auf die genaue Befolgung der Zirkularverordnung vom 23. Juli 1787 sorgfältig wachen, und bei allen Bereisungen den Unterthanen die Vortheile, die aus dem Anbau der Futterkräuter und der hieraus erzielenden so nöthigen Vermehrung des Viehstandes für die Landwirthschaft überhaupt und unfehlbar entstehen, wohl einprägen und begreiflich machen zu lassen; und besonders die Obrigkeiten und Beamte hiezu aufzumuntern, da in derlei Geschäften Beispiele mehr als Gesetze und Strafen wirken. — Mit dem Verbot der einzelnen Hütung und mit einer darauf zu legenden Strafe ist also nicht allgemein, sondern nur nach Umständen und in denjenigen Gegenden, wo das einzelne Hüten nicht unum- gänglich nöthig ist, sondern wo das Vieh schon jetzt auf eine andere Art füglich unterhalten werden kann, folglich wo das einzelne Hüten nicht aus Noth, sondern nur aus Missbrauch ge- schieht, von Amts wegen und mit all nöthiger Vorsicht fürzugehen, bis die Anlegung von Kunstwiesen, der Anbau der Futterkräuter und die Benützung der Brachfelder bei Obrigkeiten und Unterthanen dergestalt sich verbreitet haben wird, dass mit dem gänzlichen Verbote des einzelnen Hütens ohne Bedenken wird vorgegangen werden können: Hofdekret vom 28. Sep- tember (1789). Tento výtah tištěn jest v Rothově sbírce zákonů Josefinských III. str. 651 č. 1132. — Výtah z gub. vyhlášek českého gubernia za říjen-prosinec 1789 poznamenává o tom dv. dekretě: unterm 15. Oct. sämmtlichen Kreisämtern bekannt gemacht. 694. 1789, 3. října podkomise Táborská obdržela od zemské vrchní komise drobná nařízení z 30. září k uvedení do života nového systemu berničného, jež rozesílá hospodářským úřadům v kraji Táborském. Praes. 10. Oct. 1789. Zirkulare. Untern 3. d. M. ist eine hochlöbl. Oberkommissions-Verordnung ddo. 30. Sept. angelangt folgenden Inhalts:

Strana 224
224 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: Es ist bereits untern 18. Sept. zu erkennen gegeben worden, dass erst mit letzten Oct. 1789 die dermalige obrigkeitliche Steuer-Einnehmer gänzlich aufzuhören haben. Nachdem nun die wirkliche Aufstellung der neuen landesfürstlichen Bezirks-Steuereinnehmer erst vom 1. Nov. d. J. ihren Anfang nehmen kann, so hätte die Unterkommission unverzüglich sämint- lichen obrigkeitlichen Steuereinnehmern zu bedeuten, dass sie die Anticipat-Steuer für den Monat Oct. noch wie bisher, jedoch nach der neuen Subrepartition, einzuheben und ordentlich vorzumerken hätten, damit dieselbe denen Bezirkssteuereinnehmern, welche noch in diesem Monat in ihren Bezirksstationen erscheinen werden, mit Ordnung übergeben, und dieselbe von den aufzustellenden neuen Bezirkssteuereinnehmern in die neu vorgeschriebenen Handbücheln und Rechnungs Formularien übertragen werde. Ferners hätte die Unterkommission unverzüglich von sämmtlichen obrigkeitlichen Steuer- einnehmern ein verlässliches specifisches Verzeichnuss abzufordern und einzusenden, wie viel neue deutsche und böhmische Kontributions-Handbücheln erforderlich sein, damit ein jeder Grundbesitzer, ohne Unterschied zwischen Obrigkeit und Unterthanen, eines derselben in die Hand erhalte. Zu gleicher Zeit aber solle denen Dominien bedentet werden, dass sie mit dem ersten Bedarf dieser neuen Kontributions-Handbücheln von der hochlöbl. Oberkommission ver- sehen werden würden, nachdem es die Kürze der Zeit erfordert hat, dass selbe derselben Ausdruck veranstaltet hat, wofür aber zu seiner Zeit jener *) Kontribuent bei dem Empfang des Kontributions-Handbüchels den dafür akkordirten Geldbetrag abzuführen, und daher auf[auch?] ehebevor Niemand mit dergleichen Handbücheln sich zu versehen haben werde. Dieses wird also andurch denen obrigkeitlichen Steuereinnehmern zu ihrer Wissenschaft und genauesten Vollziehung mit dem Beifügen kundgemacht, dass dieselben in die nebengehende Specification die Anzahl des Bedarfs von neuen böhmisch- oder deutschen Steuerbücheln alsogleich anzu setzen haben, damit einer hochlöbl. Oberkommission von der Totalsumma des Kreises unver- *) Čti: jeder. züglich die Anzeige gemacht werden könne. Ansonsten ist den in die Station Patzau, Neuhaus und Tabor zu Anfang des v. M. Sept. zusammenberufenen obrigkeitlichen Steuereinnehmern der Unterricht mit Zustellung verschiedener Rechnungs-Formularien darüber gegeben worden, wie sich wegen der Steuerein- hebung und Berechnung zwischen einzelnen Kontribuenten und den Gemeindevorstehern oder Richtern, dann zwischen den letzteren der [und den] herrschaftlichen Steuereinnehmern zu ver- halten seie Nachdeme aber inhalts einer neuerlich anhero erlassenen Verfügung einer hochlöbl. Oberkommission von 27. v. M. Se Majestät mittlerweile zu entschliessen geruht haben, dass [statt?] der aufgetragenen herrschaftlichen Steuereinnehmern hierzu eigene, von dem Staat allein abhangende Beamte angestellt werden sollen, so hat es in Ansehen der diesfalls in vor- erwähnten Stationen getroffenen Einleitung abzukommen, und sind die Gemeindvorsteher oder Richter an die eigends anzustellende Bezirkssteuereinnehmer, welche des ehestens auch von der hochlöbl. Oberkommission werden bestellt und an die Unterkommission angewiesen werden, anzuweisen, von welchen sie den weiteren Unterricht erhalten werden. Anbei werden die obrigkeitlichen Stellvertretere dahin angewiesen, dass sie an die Bezirks-Steuereinnehmer jene Gemeind�Richter anweisen sollen, welche gemäss 7. § des Urba- rialpatents h. J. nach Gutbefund der Gemeinden zur Einhebung der Steuer gewählt worden sein werden; wessentwegen in jenen Gemeinden, worin diese Wahl noch nicht vor sich ge- gangen sein sollte, solche alsogleich zu veranstalten.

Strana 225
Drobnosti k uvádění berně Josefinské 1789, 3. říj. 225 Hiernächst haben Se Majestät, wie eine hochlöbl. Oberkommission fernerweit untern 1. d. M. [Oktober] anhero zu vernehmen gegeben, unter andern auch anzubefehlen geruht, dass zu Besoldung der neuen Bezirks-Steuereinnehmer sowohl, als auch zur Belohnung der Gemeindrichter, dann der andern weitern nöthigen Auslagen ein Percento des ganzen kontro- lirten Bruttoertrags als eine vorläufige sichere Bedeckung ausgeschlagen werden solle.*) Diesen höchsten Befehl zufolge hat die hl. Oberkommission untern vorbesagten 1. d. M. die Repar- tition darüber anhero gelangen lassen, wie viel ein jedes Dominium und eine jede Gemeinde an diesen vorläufigen Bedeckungs-Percento pro anno militari 1790 beizutragen habe. Aus dieser Repartition wird einem jeden obrigkeitlichen Stellvertreter der diesfällige Beitrag in Belang der unter seiner Leitung stehenden Gemeinden hiermit bekannt gemacht, mit dem allernachdrücklichsten Auftrag, dass er gleich nach seiner Nacherhauskunft vor allen andern an die Subrepartitionen, wie viel nämlich ein jeder Grundbesitzer von seiner fatirten und kon- trolirten Grunderträgniss beizutragen habe, Hand anlegen, und bei der Gelegenheit, da der- selbe zufolge der zu Anfang dieses Zirkulars schon angeführten Oberkommissions-Verordnung von 30. v. M. die Anticipations-Steuer für ein Monat nach der neuen Subrepartition einheben wird, zugleich auch insbesondere den ausfallenden einmonatlichen Betrag des vorläufigen Be- deckungspercent einheben solle, damit solcher, so wie es bei der Grundsteuer zu geschehen hat, den betreffenden Bezirks-Steuereinnehmer, welcher noch in diesen Monat zur Würklichkeit *) Dv. dekret z 15. září výše str. 217 c). gelangen wird, mit Ordnung übergeben werde. Ferner ist von der hl. Oberkommission dieser Unterkommission mit sonderbaren Nach- druck zu vernehmen gegeben worden, dass nicht allein längstens bis den 20. d. M. [Oktober die Urbarialkontrakte an hochdieselbe schon einbegleitet, und die Exemplarien von solchen den Gemeinden und obrigkeitlichen Aemtern von der Unterkommission zurückgestellet, sondern über- haupt auch alle Gegenstände beendigt sein müssen, welche zur vollständigen und vollkomme- nen Herstellung des Steuer- und Urbarialgeschäftes gehören, indem allerhöchst Se Mt durch wiederbolte Verfügung auf die gänzliche Beendigung der Sachen des in diesen Monat ausge- henden gegenwärtigen 1789 Militärjahrs anzudringen geruht hätten. Dieserwegen wird den obrigkeitlichen Stellvertretern hiermit auf das allerernstlichste beigebracht, dass sie erstlich die Urbarialkontrakten, nach der dermalen von einer hl. Ober- kommission hierorts erhaltenen mündlichen Belehrung, ohne einen Augenblick zu versäumen, so schleunig als möglich zu Stand bringen, um solche der Unterkommission an denen von einer hl. Oberkommission selbst bestimmten Tägen zur Stund vorlegen zu können. Nebstdeme müssen die Nachträge zu den Häusersteuer-Verzeichnissen und Hauszins-Erträgniss-Bekennt- nissen nach den Formularien, welche untern 23. Aug. d. J. kundgemacht worden, u. zw. in dupplo, sammt einen neuen summarischen Ausweis alsbald anher abgegeben werden, nachdeme die zur diesfalligen Einbringung bestimmte Zeitfrist bereits verflossen ist. Ausser den neuen Nachträgen sind auch die vorige Häuserverzeichnissen und Zinserträgniss-Bekanntnissen mit an- hero zu senden, um bei der Zusammenhaltung beurtheilen zu können, ob diese oder jene, vorhin zur Zinssteuer für nicht geeignet angegebenen Häuser, dermalen nicht unter die geeignete hätten in Zuwachs gebracht werden sollen. Man ist der gänzlichen Zuversicht, dass die obrigkeitlichen Stellvertreter es dermalen an ihrer äussersten Zuthat und an Anwendung der letzten Kräften ganz und gar nicht er- mangeln lassen, sondern sich vielmehr bestreben werden, dem so mühsamen Steuer- und Ur� Archiv Český XXV. 29

Strana 226
226 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: barialgeschäft ihres Orts ein Ende zu verschaffen, und dadurch die Unterkommission in die angenehme und gewunschene Nothwendigkeit zu setzen, ihren der höchsten kais. kön. Absicht entsprochenen Fleiss und Eifer höheren Orten anzurühmen. Dann nichts würde der Unter- kommission zu mehrer Unwillen gereichen, als der empfindliche Schritt, welchen selbte ent- gegen jenen zu ergreifen hätte, so sich wider Vermuthen eine Schuld beikommen lassen sollte, das Geschäft bei seinem Schluss, welchem Se Mt so sehnlich entgegen sehen, aufge- halten zu haben. Schliesslichen ist von einer hl. Oberkommission zu vernehmen gegeben worden, dass die Ortsobrigkeiten verbunden sein, den Bezirks-Steuereinnehmern gegen Bezahlung das nöthige Unterkommen zu überlassen. Da nun die Bezirks-Steuereinnehmer in die Stazion Bechin, Gi- stebnitz, Tabor, Jungwoschitz, Hroby, Horzebnik, Neuhaus und Neufistritz, dann Deschna an- getragen worden, so werden betreffende Stellvertretere angewiesen, die Ankehrungen dahin zu treffen, womit in obigen Stazionen die Bezirks-Steuereinnehmer sowohl für sich, als auch für die Kasse eine hinlängliche Sicherheit finden, und bei ihrer demnächstigen Eintreffung sich wegen weder einen noch weder dem andern ein Anstand hervorthun möchte; worwegen binnen 2 Tägen der verlässliche Bericht gewärtiget wird. Datum i podpis Táborské podkomise schází. Za tím jest touž rukou opsáno: Zirkulare. Es wird zur Verhütung allen Missverstandes hiemit allgemein verordnet, dass sowohl bei Einrechnung des geistlichen Zehends in die Urbarialschuldigkeit, als auch bei Berechnung und Bestimmung des Verlustes, der hiebei dem Seelsorger zum Last fällt, einzig und allein die Lokalpreise, d. i. die in einer jeden Gemeinde angenommene Steuerregulirungs- preise angenommen werden sollen. výběrčí; ku př.:] A hned dál zase opsáno touž rukou: Ausfallene Percenten zur Besoldung des Steuereinnehmers und Gemeinderichters. [Seznam 34 míst na panství J. Hradeckém s udáním sumy, kolik které platiti má na město J. Hradec stojí v tom naposledy se 172 fl. 35 kr.; vesnice měly dávati Ottenschlag 60 fl. 40 kr. Oberbaumgarten 49 fl. 38 kr. Zinolten 59 fl. 48 kr. Grossbernharz 42 fl. 15 kr. Suma ze všech 34 vyjmenovaných míst činila 1896 fl. 26 kr. Za touto sumou z panství Jindřichohradeckého napsána jsou ještě dvě místa, Německá Olešná a Zahrádka, dohromady s 56 fl. 52 kr. Motten, Neudeck a Weispach nejsou v tom seznamu. Palackého Popis str. 294 vypočítává na panství J. Hradeckém 59 míst, v čemž jest také město Jin- dřichův Hradec. Na tom panství některá vesnice samojediná mívala svého zvláštního rychtáře, jiné vesnice dvě, tři i více jich tvořívaly rychtu pod společným rychtářem. V Archivu Českém XXIII. str. 300 vyčteno jest z roku 1654 na J. Hradecku 9 rychet a 7 vesnic, které se řídily samy (t. j. každá měla zvláštního rychtáře sama pro sebe); podobně na str. 302, 311, 312. Přítomným záznamům z roku 1789 má se snad tak rozuměti, že tehdáž bylo na J. Hradecku 34 (či 35) rychtářů, kteří zároveň měli vybírati daně podle nové úpravy berničné. Ulrichschlag 56 fl. 46 kr. Heumoth 41 fl. 57 kr. Jareschau 66 fl. 13 kr. atd.

Strana 227
Z roku 1789, 3.—9. říj. 227 V tom jsou vloženy ještě tyto tři kusy J. Hradecký purkmistr Jacob Ant. Mazzetti oznamuje hospodářskému úřadu, že pro Bezirkssteuereinnehmera vykazuje se za byt Gemeindehaus NC. 170, za roční nájemné 40 fl., a že za městského výběrčího magistrát navrhuje měšťana Tomáše Štumpfa; ddo. 8. Oct. 1789. Oberamtmann Franz Anton Friedl 9. Oct. 1789 oznamuje to o tom bytě an das löbl. königl. Kreisamt. Consignation deren auf der Herrschaft Neuhaus in Befolg der ah. landesherrlichen Anordnung zur neuen Steuereincassirung selbst von denen Gemeinden gewählten Richtern. Jest jich 34, z J. Hradce onen T. Stumpf, z vesnic vždy sedlák tam bydlící. Podepsán 9. Oct. 1789 Franz Anton Friedl Oberamtmann. Z hrab. archivu J. Hradeckého, El. Nr. 1272, Paket 82. 695. 1789, 5. října dvorský dekret o desátcích pro faráře v nové urbariálné úpravě. Nařízení královského českého gubernium. Dle znění dvorního listu od 5. běžícího měsíce ráčili Jejich Milost císařská na učiněnou otázku: zdaliž pod jménem desátku pro duchovní pastýře obyčejní poplatkové, jenž se desátému dílu žně nevyrovnávají, pod vyměřené urbarní percenta patřejí? následující vejpověď [Ent- scheidung] uděliti: Ta důležitost [Gegenstand] nemůže ani patrněji, ani lépe rozhodnuta aus- einander gesetzt] býti, leč že všecko, co poddaný pánu země a své vrchnosti zapra- vovati má, nikdy a v žádné příhodě těch 30 percento převyšovati nemá. Pod tím jsou i desátky a jakýkoli povinní poplatkové srozuměni, nikoli ale to, co poddaný v nestálé, brzy ve větší a brzy v menší míře na obecní vydání a ouřední outraty [Regiekosten] přispívati povinen jest, aniž také co svému faráři aneb lokálnímu kaplanu dobrovolně vybejvá, aneb o co se s ním pro obdržení jistých libostí [Gefälligkeiten] smluvil, což obostraně vyzdviženo [beiderseits aufgehoben býti může. V Praze, dne 14. října 1789. Ludwig Graf Cavriani. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Josef Graf von Sweerts. 696. 1789, 9. října: Kontribučenské fondy peněžité a obilné (majetek podda- ných) zůstanou zatím ve správě vrchnostenské. Da die neu zu bestellenden landesfürstliche Bezirkssteuereinnehmer mit 1. November 1. J. zu operiren anfangen, so hat zu Ende des laufenden Monats Oktober mit der vorigen Steuermanipulation ein Abschnitt zu geschehen. Um aber die unterthänigen Kontributionsbar- schaften, Kapitalien und Körnervorräthe in ununterbrochener guten Ordnung und Sicherheit zu 29*

Strana 228
228 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: erhalten, so haben alle diese unterthänigen Kontributionsbarschaften, Kapitalien und Körner- vorräthe, welche mit Ende Oktober d. J. von den bisherigen Rechnungsführern, durch förm- liche Liquidationen werden ausgewiesen werden, insolange unter Aufsicht und Verwaltung der Obrigkeiten, als ein den Unterthanen gehöriges Vermögen, nach den bisher bestehenden Vor- schriften auf die Art, wie es mit der Waisenkassebesorgung geschieht, zu verbleiben, inwie- lange diesfalls keine anderweite Einleitung vom höchsten Orte vorgeschrieben werden wird. Hofdekret vom 9. Oktober (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 660 č. 1143. 697. 1789, 9. října dvorský dekret stanoví, že za užívání vrchnostenských lesů nemůže se uvaliti daň na poddané. Nařízení královského českého gubernium. Jejich milost císařská (Seine Majestät) ráčili 9. běžícího měsíce dvorním listem ustanoviti, že na poddaný v oněch místách, kde oni z vrchnostenských lesů dříví bezeplatně užívajti mají, samotně za takové užívání žádné při- spění k dani [Steuerbeitrag] dotaď uloženo býti nemůže, dokaď vrchnost poddaným dostači- telný díl lesa za vlastní [eigenthümlich] neodstoupí, kdežto potomně poddaní též i daň na ňom vězící spolu přejmouti povinni jsou. V Praze dne 17. října 1789. Ludwig Graf Cavriani. Německo-česká vyhláška v archivě Českého Musea. Johann Wenzl Freiherr v. Margelik. Joseph Graf von Sweerts. 698. 1789, 12. října dvorský dekret stanoví, že v zápovědi vnucování potravin vrchnostenských nedělá se rozdíl mezi poddanými držiteli poddanských pozemků a mezi poddanými z pouhé vrchnostenské ochrany, a zápověď vztahuje se na obojí. Nařízení královského českého gubernium. Jejich Milost císařská ráčili dle znění dvorního listu od 12. běžícího měsíce ustano- viti, že, poněvadž zápověď o vnutkávání vrchnostenských svržků [Aufdringung obrigkeitlicher Feilschaften] žádný rozdíl mezi poddanými, kteří ex nexu subditelae, z ohledu v držení mají- cího poddacího gruntu (wegen des Besitzes einer unterthänigen Realität), pak mezi onými, ježto za příčinou vrchnostenské ochrany poddaní jsou, k čemuž i židé patřejí, nečiní: taková nenáležitost [Unfug], kdyby ještě svůj průchod měla, bez ohledu na smlouvy a zastaralé oby- čeje jakožto prohibitum generale (vesměs zapovězená věc) všeobecně a bez rozdílu zastavena býti má. V Praze, dne 24. října 1789. Ludwig Graf Cavriani. Německo-česká vyhláška v archivé Českého Musea. Johann Wenzl Freiherr v. Margelik. Johann Marzell v. Hennet.

Strana 229
Z roku 1789, 9.—17. říj. 229 699. 1789, 15. října: Břemeno přípřeží vojenských na koho a kterak se roz- vrhuje. Nachdem es bei der Vorspannleistung, als einer Pflicht, zu deren Erfüllung jedermann für das allgemeine Beste beizutragen schuldig ist, nicht auf eine so genaue und vollständige, sondern nur auf eine billige, und soviel möglich, angemessene Vergütung ankömmt: so ist es immer an dem genug, wenn — ohne irgend einen Unterschied in Ansehung des flachen Lan des, des mittleren und hohen Gebirges, des schlechten oder guten Wegs oder derlei Witterungs- beschaffenheiten anzunehmen, welches jedesmal zu bestimmen, ohnehin an und für sich nicht möglich ist und nur zu unendlichen Weitläufigkeiten führen würde — einem jeden, er sei Obrigkeit oder Unterthan, der entweder für sich selbst oder für einen andern Vorspann leistet, eine sichere Vergütung per Pferd und Meile zu 30 kr. dergestalt zukömmt, dass wenn er vom Aerarium per Pferd und Meile 10 kr. erhält, ihm noch 20 kr., und wenn er vom Aerarium 15 kr. bekömmt, ihm noch die übrigen 15 kr. von der Gemeinde beigetragen werden. Diese Entschädigung ist nach der von Sr Mt unterm 27. April d. J. herab erlassenen Entschliessung von allen in der einheimischen Gemeinde, aus welcher die Vorspann geleistet wurde, befindlichen (also nicht von den benachbarten) Grundbesitzern, ohne Unterschied, ob sie Dominikalisten oder Rustikalisten sind, nach Mass ihrer Besitzungen vierteljährig zu leisten. Jedoch wird durch die Kreisämter und Bezirkssteuereinnehmer genau darauf zu sehen sein, dass die Vorspann unter den Gemeinden reihweis und dergestalt ausgeschrieben werde, dass, soviel es die Umstände zulassen, eine Gemeinde vor der andern mit der Vorspann nicht zu sehr bebürdet, und eine andere wider Billigkeit verschonet werde; wie dann auch die- selben weiters darauf zu sehen haben, dass in einer jeden Gemeinde ordentliche Vormerkun- gen darüber gehalten und die ausgemessenen Vorspannsgelder sowohl, als die Vergütungszulage demjenigen, der gefahren ist, ganz sicher zukommen mögen. Hofdekret vom 15. Oktober V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 662 č. 1149. (1789). 700. 1789, 17. října: Kterým poddaným zapovídají se ručnice. Nur jenen Unterthanen, die in einer fremden Wildbann ausser der Strasse, oder in einer Wilddieberei mit Feuergewehr wirklich betreten, oder sonst auch eines anderweiten ge- setzwidrigen Gebrauches des Feuergewehrs standhaft überwiesen sind, ist das bei deren Handen vorfindige Gewehr ohne weiters abzunehmen und zu konfisziren, auch denselben die Haltung des Feuergewehrs in ihren Häusern unter der nämlichen Strafe für allzeit zu untersagen. Ausser diesen Fällen aber soll die Hausvisitation wegen des Feuergewehrs, sofort auch dessen Hinwegnehmung nicht statt haben. Hofdekret vom 17. Oktober (1789). V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 664 č. 1151. Naproti dřívějším předpisům tento dekret přinesl některé uvolnění poddaným, ježto ze starších časů trvalo mínění, že by poddaní vůbec neměli míti ručnic. Svědčí o tom nařízení českého gubernia ze 14. prosince 1780 (v též Rothově sbírce I. str. 4 č. 5): Dem Bauernvolk soll das Schiessgewehr neuerdings abgenommen, und diesfalls von allen Gehörden sich genau nach den schon ergangenen Verordnungen geachtet werden. — Dne 15. ledna 1784 nařídilo gubernium, že mu krajský úřad již nemá oznamovati, když se najde ručnice u poddaného při

Strana 230
230 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: visitaci, leč by se něco vyskytlo, co by zasluhovalo pozornost gubernia (tamže II. str. 5 č. 10). — Dvorský dekret z 19. června 1786 všeobecně nabádal k plnění nového honebního patentu, und auf die Verordnungen, welche wegen des dem gemeinen Mann durchaus verbotenen Ge- wehrs und der Abschaffung aller nicht ganz nothwendigen Hunde erlassen worden, alles Ernstes zu wachen (tamže II. str. 490 č. 1016). 701. Cena roboty kterak se určila na panství Jindřichohradeckém při úpravě urbariálné, podle vyhlášky z 30. října 1789. Josefinská soustava urbariálná chtěla tomu, aby všeliké dávky v naturáliích, jež pod- daní odváděli do té doby vrchnostem, a rovněž roboty přepočetly se na peníze, a úhrnná suma všech povinností, jež potom poddaní měli vrchnostem plniti, neměla činiti v peněžní hodnotě více než 17 zl. 462/ kr. z jednoho sta vyšetřeného hrubého výnosu půdy. Ku pře- vádění naturálních dávek a robot na peníze nebylo předepsáno jiné pravidlo, než že při robotách má sloužiti za vzor ten způsob, jak se cenily při výkupu ve stejné poloze na státních statcích, a naturálie že se měly všude vzíti do počtu podle místní ceny (patent z 10. ún. 1789 § 11. výše str. 190). Při tom zbývalo mnoho volnosti obapolné vůli a dohodě mezi vrch- nostmi a poddanými. K analogii brán také předpis nařízení guberniálního z 19. kv. 1789 § 4. b) o tom, kolik měly potom vrchnosti platiti poddaným za práce (viz výše str. 200). Kterak na hraběcím Černínském panství Jindřichohradeckém cenila se robota a pře- váděla se na peníze, o tom podávám zde dvě písemnosti z tamějšího panského archivu (El. Nr. 1272, Paket 82). Výpočty, jakou úhrnnou cenu měla robota na celém panství J. Hra- deckém, najdou se níže při 1. listopadě 1790. a) 1789, 7. července: Výtah z výpočtu vrchního, kterak robota při nové úpravě urba- riálné mohla by se ceniti. Anschlag zu Bestimmung des Robotertrags auf der Herrschaft Neuhaus. Vorausge- setzt: dass in der Dominicalfassion de anno 1756 die Zug- und Handrobot zwar einbezogen, aber der Werth derselben nicht, wohl aber dieses berührt ist, dass die ganzwöchentliche Robot von einen bespannten Bauern kaum für 2 Täge wochentlich zu achten sei. 1. [Opakuje předpis guberniálního nařízení z 19. máje 1789 § 4. b, jejž viz výše str. 200; ježto na J. Hradecku nikdo nepracuje s jedním volem, než jen s jedním koněm anebo s dvěma voly, vypočítává, že by dle toho měřítka měla celoroční robota cenu při] a) Handroboter, der wochentlich 1 Tag zu verrichten hat, 8 fl. 43 kr.; b) 11/2 „ „ „ 13 „ 41/2 „ ; c) „ 17 „ 26 „ ; d) 2 21 „ 471/2 „ i /2 „ „ e) 3 26 „ 9 „ „ 13 „ 41/2 „ i ƒ) Zugroboter mit 2 Ochsen „ " 11/2 „ 26 „ 9 „ „ dazu „ „ 2 9) „ „ 3 „

Strana 231
Cena roboty na J. Hradecku 1789, 30. říj. 231 13 Täg Handrobot von Johanni bis Wenceslai, nach Abzug des zu empfangenden Brods, nur à 10 kr. = 2 fl. 10 kr., — Sa 28 fl. 19 kr. h) Zugroboter mit 2 Ochsen, 3 Täg wochentlich, 26 fl. 9 kr., darzu 26 Täg Hand- robot, nemlich wochentlich 2 Täg von Johanni bis Wenceslai 4 fl. 20 kr., — Sa 39 fl. 29 kr. 2. Weil jedoch nach Meinung der löbl. Kreis-Unterkommission selbst vorbemelte Be- messung für bedarfende Lohnarbeitstäge keineswegs als eine Vorschrift anzusehen sei, nach welcher die bisher bestehende Naturalrobot zu berechnen wäre, so könnte mit Rücksicht auf alle Umstände (hauptsächlich auf dieses: damit der diesfällige Abgleich zwischen Obrigkeit und Unterthanen für immer bestehend sein möchte) folgender Grundsatz angenommen werden: Es würde nämlich die Zug- und Handrobot für das ganze Jahr in zwei gleiche Ab- theilungen gesetzt, und für jeden, nach dem Robotsverzeichnisse de anno 1777 bestehenden Robotstag in Berechnung genommen wie folgt : für jeden Chalupner-Handrobotstag halbjährig à 8 kr. [t. j. v zimě], dann halbjährig à 12 kr. [t. j. v letě]; für jeden Bauern-Handrobotstag von Johanni bis Wenceslai, in Betracht des darzu abzureichen vorgeschrieben gewesten täglich 11/2 Pfund Brod, nur à 10 kr.; für jeden Bauernzugrobotstag mit 2 Ochsen halbjährig à 12 kr., dann halbjährig à 15 kr.; a dle toho měřítka vypočetl celoroční cenu roboty při hořejších kategoriích chalup- níků (ručních robotníků] i sedláků (robotníků potažných a dílem zároveň ručních): u chalupníků a) 8 fl. 40 kr., b) 13 fl., c) 17 fl. 20 kr., d) 21 fl. 40 kr., e) 26 fl., u sedláků ƒ) 17 fl. 33 kr., g) 37 fl. 16 kr., h) 39 fl. 26 kr. Tato čísla se docela srovnávají s dolejší vyhláškou danou 30. Oct. 1789. Dieser Anschlag wird demnach zur Erwägung vorgelegt, und gehet meine Meinung noch dahin, womit bei nächstem Amtstage der diesfalls nehmende Entschluss auf der Amts- kanzlei denen Richtern veroffenbart werden möchte, damit nicht vom Volke unnütze Be- schwerden bei Wiederherein-Einhebung der individuellen Auszugsbögen geschehen möchten. Franz Anton Friedl, Oberamtmann m. p. Sig. Neuhaus den 7. Juli 1789. Dotud psáno vše rukou Friedlovou. Wird diesem Antrag beigetreten. Neuhaus den 10. Juli 1789. Wenzel Johann Sternberger, Inspektor. Kterak hospodářští úřadové sháněli se po nějakém měřítku k ocenění roboty, o tom svědčí také uchovaný v J. Hradeckém archivě dopis z 18. září 1789, v němž Novobystřický direktor Zvěřina prosí po sou- sedsku vrchního J. Hradeckého o zprávu, wie hoch dieselben ihre Zugrobot mit ein Paar Pferden vor 1 Tag» wie hoch mit Paar Ochsen, und wie hoch die Handrobot rechnen thun, womit mich auch ein wenig nach denenselben richten könnte. b) 1789, 30. října: Výtah z vyhlášky, kterak na panství J. Hradeckém dosavadní robota se cenila. Ausweis, wie hoch auf obiger Herrschaft [Neuhaus] mit Einbegriff des Spitals S. Joannis Baptistae, die Zug- und Hand-Robot zu Berechnung der vorhinigen Urbarialschuldigkeit in Anschlag gebracht worden ist, nemlich: Von einem Bauern, der mit 2 Ochsen wochentlich 3, das ganze Jahr aber 156 Tag zu roboten hatte, für 78 Täge à 12 kr. = 15 fl. 36 kr., für 78 Tage

Strana 232
232 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: à 15 kr. = 19 fl. 30 kr., — für die Handrobot von Johanni bis Wenceslai wo- chentlich à 2 Tag, zusammen für 26 Tag à 10 kr. = 4 fl. 20 kr.; — Summa 39 fl. 26 kr. Von einem Bauern, der mit 2 Ochsen wochentlich 3 Täg, das ganze Jahr aber 156 Tag zu roboten hatte, eben für 78 Täg à 12 kr. = 15 fl. 36 kr., fur 78 Tag à 15 kr. = 19 fl. 30 kr.; — für die Handrobot von Johanni bis Wen- ceslai wochentlich à 1 Tag, zusammen für 13 Täg à 10 kr. = 2 fl. 10 kr.; — Sa 37 fl. 16 kr. Von einem Bauern, der mit einem Ochsen wochentlich 3, das ganze Jahr aber 156 Tag zu roboten hatte, für 78 Tag à 6 kr. = 7 fl. 48 kr., für 78 Täg à 71/2 kr. = 9 fl. 45 kr.; — Sa 17 fl. 33 kr. Von einem Chalupner, der wochentlich 21/2 Tag, das ganze Jahr aber 130 Täg Handrobot zu verrichten hatte, per Tag 10 kr. = 21 fl. 40 kr. Von einem Chalupner, der wochentlich 2 Tag. das ganze Jahr aber 104 Tag Handrobot zu verrichten hatte, per Tag 10 kr. = 17 fl. 20 kr. Von einem Chalupner, der wochentlich 11/2 Tag, das ganze Jahr aber 78 Täg Handrobot zu verbringen hatte, per Tag 10 kr. = 13 fl. Von einem Chalupner, der wochentlich 1 Tag, das ganze Jahr aber 52 Tag Handrobot zu verrichten hatte, per Tag à 10 kr. = 8 fl. 40 kr. Von einem Häusler überhaupt nur pro jährlich 13 Täg Handrobot à 10 kr. = 2 fl. 10 kr. Sig. Neuhaus den 30. Oct. 1789. Franz Anton Friedl, Oberamtmann und obrigkeitlicher Stellvertreter. 702. 1789, 31. října: Jaká přirážka má se vybírati na vojenské ubytování. Dem k. Kreisamte wird in der Nebenlage die zweifach abgefasste einzelne Repartition zur Einhebung des zufolge eines Hofdekretes vom 28. September d. J. bestimmten Militärbe- quartirungs-Konkurrenzbetrages von 212.922 fl. 424/4 kr., vermög welchen auf einen Steuer- gulden 3°1/122 kr. ausfallen, für das Militärjahr 1790 zu dem Ende zugefertigt, um das eine Pare kundzumachen, und das andere hingegen der dasigen Kreiskasse zu ihrem Gebrauch und Einleitung der Subrepartition mit dem Beisatz zuzustellen, nach welcher auch sowohl die steuernden Parteien, als die Steuerkassen zu belehren sind, dass die Subrepartition nicht vierteljährig, sondern nach monatlichen Raten einzuleiten, auch monatlich die Zahlung und Einhebung dieser Abgabe, und zwar dermal gleich für die 2 Monate, nämlich für den bereits verflossenen [?] Steuermonat November, und Antizipatmonat Dezember zu geschehen habe. Zu welchem Ende denselben bei Schluss des ersten Vierteljahrs eine monatliche Repartition zu- kommen wird. Verordnung vom 31. Oktober (sic, 1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 667 č. 1161.

Strana 233
Urbariální kontrakt tří vesnic na Vorlicku 1789, 31. říj. 233 703. Urbariální kontrakt spojené obce Třešně, Novosedel a Svatonic, vyhotovený ke dni 31. října 1789, však od poddaných nepodepsaný. V knížecím archivě na Vorlíku (4. R) nachází se originál smlouvy, kteráž byla nebo měla býti uzavřena o budoucích peněžitých povinnostech poddaných k vrchnosti, tak jak před- pisoval patent z 10. února 1789 o nové úpravě berničné a urbariální. Týkala se jedné obce na panství Vorlickém, kteráž skládala se z vesnic řečených Třešně, Novosedly a Svatonice, ležících na severovýchod od města Písku. Datována jest dne 31. října 1789, nejspíš proto, že nazejtří 1. listopadu měla vstoupiti v platnost spolu s celou Josefinskou úpravou berní státních a povinností poddanských k vrchnostem; podepsána byla jenom od zástupce panství, zástupci pak řečené obce odepřeli se podepsati, jakož dálo se namnoze i jinde. Smlouva jest dílem tištěna, dílem psána; zaujímá 8 listů velikého folia. K vyhotovení jejímu na čisto vzali tištěný blanket, záležející hlavně v tabulích rozdělených na mnohé rubriky aneb sloupce kolmé s tištěnými hlavami, které měly vystačiti na všechny možné případy; ručním písmem vyplnily se ty sloupce, které se kde hodily. Z každé vsi popsáni byli všichni usedlíci i domkáři jeden za druhým, každý v jednom řádku ve sloupcích, které se u něho ho- dily; ostatní sloupce zůstaly prázdny. Smlouva Třešeňsko-Novosedelsko-Svatonická poskytuje mnohého poučení, nejen o vsech, kterých se týče, ale o celé Josefinské úpravě urbariální. Podati tiskem celou smlouvu nebylo by snadno, ježto má mnoho rubrik; některé z nich jsou nevyplněny, teda zbytečny; z vypl- něných rubrik tisknou se zde jenom důležitější, při čemž zlomky krejcarů jsem vypustil. Předesílám vysvětlení rubrik; otiskují se zde za sebou jich všech hlavy aneb nadpisy, kteréž v originále postaveny jsou vedle sebe od levé strany ku pravé; k tomu přidávám své vy- světlivky v hranatých závorkách. Hlavní rubriky jsou tři, jež se označují římskými číslicemi I, II, III. Každá hlavní rubrika dělí se v podrubriky, označené velikými písmeny A, B atd.; tyto podrubriky dělí se v další podrubriky a, b, c, nebo 1, 2, 3. Nadpis celé smlouvy v originále jest tento: Prachynskej kraj. Vedoucí panství Vorlík. Urbární kontrakt Obec Třešně, přivtělená ves Novosedlo a Svatonice. [Rubriky a jich tištěné nadpisy jsou tyto]: Nro domu [v arithmetickém pořádku]. Jmeno držitele gruntu. Archiv Český XXV. 80

Strana 234
234 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: I. Kontrolirovaný gruntovní vejnos za jeden rok na penězích, A. od polí a vinic, B. od luk a zahrad, C. od pastev, porostlin a lesů. [Všude zl. — kr. — Níže otiskují se celé tři rubriky A, B, C]. II. Urbární povinnost vynáší: II A. dle nového patentu: a) od polí a vinic à 15 zl. 25 kr.; b) od luk a zahrad à 26 fl. 21/ kr.; c) od pastev, porostlin a lesů à 30 fl. 50 kr. [níže po- míjejí se tyto rubriky]. IIB. v hromadě [jest součet tří podrubrik z IIA; níže tiskne se jen tento úhrnný součet IIBJ. III. Prohlášení poddaných IIIA. k peněžité povinnosti dle nového patentu od 10. února 1789, Zde u sedláků stojí psáno, kolik má platit vrchnosti, a kolik faráři, čehož dvojího součet jest také všude napsán a rovná se úhrnné povinnosti v IIB. — Z této rubriky IIIA tiskne se níže jen povinnost k fa- ráři, teda jeden sčítanec; kdo by toho sčítance (povinnost k faráři) odčetl od úhrnné povinnosti v II B, vypočte povinnost k samé vrchnosti. III B. k staré urbariální povinnosti, a to sice IIIBa. dle nynější peněžité a naturální povinnosti: 1. na hotových penězích zl. — kr. —; 2. na rozličných naturálních odvodách, spolu i s desátkem, druh; — 3. na potažných a ručních robotách, druh; — 4. což v hromadě na penězích vy- náší zl. — kr. — III Bb. dle na penězích vypadajícího usu minori zl. — kr. — [V originále to vše jest jen tištěné ohlavení, rubriky IIIBa i IIIBb jsou prázdné, vyjma 1 sedláka]. III C. dle třetízpůsobného narovnání [sem mělo se psáti to, oč by poddaní dohodli se s vrchností na jiný způsob, rozdílný od předpisů patentu i od starých povinností]; III Ca. na rozličných naturálních odvodách a záplatných prácy, druh; — III Cb. na vyhozeným peněžitým vejnosu zl. — kr. U domkářů jsou tyto dvě rubriky IIICa i IIICb vyplněny poznámkou: za 13 dní 2 fl. 38 kr., nebo: za 13 dní 2 fl. 36 kr.; já tuto poznámku dávám níže tisknouti hned vedle jmena domkářova, bez ohledu na rnbriky, do nichž se nehodí. Vše, co v dolejší tabulce týče se domkářů nebo také baráků náležejících sedlákům, jest tištěno drobným písmem, aby se rozeznalo od udajů o sedlácích, pro něž vlastně ty rubriky jsou zřízeny. K lepšímu porozumění následující tabulce napíši prvního usedlíka v Třešni zde napřed úplně se všemi udaji z rubrik: 1. Peter Hrubetz I. [výnos] A 203 fl. 49 kr., B 21 fl. 30 kr., C 10 fl. 8 kr.; II. [povinnost] Aa 31 fl. 252/ kr., b 5 fl. 36 kr., c 3 fl. 71/4 kr., B 40 fl. 8 kr.; [v tom jest dle záznamu v rubrice IIIA] 37 fl. 301/2 kr. vrchnosti, 2 fl. 381/4 kr. faráři, [všeho 40 fl. 8% kr. Dále v tabulce stojí týž usedlík s udaji vybranými na ten způsob, jenž jest proveden v celé tabulce.

Strana 235
Urbariální kontrakt tří vesnic na Vorlicku 1789, 31. říj. 235 | Výnos gruntovní kontrolovaný Povinnost Ves Třešně: 1. Petr. Hrubec 2. Tomáš Šmíd . . . 3. Josef Jestřáb . František Jestřáb . Frantisek l’oskocil . Tomás Zizka . Vojtéch Straka . . . Bartoloméj Linhart 10. Vojt. Hrádek 11. Josef Jarcj 12. Jakub Jarej 13. Jan Mares 14. Viclav Přibyl 15. Matéj Ledinskej 16. Josef Jestřáb 17. Andre Konias . . 18. Václ. Poskocil 19. Váelav Sstich 20. schází, a tak 21. Jan Kapl Jirí l[rubec Martin Kotlin Jan lliuauss Frantisek Hinouś 29. 23. 24. 26. Ves Novosedlo : 1. Frant. Hrubec Jan Konias Jakub Sopek . Jan Kolár . . . . Jan Král Jan Trynoheg Jan Hrubec . . . 2. 3. 5. 6. 8. 9. 1. Vít Janda l 33 fl. 35 kr. po zavržení [spíš Cisti: zavieni] tóhoż kontraktu z jeho individ. archu 28 tl. 46 kr. — fl. 29 kr. = = [úhraná] faráři MA Z IB „Jo __ I HB | IA 203 A. 49 ka.) 21 A. 80 kr.| 10. Skre.40f. 8 kr.| 91.38 lu. domkář za 13 dni 9 f. 38 kr. doinkát za 13 dni 2,38 , domkár za 13 dní 2, 36 , domkář za 13 dni 2, 36 , 114.10 kr. — fl. 50 kr. 1,56, a k tomu za 13 dni 2 fl. 38 kr. domki za 13 dni 2 fl. 38 kr. domkář za 13 dní 9, 38 , 213 A. 7 kr) 18H.25 kr) 7 fi. 30 kr.j39 fl. 57 kr.| 2 A. 27 kr. 160 » 58 » 19 » 21 ” 10 » 41 » 33 » 9 » 1 » 33 » domkář | za 13 dni 2 n. 38 kr. | 1998. Ske! 11.36 ke] 7TH 331/36, 2 ,| 1,41, 04,31 ,4 7,24 4| 24,35 ,17,17, | 1,21, domkár za 13 dní 2 H. 38 kr. 218 8. 14 kr.| 29 1. 38 kr. 14 fl. 30 kr.J45 „50 „12,36, domkar za 13 dní 2 fl. 38 kr. 159 fl. 25 kr 191.22 kr, 7, 5,31, 48, | 1,28, 176, 34 , | 12,44 , 10,47 „33, 51 „| 1,35, i č. 25, i dále| jiná čísla | 4f. 6kr| Gfl 2kr. 2,12, a za 13 dní 2 Il. 38 kr. domkář za 13 dní 2 fl. 38 kr. 154 H. 31 kr.| 14 fl. 25 kr.| 11H, 46 kr. 31H. 12 kr. 1 H. 24 kr. domkář za 13 dní 2 fl. 38 kr. domkát za 13 dni 2,38, 58 A. 45 kr. Nr. 1 při městě Písku teprv dne 27. října 1789 sem dodaného: 2 fl. 42 kr. 51. 16 kr. — tl. 49 kr. 1H. Lkr|— f. 1kr. 114,46 ,| 13,45 ,| — H. 56 kr|30 , 48 „| 1,22, domkář za 13 dní 2 fl. 38 kr. domkář za 13 dní 2, 38, 207 fl. 13 kr. 35. 8kr.| 34#.13kr42, 5, 1,58, 248 „24 „| 30,59. | 6,44, 48,28 ; 2,14, za 13 dní za 13 dní domkář domkář 2, 38 2 fl. 38 kr. » 30* 

Strana 236
236 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: — IA Výnos gruntovní kontrolovaný IB IC Povinnost [úhrnná] IIB faráři IIА 12. Jan Janda 13. Jakub Buček . . 14. Josef Pešek*) 16. Matěj Soukup . . 17. Josef Pešek*) 18. Václav Patka* 19. Martin Pátek*) 20. Jan Mecziczka*) 21. Jan Lusk 22. Jan Vinopal 23. František Hrubec 24. Mathes Tichej domkář 35 fl. 50 kr. domkář domkář 173 fl. 28 kr. domkář domkář 195 fl. 33 kr. domkář domkář domkář 2 fl. 10 kr. za 13 dní 5 fl. 32 kr. za 13 dní za 13 dní 14 fl. 47 kr. za 13 dní za 13 dni 24 fl. 30 kr. za 13 dní za 13 dni za 13 dní a za 13 dní 2 fl. 38 kr. 2 fl. 38 kr. 2 „ 38 „ 8 f. 12 kr. 2 „ 38 „ 2 „ 38 „ 12 fl. 23 kr 2 H. 38 kr. 2 „ 38 „ 2 „ 38 „ fl. 33 kr. 2 fl. 38 kr. 6 fl. 58 kr. 33 fl. 6 kr. 40 fl. 20 kr. fl. 27 kr. 1 fl. 4 kr. 1 fl. 30 kr. Ves Svatonice: 1. Matěj Zika 251 fl. 6 kr. 8 „ 59 „ 116 „ — domkář domkář 5. Mat. Svatonský 409 fl. 30 kr. 2. Jan Mareš 3. Jan Maruna 4. Matěj Karpíšek 20 fl. 11 kr. 7 „ 45 „ 5 „ 43 za 13 dní za 13 dní 49 fl. 34 kr. — fl. 14 kr. „ 55 " 2 H. 38 kr. 2 „ 38 „ 12 fl. 6 kr. 44 fl. 2 kr. 3 „ 24 „ 19 „ 39 „ 79 „46 „ 2 fl. 10 kr. 1 „ 14 **) 6 fl. 16 kr. IIIBa. 1. ouroku vrchnosti IIIBa. 3. za 156 dní pot. à 20 kr., 26 dní ruč. à 7 kr. = 55 „ 2 „ IIIBa. 2. faráři desátku: 21 m. žita a 1 fl. 7 kr., 210 4 216 m. ovsa à — . 29 „ 11 . 65 fl. 29 kr. [usus minor jedině zde; v rubrice III Bb] 6. Jan Boží 7. Bart. Slabej 8. Vit Slabej, domkář 12. Jan Kizwur, domkář 13. Tomáš Zika, domkář 328 fl. 9 kr. 247 „ 16 za 13 dní za 13 dní za 13 dní 27 fl. 6 kr. 2 fl. 7 kr. 3 „ 20 „ 22 „ 29 " 2 fl. 38 kr. 2 „ 38 „ 2 „ 38 „ 58 tl. 23 kr. 45 „ — 3 fl. 43 kr. 2 „ 3 *) Zde vždy poznamenáno v originále: Drhowelskeg podaneg (poddaný sousedního panství Drhovelského, jež náleželo knížatům z Lobkovic). **) Tento dolejší druhý řádek byl prvotně připsán k usedlíkovi „1. František Zika“, a pak to vše přetrženo a cifry připsány Matějovi Zikovi.

Strana 237
Urbariální povinnosti v Onomyšli 1789, 1. list. 237 Červenou tužkou jest připsáno, co by měla dostávati vrchnost sama, bez farářů, z těch tří vesnic dohromady: IIIA 703 fl. 50 kr. [dle nového patentu z 10. ún. 1789] III Bb 61 „ 18 „ [pochází jen od Svatonského, usus minor, součet 6 fl. 16 kr. úroků a 55 fl. 2 kr. za robotu] IIICb 84 „ 12 „ [jest součet od uvedených domkářů] Podruhů, při této obci jenž se vynacházejí, jest 5, jsou nestálí v bytech, a je povinen jeden každý 13 dní robotovati. Vorlickej vrchnosti jsou 3, za 39 dní = 7 fl. 48 kr. [III Cb]; Drhovelskej vrchnosti se vynacházejí 2 v nestálých bytech, a je povinen každej 9 dní robotovati: za 18 dní 3 fl. 36 kr. [III Cb]. Že tato obec k zapravení těch urbarialních povinností se jednotlivě a do- brovolně podrobila, že od trvanlivosti téhož srozumění od 1. listopadu 1789 svůj začátek bere, ani vrchnost, ani desáteční pán, ani poddaní žádnej tak dlouho, jak by jiné srozumění mezi nima se nestalo, odstoupiti nesmí, dosvědčujem podpisem vlastním. [Ten odstavec psán, není tištěn]. Stalo se Vorlíku dne 31. října 1789. (L. S.) Mathäus Zimerauer, Stellvertreter [Vorlický úředník. Rychtář, konšel a vejhozní se podpisu nepodrobili. Matouš Czimerauer, zástupce. Zur Unterkommissions-Bestätigung Joh. Mathias Schuster mp. Kreiscommissär Falbiger mp. [charakter nečitelný]. 704. Urbariální povinnosti vsi Onomyšle podle Josefinské soustavy, která vešla v platnost 1. listopadu 1789. Tento výpočet zapůjčil mi ředitel dr. Nováček z archivu zemského, do něhož dostal se s jinými písemnostmi z panství Pečeckého. Tiskne se zde na ukázku, jak v podrobnosti vypa- dala urbariální úprava Josefinská, a ke srovnání s povinnostmi robotními, jaké byly v též vsi, o nichž výkazy z rozličných let najdou se tištěné níže. Do původní tabulky, kteráž zde tiskne se písmem stojatým, přídávám písmem ležatým nově k tomuto tisku vypočtené součty, opravené zlomky [l, a v posledním sloupci procenta ukazující, kolik ze sta u každého usedlého činila urbariální povinnost uložená na hrubý výnos 1. z polí, 2. z luk, 3. z pastvin, a 4. průměrná povinnost z pozemků vůbec. Obec Onomyšl aneb Vonomyšl leží mezi Uhlířskými Janovici a Malešovem; panstvím náležela k Pečkám, které nyní slovou Červené, v 16. století nazývaly se Hrabaňovými.

Strana 238
238 [Ро uGEE€«€CEZ€KGCENENENENENEENE Nro | des Hauses E = 13 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské : Wonomischler Urbarialschuldigkeiten-Berechnung 1789. Namen des Ptlichtigen Ee esl. Jacob Strnad Wenzel Schindelarż Johann Taborski Mathes Taborsky Jacob Taborsky Mathes Karasek Paul Maschin Jacob Brandejsky . Vom Grundertrag . | von I'eldern von Wiesen | von Hutwcid [Summa] v. Nr. I v. Nr. 2 v. Nr. 3 [Summa] v. Nr. 1 v. Nr. 2 v. Nr. 3 [Summa] v. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa] r. Nr. I v. Nr. 2 [Summa] v. Nr. I v. Nr. 2 [Summa] v. Nr. I v. Nr. 2 v. Nr. 3 [Summa] | r. Nr. I v. Nr. 2 | v. Nr. 3 [Summa] fl. 162 31 Tm 114 17 192 98 m 186 205 162 11 174 kr. 41%, 57 1/ 12 56]; 13%, 20%% SO a] 30" 2 6*/, 313/, 9[”/s2] 462], _ 1 2 AC, 13" 12", 26 [22] — ho 45" ho 45%, 56 "se 6% 17], 20 52 NE 137/, 30%, 41'/, Ausfallende Urbarial- | Schuldigkeit "kr. 5%, 8 19, 2 > be, 4 29 6% 33 11 1 20 9% 40%. 6 54, 54, 6 30", 50% 7 20%, 7 31", 1 30 9 17, Procenta nově vypočtená 154 26:0 300 102 [54 26:0 3/3 16:4 154 26-1 29:9 160 | 154 26:0 18:1 15:5 261 154 261 16:5 154 26:0 310 16:4 154 26:1 30:1 16:2 

Strana 239
Urbariální povinnosti v Onomyšli 1789, 1. list. 239 Namen des Pflichtigen Vom Grundertrag Ausfallende Urbarial- Schuldigkait Procenta nově vypočtená 17 20 Joseph Kaspar Joseph Schaurek v. Nr. 1 v. Nr. 2 v. Nr. 3 [Summa] v. Nr. 1 V. Nr. 2 v. Nr. 3 [Summa] fl. kr. 57 38/32 6 263 11 1/32 64 16 %/2 105 59 4/32 6 531/2 12%10] 113 5 kr. fl. 8 531/ 1 401/2 3 2 10 37 16 201/ 47/2 1 33 15.4 26.0 31.7 16.5 15.4 26.0 30.3 18 11/2 16.1 21 Joseph Sikora 23 25 Johann Kwasniczka Vdova Kateřina Ruschkin v. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa] v. Nr. 1 V. Nr. 2 v. Nr. 3 [Summa] v. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa 53 — /32 5 281/2 58 28"/37 39 3117/32 23 9 1 161/ 163 56"/2 186 928 32 18 183/ 204 28'/8 8 10%/ 1 251/2 9 353/4 21 30 6 2 23/2 27 551/2 28 42 4 461/ 33 281/ 154 26.1 16.4 15.4 26.1 30.8 17.0 15.4 26.1 16.3 26 Wenzel Misliwetz v. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa] 165 18/32 221 20 22 2 185 40"132 25 283/ 5 18 30 463 15.4 26.1 16.6 27 Mathes Kaspar . V. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa] 44 2231/32 16 9%12 160 3215/32 22 151/2 4 12 12 26 28 15.4 26.0 16.5 28 Johann Benesch v. Nr. 1 V. Nr. 2 [Summa 165 4927 10 581/2 32 176 48 /2 25 333 2 513/ 28 251/2 15.4 26.1 16.1 29 Johann Kwasniczka v. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa] 36 4 3/32 2 40 77. 5 331/2 1 2 6 36%/ 15.4 25.8 16.4

Strana 240
240 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Namen des Pflichtigen Vom Grundertrag Ausfallende Urbarial- Schuldigkeit Procenta nově vypočtená 30 32 Johann Urban Joseph Wogtischek v. Nr. 1 v. Nr. 2 Summa v. Nr. 1 v. Nr. 2 [Summa fl. kr. 47 211/32 4 203/ 51 41'/8 16 11 7/32 1 3 17 14"o2 fl. kr. 7 18 1 8 8 26 2 291/2 15'/ 2 451/ 15.4 26.1 16.3 15.4 25.0 16.0 o 33 Georg Mnieschtianek v. Nr. 1 v. Nr. 2 v. Nr. 3 Summa] 103 36 ( 22 12: 111 10%/2 15 58 1 55 —— 312 17 561/ 15.4 26.0 28.0 16 1 Gemeinde v. Nr. 1 V. Nr. 2 [Summa 18 3" /32 4 423 22 46 2 47 1 13% 4 — 15.4 26 1 17.6

Strana 241
Z roku 1789, 1. list. 241 705. Ze statistických tabul, vypracovaných o Čechách a o Moravě k nové soustavě berničné, jež vstoupila v život 1. listopadu 1789. Ve veliké chronologické sbírce patentů a vyhlášek, kterou shromáždí archiv Českého Musea, nacházejí se dva foliové listy, vytržené z nějakého většího celku, potištěné po délce statistickými tabulkami, kteréž nepochybně byly sestaveny při uvádění Josefinské berničné soustavy do života, a měly stavěti před oči hmotné základy, na kterých ta soustava spočívala, i finanční výsledky, které se od ní očekávaly. Jeden list má nadpis: XXXVIII. Summarischer Ausweis über den Katastralbestand in Böhmen, 1789. K tomu náležejí výkazy, tištěné na obou dvou stranách toho listu, kolik v kterém kraji a v celé zemi jest panství, obcí, domů a berničných okresů tehdáž nově zřizo- vaných, též jaký jest ploský obsah, neřečeno čeho, ale nepochybně rozumí se výměra té půdy, na jejíž výnos byla uložena daň. To vše mohlo býti při zdělávání katastru Josefinského sku- tečně vyhledáno, sečteno a vyměřeno; tato částka tabulek měla by tedy býti spolehlivá (ale schází v ní počet domů v Chebsku i v Praze), a vytiskne se zde celá. Menší důvěru zbuzují ostatní částky tabule, uvedené pod týmž nadpisem, jež ukazují, kolik v kterém kraji a v celé zemi mělo se nakliditi za rok obilí, sena, vína, dříví, a jakou cenu všecky ty naturálie měly; z toho uvedu součty všeho peněžitého (hrubého) výnosu v jednom každém kraji zvlášť, a dále kolik Josefinský katastr očekával v celých Čechách sklizně při jednom každém druhu obilí i při jiných zdaněných naturáliích, též jakou cenu jeden každý druh sklizených naturálií v celé zemi mohl míti. Bezpečné jsou poslední dva sloupce této první velké tabule, jež udávají, kolik kontribuce ukládalo se v kterém kraji podle staršího způsobu, platného do konce října 1789, a kolik kontribuce podle nové berničné soustavy se uložilo v jednom každém kraji na vojenský rok 1790, jenž se počínal dnem 1. listopadu 1789, (repartici rozeslalo gubernium již 10. října 1789*). Druhý list jest potištěn jenom na jedné straně, a má nadpis: XXXIX Summarium der Steuerverwaltungskosten in Böhmen 1789. Tabulky pod tím záhlavím vytištěné snad měly znázorniti potřebu, aby k uhrazení nákladů na vybírání daní podle nového způsobu byla na- řízena zvláštní jednoprocentová daň z hrubého výnosu půdy. Některé udaje z této druhé tabule uvedu níže. *) Čtvrtletní výtah z guberniálních vyhlášek za říjen—prosinec 1789 oznamoval o tom pod číslem 77: Verordnung vom 10. Oktober. Zusendung der gemeindeweise zustande gebrachten neuen Grundsteuerrepartition für das Militärjahr 1790 per 3,646.017 fl. An sämmtliche Kreisämter. Archiv Český XXV. 31

Strana 242
D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské : 242. XXXVIII. Summarischer Ausweis über den Katastralbestand in Böhmen, 1789. na jitra (17.033 : 1584 — 10 jiter 1193 čtv. sáhy). | Anzahl der Flächeninhalt ' Kontribution Kreise | = T = Grundertrag Ba 38 meer Že ln ame ame Z A je co il | | H kr. 8. kn |] fl. kr. Bunzlauer .. 65 | 506; 43.292 14; 617.522 702. 2,340.352 24 327.243 39 282.073 48 Königgrätzer. .' 45 512 40.253 | 12 . 504.517) 999; 2.162.420 25 298.173 20 ‘ 267.170 45 Bidschower . „48 | 307| 28.524 10 ; 409.595) 1125) 1,727.148 14 271.940 19 | 209.591 35 Chrudimer .,.} 28 | 451| 833.913 10‘ 513.536 1130| 2,095.282 27 277.563 58 | 256.667 39 Czasslauer ... | 73 | 368) 24.909 | 10 ; 500.663 714 1,940.345 28 245.767 6 | 232.996 2 Kaurzimer '! 70 | 301| 22.025 | 11 ° 411.634 307) 2,438.051 59 259.809 12 286.057 33 Taborer . | 58 370 18.208 | 10 484.192) 1427) 1,602.488 23 207.900 28 | 193.636 35 Budweiser .. . ; 27 | 354 23.596 | 14 625.354 1036‘ 1,899.656 27. 316.098 1 | 234.300 30 Prachiner .. 93 | 499) 27.943 | 10 692.425. 1023 1.998.553 59 254.217 37 | 249.289 55 Pilsner .....| 66 | 373 24.407 | 14 : 590.247) 255 1,856.924 20 298.277 54 | 226.952 59 Klattauer. ... | 50 ; 332 18.199 8‘ 365.009; 1183 1,262.544 2 187.936 47 | 154.487 56 Saazer 65 | 272 20.324 11 339.930: 1060 1,885.458 12 274.781 32 219.159 53 Elbogner . . | 68 | 184; 23.455 8 325.260 1088 853.423 10 117.171 4 | 110.386 15 Leutmeritzer . . | 64 613; 46.73 16 , 506.294 576 2,230.145 36. 316.341 24 273.946 3 Rakonitzer . . . | 53 267] 17.864 | 11 i 404.050| 1259 2,132.091 59 280.021 39 | 246.226 53 Berauner.... 69 | 3071 18.698 | 12 ; 429.835 833 1,313.773 13 165.787 50 | 164.668 25 Egerscher Bezirk; 9 |) 35 — 2 ' 63.520/ 1269) 310.298 24 48.199 10 36.888 18 K.Prager Stádtej| 1) 4 — 17 568| 1047| 8.980 47. 66.043 31 1.486 5 Summe 952 6050| 432.344 | 184 17,784.361 17.033|30,057.939 294.216.274 38*)/3,646.017 9 *) V tomto sloupci udávají se také zlomky krejcarů, které jsem v otisku vynechal. — Čtverečné sáhy zapomněli přepočísti 

Strana 243
Rozpočty k nové berni 1789, 1. list. 243 Weizen Korn Gerste Hafer Heu Grummet Wein, besserer schlechterer Holz, hart . weich Kontrollirter Grundertrag an Naturalien : am Geldwerthe für 1 Jahr: Vom Weizen.. 1,886.648 Metzen 3,489.367 fl. 48 kr. . Vom Korn . . 10,071.529 12,798.093 „ 14 „ „ 4,145.375 3,676.844 „ 5 „ Von Gerste 8,238.797 4,690.776 „ 17 „ Vom Hafer 6,012.730 Centner 3,035.735 „ 11 „ Vom Heu 2,089.069 Vom Grummet . 693.816 „ 20 „ 12.594 Eimer Vom Wein, besserem 42.125 „ 55 „ 13.524 schlechterem 26.248 „ 44 „ Vom Holz, hartem . 282.791 „ 13 „ 237.518 Klaftern weichem 1,308.126 „ 42 „ 1,932.798 Von Flussnutzen 14.014 zusammen 30,057.939 fl. 29 kr. (V předcházejících tabulkách otištěny jsou součty z celých Čech.) XXXIX. Summarium der Steuerverwaltungskosten in Böhmen, 1789. Kreise Anzahl der Steuereinnehmer à 500 fl. à 600 fl. Bunzlauer Königgrätzer Bidschower . Chrudimer Czaslauer . . . . Kaurzimer und Prager Städte . Taborer Budweiser Prachiner Pilsner Klattauer Saazer . Elbogner und Egerischer Bezirk Leutmeritzer . . . . . . . . . . Rakonitzer . . . Berauner . . . . . . . . . . . . . . 4 6 6 5 11 12 6 10 10 12 9 8 10 10 4 11 10 5 3 . Summe . I 42 142 31*

Strana 244
244 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Z ostatních sloupců této tabule uvádím toliko součty z celých Čech: Kautionen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hierzu die Kautionen der Kreiskassirer und Kontrollore zusammen . Die Steuerverwaltungskosten betragen, und zwar : baarer Gehalt für die Steuereinnehmer Kanzleiunkosten . . . . . Reise- und Zehrungskosten . 291.200 fl. 80.000 371.200 fl. 129.400 fl. 7.260 14.575 zusammen . 151.235 fl. 100.728 Belohnung der Richter . . . . 251.985 fl. Summe sämmtlicher Unkosten . 30,057.939 fl. 29 kr. Einjähriger Bruttoertrag von sämmtlichen Grundgattungen Hierauf entfallende Steuer 3,646.017 „ 9 „ . . Betrag des auf die Steuereinhebungskosten bemessenen Einen Prozent 300.579 „ 23 „ . . . . . . 50.571 „ — „ folglich gegen die Erforderniss mehr . . . . weniger . . . . 1.976 „ 37 „**) 48.594 „ 23 mithin mehr „ NB. Unter dem Gehalt der Steuereinnehmer befindet sich auch jener der Kreiskassire und Kontrollore. *) Přebytek očekávaný v 13 krajích. — **) Schodek očekávaný v 3 krajích: Klatovském, Loketském a Berounském. Statististická tabule o dani pozemkové, nařízené r. 1789, nachází se také v díle gu- berniálního rady Josefa Rieggera: Archiv der Geschichte und Statistik, insbesondere von Böhmen, III. Theil, Dresden 1795. Míněná statistická tabule jest vložena při konci toho svazku; vysvětlující text není k ní přidán žádný; přehled obsahu celé knihy uvádí jí slovy: „Entwurf der neuen Grundsteuer 1789,“ a takový nápis jest také nad rubrikami tabule, které se týkají budoucnosti. Čísla Rieggerova, pokud se vztahují k výnosu a k dani celé České země, liší se poněkud od čísel zde výše uvedených, ale nemnoho. Riegger má však také udaje o výnosu a dani jednotlivých druhů půdy, kterých není v hořejších tabulích. Nad to Rieggerova tabule vztahuje se ke všem dědičným zemím mimouherským, kde nová pozemková daň byla r. 1789 uváděna. Kladu zde z ní čísla, jež se vztahují k Čechám a k Moravě. První rubrika Rieggerova má nápis: der Bruttoertrag macht von sämitlichen Grund- besitzungen nach Abzug des Schlagerlohns bei den Waldungen. Rozumí se hrubý výnos nale- zený Josefinským katastrem. Čísla zde vynechávám, poněvadž se opakují v též tabuli v před- poslední rnbrice, kamž se lépe hodí jakožto součet předešlých rubrik, s nimiž se dole shledáme. Následující tři číselné rubriky mají společný nápis: Bisherige Ergiebigkeit, a vztahují se k minulosti; uvádějí výroční součty, jaké byly před 1. listopadem 1789, totiž:

Strana 245
Rospočty k nové berni 1789, 1. list. 245 Provinzen An wirklicher Steuer An aufzuhebenden Zwischenmauten Summa Böhmen Mähren fl. kr, 4,225.130 26 1,749.603 50 fl. kr. 103.116 55 9.500 fl. kr. 4,328.247 21 1,759.103 50 Dalších osm číslicových sloupců má společný nadpis: Entwurf der neuen Grundsteuer 1789, a vztahuje se k budoucnosti: Provinzen Von wirklichen Aeckern, parifizirten Teichen, Trieschfeldern, Weingärten, dann Aeckern und Wiesen mit Weinreben Von wirklichen Wiesen, parifizirten Gärten, Teichen, Wiesen mit Weinreben und Futterertrag vou Trieschfeldern Der Geldwert des Grundertrags Die à 10 5/ p. C. entfallende Steuer Der Geldwert des Grundertrags Die à 172/ p. C. entfallende Steuer Böhmen . Mähren . . fl. kr. 24,815.766 50 14,369.490 10 kr. fl. 2,688.374 44 1,556.694 46 kr. fl. 3,383.624 57 1,508.145 10 kr. fl. 586.494 59 261.411 49 Provinzen Von Hutweiden und Gestrippen, dann Waldungen ohne Holzschlägerlohn Von Seen und Flüssen Der Geldwert des Grundertrags Die à 21% p. C. entfallende Steuer Der Geldwert des Grundertrags Die à 11 p. C. entfallende Steuer Böhmen . Mähren... fl. kr. 1,925.480 30 1,295.583 29 fl. kr. 417.187 27 280.709 45 kr. fl. 14.051 58 4.733 57 fl. kr. 1.545 43 520 44 In Summa aber macht Mithin ergiebt sich künftig ein Steuer- Provinzen der sămmtliche Grundertrag die hierauf entfallende Steuer Zuwachs Abfall kr. fl. 30,138.924 15 *) Mähren.. .17,177.952 46**) Böhmen fl. kr. 3,693.602 54 2,099.337 4 fl. kr. 340.233 14 kr. fl. 634.644 27 *) a **) Tyto dvě summy stojí zevrubné tak, jak zde, v tabuli Rieggerově také napřed v první ru- brice, kterou jsem vynechal. V Rieggerově tabuli stojí leckde také zlomky krejcarů, jež jsem vynechal.

Strana 246
246 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: — 706. (1789, 1. listopadu): Z úředního návodu pro obecní rychtáře jakožto nastávající výběrčí zeměpanských daní. Unterricht für die Gemeindrichter. Wie sich jeder Gemeindvorsteher mit dem ein- zelnen Grundbesitzer bei Einhebung der landesfürstlichen Steuer und [bei] der Verrechnung der zu seinen Händen abgeführten Grundsteuergelder zu benehmen hat. Nachdeme vermög der in dem Patente vom 10. Hornung 1789 festgesetzten aller- höchsten Grundsätze die Grundsteuer von den Kontribuenten durch den Gemeindvorsteher ein- zuheben, und von diesem der ganze Betrag der Gemeinde an den Steuereinnehmer abzuführen ist: so wird jeder Gemeindvorsteher oder Richter mit jedem einzelnen Grundbesitzer der Gemeinde über die eingehobenen Steuergelder, so wie über die Abfuhr des eingehobenen Be- trags der ganzen Gemeinde an den Bezirksteuereinnehmer, Richtigkeit zu pflegen, und auf die folgende vorgeschriebene einfachste Art fürzugehen haben. Jeder einzelne Grundbesitzer wird ein, nach dem Formulare Nr. 1. eingerichtetes Grundsteuerbüchel sich beizuschaffen schuldig sein. In demselben wird von dem Bezirkskon- tribuzionseinnehmer die Schuldigkeit nach den bereits zu Stande gebrachten Subrepartizionen sowohl mit dem ganzen Jahresbetrage, als nach der Eintheilung in 12 monatlichen Raten vor- geschrieben werden. Der bei dem Gemeindvorsteher oder Richter zur Steuerzahlung erscheinende einzelne Grundbesitzer hat das Kontribuzionsbüchel jedesmal mit sich zu bringen, damit der Gemeind- vorsteher in demselben die beschehene Zahlung der Steuer in die Kolonne für das Monat, für welches die Zahlung geleistet wird, einschreiben könne. Dieses Steuerbüchel dienet daher auch zugleich zur Quittung für die geleistete Zahlung .. Připojeny jsou dva formuláře: Formulář kontribuční knížky (Grundsteuerbüchel) pro jednotlivého kontribuenta jest ve formátě malé osmerky; na levé straně měl okresní výběrčí napsati předpis, kolik mělo se platit za celý rok (1790) a kolik z toho připadá na jeden měsíc; na pravé straně měl rychtář zaznamená- vati, kolik kterého měsíce bylo zaplaceno (počínaje listopadem), též na konec účet, kolik za celý rok bylo za- placeno, nedoplaceno nebo přeplaceno. Druhý formulář jest na kontribuční knihu (Grundsteuerbuch) pro celou obec; ta kniha byla formátu foliového; každý poplatník v obci byl v ní uveden svým jménem a repartičním číslem, v jeho vodorovné řadě mělo se do rozličních sloupců zaznamenávati všechno to, co stálo v jeho kontribuční knížce o povinnosti i zá- platě, a na konec připsal se výroční účet za celou obec. Tento návod tištěný na 5 foliových listech leží v archivé Českého Musea. Zařadil jsem jej ke dni 1. listopadu 1789, poněvadž toho dne Josefinská soustava berní vstoupila v život; byl však vydán z kanceláře dvorské pod datum 6. října 1789, jakž ukazuje výtah guberniálních nařízení za čtvrté čtvrtletí 1789 pod č. 16: „Hofdekret vom 6. Oktober. Zusendung des Unterrichts und der Formulare für die Bezirkssteuereinnehmer und Gemeindrichter. Unterm 11. Okt. sämmtlichen Kreisämtern, zur Belehrung der Bezirkssteuereinnehmer, und der Landschaftskasse, dann der Buchhalterei zur Wissenschaft mitgetheilt.“ 707. 1789, 16. listopadu: Dvorský dekret o připuzování poddaných ku povinným pracem za plat na panském. Hofdekret vom 16. November (1789). Weisung, wie man wider jene Unterthanen, welche die Feldarbeit in den, durch das Patent vom 19. Mai d. J. noch auf ein Jahr bestimmten

Strana 247
Z roku 1789, 1.—20. list. 247 Preisen zu verrichten sich weigern, vorzugehen habe. Unterm 27. November sämmtl. Kreis- ämtern und dem Fiskus bekannt gemacht. Ve čtvrtletních výtazích z vyhlášek č. gubernia za říjen-prosinec 1789 č. 42. — V Rothové sbírce zákonů Josefových nenachází se takové nařízení ani při 16. listopadu, ani při 27. listopadu 1789. 708. 1789. 17. listopadu: Kterak dominikalisté, kteří by odpírali povinnou robotu, mají k ní býti připuzováni. Wenn einzelne Dominikalgrundbesitzer die schuldige Robot verweigern, hat die Obrig- keit dieselben durch die gesetzmässigen Zwangsmittel und vermöge Patents vom 1. September 1781 den Obrigkeiten gegen die Unterthanen eingeräumten Strafen zu ihrer Schuldigkeit anzu- halten. Wenn aber mehrere oder alle Dominikalgrundbesitzer einer Gemeinde die schuldige Robot zu leisten sich weigern, und hierans eine Zusammenrottung und öffentliche Gewalt ent- stände, so tritt eben die ratio publica ein, wie in Ansehung der von den Ruralisten da und dort noch zu verrichten habenden Lohnarbeiten, dass nähmlich die Arbeit wirklich geleistet werden müsse, um den obrigkeitlichen Feldbbau zum Nachtheil des Universums nicht unbestellt zu lassen; in diesen Fällen haben also die Kreisämter auf erhaltene Anzeige sich ebenfalls sogleich ad locum zu verfügen, den Dominikalgrundbesitzern vermög des § 13 des Urbarial- patents vom 10. Hornung d. J. wohl begreiflich zu machen, dass in Ansehung ihrer von Do- minikalgründen zu leistenden kontraktmässigen Schuldigkeiten ganz und gar nichts geändert worden, mithin sie solche ferners, wie bisher, zu verrichten allerdings schuldig und gehalten seien, und auf solche Weise zu trachten, sie in der Güte zur Leistung der bestimmten Robot zu vermögen. Wenn sie aber dessen ungeachtet bei ihrer Weigerung verharren sollten, so hat das Kreisamt dieselben als widerspenstige Unterthanen und Anführer ex ratione publica zu bestrafen, allenfalls die sich unanständig betragenden, besonders stützigen Wortführer mit einigen Stockstreichen belegen zu lassen, jene Urheber oder Rädelsführer aber, die zu einer dergleichen schädlichen Weigerung etwa andere geflissentlich verleitet hätten, als Störer der öffentlichen Ruhe dem Kriminalgerichte zur weiteren Aburtheilung zu übergeben. Verordnung vom 17. Nov. 1789. V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 671 č. 1173. — Méně úplně Roth-Blaseck, Auszug aller im K. Böhmen bestehenden Verordnungen und Gesetze, 1817, VIII. 399. — Engelmayr, Unterthansverfassung d. K. Böhmen, 1830, I. 126. — Čtvrtletní výtah z vyhlášek č. gubernia za říjen-prosinec uvádí ten předpis pod číslem 43, nazývá jej Hofdekret vom 16. November, a dokládá: Unterm 27. November sämmtlichen Kreis- amtern und dem Fiskus bekannt gemacht. 709. 1789, 20. listopadu: Smlouva, kterou svobodník Mikuláš Střítežský ze vsi Stříteže na panství Litomyšlském vykupuje se jedním stem zlatých z povinnosti chovati panského volka. [3 kr. kolek] Dnes dole psaného dne a roku stalo se z vědomostí a s po- volením vysoce urozený paní paní Alžběty hraběnky z Waldsteinu a z Wartem- bergu, rozený hraběnky z Ullefeldu, jakožto administratorkyně panství Litomyského,

Strana 248
248 mezi vrchnostenským ouřadem tohož panství a mezi svobodníkem Mikulášem Strži- teczkým z Stržiterže na věčný časy následovní nezrušitedlný porovnání. Poněvač zvrchu jmenovaný svobodník z osady Střziteřzské Mikuláš Strži- teczký podle urbarium vrchnosti zavázán byl, od vrchnosti přijatého jednoročního volka [Oechsel] skrze tři leta vychovati, a po vyjití toho času vychovaného tříroč- ního volka neb v skutku [in natura] navrátiti, neb na jeho místo 13 ſl neb na nynějších penězích 15 fl. 10 kr. v hotovosti odvésti. Tato povinnost ale v nyněljíších okolostojičnostech [bei der dermaligen Verfassung] tak vrchnosti, jako taky i meno- vanému svobodníkovi Mikulášovi Stržiteczkému budoucně mnohé nepříležitosti by činiti mohla: protož svobodník Mikuláš Stržiteczky představil [hat angetragen], že by on tuto od nepamatlivých časů dle urbarium na tomž Stržiteržském svobodným gruntě visící [auf dem Freigrund gehaftete] povinnost na věčný časy skrze položení [Erlegung] jisté summy peněz odkoupiti chtěl [zu reluiren und sich von selber ganz los zu kaufen]. D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Podle tej žádosti tehdy a po dokonalém vyšetřením [Erwägung] tej věci po- rovnal se vrchnostenský úřad panství Litomyského z jmenovaným svobodníkem Mi- kulášem Stržiteczkým bez nucení a dobrovolně, že on protiv složené vykupující summy od jedno sto zlatých rejn., který také jsou hned zaplaceny byly, od zvrch vyloženej povinnosti: — každý třetí rok jednoho jednoročního volka od vrchnosti přijati, jeho skrze tři roky vychovati, a potom tříročního vola neb v skutku [in natura] odvésti neb za něho 15 fl. 10 kr. hotově zaplatiti, — na všechny budoucný časy a nezrušitedlně tak z jednej jak z druhé strany zcela osvoboděný bejti má, tak že vrchnost nijakým způsobem skrze tuto povinnost budoucně něco žádati moci míti má [unter keinem Vorwand an dieser Verbindlichkeit mehr einigen Anspruch machen könne noch solle]. Jak tehdy toto porovnání bez nucení dobrovolně a po dokonalém doroz- uměním k stavu se přivedlo [nach reifer Ueberlegung verabredet und zustand ge- bracht], tak při tom domluveno a ustanoveno [bedungen] jest, z tohoto porovnání [Vergleich] dva jednostejně znějící exempláře vyhotoviti, k dokonalé jistotě obojích stran především vrchnostenský, potom ale taky císařsko-královského krajského ouřadu potvrzení žádati, a když toto porovnání dokonale ujištěný, potvrzený bude, jeden exemplář z něho vejš jmenovanému svobodníkovi Mikulášovi Stržiteczkému do rukouch vydán, druhý ale při vrchnostenským ouřadě zachován, a přes to toto porovnání do gruntovních knih od slova k slovu vnešené bejti má. Stalo se v Li- tomyském zámku dne 20. Novembru 1789. (Pečet vrchno- stenského úřadu) Jan Adam Vest mp. vrchní. Jozef Stržiteržský, svobodník.

Strana 249
Z roku 1789, 20.—26. list. 249 Přítomný porovnání se tímto ve všem potvrzuje. Sig. jak nahoře. Elisabetha Grafin von Waldstein, gebohrne Grafin von Ulfeld, administratorio nomine. Dass der Joseph [sic] Striterský Swobodnik seinem Geständnisse nach bevor- stehenden Kontrakt freiwillig angestossen habe, wird hiemit bestätiget. K. Kreisamt Johann Pulpan, Kreishauptmann. Chrudim den 18. Dezember 1789. [Na rubu]: Den 29. Jenner 1790 dem Stržiteržer Niklas Stržiterský ein Exemplar zugestellt, sonach aber dieses in die Grundbücher einbezohen und in Archivio reponirt. Vest mp. Ingrossirt Fol. 4 [?]. Originál nachází se v archivě Českého Musea, v němž celkem leží sedmero takových smluv, a sice 2 české a 5 německých; obsahem srovnávají se všechny mezi sebou, krom že v německých exemplářích některé výrazy jsou případnější; položil jsem je v tomto otisku do hranatých závorek. Druhá česká smlouva podepsána je německy: Andreas (Frantz přeškrtnuto) Schlesinger, Freysas von Sebranjch (ze Sebranic). Německé smlouvy byly zavřeny se svobodníky, kteří se v nich takto podepsali: 3. Frantz Schlesinger, Freysas von Hopfendorf (ze Chmelíka). Podpis jest z též ruky, která pode- psala smlouvu 2. a se při tom zmýlila. 4. Frantz Sponner, Freysass in Dittersdorf (v Jetřichově Vsi). 5. Franz Wala, Freysass in Blummenau (z Květné). Dosavadních 5 smluv jest datováno 20. listo- padu 1789. 6. Ze dne 29. listopadu 1789: Thadaus Richter, Freysass in Carlsbrunn (z Karle). Podpis hraběnčin má datum Wien, 15. December 1789. 7. Ze dne 5. prosince 1789: Wenczl Sedlický Freysass in Kötzelsdorf. Hraběnka podepsala ve Vídni 15. Dec. — Krajský hejtman Půlpán všech 7 smluv potvrdil v Chrudimi 18. prosince 1789. O sporech mezi poddanými a vrchností na Litomyšlsku, které předcházely před uzavřením této smlouvy, poučuje rozsudek z 23. června 1786 výše str. 133—135 č. 619. 710. 1789, 26. listopadu: Dvorský dekret dává vysvětlení ku § 14. patentu z 10. února 1789 o urbariálních povinnostech z mlýnů, z pivovárů, z hospod a vůbec držitelů nemovitostí spojených s právem živnostenským. Nařízení královského českého gubernium. Vysvětlení 14ho § patentu, jenž v důležitosti gruntovní daně a urbárních poplatků 10. února 1789 vydán byl. Na otázku u dvora učiněnou o pravém smyslu 14ho § patentu od 10. února 1789, kdežto předepsáno jest, jak z ohledu urbárních povinností mlynářů, sládků, šenkýřů a takových hospodářů, na jejichžto domech nějaký reální obchod [Real- gewerbe] vězí, ráčili Jejich MCská dvorním listem od 26. listopadu běžícího roku ustanoviti, že nadzmíněný § nemůže na nic jiného, leč na dominicaliter (s domini- kální vlastností) koupené, aneb do dědičného nájmu, aneb do nájmu pod činži pře- puštěné mlejny, pivováry, hospody, aneb jiné s nějakým obchodním právem [Ge- Archiv Český XXV. 82

Strana 250
250 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: werbsrechte] spojené nemovitosti potažen býti; na ten způsob, že pokudž s držením takové dominikální nemovitosti držení nějakého rustykálního gruntu spojeno jest, onen na rustykální grunt dle patentu vypadající urbární poplatek od dominikální činže odražen býti musí. Vrchnosti že tedy takové peněžité aneb naturální činže jen z ohledu oněch reálních obchodů bráti mohou, které samotně prováděti právo měly aneb ještě mají, a které buď proti hotovému zaplacení, aneb pod činži, aneb zachovajíce sobě lau- demiální taxy, odstoupili. Pokudž ale obchodní právo [Gewerbsrecht] buď nikdy vrchnostenské nebylo, aneb když takové vejhražní vrchnostenské obchodní právo [das ausschliessende obrig- keitliche Gewerbsbefugniss] skrz zemské nařízení [Landesgesetze] již zrušeno jest, aneb kdyby se takový obchod [Gewerbe] již zdávna vždy na podacích [unterthänigen rustykálních gruntech byl prováděl, na cožby žádný obvzláštní dominikální kontrakt před rukama nebyl: tedy že také vrchnost na žádný způsob právo nemá, činži aneb nějaké jiné vybejvání [Abstattung] žádati, a to sice tak málo, jako od všech měst- ských obchodů [Gewerben], totiž od obchodu ševců, krejčů, tkalců a těm podobných řemeslníků. Pročež že mají vlastníkové takových na rustykálních gruntech již zdávna vězících obchodů, na něž žádný obzvláštní dominikální kontrakty se nenacházejí, když s rustykálními grunty spojeny jsou, podle míry rustykálních gruntů k jejich domům patřících k povinnostem v § 10. patentu od 10. února 1789 předepsaným poukázani, aneb, pokudž mimo svého podacího s obchodním právem spojeného domu takto žádných jiných rustykálních gruntů nemají, jen pod obyčejný ochranný po- platek jako podruzi a domkáři vzati býti. V Praze, dne 6. prasince 1789. Ludwig Graf Cavriani. Z původní německo-české vyhlášky. Johann Wenzel Freiherr von Margelik. Joseph Graf v. Sweerts. 711. 1789, 30. listopadu: Granáty nalezené v půdě poddanské náležejí vrchnosti. Die Benützung der Granaten als Edelsteine, wenn sie auch auf Unterthansgründen gefunden werden, soll fernerhin so, wie bisher, nur den Obrigkeiten, mit Ausschliessung der Unterthanen, gebühren, gegen dem jedoch, dass nach der bisherigen Beobachtung den Unter thanen für die eroberten Granatsteine ein angemessener Arbeitslohn von den Obrigkeiten gezahlet, und der durch das Aussuchen und Graben an ihren Feldern allenfalls verursachte Schade ihnen billigmässig vergütet werde. Hofdekret vom 30. November (1789). V Rothové sbírce zákonů Josefových III. str. 687, č. 1182. — Ve výtazích z vyhlášek č. gubernia za říjen— prosinec 1789 č. 55 poznamenáno: Unterm 10. Dezember durch den Druck bekannt gemacht.

Strana 251
Z roku 1789, 26. list.—9. pros. 251 712. 1789, 30. listopadu: O vymahání záloh poskytnutých poddaným z kontribučenských fondů. In Ansehung der den Unterthanen wegen Brodmangel geleisteten Geld- und Naturalien- vorschüsse soll, bei den fortdauernden Kriegsumständen, die Eintreibung diesfälliger Resten zwar angelegen gehalten werden, den Unterthanen aber nach den schon bestehenden Vor- schriften angemessene Fristen bestimmet, und jede verfallene Frist, soweit es ohne Umsturz der Unterthanen und ohne Beirrung der Kriegssteuer und Lieferungen möglich ist, richtig eingebracht werden. Hofdekret vom 30. November (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 689 č. 1185. Von der gewöhnlichen Hinterlegung der Körner hat es für das Jahr 1790 abzukommen. V též sbírce III. str. 693 č. 1195. Hofdekret vom 8. Dezember (1789). 713. 1789, 3. prosince: Kterak se rozvrhuje povinnost přípřeží. Mittelst Verordnung vom 11. Mai l. J. § 7. ist bereits die Vorschrift ertheilt worden, dass zur Vorspannsleistung alle jene, die Züge halten, und zwar ohne Unterschied, die Obrig- keit ebenso wie der Unterthan angehalten, die Vorspannsvergütung aber zur Entschädigung derjenigen, welche die Vorspannsfuhren stellen, nach dem Steuergulden bewirket werden solle Aus diesem letzteren Grundsatze folget, dass die Vorspannsausschreibung nicht mehr, wie vormals, nach der Zahl des auf jedem Dominium bestehenden Zugviehes dörferweise ge- schehen könne, sondern dass, da die Steuer gemeindeweis eingehoben wird, auch die Vor- spann gemeindeweis ausgeschrieben werde müsse; weil sonst bei dem Umstand, wo bei Ein- theilung der Dörfer in Gemeinden einige Dörfer von der Grundobrigkeit weggefallen und zu fremden Gemeinden zugetheilt, dagegen wieder fremde Dörfer einheimischen Gemeinden zuge- wiesen worden, leicht Irrungen, Ungleichheit und Beschwerden entstehen könnten. Man hat daher einverständlich mit der k. Steuerregulirungs-Oberkommission zu ent- schliessen befunden, dass gleichwie die Vorspannsentschädigungsvergütung nach dem Steuer- gulden geschehen muss, also auch die Vorspannsausschreibung nach dem Steuergulden zu geschehen habe; dergestalt, dass das Kreisamt solche auf die leitenden Dominien, die Do- minien auf die Gemeinden, und die Gemeinderichter auf jeden mit Zugvieh versehenen Grund- besitzer auszuschreiben haben. Diese Art der Vorspannsausschreibung hat daher das k. Kreisamt von nun an im ganzen Kreise zur Ausführung zu bringen, und wegen deren gleichförmigen Beobachtung das Nöthige durch Zirkular zu verfügen. Verordnunng vom 3. Dezember (1789.) V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 690 č. 1189. 714. 1789, 9. prosince a 15. ledna 1790: Dvorské dekrety o pořadu instancí, kterým mají jíti stážnosti pocházející z nové úpravy berničné a urbariální. Nařízení královského českého gubernium. Jaký běh z nového systemu povstávající berní a urbární stížnosti bráti mají. 32*

Strana 252
252 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Aby se z ohledu berních a urbárních stížností z nového systemu povstáva- jících pořádně jednalo, ráčí Jejich císařská Milost dle znění dvorních listů od 9 prosince 1789 a 15. běžícího měsíce nařizovati, že takové stížnosti v druhé instanci od krajského úřadu zrovna na vrchní komisí berního řízení [Steuerregulirungs-Ober- kommission] svůj běh bráti mají. Zmíněná vrchní komisí že má zběžné předmětě [Kurrentgegenstände], když totiž teprv o vyšetření věci co činiti jest [kde věc ad instruendum jde], hned sama svou mocí vyhotoviti, důležitější předmětě ale, obvzláště pak tu, kde by o skonco- vání a rozhodnutí samého berního aneb urbárního obtížení [einer Prägravazions- sache] v druhé instanci co činiti bylo, při gubernium přednésti, kde potomně usne- šené rozhodnutí jménem vrchního zprávenství země [im Namen der Landesstelle] vy- hotoveno býti má. Pokudž by ale nějaká strana s úsudkem [mit dem Ausspruche v druhé] in- stanci spokojena nebyla, tedy že má taková stížnost svůj běh v třetí instanci na na dvorní komisí berního řízení vzíti. Nadstojící nejvyšší ustanovení [die höchste Entschliessung] oznamuje se jakožto nové potvrzení přepisu [Vorschrift] o tom v 6. § patentu od 10. února 1789 již obsáhnutého, a všichni obyvatelové země mají se všech vejběhů [vor willkührlichen Absprüngen] od toho pořádku tím více varovati, poněvadž by sobě jen práci a outraty rozmnožovali; neb vyšší úřad nemůže bez předběžného vyslechnutí nižšího úřadu žádnou stížnost rozsouditi. V Praze dne 31. ledna 1790. Ludwig Graf Cavriani. Německo-česká tištěná vyhláška v archivu českého Musea. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik Joseph Graf v. Sweerts. 715. 1789, 14. prosince: Podruzi nepodléhají odúmrtnímu poplatku z movitostí. Aus Gelegenheit der im 14. § des Patents vom 10. Hornung d. J. enthaltenen Vor- schrift,*) dass die Inleute, den Häuslern gleich, bei ihren alten Schuldigkeiten zu verbleiben haben, ist die Frage enstanden: ob die Inleute in Ansehung ihres beweglichen Vermögens dem Mortuarium unterliegen sollen? Da aber die Sterbgefälle von dem beweglichen Vermögen überhaupt abgestellt worden sind und künftig aufzuhören haben, so können die Inleute nicht die einzigen sein, welche dieser Last auch in Zukunft unterliegen sollen, und zwar um so minder, als sie den Schutz, welchen die Obrigkeit ihnen gewährt, bereits durch die gewöhn- liche, meistens in einer dreizehntägigen Handrobot bestehende jährliche Schuldigkeit ab- dienen. Hofdekret vom 14. Dezember (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 698 č. 1202. — *) Viz výše str. 191.

Strana 253
Z roku 1789, 14.—28. pros. 253 716. 1789, 14. prosince: Z čeho se mají platiti obecní výdaje ve vsech. Der auf dem Bruttoertrag gelegte einperzentige Beitrag ist zu Bezahlung der an� gestellten landesfürstlichen Steuereinnehmer und der Gemeinderichter, keineswegs aber zu an- dern in der Gemeinde vorfallenden sogenannten Gemeindeauslagen, worunter die Unkosten für Boten, Feldscher und dergleichen gehören, gewidmet; und es müssen diese nothwendige Aus- lagen auch noch ferners entweder aus dem bereits vorhandenen Kontributionskassevermögen, nur mit Beiziehung der Obrigkeit, wenn dieselbe oder wer immer ausser den Unterthanen in dem Gemeindeumfang einige fruchtbringende Gründe hat, welche der landesfürstlichen Steuer unterliegen, oder wenn dieses nicht zureicht oder gar keines vorhanden ist, aus einer auf alle Gemeindeglieder, nach den Steuergulden, unter der Aufsicht des Bezirkssteuereinnehmers und mit Begnehmigung des Kreisamtes zu geschehen habenden Gemeindeanlage, welche in die Ge- meindekasse, aus welcher alle Gemeindeauslagen bestritten werden müssen, einzufliessen hat, bezahlt werden. Hofdekret vom 14. Dezember (1789). V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 696 č. 1203. 717. 1789, 28. prosince: K úhradě nákladů na vybírání daně podle nové soustavy císař Josef ukládá zvláštní daň, která se rovná 1% hrubého výnosu pozemků i domovní činže. My Jozef Druhý oc. Ku pojištění [Bedeckung] nákladu na vybírání berně podle nového systému potřebného ráčili jsme prozatím, až se i v tom větší poleh- čení kontrybuentům způsobiti mocti bude, naříditi, aby jeden zlatý na každé sto bruto vejnosku [Bruttoerträgniss] všelikých gruntů a domovní činže rozepsán byl. dů- věřujíce se, že držitelové gruntů a domů, na něž my vybejvání toho v sobě velmi skrovného platu vznášíme, tím ochotněji se v to podrobějí, poněvadž jedině z ohledu všeobecného dobrého na zachování uvedeného pořádku obrácen bude. My jsme již také úřadu, jehož se týče, naši vůli oznámili a nařídili, že všecek zbytek, aň by se při tom percentu udál, k rozmnožení důchodu pro vynahra- žení škod od bouřek, vody a ohně způsobených určitého, následovně zase k dobrému poplatního držitele gruntu vynaložen býti má. Dáno v našem hlavním městě Vídni dne 28. prasince v 1789, panování na- šeho římského v 26., a dědičných zemí v 10. roce. Johann Wenzel Graf von Ugarte. Joseph. (L. S.) Leopoldus Comes à Kollowrat, Ad Mandatum Sacrae Caesareo-Regiae Majestatis proprium Reg. Boh. Sup. & A. A. pr. Canc. Joseph v. Koller. Franz Karl Freiherr von Kressel. Německo-český výtisk v archivě Českého Musea. Takové nařízení vyšlo k vrchní komisi (zemské) již dne 1. října 1789, tedy jeden měsíc před počátkem nového systemu berničného; viz výše str. 225 v prvním

Strana 254
254 odstavci. Podobá se, že úřadové nejvyšší i zemští zapomněli vyhlásiti to nařízení, a tak patent o tom vyšel dodatečně, dva měsíce po začátku platnosti své. — V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 703 č. 1210. — Srovnej rozpočty výše str. 243 a 244 (Steuerverwaltungskosten). D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 718. 1789, 31. prosince: Prodají se kočáry, v kterých panští úředníci odváželi vybrané daně do krajského města. (Gubernial)-Verordnung vom 31. Dec. (1789). Die zur Abfuhr der Kontribuzionsgelder angeschafften Kalleschen sind versteigerungsweise zu verkaufen, und ist der dafür gelöste Geldbetrag zur Hälfte der Obrigkeit, zur Hälfte aber der einheimischen Kontribuzionskasse zuzuwenden. An sämmtliche Kreisämter. Výtah z vyhlášek českého gubernia za říjen-prosinec 1789 č. 106 v arch. Č. Musea. 719. 1790, 11. února: Dvorský dekret doporučuje, aby ze sirotčích peněz pod- danských po panstvích zřizovaly se záložny k hypothekárnímu úvěru pod zá- rukou vrchností, podle vzoru schváleného na jednom panství na Moravě. Um das Waisenamt auf dem Lande nicht nur für die Waisen, sondern auch für den Unterthan gemeinnützig zu machen, und der von höchster Gehörde unterm 12. Jänner 1787 ertheilten Begünstigung, welcher zufolge die Waisengelder den Unterthanen vorgeliehen werden sollen, vollkommen zu entsprechen, wurde auf einer Herrschaft in Mähren die Einleitung ge- troffen, dass aus dem baren Waisenvermögen bis auf jenes, so dem Vormund zur Erziehung des Pupillen oder zur Besorgung der seiner Verwaltung unterstehenden Gründe unumgänglich in Händen gelassen werden muss, eine allgemeine Kasse errichtet worden ist, die zur An- legung und Entlehnung gleichsam einen öffentlichen Fond darstellt, jedem Unterthan zu allen Zeiten offen steht, und die sichere Hoffnung gibt, gegen einer, mit gesetzlicher Hypothek be- deckten, grundbücherlich vorgemerkten Schuldverschreibung nach Bedürfniss ein Darlehen zu erhalten. Durch dieses Darlehen, welches gegen billige Zinsen und dergestalt gereichet wird, dass die Zurückzahlung desselben in kleinen Abtheilungen nach Maass der Kräfte des Schuld- ners, folglich ohne übereilt zu werden, geschehen kann, wird sowohl der Unterthan den Wucher- händen, die ihn öfters durch die gedrungene Veräusserung seines Viehes oder anderer freier Realitäten zu Grunde richten, entzohen, als auch der Vortheil erreichet, dass die Pupillen bei erreichter Grossjährigkeit theils durch die von Zeit zu Zeit eingehenden Interessen, theils durch die unter der Hand zufliessenden Inventursbarschaften auf der Stelle befriediget werden können. Da nun Se Majestät diese Einleitung genehmgehalten und allen Dominien zu em- pfehlen anbefohlen haben, so säumet man nicht, dieses allgemein bekannt zu machen. Jene Dominien jedoch, welche diese Einleitung bei sich einführen wollen, müssen den ohnehin ihrer Leitung anvertrauten Waisenfond versichern, und allen Schaden, der aus unvorsichtigen Dar- leihen, ungetreuer Verwaltung und sonstigen Unglücksfällen entstehet, über sich nehmen, auch für eine genaue und bündige Kontrolle sorgen. Hofdekret vom 11. Februar (1790). Roth, Gesetze III. str. 723 č. 1248.

Strana 255
Z roku 1789, 31. pros.—1790, 18. ún. 255 720. 1790, 18. února: Dvorský dekret znesnadňuje prodej selského statku, náležejícího nezletilým dětem, a zapovídá držiteli selského statku koupiti si druhý. Nařízení královského Českého gubernium; a) Dětem nezletilým připadající sedlský stat- kové nemohou bez povolení vrchního zprávenství země [Landesstelle] prodány býti. b) Kdo již jeden sedlský statek má, nemůže ještě druhý pro sebe koupiti. Jejich MCská ráčili dle znění dvorního listu od 18. minulého měsíce uzavříti, že panství jakožto vrchnoporučenští úřadové [Dominien als Vormundschaftsbehörden nemají ku prodaji statků sedlských, ježto podle právního dědičného nápadu [nach der gesetzlichen Erbfolge] nezletilým dětem připadají, ne tak snadně a nikdy bez vejslov- ného povolení vrchního zprávenství země [Landesstelle] připouštěti. Neméně ráčili nejvejš JMt [Allerhöchstdieselben] pro větší rozmnožování lidu ustanoviti, že tomu, aň již jeden sedlský statek drží, povoleno býti nemá, ještě druhý sedlský statek sobě koupiti. V Praze dne 1. března 1790. Ludwig Graf Cavriani. Johann Marzell von Hennet. Johann Wenzel Freiherr von Margelik. Německo-česká tištěná vyhláška v archivu Českého Musea. V Rothově sbírce zákonů Josefových III. str. 726 č. 1252. 721. 1790, 18. února: Jakými pracemi poddaní mohou vybývati urbariální povinnost tam, kde se to nemůže státi polními pracemi ani penězi. Nařízení král. českého gubernium. Co se má z ohledu oněch obcí pozorovati, které své urbární povinnosti polní prací zapravovati nemohou, hotovými penězi ale vypláceti pro svou nemožnost vstavu nejsou. Jejich MCská uznali dle znění dvorního listu od 18. minulého měsíce zapo- třebí ustanoviti, že v oněch krajinách, kde místné obce [Ortsgemeinden] buď proto, že u nich žádné vrchnostenské grunty před rukama nejsou, aneb z jiných důležitých příčin své urbární povinnosti konáním polní práce zapravovati nemohou, hotovými penězi ale je vypláceti pro svou nemožnost [Mittellosigkeit] vstavu nejsou, takové obce v 1790. hospodářským roce k rozličným jiným prácem, které vrchnostem mimo polní práce potřebné jsou, jako k dělání drva [Holzschlagen], k vození obilí, ryb, vína a drva a t. d., však ale jen podle míry vysazeného percenta a s tou vejhradou Vorbehalt], aby počet záplatních dní [der Lohntage] počet předešlých robotních dní nepřevyšoval, potažené a k tomu dle předpisu přidržané býti mají; a pokudžby se o náhradu takových prací dobrovolně srozuměti nechtěly, tedy že se má s nimi podle vejsady platu v nařízení od 19. máje minulého roku obsaženého jednati. V Praze dne 14. března 1790. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Ludwig Graf Cavriani. Joseph Graf v. Sweerts.

Strana 256
256 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Německo česká tištěná vyhláška v archivu Českého Musea. Dvorský dekret z 18. ún. 1790 u Rotha III. str. 726 č. 1253. Dovolávané nařízení z 19. května 1789 zakládalo se na dvorském dekretě z 11. května 1789, a jest tištěno zde výše str. 198—202 č. 671; o cenách práce jedná v něm § 4. b) na straně 200. 722. 1790, 15. března: Na Schwarzenbersku berniční rychtáři, kteří po vsech vybí- rají daně, mají za smluvenou odměnu sloužiti také vrchnosti při vybírání dávek oc. Oberwirthschaftamts-Bericht vom 3. Mart. 1790. Ew. Durchlaucht! In jeder Steuergemeinde ist bekanntlich ein eigener Richter blos zu Besorgung der Landesanliegenheiten durch freie Wahl angestellt worden, der also, ausser einer besonderen Belohnung und Uebereinkunft, die herrschaftliche Kammersachen zu besorgen nicht schuldig ist. Weil aber ungeacht der von der Herrschaft getrennten Steuereinhebung und Naturalrobot [sic] es doch nothig ist, dass in jeder Steuergemeinde ein sicherer Mann angestellt werde, welcher die herrschaftlichen Zahlungen, als Urbarialgefälle, Holzforstgelder, Zinsungen von gepachteten obrigkeitlichen Gründen, einfordere und zum Amt abführe, vor- züglich aber die Naturalrobot von Häuslern und Inleuten exequiren und auf die bestimmten Arbeitsplätze nach amtlicher Anordnung anweisen soll, ferners die zu Zeiten nöthige Lohn- fuhren zum Fisch-, Salz- und Holzführen, dann Lohnarbeiten zum Holzschlagen, Heumachen und Schnitt aufzubringen, dann überhaupt alle Amtsbefehle in herrschaftlichen Kammeralsachen zu übernehmen, in der Gemeinde bekannt machen und vollzuziehen, dann für das herrschaft- liche Interesse in der Gemeinde überhaupt zu sorgen hat: Als gehet meine Meinung dahin, Ew. Dt geruhen sämmtlichen Wirthschaftsämtern durch eine Circularverordnung mitgeben zu lassen, dass selbe mit den zur Herrschaft unter- thänigen Steuerrichtern in Unterhandlung treten, und dann gutächtlich einberichten sollen, was für ein Lohn denselben für diese Dienstleistung abzureichen wäre. Ich trage aus dem Grunde an, dass diese herrschaftlichen Geschäfte allein den Steuer- richtern ühertragen werden sollen, weil ein Mann, dem solche Geschäfte übertragen sind, immer ein öffentliches Ansehen über die Gemeinde, und zugleich das Zutrauen dessen Untergeord- neten haben muss, und um nicht an einem Orte zwei Richter zu haben, da alsdann dem herr- schaftlichen besondern Richter der Unterthan nie die gehörige Parition leisten würde. Aus dieser Bewegursache wäre hierbei durchaus zur Regel vorzuschreiben, dass zu oben genannten herrschaftlichen Diensten immer nur der Steuerrichter angestellt werden möge; es wäre dann, dass ganz besondere Umstände eintreten, die dieses nicht zuliessen, oder auch der Fall sich ereignete, dass der Steuerrichter in gemischten Ortschaften ein Fremdherrscher [fremdherr- schaftlicher] Unterthan sei, in welch letzterer Ereigniss die Besorgung der obrigkeitlichen Ge- schäfte dem nächst anliegenden Steuerrichter übertragen werden müsste. Wenzel Jo. Frydl mp. Knížecí resoluce ddo Wien 15. Mart. 1790 schvaluje ten návrh: Er Wirthschafts- rath hat den Aemtern diesfalls das Nöthige mitzugeben, zugleich aber dieselben anzuweisen, dass sie mit den Richtern wegen Ausmass einer Belohnung für ihre Mühe die Uebereinkunft treffen sollen, [třeba krejcar ze zlatého dávek vybraných pro vrchnost, nebo méně]. V knížecím archivě Třeboňském A. 5 AU. 4a.

Strana 257
Z roku 1790, 15.—22. bř. 257 723 1790, 20. března: Místní rychtáři zůstanou, kde není rychtářů obecních (berně vybírajících). Hofdekret vom 11., kundgemachet in Böhmen den 20. März 1790. Die Ortsrichter haben da, wo kein Gemeindrichter bestehet, diejenigen Emolumente, welche ihnen von den Gemeinden für die richterlichen Dienste bisher zuflossen, noch ferner zu geniessen; dort aber, wo ein Gemeindrichter bestehet, hat derselbe auch als Ortsrichter die richterlichen Dienste zu besorgen. Kropáček, Gesetze Leopolds, I. svazek str. 41 č. 24. 724. 1790, 22. března: Dvorským dekretem rozpuštěny jsou komise zřízené ku provedení Josefinské úpravy berničné, dvorská i vrchní zemské. Nařízení od král. českého gubernium. Že dvorní komise berního řízení, jakož i vrchní komise berního řízení vyzdvižena jest; a kam se nyní strany v té důležitosti co pohledávat mající obrátiti mají. Dle znění dvorního listu od 22. běžícího měsíce ráčili Jejich Kská Mt za potřebné uznati, jak dvorní komisi berního řízení [Steuerregulirungshofkommission], tak také v krajinách [Provinzen] ustanovené vrchní komise téhož řízení od této chvíle vyzdvihnouti, a takovou berní a urbární důležitost [Geschäfte] na řídící dvorní ouřady a zemská správenství [administrirende Hof- und Länderstellen] vznésti. Podle toho má tedy lid [Parteien] své stížnosti aneb jiné žádosti, které by byly při zdejší vrchní komisi berního řízení, kdyby ještě v své bytnosti byla [falls . . . noch bestünde], v druhé aneb v první instanci zanešené býti musely, nyní ku král. správenství země [k. Landesstelle] podávati, v třetí instanci ale k sjedno- cenému král. českému a rakouskému dvornímu úřadu se utécti. Ostatně ráčili Jejich Kská Mt k umenšení tak znamenitého nákladu, který nynější způsob vybírání kontribuce potřebuje, následovně k patrnému polehčení kon- tribuenta, jakož i spomožení [abzuhelfen] tak mnohým proti tomu způsobu vybírání berně vedeným stížnostem naříditi, aby okršlní vejběrčí daně více nebyli [die Be- zirkssteuereinnehmer abzustellen], o jejichž vyzdvižení také co nejdříve náležité zří- zení se stane. V Praze dne 27. března 1790. Johann Wenzel Freiherr v. Margelik. Ludwig Graf Cavriani. Joseph Graf v. Sweerts. Německo-česká tištěná vyhláška v archivu českého Musea. — Kropáček, Gesetze Leopolds, I. str. 59 č. 37. (Gubernial)-Verordnung vom 8. April (1790). Die Steuer- und Urbarialgeschäfte haben von nun an die Kreisämter so, wie alle übrige Landesgeschäfte, zu besorgen. An sämmtl. Kreisämter. Ve výtahu vyhlášek českého gubernia za druhé čtvrtletí 1790 č. 32. — Kropáček I. str. 99 č. 58. 33 Archiv Český XXV.

Strana 258
258 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: 725. 1790, 23. března. Krajský hejtman Táborský hospodářskému úřadu v Nadějkově: Ježto vzdorovití poddaní na panství J. Hradeckém i jinde jsou již pomocí vojska přivedeni ku poslušnosti a odvádějí Josefinské urbariální povinnosti, jest naděje, že tak se stalo také na statku Nadějkovském; pakli nikoli, kterak hosp. úřad má k tomu působiti. — Urbariální dávky i mzda za nucené práce budte placeny z obou stran hotovými penězi. Dem Nadiegkauer Wirthschafts-Amte. Da bereits im ganzen Kreis ruchbar worden, dass mit Beihülf der Militär-Assistenz und mit scharfer Bestrafung der stüzigen Grundbe- sitzer nicht allein alle Gemeinden der Herrschaft Neuhaus zum Gehorsam gebracht, und von ersten bis zum letzten Grundbesitzer die Urbarialschuldigkeiten für das mit Ende Jänner h. J. ausgegangene erste Quartal berichtiget worden sind, sondern dass hiernach auch die Ge- meinden und Grundbesitzer anderer Dominien ihren bisherigen Fehler und Ungehorsam be- reuet, dann die ruckständig geweste Urbarialschuldigkeiten willig entrichtet und fürs künftige richtige Bezahlung zugesaget haben: so ist man hierorts der vollen Zuversicht, es wird mitler- zeit auch von den dortigen Gemeinden die Urbarialschuldigkeit für das verflossene berichtiget und fürs künftige zugesaget worden sein. Auf den Fall jedoch, da doch auf den dortigen Gut annoch eine Stützigkeit verspüret werden sollte, hat das obrigkeitliche Amt die Gemeinden einzuberufen, und selbten das letzte mal vorzustellen, dass sie entweder alsobalde Richtigkeit zu pflegen, und in so weit, als es etwan Individuen anbetrifft, welche alsobalde Zahlung zu leisten nicht im Stand sein soliten [sich] mit dem obrigkeitlichen Amt der Zahlungsfrist halber abzufinden, oder aber ganz sicher und unausweichlich dahin zu versehen hätten, dass nach der anhero beschehenden Anzeige des dortigen Amts das Kreisamt mit der Militar-Assistenz sich ohnverlängt daselbst einfinden, mit harten Bestrafungen fürschreiten, des bisherigen Ungehorsams halber die daran Schuld tra- gende züchtigen lassen, und die spätere Reu nicht mehr annehmen würde, weilen schon die Vermessenheit wird geahndet werden müssen, dass die ungehorsame Gemeinden und Indivi- duen es auf die Ankunft des Kreisamts und der Militar-Assistenz haben ankommen lassen. Worzu sich nun die im Rückstand haftende Gemeinden und Grundbesitzer werden entschlossen haben, und ob die Ankunft des Kreisamts mit der Militarassistenz erforderlich seie oder nicht, hierüber hat das obrigkeitliche Amt den Bericht auf das baldeste anhero ab- zustatten. Hiernächst wird dem obrigkeitlichen Amt hiermit nicht verhalten, dass die Urbarial- schuldigkeiten baar zu entrichten; dargegen auch die von dem Unterthane verrichtende Lohn- arbeiten demselben nach den bestehenden Generalien ebenfalls mit baaren Geld zu vergüten seien, als wordurch sich der Anstand heben wird, welcher in dem Bericht von 19. v. M. be- rühret worden, gleichsam nämlich Grundbesitzere verschiedene Arbeiten zusageten, solche aber sodann unter verschiedenen Vorwand nicht verrichteten. Kreisamt Tabor den 23. März 1790. Frantz Jos. Streeruwitz, Kreishaubtmann. [Na rubu:] Dem Wirthschafts-Amte zu Nadiegkau. Originál ve sbírce dp. Fr. Teplého, faráře v Hošticích Táborských. — K tomu viz níže revers z 1.

Strana 259
Nechuť k novým břemenům přemahána 1890, 23. bř.— 1. dub. 259 dubna 1790, kterým se skončil odpor proti urbariálnímu zřízení Josefinskému na Nadějkovsku. Panství Naděj- kovské v kraji Táborském náleželo 1761—1803 baronům Feuersteinům. 726. 1790, 1. dubna. Někteří poddaní panství Nadějkovského, jsouce donuceni vojenskou exekucí, slibují, že budou pracovati vrchnosti za mzdu (ustanovenou v patentě, která se jim zdála malá; víz ji výše str. 200 § 4. b). [Kolek 3 kr.] My nížepsaní touto písebností vyznáváme, že sme na kancelář povoláni byli a nám císařský a královský patent přečtěný a vysvětlený byl, že my dle té v tom pa- tentu vysazené denní ceny milostivé vrchnosti pracovat povinni jsme; jakož také nám došlé poručení od slav. král. krajského ouřadu přednešené bylo, že pokud bysme se spečovat měli a na poručení mil. vrchnosti pracovat nechtěli, skrz slav. král. krajský ouřad trestáni býti máme; my ale za odpověď dali, že my naši urbarní povinnost z hotovýma penězi platiti chceme, však ale za ten malý plat že dělat nebudeme. Poněvadž ale nám vojenská exekucí od slav. král. krajského ouřadu odeslána byla, a přinuceni sme, že dle té v patentu vysazené denní ceny mil. vrchnosti pracovat musíme, též nám ta exekucí tak dlouho ostati má, doka- vadž my k tej nám nařízenej práci nesvolíme a se dobrovolně nepodrobíme: pročež milostivou vrchnost tímto prosíme, by nám ta exekucí zvižena byla; naproti tomu my se tak právně za- vazujeme a připovídáme, že dle nám daného poručení pracovat chceme a volni jsme, a kdyby sme náš slib nedrželi a poslušenství nevykonali, my vždy tomu citedlnému trestu se poddá- váme a podrobujeme. Na důkaz toho sme tři křížky vlastní rukou udělali. Jenž se stalo na kanceláři Nadějkovské dne 1. dubna 1790 roku. Následují jména poddaných, psaná všechna touž rukou, která psala hořejší text, a vedle každého jména jsou tři křížky. Jmena jsou rozdělena ve skupiny podle vesnic. A sice jest zaznamenáno 16 sousedů ze Zhoře, 3 ze Lhoty Tetaurovy, 1 z Kvašťova, 7 z Nosetina, 4 z Bezděkova, 1 z Chlistova, úhrnem 32 poddaných v 6 vsech. Dle Palackého Popisu 279 ku panství Nadějkovskému náleželo 15 vsí a částky ve 4 jiných vsech. Originál tohoto reversu nachází se u dp. Fr. Teplého, faráře v Hošticích Táborských. — Přilepena jest k němu exekuční cedule z 30. března 1790, která přiměla nepovolné k podrobení; co v ní jest psáno rukou, to postavil jsem v následujícím otisku mezi hvězdičky, ostatek jest tištěný blanket. Taborer Antheil. Bechiner Kreis. Execution-Billet, *per 4 M. Dragoner à 6 kr. täglich* nacher *Nadiegkau“, zu Folge dessen *4* Mann auf gleichbemeldtes Kreisort zu Exequirung *der dasig stützigen Gemeinden wegen nicht entrichten wollenden Lohnarbeitstägen* insolang dahin abgeschicket, und jeden Mann (nebst Dach und Fach, dann regulamentmässiger Liegerstadt) täglich *6* kr., sonsten weiters gratis nichts, zu geben sein wird, bis dann das exequirte Quantum in die Richtigkeit gesetzet seie. Geben königl. Kreisamt Tabor den *30. März A° 1790*. Der †Römisch kaiserl.†1) königl. Apostol. Majestät *Gub. Rath und* verordneter kö- nigl. Hauptmann des Bechiner Kreises, Taborer Antheils. *Frantz Jos. v. Streeruwitz.* (Pečet Streeruwitzova.) 1) Slova Röm. kais. jsou přeškrtnuta, poněvadž tehdáž nebylo císaře; Josef II. zemřel 20. ún. 1790, král Leopold II. zvolen za císaře teprva 30. září 1790. 33*

Strana 260
260 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: 727. 1790, 6. dubna: Gubernium oznamuje, kterak vybírání daní po zrušení (státních) okresních výběrčí přejde dne 1. května na obnovené vrchnostenské výběrčí, a kterak se udělá pořádnost při té proměně. Nařízení královského Českého gubernium. Vyzdvižení okršlních vejběrčích daně a předpis, na jaký způsob budoucně kontribuce vybírána býti má. Dne 27. minulého měsíce byl zemootcovský oumysl [landesväterliche Ge- sinnungl Jeho Kské Mti vůbec oznámen,*) podle kterého k uvarování tak znameni- tého nákladu, jejž nynější způsob vybírání daně potřebuje, následovně k patrné úlevě kontribuenta, okršlní vejběrčí daně odsazeni [Bezirkssteuereinnehmer abgestellet býti mají. A jakož se hned tenkrát brzké vyzdvižení těch vejběrčích připovědělo, tak tedy neopomíjí se takovou přípověď v skutek uvédsti. *) Viz zde str. 257 č. 724. Pročež oznamuje se, že oučinlivost [Wirksamkeit] k vybírání v nově zřízené daně ustanovených okršlních vejběrčích s posledním dnem běžícího měsíce přestává. K tomu oznámení připojuje se spolu následující předpis, na jaký způsob, počnouc od 1. máje 1790, kontribuce se vybírati má: Předně: Všecka panství mají ku konci běžícího měsíce kontribuční vejběrčí tak, jako prve, zase ustanoviti; při čemž se musí v povážení, že by sice quiescentní plat těch vyzdvižených okršlních vejběrčích stavovskýmu důchodu k břemenu padal, všem vrchnostem zdejší žádost [Wunsch] známá učiniti, aby totiž takového volení obzvláště okršlním vejběrčím daně, jenž z služby puštěni býti mají, užíti daly [dass die Auswahl vorzüglich auf die zu entlassenden Bezirkssteuereinnehmer fallen möchte]. Za druhé: Aby se mezi filiálními kassíry a okršlními vejběrčími daně po- řádnost učinila, mají oni spolu na konec měsíce dubna běž. roku dokonalý závěrek percepcí (příjmu) a odvodu udělati, na takový závěrek vyhotovenou liquidaci obo- straně podepsati a k zdejší buchhalterii odevzdati. Za třetí: Tak jako okršlní vejběrčí daně s filiální kassou hlavní závěrek učiniti musejí, tak také musejí oni, jakož i obecní rychtáři, s řídícím panstvím po- řádnost udělati [mit dem leitenden Dominium Richtigkeit pflegen]. Pročež mají okršlní vejběrčí daně řídícím panstvím zápisy a knihy gruntovní daně každé obce odevzdati, a jim od každé obce odvedené platy, jakož i dluhy a anticipace pořádně od obce k obci podle příležícího formuláře vykázati, řídící panství ale jedno s obostranným podpisem zaopatřené pare (exemplář) nadpraveného vejkazu krajským ouřadům, krajští ouřadové pak sem, aby se zmíněné buchhalterii dodati mohlo, odevzdati. Za čtvrté: Obecní rychtářové ale musejí skrz vyslechnutí potvrzený vejkaz [einen durch ein Verhör bestätigten Ausweis] individuálních percepcí a dluhů řídícím panstvím odevzdati, aby panství v nebezpečenství nebyly, dnes neb zejtra z nějaké,

Strana 261
Obnova vrchnostenských výběrčích daní 1790, 6. dub. 261 od obecního rychtáře spátrané [veranlasste] nepořádnosti odpovídati; z kteréžto pří- činy také řídící panství, pokudžby se nějaká pochybnost při obdrženém individuálním vejkazu udála, takovou ihned k krajskému úřadu oznámiti mají, který to neodkladně vyšetřiti povinen jest. Za páté: Řídícím panstvím jsou leckdes také cizí vsi a hospodářové buď s všemi grunty a s celým držením [mit ihren ganzen Besitzungen], aneb přece s jich dílem přiděleni. Poněvadž ale nelze panstvím ukládati, aby za hospodáře cizího panství stály, jim také okolostojičnosti takových poplatních hospodářů tak, jako svých domácích kontribuentů, povědomé byti nemohou: pročež mají sice řídící panství, počnouc od 1. máje běž. roku, daň po obcech a po okršlcích dohro- mady vtažených gruntů [gemeinde- und flurenweise] k filiálním kassám odváděti, vej- nosek oné daně ale, která na cizí jim přidělené obce a hospodáře rozvržena jest, kontribučnímu úřadu jejich gruntovní vrchnosti ve vejtahu uděliti [mitzutheilen], která takovou daň vybírati a řídícímu panství měsíčně odváděti bude. V Praze dne 6. dubna 1790. Johann Wenzel Freiherr von Margelik. Ludwig Graf Cavriani. Joseph Graf v. Sweerts. Rakovnický kraj. Okršlek Břevňovský. Liquidace na rozvržené a od obecních rychtářů okršlním vejběrčím daně odvedené peníze gruntovní daně, jednoho percenta a přispění k militárním quartirům od 1. listopadu až do posledního dubna 1790 militárního roku. Jméno přejímacího panství a jemu přidělených obcí Celoroční rozvržená povinnost Podle knihy gruntovní daně bylo skrz obecní rychtáře okršlnímu vejběrčímu dle vrchnosten- ského podroz- vržení od 1. li- stopádu až do posledního dubna odvedeno přes vrch- nostenské podroz- vržení za placeno dohromady Následovně rest při konci měsíce dubna 1790 Panství Chráštany. Gruntovní daň: Obec Chráštany Vořech Dušník . . . — zl. kr. 2553 10 1599 15 986 35 zl. kr. 1492 41/2 934 20 576 25 zl. kr. — zl. kr. 1492 4 934 20 576 25 zl. kr. 1061 51/2 664 55 410 10 Summa . . 5139 — 3002 491/2 3002 49 2136 10 Jedno percento: Obec Chráštany . . . . . . — Vořech . . . . . . . Dušník . . . . . . . . 231 51 145 45 89 27 137 351/2 86 55%/ 13 53 2 — 137 351/2 86 551/ 53 1 94 151/2 58 49 36 251/2 Summa . . . 467 3 277 321/ — 277 321/ 189 30%

Strana 262
262 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Příspěník militárním kvartirům: Obec Chráštany . . Vořech . . . Dušník zl. kr. 149 6 93 24 57 37 zl. kr. 88 51 52 30 34 27 zl. kr. 1 — — zl. kr. 89 51 52 30 34 27 zl. kr. 59 15 40 54 23 10 Summa . 300 7 175 48 1 176 48 123 19 Následovně dohromady . . 5906 10 3456 93/ 1 — 3457 93/ 2449 / Dáno v Břevnově dne 20. dubna 1790. N. N. okršlní vejběrčí daně. Německo-česká vyhláška v archivu Českého Musea. N. N. ouředlník statku Chráštan. 728. 1790, 22. dubna: Gubernium doporučuje opatření proti ohňům a nápisy na křižovatkách. (Gubernial)-Verordnung vom 22. April (1790). Die in Cžaslauer Kreise fast durch- gehends zu Stande gebrachte Errichtung der steinernen Rauchfänge, Beischaffung der Feuer- löschgeräthschaften, und Aufstellung deutsch und böhmisch geschriebener Wegweiser auf jedem Punkte der sich kreuzenden Wege, wird zur Nachahmung anempfohlen. An sämmtl. Kreis- ämter mit Ausnahme des Cžaslauer Kreisamts. Ve výtahu z vyhlášek českého gubernia za druhé čtvrtletí 1790 č. 39. 729. 1790, 23. dubna: Gubernium působí k tomu, aby pozemky zádušní a obecní byly pronajímány raději emfyteuticky (na vždy), nežli dočasně. Gubernialverordnung in Böhmen vom 23. April 1790. Da in allem Anbetracht, wie es bereits der Erfolg bei mehreren Städten und Kirchen gezeiget hat. vortheil- hafter ist, womit die emphiteutische Verpachtung den Ordinari-Verpachtungen vor- gezogen werde, da der Pachter*) nichts von seinen Einkünften verliert, der emphi- teutische Pachter aber eine Art von erblichem Eigenthum gewinnt, somit die emphi- teutische Pachtung für beede Theile vortheilhafter als die Ordinari�Pachtung ist: So sind nicht nur die Vortheile dieser Pachtung den Kreisinsassen wohl begreiflich zu machen und bestens anzuempfehlen, sondern auch bei den Kirchen- und Gemeind- gründen für die Zukunft diese emphiteutische Pachtung nach Thunlichkeit einzuführen. Zu welchem Ende den Dominien die Verordnung zukömmt, dass da Orten, wo noch keine Pachtung der Kirchen- oder Gemeindgründe besteht, und sonst der emphiteutischen Pachtung keine Hindernisse im Wege stehen, die emphiteutische

Strana 263
Z roku 1790, 22. dub.— 1. kv. 263 Pachtung so bald möglich eingeführet, da Orten, wo bereits Pachtungen bestehen, nach Verlauf der Pachtzeit die emphiteutische Pachtung eingeleitet werde. Doch ist sich gegenwärtig zu halten, dass wenigstens ein halb Jahr vor Ausgang der Pachtung sowohl die damals bestandene Einträgniss, als der Vorschlag zur künftigen emphitentischen Verpachtung mit einer standhaften Bilanz eingesendet werde, damit man sodann von Fall zu Fall nach einvernommener Behörde die entspringenden Vortheile genau prüfen, und noch bei Zeiten die Entwürfe verbessern, oder zur wirklichen Verpachtung die fernere Einleitung zu treffen im Stande wäre. Kropáček, Gesetze Leopolds, I. str. 183 č. 77. — *) Rozuměj Verpachter, pronajimatel, jenž svůj pozemek pronajímá nájemcovi. 730. 1790, 24. dubna: O poměru řídícího panství k obcím cizopanským k němu při- kázaným. (Gubernial)-Verordnung vom 24. April (1790). Auf was Art den Dominien der Unter- richt, worinn die Auseinandersetzung der Dominien in Ansehung der, zu den leitenden Do- minien zugetheilten fremden Gemeinden bestehe, zu ertheilen sei. An sämmtl. Kreisämter. Ve výtahu českého gubernia za druhé čtvrtletí 1790 č. 42. — Schází u Kropáčka, Gesetze Leopolds. 731. Poddanský řád na komorním panství Pardubském, obnovený 1. května 1790. Tento řád opsal jsem si r. 1895 při národopisné výstavě Pražské z tištěného (švaba- chem na 8 foliových stranách) exempláře, jenž tam byl půjčen od říd. učitele z Častolovic Gottharda Josefa Laška, potom pak byl darován městskému museu v Kostelci nad Orlicí. Rukou psáno není v něm nic více než jenom podpisy vrchního ředitele a sirotčího písaře panství Pardubského; ježto na konci také datum jest tištěno, byl ten řád patrně tištěn jenom pro panství Pardubské, a to, jakž oznamuje poznámka na konci, z originálu tehdáž chovaného v sirotčenské kanceláři v Pardubicích, z něhož býval od starodávna čítán poddaným při vý- ročních soudech neboli pořádnostech gruntovních. Soudě podle obsahu a slohu, pochází ten řád z rozličných dob; upravovali ho na nové poměry nejspíš také r. 1790, než ho dali do tisku, však nikoli venkoncem. Některé kusy mají na sobě známky značného stáří, mluví z nich tuším první polovice 17. století; platí to jmeno- vitě o článcích 2., 3., 5., 11. a 16. Do druhé polovice 18. věku hlásí se věcnými novotami i mluvou článek 4. o ohni, rovněž ve článku 6. paragrafy 2. (zemské vypsání) a 5. (knížky kontribučenské), články 17., 18., ve článku 19. zvláště § 3., též články 20. a 22. Na raabisaci provedenou na komorním panství Pardubském ukazuje v článku 7. v § 1. zmínka o „platu na místě roboty reluirovaném“, avšak „nyní v jednom i z numera vysazeném“ (prvotně smlouva

Strana 264
264 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: raabisační ve čl. 9. ustanovila zvláštní plat z domu, což tedy r. 1790 bylo již změněno); také ve článku 8. v § 1. „ouroční obilí ve vysazené taxe“ odváděné. Heslo „jeden za všechny a všichni za jednoho“, přidané ve článku 6. ku paragrafu 3., bylo vloženo již do smlouvy raabi- sační (čl. 9.) a s důrazem uváděno do obcí vesnických berničnou úpravou Josefinskou r. 1789. V některých kusích však zůstala v našem řádě ustanovení zastaralá, kteráž při jeho tisku r. 1790 již neplatila; jmenovitě článek 9. v § 1. očekává nového poručení o desátku teprv v budoucnosti, a zatím přinesla je již Josefinská úprava roku 1789; článek 26. v § 1. připo- míná přímus mlýnský „na panství vesměs“, tedy tuším podle dvorského dekretu z 31. čce 1783, nikoli dřívější vázanost k jednotlivému mlýnu, avšak potom dvorský dekret z 30. čer- vence 1789 udělil poddaným právo, mlíti své obilí kdekoli, třeba i na jiném panství; a článek 27. § 1. opakuje poddaným starý závazek, nebrati jiného piva než panské, ač výlučné propi- nační právo vrchnostenské bylo zrušeno dvorským dekretem z 5. července 1787. Ostatně pří- tomný řád zobrazuje dobře právní stav poddaného lidu, jaký r. 1790 dílem trval od staro- dávna beze změny, dílem pak byl nastal nedávno reformami Terezianskými a Josefinskými. Instrukce aneb předepsaný řád. Zřízení lidem vezským, pod správu JMti cís. král. komorního panství Pardubského přináležejícím. Pročež lidé JMti cís. a král. věrní poddaní, který tomuto panství příslušíte, o tom vězte, že toto a takové zřízení, který se vám pro řád a vejstrahu, ujití bu- doucích trestání, z vůle JMti cís. král. čísti a oznamovati bude, nejmilostivějc usta- noveno jest, abyste nejenom s pilností poslouchali, nobrž to taky sobě bedlivě v pa- mět uvozovali. Poněvadž s tím JMti cís. král. vůle naplněna jest. Clánek I. Předně o přikázání božském, křesťanském katolickém. V neděli svatou a ve dni sváteční abyste zanechali jiných věcí, do kostelův, kdež se slovo boží káže, k slyšeni jeho chodili, a velebnou svátost oltářní nejméně jednou v rok při času velikonočním přijímali; mše svaté v neděli a ve svátek s po- božností a horlivostí slyšeli, tak aby vám Pán Bůh všemohoucí v živnůstkách a hospo- dářství vašem štěstí a hojné božské požehnání dáti, následovně od všelijakého ne- štěstí vás zachovati ráčil. Kterýž by koliv věci proti vůli boží a jeho svatým při- kázáním byly, těch se nedopouštějte, ale toho se všemožně vystříhejte. Na to na všecko rychtářové a konšelé podle svých přísah a závazkův bedlivý pozor mějte, a žádných rozpustilostí a neřádův v obcích vašich netrpte; nobrž jestli byste to sami přetrhnouti nemohli, tehdy takovou věc hned na vrchního vašeho vzneste, on dále podle nařízení jemu, jsouc beztoho vyměřený patenty povědomy, k jednomu káždému se jak zachovati věděti bude. § 2. V den nedělní rychtářové a konšelé lidem žádných pří odkládati,*) tím méně slyšeti nemají; neb ten den jest k svěcení a slova božího slyšení od Pána Boha ustanovený. *) pokládati?

Strana 265
Poddanský řád na Pardubsku 1790, 1. kv. 265 Clánek 2. O vůdcích neb rychtářích a konšelích. § 1. Rychtářové a konšelové, přísně se vám poroučí, abyste, kdež by jaké mezi lidma různice a nesnáze byly, to rovnali, mířili, a což byste sami srovnati mohli, k tomu se přičiňujte, a o špatné a malé věci na vrchního vašeho zanepráz- dění nedopouštějte; leč byste čemu zadosti učiniti nemohli, anebo že byste jej juž soudili, on ale na vás čeho zoumyslně přestati nechtěl, před vrchního vašeho se volal: toho žádného nezbraňujte. § 2. Na žádného abyste nekřičeli, s každým pěkně o všecko rozmlouvali a je vyslyšeli, též žádného nebili, byť vám pak dosti velké protivenství učinil, než raději jej do trestání dali. Nerozuměl-li by pak rychtář neb konšel které věci, a ne- mohl ji srovnati, dojdi na zámek s konšelem nebo se dvouma sousedy, a vo to se s vrchním neb jiným řiditelem vaším poraďte, a jak vám v tom naučení od něho dáno bude, tak se zachovejte. Pakli by se který ouřadlní rychtář nebo konšel tak nezachoval, v tom své vůle užívati chtěl, skutečního trestání nad jiné takový, moci, ouřadné přísnosti neujde; nebo ti ouřadové jsou vám pro dobrý řád dáni, aby jiní berouce z vás dobrý příklad, tak taky činili. § 3. Cedule, které se vám ze zámku posílají vo jakou koliv potřebu, abyste je sobě ihned přečetli, a to pro zmatky anebo obmeškání nějaké věci, ježto by někdo skrze to trestán býti musel; toho se s pilností vystříhejte a vedle poručení v cedulích tak se skutečně zachovejte. § 4. Kdyby kdo ze zámku pro rychláře neb konšele z příčiny jakékoli poslal, aby hned šel, a on by toho zanechal, a skrze to něco se těžkýho zběhlo: neušel by rychtář aneb konšel znamenitého trestání; nebo každý rychtář a konšel podle na- řízení a povinnosti ouřadu svého každému poslušnost činiti má. § 5. Když by rychtář pro kterýho z konšelův poslal, má ihned každý jíti, nechaje všeho na straně; neb žádný neví, jaká kdy čeho potřeba přijde, buď zem- ská, vrchnostenská, neb obecní, ano i jiná; ješto někdy skrze nejití spěšné mohlo by se mnoho zlého zběhnouti, a to by potom všechno na jeho hlavu přijíti muselo. Čehož se každý snadno uvarovati může, a tudy těžkýho trestání ujde. Článek 3. O poslušnosti sousedů a obyvatelů. § 1. Rychtářům a konšelům abyste všichni poslušni byli, i toho každého, komuž by co poručeno bylo, nimi se v dobrém spraviti, je v vážnosti, uctivosti mějte, a co vám rozkazovati budou, tak se poslušně zachovejte. § 2. Kdož by šel na žalobu na zámek, a na rychtáře toho nevznesl, ten trestán bude; též taky nechtěl-li by kdo na rychtáři a konšelích zoumyslně dosti míti, s trestáním se nechybí. Archiv Český XXV. 34

Strana 266
266 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 3. Pakli by se komu řetedlně od rychtářův a konšelův ubližovalo, tomu se taky žádnému k vrchnímu vašimu [sic] cesta nezavírá; a bude-li to seznáno, že rychtář s konšeli komu co ubližovali, ti dostatečně trestáni budou. § 4. Jestli ale to uznáno bude, že by někdo s takovou žalobou bez potřeby svévolně a nenáležitě k vrchnímu se utekl, ten bude o to citedlně trestán, aby ním jiní se káli. § 5. Žádný o žádné přímluvy k žádnému se neutíkejte, ale každý o svou spravedlnost nejinam, než k vrchnímu a k představeným ouřadům se utíkati má, a tu od něho i od nich jeden každý ve všem spravedlivým [olpatřen bude, beze všech darův a přímluv. Pakli by kdo přes to jinde a u koho koliv jakých přímluv hle- dal, ten žádný nic jiného sobě nespůsobí, než trestání. § 6. Žádný o žádnou potřebu svou v neděli ani ve dni sváteční na zámek nechoďte, neb vyslyšáni na ten den nebudete; leč by kdo obeslán byl, anebo že by potřeba některá pilná kvapná a nenadálá byla, ježto by průtahu míti nemohla, a se přitrefila, jinak nic. Než v pátek a v sobotu se den k slyšení a potřeb vašich vy- konávání odkládá; a tak na jiné dni do zámku se netoulejte. § 7. Vy všichni z obce, když by se do hromady volalo, abyste se (nechajíc všeho na straně) scházeli; neb žádný neví, kdy jaká potřeba toho nastane, zemská, vrchnostenská, aneb obecní. Sejdouce se, co jest potřebnýho jednejte a rovnejte, za- nechajíc užírání, vády a handrunkův, jak při mnozích [!] z vás obyčej jest: toho aby pod skutečným trestáním nebývalo. § 8. Však shromáždění a hromady aby lidem dělány nebyly bez obzvláštní potřeby; než jestli by shromáždění a hromada byla opovězena [z] jaké koliv potřeby, tehdy [k] kterému času rychtář oznámil, na tu chvíli aby se dali najíti; a kdož by pak nepřišel po opovědi k uloženýmu času, má trestán býti. § 9. Žádnej jeden na druhýho aby mocí nešáhl, než rychtáři aby žaloval a právem živ byl. Pakli by kdo na koho mocí anebo svévolně sáhl jakým koliv spůsobem, ten bude trestán jak na statku tak tělesně. Nebo proto jest rychtář, konšelé a právo, aby každý, nechť je on kdo chce, své spravedlnosti užíti mohl. Článek 4. O ohni. § 1. Pokudž, však Bože opatruj, by se oheň jak koli zjevil, o tom přikázáno rychtáři i všem v jeho obci, aby se ihned při tom ohni najíti dali, stříkačkama s vodou, s háky, s řebříky, s konwy a sekerami následovně snažně hasili a bránili § 2. Kdož by s kteréhokoliv gruntu, statku neb chalupy nepřiběh, o tom přikázáno, aby s pomocí konšelův také takového ihned bez průtahu na zámek před vrchního neb ouředlníci [!] postavili.

Strana 267
Poddanský řád na Pardubsku 1790, 1. kv. 267 § 3. Pakli by kdo k vohni přiběhl, a toho, což k tomu náleží, buď stříkačky, konve neb sekery neměl, ten aby dal pokuty k ohnivý kasse jednu kopu neb 1 fl. 10 kr. Kdyby pak ale k ohni nešel a doma zůstal, každý aby k tej kasse propadl pokuty dvě kopy neb 2 fl. 20 kr. A rychtář s konšeli kdyby nedohlíd, napodobně jednu kopu neb 1 fl. 10 kr. § 4. Při ohni domácím všichni bedlivě i šetrně abyste se měli, při topení, i při světlu. Do světnice s světlem, vzlášt do maštale, chlívkův, na hůry i do stodol bez lucerny aby chozeno nebylo. Pakli by kdo šel, dej pokuty k ohnivý kasse 1 kopu neb 1 fl. 10 kr. Jestliže by se co skrz takový nespůsob a chození světlem při- hodilo zlého, k takovému každému, k statku, mohovitosti i trestu tělesnýmu hle- díno bude. § 5. Jestli od koho oheň jakým pak koli spůsobem vyšel, takový každý má hned na sousedy zkřiknouti, aby to zlé mohlo opatřeno býti. Rychtář ale servusy, desátníci a poselači[] ihned do nejbližších vesnic poslati, oni zase dále, a tak aby se shromáždili a tam soucímu rychtáři k hašení odevzdáni byli. Pakli by kdo sám takovou věc tutlati chtěl a s tím mlčel, a z toho by něco horšího přišlo: k takovému každýmu též jako k statku tak i k tělesnému trestu hledíno bude. § 6. Přediva všelijaká ať od žádného nikdež jinde sušena nejsou, nežli v tří- dních, kteréž jsou při každé vsi k tomu nařízené. Pakli by kdo v peci neb světnici předivo jaké koliv sušil, ten každý aby dal pokuty k ohnivý kasse 1 kopu neb 1 fl. 10 kr., a k tomu ještě trestán bude. Pročež na to rychtáři a konšelé dohlídejte. § 7. K těm ke všem ohňům, jak se kdo obírá a bedlivý při tom jest. posilači dohlídejte; rychtáři a konšelé v každém místě k tomu je napomínejte, ať nejméně ve čtyrech nedělích a co dříve tím lépe dohlídají, kterak topí u koho, jak šetrně při prsku se čeládka jeho má. Od slámy a smetí aby tu nebejvalo. Též taky kamna při stěně jak jsou opatřena. Slam a jiných pící na hůrách a podlahách u ko- mínů ať chováno není. A u kohož by koliv ten nepořádek našli, to hned na zámek oznámiti mají, a on trestán bude, též pokuty podle zásluhy dá. § 8. Též v jednom každým místě pro potřebu ohňův stříkačky, žebříky, háky zdělati dejte, a je vždycky pohotově mějte, tak aby v čas potřeby se vzíti a najíti mohly. § 9. Uhlí dětem a pastevcům, vzlášť jarním a letním časem, do lesův ani na pole bráti nedopouštějte, aby odtud na lesích škoda se nestala. § 10. Pakliby kde koliv požár byl a lesové hořeli, tu každý při tom ohni dejte se najíti, a s pilností haste. Jestliže by kdo moha nehasil, a od mi- líře nebo jinak odešel, vzlášť kdyby kdo neohlásil: takový dle Práv Městských trestán bude.

Strana 268
268 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: Článek 5. O hranicích. § 1. Mezníky, hraničníky, kopce a meze, který od starodávna jsou, buď v polích, v lukách, lesích aneb kde koliv jinde, žádný bez přítomnosti druhý strany a vědomosti jí [] nehejbejte: to se vám pod těžkým trestem přikazuje. § 2. Vzdykni každého roku máje měsíce na den sv. Filipa Jakuba jedna každá obec na mezníky a meze vycházejte; staří lidé, kterým dobře povědomy mezníky a meze jsou, mezníky, hranice, kopce v polích, lukách a v lesích mladším ukazujte a obnovujte; neb skrze nepovědomost mezí mnozí mezi vámi hadruňkové a nedorozumění, též soudové povstávají. § 3. Kdyby chtěl někdo z okolních sousedův anebo lidí v panství jejich grunty aneb lesy přivlastňovati, přivorávati, přesekávati, toho nedopouštějte, a též taky toho sami jinému nečiňte, nobrž to ihned na vrchního a ouřadové [!] vzneste. Jestliže by ale kdo toho neučinil a to zatajil, velikého trestání a těžkosti neujde. § 4. Hradby a ploty vokolo svýho, též v polích, lukách, kdež by na škodu bylo, do sv. Jiří abyste každý sobě zdělali a zopravovali. Též strouhy, příkopy a brázdy v lukách i v rolích, kde potřeba jest, spravovali. Nebo skrze nehražení jeden druhému hradeb znamenitě svády a různice pocházejí. Rychtáři a konšelové, aby se to tak stalo, na to přihlídejte, a kdož toho neučinil, aby z toho obžalován byl, a dá k chudé kasse pokuty 1 kopu neb 1 fl. 10 kr. pokaždý. Článek 6. O povinnostech zemských daní. § 1. Vy rychtářové v čas a vždy jeden měsíc napřed kontribuci v hotovosti před rukama mějte, a určitý čas k ouřadu předepsanýmu ji odvádějte. S takovýma penězma nižádným způsobem se nezakládejte, an sice, by se na vás něco takového propuklo, tehdy tak těžce trestáni budete, že se toho jiní káti musejí. § 2. Kdyby ve vojnách z panství obilí neb seno i sláma in natura skrze zemský vypsání pohledáváno bylo, to ochotně odvozujte. § 3. Grunty podzemské [!] a panské tak v pozoru mějte, aby dobrýma hos- podáři zaopatřeni byli; a kdyby se ňakej darebnej hospodář [v] vašich obcích vyskytl, toho ihned vrchnímu neb sirotčímu oznámte, a o jiného hospodáře se ob- starejte: neb jeden za všechny, a všechni za jednoho v obci státi musíte. § 4. Prázdné grunty do zaopatření hospodáře k ruce obci neb jiným oby- vatelům v čas pronajímejte a užívejte; nebo usedlost a povinnost jen přeci vaši obec zabíhá, a vy z ní pláce [plátce] býti musíte. § 5. Knížky sousedský ať vždy u hospodářův v rukouch pozůstávají; a jaká koliv povinnost od země by předepsána byla, takovou jim taky ihned do knížek vtáhněte. Neméně když vám na takový povinnosti v hotovosti někdo něco odvádí, nechť je málo nebo mnoho, nikam jinam a zouplna všechno řádně do těch knížek jim odpi-

Strana 269
Poddanský řád na Pardubsku 1790, 1. kv. 269 sujte, a zase k ouřadu tak odvádějte; pro sebe ale doma na povinnosti a na odvod denní knihu mějte. Článek 7. O povinnostech do důchodu. § 1. Toto také na každém rychtáři míti se chce, aby ode všech lidí k svej správě příslušejících jak ourok, tak ten na místě roboty reluirovaný plat nyní v jednom i z numera vysazený, ano i za pivo a za sůl při každým měsíci doma vybral, a na zámek do důchodu odvedl. Pakli by na kterém doma míti nemohl, toho každého aby sebou na zámek dovedl, a on z vazby nepůde, leč náležitě všechno zaplatí. Protož ať se toho žádný nedopouští, an sice dle šacunku zadlužené moho- vitosti z gruntu jíti musí. § 2. Každý rychtář a konšel ať napodobně svou povinuost k tomu měsíčnímu platu chystá, a sebe žádnýma takovýma penězma nezakládá, nebo by se trestání velkého nechybil. § 3. Také se vám přikazuje, abyste mince dobré brali a odváděli, nebo jiné od vás brány nebudou, bez vší vejmluvy. Článek 8. O důchodu obilním. § 1. Ouroční obilí [v] vysazenej taxe podobným spůsobem a v rozkázaným čase na vykázaný špejchary odvozujte, však čisté a dostatečné, an sice od vás jiné přijímané nebude. Pokudž by se tak jeden neb druhej nezachoval, tak neméně z vazby nepůde, dokavadž jej neodvede. § 2. Pátý věrtele dle vyměřených termínův i s nádavkem po půldruhý mě- řici též odváděti musíte, aby zase v čas potřebnýho setí nuzným zpomoženo býti mohlo, an sice přísně k jednomu každému dokročeno bude. Článek 9. O desátku. § 1. Vy rychtářové a konšelové, dokavád jiný poručení nejní, na to pozorujte, aby se desátky každýho roku vašemu duchovnímu pastýři odvozovali; nebo beztoho víte, že to z gruntův pro vychování vašeho duchovního pastýře vyměřeno, a on z toho živ býti, následovně o vaše duše péči míti musí. § 2. Kdyby ale v taxe Stohle [t. j. stolae] vás v něčem přetahoval, cesta se vám na vrchního nikoliv nezamezuje. Článek 10. O clech. § 1. Jakož na panství cla v městech, v městečkách, též i v některých vesnicích se vynacházející [!], vám všem vůbec se poroučí, kdo by se takovým clům

Strana 270
270 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: stranou vyhejbati chtěl, toho nedopouštějte, je v tom napomínejte; a nechtěl-li by nežli na škodu jinudy jeti, takového každého stavte a k rychtáři přiveďte. Článek 11. O cestách. § 1. Silnice svobodný ve všech polích a lukách opravujte; cest a stezek nesvobodných a neobyčejných přes pole a luka, též skrze lesy, což by na škodu bylo, začínati nedopouštějte, a sami též nečiňte Pakli by kdo cestou nesvobodnou anebo stezkou jel a šel, takovýho hoňte a na právo dodejte. Článek 12. O soli. § 1. Soli v bečkách ani jinak abyste nikdež nekupovali, nežli z důchodu JMti Cské na panství vašim [!], a to pod skutečným trestem a uznalej pokutě k chudej kasse. Článek 13. O rybnících. § 1. Věděl-li by kdo z vás, že by od koho koliv jaká škoda se dělala při dosavadních rybnících na rybách, na zbrani, též v struhách lovením a braním ryb, a zamlčel by to, škodě vrchnostenské se dívaje, a pokřiku by neudělal, rychtáři, fišmistru, rybničnímu neb vrchnímu to neoznámil: tehdy takovému to po nálezu přičteno bude, jakoby sám tu škodu aneb krádeř byl učinil; pak skrze to velkého trestání neujde. § 2. Velicí přívalové a dešťové, byli-li by kdy tak, že by voda hrubá do kterého koliv rybníka šla, a rybník by se trhati chtěl: tehdy jeden každý z vás nechaje všeho, z motykami, lopatami, sekerami běžte, braňte a hajte, aby se škoda nestala. Neméně v čas zimní při velkých mrazích prosekávati pomáhejte. Pak vy- cházely-li by kde plody do struh, a uhlídal by kdo z vás aneb z čeládky vaší, to ihned rychtáři neb konšelům, ano i nejbližšímu rybničnímu oznamte, aby se to bez prodlení opatřilo. Kdož by se pak tak nezachoval, velikého trestání neujde. § 3. Když by koliv v čas lovení rybníkův od vrchního neb fišmistra vám do které koliv obce rozkázáno bylo, abyste dle vyměřeného platu v kontraktu na kterej koliv rybník lidé a fůry a pro jaké koliv ryby k vežení jich vypravili, to hned v oznamenej čas s pilností tím ranněji vypravujíc, na rybníce najíti se dejte; při lovení ryb, také při vožení jich, též plodův, buďto na haltýře, k potřebě vrchno- stenský, do rybníkův, ano i kupcům, a konečně komu koliv, žádnejch abyste ne- kradli, z voznic jich nebrali, než tu, kdež kdo vézti má, tak jakž mu na rybníce dáno bude, aby zouplna nic neujímajíc dovezl; každej hospodář sám při fůře aby jel; jestliže by pak která vdova byla, aneb hospodář bezelstně sám při té fůře jeti ne- mohl, tehda na místě svém někoho věrnýho při čeledínu vypravujte. Stane-li se škoda jaká, k hospodáři o to se hleděti bude.

Strana 271
Poddanský řád na Pardubsku 1790, 1. kv. 271 § 4. Při rybnících, struhách, potocích, jezerách žádné překážky ptactvu ne- čiňte, a čeledínům všem svým oznamte, pastevcům, pacholkům i pohonečům [sic]: byl-li by kdo v tom postižen, on [čti: an] vejce zbírá, neb jakž koliv překážku ptactvu činí, aneb na ně líčí, ten vzat a trestán bude. § 5. Hospodář dopustí-li se toho, dvojnásobně trestán bude. A neoznámil-li by toho čeledi své, tehdy sám hospodář tu pokutu ponese. A kdož by koliv to uhlídal, o tom věděl, a neoznámil, k takovému každému o to, jako by to sám učinil, hledíno bude. Protož v tom čeládku svou napomínejte, ať se toho všelijak vystříhají. § 6. Na Labi, na řekách, na potocích též abyste žádnej těm, kdo z toho platí, škody nečinili, ani jim nepřekáželi. Pakli kdo postižen bude, trestání neujde, a tomu nájem dáti musí zouplna, bez milosti. A kdož by pak koliv vazby rybářské uměl [čti: měl], krom rybářův, tomu brány budou. Článek 14. O lesích. § 1. V lesích abyste žádné škody nečinili, sekáním anebo podlupováním dříví; a kdo kolivěk dříví si nekoupil, z sekerou do lesa nechoď; a by i koupil, kteréhož si nekoupil, nesekej. Pakli by se toho kdo dopustil, a v tom postižen bude, trestání neujde, a pokuty dáti musí, zač dřevo stojí, a dni pokutní vyplní. § 2. Též také abyste v lesích nepásli, leč od forstův místa vykázány máte. § 3. Kterýž koliv lidé sobě lesy od vrchnosti buď k stavení nebo k palivu kupují, ty do určitých časův z pasek aby je vyváželi, t. j. do sv. Jiří. Kdož by nevyvezl, takovému nebude mimo času uloženýho puštěný, leč se mejtný dávati bude. § 4. Lesův svých, též zádušních ani obecních žádnému neprodávejte, tím méně sami nesekejte, bez dovolení vrchního, obrforsta, a vejkazu polesenského, nýbrž jich růsti nechte, tak abyste v platnou potřebu svou s dovolením vrchního vašeho k čemu šáhnouti mohli. Pakli to kdo nezachová, příkladem trestán bude. Článek 15. O zvěři. § 1. S ručnicí žádný nejezdi, nechoď, ani z ní nestřílej, poněvadž jest věc zapovězená. Myslivosti všech a všelijakých prázdni buďte, neb přísné trestání znajíce, hledte se toho vystříhati, a pro málo mnoho netratiti. Článek 16. O gruntech. § 1. Kdo komu grunt svůj chce prodati, ten každý prodávej s náležitejmi svršky, s vobilím a s dobytkem; a také na d] předešlý trh, opravíc dosti málo někdy, tuze taky nevytahuj; však to sice na hospodáře sluší, aby grunt užívajíc, opravoval. Ale kdo grunt svůj zlepší, tomu podle uznání při prodeji vyvejšiti, jak může, se

Strana 272
272 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: dovoluje, jináče ale žádnému; nebo za spravedlivý jest, aby se jinej po tobě živiti mohl. A kdož koliv prodajíc, jinej koupí, to sobě v registrách na zámku hned zapi- sovati dejte. A spravedlnosti poslušně odvozujte. Však bez povolení vrchního, sirot- čího a gruntovních kněh mezi sebou v sousedstvu na grunty žádného nepřijímejte. § 2. Rolí a luk od gruntů nezastavujte, neprodávejte, ani odfrejmarčujte bez vědomí vrchnosti. Pakli kdo zastaví aneb prodá, bude trestán; a kdož koupí, bude bez toho. § 3. Přísevků jedni na druhých rolích bez povolení, a to ještě na 3 neb 6 let, nečiňte, a vzláště pak na penězích. Než chce-li kdo mnoho rolí osívati, kúpíc sobě velkej statek, potom bude mocti dost a na čem síti. Pročež rychtářové a kon- šelové toho nedopouštějte, neb tudy grunty zacházejí. § 4. Slibův všelijakých na jiná panství bez povolení vrchního nečiňte. Pakli kdo slíbil, sám se vyvozuj, a k tomu ještě trestán bude. § 5. Každej rychtář a konšel k tomu dohlíží časně, jak kdo své stavení opravuje, kterak rolí voře a osívá, i taky při domovním hospodářství jak se spra- vuje; a při komž by koliv nepořádek nalezen byl, tak že živnosti řádně nehledí, rolí neosívá, a stavení spouští: takovýho aby rychtář, neohlížejíc se na žádné přátel- ství neb nepřátelství, ihned k vrchnímu neb k sirotčímu oznámil, a o jiného hospo- dáře se staral. Pakli by toho rychtář neučinil, a takového nedbalce přehlídal, sám za to bude, a trestání se nechybí. § 6. Stavení, střechy, ploty i jiné abyste opravovali, tak jak potřeba jest, nedajíce se k tomu s trestáním napomínati. Nebo mnohej jest tak dobrej hospodář, kdyby se neobával trestání, pro některej došek zhnojil by grunt neb chalupu. § 7. Také každý zimního času na to pomni a to opatruj, aby z jara rolíčku měl čím osívati; zvláště když jste kteří nedbalí, jenž často v stodolách bucháte a prodáváte, následovně na mnohý darebnosti rozundáte; neb takovýmu pomoženo býti nemůže. Článek 17. O pádu dobytčím. § 1. Čehož Bože opatruj, však když se co vyskytne, tak toho pod 10 fl. po- kuty k chudej kasse se zachovati musí: předně víšky na plotech a přede vsí vy- strčiti, pak nakaženej dobytek od zdravého obzvláštně míti, lide[!] z nakažených domů nepřijímati, tím méně k nim do chlívův choditi; psy na řetězích uvazovati, padlej dobytek daleko do hlubokej šachty s vápnem zakopávati, a posledně hned o tom ouřadu zprávu dáti; následovně na takový místa svině a jiný dobytek nehnati.

Strana 273
Poddanský řád na Pardubsku 1790, 1. kv. 273 Článek 18. O poručenství neb kšaftu. § 1. Když by kdo o svém statku poručenství činiti chtěl, tehdy aby rychtář s konšelem nebo se dvouma na cti zachovalejma sousedy k tomu přišel a přivolán byl; než z přátelstva anebo na kohož by to poručenství se vztahovalo, ten žádný při tom býti nemá. A to poručenství žádnému nemá oznámeno býti, až po smrti toho, kdož by poručenství učinil. Však hned o tom po smrti každý rychtář vrchnímu neb sirotčímu oznam, aby to poručenství publicirováno a do register vepsáno, a v nálezu neslušnosti odporováno bylo. § 2. Když někdo v obcích vašich zemře, nejenom ihned na zámek oznamte, nobrž řádný inventář neb popsání pozůstalosti bez rozdílu osob učiňte. Článek 19. O soudech gruntovních a purkrechtních. § 1. Při soudech a potazích všichni bývejte; a kdož by koliv nebyl, toho na žádnýho netajte, a když se toho dopustí, těžce trestán bude. Nebo soudové purk- rechtní se pro nápadnjcy [!), sirotky a potřeby vaše držejí. § 2. Peníze purkrechtní a sirotčí všichni abyste při soudech skládali, jak nápadníkům do rukou, tak do kas sirotčích na nedospělý sirotky, a do cís. důchodu; nebo se z toho počet činí, pročež každý wyž [víš], že to pořádek jest. § 3. Po oumrti, po zběhlých a zas navrácených, též zle zachovalých se vám nyní více (krom co král. fiscus uzná) to právo do JMti cís. důchodu nebere, nobrž přátelům nejmilostivěji se daruje. Pročež takový peníze vám budoucně samý[m] patřejí. Článek 20. O zádušních a sirotčích penězích. § 1. Takový peníze, jenž na gruntech s dvojnásobnou hypothekou pod ourok pozůstávající!), ty ať jsou řádně v knihách purkrechtních pojištěny, a ouroky z nich při Všech Svatých každého roku bez dalšího napomenutí odváděny; an sice takový dlužník z vazby nepůde, pokudž i kapitál, jenž se mu vypoví, nezaplatí. Článek 21. O smlouvách svadebních. § 1. Smlouvy svadební když se mezi sirotkama vdov a jiných lidí stanou, ty se musejí řádně sepsat, a vnešení, co jeden druhému přinese neb po smrti věnuje, do register vtáhnout nechat, aby tudy skrze to nějakých pletkův se nespůsobilo. Článek 22. O čeládce. § 1. Čeládku jeden každý sobě o vánocích na celý rok zjednejte, a v knihách sirotčenských připsati dejte, jemu oznámenej počet služebný opovězte, následovně závdavek, dvacátý díl mzdy, k stvrzení toho dávejte, kterej se jim však při prvním čtvrtletě zase srazit může. Archiv Český XXV. 35

Strana 274
274 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: § 2. Těm a takovým služebným sirotkům nemají peníze na marné a ne- potřebné outraty vydávané býti. Kdož by pak koliv vydal, to od něho na počtu přijímáno nebude. § 3. Čeládce své a dělníkům jeden každý z vás, což jim spravedlivě dlužni jste, když doslouží, plaťte, tak aby oni neplacením vaším vrchního, sirotčího, rychtáře a konšele nezaneprazdňovali. § 4. Jestli by ale který koliv čeledín, jsouc řádně sjednaný a závdavkem stvrzený, svývolně ze služby utekl, hospodáři svýmu rok nedosloužil, neb mu v čas vejpověď nedal, a jej poslouchati nechtěl: ten do vazby dán, a ze své mzdy po 4 kr. denně vyživován býti má, dokudž se nezlepší a ten rok řádné nedoslouží. § 5. Kdyby jeden hospodář druhému čeládku přelužoval [!, ten tím samým bez ní bejt musí, a ještě trestán bude dle patentu. Článek 23. O cizích lidech. § 1. Lide [t. j. lidí] nevolných a svývolných, skrze který by mohly nesnáze přicházeti, žádný nepřechovávejte, aniž jich k sobě nepřijímejte; neméně žádného po- druha abyste do obce nepřijímali bez vědomí a povolení vrchního, sirotčího neb rychtáře. Článek 24. O škodách. § 1. Rychtářové a konšelové v tom pilnou péči mějte, jestliže by kdož koliv co držel vrchnostenskýho, a z toho neplatil, buďto role, luka anebo lesy, abyste toho na žádnýho netajili, ale na každýho, nechcete-li zjevně, aspoň tejně vrchnímu oznámili. Pakli byšte to zatajili, a kdež koliv se to potom našlo, tehdy takový ry- chtář a konšelé budou těžce trestáni. § 2. Pastvami jedni druhým škody nečiňte. Kdož by učinil a v tom postižen byl, dá pokuty dle uznání. Byl-li by ale v tom třikrát nalezen, a dokázáno, že to zoumyslně učinil, ten se musí bez milosti vyprodati a grunt s jiným osaditi. § 3. Jestliže by pak vám z cizopanských lidí dobytkem se škoda stala, tehdy týž dobytek zajímejte a na právo žeňte. Pakli byste zajíti nemohli, že by vám dobytek ušel, tehdy, že jest na škodě byl, osvěčte, a škody ihned obvozujte; nebo když kdo škodu dlouho neobvede, ten již škodu platiti povinen není. § 4. Pakli by se to rychtáře dotejkalo, a jeho dobytek byl škodu učinil: tehdy zajmouc, žeň k konšelu na právo a škodu hned obveď; a konšelové roze- znejte a posuďte, co za škodu pláce [sic] býti má, vše spravedlivě. Článek 25. O psech. § 1. Co se psův dotýče, kteréž vy chováte pro své potřeby domovní více než lesní, o tom se všem přísně poroučí, aby každej hospodář je takto opatřil:

Strana 275
Poddanský řád na Pardubsku 1790, 1. kv. 275 každému psu starému i mladému klícek před nohy uvázal. A tu rychtářové do- hlídněte, aby na ten čas i jindy vždycky to držáno bylo. Článek 26. O mlejních. § 1. Do cizopanských mlejnů abyste nevozili, ale do těch na panství vesměs; an sice se vám takový obilí všechno vezme, nebo společní mlynáři z vás platit musejí. § 2. Ve mlejních mlynářové aby spravedlivě dělali, rychtáři a konšelové to opatrujte. Pakli by kdo uznal na mlynáři, an nějakou nespravedlnost lidem činí, jej nejprv napomeňte, a nechtěl-li by se napraviti, takového každého na zámek vrchnímu oznamte, a tu trestán a pokutován bude i pod ztrátou mlejna. Článek 27. O krčmářích. § 1. Krčmáři, který koliv na panství jste a šenkujete, abyste žádným vy- myšleným spůsobem odjinud piva nevozili a nebrali, než panský. Pakli by který se toho dopustil, a na něj to uznáno a dosvědčeno bylo, ten každý pokuty dát musí. § 2. Pokudž pivo panský šenkýř vyšenkuje, neb kdo koliv jinej soused, jenž sobě pro potřebu pivo pod obruč domů vzal, vypráznil, tehdy aby časně nádoby do pivováru odesílal, a jich žádným spůsobem za sebou nenechával. Pakli by se toho dopustil, trestán bude, a nádobu zaplatí. § 3. Krčmářové také lidem míru spravedlivou dávejte, pivo s vodou ne- míchejte, jak do domův, tak na řády, aby tudy na obě strany dobře bylo. A vy to rychtářové na vaše přísahy taky tak opatrujte. Článek 28. O pracech vrchnostenských. § 1. Vy všichni poddaní naši, kteréž na jakou koliv práci nám povinnou anebo z peněz, buď kam, buď k sekání, sušení trávy, na seno, na votavu, i na lukách do vobory Kladrubské, k žetí, sekání, hrabání, vázání obilí, též i na díla rybniční a lesní posíláte, vám poroučeti ráčíme: abyste dělníky hodné k těm dílám posílali, a ne malé pacholátka a děvčátka; pak tím ranněji aby se scházeli, a bez odpuštění žádný z nich aby z díla neodcházel, večera dodělajíc se řádně zapsati dal. Rychtáři a konšelové na to dohlížejte a napomínejte. Kdož by se pak toho jináče dopustil, takovým ten den zapsán a taky placen nebude. § 2. Bylo-li by vám pak kdy poručeno, dříví a kámen buď k mostům, mlej- nům, k rybníkům, k palivu do zámku a tak dále voziti: při nakládání a skládání sami dokonalí lidé bývejte, a po cestách neshazujte, neb skrze to velikého trestání neujde. Vědouc o tom, čeládku vaši v tom napomínejte. Konečně: Toto všechno napomenutí, abyste v tom poslušně, věrně a pilně se zachovali; a o jiných věcech, o čemž tuto sepsáno nejní, bylo-li by vám od 35*

Strana 276
276 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: vrchního nebo na místě jeho od kterého koliv ouředlníka oznámeno a poručeno, v tom věrni a poslušni buďte. Neb jinudy Gegi*) cís. král. Mti k sobě nakloniti nebudete mocti, než tudy, když jakožto země synové a poddaní budete rozkázání vrchního šetřiti, aby se při vás všechno to nacházelo, co se vám koliv skrze usta- novení jeho neb poručníkův od něj rozkazovati bude. A když to JMt cís. král. pozná, chce vás míti v takový ochraně, abyste od žádnýho, ani od vrchního vašeho křivdy netrpěli. Pakli [byl kdo svývolně Milostí Gegich cís. a král. pohrdal, nedbaje činiti vůli a poručení nejvyššího podle rozkázání vrchního neb poručníkův jeho: takový za zbůjníka, obecního pokoje rušitele cís. a kr. mocí, a zemskýho zrádce nejenom veřejně prohlášen, ano i dle všeobecných práv s tou nejtěžší metlou tak tre- stán bude, až se toho desátý a dvacátý uleknouti musí. Protož to znajíc, umějte bejti poslušni. *) Zájmeno Gegi, Její, ukazuje na čas panování Marie Terezie, leč by tak psáno bylo omylem místo Jejich, tak jak stojí v témž odstavci níže. Ostatně bylo v tomto řádě r. 1790 tištěno vždy skráceně jen G., a neví se, má-li se čísti Jeho, Její nebo Jejich. Že tato instrukce neb předepsaný řád, která při soudech gruntovních lidem veským od starodávna čítána bejvá, s originálem v sirotčenským kanceláři se od slova k slovu srovnává, to podpisem naším doličujeme. Actum v JMti král. zámku Pardubském dne 1. máje 1790. Pod tím pečeť polepená červeným papírem, s dvojhlavým orlem a opisem: Ihro rö kay ko may kö bo cammeralher Pardubitz O A; poslední dvě písmena znamenají Oberamt. Vedle té pečeti jsou podpisy psané pérem a rozdílnýma dvěma inkousty: Waczlaw Jan Wildt mp. vrchní ržiditel. Franz Cy [?] Brünner [?] mp. Syrotcžj. 732. Král Leopold II. patentem z 9. května 1790 zdvihá Josefinskou úpravu berničnou a urbariální z roku 1789, obnovuje dřívější kontribuci, z níž částky uloží se také na pozemky vrchnostenské a na pozemky dříve nezdaněné, obnovuje též dřívější povinnosti urbariální a desá- tečné s robotou ještě nevykoupenou, jejímuž dobrovolnému výkupu přeje. My Leopold Druhý, z Boží Milosti král v Uhřích, Čechách, Dalmacii, Char- vátech, Slovanech, Galicii, Lodomerii a v Jerusalemě, arcikníže Rakouský, kníže Burgundský a Lothrinský, veliký vývoda Toskánský, veliký kníže Sedmihradský,

Strana 277
Josefinská úprava berničná a urbariální zdvižena 1790, 9. kv. 277 vývoda Mediolanský, Mantuanský, Parmenský oc, knížohrabě Habspurský, Flander- ský, Tyrolský oc. Hned při počátku panování našeho byli jsme jednohlasými [einhelligen] stíž- nostmi českých vrchností a nelibostí velikého dílu poddaných samých proti bernímu a urbářnímu systemu od 1. listopadu 1789 uvedenému pohnuti, oné jak z ohledu vyměřování a vybírání zemoknížecí daně, tak také tak nazvaných urbářních platů učiněná zřízení [Einrichtungen] nám v dokonalou povědomost uvédsti. Skrz vyšetřování, jaké oučinky zmíněná zřízení na dobrý stav gruntovních vrchností a poddaných a na všeobecné dobré působila, byli jsme přesvědčeni, že daleko od toho [weit entfernt], aby onen otcovský oumysl, v kterémž týž system od Jeho cís. král. Milosti našeho nejmilejšího pána bratra slavné a svaté paměti uveden byl, svého cíle dosáhl, takové zřízení by spíše ještě za jeho panování bylo k vyzdvižení přišlo, kdyby všickni protivní [widrigen] následky byli již tenkrát skrze skušenost tak potvrzeni, jak nyní před očima ležejí. Hlavní cíl, jenž skrz nové zřízení berně a urbářních poplatků [Steuer- und Urbarialregulirung] na rozmnožení prospěchu poddaných směřoval, není obdržen. U vyměření [Ausmaasse] panuje nesprávnost, poněvadž mnohým držitelům gruntů víc a mnohým zase míň vysazeno [zugemessen] bylo, než pravý obsah gruntu vynášel [Flächeninhalt ausmacht]; některé gruntovní fasse poddaných jsou nad možnou naturální vejnosnost zvejšené [gesteigert], jiné naproti tomu ke škodě druhých spolupoddaných daleko pod skutečnou vejnosnost zsazené (gesetzet), a při vysazování Bestimmung] obilní ceny nebyly outraty, které k vození obilí na tržní místa potř