ÚVOD. XI měsíce předcházejícího, jak to při kalendách vždy jest, den měsíce následujícího, t. j. toho, který při kalendách se jmenuje. 10) Velké nesnáze činilo mu často přeložení vlastních jmen. Při tom pomáhal si buď tím, že podržel tvar latinský (u př. na str. 40, kde latinský text má „urbem Strigoniensem“, přeložil místo „Ostřihom“ „město Střikonské“), nebo vynechal v překladu českém jméno takové docela (tak u př. když neuměl přeložiti na str. 68 „Posonium“, řekl jen „u jednoho města ležiechu“ str. 257). Takovéto vynechávání jmen vlastních přichází zvláště často v překladu listin do kroniky pojatých, tak jmenovitě v listině císaře Jindřicha IV, dané o biskupství Pražském (str. 56 a v překladu 247), kde udání hranic tohoto biskupství vlastními místními jmény docela jest vypuštěno. Podobně jest tomu i v listinách Fridricha II, daných králi Přemyslovi I r. 1212 (str. 123—125 a 291—292). Za nedopatření možno míti snad přeložení jména „Pipinus“ slovem „Filip“ (Pipini filius — syn Filipóv str. 42 a 239) jakož i „Ratispona“ místo Řezno slovem „Řím“ a více jiných. O překladu českém může se také říci, že si jej překladatel často upravoval volně dle svého pojmutí událostí, ano i dle svého smýšlení a cítění o věci. V posledním ohledu jest zajímavé za- končení knihy první. Vypravuje se totiž o zavraždění římského krále Albrechta I od bratrovce jeho Jana a dokládá se, že ti, které Albrecht v Čechách zanechal, po zavraždění jeho z Čech utekli. V latinském textu praví se: „Sed Deo permittente preventus est morte et per Johannem prefatum, ut prefertur, occisus; sui autem, quos reliquerat, de Boemia fugierunt.“ Český překladatel však podává místo to slovy následujícími: „Ten jistý Albrecht na léto umyslil jest byl do země vtrhnúti a ještě věčší škodu Čechóm učiniti; ale zatiem pak hanebně byl zabit, a tak jeho lidé, jenž v zemi byl ustavil, ke všem čertóm preč utekli.“ Listiny čili handfesty bývají v českém překladu kroniky Pulkavovy položeny často jen u výtahu, jaksi jen regesta jejich. však jest položeno (na str. 253): Téhož léta po všech zemiech kromě zemí vlaských a oněch tam zámorských byl jest mor velmi veliký, a dřieve před tiem nikdy neslýchán. Znamenaj to, že Almania českým jazykem sytost sě vykládá. Protož Čechy i Morava i všecky ty země Vlachóv nedochodiec slovú země Almanské, a lidé, ješto v nich bydlé, slovú Almanové. Příkladů o menších přídavcích v českém textu, srovnáme-li jej s textem latinským, jest dosti mnoho, my spokojujeme se vytknutím takového místa na str. 33., kde čteme: „ab hospite suo prefato nequiter capitur et oculis privatur“, v českém pak překladu stojí: „od nectného toho hospodáře a nevěrného Jidáše byl jest nectně jat a očí svú zbaven.“ Také příkladů vynechání jednotlivých slov, frasí atd. dala by se celá řada uvésti, my dovolujeme si jen na- značiti místo na str. 73 textu latinského. „Deinde ad castrum Burgleins alias Krziwoklat iuxta fluvium Misam deducitur“, kde do českého textu slova proložená nebyla přeložena. 10) Místa o neúplném nebo pochybeném přeložení dat dala by se počítati na desítky, my jen ke každému druhu náležejících sem poklesků chceme jeden příklad uvésti. Text latinský: Facta est autem hec translacio sanctarum reliquia- rum huiusmodi a D. MXXXVIII, kal. Sept. IX°. (Str. 41, druhý sloupec.) A. Dom. MXLVI° dedicata est ecclesia s. Wenceslai in Boleslavia XV kal. Junii per Severum sextum Prag. episcopum. (Str. 45.) A. Dom. DCCCCXCVI° nono kal. Maii... S. Adal- bertus passus est. (Str. 31.) Překlad český: To jisté přenesenie těchto svatých těl stalo sě jest léto od narozenie božieho po tisíci po třech dcětech a po osmi toho měsiece zářijě (místo 24 srpna). (Str. 238.) L. b. po tisíci čtyřidceti a šest let kostel sv. Václava v Starém Boleslavi od Severa biskupa posvěcen jest toho měsiece července. (Str. 240.) Léto od naroz. syna božieho po devieti stech letech po devadesáti a po šesti devátého dne toho mesiece máje (místo 23 dubna) sv. Vojtěch umučen jest Str. 231.) II*