XVIII ÚVOD. pisu krakovském“, a v pojednání Ferd. Tadry, nadepsaném „Žaltář Poděbradský“ a „Kronika česká“, rukopisy bývalé knihovny olešnické. 16) 28. Rukopis knihovny Musea král. Českého v Praze, někdy č. 365 nyní 2, G, 3, psaný na počátku XVII. století, má jen nápis na Pulkavu připomínající, vše ostatní ani stručným výtahem z něho nazvati se nemůže. Jedině zajímavé jest v titulním listu to, že se tu praví, že „tato kronika česká skrze Přibíka jinak Přibislava Dluhojova z Radonína, mistra školského u sv. Jiljí v Starém městě Pražském z slovanského hlaholu v český přeložena“. Kromě prvních desíti listů jest vše ostatní „Staří letopisové čeští“, a to ve vydání Palackého text L. 29. Rukopis děčínský hrabat z Thunu T, 2 ve folio, mající 457 listů. Rukopis tento obsahuje kroniku Pulkavovu až do r. 1330 na listech 1—134, počátek života císaře Karla IV, výpisky z leto- pisů rozličných, hlavně z kroniky Beneše z Weitmile, a od listu 185 jsou Staří letopisové čeští, v něž rozličné zprávy a listiny jsou vsuty, i celý český překlad kroniky Vavřince z Březové. Rukopis ten byl aspoň částečně r. 1619 psán od Jakuba Brazidyna, souseda a horníka na Horách Kutnách. 30. Rukopis universitní knihovny pražské XV, D, 6, čítající 879 stran ve folio. Jest snůška rozličných kronik, učiněná od Balbina samotného a od něho skoro celá psaná. Pulkava jest od str. 300 až do str. 508, načež následují až do strany 555 Staří letopisové čeští, podávající zprávy až do roku 1470. Překladu německého kroniky Pulkavovy zachovaly se nám, pokud dosud známo, tři rukopisy, a to jeden v knihovně dvorní a státní mnichovské, druhý (ale jen zlomek) v knihovně wolfen- büttelské a třetí v městské knihovně vratislavské. 31. Rukopis dvorní a státní knihovny mnichovské č. 1112, čítající 169 listů ve folio a obsa- hující tak zvané provinciale, totiž seznam duchovních a světských hodnostů (l. 1—12),17) pak kroniku uherskou Jindřicha z Mügeln (list 14—52)18) a konečně od listu 53 německý překlad kroniky Pulka- vovy,19) která se končí jako latinský text druhé recense r. 1307 na listu 166, načež ještě následuje německý překlad vypravování toho, co v našem latinském textu na str. 191—193 pod čarou jest položeno. Na první desce rukopisu zevnitř jest písmem asi téže doby napsán nápis: „Das puchlein von allen geistlichen ständen genant provinciale. Die Cronica von Hungern.“ Celý rukopis psán jest jednou rukou, písmo jest pěkné, úhledné, čitelné a náleží asi poslední čtvrti věku XV. Kapitoly kroniky Pulkavovy čísly naznačeny nejsou, ale odstavce jsou vytknuty červenými nadpisy touže rukou psanými jako jest text rukopisu. Zakončení celého vypravování i s přídavkem po r. 1307 o svatbě krále Jana s Eliškou zni: „die Ding sein geschehen zu der glorien vnd eren der newen prewt vnd czu abent mit vorgender benedeyung derr Brewtigam vnd dy brawt... Et sich est finis, si non vis credere, tunc accipe cinis." 32. Zlomek wolfenbüttelské knihovny německého překladu kroniky Pulkavovy jde jen do r. 946, jest dle Palackého dosti nesprávně psán na počátku XVI. věku, jak viděti z několika řádků, jež Palacký položil na str. 479 do svého pojednání „O Přibíkovi Pulkavovi z Radenína a jeho kronice české“ (Radhost II, str. 479). 16) „Zprávy o zasedáních Král. české společnosti nauk“ r. 1886. 17) Hie hebet sich an das buch genant provinciale. 18) Hie hebet sich an die vorrede der vngerischen cronicken. 19) Hie hebet sich an die cronicka des kunigrichs ezu Behemen und sagt wie sy zum ersten wurden genennet.