XVI ÚVOD. Pulkavy, jenž, jak povědíno, jest základem díla Mikuláše Čecha, rovná se docela textu rukopisu mnichovského lat. 476. Rukopis tento nalézá se v zemském archivu moravském v Brně a náležíval někdy sbírce rukopisů Ceroniho. Jest v menším kvartu na papíře psán, čítá 352 stran a končí se zprávou k r. 1310 položenou a v našem vydání pod čarou na str. 191—193 vytištěnou slovy: „qui secus civitatem Saacz omnes fere occisi sunt“. Ve vydání našem znamenáme varianty z rukopisu tohoto č. 3. Přídavky z jiných letopisů a pramenů dali jsme vytisknouti nad čáru pod hlavní text Pulkavův. 14) Rukopisů kroniky Pulkavovy českých jest celá řada. Nejstarší z nich jest 17. rukopis rajhradský, dříve Ceronský; byl Volným zakoupen od dědiců Ceroniho pro knihovnu rajhradskou a čítá 96 listů. Ozdoben byl 13 miniaturami, ze kterých však 11 bylo vy- říznuto, čímž na druhé straně i text byl porouchán. P. Vojtěch Hauk pokusil se o restaurování miniatur dle dvou zbylých a nahradil dle rukopisu starobrněnského i text, kde vyřezán byl. Rukopis rajhradský psán byl buď v posledních letech XIV neb v letech prvních XV věku, nemá žádného nápisu ani úvodu a jest rozdělen jako ostatní české rukopisy kroniky Pulkavovy na kapitoly, které až do 74 jdou, totiž až tam, pokud se recense první s druhou srovnává. Text sahá až do smrti královny Elišky r. 1330. Ve vydání tomto znamenal p. prof. Gebauer varianty z rukopisu toho písmenem R. 18. Rukopis kláštera Augustinského na Starém Brně dopsaný roku 1407 od Petra z Horšova Týna bezpochyby pro arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hasenburka. („Explicit cronica Boemie scripta per manus Petri de Thyn Horschoviensi; finita a Dom. MCCCCVII" fer. secunda ante festum S. Wenceslai in castro Rudnicensi, domino ipsius reverendo tunc ibi existente. Finis adest, mercedem posco.“ Rukopis tento na papíře psaný čítá 101 list ve velkém kvartu a má předmluvu, jak ve vydání tomto na str. 211 jest položena. 19. Rukopis knihovny Lobkovické v Praze, dopsaný 5. pros. roku 1426 na hradě Hasištejně, z něhož otištěna byla čásť kroniky té ve „Výboru staré literatury české“ na straně 427—498, a sice od r. 1260 až do konce. Varianty z rukopisu toho znamenány jsou ve vydání tomto písmenem L. 20. Rukopis někdy knihovny štokholmské, nyní moravského archivu zemského v Brně R, IV, 17, papírový ve fol. asi r. 1434 psaný, 229 listů čítající, obsahuje na prvních 163 listech kroniku Pulka- vovu, dále (1. 164—202) Život Karla IV, potom chronologickou posloupnost římských králů a císařů od Romula až do smrti Karla IV. (1. 202—204) a konečně na listech 209—229 kompilaci z leto- pisů českých mající nápis: „Počíná se chronika česká od počátku sepsaná, z jiných mnohých kronik vybraná té vlasti, kteráž tak ukrácená uvodí potomním, kteříž sú byli nalezačové té země, súd- cové, vévody, kniežata, králi, biskupi, arcibiskupi atd. Obsahuje zprávy od přijití Čechů do země, které z počátku krátké jsou, ale od r. 1333 obšírnější a bitvou u Lipan se končí. Text kroniky Pulkavovy podobá se velmi textu rukopisu rajhradského čili Ceroniho, tak že možno míti za to, že měli stejný základ, avšak jazyk rukopisu štokholmského jest mladší. 15) 21. Rukopis městské knihovny vratislavské č. 1306 čítá 365 listů popsaných a tři prázdné na konci. Také napřed byly původně dva listy prázdné. Na prvním z obou počátečních prázdných 14) Obšírnější zprávu o rukopisu tomto a kronice Mikuláše Čecha podal Dudík ve své práci: „J. P. Ceronis Handschriftensammlung“, str. 418—439. 15) Viz Dudik: „Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte“. Str. 166 a 389 a násl.