XXII ÚVOD. Nové město „nikdy takových listův nemělo“.4) Později se nám o něm již žádných zpráv nedostává; i lze s Palackým za to míti, že nedlouho potom zemřel. Narozen byv r. 1370, byl by dosáhl nejméně 67 roku věku svého.5) Spisovatelská činnost Vavřince z Březové počíná se již v té době, kdy ve službě královské se nacházel. Avšak obmezovala se zprvu na překlady a spracování spisů cizích. Pro krále Václava a ku přání jeho složil neb přeložil snář či Knihy snového vykládání6) a ku požádání komorníka královského Jana z Risenberka7) jal se skládati Kroniku světovou, ve které však nedospěl než k druhé polovici 7 století, ač-li od něho nebylo více sepsáno, než nás došlo.8 Soudě podle dosti značného počtu rukopisů a potom (od r. 1510 začínaje) tištěných vydání, velmi oblíbeným a rozšířeným byl Vavřincův překlad Cest Mandevillových (podle německého spracování). Obsahem i objemem nepatrný jest latinský spisek, který v rukopise kapituly Pražské (z druhé pol. 15 století, sign. O 74) má nadpis: Commentum reverendi Magistri Laurencii de Brzezowa super VII psalmos penitenciales. 10) Dle Václava Hájka z Libočan „také nějaký Vavřinec z Březiny, mistr učení Pražského, o slávě Čechuov, Boemuov a Slovákuov mnoho vyhledav z starých kronikářuov sepsal, a to tak pořádně, že každý člověk najhloupější to čta aneb slyše, tomu víru dáti musí“. Jest tím míněn spis latinský či český? K otázce té i jiným, které by položiti se mohly, odpovědí a domněnek, nemajíce jiného svědectví, odvážiti se nechceme. 4) Viz o tom St. Let. a srovn. obě listiny Sigmundovy v Čelakovského Cod. juris mun. I, 230 a 233. — Že Vavřinec z Březové byl ve službách obce Nového města jako její „kancléř“ (srov. o tomto názvu Tomkův DP. VIII, 286) či nejvyšší písař, o tom není dokladu, leda že v nadpise těch zlomků, které Ludewig vydal, se uvozuje jako cancel- larius Novae Urbis Pragensis, což vydavatel jistě již ve své předloze našel. Také rukopis, o kterém se v r. 1556 zmínil Bruschius Kašparovi z Nydbrucka, měl nadpis: Chronika Laurentii de B., supremi cancellarii Novae civitatis Pragensis (F. Menčík v ČČM. 1884 str. 220) Avšak zůstali-li nepřetržitě ve svých úřadech nejvyšší písaři Diviš 1420—1430 a Ondřej z Myslibořic 1430—1439, pro Vavřince mezi nimi místa nenajdeme. K úřadu takovému neb podobnému by se byl ovšem jako muž učený a v právech zběhlý dobře hodil a snad náležel mezi radní písaře (podřízené nejvyš- šímu) obce Novoměstské. Název radního písaře se mu dává ve starém českém překladě jeho kroniky. 5) Odkud se v Jungmannově Hist. lit. české na str. 32 vzal r. 1455 jako rok úmrtí Vavřince z Březové, ne- vím. Jest to bezpochyby výsledek nějaké kombinace. Sr. Hanuš Pisemnictví české hvězdoslovné v ČČM. 1862, str. 240. 6) Dle rukopisu mikulovského (Dudik Handschriften .. . in Nikolsburg 48). V rukopise štokholmském spisek sluje „Knihy snové“ 7) Omyl, že to byl Jan z Eyzemberka (sic), vyskytuje se nejdřív u Jungmanna. 8) Viz rukopis (15 století) v univ. knihovně Pražské 17 F 47. Že by také rukopis jiný (17 J 47) tutéž kroniku obsahoval, jest omyl Jungmannův, který Hanuš v Dodatcích str. 12 opravil. V rukopise spis, který Jungmannovi (str. 32) „Kronikou o římských císařích“, Jirečkovi „Kronikou světa“ sluje, nemá žádného titulu. Předmluva zní: „Ke cti a chvále otce všemohúcieho, ot něhožto všecka moc, a syna jeho jednorozeného, ot něhož všecka múdrost, a ducha svatého, otci i synu ovšem rovného, ot něhožto všecka dobrota do tvora vydaného i nevydaného pramenně pocházie; a ku požádání slovutné vzácnosti muže Jana z Ryzemberka, komorníka přejasného a pána Václava, Římského krále, vždy rozmnožitele, a Českého krále, já Mistr Vavřinec, toho duostojného krále služebník, tuto kroniku z křesťanských, z židovských kronik s robotnú pilností a pilnú robotností sebral sem, aby českého jazyka zveličená obec v ní čtúci moc, múdrost a dobrotu božskú světlejie v skutciech poznajíc, jenž jest tomu všemu lidu, křesťanóm, židóm i pohanóm jasně okázána, bál se té všemocie moci a ji ctě hodně divil se té nesmierné múdrosti a jie pilně pozoroval...“ 9) Srov. Výbor II, 587. 10) Srov. Höfler, Geschichtsschreiber der Hus. Bewegung I, 110. Podle toho, co tu řečeno, čtenář by, ač mylně, se domnívati mohl, že spisovatel sluje na tom místě Vavřinec z Březiny. — Viz též Lorenz Deutschl. Geschichts- quellen I, 322, jenž zmiňuje se ještě o rukopise kláštera ve Vyšším Brodě, ve kterém čteme: Incipiunt hore canonice congeste ad laudem dei per mag. Laurencium de Brziezowa. Sr. J. Jireček v ČČM. 1887 str. 564.