UVOD. XXI Narozen byl r. 1370.8) R. 1393 dosáhl mistrovství in artibus na vysokém učení pražském; r. 1394 zapsati se dal na fakultu právnickou. Již r. 1391 ku přímluvě královny Žofie byl obdržel Vavřinec od papeže dovolení, by přes nedostatečný věk přijmouti směl beneficium církevní. Takového se mu dostalo ještě téhož roku; byla to fara v Lounech.9) Později měl faru v Běcharech (u Libáně).10) Než M. Vavřincovi běželo hlavně o důchody. Nemínil se trvale věnovati stavu kněžskému a správě duchovní. Nevíme, od které doby M. Vavřinec se nacházel ve službě dvorské krále Václava. 1) V ní setrval snad až do smrti jeho (1419). Za bouří, které potom nastaly, v nejbližších letech zprávy o něm jsou velmi nedostatečné. Sotva lze však pochybovati, že v té době Praha mu byla obyčejným sídlem.2) R. 1427 jmenuje ho potupná píseň mezi protivníky Sigmunda Korybuta, která slovy umieť písmo přeložiti, z pravdy křivdu učiniti naráží na jeho spisovatelskou činnost a právnické vzdělání.3) Naposledy se M. Vavřinec z Březové připomíná k r. 1436. V bouři r. 1434 zničeny byly od Staroměstských originály privilejí Nového města. Když potom po uznání krále Sigmunda Novo- městští vyžádali si na tomto stvrzení privilejí, prospělo jim nemálo svědectví Mistra Vavřince. Přeloživ v předešlých letech privileje z latiny do řeči české, vyvrátil tvrzení Staroměstských, že 8) Bulla z r. 1391 svědčí dvacítiletému. Bakalářem dle dotčené bully stal se nejpozději r. 1391. 9) Libri Conf. Annus 1391 et 1392, p. 75. Jako plebanus in Luna zapsán byl r. 1394 na fakultu právnickou (Mon. Un. III, 45); důchodu této fary požíval také ještě 1406 (Základy místopisu Pražského I, 208). 10) O tom se dovídáme z dosud neznámé bully Bonifacia IX., zapsané v registrech vatikanských, která zní takto: Bonifacius papa IX dilecto filio Laurentio de Brziezowa, lectori plebano nuncupato ecclesie parochialis in Biecharz Pragensis diocesis salutem etc. Vite ac morum honestas aliaque probitatis et virtutum merita, super quibus apud nos fidedignorum testimonio commendaris, nos inducunt, ut tibi reddamur ad graciam liberales etc. Volentes igitur te etc. fauoribus prosequi graciosis, tuis in hac parte supplicacionibus inclinati tecum, qui in subdiaconatus ordine, ut asseris, constitutus es et parochialem ecclesiam in Biecharz Pragensis diocesis, cuius fructus etc. decem et octo marchas argenti secundum communem existimacionem ualorem annuum non excedunt, obtines, ut unum aliud beneficium ecclesiasticum curatum seu alias cum dicta ecclesia incompatibile, eciam si parochialis ecclesia aut dignitas, personatus aut administratio seu officium cum cura vel sine cura in metropolitana, cathedrali seu collegiata et dignitas ipsa in metropolitana seu cathedrali, non tamen maior post pontificalem, in collegiata ecclesiis huiusmodi principalis fuerit et ad eam consueuerit quis per electionem assumi etc., recipere et usque ad triennium retinere ac parochialem ecclesiam et beneficium huiusmodi simul vel successiue ex causa permutationis vel alias totiens, quotiens tibi placuerit, dimittere et loco dimissi vel dimmissorum aliud vel alia simile vel dissimile aut similia vel dissimilia beneficium etc. duo tantum incompatibilia recipere et per huiusmodi triennium duntaxat retinere libere et licite valeas, quod e ratione ipsorum ad aliquos superiores ordines interim promoveri minime tenearis etc. dispensamus etc. Data Rome apud S. Petrum tertio Kal. Decenbris anno quarto decimo. 1) V předmluvách k Cestám Mandevillovým (v rukopise Křižovnickém slovo „služebník“ vynecháno) a ke kronice světové nazývá se Vavřinec služebníkem krále Václava. J. Jireček se velice pravděpodobně domnívá, že konal povin- nosti písařské v královské kanceláři. — R. 1413 obdržel od krále zároveň s Jindřichem z Lažan a Lautem z Hlazovic jako odúmrť po Jírovi z Roztok 93 kopy úroku na Mělníce, 60 kop na Novém městě Pražském a 71/2 kopy na vsi Brozánkách. Ve při, která vznikla pro odpor královny a syna zemřelého, mistr Vavřinec spoluobdarované zastupoval. Řečené důchody byly sice obdarovaným přisouzeny, ve skutečné požívání jich však Vavřinec nejspíše se nedostal pro nepokoje, které potom v zemi povstaly. R. 1429 průběh věci stvrdili písaři desk dvorských přísahou a Vavřinec zapsati jej dal do knih města Prahy. (Viz knihu městskou č. 992 1. 103—104.) V listinách zde zapsaných Vavřinec se obyčejně bez příjmi jmenuje, jednou i s ním (Laurencius de Brzezowa). Sr. Archiv Č. III, 483, Palacký, Würdigung 204. 2) Sr. Kroniku jeho na str. 436 tohoto vydání. 3) Výbor II, 314. O domě, který několik let držel v Liliové ulici v. zápisy k r. 1423—1429 v Základech I, 67. Srov. Tomkův Dějepis Prahy VIII, 120.