ÚVOD. XXXIX Nadpis překladu kroniky Vavřincovy, který jistě nepřibyl teprve v rukopise děčínském, zní takto: Totoť jest kronyka, kterauž jest sepsal Mistr Vavřinec z Březové někdy písař radní Nového města Pražského, za času krále Václava Českého, které se věci dály v království Českém před spálením božské paměti Mistra Jana Husi a po smrti jeho za času Žižky, kterýžto lituje jeho smrti s jinými bratřími veliké škody znamenité učinil v zemi České s záhubem duchovenství. — Předmluva, která se počíná slovy Ve jméno svaté a svrchované a nerozdílné Trojice, jest překlad oné, kterou čteme u Ludewiga. S textem od něho vydaným se překlad nejednou shoduje také na místech, kde onen vy- kazuje čtení zcela zvláštní; 2) podobně se stýká častěji s textem, který jsme písmenou P označili. 3) Z ostatních rukopisů některé pozoruhodnější shody má s rukopisem B, 4) někdy také s A.5) Na jednom místě (str. 358), totiž ve vypravování o měšťanu pražském Krásovi, který r. 1420 byl ve Vratislavi pro kalich upálen, místo překladu čteme líčení této události, která veřejné mínění v Čechách nemálo pobuřovala, jiné, od kroniky Vavřincovy odchylné a podrobnější. Nevíme, bylo-li již od překladatele do ní vloženo neb od někoho jiného později. 6) Rovněž nesnadno jest rozeznati původ dosti četných přídavků a přípisků v textu překladu. Jsou to glossy buď již překladatelovy neb pěkterého pozdějšího přepisovače. Pochodí-li od onoho poznámka ve vypravování o velikém hádání v domě Zmrzlíkově (strana 463), mohla by sloužiti k určení času, kdy kronika přeložena byla. Po prohlášení totiž, které Mikuláš z Pelhřimova učinil proti sloužení mše v ornátech, v překladě přidáno: „Bohpomozi, milý bratře, ačs na onom světě, z toho ohlášení.“ 7) Mikuláš dostal se, jak známo, roku 1453 do vězení v Poděbradech, ze kterého již nevyšel; v něm zemřel některého roku potom. V té době, jak se zdá, napsána ona věta, kdy se totiž nevědělo, zdali ještě jest na živu. Zároveň se tu prozrazuje podobně jako také v některých jiných přídavcích smýšlení straně táborské nepříznivé.8) Jsou to nejspíše vesměs glossy překla- datelovy. Jemu lze také připsati takové přídavky, kterými se předloha věcně doplňuje neb vykládá, ač-li aspoň někdy nepřekládal z textu stejného znění.3) Pozdějšího původu by byly jiné, v nichž 10) se sympathie k Táboritům objevuje; jich původce snad náležel k jednotě bratrské. 2) V. u př. str. 336 prelatorum, str. 344 papam, str. 354 salutaverunt; zvláště často vyskytují se tyto shody tam, kde L nejvíce zvláštních čtení vykazuje, totiž ve vypravování o obléhání Prahy v červenci 1420 (str. 382—390); sr. též str. 397, str. 400 (v seznamu klášterů). 3) Viz zvláště str. 376, 408, 409 (v seznamu klášterů), 417 (kde jen P má nezbytné domo, jež také v překladě se vyskytuje), 427 (kde třeba za to míti, že překládáno dle správného textu, který má na tom místě jen P), 435 (Johannes Všembera), 438 (omnes), 460 (postillaciones), 477 (clientibus), 476 (populus laycalis); 483, 493 (dominus Martinus = kněz M.); 506. — Na některých místech jest patrno, že překladatel měl text správnější, nežli nyní máme ve všech rukopisech. Viz u př. str. 339, kde překlad má správné datum 26 července, str. 433 (utrisque, quivis), str. 440 (se dvěma rytíři proti cum duobus milibus), str. 456 (villani = sedláci); str. 478, kde v překladě správné datum 13 dubna, podobně jako str. 496. — Str. 459 v článku 40 třeba za to míti, že překladatel měl před sebou mutare ritum, ale četl chybně imitare a proto přeložil následovati. Někdy se shoda s P nedostavuje, kde bychom ji očekávali, u př. na str. 497. 4) Viz zvláště str. 333, 335, 389 (píseň Dietky bohu zpievajme), 431, 452 (cum ceteris sibi iunctis), 469, 470 a 471 (ut supra), 474. 5) Str. 348, 397, 469 (unam), 501, 527. 6) Sr. poznámku k tomu místu. Též Grünhagen Hussitenkämpfe der Schlesier 19. 7) Věta tato neměla, jako se stalo na str. 463, odkázána býti do poznámky. 8) Str. 411, 417, 462. 9) Srovn. str. 343, 356 (první přídavek), 369, 376, 379, 386, 396, 406, 408, 427, 453, 454, 459, 466, 485, 494, 505, 507, 508, 510, 515, 521, 529, 531, 533. Že str. 371 Mikuláš z Husi se nazývá „měštěnín novoměstský veliké rady“ zavinil nejspíše překladatel, neporozuměv předloze. 10) Viz zvláště str. 356, 407, 474 475, 476, 501, 503, 505, 521, 529, 530.