XXXVIII ÚVOD. Palacký ve svých Dějinách (III, 1 str. 275) tyto výpisky citoval jako „Kroniku českou z r. 1414 do 1420“, tedy jako nějaké dílo samostatné. Avšak právě na místě od něho citovaném ozývají se k nám slova Vavřincova (str. 334) zase beze změn značnějších, jak z následujícího patrno: Vavřinec z Březové. ... propter quam quidem infancium communio- nem scisma grave inter magistros et sacerdotes veritati dei et Magistro Johanni Hus adherentes in Praga et in regno Bohemie est exortum. Nam quidem ex eis infancium communionem fore er- roneam et ad baptismi confirmacionem non ne- cessariam asserebant, alii e contrario propter dicta beati Dyonisii et aliorum primitive ecclesie doctorum hanc sentenciancium communionem ip- sam katholicam et salutiferam astruebant affir- mando, quod omne ecclesie sacramentum euka- ristie divinissime sacramento perficiendum est et roborandum. Výtah. . .. pro qua quidem infancium communione fac- tum est scisma grave inter magistros et plebanos, legis dei defensores, ita quod quidam ex eis infancium communionem dicebant fore erroneam et pro confirmacione baptismi non necessariam, alii vero propter dicta beati Dyonisii constanter asserebant, quod omne sacramentum ecclesie sacramento eukaristie perficitur et roboratur, nam idem dicit: Nullum rite sacramentum peragitur. ubi sacra communio non adhibetur oc. A tak i jinde: výtah bývá obyčejně kratší, co do slovného znění, více nebo méně pozměněný. Avšak někdy přináší více; a pro takové přídavky následuje v tomto vydání (str. 537—541) po kronice samé tento výtah z první části její, a to tak, že přídavky a odchylky tiskem patrnými se staly. Mnoho nového, co by již Vavřinec z Březové byl nepověděl, v nich ovšem nepřibývá. — Starý český překlad kroniky Vavřince z Březové zachoval se v rukopise někdy Pelclově v knihovně hrabat z Thunův v Děčíně, jehož ostatní obsah udal Palacký v úvodě k svému vydání Starých Letopisů (XI—XII). Rukopis pochází ze 17 století,?) avšak překlad sám jest mnohem starší, což na přečetných místech v ohledu hláskoslovném a tvaroslovném, jakož i syntaktickém a lexikálním prozrazuje, kdežto jinde starší ráz jazyka setřen. Lze za to míti, že učiněn byl již v 15 století. Překladatel zůstává nám neznámým. Jazyka latinského nebyl tou měrou mocen, aby byl své předloze všude porozuměl. Překládal, jak a pokud uměl přečísti a porozuměl, s neporoz- uměním často až směšným, podobně, jako nacházíme v starém překladu Života císaře Karla IV. Kde jej obtíže přemáhaly, místo překladu položil výtah 10) anebo, co se mu přeložiti nedalo, pře- skočil. 1) Překlad jest někdy otrocky věrný, až i slovo od slova bez ohledu na smysl předlohu sledu- jící, někdy velice volný. Nicméně některá místa dosti dobře se zdařila. I lze říci, že tento starý překlad kroniky Vavřincovy jako památka staršího jazyka bezcenný není právě proto, že se tento v něm do forem daných latinskou předlohou vtěsnati nechtěl. compactata. Nostri responderunt, qui fuerunt pro veritate, quod volunt et tenent. Adversarii vero contradixerunt et noluerunt dicentes: quid et quantum boni potestis vobis per ea disponere, nos vobis favemus, sed nobis non sunt ne- cessaria. Et per hoc facta est magna divisio in regno, quidam regi Georgio fideliter adherentes et alii sicut Conopisky cum aliis dominis partis adverse contra regem insurgendo et bella contra se mutuo levando. 9) Na pokraji prvního listu poznamenáno Ex libris Joan. de Neuberg. Rukopis čítá 456 listů ve folio. Na listě 1 čteme: Tato kronika až pod Léto 1426 přepsána jest skrze Jakuba Brazydyna, souseda a horníka na Horách Kutnách. Druhé podobné připomenutí na 1. 390 zní: Tato kronika přepsána jest skrze Jakuba Brazydyna, souseda a horníka na Horách Kutnách. L. P. 1619. — Překlad kroniky Vavřincovy napsán na 1. 201 a—277 b. 10) Viz u př. str. 340, 350 atd. 1) U př. str. 349 ke konci Fuit ergo nox illa .. . str. 418 atd.