1420 402 in ecclesiarum dedicacionibus fieri solebat, potuit reperiri. sed omnium more apostolorum fuit unum cor et una voluntas. nichil aliud tractantes, nisi que forent de animarum salute ac de cleri ad pristinum, primitive scilicet ecelesie, statum re- duccione. Peracta itaque, ut dictum est, modica corporis refecciore surgunt cum populo presbi- teri ad agendum deo graciarnm acciones et cum venerabili eukaristia Thabor monte processio- naliter circumeunt, virginibus sacrameutum pre- cedentibus et viris ac mulieribus in suis turmis sequentibus, vociferantes et psallentes in canti- cis, prout videbatur expedire. Hac processione finita vale sibi mutuo facientes cum suis presbi- teris non declinantes ad dexteram nec sinistram, ne blada conculcarent, veniunt, unde exierunt. Factum est autem. cum supradicta in longiores partes vulgarentur, cepit numerus veniencium de die in diem notabiliter augmentari. Nam non solum iam de Dieska ?), Wodniana, de Netolicz, de Herzman, de Usk, de Janowicz. de Sedlczan, de Plzna sepius illuc venire solebant, sed de Praga, Domazlicz, de Grecz Regine necnon de multis locis Moravie pedestres et equestres in Thabor conflucbant, quidam ex magno zelo de- vocionis, ut ibi audito verbo dei cum ceteris communicarent, alii ad videndum tante multi- tudinis populum, ect quidam, ut consideratis ibi- dem factis detraherent et emulis veritatis pro- palarent. Quapropter cum ita ex singulis parti- bus in Thabor confluerent. rex Wenceslaus cum quibusdam inimicis veritatis baronibus ceperunt graviter ferre timeutes, ne tanta populi multi- tudo regem et archiepiscopum, prout famabatur, pro defensa legis dei eligerent et sic eorum bona velut adversariorum per potenciam, cui resistere non valerent, invaderent ac *) depopularent. Qui- dam ca de causa ex nobilibus districcius sub- ditis suis sub pena colli et bonorun perdicione precipiunt, ne per amplius ad monte Thabor audeant concurrere. Sed huiusmodi mandatum rustici cum suis uxoribus P) modicum aut nichil advertentes pocius dimissis omnibus, que possi- derant, ad Thabor montem in certis festivitati- bus venire nullatenus negligebant allecti et at- tracti. prout ferrum attrahit magnes. Cuius cau- z) Piska B. — *) et A. — P) mulieribus L. *) Překl. rozuměl valde. VAVŘINCE Z BŘEZOVÉ KRONIKA HUSITSKÁ zim chodily sou a muži s ženami následovali sou řadův (v) svých zástupích, hlasitě žádali. To když dokonali, velmi *) sobě vespolek přejíce s svými knézimi, neuchylujice se ani na levo ani na pravo, aby obilí netlačili, přicházeli sou na místa, od- kudž sou vycházeli. A když ty věci do dalších krajin se roznášely, počal se počet scházejících rozmnožovati den ode dne více; než-li již z Písku, Vodňan, Netolic, z Heřmanovic, z Ušku, z Jano- vic, z Sedlčan, z Plzně scházeti se měli obyčej, ale z Prahy a z Domažlic, z Hradce Králové i z jiných mnohých míst i z měst Moravské zemčě, pěší i jízdní, na Tábor scházeli sou se, a to z ve- likć horlivosti náboženství, aby slyšíre slovo boží s jinými přijímali. jiní pro opatření tak velikého lidu množství. a někteří spatříce činy. jim utr- hali a nepřátelům pravdy jináč vypravili. Pro kte- roužto věc, když tak lid ze všech stran na Tábor se scházeli, král Václav s některými nepřátely pravdy boží a páni šlechtici počali to v svých srdcích těžce nésti, bojíce se, aby tak veliké množství lidu krále a arcibiskupa, jako; se roz- hlašovalo, k obraně zákonu božího sobě nevyvo- lili a tak jich zboží jako protivné skrze moc, jíž by odolati nemohli, sobě osobujíc hubili by. Z té příčiny někteří z urozených lidí přísně svým pod- daným pod pokutou ztracení hrdla i statkův za- povídali sou, aby více na horu Tábor nesměli choditi. Ale sedláci s svými ženami na tu zápo- ved malo dbajice, opoustice všecky věci. jimž vládli, na Tábor horu na jisté stanoviště nižád- ným obyčejem v jisté svátky nezmeškávali sou « nachyleni i pritażeni jsouc od téhož. jako magnes kámen železo. Toho příčinu pokládali velicí hvěz- dari, ze by toho léta zvláštie nebes a hvězd s ji- nými bylo (s)zření, kteréžto tak k běhání i star- ším proti inysli lidu obecného nachylovalo. A když ty věci daly se, mnozí urozeni, lidu obcc- ného obojího pohlaví opustivše marnosti, k zá- konu božímu pilnost svou přičinili, dábel, spu- sení lidského pokolení nepřítel, skrze některé falešné bratří kněží čistou zákona božího pšenici rozličných bludův a kacířstva koukole nasil jest. tak že se zdá plniti ono slovo apoštola I Timoth. IV*: Duch svatý pevně dí, že v posledních časích odstoupí někteří od víry, poslouchajíce duchův 1120