XXVIII ÚVOD. Vydání Ludewigovo, jehož předloha nám se ztratila neb aspoň do té doby nalezena nebyla, zastupuje rukopis (L), 1) jenž nehledě k tomu, že jen 2 zlomky kroniky obsahoval, od rukopisů dosud vypočtených, mnohými zvláštními různočteními se lišil a také tím, že místo prologu Licet michi contemplanti jiným se počínal, který ve vydání Ludewigově takto jest vytištěn: Supremac Trinitatis nomine inuocato, 2) ad cuius gloriam hanc congeriem cursuum, in Regno christianissimo Boemiae et Marchionatu Moraviae circa annum domini MCCCCXIV et deinceps gestorum, pro futura rei memoria; quae relatorum3) Legis Dei et ipsius sacratissimae ueritatis impugnatorum ac persequutorum detestandam malignitatis improbitatem denunciet; duxi exarandum operis laborem ac desudationem subire curaui.4) Ipse ergo me adiuuare dignetur, de quo omnia sunt. Cui est honor et gloria per infinita secula seculorum. Amen. Potom následuje začátek vypravování, a sice týž jako v obou rukopisech knihovny universitní. Marginalia text až do konce druhého zlomku provázející liší se od těch, jež v rukopisech W a A čteme, pocházejíce od vydavatele. 6. (P) Kompilace, které se dostalo nezcela vhodného jména Chronicon universitatis Pragensis, z části vydaná od Höflera v Gesch. I, 13—47, obsažena jest v rukopise c. kr. dvorní bibliotheky ve Vídni, psaném, co se týče té části, o kterou tu běží, někdy v první polovici 16 století rukou písaře nevždy dosti pečlivého a pozorného. (Codex Palatinus, N 7650.) 5) Hned při r. 1414 v této kompilaci užito bylo kroniky Vavřince z Březové a také na několika místech potom; od května r. 1420 začínaje máme před sebou přepracování, od 6 července 1420 za- čínaje v podstatě již jen opis kroniky Vavřince z Březové. Text, který tu čteme, nekryje se úplně ani s textem rukopisů napřed uvedených, ani s textem tištěným u Ludewiga. Nehledě k chybám písařským, některé nedůležité odchylky nejspíše vznikly libovolným měněním a slov přestavováním, avšak, když ty odečteme, zbude dosti hojný počet odchylek, jež k tomu ukazují, že v kompilaci této užito textu kroniky, jenž vynikal mnohými zvláštními různočteními, na mnoze takými, jež proti čtení jiných textů se jeví jako lepší, ba nejednou jako jedině možná, u př. (k 2 červenci 1421): „Et sic Magistro Ja- cobello et pretacto Johanni commiserunt, ut alios presbiteros introducerent legitimis exclusis; proti ex causis (str. 481), které jinde čteme. Na některých místech jen v P se zachovala slova nezbytná, která jinde se vytratila; na př. (strana 494) slovo conveniant, kde se vypravuje, že dle snesení sněmu kutnohorského r. 1421 branná moc se měla shluknouti dne 18 září u Českého Brodu. Po- zoruhodna jsou dále v P některá místa, obsahující více než ostatní rukopisy, jako ve vypravování o dobývání Mostu roku 1421, kde slovy jen v tomto rukopise se objevujícími tocius communitatis Pragensis quasi capitaneus et director nabýváme úplné jistoty, že zmíněný tu kněz Jan (dominus Johannes predicator) jest Jan ze Želiva.“) 1) O stáří rukopisu Ludewig nic nepřipomenul. 2) Srovn. předmluvu ke Kronice světové, jež se také vzýváním Trojice počíná. 3) Tak tištěno; má býti zelatorum. 4) Interpunkce, kterou smysl vyžaduje, zdá se býti: Supremae Trinitatis nomine invocato, ad cuius gloriam hanc congeriem cursuum ... duxi exarandum, operis laborem ac desudationem subire curavi. 5) Srovn. moje pojednání Tak zv. Chronicon Universitatis Pragensis a poměr jeho k Vavřincovi z Březové ve Zprávách kr. české společnosti nauk r. 1884 a spisek Rustlerův Das sogenannte Chronicon Universitatis Pragensis. V Lipsku 1886. 6) Palacký (III, 2 str. 106) o tom pochyboval.