100* Pročež k VCMti i na místě všeho konventu kláštera sv. P. Anežky poníženě se utíkám, že VCM o tom milostivě a spravedlivě naříditi ráčí, aby oni ouředníci téhož záduší sv. Haštala grunt ten zase, jakožto vlastně klášteru náležející, klášteru odstoupili, zeď okolo téhož krchovu zdělanou a prve nebejvalou rozbořili i také ten díl školy na gruntu klášterským vyzdvižený odstavili ano i také sousedům klášterním těch 50 k. m. jim navrátili a potud dále gruntu klášterského se neujímali. A že sou se pak toho tak své- volně a v té rebelliji dočinili a gruntův cizích se ujali, tehdy pokutu právem a zřízením zemských vyměřenou aby nesli a tu, komuž náleží, složili. K VCM té ponížené naděje souce, že VCM nad klášterem ruku ochrannou držeti a sprave- dlivé v té věci dopomožení milostivě učiniti ráčí, v tom se VCM i na místě všeho konventu téhož kláštera sv. P. Anežky k milostivé ochraně poroučeného činím VČMti nehodný kaplan etc. převor i na místě všeho konventu kláštera sv. P. Anežky v St. M. Pr.« Na císařský rozkaz nařídil Lichtenštejn k vyšetření věci komisi (5. února 1621), o které královští místodržící dne 28. února 1621 takto referovali: »Osvícené kníže a pane, pane milostivý etc. Jakož jest Vaše Knížecí Milost k žádosti ponížené starších ouředníkův na místě vší osady záduší kostela sv. Haštala v Starém Městě Pražském, ano také i některých sousedův z též osady Haštalské, kterýmž se od p. převora kláštera sv. P. Anežky překážka v užívání gruntův pod jisté platy roční do kláštera vycházející děje, k vyslyšení stran v stížnostech jejich, ano i pokudž možné mírným způsobem porovnání milostivým dekretem, kteréhož datum 5. Februarii léta nyní jdoucího jménem a na místě JMtiC krále a pána, pána nás nejmilosti- vějšího, za komisaře naříditi ráčila. Netajíme Vaší Knížecí Milosti, že sme tak poslušně se zachovali a davše před sebe obě strany povolati, je v stížnostech jich vyslyšeli.