z 59 stránek
Titul
I
Studie
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
Edice
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
Název:
Seznamy měšťanů Pražských I/3 Staré Město 1438-1490 (Archiv hlavního města Prahy)
Autor:
Teige, Josef
Rok vydání:
1903
Místo vydání:
Praha
Počet stran celkem:
59
Obsah:
- I: Titul
- 91: Studie
- 124: Edice
Strana 105
105*
Místodržící uložili 18. ledna 1705 hejtmanu staroměstskému
Rudolfovi Josefovi z Lisova, aby stížnost vyšetřil a hleděl
po dobrém strany srovnati, což se také stalo a klášter vy-
platil obci náhradu v obnosu 600 zl. (Ve smíru bylo uznáno:
In Betracht und Ansehung, dass die alte von so viel hundert
Jahren bestehende Klostermauer alle diese obbenannte, theils
nur von Holtz und Lehm erbaut geweste, Häussle und Ap-
pertinentien eingeschlossen und eingeschränkt sich befinden,
und also der klare Augenschein selbsten zeuget, das diese
Häussle und Platz zu dem Kloster vormahlen gehörig ge-
wesene und per injuriam temporum etwan in Ketzerischen
Zeiten dem Kloster entzogen seyn müssen und zumahlen
auch durch so nahe Anwohnung derer weltlichen Leuten
die Klosterjungfrauen geärgert und in ihren geistliten exer-
citiis ungemein turbiret werden).
V příčině poměru ke Starému Městu můžeme jen tolik
říci, že civilní soudnictví rychtář s radou prováděl, trestní
však obec Staroměstská. V případě vraždy r. 1615 praví se vý-
slovně: poněvadž panna abatyše netoliko pro chudobu, ale
také proti řeholi své jeho (vraha) viniti nemůže, nýbrž jej
ku právu dodati chce a má. (Ruk. arch. m. 747 fol. 2.)
Rovněž při příležitosti specialního případu rozhodlo
gubernium v témž smyslu, na př. r. 1702, jak o tom svědčí
tento přípis: »Slovutné a vzáctné poctivosti přátelé nám milí.
Co tak při vysoce slavné královské kanceláři místodržické
české manželé Braunerovští pohledávali, a po odeslání těch
k tomuto král. vrchnímu právu odevzdaných spisův roze-
znáno míti žádají, to z příležejícího memorialu obšírněji
vyrozumíte. Jsouce pak již v tom od J. Mil. C. prostředkem
nejmilostivějšího rescriptu zřetedlné vyměření učiněno, že
postranným právům in publicis, politicis et criminalibus
žádná jurisdicti patřiti nemá, nýbrž v těch a těm podob-
ných případnostech dependenti od magistrátu míti mají.
Pročež dle toho tak se říditi a pokračovati, pak dadouce
sobě svědka ku právu Vašemu pořádně citovati, jeho vysly-