110* na gruntech aneb kdekoliv jinde jej mající (učiníce však předně o tom konventu své ohlášení) pořádně říditi a kšafto- vati chtěli, to aby mohl a moc jměl svobodně a volně tak, jakž od starodávna vždycky to činiti moc jměli a mohli učiniti a statek svůj všelijaký jakožto svobodný měštěnín komukoliv odkázati, poručiti a dáti, v čemž se žádnému z týchž všech sousedův nynějších i potomních, jak ode mne, tak ani od žádného z budoucích pánův převorů a všeho konventu nemá žádná nejmenší překážka činiti. S touto však při tom obzvláštní vejminkou a při tom opatření kláštera a všeho konventu: Poněvadž jest vědomé, co se odúmrtí bez kšaftův dotejče, ty že na vrchnost grun- tův po tom každém, kterýžby nekšaftoval, připadají, pročež kdyby se koliv trefilo, takže by některý ze sousedův anebo vdov tu na gruntech klášterských, nemaje žádných dědicův a přátel krevních, bez kšaftu prostředkem smrti z tohoto světa vykročil, tehdy po takovém každém nekšaftujícím a přátel žádných nemajícím všecken a všelijaký pozůstalý statek, na čem by ten koliv záležel a se vyhledati mohl, ten na klášter a všecken konvent přijíti a časem připadnouti má bez překážky každého člověka všelijaké. Pro lepší pak toho všeho jistotu, stálost, nepromněnost a jich všech sousedův nynějších i budoucích bezpečnost já z počátku psaný kněz Vincentius Quorpet de Narbona pečeť k tomuto listu s jistým vědomím a povolením pana provinciála i všeho konventu s podpisem vlastní ruky mé dal sem při- věsiti. Kteréhož jest datum v klášteře sv. P. Anežky 1. P. 1626 v outerý po sv. P. Markétě, to jest 14. měsíce Čer- vence.« Jinak ovšem poměr usedlých ke klášteru byl jako poměr držitelů emfyteutických k ostatnímu vlastníku půdy. Dominikáni, kteří zde, jak uvedeno, vedli duchovní i hospodářskou správu kláštera, dostali r. 1616 i kostel sv. Máří Magdaleny na Malé Straně darem od kapituly