D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské 432 na to šetřiti a toho pilen býti má, aby v městě nic se toho, buď od měšťanův osedlých neb neosedlých, svobodných neb přespolních, nedálo, nekonalo, nemluvilo ani nezpívalo, co by předkem proti pánu Bohu všemohoucímu ohavně a neřádné bylo, aneb na posměch a k zlehčení jak vlastní osoby, tak i dědicův a budoucích JKMsti jakožto vrchnosti jich býti mohlo. 16. Item JMKcí rychtář podobně má na to pilný pozor dáti, aby se v témž městě míry, váhy, lokty, pinty, žejdlíky, s mírou, váhou, loktem, též pintou a žej- dlíkem,*) u koho nespravedlivě se našlo, toho každého JMKcí rychtář má JMKcí, v nepřítomnosti pana inspektora [sic] přednésti, poručení dalšího o tom a resolucí *) Zde schází několik slov. očekávati, a ní se spravovati povinen bude. Což kdy se tak to vše, jak v sobě instrukcí obsahuje a zavírá, od něho stane, má jemu taková věrnost všelijakou milostí zpomínána, i také jeho osoba ve všech náležestých [sic] příčinách proti jednomu každému chráněn a zastoupen býti, načež se týž JMKcí rychtář bude moci bezpečiti. Actum této instrukcí v městě Roudnici nad Labem dne 2. Aprilis a. 1669. 298. 1669, 16. října: Při testamentě někteří poddaní dostali svobodu. Rytíř Přibík Jeníšek z Újezda na Březnici a Tochovicích, nejv. písař zemský a horlivý svého času katolický reformator, upsal r. 1640 své manželce paní Lidmile Kateřině rozené z Talmberka 32.500 kop m. věna na panství Březnickém. Že neměli dětí, statky jeho po smrti jeho 1651 přešly na jeho strýce Přibíka Františka z Újezda, povýšeného r. 1642 do stavu panského. Teta tohoto paní Lidmila Kateřina z Újezda roz. z Talmberka učinila v Praze 4. pro- since 1659 testament „o věnu mém dskami zemskými stvrzeném, na statku Březnici vyká- zaném a za uroz. pánem panem Přibíkem Františkem z Újezda, dědicem již v Pánu odpočí- vajícího pána mého zůstávajícím, na 32.500 kop m. se vztahujícím,“ odkazujíc 11.100 kop je- suitům Březnickým na seminaristy, však českého národa a jazyku, značné summy klášterům jiným a kostelům, 3000 kop bratrovi svému panu Janovi staršímu z Talmberka na Jankově, Bedřichovicích a Postupicích, něco jiným příbuzným. K tomu testamentu udělala kodicill v Praze 16. října 1669, v němž činí nové odkazy, jako bratrstvu neb kongregaci české Nanebevzetí bl. Rodičky boží v Starém Městě Pražském, jenž své služby bratrské v Betlemě mívá, 100 fl. r.; dvěma dcerám paní sestry dobré paměti pana patera Chanovského Soc. Jesu po rodu Hub- kovnám, každé s jedno lože šatův a jedno povlečení na každé lože; pěti služkám, pěti slu- žebníkům, mezi nimiž jsou „dvě pacholata moje“ .. „A poněvadž poddaní moji mne k tomu věrností svou a službami, ačkoli povinně prokazovanými, pohnuli, že jsem sobě umyslila, je z poddanosti k svobodě propustiti: pročež kterýž by takového propuštění a svobody užiti měli, z vejhostův, které jsem k kšaftu mému přiložila, se vyrozuměti moci bude.“ Vloženo do desk 19. srpna 1686. Opis v místodržitelském archivě v Praze. — V tom testamentě i v kodicille mluví se jen o penězích věnných a o svršcích, jež testatorka odkazuje, a o žádných nemovitostech, které by jí náležely, ani o poddaných, kterých by se mohlo týkati to propuštění. Snad ti propuštěnci pocházeli z Březnicka, a paní snad si je vymínila k osobní posluze; ale u těch čeledínů, kterým zejména něco odkázala, nepraví se nikde, jsou-li poddaní či svobodní.