464 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské: vala, i v poměru ku poddaným, aby bez odporu konali své povinnosti k vrchnosti. Fischer radí spravovati se týmž heslem i při dobytku, kterýž, je-li náležitě chován, dává dobrý užitek. A totéž heslo platí mu v poměru mezi zemědělcem a půdou, kteráž dává dobrou úrodu jenom tehdáž, je-li dobře vzdělávána. Deset let po smrti Fischerově spis jeho vyšel v německém překladě, též ve dvou dílech, o 296 a 312 stranách v malém kvartu. Hlavní část dlouhého titulu v prvním dílu zní: „Fleis- siges Herrnauge, oder wohl ab- und angeführter Haushalter, d. i. gründlich und kurz zu- sammengefasster Unterricht von Bestell� und Führung eines nütz- und einträglichen Landlebens und Wirtschaft.. von R. P. Christophoro Fischern, anjetzo aber ins Teutsche übersetzt von Agatho Carione. Frankfurt und Nürnberg in Verlegung Johann Ziegers MDCXC.“ Díl druhý (Zweiter Theil des Landlebens und Wirtschaft) vyšel též r. 1690. — Týž německý překlad vydán byl podruhé u Jana Ziegera v Normberce 1696, při čemž první i druhý díl (str. 342, 312) byly rozmnoženy o několik kapitol, a přidán byl nově díl třetí (str. 588) o zahradách květi- nových, o rostlinách léčivých, o čížbě a jiných věcech více zábavných než užitečných. Také do češtiny byl ten spis přeložen, a sice z latiny; český překlad vyšel též ve dvou dílích, avšak s jedinou paginací (stran 445 v kvartě). Díl první má nápis: „Knihy ho- spodářské skrze dvojíctihodného kněze Kryštofa Fišera T. J. sepsané díl první o hospodářství polním .. na česko přeložený od dvojíctihodného kněze P. Jana Barnera z téhož Tovaryšstva Ježíšového. V Praze v impressí univers. v kolleji Tovaryšstva pána Ježíše u sv. Klimenta 1706." Na typografickém titule dílu druhého stojí rok tisku 1705, nepochybně omylem, neboť na titule do mědi rytém jest letopočet 1706. Co se týče dokonalosti formy, oba překlady zůstaly daleko za originálem. Fischer z vlastní praxe výborně rozuměl věcem, o kterých psal, a byl dobrý znalec jazyka latinského, kterým psal, jazyka to vytříbeného a ustáleného. Naproti tomu němčina i čeština nacházely se tehdáž ve stavu schátralém, jsouce zanedbávány ve vyšších školách a kaženy špatnými mó- dami v kancelářích; oba překladatelé, německý i český, málo znali věci hospodářské, pročež překlady jejich nevždy přiléhají dobře k originálu, ba mívají poklésky jmenovitě také v názvech technických. Jan Barner (narozený v Jičíně 1643, jesuita od r. 1663, zemřel 1708 v Kutné Hoře) byl na svůj věk dosti dobrý spisovatel český, ale správou statků nikdy se nezaměst- nával. — Zde dávám tisknouti jenom nevelké výňatky; vybíral jsem k tomu taková místa, kte- rými se osvětluje, jaké byly tehdejší poměry mezi lidem poddaným v Čechách a kterak o nich smýšlel rozumný hospodář jesuita Fischer. Všechny výňatky zde položené jsou vzaty z II. dílu spisu Fischerova; vedle latinského textu kladu český překlad Barnerův, vždy s udáním stránky starého tisku. V díle II., traktátě II., kapitole 1., jež obsahuje naučení pro pána, píše Fischer: Xenofon chce míti hospodáře dobroti- Xenophon oeconomum benevolum et vého a vlídného;*) nebo skrze dobrotivost inde imperio aptum exoptat; benevolentiâ enim et humanitate facile efficitur, ut ob- a přívětivost snadno to dovede, aby ho sequentes sint subditi: nimius rigor et ni- poddaní poslušni byli. Přílišná přísnost mia majestas odiosa, clementia loco firmi a velebnost nenávistná jest, milostivost pak silná obrana. Více pomahá stálá pod- praesidii est: praestat subditorum con- daných láska, nežli mnohých drábů be- stans amor satellitum plurimorum vigi-