Zřízení Meziříčské vesnické (1630). 121 hrdají, s přísnou rukou, s trestáním opravdově přikračovati budu. Což o vás ja- kožto o poslušných a věrných poddaných jináče se nenaději, než že vy k takovému trestání sami příčiny nedávajíce, toho se vystříhati budete, tak abyste k sobě pána Boha milosrdného a vrchnost laskavou zejskati mohli. Srovnej, co oznamuje se níže při roce 1650 o obnově tohoto řádu vesnického na panství Meziříčském. Některé články tohoto zřízení Meziříčského, městského i vesnického, srovnávají se s články řádu pod- danského na panstvích Rychmburském, Rosickém a Slatiňanském (tištěného v A. Č. XXII. 555—565), nezřídka do slova stejně znějíce; obě zřízení jsou skoro současná, a není pochyby, že jedno pochází částečně z druhého, anebo že oboje zřízení bylo skládáno podle společné předlohy. Aby se tak stalo, k tomu mohlo přispěti jednak blízké sousedství Rychmburka a Slatiňan s Heřmanovým Městcem v Čechách, jenž s Velkým Meziříčím měl tehdáž společnou vrchnost, jednak a zvláště ta okolnost, že Jan Jetřich Berka, původce zřízení Meziříčského, byl bratranec Lva Buriana Berky, jehož manželka po jeho smrti vydala řád Rychmburský; děd jich obou byl Zdeněk Berka († 1572), který r. 1558 koupil Rychmburk; ze synů jeho Václav (otec Lva Buriana) dědil Rychmburk (†1600), a Ladislav (otec Jana Jetřicha) získal Meziříčí v Moravě a Heřmanův Městec v Čechách († 1613). O tom příbuzenstvě viz Ottův Slovník Naučný III. 818. 206. 1632, 22. června: Zpráva o hospodářství panském na panství Kostském. Albrecht z Waldšteina vévoda Fridlandský koupil roku 1632 panství Kostské od paní Polyxeny Lobkovské rozené z Pernšteina; koupě ta byla 1634 po zavraždění Waldšteina zvrá- cena, jakž o tom vypravuje Sedláček v Hradech X. 93, kdež také vyčítá dvory a vesnice k tomu panství tehdáž náležité. Úředník komory Waldšteinské Václav Králík hned po uza- vření koupě napsal dne 22. června 1632 zatímnou instrukci nebo zprávu pro hejtmana a jiné úředníky panství Kostského o tom, jaká jest tam správa hospodářská a jak se má v nejbližším čase dále vésti; jedná o vaření piva, o šenku vína v městech, o užitku z páleného, o dobytku hovězím, jehož se mělo přikoupiti, o mlýnech, o pohodném; o koních, kterých se mělo při- koupiti k potahům dvorským, o počtech všelikého dobytka, zastiženého v pěti poplužních dvo- řích při koupi toho panství; kolik platu má se dávati kterému úředníkovi a kolik čeledi ro- botné při jednotlivých dvořích, též co se platí od některých prací. Zprávy tyto aneb instrukce uveřejnil dr. Šimák v Časopise přátel starožitností VI. (1898) str. 173—178. 207. 1632—1646: Soudy veské oč a kterak se konají, a překážky jich v časích vá- lečných. O tom poučují následující výňatky z dopisů komory české k hejtmanům komorního panství Pardub- ského, kteréž jsou opsány v kopiáři toho panství z let 1632—1687 (fol. 1—4), chovaném v archivě Českého Musea v Praze. (fol. 1) Komora česká rytíři Jiljímu Fuksovi z Neynburku, JMCé radě a panství Par- dubského hejtmanu, v nepřítomnosti jeho místohejtmanovi: Poddaní Pardubští toho vyhledávali, aby z příčiny škody od mrazův a krupobití odložili se do budoucího roku „soudové vesští, kteří „vedle předešlého spůsobu pro vyhledávání a docházení spravedlnosti peněžité sirotkům jako i jiným lidem přespolním i domácím, tak také na JMKou právem odoumrtním a po si- Archiv Český XXIII, 16