O ovčácích; o pohodných na Pardubsku 1656. 339 z dopuštění božího z téhož dobytka buď JMCské aneb mého a pacholčího zhynulo, to netoliko časně vrchnosti oznámiti, ale také vždyckny pořádně vykázati a při tom dokonce žádných obmyslův a fortelův neužívati. Tolikéž aby vlna z dobytka jak času jarního dříve stříže, tak při střížích, pod jakým koliv titulem k mrhání neb stranění přicházela, aniž dobytek můj a pacholčí aneb něčí jiný oblezlý za JMCské rounatý k tříži podstrčen byl, k tomu nedopouštěti. A in summa jak sám k svému užitku z toho nic nejmenšího, co by na škodu a ublížení JMCské čelilo, neprzyzowatj [sic], tak ani čeledi mé, aniž komu jinému toho nedopouštěti a ne- přehlídati; nýbrž kdyby se co toho od koho koliv dálo, to ihned na p. hejtmana i purkrabího vznésti, a jich nařízením, co by s dobrým a užitečným JMCské bylo, ve všem se spravovati. Toho mi dopomáhej blahoslavená a nerozdílná Trojice svatá, panna Maria i všickni boží svatí amen. Kopiář panství Pardubického z let 1632—1687 f. 177—180 v archivě Českého Musea. 258. 1656—1658: Ctvero nařízení komory české o pohodných na panství Pardubském. a) 1656, 9. srpna: Poněvadž pohodný Pardubský za kůže nic do důchodu neplatí, komora nařizuje Hogenovi hejtmanovi Pardubskému, aby pohodnému Přeloučskému dle nabídky jeho zvětšen byl okres, začež on bude konati práce katovské; pohodný ze Skutče nechť si zřídí pohodnici v Dašicích, a když by Pardubský nechtěl se uvoliti k placení, nechť se zřídí pohodný i v Sezemicích, a Pardubskému nechť zůstane pouze město Pardubice. — (Kopiář panství Pardubského z let 1632—1687 f. 181 v archivě Českého Musea.) Ur. p. Janovi Hogenovi z Švorcpachu a na Černodubu, JMCské panství Par- dubského hejtmanu. Jakož se z relací, nám na JMCské komoru českou od JMti všech královských panství v Čechách p. vrchního hejtmana v příčině visitací hospodářství panství JMCské Pardubského učiněné, mezi jinými punkty i to dle přiležejících extraktů vynachází, že pohodlný Pardubský všechny kůže z konských i hovězích dobytkův na témž panství JMCské jak v JMti dvořích, tak i lidem poddaným padlých, k užitku svému až posavád obrací, a za touž příležitost a užitek toliko mistru popravnímu, když by do města Pardubic v nastalých [po]pravách a exekutorních potřebách po- volán byl, vychování a zaplacení tu dává, dáleji pak mimo tuž zřídka se trefující povinnost do důchodův Pardubských žádného platu neodvozuje. I poněvadž se v té příčině Matouš Dašický mistr popravní v městě Přelouči k dotčenému JMCské pan- ství přináležejícím, a Jan Johanny pohodlný při městě Skutči zůstávající, skrze při- ležející vám podané snížené spisy ohlašují a za to, aby jak předně témuž mistru popravnímu k rychtě Přeloučský ještě Bohdanecká s vesnicemi k ní přináležejícími k užívání opačených koží z dobytkův padlých, — uvolujíce se naproti tomu pokaždé, kdyby toho koliv od JMCské zámku a panství jaká potřeba nastala, opačené právní potřeby a exekucí bez další JMCské důchodu, též i dotčeného pohodlného Pardubi- 43*