Sněm o lhotnících 1650. 237 a paupere mechanico ob baptismum post recentem sacri fontis consecrationem au- reum ducatum; ab iis, quos non baptizavit neque ad sepulcrum comitatus est, ni- hilominus tantum, quantum baptizans et comitans exegisset. Et quia proximis ju- diciis paganis agetur cum parochianis de certa taxa, quam servare debeant in parocho contentando in similibus, ubi ea confecta et a patrono non sine ipsius no- titia confirmata fuerit, ei se non gravate accomodet. Parochus Auschensis aegros confessionem vel viaticum postulantes, uti et parvulos periclitantes, non negligat aut periculose differat; quosque ob defectum statim deponendae mercedis a sacramentis abstinere adverterit, pro remuneratione Dei misericorditer supportet. Z Liběšické knihy pamětní, chované v archivě Českého Musea v Praze, str. 27, 28. — Srovnej níže kus daný 13. září 1668. 231. 1650, 24. října—7. prosince: sněm český osvobozuje všecky ty, kdož by pustý dům v městě znova vystavěli anebo pustý selský statek ujali a v něm obývali, ode všech kontribucí povinných císaři nebo zemi i od platů k vrchnosti na tři leta. (O osvobození lidí v nově se osazujících.) Naproti tomu aby spustlá a v zkázu uvedená královská a jiná [města], městečka a vesnice v předešlý spůsob zase při- vedeny, též na stavení vyzdviženy býti a lidé v nich obývati mohli: jak JCská a KskáMt z své milostivé a otcovské péče, kterouž o rozšíření a zase vyzdvižení království tohoto nésti ráčí, všeckny ty, jenžby dům neb grunt nějaký v nově vy- stavěli aneb zříceniny z rumu vyzdvihli [oder aus den Ruin erhebet] a v něm obý- vali, ode všech sněmovních JCské a Kské Mti neb zemi povinných kontribucí na tři léta pořád zběhlá, zcela a zouplna osvoboditi chtíti ráčí; tak také i stavové takovým v nově se osazujícím a v tomto 1650tém letě grunty pusté ujímajícím lidem a pod- daným všeckny úroky a platy, kterýmiž by vrchnosti povinni byli, podobně za tři léta pořád zběhlá dokonce prominouti a odpustiti chtějí. S tou však při tom vej- minkou, že ti naddotčení v nově přicházející lidé, kteří by se na kterého koliv z obyvatelův statcích a gruntech osaditi chtěli, předně takové grunty aneb domy, tak jakžby s prodávajícím o ně se namluvili, zaplatiti, jako i též vrchnosti té (pokudž by sice mezi nimi jináče namluveno nebylo) v poddanost se dáti povinni býti mají; to však osvobození na ty toliko měšťany a poddané rozumíno býti má, kteříž takové pusté domy a grunty skutečně ujali, je z svých vlastních prostředkův vyzdvihli, v nich se osadili a bydlili. Z tištěných artikulů sněmu, kterýž konán byl na hradě Pražském od 24. října do 7. prosince 1650, str. 46—47. Německy otiskl též Weingarten v Codexu, 1720 str. 269b. — Srovnej snešení sněmu moravského o lhotnících pohořelých 1609 v AČ. XXII. 515 č. 174. Ani v Čechách tento způsob slevování berní nebyl no- votou, ale snešením 1650 upevnil se a rozmnožil, jakž viděti jest v artikulích sněmovních z nestejného ozna-