z let 1654—1656. 337 rémž jest až posavad při právě Starého Města Pražského za příčinou střílení a krádeže zvěři v forštu a revířích oznámeného JMCé panství provozované zůstával, prostředkem vejpovědi od téhož práva vynese[né] osvobozen, a již propuštěn jest: takového vám příležitě hodnověrný přípis pro vyrozumění odsíláme; při tom poroučejíce, abyšte týž jeho Štammy revers . . ad notam vzíti a zaznamenati, a pokudž by se kdy [čeho] proti opačenému reversu jeho čelícího on Štamma opovážil, tehdy s ním ihned náležitě se ujistiti dadouc, nám zase toho zprávu svou . . neprodleně učiniti nepomíjeli.. Na hradě Pražském 29. Dec. 1655. (Revers.) Já Jiří Sstama, dědičný poddaný JMCské k panství Pardubskému náležející, přiznávám se tímto listem rukou mou vlastní podepsaným, jenž revers sluje ..: Tak jakož jsem za příčinou střílení a Janovi Dyryngerovi někdejšímu JMCské rychtáři města Hradce Králové n. L. dodávání zvěři JMCské do vězení se dostal, v němž tři leta méně neděl desíti zůstával, teď posléze pak takového spravedlivou vejpovědí od magistrátu Staroměstského vynešenou proti tomuto reversu osvobozen jsem. Vedle čehož mocí listu tohoto slibuju a se zavazuji, předně že do mé nej- delší smrti netoliko v střílení a prodávání JMCské zvěři se opovažovati, aniž sice co jiného zcestného se dopustiti, jakož i nad kým, zvláště pak nad těmi, skrze kteréž oznámené přečinění mé vyjeveno bylo, jak na osobách, statku, jmění jich, ani sice nijakž, co by jmenováno býti mohlo, žádným nevymyšleným [sic] spůsobem, jak sám osobně, tak ani skrze jiné lidi, v ničemž nejmenším slovy ani skutkem vy- mstívati nechci, nebudu a nemám. Nýbrž ke všem vůbec a jednomu každému pokojně, obzvláště pak k vrchnosti mé představené, při kteréž se ihned ohlásiti a na JMCské gruntech panství Pardubského se živiti a zůstávati chci a mám, poslušně a poddaně se chovati připovídám. Pokudž bych pak v jednom nebo v druhém, v čemž se tuto zavazuji, tak se nezachoval, a buďto proti milostivé (čehož mne však Pán Bůh uchovati rač) vrchnosti své, aneb komu koliv sice jinému, jakž by na mne to pro- vedeno a ukázáno bylo, se dočinil a prohřešil, tehda všech dobrodiní, právních milostí, přímluv, a i summou všech těch a takových obran, kteréž by opatrnost lidská vymysliti mohla, se zbavujíc, beze vší milosti dle uznání buď na hrdle neb jináče skutečně trestán býti mám. A že se podle toho všeho, jakž výš položeno jest, věrně upřímně a právě zachovati chci, rukou dáním panu rychtáři Starého Města Pražského připovídám. Čehož dotvrzuje podpis ruky mé vlastní. Datum v Starém Městě Pražském 18. Dec. 1655. Jiří Sstama ručnikář. Kopiář panství Pardubického z let 1632—1687 f. 155 v archivě Českého Musea v Praze. 257. 1656, 16. června: Komora česká ukládá zevrubnou přísahu ovčákům k zamezení šideb jejich. (f. 177.) Komora česká píše Janu Hogenovi z Švarcpachu na Černodubu, hejtmanovi panství Pardubského: Dověděla se . . . že věším dílem mistři polní, hamlknechtové a czucht- Archiv Český XXIII. 43