Rozhodnutí komory české o právě dědickém do Pardubic 1651. 257 28. Bylo by zapotřebí ještě o mnohých věcech psáti; ale co se tuto napsa- ného nenachází, to se bude moci v Právích Městských vynajíti, tak aby jednomu každému od regenta mého a hejtmanův mých za spravedlivé se učinilo. O čemž vědouce regent můj a hejtmané moji, budou se věděti čím spraviti. Actum v městě Vídni dne 1ma Februarii léta 1651. (L. S.) Max hrabě z Waldšteina m. p. Ze sborníka Hradištského v knihovně univ. Pražské XV. E. 16 fol. 34—36. — Za tímto řádem dědickým v témž sborníku fol. 37 pod nadpisem „Instrukcí hejtmanská“ následuje 13 článků nedlouhých (bez datum), kteréž jsou vesměs vytaženy z instrukce hejtmanské na komorních statcích, a sice ze článků 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 21, 23, 25, 26, 29, 30, 33, 36, jež jsou tištěny v Archivě Českém XXII. str. 366—386; při tom byla ze článků komorních některá slova vynechána, ale nových nepřidáno žádných. Pročež ta instrukce o 13 článcích zde se neotiskuje. 237. 1651, 17. května: Rozhodnutí komory české o několika kusích dědického práva pod- daných na panství Pardubském. V archivě Českého Musea chová se kopiář, do něhož na komorním panství Pardub- ském byly zapisovány rozmanité důležité písemnosti z let 1632—1687. Dovídáme se z něho mezi jiným, že na jaře r. 1650 z císařského nařízení poslán byl od komory české podkomoří měst věnných a general-profiantmistr v království Českém Jindřich Kustoš svobodný pán z Zu- břího a z Lipky, aby ohledal panství Pardubské a navrhnul, kterak po předešlém valném spu- štění ve válkách mohlo by býti opraveno a do pořádku uvedeno. Jeden následek zpráv Kusto- šových po této visitaci byl ten, že komora česká dne 30. prosince 1650 vyslala do Pardubic účetního radu Vavřince Košína z Freudenfeldu, aby tam uvedl do pořádku urbář, též účty a registra sirotčí i zádušní. Košínova práce byla nejen revidentská, ale poněkud i organisa- torská; z té příčiny se zprávou o svém pořízení předložil komoře české také dotazy o tom, co by mělo platiti za pravidlo v některých kusích práva dědického a souvislého s tím práva komory královské jakožto vrchnosti k nápadům po poddaných na panství Pardubském. Komora česká o desíti dotazích Košínových rozhodla resolucí, jejíž datum jest 17. května 1651; ta resoluce byla potom poslána hejtmanovi panství Pardubského, aby se jí spravoval; vepsána jest v dotčeném kopiáři na listech 93—99. Na listě 100 opsán jest dopis, datovaný (snad omylem) 2. května 1651 a poslaný hejtmanovi panství Pardubského Havlovi Gotthelfovi z Freuden- berku, kterýmž komora česká změnila jednu dotehdejší zvyklost ve prospěch vdovy, která by držela statek po rodičích svých (ne po manželovi). Některé kusy resoluce komorní měly platnost jen dočasnou, ježto pocházely z nahodi- lostí místních nebo časových; jiné byly potom předepsány za pravidlo na komorních panstvích v Čechách vůbec a zůstaly dlouho v platnosti. Při tom pravidlo obsažené v dopise z 2. května 1651 bylo k nim též přibíráno; pročež jest poněkud s podivením, byl-li ten dopis expedován z komory české o 15 dní dříve než resoluce o 10 kusích, proč to pravidlo nebylo pojato také do ní. Zde kladu úplný text obojí písemnosti. Prvější jest psána i zde tištěna dvousloupcově, takže v levo stojí výtahy ze zprávy a z dotazů Košínových, v pravo pak odpovědi a rozhod- nutí komory české. Archiv Český XXIII. 33