300 D. XXII. Rády selské a instrukce hospodářské: Rychta Jarošovská a v ní vsi Jarošov, Rodvinov, Matějovec, Kruplov, Nekrasín, Hostějovec, Rosička. Rychta Bednářecká: ves Velký Bednářec, Český Malíkov, Malej Bednářec. (U Palackého str. 294 mylně Pernarce a Pernarečky). Rychta Voldřišská: ves Voldřiše, Blažejov, Mutina, Matějovec, Dvořec. — Na listě 88 jest pozname- náno o poddaných v této rychtě: „Ačkoli tato Voldřišská rychta platy stálými větším dílem k faře Hradecký, která již nyní za proboštství sluje, náleží, a z celý týž rychty se tomu zouplna zadosti činí: však nicméně vrchnost na Hradci drží panství pro sebe, a jsou povinni všelijakými robotami, děláním dříví varového a jiným vším, tak jako jiní poddaní, od zámku se říditi. Rychta Votínská: ves Votín, Jindřiše, Malej Radmírov, Hospříze, Rutkov. (U Palackého 295 Hrutkov Ruttenschlag.) Rychta Péněnská: ves Horní Pěnná, Dolní Pěnná, Německý Malíkov, Kačlehy. (U Palackého Péna, Kazlechy = Gatterschlag.) Rychta Číměřská: ves Číměř, Krampachy, Weiszenbach, Sedla, Senotín. Rychta Lasenická: ves Lasenice, Dvořec, Dolní Lhota, Horní Lhota, Dolní Zdár. Rychta Polikenská: ves Polikno, Ilatín, Stejka, Polště. Rychta Bukovská: Ves Buk, Horní Žďár, Matnej, Děbolín, Studnice. Vesnice samy se řídící: Roseč, Ratiboř, Radmírov Velkej, Lodvířov, Najdek, Německá Radouně, Malá Radounka. Rychta Kumžatecká: městečko Kumžak, ves Lomy [Tieberschlag], Mosty, Sukdol, Butkov [u Pala- ckého 292 Budkov], Střížovice, Člunek [Hosterschlag]. — O rychtě Kumžacké jest na listě 174 tato poznámka: „Na týto rychtě Kumžatecký peněžitý poplatky a jiné povinnosti i celý vládnutí a panství má pán a vrchnost na Telči: kontribucí však a berně zemské i všelijaký břemena a obtížnosti v království Českém jsou povinni s poddanejmi panství Hradeckého podle povinnosti snášeti; jakož pak podle starobylého spůsobu se z nich příznání k berni zemský činí. Jakou tehdy příčinou poplatky peněžitý vrchnosti Telecký přinášející tuto se nevpisují, nýbrž toliko grunty a spůsobnosti jejich živnůstek, tak aby tím lepší správa v ukládání kontribucí se zachovati mohla." Rychta Strymilovská: městečko Strymilov, ves Vlčice, Bořetín, Leština. — Opět jest poznámka o ní na listě 191: „Tato rychta náleží panství Teleckému se všemi povinnostmi peněžitými, poplatky, robotami, řízení sirotků a jináče, na ten vlastně spůsob, jako Kumžatecká, mimo toliko oves, mák a slepice na zámek Hradec dávají, s kontribucí, berní a jiných obtížností v království Českém vystáváním jsou s poddanými Hra- deckýho panství trpící, a od zámku Hradeckýho v tom se řídí. Jakož pro tu příčinu povahy jich živnůstek tuto se vypisují, a tak aby při rozpisování kontribucí vědělo se na ně co ukládati. Na panství Řečickém jsou popsány: městečko Řečice (Kardašova), vsi Nitovice, Drachov, Ceraze, Žišov a Kozmice, Zlukov, Drahov, Oujezdec, Pleše, Lhota Malá, Mnich, Plasná, Klenovej, Pohoře, Samosoly, Březina, Světec. Na panství Žirovnickém popisují se: město Počátky, městečko Žirovnice (psáno Zierownicze), ves Vlčetín, Zdešov, Štítnej, Litkovice, Jakubín, Choluna, Stoječín, Stranná, Lstiboř. Na panství Strážském bylo městečko Stráže, ves Pistnina, Mníšek, Lybožiezy (u Palackého 309 Li- božez), Příbraze, Plavsko, Vydří. Statek Červená Lhota obsahoval Městečko Dešnej, krom toho popisují se při něm požitky ze vsí ře- čených Světce, Vícemily (psáno Wiczemille), Mnich, Giznie (u Palackého 297 Jižná), Březina. Statek Mnich koupil r. 1655 Adam Pavel Slavata od Heřmana Václava Černína; obsahoval vsi Mnich, Bořetín a Rosičku. Na listě 365 jest rodokmen Slavatův, jenž podle vkusu onoho věku počíná se Adamem v ráji a jde skrze Židy, Trojany, císaře z rodu Franského i Lucemburského, a skrze Minsterberky i Jindřicha z Hradce až do posledního Slavaty kněze Karla karmelitána, jenž zemřel r. 1712. Pak ještě na listě 372 jest připsán statek Vřesná, jenž obsahoval vsi řečené Vřesná, Mostečnej, a Okrouhlá Radouně. Přikoupil jej r. 1666 Ferdinand Vilém Slavata ku panství Rečickému. V popise těchto panství a statků nacházejí se tu a tam zprávy a paměti, jež mají obecnou zajímavost, ježto se jimi osvětluje původ některých poddanských břemen na Jindřicho- hradecku, též některé míry, a kterak se nakládalo s jitry, jakž v jižních Čechách nazývali no- vější planiny nebo kopaniny. Vysvětlivek takových otiskuji zde řadu označenou písmeny a) až q)