z let 1530—1536. 89 O čeledi sběhlé zůstaveno při stařším zřízení, když by někdo ze stavu panského, ry- tířského nebo městského zdržoval u sebe čeledína zběhlého a ho vydati nechtěl. Přidáno však nové ustanovení o čeledi, která by utekla od sedláka k sedláku nebo od jiných lidí poplatných (poddaných) pryč: že žádný (poddaný) takového zběhlého čeledína nemá vědomě přijímati do služby, pod pokutou jedné kopy gr. č.; pakli by jej přijal nevěda, a bylo k němu o zběhlého čeledína posláno, a on by ho vydati nechtěl, tehdy propadne dvě kopy gr. č. pokuty tomu, číž by to čeledín byl (od koho utekl). A pán toho člověka (poddaného, jenž přijal čeledína zběhlého) má těch pokut dopomoci ve dvou nedělích, „anebo toho člověka svého, kterýž jest tu pokutu propadl, v té pokutě jemu tak jako dlužníka vydati.“ Osoby všech tří stavů, chtějí-li svému poddanému dopustiti, aby šel z jich gruntů a jinde hleděl služby, mají mu na to dá- vati listy pod pečetí (dle formule do roka). Kdo by neměl takového listu, nemá od žádného ze tří stavův býti přijímán do služby, a bylo by proti němu podezření. (Čl. 201 a 202 str. 82.) 53. 1531, 11. června: Šlechta pod obojí nemá překážeti svým poddaným ve studiích na utrakvistické kněžství nebo mistrství. Osobní nevolnost byla synům lidí poddaných velkou překážkou při studiích, ježto k nim potřebovali svolení pánova, a studoval-li z nich kdo bez takového svolení nebo bez výhostu, býval pánem od studií odvoláván. Proti tomu universita Pražská vymohla si r. 1516 od krále Vladislava dekret, kterýž však zůstal bez účinku (Tomek v Gesch. d. Prager Universität 148). — Poněvadž strana pod obojí z této i z jiných příčin měla obzvlášť velký nedostatek kněžstva, stavové pod obojí z království Českého usnesli se na sjezdu v Praze 11. června 1531 na tomto artikuli: Poněvadž potřebujeme úřadu kněžského, a někdy mládenci dávají se v učení Pražské, ale někteří z nás stavu panského a rytířského tomu překážku činí, že je z učení berou: toho aby z nás žádný nečinil a jim v tom nepřekážel, než aby se učili, a obrátil-li by se který k duchovnímu úřadu anebo k důstojenství mistrskému k straně naší, toho abychom jemu přáli; pakli by več jiného vjíti chtěl, mimo to, což jest [tuto] položeno: to učiň s volí pána svého. Král Ferdinand k žádosti stavův podobojích potvrdil artikule na tom sjezdu usnesené, a psal také na Moravu, aby tamější stavové podobojí rovněž se spravovali těmi snešeními. — Tištěno Borovým v Dopisech konsistoře utrakvistické str. 62; týž text jest také ve Sněmích I. 351, a tamže str. 337—8 stojí text o něco širší, avšak s chybným datem 19. června 1530. 54. 1536: Samodílný řád obce Prahelské (die Ruge von Pröhl). Německá ves Prahly (Pröhl) stojí u Kadaně na východ, opodál řeky Ohře k severu; byla součástkou statku královského města Kadaně. Občané Prahelští s vědomím této vrchnosti roku 1536 sepsali si svoje vesnické řády a zvyklosti (unsere Dorfsgewohnheit, auch Gerechtigkeit), kteréž prý drželi již jejich předkové. Artikulů těch jest 62; vyslovují několikeré díky, vy- měřují dávky a povinnosti k vrchnosti, za výhost dvě kuřata; ve vsi má se vše rovnati, co